ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9325f40-7108-11dc-8bc1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 46, person 104, work 3, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
25. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 25
5 article
Hospodářská krise, ohromná nabídka pra- covních sil, konkurence pensistů a j. jednak ubírají příležitost k výdělku, jednak platy sni- žují. A na třídu nezaměstnaných soukromýeh úřadníků nikdy nikdo nepomýšlí, leda řemeslný dohazovač, který z bídy této těží, vzdor tomu, že Jednota soukromých úřadníků stále bezplatně opatřování pracovních sil nabízí. Ovšem slyšíme tiché přiznání, že ještě jiní činitelé zasahují do našich poměrů: bezohledný věřitel a zastavárna. (Souhlas). Vysoké činže, zdražování potravin všech potřeb živolních, vychovávání dětí, vše to stoupá v poměru opáčném k vývoji poměrů výdělkových. A což dostaví-li se stáří, předčasná invalidital Kdo ujme se takového chudáka, uštvaného osudem, kdo toho podepře, aby neklesl, kdo toho zachrání, když zapadne v hlubiny moře bídy. jako ta postřelená, divoká kachna ? Co konečně děje se s rodinami soukromých úřadníků, jimž smrt vyrve předčasně živitele? Při tom všem nese soukromý úřadník stejně jako kdokoli jiný břímě daní nepřímých i přímých, daně z krve; také k potřebám obce přispívá, neboť i na něho se přesunují všechny dávky obecní, což jest nej- patrnějším při činžovním groši, který na př.
6 article
Praze je na rok 1904 rozpočten na 1,666.699 korun, t. j. o 300.000 korun více než obecní přirážky k daním pozemkové, domovní, činžovní a všeobecné výdělkové dohromady ! Soukromí úřadníci nejsou tedy osvobozeni od přispivání na všeobecné potřeby společenské, ale oni se musí bránit zvlášínímu zdanění zemskému také proto, že na ně země ve svém rozpočtu zvlášt nijak nepamatuje. Zemědělství, řemesla a j. živ- nosti mají své zvláštní podpory, školství, zřízení humanitní a bezpečnostní, věda a umění, veřejné stavby, místní dráhy, zemský dluh, pensijní etat, ba ani žádná z růzuých těch dolaci, subveneí a nadací neslouží nijak k speciálním potřebám stavu soukromých úřadníků? A s obcí je tomu stejně. Proto nemíní soukromé úřadnictvo platiti po dobrém ani zemskou daň, tím méně pak obecní k hražení schodků z pochybeného obee- ního hospodářství. (Souhlas.) Ale nejen to. Uva- lování přirážky na daň soukromých úřadníků jest obcházením berního zákona, který v dů- sledcích svého čl. XIII. osobní daň z přijmu ode všech přirážek autonomních osvobozuje, což také sněm zemský známým svým usnese- ním uznal! Vytknouti dlužno, že dělnické orgány zachovávají mrtvý klid vůči nebezpečí, jež ohro- žuje přece také lépe placené dělníky, kteří jsou státní dani podrobení. Za to vděčně uznati slušt blahovolné stanovisko většiny českého tisku ná- rodního. (Pochvala.) Ostatně jde také o novináře.
Praha
7 article
Nechť se všichni takto okrožení vzepřou a ukáží na to, co by měli říci oni, kteří nových břemen na nikoho převalovati nemohou, jestliže se ma- jitelé domů hrozi zvýšení přirážky o 17 proe. a nazývají li to »konfiskaci majetku«? Co měli bychom pak říci my, jimž hrozí zvýšení při mého zdanění najednou o 60 procent a pak o další procenta daně obecní ! Konečně pak dlužno přibít, jakým zhanobením sociální spra- vedlnosti by bylo, kdyby »konfiskován« byl výdělek jen těm, jež nechrání a jimž žádných zvláštních materiálních výhod neskytá ani stát, ani zem, okres neb obec . .. (Souhlas.) Varujeme vážně před takovým postupem ve věcech veřejných. Nedbá-li sněm příkazu říš. zákona z r. 1888, dle něhož má opatřiti pojištění nemocenské úřadníkům hospodářským a lesnickým, nevšímá-li si ani jinak záležitosti soukr. úřadníků, nechť nepočíná se jich dotý- kati způsobem takovým. Městská rada pražská nechť pak jest stejně opatrnou. Zdarma nedává ničeho, mohla by tedy už jednou zanechati těch fikcí o »nepřispívání« k potřebám obeením. Zemský výbor nemusí se báti zadlužení, už z toho důvodu ne, že Praha má 104 mill. ko run dluhů a nikdo nezoufá, ani slavné zastupi- telstvo. Když je v rozpočtu více, než co obná- šejí příjmy, zvyšují se přirážky a učiní se půjčka. Jak to daleko povede, neví se, ale tolik je jisto, že soukromí úředníci nebudou zvýšené daně ze svých přijmů platiti. (Souhlas.) Finanční tíseň zemská musí být léčena jinak, od kořene. Ohledně naších vlastních věcí předkládáme tut
Praha
8 article
resoluci: »Soukromé úřadnictvo, shromážděné dne 24. ledna 1904 na schůzi, svolané střediskem svým, zemskou jednotou soukromých úřadníků v kralovství českém v Praze, uvažovalo o ná- vrzích na zavedení nové daně zemské ze služ ného svého a odpovídá k projektům takovým. že žádného dalšího zalížení k úhradě potřeb veřejných bez porušení své hospodářské rovno- váhy nesnese, pročež musí každé podobné snaze ohlásiti rozhodný boj všemi prostředky Kdežto úřadnictvo a učitelstvo, které zaměst- navatelé: dvůr, stát, země, okresy, obce mě rou slušnou aneb přece nějakou zabezpečují v existenci aktivní, pro případ invalidity, stáří i pokud jde o rodiny po úmrtí živitele, nalezá i tentokráte úplného respektu, úřadnictvu sou- kromému, jež nemá nijaké ochrany ani pod- pory v dnešních zákonech, měla by býti v krá- lovství českém uložena obtíž nová. Obtížení toto má zase stihnouti jen lid drobnější, ježto soukromí úřadníci lépe situovaní, platící mimo osobní daně z příjmů ještě zvláštní daň z vyš- šího služného, jsou již poplatníky všech auto- nomních přirážek.
Praha
9 article
Shromáždění protestuje proti takovýmto snahám, posmívajícím se přímo moderním zásadám sociání spravedlnosti, protestuje proti nim jako proti očividnému obcházení platných zákonů, zakazujících obtížení osobní daněz přijmů vůbec dalším přímým přispíváním k potřebám veřejným. Shromáždění vznáší žádost k výboru zemskému, aby návrh na zavedení zemské daně ze služného soukro- mých úřadníků, který sám již jednou označil za odiosní, odmítl a sněmu ani nepředkládal.« (Hlučný souhlas.) Slova ujal se na to poslanec pan redaktor Anýž a pravil: Mohu říci, že jsem přisel do tohoto shromáždění se zvědavostí, poněvadž na programu je rokování o tom, jak se zachová soukromé úřadnietvo k návrhu o zavedení zemské daně ze služného. Měl jsem za to, že tato otázka je po roce 1899 vyřízena a sice tím způsobem, že není možno, aby se taková daň dostala na pořad rokování sněmu král. českého v jakékoli formě. Když se v r. 1899 o této záležitosti jednalo, učinil poslanec Schvarz návrh, který se dostal do veřejnosti jen v kuse formě.
Anýž Schvarz rokování sněm král
10 article
Posl. Schvarz měl v úmyslu, aby poptat nými byli učiněni hlavně ti, kteří mají velké služné, především velcí úřadníci bank, správn radové atd. a aby přijmy pod 2000 K se ne- zdaňovaly. Vláďa podmínila sankci tohoto zá kona tím, že budou vyloučeni všichni státn úřadníci. Bylo přírozeno, že země vyloučí úřad- níky své a pak by nezbyli ke zdanění než úřad- níci soukromí. A tu se zjistilo, že by výtěžek daně nebyl v žádném poměru s náklady na vy- bírání této berně a ovšem by také nestačil na upravení zemských financi. Z toho důvodu pokus zavedení přirážky k dani osobní tehdy selhal a mám za to, že selže i tentokráte. Za sebe — nemaje formálního zmocnění klubu k určitému prohlášení — mohu prohlásiti a jsem přesvědčen, že se mnou budou souhlasiti i ostatní členové klubu, že v této formě se záležilost tato na pořad zemského sněmu nedostanel (Hlučný potlesk.)
Posl Schvarz Vláďa
11 article
Království české je ve špatném stavu finan- čním, o tom není pochybnosti, neboť země má mnoho potřeb a při rostoucí vzdělanosti se stále nové povinnosti zemi ukládají. Jako dobrý ho- spodář musí se země starati také o úhradu, těžko je to ale, poněvadž u nás všechen pot naší práce a výsledek námahy sebere stát (Hlučný potlesk a souhlas), který ji nevynaloží pro potřeby obyvatelstva tohoto království, nýbrž pro potřeby své vlastní a dokonce i na insti- tuce, které směřují proti životním potřebám na- šeho národa ! (Opětný hlučný souhlas.) Vláda pokládá národ český za materiál, z něhož se jen těží. (Potlesk.) Král, české vykonalo svoji povinnosť již při učitelich a tuto snahu, aby se jednotlivým vrstvám lépe dařilo a aby za práci svou byly řádně odměněny, tu nesmete již nikdo, poněvadž jest to požadavek spravedl- nosti a výsledek vzdělanosti a pokrokovosti všech vrstev národa. Přilepšení učitelstvu po- voleno sněmem s tim, že se nesmi státi jen ve formě zemských přirážek, nesmí býti uvaleno jen na realný majetek, poněvadž vyučování pro spívá všem vrstvám a všechny vrstvy jsou po vinny na ně přispívati.
Král
12 article
K úhradě zavedena daň z piva, ale stát z toho dovedl vytěžit. A tak všude je vidět, že stát věnuje všemu jinému pozornost, jen ne po- třebám svého obyvatelstva. (Hlučný souhlas.) Rozpomeňte se, co se času rozplýtvá a co uče- nosti vynaloží, jen aby národu našemu nestalo se po právu, aby Čech u všech úřadů nemohl mluvit svým jazykem. K vůli tomu zastavena činnost sněmu a poslanecké sněmovny a do- konce zastaven i státní stroj. (Potlesk.) U nás se nezkoumají poměry dle potřeby, na to není času. U nás se mysli jen na to, aby se Čech nedostal do zněmčeného území a vše to ukazuje, že celý vládní systém pracuje proti nám nejen politicky, ale poškozuje nás i hmotně (Souhlas.) Po dalších vývodech, jež se týkají politické si- tuace prohlašuje řečník, že v otázce této nové daně se příčiní, aby návrh ve sněmu neby schválen. (Souhlas. Dlouhotrvající potlesk a vo- lání »Výborně !«)
Čo Čechy poslanecký sněmovna
13 article
Posl. p. dr. Baxa nazval zavedení přirážky k osobní dani z příjmů sociální nespravedlivo- stí, poněvadž by obtížila chudáky. Promlouvaje o zemských financích uvedl, že vší té mizerie je vinna politická bída a neupravenost státního poměru. Sta millionů vyhazují se do Vídně my nemůžeme použít ovoce své práce. Prohla- šuje za sebe a sdružení neodvislých poslanců, že se proti zavedení nové daně postaví ze všech sil nejen hlasováním, ale i agitací mezi volič- stvem. (Souhlas a potlesk.) Svobodomyslní poslanci pp. dr. Pantůčel a Macháček, hlučným potleskem pozdravení vyslovili se rovněž proti zavedení nové této při rážky a slíbili, že v klubu poslanců budou pů sobit k tomu, aby návrh nebyl uskutečněn. Pro hlášení to přijato s hlučnou pochvalou. Po poznámkách pp. Fanty, Horňáka, Ha- šourka a Houdka byla navržená resoluce jedno- hlasně a za hlučného souhlasu schválena. Po ukončení rozpravy o této záležitosti za- hájen rozhovor o nedělním klidu. Do schůze zasláno z venkova mnoho pozdravných projevů.
Posl doktor Baxa Prohl page Pantůčel Macháček Fanta Horňák Houdek Vídeň
14 article
Manifestační schůze poškozeného lidu živelní pohromou ve Strako- nicích. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na den 10. ledna 1904 svolána byla ve- řejná schůze živelní pohromou poškozeného lidu do prostranných místnosli Spolkového domu, byla však okresním hejtmanstvím zakázána Nová schůze konala se 24. ledna. Do předsed- nictva zvoleni pp. Václav Suda ze Střešovie předsedou, Tomáš Český ze Střebohostie místo- předsedou a F. Frantál zapisovatelem. Přítomn byli poslanci F. Blahovec, Jilek, Majer a Rataj Shromážděno bylo 1500 zemědělců. Poslanec za píseckou skupinu obci venkovských zmínil se o nouzi v okrese strakonickém, který jest nej- větším z poškozených okresů, čítaje 125 obeí a kde způsobena byla škoda 7,800.000 K, do- vozoval, že politické úřady mají spravedlivě referovati o této nouzi a bídě lidu a nesmí uta- jovati skutečný stav věcí.
Straka Sud Tomáš Český F Frantál F Blahovec Jilek Majer Rataj
15 article
Povinností vlády jest, aby starala se zlepšení poměrů, ale táž vláda dra. Körbra hleds bídu lidu využitkovatí ke svým zájmům a úče- lům politickým, místo aby chránila zájmy po- platnictva. Dr. Körber žádá, aby upuštěno bylo od obstrukce, aby odhlasovány byly státní nutnosti a pak prý dá poplatnictvu podporu. (Projev nevole lidu, jejž napomíná vládní zá stupce, vrchní komisař p. Pour). Odložiti však požadavky naše národní a politické znamen složení zbraně k nohoum a kapitulovati před drem. Körbrem. Má-li se to státi, rozhodněte sami. (Sálem hřmí mohutné: To se státi nesmí a jiné projovy rozhořčení.) Voláme vládu k po- vinnosti, jako my poplatníci konáme povinnos ke vládě. Vláda nám sice slibovala různé reformy, jako kanalisace, průplavy, avšak zůstalo bohu- žel při slibech a kdo ví, jestli že peníze na opravy ty určené, nebudou použity na zakoupení kanonů. Řečník na to vysvětluje, jak má býti naloženo s podporou zemskou a neschvaluje, aby z obnosu 31g mill. K pro poškozené urče- ného, provedly se stavby silnic a zřízeny byly chovné stanice dobytka, ale přeje si vzhledem k bídě a nouzi lidu, jenž nemá co jísti, aby obnos ten byl mezi poškozené rozdělen. Dr. Körber k české zemi, té něžné ne- vinné krásce, praví: Máš hlad a nouzi. Ch i pomoci, avšak buď mně po vůli ve všem vzdej se, v první řadě obstrukce a nech odhla sovati tohě nebezpečný rozpočet a rakousko- uherské vyrovnání.
Körber Pour doktor
16 article
Řeč posl. Rataje odměněna byla bouř potlesku a voláno: Ať Körber odsloupí. Potom předčítá p. T. Český následující resoluci: »Shromážděni na schůzi, dne 24. ledna 1904 v Strakonicích konané, vyslechnuvše řeč posl. Jana Rataje, usnášíme se na násle dujícím projevu: Lid náš žijící v politickém okresu strakonickém, který seslává ze tr soudních okresů, strakonického, horažďovi- ckého a volyňského, bez rozdílu stavu po- hromou krupobitní minulého roku děsně po- stižený, nalezá se v postavení přímo zoufa- lém. Podpora státní naprosto nedostačuje na zmírnění nouze krupobitím nastalé a proto tím více očekávána byla námi podpora země, která ústy rozpočtové komise sněmu král. českého projevila ochotu věnovati tři a půl millionu korun k témuž účelu. Nejen že státní správa nezvýšila tak nepatrnou podporu v nouzi, která byla udělena tisícům a tisicům nešťastných obětí pohromou krupobitní posti žených, než sama tato správa státu nesvolá ním sněmu král. českého přímo brání tomuto, aby vykonal povinnost lidskosti oproti tak ši rokým vrstvám českého lidu. Zejmena shromáždění vyslo vují hluboké roztrpčení s poli- továním nad odpovědí minister- ského předsedy, které se dostalo tyto dny poslancům české strany agrární, na jich telegramy doža dující se na základě vůle shro mážděného lidu zvýšeni státn podpory a svolání sněmu králov ství českého. Odpověď tato svědčí o tom, že ministerský předseda dr. z K ör- brů chce těžiti ze zoufalého po- stavení lidu, stiženého živelnl- mi pohromami, na prospěch svých politických cílů a pomoci sob a trvajícímu systému z nesnází, ve kterých se nalezá a kteréžto cíle ve svých důsledeích jso nepřátelské národu českému. Žádáme proto, aby vláda k ubo- hému strádajícímu lidu konal svoji povinnost tak, jako ten lid český povždy činil své po- vinnosti ke státu.
Rataj odsloupit doktor Strakonice K ör Lido
17 article
Shromáždění proto protestují se vší roz hodností proti této lhostejnosti a váhavosti vídeňské vlády a volají zoufalým hlasem ke všem činitelům státní podpory, aby o svolání sněmu království českého se postarali. I k jiným účelům, jako k vyřízení záleži tosti pojišťování povinných hospodářských spo- lečenstev, řádného rozpočtu zemského, zvláště pak úhrady se týkající atd., jest nutno. aby sněmu královstvi českého ponecháno bylo dostatečně času, by všem povinnostem, jež odpovídají váze a významu tohoto staroslav- ného sněmu, dostáti mohl. Voláme proto ku poslaneům všech stran v národě, voláme všecek dobrý lid český, aby bez rozdílu poli- tických stran a stavů všemi zákonnými pro- středky o to se přičinil, by našim těmto opráv- něným a spravedlivým požadavkům v dob nejkratší vyhověno bylo. Prohlašujeme dále že úplně souhlasíme s odpovědí, kterou dl ujednání poslanců dal posl. p. K. Prášek dne 22. ledna t. r. ministerskému předsedovi dru Körbrovi.“ Resoluce tato byla jednotně všemi přítom nými, v počtu 1500, přijata. Na to předložen ke schválení následujíe telegram ministerskému předsedovi: Vaše Excel lenci! Shromážděný strádající, hladovící lid okresu strakonického, horažďovického a volyn ského na schůzi, dnes konané ve Strakonicích vyslovuje hluboké roztrpčení nad odpovědi Vaší danou poslaneům české strany agrární a úplně projevuje souhlas s odpovědí, které se Vám do- stalo od p. poslance Karla Práška. Znova do- žadujeme se zvýšení podpory státní a svolán sněmu království českého, jakož čekáme, že ci lidskosti přivede Vás ke konání povinností vlády Z vůle shromážděného lidu posl.: Rataj, Majer Jílek a Blahovec. Také tento telegram přijat jednohlasně. Na to promluvili ještě posl. Majer a red Frantál. Posl. Jílek přeje si doplnění a vybudo vání zemědělské organisace.
K Prášek Körbr Prášek Rataj Majer Jílek Blahovec Majer Frantál Posl Jílek Strakonice
18 title
Vaší.
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. ledna. (Dělá se nálad pro smír.) Několika zdvořilostí, jež vymě nili mezi sebou ve včerejší schůzi rakouské de- legace poslanci Pergelt a Kramář, uchopily se dru. Körbrovi nejoddanější vídeňské listy, aby provedly důkaz, že potřeba smíru česko-něme- ckého se na obou stranách nejen uznává, nýbrž že sám smír jest dnes bližší, než kdykoli za po- sledních let. Podivnou náhodou všem těm listům jako „Fremdenblattu“, „Reichswehru“, „W Tagblattu“ atd. usnadňuje onen důkaz návrh prof. Bráfa, aby se česká universita pro Moravu zřídila zatím v Praze. Zvláště „Reichsw.“ chápe se tohoto návrhu oběma rukama a radí ministru financí, aby honem otevřel pokladnici a nešetřil státních prostředků na zřízení českých parallel- ních stolic v Praze, když prý by se tak pohodlným pro Němce způsobem dala odstraniti jedna z nej- větších překážek parlamentní dělnosti. Na všechen způsob dr. Körber pokusí pr se navázati opět s českou delegací styky, od delší doby nadobro zpřetrhané. Nalezl prý dokonce již vhodného prostředníka; „Zeit“ jmenuje dra Žáčka, v němž vidí již také příštího českého mi- nistra krajana. Jinak ke zprávě, že při úterním dvorním plese, na nějž pozváni též někteří češt politikové, stane se ve věci smíru projev také z nejvyšších míst, dodává „N. W. Tagblatt“ „Četné politické osobnosti budou pozvány do Vídně, aby působily svým vlivem v této (smiřo- vací) akci. Od rozprav v nejbližších dnech bude záviseti, může-li býti pokus o smír postaven na konkretní základ. Zdá se tedy, že upuštěno od hesla: „Nedělat nic, aby se nic nezkazilo. Bylo by si tedy přáti, aby dobře známi ru- šitelé dohody zachovali tentokrát nezbytně
Pergelt Fremdenblatta profesor Bráf Němec Körber N W Praha Vídeň Reichswehr W Tagblatt český univerzita pro Morava
20 article
nutnou reservu; přání, aby se dorozumění při pravovalo a provedlo, vyjadřuje se tentokrá- všemi skupinami na pravici, na levici i ve středn straně s takovým důrazem, že by se dohoda váž ných politiků neměla rušiti.“ Uvidíme, upo- slechne-li této dobré rady rušitelům dohody — dr. Körber. V Praze, 24. ledna. (Plány hr. Tiszy- V pátek večer vysvětlil hr. Št. Tisza svým přátelům v liberálním klubu, jak se hodlá zacho- vati vzhledem ke vzmáhající se opět obstruke v uherské sněmovně. „Tak, jako dosud, dále te jíti nemůže — pravil. — Čekali jsme pět neděl čekali jsme trpělivě, že obstrukce zanikne a par lament se stane opět dělným. Ani provokacemi ani zjevným zneužíváním jednacího řádu nedal jsme se odvrátiti od svého úmyslu, aby rozuzlen situace stalo se cestou pokojnou. Naše snahy a naděje byly však marny; proto musíme dosa vadní taktiku změniti, chceme-li dojíti cíle. Bu deme čekati jen dvakrát čtyřicetosm hodin; ne zastaví-li obstrukce do té doby svého marnéh a neplodného boje, dáme sněmovně krátkou lhůtu — asi pěti dní — aby vyřídila nejnutnějš státní potřeby. Jestliže opposice nebude ochotn dopustiti v oné lhůtě vyřízení vládních předloh svoláme bez ohledu na to, že předlohy sněmov- nou nebyly vyřízeny, delegaci, aby projednala předlohy společné vlády a jakmile delegace ukončí své práce, započneme s obstrukcí boj na život a na smrt. Doba útrap musí skončiti
doktor Körber Praha Tisza
21 article
Byli jsme dosti dlouho shovívavi Ale prvé, než započneme akci, musíme si býti jisti svou vlastní stranou. Vláda bude bráti do počtu každého jednotlivého muže, kterého má k disposici, shledá-li, že má většinu, o kterou se může opříti aby se mohla dáti do boje s nadějí na úspěch vybojuje tuto půtku; ne-li, navrhne rozpuštěn sněmovny. Z Vídně, 24. ledna. (Vlašské par a lelní kursy.) Vlašti členové delegace spoli s posl. Tombosem navštívili v sobotu ministrt osvěty dra. Hartla, aby si vyžádali vysvětlení spočívá-li na pravdě zpráva, že vlašské paralleln kursy mají býti z Inšpruku přeneseny do Vídně Ministr osvěty zmocnil deputaci, aby zprávu onu prohlásila za úplně lichou.
Hartl Vídeň
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Plán na rozdělení Makedonie. Z předu prohlašujeme: každé dělení histo rických zemí mezi cizi státy, každé sápání ná rodů slabších silnějšími je zločin nejen na nich nýbrž i na historii a na všem člověčenstvu. Vídeňský dopisovatel »Nového Vremenee podává zprávu o plánu na rozsápání Makedonie o kterém prý se velmoci radí. Na dělení by došlo, kdyby se reformy neosvědčily, nebo ne daly provésti. Rakousko- Uhersko dostalo by Novy Pazar, Rusko kosovský vilajet, Italie Albani Francie bitolský vilajet, Anglie solunský. Ně mecko nedostalo by ničeho. Petrohradský list činí k tomu poznámku Nám se zdá pravdě nepodobným, aby rakouská vláda pro nic za nic vnesla tak řezavý zlozvul v rusko rakouskou dohodu, z níž Rakousko samo má největší prospěch. Rakousko pour le roi de Prusge. Z publikace italského senatora Chialy (listy Nigrovy) uvésti lze episodku velmi karakleristi ckou, jež také ještě nyní měla by věsti k pře mýšlení některé činitele v tomto státu, kdyby vůbec prozíravého přemýšlení byli schopni V zimě po danské válce navštívil starý Vilém ples tehdejšího italského vyslance v Berlíně hr Lannaye. I Bismark byl přítomen a povytáhl žertem meč svého hostitele, řka: »Ejhle, zbran Italie.« Na to odvětil Lannay: »Ale hrabě — (Bismark nebyl tehdy ještě kníželem) vy přece raději jste byl jiného meče použil.« Na tut narážku na spojenectví německo rakouské prot Dánům odvětil ředitel polítiky německé — velm upřímně: »Ano, ale ten jsme si jen najali ale Rakousko pozná, že pracovalo pour le roi de Prusse«. Dnes jsou Ra kousko a Německo opět spojenci.
Ruska Prusge Nigrův Vilém Bismark Dán Pruss Makedonie RakouskoUhersko Rusko Francie Anglie Rakousko Berlín Německo Pazar Italia Albani Italia
23 article
Americký imperialism a Německo. Z ostrovní republiky americké San Do minga odebrala se do Washingtonu deputace, aby žádala za protektorát Spoj. států nad malou, ale strategickou polohou svou veledůležitou republikou svou. »New York Herald« pokládá protektorát taký za nutný, tím nutnější, protože dle přípisu, kterýz dostal z Puerta Platy, část domorodcův přejes protektorátu Německa, jež má v San Doming značné zájmy obchodní. Možno, že právě ne- důvěra k Německu, jež ve Spojených státech roste den za dnem, pohne Unii, aby s prohláše- ním protektorátu také nad touto republikou již neodkládala. Jest přirozený vlastně jen vývoj věcí, ač nedíme, že spravedlivý, že po Porto Riu, Kubě a Panamě bude i San Domingo stupinkem amerického imperialismu.
San Puerto Německo ostrovní republika Washington San Domingo spojený stát Rio Kuba Panama Sana Domingo New York Herald
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Moravským smířovačkám, jichž prví schůzi markrabství moravské právě dnešním dnem slaví, nevěští nikdo nie dobrého. Jak jsme včera ukázali, ani »Moravská Orlice«, kteráž as před třemi týdny horoucně dokazovala, žej ani plný hřbitov mrtvě narozených smiřovaček od příštích případů radostných události nezradí Sobotní jeji článek, byť z kruhů mimoposlane- ckých pochodicí a při tom velice ostře prot smiřovačkám směřující, způsobil sensaci třpy tící se v nejednom odlesku českomoravské žurnalistiky. Horoskop orgánu lidové strany zní taktéž velice neutěšeně, odpovídat na otá- zku, lze-li od vyjednávání ve vyrovnacím vý- boru očekávati nějaký příznivý výsledek, že není na české ani na německé straně dnes ani nejmenší naděje, neboť nový smiřovací výbor nastupuje k poradám v poměrech daleko horších a pohnutějších než byly r. 1898, kdy sico byla ještě v platnosti jazyková nařízení, ale přes to se mezi Němci nejevila taková zdivočilost jako nyní, kterou k pravému běsnění roznítil teprv dr. Körber, o němž možno říci, že první smiřo- vačky zabil, takže si nelze mysliti, že by druhé provedl s úspěchem. D'Elvertův mluvčí brněnský »Tagesbole« nemůže prý pozdraviti vyrovnael výbor s nejrůžovějšími nadějemi a označuje stupeň svého skeptismu za »velmi vysoký« nejen pro zkušenosti z prvního vyrovnacího pokusu, nýbrž také z toho důvodu, že také »sentiment v če
Němec Körber Elvertův moravský Orlice
25 article
ském táboře právě nyní co nejméně k míru sklonný co nejnepříznivější předzvěstí po obno- vení vyrovnavaček jest.« Frivolní tato síova ně- meckoliberálního listu nemohou rozčiliti už proto. že vůbec nic, co stojí ve styku se stálým výborem brněnským, touto ostudnou velleitou nemůže přivésti již českou veřejnost ve vření, vyjma ně- jakou dosud bezpříkladnou německou nestydatost. Jeť přece jedinou snahou německého tábora na Moravě, co se týče věcí vyrovnacích, docíliti co nejokatějšího zdání smířlivého za současného rafinovaného dráždění českých čivů národnost- ních a urážek čestnosti českých účastníků. Proto budou zase Němci nad stolem vyrovnacím řikati Čechům s nejusměvavější tváří nejprohnanější sotisy, kdežto pod stolem budou kopance roz- díleti. Stará komedie závodů mezi oběma stra- nami, která déle ve vyrovnacím výboru vydrží. bude se opakovati znovu a proto ve svém vče- rejším článku obviňuje »Tagesbote« již na- před české zástupce z přištího zmaru morav- ských punktací. Způsob, jakým se »Tagesbotee pronáší o nejdůležitějším požadavku českém, o zřízení druhé české university, hromadění nej- zlomyslnějších poznámek k tomuto českému po- stulátu, nasvědčuje, že se čeští členové ubírají dnes do stálého výboru jenom proto, aby vysta- vili tváře své nejbezohlednějším urážkám kultur- ních snah českých, jichž zvýšením vůbec není ani ta okolnost, že dopouštíme, aby nějaký národ vůbec, především pak německá čtvrtina v zemi, činěna byla rozhodčím o tom, zdali nám druhá česká universita vůbee náleží! Není vůbec větší zbytečnosti, než která se dnes v Brně podniká, přes všechny důkazy prostějovského orgánu
Němec Čecho Morava Brno
26 article
Perkova, že vstup českých účastníků do stálého výboru neni přerušením solidárnosti s českými poslanci. Smiřovačky na Moravě za německé ob- strukce na českém sněmu jsou zajisté dosud ne- bývalým posílením této solidarity a nejskvělejším jejím důkazem. Dodatkem vyjímáme z poslední resoluce prostějovského „Č. pol. spolku“ větu „Jednání stálého výboru budiž veřejné, aby mohlo býti veškerým českým lidem, o jehož ži- votní otázky se jedná, stále sledováno.“ To je to nejmenši, co lze na českých účastnících smiřovaček žádati! — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze koná v pondělí dne 1. února v 8 hod. večer v místnostech hostince »u zla- tého bažanta« na Poříčí výroční valnou hro- madu s obvyklým programem.
Perkův Morava Praha novoměstský občanský klub
27 article
— Osobní. Ridicí učitel obecné školy chlapecké v Kolíně pan Petr Stašek jmenován ministerstvem kultu a vyučování za dlouholetou a utěšenou čin- nost ve školství ředitelem téhož ústavu. — Kralo- hradecký biskup dr. Doubrava včera odpoledne odjel z Prahy do Králové Hradce. — Rodinné zprávy. Paní Josefa Kiriano vá rozená Moravcova, a pan MUDr. Václav Kirian, obvodní a praktický lékař v Bernardicích, slavili sňatek manželský dne 21. t. m. v chrámu sv. Mar- tina v Bernardicich — Úmrtí. V pátek dne 22. t. m. zemřel ve Vídní pan inž. Bohumil Brejcha, vrchní stav. komisai českých obchodních drah, čestný člen Slovanské be- sedy, Sokola atd., v 51. roce svého činného života. V zesnulém ztrácí český živel ve Vídni jednoho z předních svých dobrých bojovníků. Tělesné pozů- statky zesnulého budou do Prahy převezeny a v úter dne 26. t. m. o 2. hod. odpol. k věčnému spánku na Olšanech uloženy. Čestná vzpomínka jeho pa- mátce budiž věnována. — V Přívorech Dol. zemřela dne 22. ledna ve stáří 72 let výměnkářka paní Marie Vacková. Zesnulá byla matkou pana dra. Anto- nína Vacka, soudního adjunkta v Brandýse n. L.. — V Chotěboři zemřel minulý pátek pan Karel Chri- stian Bayer, c. k. notář a čestný měšťan města Chotěboře, ve vzácném věku 84 let. Pochován byl včera odpoledne na tamějším hřbitově. — V Kyjích zemřel dne 23. ledna po těžké nemoci pan Josef Šulc, správce školy, ve 44. roce věku svého. Pobřeb konán bude v úterý dne 26. ledna o 10. hod. dopol. v Železnici. — Dary. Hosté »Národní kavárny na Špičáku« na Král. Vinohadech složili ze své pokladničky v naší administraci pro Národní jednotu severočeskou 2 zl. 361/2 kr.
Stašek doktor Doubrava Kiriano Moravcův MUDr Kirian svatý . Mara Ing Brejcha Vacková Vacek Chri Bayer Šulc Král Kolín Praha Hradec Vídeň Olšany Přívory Dolo Anta Brandýs Chotěboř Kyje Sokol
28 article
— U arcivévody Furdinanda Karla včera odpo- ledne na hradě pražském konala se hostina, jíž se zúčastnil místodržitel hr. Coudenhove, vicepresident Döril a Zabusch, arcibiskup bar. Skrbenský, starosta dr. Srb, president vrch. soudu zemského Wesselý. ředitel poštovního úřadu ryt. Šafařík Pštross, vice- president zem finančního ředitelství Tersch a j. — Wenzigovo nadání. Mimořádná schůze výhoru jest dnes v ponděli 25. ledna o 1/27 hod. večer ve sborovně české vyšší realky v Ječné ulici. — Lidové přednášky universitní v Praze. Dnes v pondělí bude přednášeti v sále Českoslovanské ob- chodnické besedy v Jerusalemské ulici doc. dr. Jose Gruber „Dějiny socialismu“ o 1/28. hod. večerní. 4. přednáška — Proti zvýšení obecní dávky ze psů v Praze.
Furdinanda Karel včera Coudenhove Döril Zabusch Skrbenský doktor Srb Šafařík Pštross Tersch Wenzigův docent Jose Gruber Praha
29 article
Už dlouho majitelé psů, pro zábavu chovaných, ne- byli tak překvapeni, jako nyní zprávou, o usnešení městské rady pražské, dle níž zvýšiti se má dávka obecní z těchto psů z dosavadních 8 K ročně na 15 K. Usnešení to způsobilo opravdovou bouři od- poru a nevole, ne snad proto, že obec pražská chee zlepšiti své finance, jako spíše proto, že tímto usne- sením obecní representace postavila prý se na stano- visko nepřátelské proti těmto domácím zvířatům, jež chce z Prahy vypuditi. Majitelé psů už se také ozvali a sice uspořádali včera dopoledne na Sttřeleckém ostrově schůzi, v níž protestovali proti zvýšení obecní dávky ze psů a žádali více ohledů pro psy nejen od obecní representace, ale i od obecenstva. které psy nechová a jest proti nim zaujato. Zle při této schůzi pořídili ti záslupcové obce, kteří pro zvý- šenou daň hlasovali a mimo to souhlasem provázeli shromáždění návrh, aby všichni přišti do schůze sboru obecních starších, v níž o zvýšení dávky ze psů bude rokováno. Opalrní otcové města mají hla- sovati dle jmen o návrhu a dojde-li k tomu, bude jednou opět živo v zasedací síni radnice. Protestní schůze včerejší byla velmi četně navštívena, zejmena také dámy v hojném počtu se dostavily. Schůzi za- hájil p. Menčl uvítáním přítomných; úřad policejní zastupoval prakt. p. Martinek. Když zvoleni do před- sednictva pp. Saller, Filípek a Příhoda, ujal se slova p. Tůma a pravil: Obec pražská potřebuje pro metaře uniformu a na tu není peněz. Proto přišli pánové na nápad, aby to zaplatili psi. Psi jsou v Praze chování na hlídání domů, zejmena o samotě stojících a štěkotem upozorňují na příchod špatného člověka.
Menčl Martinek Saller Filípek Příhoda Tůma Praha
30 article
Za tyto dobré vlastnosti ještě musí platit ročně osm korun obci. (Projevy nespokojenosti proti obci.) Ale tato dávka ještě má být zvýšena. Doporučuje, aby se na radnici při rozhodování o této věci hlasovalo dle jmén, aby pěstilelé psů znali jména těch přátel psů. (Souhlas.) Pan Klecan doporučoval obci zave- dení daně z automobilů, ekypáží a papoušků. Př tom vytýkal obci, že se nestará o maloživnostníky. Dnes kováři, truhláři a zámečníci už se musejí stě- hovat za brány města! Zavede-li se zvýšená dávka ze psů, ztratí obecní representace veškerou důvěru voličstva. (Souhlas.) Pan Herites označoval nešetr- ností, chce-li obec ze psů vydělat. Zvýšováním dávky zvýšuje se nepřátelství proti psům a proto žádá za ponechání dávky v dosavadní výši, jakož i dopo- ručuje odstranění košíků pro psy. Pan Menel vřele zastával se psů jakožto opravdových přátel člověka. Vzdor tomu, že pes je zvíře užitečné, má býtv Praze vybubeno zvýšením daně. Vedle mnohých přátel mají psi i mnoho nepřátel. Vytýká se, že dě- lají na ulicích nečistotu. Ale co dělají koně a ho- lubi? (Hlasy: A opilí! Hlučná veselost.) Po- tom také, že vyložené zboží před kupeckými krámy ohrožují. Ale tím jsou vinni obchodníci sami. Proě
Klecan Herites Menel Praha