3
masthead
26. ledna 1904.
5
article
zaslala moskevskému spolku 200 rublů se žá-
dostí, aby je spolek odevzdal jako příspěvel
„rodinám duchoborcův, obětí útisku vlády ru-
ské.“ Moskevský spolek však daru nepřijal.
nýbrž vrátil jej odesilatelům s přípisem, že dle
svých stanov nemá práva podporovati Rusů, pod-
daných říše ruské a mimo to nezná ani adresy
oněch utlačených ruskou vládou duchoborců.
jimž dar má býti zaslán. „Akademická čítárna“
odeslala tedy nyní oněch 200 rublů redakci re
volučního listu „Osvoboždenie“, vycházejícíh
v Štutgartě s prosbou, aby je zaslala duchobor
cům, jichž adresa bude prý redakci asi známa.
V Praze, 25. ledna. („Madaři a Ra
kousko“.) Pod tímto titulem Jos. Škultéty vy-
dal brošurku, otištěnou ze „Slov. Pohladů““
v níž se snaží dokázati různými ukázkami z dějin
Maďarů, že tito byli od jakživa pomocníky Němců
proti Slovanstvu. Uvádí na př. maďarskou pomoe
Arnulfovi proti říši Svatoplukově, pomoc Ru-
dolfu Habsburskému proti Přemyslu II. Otaka-
rovi, tvrdí, že sedmihradskou politikou v 16.
17. stol. se připravovalo podrobení Uher Něm-
cům a že i dnešní politika maďarská jest pro-
spěšne Němcům jako vítaná pomoc proti Slo-
vanstvu. Brošurka však nevyčerpává látky; z ma-
ďarských dějin dalo by se shledati i dosti mnoho
momentů, jimiž by bylo možno dokázati opak
toho, co dokazuje J. Škultéty.
Z Lublaně, 21. ledna. (Jubileum dra.
Rus
Škultéty
Maďar
Němec
Arnulf
Svatoplukův
Přemysl II
Uher
J Škultéty
Praha
Madař
Německo
Lublaň
6
article
Jos. Vošnjaka.) Včera oslavila Lublaň ve
svém Národním domě sedmdesáté narozeniny
jednoho z nejlepších svých synů, dra. Jos. Vošn-
jaka, bývalého zemského i říšského poslance.
jehož jméno jest nerozlučně spojeno s politi
ckým probuzením národa slovinského. Dr. Jos.
Vošnjak, jenž přibyl na slavnost do Lublaně ze
Štyrska, kdež tráví na odpočinku svá kmetská
léta, narodil se 4. ledna 1834 v rolnické chýži
v Šoštaně. Studovav v Celji, ve Štyrském Hradci
a ve Vídni, vrátil se r. 1859 do Lublaně jako
doktor lékařství a vstoupil do tamní nemocnice,
přeplněné raněnými vojáky z Italie. Působě jako
lékař na různých místech Kráňska a Štyrska,
byl v létech šedesátých ve spolku s drem. Blei
weisem, Jurčičem a Tomanem hlavním budite-
lem politického národního života mezi Slovine
a spoluzakladatelem všech důležitých národních
spolků, na prvém místě i „Matice Slovenské“.
doktor
Jos
Vošnjak
Blei
Jurčič
Toman
Lublaň
Štyrsko
Vídeň
Štyrský Hradec
Italia
7
article
Jako publieista napsal několik populárních politi
ckých knížek pro slovinský lid, byl spolupracov-
níkem všech tehdejších slovinských časopisů,
zvláště Bleiweisových „Novic“ a r. 1868 byl
spoluzakladatelem prvého politického denníku
„Slovenského Naroda“. Včerejší slavnost na jeho
počest uspořádalo „Slov. spisovatelské druž-
stvo“, jehož předseda prof. Perušek v zahajo-
vací řeči ocenil zásluhy oslavence o slovinský
národ a jeho literaturu. Vrcholným bodem slav-
nosti byla však odpověď Vošnjakova, plná za-
jímavých vzpomínek na Lublaň v létech šede-
sátých, na činnost prvých buditelův slovinského
národa, na jeho zápasy s německou menšinou
a končící smutnou pravdou, že pro stálé stranni-
cké zápasy Lublaň neposkytuje Slovincům na
jazykovém rozhraní té opory, které by bylo
možno do ní se nadíti. „Jestliže se nesjednotíme
— mluvil stařičký vlastenec — podlehneme úto-
kům mocnějšího cizince. Posici za posicí ztrá-
címe, při obecních volbách jen s největším na-
máháním uhájíme slovinské državy...“ Slav.
nostního večera účastnili se zástupcové obou po
litických stran slovinských, smluvivše se, že
o vnitřních sporech nebude řeči. Slibu dostáli
a slavnost nebyla porušena nijakým neharmoni-
ckým tonem. Ale bylo by přáti, aby výstražná
slova Vošnjakova nezůstala marna a byl konečně
nějakým kompromisem urovnán dávný spor, jenž
Slovincům škodí a Němcům v Korutanech i ve
Štyrsku je na prospěch.
profesor
Perušek
Němec
Lublaň
Korutany
Štyrsko
8
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 25. ledna.
Důležitá selská reforma v Rusku.
Vydán byl carský úkaz, jenž ruský selský
byt, upravený r. 1861, když zrušeno nevolnictví
přizpůsobuje na základě zkušeností, od té doby
nabytých, nynějším poměrům.
Zachovává se obecní zřízení a pospolitos
majetku v selských obcích, jež těm účastníkůn
Skutečně bije se divadlo o zájem publik
v jedné řadě s podniky jarmareční marku neza-
krývajícími. Polkáte dva mulaty v červenýeh
pantalonech, modrých kabátech, žlutých botách
a šedých cylindrech, s křiklavými otisky bot na
zádech, a za nimi zřízence, rozdávajícího každé-
mu, kdo se nad masopustním nápadem reklamy
zastavil lístky s firmou příslušné obuvnické velko-
výrobny. Vpašoval vám také jeden. A než si
srovnáte v hlavě, je-li v poměrech dost důvodů
pro harlekynádu nabídky, máte v ruce nový papír
A už ani nezahlédnete, kdo vám jej podstrčil
Smějí se z něj trochu unylé oči nečesaného
úhledného bruneta, a Teatrul national zve tímto
p. t. publikum na Puritany, v nichž brunet, slavný
Bonci, s celým souborem hostí bude zpívat. Celá
Bukurešť byla v plném slova smyslu zaplavena
otisky jeho podobízen a ohláškami jeho vý-
stupů. Kde jaký výklad, cukrářský, hokynářský.
provaznický, všude vlašský pan tenor. Dost divu.
že ho také neposlali ulicemi!
Bonk
Praha
Rusko
Bukurešť
9
article
Zpíval asi třikrát, a divadlo mělo nové re-
klamní bolesti. Vedle tajuplných „jedli jste
už?“, jimiž v celé serii vždy hovornějších pla-
kátů vymýšlivý pekař po troškách sděloval, že
jediný v tom Babelu peče zdravotní chléb, nalepili
na nároží sáhové písmeny: Ermette Novelli. A po
obou stranách jména křičely z lakonického pla-
kátu dvě nápadné hlavy. Nebylo lze si jich ne-
všímnouti. Jedna zamračená, druhá smíchem až
popouzející, tváře obolené, oči vyzývavě každého
provázející — trochu divadlo, trochu cirkus
Ermette Novelli! A co je s ním? Bude se patrně
někde produkovati. Tož kde? Když se návěšti
už dost nakřičelo, přelepeno dalším sdělením
slavný mim bude v Nationálu hráti ty a ty úlohy.
Ermette Novelli
Ermette Novelli
10
article
Dojista kus barnumovštiny je v tom vtíravém vnu-
cování se v pozornost roztěkaného publika. Umě-
lecké svědomí, jistých obcovacích forem dbalé,
má leckdy příležitost, trohu se červenat. Ale nic
naplat! Jsou už poměry podle toho. Obecenstvo
je bez tradie, bez výchovy, dost upřímné, aby
nezapíralo, že umění mu není chlebem, ale ka-
viárem, věcí zábavy, luxusu. Je trochu otupeno
křikem reklamy, se všech stran dorážející. Jde
za tím, kdo více slíbí, kdo má víc na udici. Jestli
kde, platí v Rumunsku, že náklad reklamy jdeve
přímém poměru se ziskem.
obce, kterým příslušenství k ní bude nepoho
dlným, bude usnadněno vystoupení.
Zavádějí se gubernské porady za příčinou
přehlédnutí selského zákonodárství. Předsedou
bude gubernátor. Virilnými členy porad (sověš
čaní) budou představitelé a zástupci všech zem
ských institucí a členové ze stavu selského budou
gubernátorem jmenováni z osob, o kterých je
mu známo, že mají k úkolu tomu dostatečné
vzdělání a znalosť věci.
Uma
Rumunsko
11
article
K vypovězení Delsorově.
Zajímavý komentář ku páteční debatě sně-
movny francouzské o vypovězení Elsasana Delsora
přináší »Echo de Paris«. Abbé Delsor poslal listu
tomu dopis, v němž prohlašuje, že v Berlíně čet
depeši, kterou jistý agent francouzské vlády hleděí
si zjednati z Berlína zpráv o tom, jak on, Delsor.
hlasoval při vojenských předlohách říšského sněmu
německého. Delsor prohlašuje dále, že ne-
ustal nikdy protestovati proti při-
pojení Elsasko-Lotrinska k Německu a že již
roku 1887 hlasoval v říšském sněmu německém
proti tak zv. septennatu, totiž proti předloze
kterouž se (zvýšený) počet vojska německého
na sedm let předem stanovil. Nevole ve vlaste-
neckém — a to nikoli jen v nacionalistickém
— tisku francouzském nad pátečním hlasováním
sněmovním dosud neutuchla. »Figaro« zove schůzi
tu »smutným sezením«. »Gaulois« protestuje
praví, že většina sněmovní ukázala se nepřátelskou
si k tradicím i nadějím Francie«. Rochefort
míní, že 295 poslanců, kteří tu pro vládu hla-
sovali, jako hlasováním tím zadali nárokům
Francie na Elsasy a Lotrinky, byli by zejtra
»hotovi vydati Německu i Vogesy i Champagne«.
Delsorův
Paris
Delsor
Nevole
Figaro
Rochefort
Berlín
Lotrinsko
Německo
Francie
Champagne
12
article
Cassagnac v »Autorité« volá trpce: »Sen se roz-
plynul. Možný byl by klam: sněmovna fran
couzská v pátek schválila smlouvu frankfurtskou«
(Smlouvou tou Francie po porážkách svých
1870/1 vydala Německu Elsasy a Lotrinky.)
Nejznamenitějším jest, že německé listy samy
doznávají, že německý poslanec Blumenthal, jenž
byl vedle rakouského zástupce diplomatického při
tomen páteční schůzi sněmovní na tribuně, dones
většině sněmovní, známému to »blocu« vládnímu
materiál proti Elsasanu Delsorovi. Jak zpáteč
nickým aktem bylo vypovězení Elsasana Delsora.
i jak nespravedlivým, vidno z toho, že, ač týž jest
katolický kněz, deset revolučních socia-
listů v páteční schůzi sněmovní hlasovalo proti
vládě a proti jejímu rozkazu vypovídacímu. Mezi
nimi i takoví rozhodní antiklerikálové jako Sembot
a Vaillant.
»Figaro« sděluje, že gen. de Lancy, velitel
20. brigády, podal za propuštěnou. Tvrdí, že
pohnutkou generálovou bylo tu páteční hlasování
francouzské sněmovny. Ostatně všechen tisk na-
cionalistický a progresistický podnes ještě útočí
prudce na Combesa pro jeho páteční vystoupení
a zaznamenává, že všechen tisk německý uvítal
Combesovo vítězství se zřejmým uspokojením.
Také vítězství nacionalistů při včerejší volbě
v Remiremontu jeví se býti odpovědí na stano-
visko, jež většina francouzské sněmovny byla
v otázce elsaské zaujala.
Blumenthal
Delsor
Figaro
Lancy
Francie
Německo
13
article
Cesta krále belgického do Berlína.
Jak jsme již telegraficky sdělili, přibude
král Leopold II. zejtra večer do Berlína. Cesta
byla mezi oběma dvory smluvena již v říjnu
ale pro chorobu Viléma II. musila býti odro-
čena. Ze Leopold II. přítomen bude slavnosti
narozenin Viléma II., pokládá se za příznak, že
nyní styky obou dvorů jsou dobré. S králem
nepojede žádný ministr, přes to soudí se, že
přetřásána bude za jeho pobytu v Berlíně otázka
konžská a snad také otázka celní jednoty mezi
Holandskem a Belgií, jež by ovšem také proti
německému obchodu byla namířena.
Leopold II
Vilém II
Berlín
Holandsko
Belgie
14
article
Bedřich vévoda Anhalisko-Dessavský.
Vévoda Bedřich, jehož úmrtí jsme vzpo-
mněli již v odpoledniku, narodil se roku 1831
jako syn vévody Leopolda a jeho choti, pruské
princezny Bedřišky. Ve vládě následoval svého
otce r. 1871. Roku 1854 oženil se s prin-
ceznou sasko-ollenburgskou Antoinettou. Z man-
želství toho byli čtyři synové a dvě dcery ; syn
Poměry arci nespadly s nebe. Vyrostly ze
svých podmínek, jako naše ze svých.
Historie Rumunů je plna bojovného vzru-
chu, plna válečných nesnází a štrapácí. Původ
jich sahá až do dob římských. Přecházeli na to
z podruží do podruží. Nejvíce stop zanechalo
u nich — unikum v dějinách — slovanské. V hi-
storii nekonečných, vysilujících zápasů, jimiž se
Evropa bránila proti invasím Asie, nepřáno jim
význačného místa. Skoro by se zdálo, jakoby
byli zasaženi pouze krajními, episodními vlnami
asijských záplav a unikli osudu národů, platicích
staletími zpozděného vývoje čest, býti na východě
strážci evropské kultury. Zatím užili ze všech
nejvíce. Avaři, Hunově, Maďaři, Tataři, Turci a
kde jaký pronárod našel u nich beze všech krva-
vých déjů volné rejdiště a přišel se svou troškou
do mlýna, v němž se utvářel domácí národní cha-
rakter. A co zatím Rusové a Jihoslované kočko-
vali se po staletí o svou svéráznost, vystaven
Bedřich
Anhalisko
Leopold
Bedřiška
Rumun
Avar
Hunův
Maďar
Tatar
Turek
Jihoslovan
Evropa
Asie
Rusová
15
article
Rumuni bez pozoruhodnějšího odporu násilne
injekci cizirodých živlů. Tak rostli na rozhran
dvou světů, v oblasti dvou sfér navzájem se pro-
línajících. Z historie, nemají nač býti pyšni. Také
se u nich žádný kult sentimentálního historismu
neujal. Rumun není snílkem, který by se utápěl
v pohádkách minula a podle nich si chtěl svou
budoucnost zařizovati. Je v něm kus praktika.
který žije přítomnosti, přijímá život, jak je,
chce se s ním vypořádati co nejpraktičtěji, poku
možná s nejmenší útratou námahy a práce.
Národní, společenské, umělecké tradice —
na takové věci potřebí je sta let klidného roz-
voje, celých stohů práce. A kde jich bráti
Umění, marno zapírat, je věc pouhé kratochvíle,
vykrášlením života, kvítím, které roste podle
cesty. K vlastnímu životu ho třeba není. V tom
směru jsou poměry rumunské bezohlednějšt
našich.
Pro nás najal pan Michaloviči, náš impresa-
rio, Teatrul lyric. Vnějškem neodpovídá valně
běžným požadavkům. Nestojí na volném pro-
stranství. S jedné strany přistavěno k polorozpa-
dlému paláci, s druhé k vysoké zdi sousedního
parku, tvoři svojí délkou úsek podružného, kru
hovitého náměstí. Ssutina paláce patří dobrodruž-
prvorozený Leopold zemřel již r. 1886, takže
dědictví trůnu přechází na prince Leopolda
Bedřicha, narozeného v r. 1856, jenž se ože-
nil v roce 1889 s badenskou princeznou Marií.
Nový vévoda jest bezdětný; následníkem jes
tudíž od nynějška prine Eduard, jenž má z
choť princeznu sasko-altenburskou Luisu, jež mu
povila dva syny a dcerku.
Rumun
Michalovič
Leopold
Leopold Bedřich
Marie
Eduard
Luisa
hovitý náměstí
16
article
O nedělním klidu soukromého
úřadnictva
rokováno bylo v nedělní schůzi po vyřízen
prvního bodu (o zemské dani ze služného).
Úvodní slovo měl pan Franta. Dovozova
potřebu jednoho dne odpočinku po týdenní práe
a pravil, že jest přímo zahanbující, jak zákono
dárce i úřady přezírají tíhu práce intellekluálné i vý-
znam její. Otázka klidu nedělního řeší se u nás
tak, jakoby únavnou a vysilující byla tolik
práce dělníka rukou a jakoby klidu v neděl
potřebovali jen ti zaměstnanci, kteří slouží v pod-
nicích, jež podléhají řádu živnostenskému. Zákon
o nedělním klidu z roku 1895, protože jím byi
nahražen § 75. živn. řádu, vykládá se tak.
Ježto pak dobrá polovice soukromých úřadníků
zaměstnána jest v podnicích a oborech hospo-
daření, jež řádu živnostenskému nepodléhají
má zákon o klidu nedělním pro stav tento jen
význam obmezený. Ale ani úřadníci podniků
a zaměstnání, pro něž řád živnostenský platí
nemají klidu nedělního. Při živnosti obchodní
při živnostech produkčních, pokud jde o prodej
výrobků, je dovolena práce v neděli po 6 hod.
úprava této dovolené doby pracovní ponechána
jest místodržitelství. A toto jen v Praze zaká-
zalo práci nedělní v létě. V měsících zimních
v Praze a pro ostatní oblasti království českého
celý rok nařizuje se pro pisárny práce od 9 do
11 hodin dopoledne. Mimo to však v Praze
dovoluje se prodej zboží toliko do 10 hodin.
Tím povstává chaos, za něhož jest potřebná
kontrola nemožnou.
Soukromé úřadnictvo žádá celoroční ne
dělní klid a má požadavek tento za splnitelný
ježto se proti letnímu klidu v neděli neozvalo
žádných námitek. Mohou-li míti pisárny zavřeny
v létě ti, kdož mají právě »saisonu«, půjde t
i u oněch, jejichž provozování jest silnějším
v zimě.
Poslední místodržitelské nařízení soukro-
mému úřadnictvu nevyhovuje, navrhuje tudí
řečník
Franta
Dovozov
Praha
18
article
kterouž dává shromáždění výraz svému roztrpčení
že se soukromému úřadnictvu přes mnoholetou
úsilovnou snahu nedělní klid dosud odpírá. Uplný.
nezkrácený, celoroční klid nedělní jest požadavkem
humanity a spravedlnosti, příkazem diktovaným
ohledy na zachování výkonnosti a zdatnosti tělesné
duševní i mravní, potřebou také v zájmu harmo-
nického života rodinného. Této nutnosti, rozšířit
nedělní klid celoroční na všecky soukromé úřad-
níky, nedbá žádný ze zákonů a nařízení dosud
vydaných a také nikoli nejnovější nařízení c. k.
místodržitelství pro král. české ze dne 13. listo-
padu 1903. Že úplný nedělní klid je snadno pro-
veditelný, že jím ústrojí hospodářského života nijak
se neruší a zájem zaměstnavatelů se nepoškozuje,
dokazuje fakt, že zavedení nedělního klidu o
května do září v obvodu pražském přijato bylo
beze všech veřejných protestů a vážných námitek
a dobře se osvědčilo. Soukromé úřadnictvo nevide
tudíž důvodu, proč by úplný nedělní klid nemohl
býti rozšířen na celý rok a na celé král. české
prohlašuje, že i na dále všemi přípustnými pro
středky a se vším důrazem domáhati se bude ne-
zkráceného celoročního klidu nedělního, a to nejen
pro podniky a zaměstnání, jež podléhají řádu živno-
stenskému, nýbrž i pro ostatní podniky, provozo-
vané po živnostensku, jichž personál podléhá po-
vinnému pojišťování nemocenskému. V tomi
smyslu soukromé úřadnictvo české vznáší k povo-
laným kruhům appell, aby mu ke splnění tohoto
spravedlivého požadavku již jednou dopomohly.
19
article
V následující debatě káral p. Wagne
z Kr. Vinohradů jednání některých úřadníků-
chefů kanceláří, kteří i tam, kde nedělní klid
zaveden jest, sami v neděli do kanceláře chod
a tak ostatní personál nutí, aby se dostavoval
také. Navrhuje vyslání deputace k místodržitel-
ství se žádostí, aby zákaz nedělní práce roz-
šířilo.
Wagne
Kristus
20
article
Pan Houdek má za to, že dosavadní
rozháranost poměrů nemůže býti trvalou aže
konečně zaměstnavatelstvo samo uzná neudrži
nému boháči, jenž v jícnu bukurešťského velko
života za několik let utopil dva milliony. V sou-
sedství starého, urostlého parku, v tu dobu se
právě probouzejícího a nevalně frekventovaného
dodávala rozvalina nepatrnému náměstí, kruhem
košatých akátů nad to ještě posázenému, skutečně
ráz zapomenutého, u nás nemožného, poetického
Nemá-li Teatrul lyric nazbyt divadelnosti ve
svém vnějšku, překvapí za to úpravností svého
hlediště. V tom směru podává více, než by kdo
očekával, a Nationálu v ničem nezadává. Stojíe
na místě starého, před pěti lety shořelého Teatrul
Maykam, bylo omezeno místem, a ve snaze po
prostornosti vyhnáno do abnormální výšky. Tři
pořadí loží, již od parteru značně zvednutých,
nad nimi takřka v šero stropu se ztrácející amfi-
teatr galerie, jako v bibli žebřík Jakubův. Bez
pečnostní opatření nastavěla v hořejších sférách
plno soustruhovaných zábradlí, jež působí trochu
filigránsky. I jeviště měli jsme prostorné a poho-
dlné. Škoda, že špatně obsluhované.
Houdek
Teatrul Maykam
Jakubův
21
article
Divadlo je soukromým majetkem tří podí-
níků. Nemá svého ensemblu, a je pronajímáne
od případu ke případu. Zvláště panu Michalovi
čovi, jenž si před lety v kterémsi divadle i za
řediteloval a zaplatil svou radost vším, co měl
bývá spekulačním objektem nového jeho zaměst
nání. Na vlastní risiko přivádí tam divadelní at
trakce všeho druhu. Na cestě vzájemných pro-
spěchů setkal se s vídeňským kollegou, jenž, na
laděn bilancí první tournée Uhrami našeho lon
ského ensemblu, vyšukával nový terrain pro vý
bojnické nadšení mladé české divadelní podni-
kavosti. Zavezli nás do poloorientálské residence.
uhodili na buben reklamy a dali nám zpívati dvi
české a dvě cizí opery. Přítažlivost naši cenil
slušně vysoko. Osmdesát franků za loži! Nebylo
ovšem třeba se lekat. V Bukurešti jsou cenám
zvyklí. Signora Boncia platili v Nationálu stem
franků za loži. A kroužek bojarů, jež ze sportov-
nické omrzelosti vyburcoval nápad, sehrát si po
amatérsku operettu, měl na své šlechtické před
stavení 27.000 franků předprodeje! Pohádkové
cifry! Ukazovaly nám, do jakých poměrů jsme
zapadli.
Michalus č
Boncio
Uhry
Bukurešť
23
article
telnost práce nedělní, tak jak ji místodržítelství
dovoluje. Chceli jinak soukromé úřadnictvo čeho
dosíci, musí se organisovati ku práci účelné
sdružení jeho musí čitati více členů než dosuo
a v tomto směru třeba pracovati.
Pan Hrabal, jsa soukromým úřadníkem
už 42 roky, dokazuje ze své životní zkušenosti
větší potřebu nedělního klidu v zimě, kdy pro
cházkou nelze načerpati vzduchu a posílen
tolik, jako konečně v létě.
Pan Linnert skládá naděje na zlepšen
stavu soukromých úřadníků ve zdravou, proni
kavou organisaci a pan inž. Páv dovozuje
možnost klidu nedělního v pisárnách poukázáním
k té okolnosti, že techničti úřadníci závodů prů-
myslových v neděli nepracují a že tím provo-
zování podniků netrpí.
Po doslovu pana Fanty přijata jednomyslně
resoluce jím navržená i návrh páně Wagnerův
Před ukončením schůze konstatuje místo-
předseda pan Landa, že kdykoli toho potřeba
káže, členstvo Jednoty soukromých úřadníků
vždy poslechne pozvání ústředního výboru
shromáždí se k manifestacím důstojným. Ústřední
výbor doufá, že i na příště bude tak.
Předseda p. Skalička uzavírá schůzi.
Děkuje přítomným za hojnou účast a doporučuje.
aby vzdány byly, díky dostavivším se pánům
poslancům povstáním, což se stalo. Stejně po-
děkováno referentům k oběma bodům programu
a českému tisku dennímu za podporu. Úspěchy
soukromého úřadnictva závisí od početnosti jeho
organisace, proto volá předseda dalšímu rozvoji
této »Na zdar!«, což bouřlivě akklamováno
Zdařilé schůzi přítomni byli také delegáti odborů
z Kladna, Hradce Král. a dílov
doucí (skupina) z Hořovic.
Pan Slabý zve účastníky schůze k repre
sentačnímu večeru Jednoty soukromých úřadníků
který bude 2. března na Žofině.
Hrabal
Linnert
Ing
Páv
Fanta
Wagnerův
Landa
Král
Slabá
Kladno
Hradec
Hořovice
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co je Němcům do toho ? V cislajtánsk
delegaci namáhal se dr. Pergelt dokázati opak
očividné pravdy, že prý totiž Němci velice by
tím ve svém národním zájmu byli dotčeni, kdyby
zavedena byla opět v úřadech a při soudech
vnitřní čeština. A proto prý nikdy nepřipustí.
aby o věci té bylo rozhodnuto výhradně mezi
námi a vládou a bez jejich součinnosti, Kdyby
měl dr. Pergelt dokázali jako právník, co tak
lehce tvrdí jako poslanec, věru, že by se př
tom marně potil. Tážeme se, v čem by s
vnitřní čeština dotkla jazykových práv Němeův
a dokonce, v čem by je v tom či onom ohledu
poškodila? Kde a jakým způsobem bylo by
Němcům ukřivděno, kdyby úřadové mezi sebou
užívali každý vlastního svého jazyka a kdyby
uvnitř úřadů českých úřadnictvo mezi sebou ve
věcech úřadních užívalo jazyka českého? Dnes
— na štěstí se tak neděje — měl by dle přání
německého předseda trestního líčení, prohlásiv,
oč jde a vyslechnuv generalie, vyzvati po
německu zapisovatele, aby přečetl žalobu. Ve
spoustě českých slov měl by se pojednou
ozvati povel: »Lesen Sie die Anklage vor !«
Němec
doktor
Pergelt
25
article
Nevíme, čím by Němec byl dotčen ve svých
právech, kdyby okresní hejtmanství v Táboře
zaslalo okresnímu hejtmanství v Benešově če-
skou rekvirici a ji také po česku vyřídilo ? Ne-
víme, jaké křivdy by Němec utrpěl tím, kdyby
policejní strážník zatknuv nějakého českého po-
budu v »rovnoprávné« Praze, referoval o tom
česky, a o zatčení německého lajdáka učini
oznámení německé? Nevíme, čím by se citi
Němec ve svých právech poškozeným, kdyby po-
rady soudní i jiné konaly se v českých věcech
česky, v německých německy? A k vůli těmt
lapáliím, jež pro nás právě proto, že se jieh
z důvodů národního nepřátelství nešetří, maj
význam zásadní, vrhli Němci tento stát, o němž
dnes deklamují, jako by bůh ví jak jím šlo
o jeho udržení, na pokraj záhuby.
Němec
Tábor
Benešov
Praha
26
article
— Ve vyrovnacích preludiích moravských
nejzvučněji zni na německé straně struna „za-
ručené nacionální državy“ na Moravě. „Pro mí
byli a jsou Němci ochotni k obětem,“ hovoři
brněnský „Tagesbote“. Jsou odhodláni, v zdáti
se většiny na zemském sněmu, avšak žádaj-
zároveň, aby toto vzdání se bylo oceněno v plném
svém významu a zaručen byl jim za to volný
a nezkrácený vývoj jich kulturní a hospodářské
síly a jich dosavadní nacionální država aby
byle pevnými valy obohnána.“ Uepaná dírka ně-
mecké smiřovací šalmaje zase prondána a ton
německé šlechetné obětavosti, pro boží mír hrdle
sněmovní většiny na nůž kladoucí, ječi zase
k ohlušení. Dar věci napřed ztracené řadí ještě
pod dary danajské a není nad velkomyslnost.
která Čechům moravským milostivě uděluje, ee
si sami průběhem doby zřetelně dohled-
né sami vezmou. Zkušenosti od posledních
zmařených smiřovaček mluví samy a dvě nove
po ložky českého zisku, Litovel a Hranice se
svými důsledky pro sněmovní volby mluví za-
jisté řečí mnohem více přesvědčující, než obavy
vřelých obran jednou již odbytých smířovaček
jak jsme je slýchali z úst dra. Žáčka. Spravedl-
nost odvety byla by loňského roku na Moravě
kráčela ještě bystřejším krokem a byla by už
i Lipník překročila, nebýti pověstného vládního
regulativu moravského, který nedopusti pádu
dvou „německých“ měst na Moravě v témž roce.
Němec
Čecho
Morava
Litovel
27
article
Jak patrno, není německá většina na zemském
sněmu moravském hmotou ani tak těžce rozpusti
telnou, jak se za to mělo, a ni nejbujnější fanta
sie nevymyslí kolosálnější politické pošetilosti
než jaké by se dopustili češti politikové moravští
kdyby Němcům snášeli stavivo na valy kolem
jich „nacionální državy“ a jim zřizovalí ná
rodní kurie s vetem a Němcům uzákonili jieh
požadavek třetinové menšiny. Proslulá, denatu-
rovaná většina — smiřovaček moravských může
býti nabízena jenom politickým dětem a Elver-
tova pohrůžka, že nepovolí-li Češi Němcům žá-
daných záruk, jež od minula známe, jako po-
žadavek kuriátního veta a počtu mandátů na
základě nejsměšnější volební geometrie, v kaž
dém případě zaručených, Němci dají za všech
okolností přednost dalšímu boji před mírem, jejž
by byli nuceni zaplatiti svou nacionální ctí, setká
se na české straně patrně s mrazivým klídem
Čest za čest, a českým smiřovatelům musí býti
přirozeně milejší jich národní čest, než německá
nacionální!
— Rodinné zprávy. Pan Vladimír List, chef
inženýr firmy Frant. Křižík, a pí. Helena Listo v
roz. Gebaurova byli oddání dne 21. t. m. v chrámu
sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
Němec
Čech
List
František
Křižík
Helena
svatý . Ludmila
Král
28
article
— Sjezd svobodných myslitelů. Mezinárodní f
derace svobodné myšlénky, jejíž sídlo je v Brusselu
a jež soustřeďuje nejdůležitější organisace a spolky
svobodných myslitelů na celém světě, bude konat
velký sjezd v Římě ve dnech 20., 21. a 22. září
1904. Federace byla založena r. 1880. Jejími zakla-
dateli jsou nejznamenitější bojovníci liberalismu
César de Poupe, Charles Bradlaugb, D. M. Bennett
Vilhelm Liebknecht, Mohschott, Charles Renouvie
Giovaní Bovio a Herbert Spencer. Dosud bylo ko-
náno několik sjezdů, a to zejmena v Paříži, Lon-
dýně, Amsterodamu, Madridě, Brusselu, Ženevě. Fe-
derace svobodných myslitelů vyzývá k účastenství
na sjezdu římském všechny spolky svobodné my-
šlénky, lože svobodných zednářů, university a škol-
ské ústavy, obce svobodných náboženství, spolky
kluby politické, sociální, antiklerikální, komitéty
liberální, republikánské, sťelalisjické atd. Pořad
sjezdu je ustanoven. Bude obsahovati tyťo otázky:
Poupe
Bradlaugb
D M
Liebknecht
Mohschott
Charles Renouvie
Bovio
Spencer
Brusel
Řím
Paříž
Lon
Amsterodam
Madrid
Ženeva
univerzita a škola
29
article
A) Dogma vědy. B) Stát a církve. C) Orga-
nisace a propaganda svobodné my-
šlénky. Oddělení druhé: Stát a církve je rozdě-
leno ve skupiny: 1. Mezinárodní veřejn
právo. Diplomatické styky států a církví. — Refe-
rent: Gustav Hubbard, poslanec francouzský. 2. Ve-
řejné právo vnitřní. — Církev vůči suvere-
nosti státu. Stav v různých státech moderních. —
Konkordáty a jejich podmínky v různých státech. —
Rozdělení církve a státu. Referent: Georges Lorand,
poslanec belgický. 3. Vyučování. Nynější stav
zžkonodárství školního v různých zemích. — Církve
a vyučování. Návrhy rozluštění konfliktu. Referent
Giuseppe Sergi, professor na universitě římské.4.
Veřejná dobročinnost. Konfessionální ústavy
dobročinné v různých zemích. — Práce v klášterech
a sirotčincích a zaopatřovacích ústavech. — Rozvoj
statků mrtvé ruky. Referent: Junoy, poslanec špa-
nělský. 5. Dílo náboženských missit. Pro-
paganda náboženské a koloniální války. — Zavedení
laických missií, Referent: Wílliam Herford, publicista
v Londýně. Přihlášky a zprávy buďte adressovány
p. Léonu Furnemontovi, advokátu, poslanci a gene-
rálnímu tajemníku »Federace mezinárodní svobodné
myšlénky« v Brusselu 13 rue du Moniteur. Upozor-
ňujeme české svobodomyslné a pokrokové kruhy na
římský sjezd.
Hubbard
Lorand
Sergi
Léon Furnemont
Londýn
Brusel
Konfessionální ústav
Wílliam Herford
30
article
— Německý ples v ryze české Třehoni. Knížecí
schwarzenbersti úřadníci v Třeboni uspořádali siv
těchto dnech ples. Proti tomu by se ovšem nedalo
ničeho namítati, ale zdá se, že jim nešlo o pouhou
zábavu, nýbrž že některým německým nacionálům
mezi nimi jednalo se o to, aby si v české Třeboni
nacionálně zarejdili. Už ta dvoujazyčná pavání na
české půdě nemohou míti jiný účel, než provo-
kační. Loni byla aspoň ještě čeština napřed, letos
šli o krok dále, měli „ohracovačky“, tak že byla
jednou napřed čeština, podruhé němčina — podle
gusta. Z toho dá se vypočítati, kdy bude pozváni
docela německé. Kdyby chtěli býti knížecí úřadníci
rovnoprávni, musili by také v Postoloprtech, Lovo-
sicích, Vimperku atd. zváti dvoujazyčně, nejen v ml-
stech úplně českých, kdežto v poněmčených jen
německy. To je rovnoprávnost podle německého lokte.
Zdá se také, že sami knížecí úřadníci neměli dosti
odvahy, vytasit se se svými „rovnoprávnými“ po-
zvánkami, neboť Čechům je rozeslali až den před
bálem. Němci, které chtěli zbubnovat se všech úhlů
světa, dostali je v čas. Přijelo jich však hrozně málo,
i známý továrník a germanisator Stölzle z Joselodolu,
na kterého jistě počítali, nechal je „ve štychu“. Za
lo však nalezli pořadatelé příznivce svého plesu v p.
okresním hejimanovi, který dal státním úřadníkům po-
kyn, aby se télo provokativní zábavy účastnili. Výzva
jeho na štětsí mnoho neúčinkovala, naopak, někloi
sebevědomější úřadníci nejen na ples nešli, ale po-
zvánky vrátili. Nezávislé obecenstvo tuto provokaci
pro tentokráte ignorovalo, nedají-li ale páni Němci v
Tieboni pokoj, bude dobře zalancovati s nimi
po česku rejdovák a zkusiti, kdo se při
něm dříve zapotí.
Čecho
Němec
Stölzl
Třeboň
Postoloprty
Lovo
Vimperk
Joselodol
31
article
— Národ Moravě a sobě. Na stavku českého Ná-
rodního divadla v Brně věnovali dále: Okresní ho-
spodářská záložna v Nepomuku 50 K, z administrace
„Národních Listů“ v Praze 81 K, sbírkou z Chotovie
2 K, denní hostě u Doležala v Chlumci n. C. 6 K,
Akciový lihovar v Chrudimi 10 K, Spolek divadelních
ochotníků v Chýnově 10 K, z Náchoda p. Č. Remeš
14 K, Spolek strojmistrů 10 K, při pohřbu K. Šimka
K 7.03, z Nuslí Pražský okrsek učitelů škol měšťan-
ských 10 K, p. O. Perlík 2 K, Společnost oděvníkův
Jaroměři 10 K, Staří mládenci v Jirošově u Hradce
40 K, říd. učitel p. F. Burghauser v Ješině 1 K, Kroužek
mládenců v Josefově 10 K, z Jičína Občanská beseda
z koncertu 25 K, Akademický čtenářský spolek z plesu
50 K, abiturienti paedagogia 40 K. — Pokladničky
družstva českého Národního divadla v Brně, rozeslané
po různých městech a obcích, velmi dobře se osvěd-
čují pro drobné dary.
Doležal
Remeš
K Šimek
Perlík
F Burghauser
Morava
Brno
Praha
Chlumec
Chrudim
Chýnov
Náchod
Nusle
Jirošův u Hradec
Ješina 1
Josefov 10 K
Jičín
rodní divadlo
spolek strojmistr 10 K
okrsek učitel škola měšťan
oděvníkův Jaroměř
český národní divadlo v Brno
32
article
— Výstavy. Výstava děl Joži Uprky
pavilloně Manesa pod zahradou Kinských otevřena
jest denně od 9. hod. dop. do 4. hod. odpol. za
vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky
na průkaz legilimace 60 hal.
— Přednášky. Norský polární cestova-
tel Borchgrevink uspořádá dne 29. t. m. o8.
hod. večerní v hotelu „Central“ přednášku o své cestě
na jižní točnu, již provázeti bude světelnými obrazy.
Lístky k přednášce jsou v předprodeji v hudebním
závodě Mojmíra Urbánka, Jungmannova tř. č. 14. —
Hudební skladatel pan František Vránek, učitel
z Krumlova, přednášeti bude v neděli dne 31. ledna
o 3. hod. odpolední ve velké dvoraně Měšťanské be-
sedy v Plzni „O povaze a významu české i slovenské
hudby lidové i umělé“. Plzeňský zpěvácký spolek
„Hlahol“ přednese ukázky písní českých i slovenských.
Sbory nastudoval a řídí ředitel pan Norbert Kubát.
Zazpíváno bude 30 písní. Vstup do sálu je volný.
Joža Uprka
Kinská
Urbánek
Jungmannův
Vránek
Kubát
Manesa pod zahrada
Krumlov
Plzeň
33
article
Lože lze si zakoupiti předem u pana J. Faustusa: velká
lože 3 K, malá lože 2 K. — Lidové přednášky
universitní v Praze. Dnes v úterý bude před-
nášeti v posluchárně ústavu pro všeobecnou a pokus-
nou pathologii české fakulty lékařské v ulici Kateřin-
ské doc. dr. Vladislav Mladějovský o „Léčení
vodou“ s pokusy o půl 8. hod. večerní. 4. přednáška.
— Z damského kruhu. Dne 22. t. m. pořádán byl
jubilejní — padesálý —večírek Náprstkův. Jakoby n
oslavu tohoto potěšitelného fakta, hodilo se, že právě
poprvé mohl se uspořádati pod střechou Českéh
ženského klubu, jenž všem sdružením ženským vlidně
a ochotně otevírá svůj hostinný dům. Program měl
slavnostnější ráz. Než se rozvinul, ujala se v zastou-
pení churavící pí. starostky slova pí. Kuklová-Bezdě-
ková, vylíčivši stručně vznik i cíl těchto společen-
ských večírků, pořádaných pod záštitou jména nej-
většího příznivce snah, líhnoucích k povznešení
zušlechtění ženy české. Dále vzdala vřelou vzpomín-
kou hold památce první starostky pl. Žofie Podlipské.
J Faustus
docent
doktor
Mladějovská
Náprstkův
Kuklová
Podlipský
Praha
Kateřina
český fakulta lékařský
34
article
Následující na to program byl velmi zajímavý. Paní
Otilie Sklenářová-Malá, starostka klubu, přednesla
Vrchlického „Legendu vánoční“ a rozmarnou Neru-
dovu balladu „O svatbě v Kanaan“ dvě malé ukázky
velkého umění! Hudební číslo zahájil p. Vojta Ku-
chynka, virtuos na kontrabas a člen Národního di-
vadla. Mistrovský výkon jeho vzbudil bouřlivý pollesk,
který dostoupil vrchole při přednesu vlastní skladhy
umělcovy: Fantasie na české národní písně. Virtuosní
doprovod na pianě k číslům těmto podala slč. Olga
Pünfasova. Neméně líbila se i sl. Högrova přednesem
několika skladeb klavírních. Slč. Maruše Langova,
vždy vítaná pěvkyně, zapěla několik jímavých písní.
Výkon její, rovněž jako výkony její žaček, slečen
Černochovy, Kubíkovy, Vaněčkovy a Klímovy, zapěv-
ších dvojici kvartett Piskáčkových, odměněny byly
bouřlivým potleskem. Lahodně a mile vyzněl též
souhrn mladistvých hlasů, soustředěných ve sboru ze
Smetanovy „Libuše“. Animováno a dojista v plném
uspokojení opouštělo tlačící a tísnící se obecenstv
přečetně shromá žděné a s obdivuhodnou vytrvalost
až do konce setrvavší, místnosti klubu. Lichotivý to
věru důkaz sloupající přízně k družným těmto večír-
kům a zároveň také důkaz přílažlivosti konečně do-
saženého střediska, jakým jest všem ženským sdruže-
ním útulný ženský klu
Sklenářová
Vrchlický
Vojta
Pünfasův
Högrův
Langův
Černochův
Kubíkův
Vaněčkův
Klímův
Piskáčkův
Smetanův
Libuše
rozmarný Ner
národní di