ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a93bfc30-7108-11dc-bad5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 126, place 72, org 11, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
JÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26. ledna 1904.
4 masthead
Číslo 26.
5 article
zaslala moskevskému spolku 200 rublů se žá- dostí, aby je spolek odevzdal jako příspěvel „rodinám duchoborcův, obětí útisku vlády ru- ské.“ Moskevský spolek však daru nepřijal. nýbrž vrátil jej odesilatelům s přípisem, že dle svých stanov nemá práva podporovati Rusů, pod- daných říše ruské a mimo to nezná ani adresy oněch utlačených ruskou vládou duchoborců. jimž dar má býti zaslán. „Akademická čítárna“ odeslala tedy nyní oněch 200 rublů redakci re volučního listu „Osvoboždenie“, vycházejícíh v Štutgartě s prosbou, aby je zaslala duchobor cům, jichž adresa bude prý redakci asi známa. V Praze, 25. ledna. („Madaři a Ra kousko“.) Pod tímto titulem Jos. Škultéty vy- dal brošurku, otištěnou ze „Slov. Pohladů““ v níž se snaží dokázati různými ukázkami z dějin Maďarů, že tito byli od jakživa pomocníky Němců proti Slovanstvu. Uvádí na př. maďarskou pomoe Arnulfovi proti říši Svatoplukově, pomoc Ru- dolfu Habsburskému proti Přemyslu II. Otaka- rovi, tvrdí, že sedmihradskou politikou v 16. 17. stol. se připravovalo podrobení Uher Něm- cům a že i dnešní politika maďarská jest pro- spěšne Němcům jako vítaná pomoc proti Slo- vanstvu. Brošurka však nevyčerpává látky; z ma- ďarských dějin dalo by se shledati i dosti mnoho momentů, jimiž by bylo možno dokázati opak toho, co dokazuje J. Škultéty. Z Lublaně, 21. ledna. (Jubileum dra.
Rus Škultéty Maďar Němec Arnulf Svatoplukův Přemysl II Uher J Škultéty Praha Madař Německo Lublaň
6 article
Jos. Vošnjaka.) Včera oslavila Lublaň ve svém Národním domě sedmdesáté narozeniny jednoho z nejlepších svých synů, dra. Jos. Vošn- jaka, bývalého zemského i říšského poslance. jehož jméno jest nerozlučně spojeno s politi ckým probuzením národa slovinského. Dr. Jos. Vošnjak, jenž přibyl na slavnost do Lublaně ze Štyrska, kdež tráví na odpočinku svá kmetská léta, narodil se 4. ledna 1834 v rolnické chýži v Šoštaně. Studovav v Celji, ve Štyrském Hradci a ve Vídni, vrátil se r. 1859 do Lublaně jako doktor lékařství a vstoupil do tamní nemocnice, přeplněné raněnými vojáky z Italie. Působě jako lékař na různých místech Kráňska a Štyrska, byl v létech šedesátých ve spolku s drem. Blei weisem, Jurčičem a Tomanem hlavním budite- lem politického národního života mezi Slovine a spoluzakladatelem všech důležitých národních spolků, na prvém místě i „Matice Slovenské“.
doktor Jos Vošnjak Blei Jurčič Toman Lublaň Štyrsko Vídeň Štyrský Hradec Italia
7 article
Jako publieista napsal několik populárních politi ckých knížek pro slovinský lid, byl spolupracov- níkem všech tehdejších slovinských časopisů, zvláště Bleiweisových „Novic“ a r. 1868 byl spoluzakladatelem prvého politického denníku „Slovenského Naroda“. Včerejší slavnost na jeho počest uspořádalo „Slov. spisovatelské druž- stvo“, jehož předseda prof. Perušek v zahajo- vací řeči ocenil zásluhy oslavence o slovinský národ a jeho literaturu. Vrcholným bodem slav- nosti byla však odpověď Vošnjakova, plná za- jímavých vzpomínek na Lublaň v létech šede- sátých, na činnost prvých buditelův slovinského národa, na jeho zápasy s německou menšinou a končící smutnou pravdou, že pro stálé stranni- cké zápasy Lublaň neposkytuje Slovincům na jazykovém rozhraní té opory, které by bylo možno do ní se nadíti. „Jestliže se nesjednotíme — mluvil stařičký vlastenec — podlehneme úto- kům mocnějšího cizince. Posici za posicí ztrá- címe, při obecních volbách jen s největším na- máháním uhájíme slovinské državy...“ Slav. nostního večera účastnili se zástupcové obou po litických stran slovinských, smluvivše se, že o vnitřních sporech nebude řeči. Slibu dostáli a slavnost nebyla porušena nijakým neharmoni- ckým tonem. Ale bylo by přáti, aby výstražná slova Vošnjakova nezůstala marna a byl konečně nějakým kompromisem urovnán dávný spor, jenž Slovincům škodí a Němcům v Korutanech i ve Štyrsku je na prospěch.
profesor Perušek Němec Lublaň Korutany Štyrsko
8 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 25. ledna. Důležitá selská reforma v Rusku. Vydán byl carský úkaz, jenž ruský selský byt, upravený r. 1861, když zrušeno nevolnictví přizpůsobuje na základě zkušeností, od té doby nabytých, nynějším poměrům. Zachovává se obecní zřízení a pospolitos majetku v selských obcích, jež těm účastníkůn Skutečně bije se divadlo o zájem publik v jedné řadě s podniky jarmareční marku neza- krývajícími. Polkáte dva mulaty v červenýeh pantalonech, modrých kabátech, žlutých botách a šedých cylindrech, s křiklavými otisky bot na zádech, a za nimi zřízence, rozdávajícího každé- mu, kdo se nad masopustním nápadem reklamy zastavil lístky s firmou příslušné obuvnické velko- výrobny. Vpašoval vám také jeden. A než si srovnáte v hlavě, je-li v poměrech dost důvodů pro harlekynádu nabídky, máte v ruce nový papír A už ani nezahlédnete, kdo vám jej podstrčil Smějí se z něj trochu unylé oči nečesaného úhledného bruneta, a Teatrul national zve tímto p. t. publikum na Puritany, v nichž brunet, slavný Bonci, s celým souborem hostí bude zpívat. Celá Bukurešť byla v plném slova smyslu zaplavena otisky jeho podobízen a ohláškami jeho vý- stupů. Kde jaký výklad, cukrářský, hokynářský. provaznický, všude vlašský pan tenor. Dost divu. že ho také neposlali ulicemi!
Bonk Praha Rusko Bukurešť
9 article
Zpíval asi třikrát, a divadlo mělo nové re- klamní bolesti. Vedle tajuplných „jedli jste už?“, jimiž v celé serii vždy hovornějších pla- kátů vymýšlivý pekař po troškách sděloval, že jediný v tom Babelu peče zdravotní chléb, nalepili na nároží sáhové písmeny: Ermette Novelli. A po obou stranách jména křičely z lakonického pla- kátu dvě nápadné hlavy. Nebylo lze si jich ne- všímnouti. Jedna zamračená, druhá smíchem až popouzející, tváře obolené, oči vyzývavě každého provázející — trochu divadlo, trochu cirkus Ermette Novelli! A co je s ním? Bude se patrně někde produkovati. Tož kde? Když se návěšti už dost nakřičelo, přelepeno dalším sdělením slavný mim bude v Nationálu hráti ty a ty úlohy.
Ermette Novelli Ermette Novelli
10 article
Dojista kus barnumovštiny je v tom vtíravém vnu- cování se v pozornost roztěkaného publika. Umě- lecké svědomí, jistých obcovacích forem dbalé, má leckdy příležitost, trohu se červenat. Ale nic naplat! Jsou už poměry podle toho. Obecenstvo je bez tradie, bez výchovy, dost upřímné, aby nezapíralo, že umění mu není chlebem, ale ka- viárem, věcí zábavy, luxusu. Je trochu otupeno křikem reklamy, se všech stran dorážející. Jde za tím, kdo více slíbí, kdo má víc na udici. Jestli kde, platí v Rumunsku, že náklad reklamy jdeve přímém poměru se ziskem. obce, kterým příslušenství k ní bude nepoho dlným, bude usnadněno vystoupení. Zavádějí se gubernské porady za příčinou přehlédnutí selského zákonodárství. Předsedou bude gubernátor. Virilnými členy porad (sověš čaní) budou představitelé a zástupci všech zem ských institucí a členové ze stavu selského budou gubernátorem jmenováni z osob, o kterých je mu známo, že mají k úkolu tomu dostatečné vzdělání a znalosť věci.
Uma Rumunsko
11 article
K vypovězení Delsorově. Zajímavý komentář ku páteční debatě sně- movny francouzské o vypovězení Elsasana Delsora přináší »Echo de Paris«. Abbé Delsor poslal listu tomu dopis, v němž prohlašuje, že v Berlíně čet depeši, kterou jistý agent francouzské vlády hleděí si zjednati z Berlína zpráv o tom, jak on, Delsor. hlasoval při vojenských předlohách říšského sněmu německého. Delsor prohlašuje dále, že ne- ustal nikdy protestovati proti při- pojení Elsasko-Lotrinska k Německu a že již roku 1887 hlasoval v říšském sněmu německém proti tak zv. septennatu, totiž proti předloze kterouž se (zvýšený) počet vojska německého na sedm let předem stanovil. Nevole ve vlaste- neckém — a to nikoli jen v nacionalistickém — tisku francouzském nad pátečním hlasováním sněmovním dosud neutuchla. »Figaro« zove schůzi tu »smutným sezením«. »Gaulois« protestuje praví, že většina sněmovní ukázala se nepřátelskou si k tradicím i nadějím Francie«. Rochefort míní, že 295 poslanců, kteří tu pro vládu hla- sovali, jako hlasováním tím zadali nárokům Francie na Elsasy a Lotrinky, byli by zejtra »hotovi vydati Německu i Vogesy i Champagne«.
Delsorův Paris Delsor Nevole Figaro Rochefort Berlín Lotrinsko Německo Francie Champagne
12 article
Cassagnac v »Autorité« volá trpce: »Sen se roz- plynul. Možný byl by klam: sněmovna fran couzská v pátek schválila smlouvu frankfurtskou« (Smlouvou tou Francie po porážkách svých 1870/1 vydala Německu Elsasy a Lotrinky.) Nejznamenitějším jest, že německé listy samy doznávají, že německý poslanec Blumenthal, jenž byl vedle rakouského zástupce diplomatického při tomen páteční schůzi sněmovní na tribuně, dones většině sněmovní, známému to »blocu« vládnímu materiál proti Elsasanu Delsorovi. Jak zpáteč nickým aktem bylo vypovězení Elsasana Delsora. i jak nespravedlivým, vidno z toho, že, ač týž jest katolický kněz, deset revolučních socia- listů v páteční schůzi sněmovní hlasovalo proti vládě a proti jejímu rozkazu vypovídacímu. Mezi nimi i takoví rozhodní antiklerikálové jako Sembot a Vaillant. »Figaro« sděluje, že gen. de Lancy, velitel 20. brigády, podal za propuštěnou. Tvrdí, že pohnutkou generálovou bylo tu páteční hlasování francouzské sněmovny. Ostatně všechen tisk na- cionalistický a progresistický podnes ještě útočí prudce na Combesa pro jeho páteční vystoupení a zaznamenává, že všechen tisk německý uvítal Combesovo vítězství se zřejmým uspokojením. Také vítězství nacionalistů při včerejší volbě v Remiremontu jeví se býti odpovědí na stano- visko, jež většina francouzské sněmovny byla v otázce elsaské zaujala.
Blumenthal Delsor Figaro Lancy Francie Německo
13 article
Cesta krále belgického do Berlína. Jak jsme již telegraficky sdělili, přibude král Leopold II. zejtra večer do Berlína. Cesta byla mezi oběma dvory smluvena již v říjnu ale pro chorobu Viléma II. musila býti odro- čena. Ze Leopold II. přítomen bude slavnosti narozenin Viléma II., pokládá se za příznak, že nyní styky obou dvorů jsou dobré. S králem nepojede žádný ministr, přes to soudí se, že přetřásána bude za jeho pobytu v Berlíně otázka konžská a snad také otázka celní jednoty mezi Holandskem a Belgií, jež by ovšem také proti německému obchodu byla namířena.
Leopold II Vilém II Berlín Holandsko Belgie
14 article
Bedřich vévoda Anhalisko-Dessavský. Vévoda Bedřich, jehož úmrtí jsme vzpo- mněli již v odpoledniku, narodil se roku 1831 jako syn vévody Leopolda a jeho choti, pruské princezny Bedřišky. Ve vládě následoval svého otce r. 1871. Roku 1854 oženil se s prin- ceznou sasko-ollenburgskou Antoinettou. Z man- želství toho byli čtyři synové a dvě dcery ; syn Poměry arci nespadly s nebe. Vyrostly ze svých podmínek, jako naše ze svých. Historie Rumunů je plna bojovného vzru- chu, plna válečných nesnází a štrapácí. Původ jich sahá až do dob římských. Přecházeli na to z podruží do podruží. Nejvíce stop zanechalo u nich — unikum v dějinách — slovanské. V hi- storii nekonečných, vysilujících zápasů, jimiž se Evropa bránila proti invasím Asie, nepřáno jim význačného místa. Skoro by se zdálo, jakoby byli zasaženi pouze krajními, episodními vlnami asijských záplav a unikli osudu národů, platicích staletími zpozděného vývoje čest, býti na východě strážci evropské kultury. Zatím užili ze všech nejvíce. Avaři, Hunově, Maďaři, Tataři, Turci a kde jaký pronárod našel u nich beze všech krva- vých déjů volné rejdiště a přišel se svou troškou do mlýna, v němž se utvářel domácí národní cha- rakter. A co zatím Rusové a Jihoslované kočko- vali se po staletí o svou svéráznost, vystaven
Bedřich Anhalisko Leopold Bedřiška Rumun Avar Hunův Maďar Tatar Turek Jihoslovan Evropa Asie Rusová
15 article
Rumuni bez pozoruhodnějšího odporu násilne injekci cizirodých živlů. Tak rostli na rozhran dvou světů, v oblasti dvou sfér navzájem se pro- línajících. Z historie, nemají nač býti pyšni. Také se u nich žádný kult sentimentálního historismu neujal. Rumun není snílkem, který by se utápěl v pohádkách minula a podle nich si chtěl svou budoucnost zařizovati. Je v něm kus praktika. který žije přítomnosti, přijímá život, jak je, chce se s ním vypořádati co nejpraktičtěji, poku možná s nejmenší útratou námahy a práce. Národní, společenské, umělecké tradice — na takové věci potřebí je sta let klidného roz- voje, celých stohů práce. A kde jich bráti Umění, marno zapírat, je věc pouhé kratochvíle, vykrášlením života, kvítím, které roste podle cesty. K vlastnímu životu ho třeba není. V tom směru jsou poměry rumunské bezohlednějšt našich. Pro nás najal pan Michaloviči, náš impresa- rio, Teatrul lyric. Vnějškem neodpovídá valně běžným požadavkům. Nestojí na volném pro- stranství. S jedné strany přistavěno k polorozpa- dlému paláci, s druhé k vysoké zdi sousedního parku, tvoři svojí délkou úsek podružného, kru hovitého náměstí. Ssutina paláce patří dobrodruž- prvorozený Leopold zemřel již r. 1886, takže dědictví trůnu přechází na prince Leopolda Bedřicha, narozeného v r. 1856, jenž se ože- nil v roce 1889 s badenskou princeznou Marií. Nový vévoda jest bezdětný; následníkem jes tudíž od nynějška prine Eduard, jenž má z choť princeznu sasko-altenburskou Luisu, jež mu povila dva syny a dcerku.
Rumun Michalovič Leopold Leopold Bedřich Marie Eduard Luisa hovitý náměstí
16 article
O nedělním klidu soukromého úřadnictva rokováno bylo v nedělní schůzi po vyřízen prvního bodu (o zemské dani ze služného). Úvodní slovo měl pan Franta. Dovozova potřebu jednoho dne odpočinku po týdenní práe a pravil, že jest přímo zahanbující, jak zákono dárce i úřady přezírají tíhu práce intellekluálné i vý- znam její. Otázka klidu nedělního řeší se u nás tak, jakoby únavnou a vysilující byla tolik práce dělníka rukou a jakoby klidu v neděl potřebovali jen ti zaměstnanci, kteří slouží v pod- nicích, jež podléhají řádu živnostenskému. Zákon o nedělním klidu z roku 1895, protože jím byi nahražen § 75. živn. řádu, vykládá se tak. Ježto pak dobrá polovice soukromých úřadníků zaměstnána jest v podnicích a oborech hospo- daření, jež řádu živnostenskému nepodléhají má zákon o klidu nedělním pro stav tento jen význam obmezený. Ale ani úřadníci podniků a zaměstnání, pro něž řád živnostenský platí nemají klidu nedělního. Při živnosti obchodní při živnostech produkčních, pokud jde o prodej výrobků, je dovolena práce v neděli po 6 hod. úprava této dovolené doby pracovní ponechána jest místodržitelství. A toto jen v Praze zaká- zalo práci nedělní v létě. V měsících zimních v Praze a pro ostatní oblasti království českého celý rok nařizuje se pro pisárny práce od 9 do 11 hodin dopoledne. Mimo to však v Praze dovoluje se prodej zboží toliko do 10 hodin. Tím povstává chaos, za něhož jest potřebná kontrola nemožnou. Soukromé úřadnictvo žádá celoroční ne dělní klid a má požadavek tento za splnitelný ježto se proti letnímu klidu v neděli neozvalo žádných námitek. Mohou-li míti pisárny zavřeny v létě ti, kdož mají právě »saisonu«, půjde t i u oněch, jejichž provozování jest silnějším v zimě. Poslední místodržitelské nařízení soukro- mému úřadnictvu nevyhovuje, navrhuje tudí řečník
Franta Dovozov Praha
18 article
kterouž dává shromáždění výraz svému roztrpčení že se soukromému úřadnictvu přes mnoholetou úsilovnou snahu nedělní klid dosud odpírá. Uplný. nezkrácený, celoroční klid nedělní jest požadavkem humanity a spravedlnosti, příkazem diktovaným ohledy na zachování výkonnosti a zdatnosti tělesné duševní i mravní, potřebou také v zájmu harmo- nického života rodinného. Této nutnosti, rozšířit nedělní klid celoroční na všecky soukromé úřad- níky, nedbá žádný ze zákonů a nařízení dosud vydaných a také nikoli nejnovější nařízení c. k. místodržitelství pro král. české ze dne 13. listo- padu 1903. Že úplný nedělní klid je snadno pro- veditelný, že jím ústrojí hospodářského života nijak se neruší a zájem zaměstnavatelů se nepoškozuje, dokazuje fakt, že zavedení nedělního klidu o května do září v obvodu pražském přijato bylo beze všech veřejných protestů a vážných námitek a dobře se osvědčilo. Soukromé úřadnictvo nevide tudíž důvodu, proč by úplný nedělní klid nemohl býti rozšířen na celý rok a na celé král. české prohlašuje, že i na dále všemi přípustnými pro středky a se vším důrazem domáhati se bude ne- zkráceného celoročního klidu nedělního, a to nejen pro podniky a zaměstnání, jež podléhají řádu živno- stenskému, nýbrž i pro ostatní podniky, provozo- vané po živnostensku, jichž personál podléhá po- vinnému pojišťování nemocenskému. V tomi smyslu soukromé úřadnictvo české vznáší k povo- laným kruhům appell, aby mu ke splnění tohoto spravedlivého požadavku již jednou dopomohly.
19 article
V následující debatě káral p. Wagne z Kr. Vinohradů jednání některých úřadníků- chefů kanceláří, kteří i tam, kde nedělní klid zaveden jest, sami v neděli do kanceláře chod a tak ostatní personál nutí, aby se dostavoval také. Navrhuje vyslání deputace k místodržitel- ství se žádostí, aby zákaz nedělní práce roz- šířilo.
Wagne Kristus
20 article
Pan Houdek má za to, že dosavadní rozháranost poměrů nemůže býti trvalou aže konečně zaměstnavatelstvo samo uzná neudrži nému boháči, jenž v jícnu bukurešťského velko života za několik let utopil dva milliony. V sou- sedství starého, urostlého parku, v tu dobu se právě probouzejícího a nevalně frekventovaného dodávala rozvalina nepatrnému náměstí, kruhem košatých akátů nad to ještě posázenému, skutečně ráz zapomenutého, u nás nemožného, poetického Nemá-li Teatrul lyric nazbyt divadelnosti ve svém vnějšku, překvapí za to úpravností svého hlediště. V tom směru podává více, než by kdo očekával, a Nationálu v ničem nezadává. Stojíe na místě starého, před pěti lety shořelého Teatrul Maykam, bylo omezeno místem, a ve snaze po prostornosti vyhnáno do abnormální výšky. Tři pořadí loží, již od parteru značně zvednutých, nad nimi takřka v šero stropu se ztrácející amfi- teatr galerie, jako v bibli žebřík Jakubův. Bez pečnostní opatření nastavěla v hořejších sférách plno soustruhovaných zábradlí, jež působí trochu filigránsky. I jeviště měli jsme prostorné a poho- dlné. Škoda, že špatně obsluhované.
Houdek Teatrul Maykam Jakubův
21 article
Divadlo je soukromým majetkem tří podí- níků. Nemá svého ensemblu, a je pronajímáne od případu ke případu. Zvláště panu Michalovi čovi, jenž si před lety v kterémsi divadle i za řediteloval a zaplatil svou radost vším, co měl bývá spekulačním objektem nového jeho zaměst nání. Na vlastní risiko přivádí tam divadelní at trakce všeho druhu. Na cestě vzájemných pro- spěchů setkal se s vídeňským kollegou, jenž, na laděn bilancí první tournée Uhrami našeho lon ského ensemblu, vyšukával nový terrain pro vý bojnické nadšení mladé české divadelní podni- kavosti. Zavezli nás do poloorientálské residence. uhodili na buben reklamy a dali nám zpívati dvi české a dvě cizí opery. Přítažlivost naši cenil slušně vysoko. Osmdesát franků za loži! Nebylo ovšem třeba se lekat. V Bukurešti jsou cenám zvyklí. Signora Boncia platili v Nationálu stem franků za loži. A kroužek bojarů, jež ze sportov- nické omrzelosti vyburcoval nápad, sehrát si po amatérsku operettu, měl na své šlechtické před stavení 27.000 franků předprodeje! Pohádkové cifry! Ukazovaly nám, do jakých poměrů jsme zapadli.
Michalus č Boncio Uhry Bukurešť
23 article
telnost práce nedělní, tak jak ji místodržítelství dovoluje. Chceli jinak soukromé úřadnictvo čeho dosíci, musí se organisovati ku práci účelné sdružení jeho musí čitati více členů než dosuo a v tomto směru třeba pracovati. Pan Hrabal, jsa soukromým úřadníkem už 42 roky, dokazuje ze své životní zkušenosti větší potřebu nedělního klidu v zimě, kdy pro cházkou nelze načerpati vzduchu a posílen tolik, jako konečně v létě. Pan Linnert skládá naděje na zlepšen stavu soukromých úřadníků ve zdravou, proni kavou organisaci a pan inž. Páv dovozuje možnost klidu nedělního v pisárnách poukázáním k té okolnosti, že techničti úřadníci závodů prů- myslových v neděli nepracují a že tím provo- zování podniků netrpí. Po doslovu pana Fanty přijata jednomyslně resoluce jím navržená i návrh páně Wagnerův Před ukončením schůze konstatuje místo- předseda pan Landa, že kdykoli toho potřeba káže, členstvo Jednoty soukromých úřadníků vždy poslechne pozvání ústředního výboru shromáždí se k manifestacím důstojným. Ústřední výbor doufá, že i na příště bude tak. Předseda p. Skalička uzavírá schůzi. Děkuje přítomným za hojnou účast a doporučuje. aby vzdány byly, díky dostavivším se pánům poslancům povstáním, což se stalo. Stejně po- děkováno referentům k oběma bodům programu a českému tisku dennímu za podporu. Úspěchy soukromého úřadnictva závisí od početnosti jeho organisace, proto volá předseda dalšímu rozvoji této »Na zdar!«, což bouřlivě akklamováno Zdařilé schůzi přítomni byli také delegáti odborů z Kladna, Hradce Král. a dílov doucí (skupina) z Hořovic. Pan Slabý zve účastníky schůze k repre sentačnímu večeru Jednoty soukromých úřadníků který bude 2. března na Žofině.
Hrabal Linnert Ing Páv Fanta Wagnerův Landa Král Slabá Kladno Hradec Hořovice
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co je Němcům do toho ? V cislajtánsk delegaci namáhal se dr. Pergelt dokázati opak očividné pravdy, že prý totiž Němci velice by tím ve svém národním zájmu byli dotčeni, kdyby zavedena byla opět v úřadech a při soudech vnitřní čeština. A proto prý nikdy nepřipustí. aby o věci té bylo rozhodnuto výhradně mezi námi a vládou a bez jejich součinnosti, Kdyby měl dr. Pergelt dokázali jako právník, co tak lehce tvrdí jako poslanec, věru, že by se př tom marně potil. Tážeme se, v čem by s vnitřní čeština dotkla jazykových práv Němeův a dokonce, v čem by je v tom či onom ohledu poškodila? Kde a jakým způsobem bylo by Němcům ukřivděno, kdyby úřadové mezi sebou užívali každý vlastního svého jazyka a kdyby uvnitř úřadů českých úřadnictvo mezi sebou ve věcech úřadních užívalo jazyka českého? Dnes — na štěstí se tak neděje — měl by dle přání německého předseda trestního líčení, prohlásiv, oč jde a vyslechnuv generalie, vyzvati po německu zapisovatele, aby přečetl žalobu. Ve spoustě českých slov měl by se pojednou ozvati povel: »Lesen Sie die Anklage vor !«
Němec doktor Pergelt
25 article
Nevíme, čím by Němec byl dotčen ve svých právech, kdyby okresní hejtmanství v Táboře zaslalo okresnímu hejtmanství v Benešově če- skou rekvirici a ji také po česku vyřídilo ? Ne- víme, jaké křivdy by Němec utrpěl tím, kdyby policejní strážník zatknuv nějakého českého po- budu v »rovnoprávné« Praze, referoval o tom česky, a o zatčení německého lajdáka učini oznámení německé? Nevíme, čím by se citi Němec ve svých právech poškozeným, kdyby po- rady soudní i jiné konaly se v českých věcech česky, v německých německy? A k vůli těmt lapáliím, jež pro nás právě proto, že se jieh z důvodů národního nepřátelství nešetří, maj význam zásadní, vrhli Němci tento stát, o němž dnes deklamují, jako by bůh ví jak jím šlo o jeho udržení, na pokraj záhuby.
Němec Tábor Benešov Praha
26 article
— Ve vyrovnacích preludiích moravských nejzvučněji zni na německé straně struna „za- ručené nacionální državy“ na Moravě. „Pro mí byli a jsou Němci ochotni k obětem,“ hovoři brněnský „Tagesbote“. Jsou odhodláni, v zdáti se většiny na zemském sněmu, avšak žádaj- zároveň, aby toto vzdání se bylo oceněno v plném svém významu a zaručen byl jim za to volný a nezkrácený vývoj jich kulturní a hospodářské síly a jich dosavadní nacionální država aby byle pevnými valy obohnána.“ Uepaná dírka ně- mecké smiřovací šalmaje zase prondána a ton německé šlechetné obětavosti, pro boží mír hrdle sněmovní většiny na nůž kladoucí, ječi zase k ohlušení. Dar věci napřed ztracené řadí ještě pod dary danajské a není nad velkomyslnost. která Čechům moravským milostivě uděluje, ee si sami průběhem doby zřetelně dohled- né sami vezmou. Zkušenosti od posledních zmařených smiřovaček mluví samy a dvě nove po ložky českého zisku, Litovel a Hranice se svými důsledky pro sněmovní volby mluví za- jisté řečí mnohem více přesvědčující, než obavy vřelých obran jednou již odbytých smířovaček jak jsme je slýchali z úst dra. Žáčka. Spravedl- nost odvety byla by loňského roku na Moravě kráčela ještě bystřejším krokem a byla by už i Lipník překročila, nebýti pověstného vládního regulativu moravského, který nedopusti pádu dvou „německých“ měst na Moravě v témž roce.
Němec Čecho Morava Litovel
27 article
Jak patrno, není německá většina na zemském sněmu moravském hmotou ani tak těžce rozpusti telnou, jak se za to mělo, a ni nejbujnější fanta sie nevymyslí kolosálnější politické pošetilosti než jaké by se dopustili češti politikové moravští kdyby Němcům snášeli stavivo na valy kolem jich „nacionální državy“ a jim zřizovalí ná rodní kurie s vetem a Němcům uzákonili jieh požadavek třetinové menšiny. Proslulá, denatu- rovaná většina — smiřovaček moravských může býti nabízena jenom politickým dětem a Elver- tova pohrůžka, že nepovolí-li Češi Němcům žá- daných záruk, jež od minula známe, jako po- žadavek kuriátního veta a počtu mandátů na základě nejsměšnější volební geometrie, v kaž dém případě zaručených, Němci dají za všech okolností přednost dalšímu boji před mírem, jejž by byli nuceni zaplatiti svou nacionální ctí, setká se na české straně patrně s mrazivým klídem Čest za čest, a českým smiřovatelům musí býti přirozeně milejší jich národní čest, než německá nacionální! — Rodinné zprávy. Pan Vladimír List, chef inženýr firmy Frant. Křižík, a pí. Helena Listo v roz. Gebaurova byli oddání dne 21. t. m. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
Němec Čech List František Křižík Helena svatý . Ludmila Král
28 article
— Sjezd svobodných myslitelů. Mezinárodní f derace svobodné myšlénky, jejíž sídlo je v Brusselu a jež soustřeďuje nejdůležitější organisace a spolky svobodných myslitelů na celém světě, bude konat velký sjezd v Římě ve dnech 20., 21. a 22. září 1904. Federace byla založena r. 1880. Jejími zakla- dateli jsou nejznamenitější bojovníci liberalismu César de Poupe, Charles Bradlaugb, D. M. Bennett Vilhelm Liebknecht, Mohschott, Charles Renouvie Giovaní Bovio a Herbert Spencer. Dosud bylo ko- náno několik sjezdů, a to zejmena v Paříži, Lon- dýně, Amsterodamu, Madridě, Brusselu, Ženevě. Fe- derace svobodných myslitelů vyzývá k účastenství na sjezdu římském všechny spolky svobodné my- šlénky, lože svobodných zednářů, university a škol- ské ústavy, obce svobodných náboženství, spolky kluby politické, sociální, antiklerikální, komitéty liberální, republikánské, sťelalisjické atd. Pořad sjezdu je ustanoven. Bude obsahovati tyťo otázky:
Poupe Bradlaugb D M Liebknecht Mohschott Charles Renouvie Bovio Spencer Brusel Řím Paříž Lon Amsterodam Madrid Ženeva univerzita a škola
29 article
A) Dogma vědy. B) Stát a církve. C) Orga- nisace a propaganda svobodné my- šlénky. Oddělení druhé: Stát a církve je rozdě- leno ve skupiny: 1. Mezinárodní veřejn právo. Diplomatické styky států a církví. — Refe- rent: Gustav Hubbard, poslanec francouzský. 2. Ve- řejné právo vnitřní. — Církev vůči suvere- nosti státu. Stav v různých státech moderních. — Konkordáty a jejich podmínky v různých státech. — Rozdělení církve a státu. Referent: Georges Lorand, poslanec belgický. 3. Vyučování. Nynější stav zžkonodárství školního v různých zemích. — Církve a vyučování. Návrhy rozluštění konfliktu. Referent Giuseppe Sergi, professor na universitě římské.4. Veřejná dobročinnost. Konfessionální ústavy dobročinné v různých zemích. — Práce v klášterech a sirotčincích a zaopatřovacích ústavech. — Rozvoj statků mrtvé ruky. Referent: Junoy, poslanec špa- nělský. 5. Dílo náboženských missit. Pro- paganda náboženské a koloniální války. — Zavedení laických missií, Referent: Wílliam Herford, publicista v Londýně. Přihlášky a zprávy buďte adressovány p. Léonu Furnemontovi, advokátu, poslanci a gene- rálnímu tajemníku »Federace mezinárodní svobodné myšlénky« v Brusselu 13 rue du Moniteur. Upozor- ňujeme české svobodomyslné a pokrokové kruhy na římský sjezd.
Hubbard Lorand Sergi Léon Furnemont Londýn Brusel Konfessionální ústav Wílliam Herford
30 article
— Německý ples v ryze české Třehoni. Knížecí schwarzenbersti úřadníci v Třeboni uspořádali siv těchto dnech ples. Proti tomu by se ovšem nedalo ničeho namítati, ale zdá se, že jim nešlo o pouhou zábavu, nýbrž že některým německým nacionálům mezi nimi jednalo se o to, aby si v české Třeboni nacionálně zarejdili. Už ta dvoujazyčná pavání na české půdě nemohou míti jiný účel, než provo- kační. Loni byla aspoň ještě čeština napřed, letos šli o krok dále, měli „ohracovačky“, tak že byla jednou napřed čeština, podruhé němčina — podle gusta. Z toho dá se vypočítati, kdy bude pozváni docela německé. Kdyby chtěli býti knížecí úřadníci rovnoprávni, musili by také v Postoloprtech, Lovo- sicích, Vimperku atd. zváti dvoujazyčně, nejen v ml- stech úplně českých, kdežto v poněmčených jen německy. To je rovnoprávnost podle německého lokte. Zdá se také, že sami knížecí úřadníci neměli dosti odvahy, vytasit se se svými „rovnoprávnými“ po- zvánkami, neboť Čechům je rozeslali až den před bálem. Němci, které chtěli zbubnovat se všech úhlů světa, dostali je v čas. Přijelo jich však hrozně málo, i známý továrník a germanisator Stölzle z Joselodolu, na kterého jistě počítali, nechal je „ve štychu“. Za lo však nalezli pořadatelé příznivce svého plesu v p. okresním hejimanovi, který dal státním úřadníkům po- kyn, aby se télo provokativní zábavy účastnili. Výzva jeho na štětsí mnoho neúčinkovala, naopak, někloi sebevědomější úřadníci nejen na ples nešli, ale po- zvánky vrátili. Nezávislé obecenstvo tuto provokaci pro tentokráte ignorovalo, nedají-li ale páni Němci v Tieboni pokoj, bude dobře zalancovati s nimi po česku rejdovák a zkusiti, kdo se při něm dříve zapotí.
Čecho Němec Stölzl Třeboň Postoloprty Lovo Vimperk Joselodol
31 article
— Národ Moravě a sobě. Na stavku českého Ná- rodního divadla v Brně věnovali dále: Okresní ho- spodářská záložna v Nepomuku 50 K, z administrace „Národních Listů“ v Praze 81 K, sbírkou z Chotovie 2 K, denní hostě u Doležala v Chlumci n. C. 6 K, Akciový lihovar v Chrudimi 10 K, Spolek divadelních ochotníků v Chýnově 10 K, z Náchoda p. Č. Remeš 14 K, Spolek strojmistrů 10 K, při pohřbu K. Šimka K 7.03, z Nuslí Pražský okrsek učitelů škol měšťan- ských 10 K, p. O. Perlík 2 K, Společnost oděvníkův Jaroměři 10 K, Staří mládenci v Jirošově u Hradce 40 K, říd. učitel p. F. Burghauser v Ješině 1 K, Kroužek mládenců v Josefově 10 K, z Jičína Občanská beseda z koncertu 25 K, Akademický čtenářský spolek z plesu 50 K, abiturienti paedagogia 40 K. — Pokladničky družstva českého Národního divadla v Brně, rozeslané po různých městech a obcích, velmi dobře se osvěd- čují pro drobné dary.
Doležal Remeš K Šimek Perlík F Burghauser Morava Brno Praha Chlumec Chrudim Chýnov Náchod Nusle Jirošův u Hradec Ješina 1 Josefov 10 K Jičín rodní divadlo spolek strojmistr 10 K okrsek učitel škola měšťan oděvníkův Jaroměř český národní divadlo v Brno
32 article
— Výstavy. Výstava děl Joži Uprky pavilloně Manesa pod zahradou Kinských otevřena jest denně od 9. hod. dop. do 4. hod. odpol. za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legilimace 60 hal. — Přednášky. Norský polární cestova- tel Borchgrevink uspořádá dne 29. t. m. o8. hod. večerní v hotelu „Central“ přednášku o své cestě na jižní točnu, již provázeti bude světelnými obrazy. Lístky k přednášce jsou v předprodeji v hudebním závodě Mojmíra Urbánka, Jungmannova tř. č. 14. — Hudební skladatel pan František Vránek, učitel z Krumlova, přednášeti bude v neděli dne 31. ledna o 3. hod. odpolední ve velké dvoraně Měšťanské be- sedy v Plzni „O povaze a významu české i slovenské hudby lidové i umělé“. Plzeňský zpěvácký spolek „Hlahol“ přednese ukázky písní českých i slovenských. Sbory nastudoval a řídí ředitel pan Norbert Kubát. Zazpíváno bude 30 písní. Vstup do sálu je volný.
Joža Uprka Kinská Urbánek Jungmannův Vránek Kubát Manesa pod zahrada Krumlov Plzeň
33 article
Lože lze si zakoupiti předem u pana J. Faustusa: velká lože 3 K, malá lože 2 K. — Lidové přednášky universitní v Praze. Dnes v úterý bude před- nášeti v posluchárně ústavu pro všeobecnou a pokus- nou pathologii české fakulty lékařské v ulici Kateřin- ské doc. dr. Vladislav Mladějovský o „Léčení vodou“ s pokusy o půl 8. hod. večerní. 4. přednáška. — Z damského kruhu. Dne 22. t. m. pořádán byl jubilejní — padesálý —večírek Náprstkův. Jakoby n oslavu tohoto potěšitelného fakta, hodilo se, že právě poprvé mohl se uspořádati pod střechou Českéh ženského klubu, jenž všem sdružením ženským vlidně a ochotně otevírá svůj hostinný dům. Program měl slavnostnější ráz. Než se rozvinul, ujala se v zastou- pení churavící pí. starostky slova pí. Kuklová-Bezdě- ková, vylíčivši stručně vznik i cíl těchto společen- ských večírků, pořádaných pod záštitou jména nej- většího příznivce snah, líhnoucích k povznešení zušlechtění ženy české. Dále vzdala vřelou vzpomín- kou hold památce první starostky pl. Žofie Podlipské.
J Faustus docent doktor Mladějovská Náprstkův Kuklová Podlipský Praha Kateřina český fakulta lékařský
34 article
Následující na to program byl velmi zajímavý. Paní Otilie Sklenářová-Malá, starostka klubu, přednesla Vrchlického „Legendu vánoční“ a rozmarnou Neru- dovu balladu „O svatbě v Kanaan“ dvě malé ukázky velkého umění! Hudební číslo zahájil p. Vojta Ku- chynka, virtuos na kontrabas a člen Národního di- vadla. Mistrovský výkon jeho vzbudil bouřlivý pollesk, který dostoupil vrchole při přednesu vlastní skladhy umělcovy: Fantasie na české národní písně. Virtuosní doprovod na pianě k číslům těmto podala slč. Olga Pünfasova. Neméně líbila se i sl. Högrova přednesem několika skladeb klavírních. Slč. Maruše Langova, vždy vítaná pěvkyně, zapěla několik jímavých písní. Výkon její, rovněž jako výkony její žaček, slečen Černochovy, Kubíkovy, Vaněčkovy a Klímovy, zapěv- ších dvojici kvartett Piskáčkových, odměněny byly bouřlivým potleskem. Lahodně a mile vyzněl též souhrn mladistvých hlasů, soustředěných ve sboru ze Smetanovy „Libuše“. Animováno a dojista v plném uspokojení opouštělo tlačící a tísnící se obecenstv přečetně shromá žděné a s obdivuhodnou vytrvalost až do konce setrvavší, místnosti klubu. Lichotivý to věru důkaz sloupající přízně k družným těmto večír- kům a zároveň také důkaz přílažlivosti konečně do- saženého střediska, jakým jest všem ženským sdruže- ním útulný ženský klu
Sklenářová Vrchlický Vojta Pünfasův Högrův Langův Černochův Kubíkův Vaněčkův Klímův Piskáčkův Smetanův Libuše rozmarný Ner národní di