2
masthead
V Praze, v úterý dne 26. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před plácí ne
v Praze v administrani
na měsíc. . . . . . 2
6 K—
na jtvrt leta . . ..
s dvojí donáškou
na něsíe
... . R 0
Ba čtvit leta
ve fllislkách!
na seňsíe . . . . . . 2 K 30
Pošton:
pa měsle
n čtvt lis . . . . 9 K 60
s dvejí zlellkeu
ns nařsj
za čtvrt leta . . . . 11 K co
Praha
5
article
Odpověď lidu českého
dru. Körbrovi.
Odpověď lidu českého
dru. Körbrovi.
Patnáct set lidu rolnického ze soudních
okresů strakoničkého, horažďovického a volyň-
ského, tedy z krajiny, kde loňské pohromy ži-
velní způsobily škod zjištěných úřadním šetřením
na 7,800.000 K — shromáždilo se včera ve
Strakonicích, aby proneslo svůj soud o svrcho
vaně frivolní odpovědi dra. Körbra ve
»Wiener Abendpostu«, že prý nemůže nej
horším nedostatkem trpicímu rolnictvu v zou
falém strádání jeho přispěti další pomoci z po
kladen státních, dokud nemá parlamen
tem řádně schváleného rozpočtu
a tolikéž sněmu českého že nemůže svolati ku
pomoci zemské, dokud nemá zaručenu
dělnost jeho. —
Domníval-li se dr. Körber tímto ušlechtilým
svým posláním k českému lidu napnouti českou
opposici na skřipec, očekával-li, že takto odbytý
a mukám beznadějnosti vydaný schudlý náš lid.
počne v zoufalé tísni svě hlasem Vestoňovým
úpěti ku poslancům svým, aby ustáli v boj-
proti vládě a poručili věc českou pánu bohu-
tož od včerejška je tím lidem naším statečným
důkladně zahanben.
V celém tom shromáždění 1500 rolníkův,
nevinně s bídou zápasících, neozval se ani je-
diný taký chabý Vestoňův výkřik, ale naopak
celé to veliké shromáždění bylo za j edn
v nejhlubším rozhořčení proti ří-
dícímu ministru, jenž opováží se řádné
občany a poplatníky v nouzi jich podobně od-
býti. Když řečnící poslanec za okres písecký
prostě vyložil smysl odpovědi Körbrovy, řka;
»Dr. Körber žádá, abychom upustili od ob-
strukce povolili mu tak zv. jeho nutnosti
státní, pak teprv že skytne vám podporu !« tu
rozlehl se takový hlučný repot nevole sálem, že
politický vrchní komisař v rozčilení povstal
lid ke klidu napomínal. Ale nebylo to nic platno.
Wiener
Körber
Strakonice
Vestoňův
6
article
Jakmile týž poslanec prostě lidu vyložil, že od-
ložiti naše národní a politické požadavky dle
přání vlády znamenalo by tolik, jako složiti
k nohám zbraň a kapitulovati před drem. Kör-
brem, jakmile přímo a otevřeně se otázal lidu
»Má-li se tak státi, rozhodněte sami« —
tu zaburácelo celé to imposantní množství mo-
hulným »To se státi nesmí!« a vyslovile
hluboké roztrpčení své nikoli českým
poslancům pro jejich obstrukci, nýbrž dru.
Körbrovi pro jeho Shylokovou odpověd
kterouž odpravilo touto přilehavou kritikou:
»Odpověď tato svědčí o tom, že ministerský
předseda dr. z Körbrů chce těžiti ze
zoufalého postavení lidu, stíže-
ného živelními pohromami na
prospěch svých politických cílů,
kteréž jsou ve svých důsledcích
nepřátelské národu českému.«
Může se řidícímu státníku dáti ústy lidu
ještě peprnějšího vota nedůvěry a nelibosti ? —
A vysmíval-li se do včerejška německý tisk
lidu našemu, že prý dnes zatíná pěstě a vyhro-
žuje vládě nejtvrdším odporem, zejtra však
zvedá k téže vládě prosebně ruce a úpěnlivě
žebrá ji o podporu v nouzi své — tož odbyl
včera roztrpčený lid na strakonické schůzi své
tyto hance ošemetné prostým připomenutím, jako
sám povždy plnil svou povinnost
ke státu, odváděje mu správně z pokolení do
pokolení rostouci daně ze s ta tků
krve své, tak že má věru na vzájem v při-
padě tak neslýchaně velké po-
hromy živelní dojista opět nárok
doktor
Körbr
7
article
na podporu z pokladny téhož státu
a vláda že jest povinna pomoc státní
co nejrychleji měrou náležitou obyvatelstvu ne
vinně zuboženému poskytnouti. To jest ustále
ným mravem ve všech vzdělaných ří-
ších světa.
Hle, jak právě švédská vláda koná
svou lidskou povinnost vůči obyvatelstvu
vyhořelého města norského Aalesundu a jak
pruská vláda dostála své povinnosti vůči rol-
nictvu hornoslezskému, zbědovanému povodní.
Však ani u nás nelení a neskrblívá se
pomocí státní, postihne-li živelní pohroma znač-
nější měrou kraje německé. Tu se absolutně
nepamatujeme, že by který ministr vídeňský byl
dal strádajícímu lidu podobnou odpověď jako
dr. Körber našemu lidu na jihu českém.
V plném vědomí své vykonané povinnostia
svého oprávnění z ní plynoucího, odbyl tudíž
náš lid své pomluvače, že nežádal pražádné
podpory, milosti, ochoty od vlády Kör-
brovy, alebrž podpory od státu, který na-
prosto není žádnou její doménou, nýbrž který
byl založen dobrou vůlí našich předkův, stojí
naší prací, naším jměním, naší výrobní a brannou
silou národní a jemuž tudíž nemůže býti lho-
stejno, upadá-li kdes lid v bídu a schudnutí,
nýbrž který ve vlastním zájmu svém má pomoci
dokud není pozdě. Dočasné vládě státu náleži
opatřit z pokladen státních potřebnou výpomoc
i tehda, není«li zákonodárný s bo
pohromadě, dokonce má-li k tomu v sam
ústavě státní zmocnění tak obsáhlé, jaké skýtá
jí zde § 14. Dojista, právě pro takovéto ne
nadále nutné připady výpomoci státní byl
onen § 14. zdělán a k ničemu jinému.
Körber
8
article
»Konej svou povinnost!« napomíná tudí
v odvetu uvědomělý lid důtklivě vládu, prohlé-
daje lichost její výmluv, jako děravý šlojí
špatně ukrývající tvář zaryté nepřízně.
Největší pohoršení způsobil dr. Körber
v lidu českém však tím, že nechce z ohledu
na německé milostpány svolati rychle ani sněmu
zemského, jehož většína byla by ochotna přes
všechnu bídu financí zemských přispěti zubo-
ženým krajům vlasti 31 milliony K okamžitě
Nejen že tedy vláda nechce zvýšit nedostatečnou
podporu státní, žaluje resoluce strakonická prá
vem hořce: »ale ona nad to nesvoláním
sněmu českého brání tomuto, aby
vykonal povinnost lidskosti oproti tak širokým
vrstvám českého lidu.«
Takou památku zůstaví dr. Körber po sobě
v paměti lidu českého. A touž chvílí ve Vídni
plno pověsti, že prý ladí struny k novým sm
řovačkám, že prý by nám rád stavěl zlate
mosty, kdyby jen věděl, že mu na ně vkročíme
a kdyby mu Němci nevázali ruce. Nezní-liž t
vůči skutkům jeho posavadním, jako fri-
volní masopustní žert a pouhý řinkot rol-
niček?
Než, jak vidí — lidu českému není do
smíchu a žertu, jako mu není do slabosti
otročí poddajnosti. — Pevný, neporušitelný
zachovalý stoji tu za poslanci svými v semknu
tém bojovném šiku, odhodlán bojovat a trpět
za své dobré právo, až do vítězství jeho ko-
nečnéhol
Körber
Němec
Pevná
Vídeň
9
article
Zahraničná politika rakouská,
Zahraničná politika rakouská,
Dnes v parlamentě vídeňském, jenž té doby
jediný nerušeně pracuje, v delegacích vyřízen
byl rozpočet ministerstva zahraničných záležitostí.
Peníze povoleny sice na věci mimo říši, však se
mluvilo i při této příležitosti hlavně o věcech
vnitřních — o sporu německo- českém.
10
article
Nebohý ministr při tom prazvláštně se tvářil.
když z řečníků každý po několika větách o za-
hraničních zájmech říše, promluvil o politice
domácí.
A proto, nechť páni, kteři déle než 40 lét
už tomu nevěří, že marné všechno namáhání
Rakousko že nedostane se z místa, dokud nevy
řídí spor svůj s námi Čechy, i z této okolnosti
se poučí, čeho tomuto státu v první řadě třeba.
Však i poměr této monarchie k cizině nen
bez významu a důležitosti a o něm chceme dnes
pronésti — v delegacích ovšem nemluvenou řeč
S jistou hrdostí, tak jako se přísluší auto
rovi »velkého dila«, rozepsal se tentokráte hrabě
Goluchowski ve svém letošním exposé, o obno-
vení trojspolku. Stavil spolek ten jako jedinou
záruku evropského míru a nejinak, než jako by
všechna Evropa byla ihned v sobě, kdyby spo-
lek ten se rozešel. Jenom že by národové ne-
směli se tázati, co spolek ten stojí ročně. Kdyby
nebylo ve vojně ničení životů lidských, jež
penězi, i kdyby jich bylo sebe víc, nedajís
nahraditi, věru že bychom z důvodů ekonomi-
ckých plaidovali pro vojnu, neboť byla by, třeba
každých deset let opakovaná, přece jen lacinější.
než je nynější sladký mírl
Čemu dále nerozumíme, je to, že při té
vší lásce mocnosti k sobě, při tom, že myšlenka
míru a přátelství státu jednoho oproti druhému
tak se prohlubovala, bez výjimky od paty
k petlici v zadu u kabátu nalezají se všechny
pokryty bronzí aneb ocell.
Proč to, když dle ujišťování různých trůn
ních řečí vroucí náklonnost a přátelství, mimo
to pak snaha, za každou cenu udržeti mir,
všechny státy v jedno pojl? Řeklo se nám
v kruzích kompetentních, to že tak musí býti.
to že — je parádní uniforma míru. Komu
bude imponovat mír a komu přátelství, jež
stoupá a klesá dle toho, pro jaký kalibr smrt-
ných zbraní ta která mocnost horuje?
Čecho
Goluchowský
Rakousko
Evropa
11
article
Pan hrabě Goluchowski zabýval se ve svém
exposé a delegáti v delegacích velmi důkladně
též otázkou balkánskou. Evropské mocnost
mají, jak známo, na Balkáně své cvičiště a dost
dlouho to trvalo, než se na ně zvykly a než
drobet pochopily, oč tam běží. Kdyby byly
mocnosti ponechaly tamější malé státy svému
osudu, dnes by dojista tyto ze staletého otrociví
osvobozené země docela jinak kvetly. Ale ne-
může dobře dařiti se tomu, na němž fušuje po
dlouhá léta všechna diplomacie evropská.
Dnes chce Goluchowski společně s Ruskem
donutiti Turecko k tak zvaným reformám, tal
jako by něznali onen néhybný konservatismus
Asiatů, jenž ke všemu spíše se odhodlá, než
k nenáviděným a jeho duchu příčíeím se opa
třením, která diktuje cizinec.
Všichni žandarmové ruští a rakouští musil
by býti posláni do Makedonie, aby tam udělali
pořádek. Dokud se velmoci, zejmena Rakousko.
ohledně Makedonie nepovznese na stanovisko na
prostého nevměšování se do věcí tamějších.
dokud nestane se jeho politikou naprosté nevší
mání si vývoje věcí v této zemi, dobře nebude
Ne snad, že by si mělo dát Rakousko líbit, co
se tam eventuelně stane. Nikoli! Však mlčet by
mělo — až po tu mez, po kterou sahají zájmy
jeho. Potom se ozvat, je ovšem nutností. Ne
ale dirigovat, ne si osvojovat protektorát nad
těmi, již nemají nejmenší příčiny Rakousku ku
vděčnosti.
Také o hrozné noci bělehradské různě mlu
vilo se v delegacích. Toť se ví, že se namáhal
předčiti jeden druhého v odsuzování hrozné noe
té, v níž vykrvácela celá, ovšem že velmi pro
Goluchowský
Asiat
Balkán
Rusko
Turecko
Makedonie
Rakousko
12
article
blematická »dynastie«. Naslouchal debatě té mezi
jinými též nynější společný finanční ministr Bu
rián, který více ví o ledačems, čím by se leceos
záhadného v této události dalo vysvětliti, který
zná vůbec tajnosti diplomatických pletek na
Balkáně, kde docela jinak se pracuje než jinde
a kde také docela jiných lidí a zeela jiných
prostředků se používá k dělání politiky než na
západě. Nechť ale věc se má jakkoli, tolik je
jisto, že Rakousku měla by býti tragedie běle-
hradská naučením, že stát, jakým je ono, má
býti opatrnějším při vyhledávání svých přátel
přízní svou že nemá tak mrhati, jako se zejmen
dělo oproti Milanovi, tomuto zlému duchu, jenž
rod svůj i svou vlast po léta hanobil svým cho
váním se a který nejednou byl na skoku, pro
dati srbskou samostatnost za několik hýřivých
nocí v peštském jokey klubu.
Milan
Balkán
Rakousko
13
article
Pochváliv neslovanské Řecko a Rumunsko
a nezmíniv se o Černé Hoře, za to zle vype-
skoval pan hrabě Goluchowsi Bulharsku. A proč
Že prý ne pouze tolerovalo, ale přímo podporo-
valo revoluční bandy v Makedonii. O bulhar
ských komitech vypravuje se leceos a poněvadž
nevěříme každému srbskému klepu, nebudeme
dělat z vůdců povstaleckých v Makedonii an
»junáky« ani darebáky
Tolik ale je jisto, že kdyby i ne všechno
něco své vlasti přece vymohou. Všechno pů
sobení Bulharska v Makedonii v ničem jiném
pak nepozůstávalo, než že osvobození Bulhati
sympatisovali a podporovali Bulhary neosvobo
zené, ovšem aniž by si bylo opatřilo vysoké
povolení pana hraběte Goluchowského.
O politice obchodní a o činnosti zahranič-
ného úřadu v tomto směru exposé ani se ne-
zmínilo. Pro samou námahu zachovati stůj co
stůj mír, nemělo patrně na to času. Že Né-
m eko na tom Balkáně, který my svým nákla-
dem a svými četníky atd. budeme reformovati,
prodává za milliony zboží své
totéž zboží, které nedávno jsme tam prodával
my, nezdá se býti našemu zahraničnému úřadu
dosti významnou věcí. Že nám Německo sebralo
také obchod v Levantě, je vinna, dle pana hra-
běte Goluchowského, nesolidnost rakouských
dodavatelů. Nepopíráme, že se tam dostal lecjaký
šmejd, ale generalisovati a takto nedbalost svou
vysvětlovati nemá zahraničný úřad právo.
Což ale je obchod knížatům, hrabatům
baronům, kteři jedině maji u nás privilej ob-
starávati zahraničnou službu? A v delegacích,
jak dobře jim to vyčetl posl. Dobernigg, si
Excellence z panské sněmovny rozeberou hod-
nosti i referáty a že potom to jde náramn
hludce, rozumí se samo sebou. Těm pánům je
obchod — shocking-
Bulhar
Goluchowský
Dobernigg
Řecko
Rumunsko
Černá hoře
Bulharsko
Makedonie
Balkán
Německo
14
article
Delegace.
Delegace.
Z Vidně, 25. ledna. (C.-B.)
15
article
V rozpočtovém výboru rakouské
zpravodaj o úvěru okupačním del. Šusterši
omluvil telegraficky svou nepřítomnost nemocí, pročei
první odstavec, t. j. schválení zprávy o úvěru oku-
pačním, byl odvolán s jednacího pořadu a jednalo
o 2. odstavci, rozpočtu společného mini-
sterstva financí. Zpráva byla již podán
v minulé schůzi zpravodajem del. ryt. Davídem Abra-
hamowiczem.
K dotazu del. Sylvestra prohlašuje minist
sv. p. Burlan, že by rád dal vysvětlení o společných
aktivech, kdyby k tomu byl zmocněn oběma vlá
dami, jež mají právo s nimi disponovat a udílet in-
formace. Podává na to vysvětlení o obnosech po-
užitých ze společných aktiv bosenskou finančn
správou. Jedná se jen o zálohy, jež byly uděleny na
základě totožných v obou částech mocnářství ústavně
sjednaných zákonů za účelem stavby bosenských
dráh. Celkem bylo povoleno bosenské zemské správě
58,062.000 K. Z toho použito 48,017.000 K, zbytku
Šusterš
Sylvestr
Davíd Abra
17
article
10,345.000 K dosud použito nebylo. Splatila bosenská
finanční správa pro společná aktiva 11.388.600 K
kapitálu a 14,611.977 K úroků. Jsou tedy Bošnaa
Hercegovina společné vládě dlužny ještě 36,628.000
K, majíce naproti tomu ještě nárok na okrouhlých 10
mil. na zúročení a amortisaci železniční zůpůjčky
gabelsko trebrňské.
Za rokování o společné vrchní účtárně
referent ryt. Abrahamowiez dotazoval se po pro-
vedení lonské resoluce o zákonné úpravě společné
vrchní účlárny.
Předseda vrchef účtárny šl. Plenez prohlásil, ž
společná aktiva nebyla dosud odváděna proto, že
v r. 1868, po zavedení dualismu, byla dosazena likvi-
dační komise, jež nemohla se dohodnouti, pak roz-
dělila jednotlivé pohledávky společných akliv, pročež
byly skutečně přechováváný v říšském ministerstvu
financi. Ostatně aktiva ta sestávající tak zv. poklad-
ních zbytkův a společných deposit jsou teď velice
skrovna, neboť se jich použilo většinou na zálohu
pro bosenské dráhy mimořádné zbrojení a společné
potřeby. Hotovost je velice skrovna. Hlavní aktivum
záleží z pohledávek železničních záloh bosenské vládě.
Na dotaz po zákonné úpravě společné
vrchní ůčtárny prohlásil ministr Burian, že pří-
slušná předloha byla již podána oběma vládám, avšak
dobrozdání jedné z nich dosud nedošlo. Závada jest
u rakouské vlady, jež prohlásila již při jiné příleži-
tosli, že nemůže podniknouti zákonnou úpravu spo-
lečné vrchní účtárny, dokud neupraví se zákonně
vrchní účtárna rakouská. Výbor schválil konečně roz-
počty řišského ministerstva financí a společné vrchní
účtárny, jakož i Abrahamowiczovu resoluci o zákonné
úpravě společné vrchní účtárny a účetní závěrky.
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 25. ledna. (Zhoršená si-
tuace v Uhrách.) Liberální většína uher-
ského sněmu spřátelila se již s myšlénkou, že
nové sněmovní volby budou vykonány za stavu
ex-lex. Jde však o to, aby i budoucí sněmovna
netrpěla touž chorobou, na kterou skoná sně-
movna nynější, totiž aby se na příště znemožnilo
sněmovní jednání rušiti obstrukcí nepatrného
hloučku opposičného. Za tím účelem má býti
před rozpuštěním nynější sněmovny změněn také
ještě jednací řád. Dle „N. P. Journ.“ vláda
se nyní zabývá otázkou, který způsob změny
jednacího řádu byl by nejúčelnější. Tou otázkou
zabývala se prý i sobotní ministerská rada. Pešt-
ský list má za samozřejmé, že návrh na změnu
jednacího řádu bude podán tak, aby vyhovoval
zákonu a také sněmovnou zákonitě byl pro-
jednán. Ví se ovšem, že projednání to neodbude
se hladce; ale doba shovívavosti minula a libe-
rální strana zasadí se prý tedy se vši energií,
aby změna jednacího řádu byla provedena. Byl
prý původně úmysl, provésti změnu jednacího
řádu za souhlasu všech stran; poněvadž však
spolupůsobení obstrukčních elementů jest za
nynějších poměrů vyloučeno, musí většina býti
připravena, aby vládní návrh provedla svými
vlastními silami. Podrobnosti vládního plánu ne-
jsou dosud známy. Předseda ministerstva kon-
feroval sice s předsednictvem sněmovníma
s některými vynikajícími předáky liberální strany
o tom, co se má státi, své vlastní rozhodnutí však
dosud nikomu nesvěřil. Očekává se, že otázka
tato se vyjasní teprve po Tiszově návratu z Vídně,
poněvadž hr. Tisze chce míti asi dříve zmocnění
koruny, než přistoupí ku provádění svých plánů.
Journ
Tiszův
Praha
Uhry
Vídeň
Tisza
19
article
Ze Lvova, 23. ledna. (Moskevský dar
poznaňským dětem.) Jest ještě v dobré
paměti, že po známých vřesenských událostech
moskevský slovanský dobročinný spolek zaslal
předsedovi polského kola ryt. Jaworskému 200
rublů pro polské děti vřesenské a že ryt. Ja-
worski dar ten s díky přijal. Část nesmiřitelné
mládeže polské ve Lvově prohlásila však za ne-
důstojno Poláků, aby přijímali dar od Rusůa
zavedla sbírku, aby moskevskému spolku mohl
býti vrácen dar. Stalo se to po delším sbírání
v prosinci 1902. „Akademická čílárna“ ve Lvově
Polák
Lvov
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Návštěvou v Bukurešti.
Z divadelní cesty podává Karel K oma r ov.
V poledne, podle rumunského kalendáře 15
března, před dvanáctou hodinou, přijeli jsme
z Craiové, první zastávky naší rumunské tournée,
do Bukurešti. Byli jsme do Teatrul lyric na cyklus
šesti oper ohlášeni. Před nádražím černala se
mračna vozů. Izvošcíci v dlouhých, sametových,
barevnými šerpami přepásaných hazukách nabí-
zeli dotíravě své úsluhy. Nasedali jsme do nej-
bližších a někteří brali útokem letní vozy koňsko
tramwaye. Padla dvanáctá a žaludek se hlásil
o své právo. Byla pro nás dokonce už objeven
restaurace, zásobená pro vpád bez mála sedm-
desáti rozhladovělých krků. Pan Michaloviči, náš
rumunský impressario, kromě té drahé, vychy-
dralé duše spíše koňský handléř než člověk o
kemštu z korridoru nádraží vykřikoval její jméno.
Rozložili jsme se v pohodlném voze a při-
pravili se viděti Bukurešt. Orientálská, leckde bi-
zarrní nádhera jednotlivých budov bila se se sou-
sedstvím polorozpadlých baráků, a dojem celku
zůstával daleko za představou residenční výstav
nosti.
Karel
Michalovič
Bukurešť
21
article
Asi po čtvrt hodině ucítili jsme asfalt pod
koly. Nastupovala lineálová pravidelnost novo-
evropských ulic. Vjíždíme do vnitřního města
Za nedlouho zastavil vůz před rozlehlým sklem
vehodu úhledné restaurace. Dlouhým sálem pro-
cházíme na konec, kde z bezpočtu stolů zbyl je-
diný prázdný. Kam se, pro boha, sesedneme
Sklepníci sekají rozpačité poklony, k obsluze se
nikdo nemá. S dorozuměním budou jisté potíže!
Počkáme, až přijdou ostatní. Náš milý impre
sario jistě se dovtípí, že ho tu bude třeba jako
tlumočníka. Minula čtvrt, docházela půla. Sklep-
níci, jak okolo šermovali ubrousky, začali po ná
mžourat pichlavýma očkama. A z našich pořád
nikdo! Z nenáhla vycházelo na jevo, že jsme
zbloudili. Bůh ví, co izvoščík na nádraží ne-
slyšel! Kde pak vlastně jsme? Z jídelního lístk
vyrozuméli jsme, že v jakési franeouzské jídelně.
evropský ulice
22
article
Pro naši orientační nesnáz ovšem prabezcenný
poznatek! Kde jsou asi naši? Vyhledat je přede-
vším? V cizině tak rád schová člověk svoji jed-
notičku za příslušnost k značnějšímu celku! Ale
za nic byl bych tím špalírem obsazených stolů
nepodnikl cestu ven!
Naobědváme se předevšíml
Po nějakých nesnázích s francouzským jí
delním lístkem, v jehož orientálsky fantastické
květomluvě aby čert se vyznal, dopadl oběd
po třech francích a několika centimech v celku
výborně.
Sladkým, bezchmelným pivem z akciového
pivovaru bukurešťského svlažovali jsme si are
jenom krk. Třičtvrtilitrová láhev jeden frankl
Patří zde pivo mezi věci luxusní, jež stát z ne
dostatku jiných zdrojů obtěžkává značnějšími
poplatky. 25 franků z 1 hektolitru!
V manipulaci s rumunskými penězi nebyl
jeme ještě zvykli. Sklepník vychrlil na nás spoustu
roztodivných „čině — žéče bani“ s tak vybrou-
šenou bravurou, že jsme ani slabik nerozeznali.
Obrátili jsme kapsu niklem a mědí za několik
franků naditou a pobídli sklepníka:
— He, vemte sil
Bral si. Brali si všude, kde jsme i pozděj
takto „platili“
Brzo po jedné začala jídelna řídnout. Asi
ke druhé byli jsme hnedle poslední.
Na neširokém chodníku ulice bylo konečně
na čase uvědomiti si naši desorientaci. Na štěstí
nebylo tak zle, jak se zdálo. Bodrý muž, v po-
mačkané čepici a sešmaťhaných botách na našt
otázku po Teatrul lyric projevil plno ochoty nám
ukázati. Byli jsme v samém centru města. Brzo
potkávali jsme kollegy, po dvou, po třechse
šourající.
— Bydlíte už? Kde jste jedli?
Dvě z nejpřednějších starostí hereckých.
23
article
— Jedli? A tam, co to pro nás našli. Ale
tak tak — co by žaludek otaškařil!
Podrobnější informace souhlasily s předběž
nými zprávami o hrůzách rumunské kuchyně
Vyzvedli jsme si svoje lístky se jmény hotelů,
pro nás zamluvených, a bez okolků se ubytovali.
Hotely bukurešťské slynou buď přehnanou dra-
hotou nebo příkladnou nečistotou. Nám přálo
tontokráte štěstí — náš nebyl ani drahý (pokoi
2 franky), ani nečistý, ale úpravný. Schodište
do kola obloženo velikými zreadlovými plocham
jako v bludišti. Příčinu k žehrání měli pouze.
kdo si potrpěli na trochu důkladnější spaní. Do-
volenou kolportáží i drobným prodejem všeho
druhu živí se v Rumunsku spousta lidí. Prodavač
ská konkurence vymáhá výdatný hlas. Čím proni
kavější, tím existenčně vyzbrojenější. Staři
mladí, zdraví, chromí nabízejí své pomoranče
noviny, knihy, líčidla, voňavky, kartáčky, fialky
a jiné trety od pěti hodin ráno.
Na obcházkové tury městem nebylo z ohledů
na večerní turu v divadle ani pomyšlení. Člověk-
divadelník zabijí zbytek odpůldne nejsnáze v ka-
várně. V Rumunsku strhují krém kavárenské fre
kvence cukrárny. Zařídily se na service jemněj
ších likérů a rafinovanějších pamisků s takým
komfortem, že ve svých, leckdy opravdu až s lu-
xuriésním přepychem vypravených salonech
soustřeďují vše, co se číta ke smetánce společ
nosti. Vlastním kavárnám zbyly noviny a troch
běžnějších nápojů. Ráz jich značně sesprostl
Jsou to spíše bursy, nežli kavárny. Bývají plněny
novinářskými hladovci, obchodníky, spekulanty
bursiány — honci života amerického genru.
Rumunsko
24
article
Ve svrchních kabátech, klobouky v týle, opřen
o hole sedávají tu nad svými žurnály, dávajíce
místnosti povědomý vzhled našich obskurnějších
lokálů. Strážník, prohánějící se ve služební
zbroji, v plášti upjatý, s plátěnou přilbou n
hlavě s tágem v ruce okolo kulečníku, není
zvláštností. Kavárník ovšem navzájem necítí nijak
povinnost starostmi o úpravnější výbavu míst-
nosti si hlavu lámati.
Na nějaké středisko literárních, uměleckýeh
zájmů, jež se staly příznačným rysem našich
kaváren, jsme v Bukurešti nepřišli. Tomuto kvít-
je vzduch tamního pouličního života trochu drs-
ný, odstěhovalo se vesměs do salonů.
Ulicím bukurešťským charakteristický ráz
dává především kočárová doprava. Město je roz-
lehlé, choditi pěšky, není tu nóbl. Ke 4. hodině
odpolední má se našinec co ohánět, aby ho ne-
přejeli! Začiná jízdní korso. Do půvabných alejí
na obvodu města sjíždí se vše, co se počítá ke
společnosti, k obřadnému vystavování své ele-
gance. Pro damský svět hotové toiletní dostihy.
Kavárník
Bukurešť
25
article
Dámy bukurešťské jsou svůdné, koketní krasa-
vice. Vedle umění se strojit, umějí s finessou
nadskočiti všemu, nač příroda zapomněla, nebo
co již trochu otrhala. Líčidlo a parfum — dvé
charakteristické značky východu! Z každého
čtvrtého, pátého výkladu usmívají se známé kra-
bičky, celé baterie flakonů, z nichž oblaka
hustých vůní nahoru stoupají. Asi o 6. hodině
konči korso defelirkou na boulevardu pře
Teatrul national. Je čas na oběd, rozvrh dn
vyčerpán.
A po obědě? Do půlnoci je ještě daleko
Někde trochu vytrávit, nervy ke spánku uklidnit
V novinách několik druhů zábavných podnik
vystrkuje svoje vějičky
— Opera? Teatrul lyric, celebra trupa de
opera Bohema compusa diu 80 Persóne, Mirensn
Vinduta — Prodaná nevěsta. —
Pan Michaloviči nešetřil inkoustem
— Češi? Češi! To je v Rakousku. Německy
budou asi zpívat! Zda-li pak se srozumíme?
jít opera
Bohemus
Michalovič
Čech
Rakousko
Německo
compusa dia 80 Persóne
Mirensn Vindut
26
article
Uvidíme!
Aby se mu dobře spalo, nesl — typ buku-
rešťského publika — své unavené nervy a roz
těkané duševní disposice do koupele česko
hudby.
Na návěštích měli jsme začátek ohlášenn
149. hodinu. Ve skutečnosti začínalo se až se
sešli, leckdy až o čtvrt na deset, a končivalose
z pravídla po půlnoci
Svoje divadelnictví mají v Bukurešti ješt
trochu na zeleno.
Mají dvě divadla: Teatrul national a Teatru
lyric. Třeti: Teatrul boulevard, je místnost va-
riétní. Jediné Teatrul national má svůj ensemble
a vše co vedle budovy je vlastně divadlem. Stoji
nz úhledném náměstí, nad něž nemají snad
Bukurešti lepšího. Budova jednoduchá, s upřím-
ným podjezdem, stěnami maltou hlazenými, bi-
lenýní — z dáli dojem, že bylo právě asi od-
klizeno lešení. Vnitřek hoví jistým požadavkům
úpravnosti ač nemá nahromaděno nádhery. Di-
vadlo je v režii státu, který se tu kryje s pojmem
národa. Má svého intendanta a sekretáře. Za
vedení odpovídá sekretář. Hraje se pouze činohra
a operetta. Před lety byla i opera. Asi před
čtyřmi lety vzal ji vítr nepříjemných okolností.
Nevyplácela se. Systém pohostinských výstupů
cizích nevyplácí se také. Z bývalého zpěvohe
ního ensemblu zbyl pouze orchestr, sbor a epi-
sodní sola, pokud jsou způsobilá i pro činohru.
Časem uvedou na scénu žáky místních oper-
ních škol, prokáže se, že opravdu není domá-
cího pěveckého dorostu. Na import z ciziny není
zas valně spolehnutí. Dá se občas několik po-
vadlých Trovatorů, Lucií, Favoritt, Rigolettů —
po stravě chutnější nikdo ani nezavzdychne. Fi-
nanční bilance není ovšem brilantní a je — po
Teatr
Lucie
Favoritt
Bukurešť
Teatrul boulevard
27
article
Však i z operetty dostane se na repertoir
leda co vládnoucím v divadle kruhům hodí se do
krámu. Stálo prý loni mnoho urputných bojů,
než vzali na repertoir vídeňskou operetku, která
právě šla světem. Hudebně nemá tedy divadlo
valného významu. O hodnotě činohry neměli jsme
bohužel kdy opatřiti si pojmu. Engagementy
uzavírají se celoročně. Officiální saisona však
konči 1. (naším 13.) dubnem. Divadlo zůstane
ještě na čas otevřeno k disposici členstva, pokud
má nároky pořádati si na vlastní risiko benefiční
představení. Členstvo pořádá si je samo a má
pouze kollegiální povinnost, navzájem si v před-
stavení hrati. Leckdy prý ani bukurešťský bene-
ficiant požadovaný obnos nevyzve. Není konečně
divu. Je po saisoně, neni jiných představení, než
benefičních, jedno stihá druhé, zváč zváče,a
co den klepe se na dvéře, o nichž je známo, že
vedou k bytu návštěvníka divadla.
Když dojdou benefice, seskupují se členové
v kočující tlupy a pod vignelou pohostinských her
jezdi po rumunském venkově. Šířit umění, krátit
si chvili a zvláště pomáhat svým měšcům, při
vší přízni poměrů potřebami bukurešťského
velkoživota trochu pohublým. Všude jsou rádi
viděni a nikdo jich v naprosté volnosti nezkra-
cuje. Ani pan berní. V Rumunsku neexistuje kon-
cesí. Vůbec ničeho, v čem by mohlo provozování
divadla přijíti do styku s paragrafy. Ani autor-
ských práv. Kozel ví, z čeho jsou dramaticu
autoři živi!
Takovéto letní kočování podnikají všecky
saisonní ensembly, pokud po větších městech
existují. Vlastních kočujících společnosti v Ru-
munsku není.
Obecenstvo nezná především zařízení abo
nentního.
Rumunsko