ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9398b30-7108-11dc-bb43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 33, person 32, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v úterý dne 26. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 26.
4 article
Na ranní a odpol. listy před plácí ne v Praze v administrani na měsíc. . . . . . 2 6 K— na jtvrt leta . . .. s dvojí donáškou na něsíe ... . R 0 Ba čtvit leta ve fllislkách! na seňsíe . . . . . . 2 K 30 Pošton: pa měsle n čtvt lis . . . . 9 K 60 s dvejí zlellkeu ns nařsj za čtvrt leta . . . . 11 K co
Praha
5 article Odpověď lidu českého dru. Körbrovi.
Odpověď lidu českého dru. Körbrovi. Patnáct set lidu rolnického ze soudních okresů strakoničkého, horažďovického a volyň- ského, tedy z krajiny, kde loňské pohromy ži- velní způsobily škod zjištěných úřadním šetřením na 7,800.000 K — shromáždilo se včera ve Strakonicích, aby proneslo svůj soud o svrcho vaně frivolní odpovědi dra. Körbra ve »Wiener Abendpostu«, že prý nemůže nej horším nedostatkem trpicímu rolnictvu v zou falém strádání jeho přispěti další pomoci z po kladen státních, dokud nemá parlamen tem řádně schváleného rozpočtu a tolikéž sněmu českého že nemůže svolati ku pomoci zemské, dokud nemá zaručenu dělnost jeho. — Domníval-li se dr. Körber tímto ušlechtilým svým posláním k českému lidu napnouti českou opposici na skřipec, očekával-li, že takto odbytý a mukám beznadějnosti vydaný schudlý náš lid. počne v zoufalé tísni svě hlasem Vestoňovým úpěti ku poslancům svým, aby ustáli v boj- proti vládě a poručili věc českou pánu bohu- tož od včerejška je tím lidem naším statečným důkladně zahanben. V celém tom shromáždění 1500 rolníkův, nevinně s bídou zápasících, neozval se ani je- diný taký chabý Vestoňův výkřik, ale naopak celé to veliké shromáždění bylo za j edn v nejhlubším rozhořčení proti ří- dícímu ministru, jenž opováží se řádné občany a poplatníky v nouzi jich podobně od- býti. Když řečnící poslanec za okres písecký prostě vyložil smysl odpovědi Körbrovy, řka; »Dr. Körber žádá, abychom upustili od ob- strukce povolili mu tak zv. jeho nutnosti státní, pak teprv že skytne vám podporu !« tu rozlehl se takový hlučný repot nevole sálem, že politický vrchní komisař v rozčilení povstal lid ke klidu napomínal. Ale nebylo to nic platno.
Wiener Körber Strakonice Vestoňův
6 article
Jakmile týž poslanec prostě lidu vyložil, že od- ložiti naše národní a politické požadavky dle přání vlády znamenalo by tolik, jako složiti k nohám zbraň a kapitulovati před drem. Kör- brem, jakmile přímo a otevřeně se otázal lidu »Má-li se tak státi, rozhodněte sami« — tu zaburácelo celé to imposantní množství mo- hulným »To se státi nesmí!« a vyslovile hluboké roztrpčení své nikoli českým poslancům pro jejich obstrukci, nýbrž dru. Körbrovi pro jeho Shylokovou odpověd kterouž odpravilo touto přilehavou kritikou: »Odpověď tato svědčí o tom, že ministerský předseda dr. z Körbrů chce těžiti ze zoufalého postavení lidu, stíže- ného živelními pohromami na prospěch svých politických cílů, kteréž jsou ve svých důsledcích nepřátelské národu českému.« Může se řidícímu státníku dáti ústy lidu ještě peprnějšího vota nedůvěry a nelibosti ? — A vysmíval-li se do včerejška německý tisk lidu našemu, že prý dnes zatíná pěstě a vyhro- žuje vládě nejtvrdším odporem, zejtra však zvedá k téže vládě prosebně ruce a úpěnlivě žebrá ji o podporu v nouzi své — tož odbyl včera roztrpčený lid na strakonické schůzi své tyto hance ošemetné prostým připomenutím, jako sám povždy plnil svou povinnost ke státu, odváděje mu správně z pokolení do pokolení rostouci daně ze s ta tků krve své, tak že má věru na vzájem v při- padě tak neslýchaně velké po- hromy živelní dojista opět nárok
doktor Körbr
7 article
na podporu z pokladny téhož státu a vláda že jest povinna pomoc státní co nejrychleji měrou náležitou obyvatelstvu ne vinně zuboženému poskytnouti. To jest ustále ným mravem ve všech vzdělaných ří- ších světa. Hle, jak právě švédská vláda koná svou lidskou povinnost vůči obyvatelstvu vyhořelého města norského Aalesundu a jak pruská vláda dostála své povinnosti vůči rol- nictvu hornoslezskému, zbědovanému povodní. Však ani u nás nelení a neskrblívá se pomocí státní, postihne-li živelní pohroma znač- nější měrou kraje německé. Tu se absolutně nepamatujeme, že by který ministr vídeňský byl dal strádajícímu lidu podobnou odpověď jako dr. Körber našemu lidu na jihu českém. V plném vědomí své vykonané povinnostia svého oprávnění z ní plynoucího, odbyl tudíž náš lid své pomluvače, že nežádal pražádné podpory, milosti, ochoty od vlády Kör- brovy, alebrž podpory od státu, který na- prosto není žádnou její doménou, nýbrž který byl založen dobrou vůlí našich předkův, stojí naší prací, naším jměním, naší výrobní a brannou silou národní a jemuž tudíž nemůže býti lho- stejno, upadá-li kdes lid v bídu a schudnutí, nýbrž který ve vlastním zájmu svém má pomoci dokud není pozdě. Dočasné vládě státu náleži opatřit z pokladen státních potřebnou výpomoc i tehda, není«li zákonodárný s bo pohromadě, dokonce má-li k tomu v sam ústavě státní zmocnění tak obsáhlé, jaké skýtá jí zde § 14. Dojista, právě pro takovéto ne nadále nutné připady výpomoci státní byl onen § 14. zdělán a k ničemu jinému.
Körber
8 article
»Konej svou povinnost!« napomíná tudí v odvetu uvědomělý lid důtklivě vládu, prohlé- daje lichost její výmluv, jako děravý šlojí špatně ukrývající tvář zaryté nepřízně. Největší pohoršení způsobil dr. Körber v lidu českém však tím, že nechce z ohledu na německé milostpány svolati rychle ani sněmu zemského, jehož většína byla by ochotna přes všechnu bídu financí zemských přispěti zubo- ženým krajům vlasti 31 milliony K okamžitě Nejen že tedy vláda nechce zvýšit nedostatečnou podporu státní, žaluje resoluce strakonická prá vem hořce: »ale ona nad to nesvoláním sněmu českého brání tomuto, aby vykonal povinnost lidskosti oproti tak širokým vrstvám českého lidu.« Takou památku zůstaví dr. Körber po sobě v paměti lidu českého. A touž chvílí ve Vídni plno pověsti, že prý ladí struny k novým sm řovačkám, že prý by nám rád stavěl zlate mosty, kdyby jen věděl, že mu na ně vkročíme a kdyby mu Němci nevázali ruce. Nezní-liž t vůči skutkům jeho posavadním, jako fri- volní masopustní žert a pouhý řinkot rol- niček? Než, jak vidí — lidu českému není do smíchu a žertu, jako mu není do slabosti otročí poddajnosti. — Pevný, neporušitelný zachovalý stoji tu za poslanci svými v semknu tém bojovném šiku, odhodlán bojovat a trpět za své dobré právo, až do vítězství jeho ko- nečnéhol
Körber Němec Pevná Vídeň
9 article Zahraničná politika rakouská,
Zahraničná politika rakouská, Dnes v parlamentě vídeňském, jenž té doby jediný nerušeně pracuje, v delegacích vyřízen byl rozpočet ministerstva zahraničných záležitostí. Peníze povoleny sice na věci mimo říši, však se mluvilo i při této příležitosti hlavně o věcech vnitřních — o sporu německo- českém.
10 article
Nebohý ministr při tom prazvláštně se tvářil. když z řečníků každý po několika větách o za- hraničních zájmech říše, promluvil o politice domácí. A proto, nechť páni, kteři déle než 40 lét už tomu nevěří, že marné všechno namáhání Rakousko že nedostane se z místa, dokud nevy řídí spor svůj s námi Čechy, i z této okolnosti se poučí, čeho tomuto státu v první řadě třeba. Však i poměr této monarchie k cizině nen bez významu a důležitosti a o něm chceme dnes pronésti — v delegacích ovšem nemluvenou řeč S jistou hrdostí, tak jako se přísluší auto rovi »velkého dila«, rozepsal se tentokráte hrabě Goluchowski ve svém letošním exposé, o obno- vení trojspolku. Stavil spolek ten jako jedinou záruku evropského míru a nejinak, než jako by všechna Evropa byla ihned v sobě, kdyby spo- lek ten se rozešel. Jenom že by národové ne- směli se tázati, co spolek ten stojí ročně. Kdyby nebylo ve vojně ničení životů lidských, jež penězi, i kdyby jich bylo sebe víc, nedajís nahraditi, věru že bychom z důvodů ekonomi- ckých plaidovali pro vojnu, neboť byla by, třeba každých deset let opakovaná, přece jen lacinější. než je nynější sladký mírl Čemu dále nerozumíme, je to, že při té vší lásce mocnosti k sobě, při tom, že myšlenka míru a přátelství státu jednoho oproti druhému tak se prohlubovala, bez výjimky od paty k petlici v zadu u kabátu nalezají se všechny pokryty bronzí aneb ocell. Proč to, když dle ujišťování různých trůn ních řečí vroucí náklonnost a přátelství, mimo to pak snaha, za každou cenu udržeti mir, všechny státy v jedno pojl? Řeklo se nám v kruzích kompetentních, to že tak musí býti. to že — je parádní uniforma míru. Komu bude imponovat mír a komu přátelství, jež stoupá a klesá dle toho, pro jaký kalibr smrt- ných zbraní ta která mocnost horuje?
Čecho Goluchowský Rakousko Evropa
11 article
Pan hrabě Goluchowski zabýval se ve svém exposé a delegáti v delegacích velmi důkladně též otázkou balkánskou. Evropské mocnost mají, jak známo, na Balkáně své cvičiště a dost dlouho to trvalo, než se na ně zvykly a než drobet pochopily, oč tam běží. Kdyby byly mocnosti ponechaly tamější malé státy svému osudu, dnes by dojista tyto ze staletého otrociví osvobozené země docela jinak kvetly. Ale ne- může dobře dařiti se tomu, na němž fušuje po dlouhá léta všechna diplomacie evropská. Dnes chce Goluchowski společně s Ruskem donutiti Turecko k tak zvaným reformám, tal jako by něznali onen néhybný konservatismus Asiatů, jenž ke všemu spíše se odhodlá, než k nenáviděným a jeho duchu příčíeím se opa třením, která diktuje cizinec. Všichni žandarmové ruští a rakouští musil by býti posláni do Makedonie, aby tam udělali pořádek. Dokud se velmoci, zejmena Rakousko. ohledně Makedonie nepovznese na stanovisko na prostého nevměšování se do věcí tamějších. dokud nestane se jeho politikou naprosté nevší mání si vývoje věcí v této zemi, dobře nebude Ne snad, že by si mělo dát Rakousko líbit, co se tam eventuelně stane. Nikoli! Však mlčet by mělo — až po tu mez, po kterou sahají zájmy jeho. Potom se ozvat, je ovšem nutností. Ne ale dirigovat, ne si osvojovat protektorát nad těmi, již nemají nejmenší příčiny Rakousku ku vděčnosti. Také o hrozné noci bělehradské různě mlu vilo se v delegacích. Toť se ví, že se namáhal předčiti jeden druhého v odsuzování hrozné noe té, v níž vykrvácela celá, ovšem že velmi pro
Goluchowský Asiat Balkán Rusko Turecko Makedonie Rakousko
12 article
blematická »dynastie«. Naslouchal debatě té mezi jinými též nynější společný finanční ministr Bu rián, který více ví o ledačems, čím by se leceos záhadného v této události dalo vysvětliti, který zná vůbec tajnosti diplomatických pletek na Balkáně, kde docela jinak se pracuje než jinde a kde také docela jiných lidí a zeela jiných prostředků se používá k dělání politiky než na západě. Nechť ale věc se má jakkoli, tolik je jisto, že Rakousku měla by býti tragedie běle- hradská naučením, že stát, jakým je ono, má býti opatrnějším při vyhledávání svých přátel přízní svou že nemá tak mrhati, jako se zejmen dělo oproti Milanovi, tomuto zlému duchu, jenž rod svůj i svou vlast po léta hanobil svým cho váním se a který nejednou byl na skoku, pro dati srbskou samostatnost za několik hýřivých nocí v peštském jokey klubu.
Milan Balkán Rakousko
13 article
Pochváliv neslovanské Řecko a Rumunsko a nezmíniv se o Černé Hoře, za to zle vype- skoval pan hrabě Goluchowsi Bulharsku. A proč Že prý ne pouze tolerovalo, ale přímo podporo- valo revoluční bandy v Makedonii. O bulhar ských komitech vypravuje se leceos a poněvadž nevěříme každému srbskému klepu, nebudeme dělat z vůdců povstaleckých v Makedonii an »junáky« ani darebáky Tolik ale je jisto, že kdyby i ne všechno něco své vlasti přece vymohou. Všechno pů sobení Bulharska v Makedonii v ničem jiném pak nepozůstávalo, než že osvobození Bulhati sympatisovali a podporovali Bulhary neosvobo zené, ovšem aniž by si bylo opatřilo vysoké povolení pana hraběte Goluchowského. O politice obchodní a o činnosti zahranič- ného úřadu v tomto směru exposé ani se ne- zmínilo. Pro samou námahu zachovati stůj co stůj mír, nemělo patrně na to času. Že Né- m eko na tom Balkáně, který my svým nákla- dem a svými četníky atd. budeme reformovati, prodává za milliony zboží své totéž zboží, které nedávno jsme tam prodával my, nezdá se býti našemu zahraničnému úřadu dosti významnou věcí. Že nám Německo sebralo také obchod v Levantě, je vinna, dle pana hra- běte Goluchowského, nesolidnost rakouských dodavatelů. Nepopíráme, že se tam dostal lecjaký šmejd, ale generalisovati a takto nedbalost svou vysvětlovati nemá zahraničný úřad právo. Což ale je obchod knížatům, hrabatům baronům, kteři jedině maji u nás privilej ob- starávati zahraničnou službu? A v delegacích, jak dobře jim to vyčetl posl. Dobernigg, si Excellence z panské sněmovny rozeberou hod- nosti i referáty a že potom to jde náramn hludce, rozumí se samo sebou. Těm pánům je obchod — shocking-
Bulhar Goluchowský Dobernigg Řecko Rumunsko Černá hoře Bulharsko Makedonie Balkán Německo
14 article Delegace.
Delegace. Z Vidně, 25. ledna. (C.-B.)
15 article
V rozpočtovém výboru rakouské zpravodaj o úvěru okupačním del. Šusterši omluvil telegraficky svou nepřítomnost nemocí, pročei první odstavec, t. j. schválení zprávy o úvěru oku- pačním, byl odvolán s jednacího pořadu a jednalo o 2. odstavci, rozpočtu společného mini- sterstva financí. Zpráva byla již podán v minulé schůzi zpravodajem del. ryt. Davídem Abra- hamowiczem. K dotazu del. Sylvestra prohlašuje minist sv. p. Burlan, že by rád dal vysvětlení o společných aktivech, kdyby k tomu byl zmocněn oběma vlá dami, jež mají právo s nimi disponovat a udílet in- formace. Podává na to vysvětlení o obnosech po- užitých ze společných aktiv bosenskou finančn správou. Jedná se jen o zálohy, jež byly uděleny na základě totožných v obou částech mocnářství ústavně sjednaných zákonů za účelem stavby bosenských dráh. Celkem bylo povoleno bosenské zemské správě 58,062.000 K. Z toho použito 48,017.000 K, zbytku
Šusterš Sylvestr Davíd Abra
17 article
10,345.000 K dosud použito nebylo. Splatila bosenská finanční správa pro společná aktiva 11.388.600 K kapitálu a 14,611.977 K úroků. Jsou tedy Bošnaa Hercegovina společné vládě dlužny ještě 36,628.000 K, majíce naproti tomu ještě nárok na okrouhlých 10 mil. na zúročení a amortisaci železniční zůpůjčky gabelsko trebrňské. Za rokování o společné vrchní účtárně referent ryt. Abrahamowiez dotazoval se po pro- vedení lonské resoluce o zákonné úpravě společné vrchní účlárny. Předseda vrchef účtárny šl. Plenez prohlásil, ž společná aktiva nebyla dosud odváděna proto, že v r. 1868, po zavedení dualismu, byla dosazena likvi- dační komise, jež nemohla se dohodnouti, pak roz- dělila jednotlivé pohledávky společných akliv, pročež byly skutečně přechováváný v říšském ministerstvu financi. Ostatně aktiva ta sestávající tak zv. poklad- ních zbytkův a společných deposit jsou teď velice skrovna, neboť se jich použilo většinou na zálohu pro bosenské dráhy mimořádné zbrojení a společné potřeby. Hotovost je velice skrovna. Hlavní aktivum záleží z pohledávek železničních záloh bosenské vládě. Na dotaz po zákonné úpravě společné vrchní ůčtárny prohlásil ministr Burian, že pří- slušná předloha byla již podána oběma vládám, avšak dobrozdání jedné z nich dosud nedošlo. Závada jest u rakouské vlady, jež prohlásila již při jiné příleži- tosli, že nemůže podniknouti zákonnou úpravu spo- lečné vrchní účtárny, dokud neupraví se zákonně vrchní účtárna rakouská. Výbor schválil konečně roz- počty řišského ministerstva financí a společné vrchní účtárny, jakož i Abrahamowiczovu resoluci o zákonné úpravě společné vrchní účtárny a účetní závěrky.
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. ledna. (Zhoršená si- tuace v Uhrách.) Liberální většína uher- ského sněmu spřátelila se již s myšlénkou, že nové sněmovní volby budou vykonány za stavu ex-lex. Jde však o to, aby i budoucí sněmovna netrpěla touž chorobou, na kterou skoná sně- movna nynější, totiž aby se na příště znemožnilo sněmovní jednání rušiti obstrukcí nepatrného hloučku opposičného. Za tím účelem má býti před rozpuštěním nynější sněmovny změněn také ještě jednací řád. Dle „N. P. Journ.“ vláda se nyní zabývá otázkou, který způsob změny jednacího řádu byl by nejúčelnější. Tou otázkou zabývala se prý i sobotní ministerská rada. Pešt- ský list má za samozřejmé, že návrh na změnu jednacího řádu bude podán tak, aby vyhovoval zákonu a také sněmovnou zákonitě byl pro- jednán. Ví se ovšem, že projednání to neodbude se hladce; ale doba shovívavosti minula a libe- rální strana zasadí se prý tedy se vši energií, aby změna jednacího řádu byla provedena. Byl prý původně úmysl, provésti změnu jednacího řádu za souhlasu všech stran; poněvadž však spolupůsobení obstrukčních elementů jest za nynějších poměrů vyloučeno, musí většina býti připravena, aby vládní návrh provedla svými vlastními silami. Podrobnosti vládního plánu ne- jsou dosud známy. Předseda ministerstva kon- feroval sice s předsednictvem sněmovníma s některými vynikajícími předáky liberální strany o tom, co se má státi, své vlastní rozhodnutí však dosud nikomu nesvěřil. Očekává se, že otázka tato se vyjasní teprve po Tiszově návratu z Vídně, poněvadž hr. Tisze chce míti asi dříve zmocnění koruny, než přistoupí ku provádění svých plánů.
Journ Tiszův Praha Uhry Vídeň Tisza
19 article
Ze Lvova, 23. ledna. (Moskevský dar poznaňským dětem.) Jest ještě v dobré paměti, že po známých vřesenských událostech moskevský slovanský dobročinný spolek zaslal předsedovi polského kola ryt. Jaworskému 200 rublů pro polské děti vřesenské a že ryt. Ja- worski dar ten s díky přijal. Část nesmiřitelné mládeže polské ve Lvově prohlásila však za ne- důstojno Poláků, aby přijímali dar od Rusůa zavedla sbírku, aby moskevskému spolku mohl býti vrácen dar. Stalo se to po delším sbírání v prosinci 1902. „Akademická čílárna“ ve Lvově
Polák Lvov
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Návštěvou v Bukurešti. Z divadelní cesty podává Karel K oma r ov. V poledne, podle rumunského kalendáře 15 března, před dvanáctou hodinou, přijeli jsme z Craiové, první zastávky naší rumunské tournée, do Bukurešti. Byli jsme do Teatrul lyric na cyklus šesti oper ohlášeni. Před nádražím černala se mračna vozů. Izvošcíci v dlouhých, sametových, barevnými šerpami přepásaných hazukách nabí- zeli dotíravě své úsluhy. Nasedali jsme do nej- bližších a někteří brali útokem letní vozy koňsko tramwaye. Padla dvanáctá a žaludek se hlásil o své právo. Byla pro nás dokonce už objeven restaurace, zásobená pro vpád bez mála sedm- desáti rozhladovělých krků. Pan Michaloviči, náš rumunský impressario, kromě té drahé, vychy- dralé duše spíše koňský handléř než člověk o kemštu z korridoru nádraží vykřikoval její jméno. Rozložili jsme se v pohodlném voze a při- pravili se viděti Bukurešt. Orientálská, leckde bi- zarrní nádhera jednotlivých budov bila se se sou- sedstvím polorozpadlých baráků, a dojem celku zůstával daleko za představou residenční výstav nosti.
Karel Michalovič Bukurešť
21 article
Asi po čtvrt hodině ucítili jsme asfalt pod koly. Nastupovala lineálová pravidelnost novo- evropských ulic. Vjíždíme do vnitřního města Za nedlouho zastavil vůz před rozlehlým sklem vehodu úhledné restaurace. Dlouhým sálem pro- cházíme na konec, kde z bezpočtu stolů zbyl je- diný prázdný. Kam se, pro boha, sesedneme Sklepníci sekají rozpačité poklony, k obsluze se nikdo nemá. S dorozuměním budou jisté potíže! Počkáme, až přijdou ostatní. Náš milý impre sario jistě se dovtípí, že ho tu bude třeba jako tlumočníka. Minula čtvrt, docházela půla. Sklep- níci, jak okolo šermovali ubrousky, začali po ná mžourat pichlavýma očkama. A z našich pořád nikdo! Z nenáhla vycházelo na jevo, že jsme zbloudili. Bůh ví, co izvoščík na nádraží ne- slyšel! Kde pak vlastně jsme? Z jídelního lístk vyrozuméli jsme, že v jakési franeouzské jídelně.
evropský ulice
22 article
Pro naši orientační nesnáz ovšem prabezcenný poznatek! Kde jsou asi naši? Vyhledat je přede- vším? V cizině tak rád schová člověk svoji jed- notičku za příslušnost k značnějšímu celku! Ale za nic byl bych tím špalírem obsazených stolů nepodnikl cestu ven! Naobědváme se předevšíml Po nějakých nesnázích s francouzským jí delním lístkem, v jehož orientálsky fantastické květomluvě aby čert se vyznal, dopadl oběd po třech francích a několika centimech v celku výborně. Sladkým, bezchmelným pivem z akciového pivovaru bukurešťského svlažovali jsme si are jenom krk. Třičtvrtilitrová láhev jeden frankl Patří zde pivo mezi věci luxusní, jež stát z ne dostatku jiných zdrojů obtěžkává značnějšími poplatky. 25 franků z 1 hektolitru! V manipulaci s rumunskými penězi nebyl jeme ještě zvykli. Sklepník vychrlil na nás spoustu roztodivných „čině — žéče bani“ s tak vybrou- šenou bravurou, že jsme ani slabik nerozeznali. Obrátili jsme kapsu niklem a mědí za několik franků naditou a pobídli sklepníka: — He, vemte sil Bral si. Brali si všude, kde jsme i pozděj takto „platili“ Brzo po jedné začala jídelna řídnout. Asi ke druhé byli jsme hnedle poslední. Na neširokém chodníku ulice bylo konečně na čase uvědomiti si naši desorientaci. Na štěstí nebylo tak zle, jak se zdálo. Bodrý muž, v po- mačkané čepici a sešmaťhaných botách na našt otázku po Teatrul lyric projevil plno ochoty nám ukázati. Byli jsme v samém centru města. Brzo potkávali jsme kollegy, po dvou, po třechse šourající. — Bydlíte už? Kde jste jedli? Dvě z nejpřednějších starostí hereckých.
23 article
— Jedli? A tam, co to pro nás našli. Ale tak tak — co by žaludek otaškařil! Podrobnější informace souhlasily s předběž nými zprávami o hrůzách rumunské kuchyně Vyzvedli jsme si svoje lístky se jmény hotelů, pro nás zamluvených, a bez okolků se ubytovali. Hotely bukurešťské slynou buď přehnanou dra- hotou nebo příkladnou nečistotou. Nám přálo tontokráte štěstí — náš nebyl ani drahý (pokoi 2 franky), ani nečistý, ale úpravný. Schodište do kola obloženo velikými zreadlovými plocham jako v bludišti. Příčinu k žehrání měli pouze. kdo si potrpěli na trochu důkladnější spaní. Do- volenou kolportáží i drobným prodejem všeho druhu živí se v Rumunsku spousta lidí. Prodavač ská konkurence vymáhá výdatný hlas. Čím proni kavější, tím existenčně vyzbrojenější. Staři mladí, zdraví, chromí nabízejí své pomoranče noviny, knihy, líčidla, voňavky, kartáčky, fialky a jiné trety od pěti hodin ráno. Na obcházkové tury městem nebylo z ohledů na večerní turu v divadle ani pomyšlení. Člověk- divadelník zabijí zbytek odpůldne nejsnáze v ka- várně. V Rumunsku strhují krém kavárenské fre kvence cukrárny. Zařídily se na service jemněj ších likérů a rafinovanějších pamisků s takým komfortem, že ve svých, leckdy opravdu až s lu- xuriésním přepychem vypravených salonech soustřeďují vše, co se číta ke smetánce společ nosti. Vlastním kavárnám zbyly noviny a troch běžnějších nápojů. Ráz jich značně sesprostl Jsou to spíše bursy, nežli kavárny. Bývají plněny novinářskými hladovci, obchodníky, spekulanty bursiány — honci života amerického genru.
Rumunsko
24 article
Ve svrchních kabátech, klobouky v týle, opřen o hole sedávají tu nad svými žurnály, dávajíce místnosti povědomý vzhled našich obskurnějších lokálů. Strážník, prohánějící se ve služební zbroji, v plášti upjatý, s plátěnou přilbou n hlavě s tágem v ruce okolo kulečníku, není zvláštností. Kavárník ovšem navzájem necítí nijak povinnost starostmi o úpravnější výbavu míst- nosti si hlavu lámati. Na nějaké středisko literárních, uměleckýeh zájmů, jež se staly příznačným rysem našich kaváren, jsme v Bukurešti nepřišli. Tomuto kvít- je vzduch tamního pouličního života trochu drs- ný, odstěhovalo se vesměs do salonů. Ulicím bukurešťským charakteristický ráz dává především kočárová doprava. Město je roz- lehlé, choditi pěšky, není tu nóbl. Ke 4. hodině odpolední má se našinec co ohánět, aby ho ne- přejeli! Začiná jízdní korso. Do půvabných alejí na obvodu města sjíždí se vše, co se počítá ke společnosti, k obřadnému vystavování své ele- gance. Pro damský svět hotové toiletní dostihy.
Kavárník Bukurešť
25 article
Dámy bukurešťské jsou svůdné, koketní krasa- vice. Vedle umění se strojit, umějí s finessou nadskočiti všemu, nač příroda zapomněla, nebo co již trochu otrhala. Líčidlo a parfum — dvé charakteristické značky východu! Z každého čtvrtého, pátého výkladu usmívají se známé kra- bičky, celé baterie flakonů, z nichž oblaka hustých vůní nahoru stoupají. Asi o 6. hodině konči korso defelirkou na boulevardu pře Teatrul national. Je čas na oběd, rozvrh dn vyčerpán. A po obědě? Do půlnoci je ještě daleko Někde trochu vytrávit, nervy ke spánku uklidnit V novinách několik druhů zábavných podnik vystrkuje svoje vějičky — Opera? Teatrul lyric, celebra trupa de opera Bohema compusa diu 80 Persóne, Mirensn Vinduta — Prodaná nevěsta. — Pan Michaloviči nešetřil inkoustem — Češi? Češi! To je v Rakousku. Německy budou asi zpívat! Zda-li pak se srozumíme?
jít opera Bohemus Michalovič Čech Rakousko Německo compusa dia 80 Persóne Mirensn Vindut
26 article
Uvidíme! Aby se mu dobře spalo, nesl — typ buku- rešťského publika — své unavené nervy a roz těkané duševní disposice do koupele česko hudby. Na návěštích měli jsme začátek ohlášenn 149. hodinu. Ve skutečnosti začínalo se až se sešli, leckdy až o čtvrt na deset, a končivalose z pravídla po půlnoci Svoje divadelnictví mají v Bukurešti ješt trochu na zeleno. Mají dvě divadla: Teatrul national a Teatru lyric. Třeti: Teatrul boulevard, je místnost va- riétní. Jediné Teatrul national má svůj ensemble a vše co vedle budovy je vlastně divadlem. Stoji nz úhledném náměstí, nad něž nemají snad Bukurešti lepšího. Budova jednoduchá, s upřím- ným podjezdem, stěnami maltou hlazenými, bi- lenýní — z dáli dojem, že bylo právě asi od- klizeno lešení. Vnitřek hoví jistým požadavkům úpravnosti ač nemá nahromaděno nádhery. Di- vadlo je v režii státu, který se tu kryje s pojmem národa. Má svého intendanta a sekretáře. Za vedení odpovídá sekretář. Hraje se pouze činohra a operetta. Před lety byla i opera. Asi před čtyřmi lety vzal ji vítr nepříjemných okolností. Nevyplácela se. Systém pohostinských výstupů cizích nevyplácí se také. Z bývalého zpěvohe ního ensemblu zbyl pouze orchestr, sbor a epi- sodní sola, pokud jsou způsobilá i pro činohru. Časem uvedou na scénu žáky místních oper- ních škol, prokáže se, že opravdu není domá- cího pěveckého dorostu. Na import z ciziny není zas valně spolehnutí. Dá se občas několik po- vadlých Trovatorů, Lucií, Favoritt, Rigolettů — po stravě chutnější nikdo ani nezavzdychne. Fi- nanční bilance není ovšem brilantní a je — po
Teatr Lucie Favoritt Bukurešť Teatrul boulevard
27 article
Však i z operetty dostane se na repertoir leda co vládnoucím v divadle kruhům hodí se do krámu. Stálo prý loni mnoho urputných bojů, než vzali na repertoir vídeňskou operetku, která právě šla světem. Hudebně nemá tedy divadlo valného významu. O hodnotě činohry neměli jsme bohužel kdy opatřiti si pojmu. Engagementy uzavírají se celoročně. Officiální saisona však konči 1. (naším 13.) dubnem. Divadlo zůstane ještě na čas otevřeno k disposici členstva, pokud má nároky pořádati si na vlastní risiko benefiční představení. Členstvo pořádá si je samo a má pouze kollegiální povinnost, navzájem si v před- stavení hrati. Leckdy prý ani bukurešťský bene- ficiant požadovaný obnos nevyzve. Není konečně divu. Je po saisoně, neni jiných představení, než benefičních, jedno stihá druhé, zváč zváče,a co den klepe se na dvéře, o nichž je známo, že vedou k bytu návštěvníka divadla. Když dojdou benefice, seskupují se členové v kočující tlupy a pod vignelou pohostinských her jezdi po rumunském venkově. Šířit umění, krátit si chvili a zvláště pomáhat svým měšcům, při vší přízni poměrů potřebami bukurešťského velkoživota trochu pohublým. Všude jsou rádi viděni a nikdo jich v naprosté volnosti nezkra- cuje. Ani pan berní. V Rumunsku neexistuje kon- cesí. Vůbec ničeho, v čem by mohlo provozování divadla přijíti do styku s paragrafy. Ani autor- ských práv. Kozel ví, z čeho jsou dramaticu autoři živi! Takovéto letní kočování podnikají všecky saisonní ensembly, pokud po větších městech existují. Vlastních kočujících společnosti v Ru- munsku není. Obecenstvo nezná především zařízení abo nentního.
Rumunsko