3
masthead
25. ledna 1904.
5
article
Hospodářská krise, ohromná nabídka pra-
covních sil, konkurence pensistů a j. jednak
ubírají příležitost k výdělku, jednak platy sni-
žují. A na třídu nezaměstnaných soukromýeh
úřadníků nikdy nikdo nepomýšlí, leda řemeslný
dohazovač, který z bídy této těží, vzdor tomu,
že Jednota soukromých úřadníků stále bezplatně
opatřování pracovních sil nabízí. Ovšem slyšíme
tiché přiznání, že ještě jiní činitelé zasahují do
našich poměrů: bezohledný věřitel a zastavárna.
(Souhlas). Vysoké činže, zdražování potravin
všech potřeb živolních, vychovávání dětí, vše
to stoupá v poměru opáčném k vývoji poměrů
výdělkových. A což dostaví-li se stáří, předčasná
invalidital
Kdo ujme se takového chudáka, uštvaného
osudem, kdo toho podepře, aby neklesl, kdo toho
zachrání, když zapadne v hlubiny moře bídy.
jako ta postřelená, divoká kachna ? Co konečně
děje se s rodinami soukromých úřadníků, jimž
smrt vyrve předčasně živitele? Při tom všem
nese soukromý úřadník stejně jako kdokoli jiný
břímě daní nepřímých i přímých, daně z krve;
také k potřebám obce přispívá, neboť i na něho
se přesunují všechny dávky obecní, což jest nej-
patrnějším při činžovním groši, který na př.
6
article
Praze je na rok 1904 rozpočten na 1,666.699
korun, t. j. o 300.000 korun více než obecní
přirážky k daním pozemkové, domovní, činžovní
a všeobecné výdělkové dohromady ! Soukromí
úřadníci nejsou tedy osvobozeni od přispivání
na všeobecné potřeby společenské, ale oni se
musí bránit zvlášínímu zdanění zemskému také
proto, že na ně země ve svém rozpočtu zvlášt
nijak nepamatuje. Zemědělství, řemesla a j. živ-
nosti mají své zvláštní podpory, školství, zřízení
humanitní a bezpečnostní, věda a umění, veřejné
stavby, místní dráhy, zemský dluh, pensijní etat,
ba ani žádná z růzuých těch dolaci, subveneí
a nadací neslouží nijak k speciálním potřebám
stavu soukromých úřadníků? A s obcí je tomu
stejně.
Proto nemíní soukromé úřadnictvo platiti
po dobrém ani zemskou daň, tím méně pak
obecní k hražení schodků z pochybeného obee-
ního hospodářství. (Souhlas.) Ale nejen to. Uva-
lování přirážky na daň soukromých úřadníků
jest obcházením berního zákona, který v dů-
sledcích svého čl. XIII. osobní daň z přijmu
ode všech přirážek autonomních osvobozuje,
což také sněm zemský známým svým usnese-
ním uznal! Vytknouti dlužno, že dělnické orgány
zachovávají mrtvý klid vůči nebezpečí, jež ohro-
žuje přece také lépe placené dělníky, kteří jsou
státní dani podrobení. Za to vděčně uznati slušt
blahovolné stanovisko většiny českého tisku ná-
rodního. (Pochvala.) Ostatně jde také o novináře.
Praha
7
article
Nechť se všichni takto okrožení vzepřou a ukáží
na to, co by měli říci oni, kteří nových břemen
na nikoho převalovati nemohou, jestliže se ma-
jitelé domů hrozi zvýšení přirážky o 17 proe.
a nazývají li to »konfiskaci majetku«? Co měli
bychom pak říci my, jimž hrozí zvýšení při
mého zdanění najednou o 60 procent a pak
o další procenta daně obecní ! Konečně pak
dlužno přibít, jakým zhanobením sociální spra-
vedlnosti by bylo, kdyby »konfiskován« byl
výdělek jen těm, jež nechrání a jimž žádných
zvláštních materiálních výhod neskytá ani stát,
ani zem, okres neb obec . .. (Souhlas.)
Varujeme vážně před takovým postupem
ve věcech veřejných. Nedbá-li sněm příkazu
říš. zákona z r. 1888, dle něhož má opatřiti
pojištění nemocenské úřadníkům hospodářským
a lesnickým, nevšímá-li si ani jinak záležitosti
soukr. úřadníků, nechť nepočíná se jich dotý-
kati způsobem takovým. Městská rada pražská
nechť pak jest stejně opatrnou. Zdarma nedává
ničeho, mohla by tedy už jednou zanechati
těch fikcí o »nepřispívání« k potřebám obeením.
Zemský výbor nemusí se báti zadlužení, už
z toho důvodu ne, že Praha má 104 mill. ko
run dluhů a nikdo nezoufá, ani slavné zastupi-
telstvo. Když je v rozpočtu více, než co obná-
šejí příjmy, zvyšují se přirážky a učiní se
půjčka. Jak to daleko povede, neví se, ale tolik
je jisto, že soukromí úředníci nebudou zvýšené
daně ze svých přijmů platiti. (Souhlas.) Finanční
tíseň zemská musí být léčena jinak, od kořene.
Ohledně naších vlastních věcí předkládáme tut
Praha
8
article
resoluci:
»Soukromé úřadnictvo, shromážděné dne
24. ledna 1904 na schůzi, svolané střediskem
svým, zemskou jednotou soukromých úřadníků
v kralovství českém v Praze, uvažovalo o ná-
vrzích na zavedení nové daně zemské ze služ
ného svého a odpovídá k projektům takovým.
že žádného dalšího zalížení k úhradě potřeb
veřejných bez porušení své hospodářské rovno-
váhy nesnese, pročež musí každé podobné
snaze ohlásiti rozhodný boj všemi prostředky
Kdežto úřadnictvo a učitelstvo, které zaměst-
navatelé: dvůr, stát, země, okresy, obce mě
rou slušnou aneb přece nějakou zabezpečují
v existenci aktivní, pro případ invalidity, stáří
i pokud jde o rodiny po úmrtí živitele, nalezá
i tentokráte úplného respektu, úřadnictvu sou-
kromému, jež nemá nijaké ochrany ani pod-
pory v dnešních zákonech, měla by býti v krá-
lovství českém uložena obtíž nová. Obtížení
toto má zase stihnouti jen lid drobnější, ježto
soukromí úřadníci lépe situovaní, platící mimo
osobní daně z příjmů ještě zvláštní daň z vyš-
šího služného, jsou již poplatníky všech auto-
nomních přirážek.
Praha
9
article
Shromáždění protestuje proti takovýmto
snahám, posmívajícím se přímo moderním
zásadám sociání spravedlnosti, protestuje proti
nim jako proti očividnému obcházení platných
zákonů, zakazujících obtížení osobní daněz
přijmů vůbec dalším přímým přispíváním
k potřebám veřejným. Shromáždění vznáší
žádost k výboru zemskému, aby návrh na
zavedení zemské daně ze služného soukro-
mých úřadníků, který sám již jednou označil
za odiosní, odmítl a sněmu ani nepředkládal.«
(Hlučný souhlas.)
Slova ujal se na to poslanec pan redaktor
Anýž a pravil: Mohu říci, že jsem přisel do
tohoto shromáždění se zvědavostí, poněvadž na
programu je rokování o tom, jak se zachová
soukromé úřadnietvo k návrhu o zavedení
zemské daně ze služného. Měl jsem za to,
že tato otázka je po roce 1899 vyřízena a sice
tím způsobem, že není možno, aby se taková
daň dostala na pořad rokování sněmu král.
českého v jakékoli formě. Když se v r. 1899
o této záležitosti jednalo, učinil poslanec Schvarz
návrh, který se dostal do veřejnosti jen v kuse
formě.
Anýž
Schvarz
rokování sněm král
10
article
Posl. Schvarz měl v úmyslu, aby poptat
nými byli učiněni hlavně ti, kteří mají velké
služné, především velcí úřadníci bank, správn
radové atd. a aby přijmy pod 2000 K se ne-
zdaňovaly. Vláďa podmínila sankci tohoto zá
kona tím, že budou vyloučeni všichni státn
úřadníci. Bylo přírozeno, že země vyloučí úřad-
níky své a pak by nezbyli ke zdanění než úřad-
níci soukromí. A tu se zjistilo, že by výtěžek
daně nebyl v žádném poměru s náklady na vy-
bírání této berně a ovšem by také nestačil
na upravení zemských financi. Z toho důvodu
pokus zavedení přirážky k dani osobní tehdy
selhal a mám za to, že selže i tentokráte. Za
sebe — nemaje formálního zmocnění klubu
k určitému prohlášení — mohu prohlásiti a jsem
přesvědčen, že se mnou budou souhlasiti i ostatní
členové klubu, že v této formě se záležilost
tato na pořad zemského sněmu nedostanel
(Hlučný potlesk.)
Posl
Schvarz
Vláďa
11
article
Království české je ve špatném stavu finan-
čním, o tom není pochybnosti, neboť země má
mnoho potřeb a při rostoucí vzdělanosti se stále
nové povinnosti zemi ukládají. Jako dobrý ho-
spodář musí se země starati také o úhradu,
těžko je to ale, poněvadž u nás všechen pot
naší práce a výsledek námahy sebere stát
(Hlučný potlesk a souhlas), který ji nevynaloží
pro potřeby obyvatelstva tohoto království, nýbrž
pro potřeby své vlastní a dokonce i na insti-
tuce, které směřují proti životním potřebám na-
šeho národa ! (Opětný hlučný souhlas.) Vláda
pokládá národ český za materiál, z něhož se
jen těží. (Potlesk.) Král, české vykonalo svoji
povinnosť již při učitelich a tuto snahu, aby
se jednotlivým vrstvám lépe dařilo a aby za
práci svou byly řádně odměněny, tu nesmete již
nikdo, poněvadž jest to požadavek spravedl-
nosti a výsledek vzdělanosti a pokrokovosti
všech vrstev národa. Přilepšení učitelstvu po-
voleno sněmem s tim, že se nesmi státi jen
ve formě zemských přirážek, nesmí býti uvaleno
jen na realný majetek, poněvadž vyučování pro
spívá všem vrstvám a všechny vrstvy jsou po
vinny na ně přispívati.
Král
12
article
K úhradě zavedena daň z piva, ale stát
z toho dovedl vytěžit. A tak všude je vidět, že
stát věnuje všemu jinému pozornost, jen ne po-
třebám svého obyvatelstva. (Hlučný souhlas.)
Rozpomeňte se, co se času rozplýtvá a co uče-
nosti vynaloží, jen aby národu našemu nestalo
se po právu, aby Čech u všech úřadů nemohl
mluvit svým jazykem. K vůli tomu zastavena
činnost sněmu a poslanecké sněmovny a do-
konce zastaven i státní stroj. (Potlesk.) U nás
se nezkoumají poměry dle potřeby, na to není
času. U nás se mysli jen na to, aby se Čech
nedostal do zněmčeného území a vše to ukazuje,
že celý vládní systém pracuje proti nám nejen
politicky, ale poškozuje nás i hmotně (Souhlas.)
Po dalších vývodech, jež se týkají politické si-
tuace prohlašuje řečník, že v otázce této nové
daně se příčiní, aby návrh ve sněmu neby
schválen. (Souhlas. Dlouhotrvající potlesk a vo-
lání »Výborně !«)
Čo
Čechy
poslanecký sněmovna
13
article
Posl. p. dr. Baxa nazval zavedení přirážky
k osobní dani z příjmů sociální nespravedlivo-
stí, poněvadž by obtížila chudáky. Promlouvaje
o zemských financích uvedl, že vší té mizerie
je vinna politická bída a neupravenost státního
poměru. Sta millionů vyhazují se do Vídně
my nemůžeme použít ovoce své práce. Prohla-
šuje za sebe a sdružení neodvislých poslanců,
že se proti zavedení nové daně postaví ze všech
sil nejen hlasováním, ale i agitací mezi volič-
stvem. (Souhlas a potlesk.)
Svobodomyslní poslanci pp. dr. Pantůčel
a Macháček, hlučným potleskem pozdravení
vyslovili se rovněž proti zavedení nové této při
rážky a slíbili, že v klubu poslanců budou pů
sobit k tomu, aby návrh nebyl uskutečněn. Pro
hlášení to přijato s hlučnou pochvalou.
Po poznámkách pp. Fanty, Horňáka, Ha-
šourka a Houdka byla navržená resoluce jedno-
hlasně a za hlučného souhlasu schválena.
Po ukončení rozpravy o této záležitosti za-
hájen rozhovor o nedělním klidu. Do schůze
zasláno z venkova mnoho pozdravných projevů.
Posl
doktor
Baxa
Prohl
page
Pantůčel
Macháček
Fanta
Horňák
Houdek
Vídeň
14
article
Manifestační schůze poškozeného
lidu živelní pohromou ve Strako-
nicích.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Na den 10. ledna 1904 svolána byla ve-
řejná schůze živelní pohromou poškozeného lidu
do prostranných místnosli Spolkového domu,
byla však okresním hejtmanstvím zakázána
Nová schůze konala se 24. ledna. Do předsed-
nictva zvoleni pp. Václav Suda ze Střešovie
předsedou, Tomáš Český ze Střebohostie místo-
předsedou a F. Frantál zapisovatelem. Přítomn
byli poslanci F. Blahovec, Jilek, Majer a Rataj
Shromážděno bylo 1500 zemědělců. Poslanec za
píseckou skupinu obci venkovských zmínil se
o nouzi v okrese strakonickém, který jest nej-
větším z poškozených okresů, čítaje 125 obeí
a kde způsobena byla škoda 7,800.000 K, do-
vozoval, že politické úřady mají spravedlivě
referovati o této nouzi a bídě lidu a nesmí uta-
jovati skutečný stav věcí.
Straka
Sud
Tomáš Český
F Frantál
F Blahovec
Jilek
Majer
Rataj
15
article
Povinností vlády jest, aby starala se
zlepšení poměrů, ale táž vláda dra. Körbra hleds
bídu lidu využitkovatí ke svým zájmům a úče-
lům politickým, místo aby chránila zájmy po-
platnictva. Dr. Körber žádá, aby upuštěno
bylo od obstrukce, aby odhlasovány byly státní
nutnosti a pak prý dá poplatnictvu podporu.
(Projev nevole lidu, jejž napomíná vládní zá
stupce, vrchní komisař p. Pour). Odložiti však
požadavky naše národní a politické znamen
složení zbraně k nohoum a kapitulovati před
drem. Körbrem. Má-li se to státi, rozhodněte
sami. (Sálem hřmí mohutné: To se státi nesmí
a jiné projovy rozhořčení.) Voláme vládu k po-
vinnosti, jako my poplatníci konáme povinnos
ke vládě.
Vláda nám sice slibovala různé reformy,
jako kanalisace, průplavy, avšak zůstalo bohu-
žel při slibech a kdo ví, jestli že peníze na
opravy ty určené, nebudou použity na zakoupení
kanonů. Řečník na to vysvětluje, jak má býti
naloženo s podporou zemskou a neschvaluje,
aby z obnosu 31g mill. K pro poškozené urče-
ného, provedly se stavby silnic a zřízeny byly
chovné stanice dobytka, ale přeje si vzhledem
k bídě a nouzi lidu, jenž nemá co jísti, aby
obnos ten byl mezi poškozené rozdělen.
Dr. Körber k české zemi, té něžné ne-
vinné krásce, praví: Máš hlad a nouzi. Ch i
pomoci, avšak buď mně po vůli ve všem
vzdej se, v první řadě obstrukce a nech odhla
sovati tohě nebezpečný rozpočet a rakousko-
uherské vyrovnání.
Körber
Pour
doktor
16
article
Řeč posl. Rataje odměněna byla bouř
potlesku a voláno: Ať Körber odsloupí. Potom
předčítá p. T. Český následující resoluci:
»Shromážděni na schůzi, dne 24. ledna
1904 v Strakonicích konané, vyslechnuvše
řeč posl. Jana Rataje, usnášíme se na násle
dujícím projevu: Lid náš žijící v politickém
okresu strakonickém, který seslává ze tr
soudních okresů, strakonického, horažďovi-
ckého a volyňského, bez rozdílu stavu po-
hromou krupobitní minulého roku děsně po-
stižený, nalezá se v postavení přímo zoufa-
lém. Podpora státní naprosto nedostačuje na
zmírnění nouze krupobitím nastalé a proto
tím více očekávána byla námi podpora země,
která ústy rozpočtové komise sněmu král.
českého projevila ochotu věnovati tři a půl
millionu korun k témuž účelu. Nejen že
státní správa nezvýšila tak nepatrnou podporu
v nouzi, která byla udělena tisícům a tisicům
nešťastných obětí pohromou krupobitní posti
žených, než sama tato správa státu nesvolá
ním sněmu král. českého přímo brání tomuto,
aby vykonal povinnost lidskosti oproti tak ši
rokým vrstvám českého lidu.
Zejmena shromáždění vyslo
vují hluboké roztrpčení s poli-
továním nad odpovědí minister-
ského předsedy, které se dostalo
tyto dny poslancům české strany
agrární, na jich telegramy doža
dující se na základě vůle shro
mážděného lidu zvýšeni státn
podpory a svolání sněmu králov
ství českého.
Odpověď tato svědčí o tom, že
ministerský předseda dr. z K ör-
brů chce těžiti ze zoufalého po-
stavení lidu, stiženého živelnl-
mi pohromami, na prospěch svých
politických cílů a pomoci sob
a trvajícímu systému z nesnází,
ve kterých se nalezá a kteréžto
cíle ve svých důsledeích jso
nepřátelské národu českému.
Žádáme proto, aby vláda k ubo-
hému strádajícímu lidu konal
svoji povinnost tak, jako ten
lid český povždy činil své po-
vinnosti ke státu.
Rataj
odsloupit
doktor
Strakonice
K ör
Lido
17
article
Shromáždění proto protestují se vší roz
hodností proti této lhostejnosti a váhavosti
vídeňské vlády a volají zoufalým hlasem ke
všem činitelům státní podpory, aby o svolání
sněmu království českého se postarali.
I k jiným účelům, jako k vyřízení záleži
tosti pojišťování povinných hospodářských spo-
lečenstev, řádného rozpočtu zemského, zvláště
pak úhrady se týkající atd., jest nutno.
aby sněmu královstvi českého ponecháno bylo
dostatečně času, by všem povinnostem, jež
odpovídají váze a významu tohoto staroslav-
ného sněmu, dostáti mohl. Voláme proto ku
poslaneům všech stran v národě, voláme
všecek dobrý lid český, aby bez rozdílu poli-
tických stran a stavů všemi zákonnými pro-
středky o to se přičinil, by našim těmto opráv-
něným a spravedlivým požadavkům v dob
nejkratší vyhověno bylo. Prohlašujeme dále
že úplně souhlasíme s odpovědí, kterou dl
ujednání poslanců dal posl. p. K. Prášek dne
22. ledna t. r. ministerskému předsedovi dru
Körbrovi.“
Resoluce tato byla jednotně všemi přítom
nými, v počtu 1500, přijata.
Na to předložen ke schválení následujíe
telegram ministerskému předsedovi: Vaše Excel
lenci! Shromážděný strádající, hladovící lid
okresu strakonického, horažďovického a volyn
ského na schůzi, dnes konané ve Strakonicích
vyslovuje hluboké roztrpčení nad odpovědi Vaší
danou poslaneům české strany agrární a úplně
projevuje souhlas s odpovědí, které se Vám do-
stalo od p. poslance Karla Práška. Znova do-
žadujeme se zvýšení podpory státní a svolán
sněmu království českého, jakož čekáme, že ci
lidskosti přivede Vás ke konání povinností vlády
Z vůle shromážděného lidu posl.: Rataj, Majer
Jílek a Blahovec.
Také tento telegram přijat jednohlasně.
Na to promluvili ještě posl. Majer a red
Frantál. Posl. Jílek přeje si doplnění a vybudo
vání zemědělské organisace.
K Prášek
Körbr
Prášek
Rataj
Majer Jílek
Blahovec
Majer
Frantál
Posl
Jílek
Strakonice
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. ledna. (Dělá se nálad
pro smír.) Několika zdvořilostí, jež vymě
nili mezi sebou ve včerejší schůzi rakouské de-
legace poslanci Pergelt a Kramář, uchopily se
dru. Körbrovi nejoddanější vídeňské listy, aby
provedly důkaz, že potřeba smíru česko-něme-
ckého se na obou stranách nejen uznává, nýbrž
že sám smír jest dnes bližší, než kdykoli za po-
sledních let. Podivnou náhodou všem těm listům
jako „Fremdenblattu“, „Reichswehru“, „W
Tagblattu“ atd. usnadňuje onen důkaz návrh
prof. Bráfa, aby se česká universita pro Moravu
zřídila zatím v Praze. Zvláště „Reichsw.“ chápe
se tohoto návrhu oběma rukama a radí ministru
financí, aby honem otevřel pokladnici a nešetřil
státních prostředků na zřízení českých parallel-
ních stolic v Praze, když prý by se tak pohodlným
pro Němce způsobem dala odstraniti jedna z nej-
větších překážek parlamentní dělnosti.
Na všechen způsob dr. Körber pokusí pr
se navázati opět s českou delegací styky, od delší
doby nadobro zpřetrhané. Nalezl prý dokonce
již vhodného prostředníka; „Zeit“ jmenuje dra
Žáčka, v němž vidí již také příštího českého mi-
nistra krajana. Jinak ke zprávě, že při úterním
dvorním plese, na nějž pozváni též někteří češt
politikové, stane se ve věci smíru projev také
z nejvyšších míst, dodává „N. W. Tagblatt“
„Četné politické osobnosti budou pozvány do
Vídně, aby působily svým vlivem v této (smiřo-
vací) akci. Od rozprav v nejbližších dnech bude
záviseti, může-li býti pokus o smír postaven na
konkretní základ. Zdá se tedy, že upuštěno od
hesla: „Nedělat nic, aby se nic nezkazilo. Bylo
by si tedy přáti, aby dobře známi ru-
šitelé dohody zachovali tentokrát nezbytně
Pergelt
Fremdenblatta
profesor
Bráf
Němec
Körber
N W
Praha
Vídeň
Reichswehr
W Tagblatt
český univerzita pro Morava
20
article
nutnou reservu; přání, aby se dorozumění při
pravovalo a provedlo, vyjadřuje se tentokrá-
všemi skupinami na pravici, na levici i ve středn
straně s takovým důrazem, že by se dohoda váž
ných politiků neměla rušiti.“ Uvidíme, upo-
slechne-li této dobré rady rušitelům dohody —
dr. Körber.
V Praze, 24. ledna. (Plány hr. Tiszy-
V pátek večer vysvětlil hr. Št. Tisza svým
přátelům v liberálním klubu, jak se hodlá zacho-
vati vzhledem ke vzmáhající se opět obstruke
v uherské sněmovně. „Tak, jako dosud, dále te
jíti nemůže — pravil. — Čekali jsme pět neděl
čekali jsme trpělivě, že obstrukce zanikne a par
lament se stane opět dělným. Ani provokacemi
ani zjevným zneužíváním jednacího řádu nedal
jsme se odvrátiti od svého úmyslu, aby rozuzlen
situace stalo se cestou pokojnou. Naše snahy
a naděje byly však marny; proto musíme dosa
vadní taktiku změniti, chceme-li dojíti cíle. Bu
deme čekati jen dvakrát čtyřicetosm hodin; ne
zastaví-li obstrukce do té doby svého marnéh
a neplodného boje, dáme sněmovně krátkou
lhůtu — asi pěti dní — aby vyřídila nejnutnějš
státní potřeby. Jestliže opposice nebude ochotn
dopustiti v oné lhůtě vyřízení vládních předloh
svoláme bez ohledu na to, že předlohy sněmov-
nou nebyly vyřízeny, delegaci, aby projednala
předlohy společné vlády a jakmile delegace
ukončí své práce, započneme s obstrukcí boj
na život a na smrt. Doba útrap musí skončiti
doktor
Körber
Praha
Tisza
21
article
Byli jsme dosti dlouho shovívavi Ale prvé, než
započneme akci, musíme si býti jisti svou vlastní
stranou. Vláda bude bráti do počtu každého
jednotlivého muže, kterého má k disposici,
shledá-li, že má většinu, o kterou se může opříti
aby se mohla dáti do boje s nadějí na úspěch
vybojuje tuto půtku; ne-li, navrhne rozpuštěn
sněmovny.
Z Vídně, 24. ledna. (Vlašské par a
lelní kursy.) Vlašti členové delegace spoli
s posl. Tombosem navštívili v sobotu ministrt
osvěty dra. Hartla, aby si vyžádali vysvětlení
spočívá-li na pravdě zpráva, že vlašské paralleln
kursy mají býti z Inšpruku přeneseny do Vídně
Ministr osvěty zmocnil deputaci, aby zprávu onu
prohlásila za úplně lichou.
Hartl
Vídeň
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Plán na rozdělení Makedonie.
Z předu prohlašujeme: každé dělení histo
rických zemí mezi cizi státy, každé sápání ná
rodů slabších silnějšími je zločin nejen na nich
nýbrž i na historii a na všem člověčenstvu.
Vídeňský dopisovatel »Nového Vremenee
podává zprávu o plánu na rozsápání Makedonie
o kterém prý se velmoci radí. Na dělení by
došlo, kdyby se reformy neosvědčily, nebo ne
daly provésti. Rakousko- Uhersko dostalo by Novy
Pazar, Rusko kosovský vilajet, Italie Albani
Francie bitolský vilajet, Anglie solunský. Ně
mecko nedostalo by ničeho.
Petrohradský list činí k tomu poznámku
Nám se zdá pravdě nepodobným, aby rakouská
vláda pro nic za nic vnesla tak řezavý zlozvul
v rusko rakouskou dohodu, z níž Rakousko
samo má největší prospěch.
Rakousko pour le roi de Prusge.
Z publikace italského senatora Chialy (listy
Nigrovy) uvésti lze episodku velmi karakleristi
ckou, jež také ještě nyní měla by věsti k pře
mýšlení některé činitele v tomto státu, kdyby
vůbec prozíravého přemýšlení byli schopni
V zimě po danské válce navštívil starý Vilém
ples tehdejšího italského vyslance v Berlíně hr
Lannaye. I Bismark byl přítomen a povytáhl
žertem meč svého hostitele, řka: »Ejhle, zbran
Italie.« Na to odvětil Lannay: »Ale hrabě —
(Bismark nebyl tehdy ještě kníželem) vy přece
raději jste byl jiného meče použil.« Na tut
narážku na spojenectví německo rakouské prot
Dánům odvětil ředitel polítiky německé — velm
upřímně: »Ano, ale ten jsme si jen najali
ale Rakousko pozná, že pracovalo
pour le roi de Prusse«. Dnes jsou Ra
kousko a Německo opět spojenci.
Ruska
Prusge
Nigrův
Vilém
Bismark
Dán
Pruss
Makedonie
RakouskoUhersko
Rusko
Francie
Anglie
Rakousko
Berlín
Německo
Pazar
Italia Albani
Italia
23
article
Americký imperialism a Německo.
Z ostrovní republiky americké San Do
minga odebrala se do Washingtonu deputace, aby
žádala za protektorát Spoj. států nad malou, ale
strategickou polohou svou veledůležitou republikou
svou. »New York Herald« pokládá protektorát taký
za nutný, tím nutnější, protože dle přípisu, kterýz
dostal z Puerta Platy, část domorodcův přejes
protektorátu Německa, jež má v San Doming
značné zájmy obchodní. Možno, že právě ne-
důvěra k Německu, jež ve Spojených státech
roste den za dnem, pohne Unii, aby s prohláše-
ním protektorátu také nad touto republikou již
neodkládala. Jest přirozený vlastně jen vývoj
věcí, ač nedíme, že spravedlivý, že po Porto
Riu, Kubě a Panamě bude i San Domingo
stupinkem amerického imperialismu.
San
Puerto
Německo
ostrovní republika
Washington
San Domingo
spojený stát
Rio
Kuba
Panama
Sana Domingo
New York Herald
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Moravským smířovačkám, jichž prví
schůzi markrabství moravské právě dnešním
dnem slaví, nevěští nikdo nie dobrého. Jak jsme
včera ukázali, ani »Moravská Orlice«, kteráž as
před třemi týdny horoucně dokazovala, žej
ani plný hřbitov mrtvě narozených smiřovaček
od příštích případů radostných události nezradí
Sobotní jeji článek, byť z kruhů mimoposlane-
ckých pochodicí a při tom velice ostře prot
smiřovačkám směřující, způsobil sensaci třpy
tící se v nejednom odlesku českomoravské
žurnalistiky. Horoskop orgánu lidové strany
zní taktéž velice neutěšeně, odpovídat na otá-
zku, lze-li od vyjednávání ve vyrovnacím vý-
boru očekávati nějaký příznivý výsledek, že
není na české ani na německé straně dnes ani
nejmenší naděje, neboť nový smiřovací výbor
nastupuje k poradám v poměrech daleko horších
a pohnutějších než byly r. 1898, kdy sico byla
ještě v platnosti jazyková nařízení, ale přes to
se mezi Němci nejevila taková zdivočilost jako
nyní, kterou k pravému běsnění roznítil teprv
dr. Körber, o němž možno říci, že první smiřo-
vačky zabil, takže si nelze mysliti, že by druhé
provedl s úspěchem. D'Elvertův mluvčí brněnský
»Tagesbole« nemůže prý pozdraviti vyrovnael
výbor s nejrůžovějšími nadějemi a označuje
stupeň svého skeptismu za »velmi vysoký« nejen
pro zkušenosti z prvního vyrovnacího pokusu, nýbrž
také z toho důvodu, že také »sentiment v če
Němec
Körber
Elvertův
moravský Orlice
25
article
ském táboře právě nyní co nejméně k míru
sklonný co nejnepříznivější předzvěstí po obno-
vení vyrovnavaček jest.« Frivolní tato síova ně-
meckoliberálního listu nemohou rozčiliti už proto.
že vůbec nic, co stojí ve styku se stálým výborem
brněnským, touto ostudnou velleitou nemůže
přivésti již českou veřejnost ve vření, vyjma ně-
jakou dosud bezpříkladnou německou nestydatost.
Jeť přece jedinou snahou německého tábora na
Moravě, co se týče věcí vyrovnacích, docíliti co
nejokatějšího zdání smířlivého za současného
rafinovaného dráždění českých čivů národnost-
ních a urážek čestnosti českých účastníků. Proto
budou zase Němci nad stolem vyrovnacím řikati
Čechům s nejusměvavější tváří nejprohnanější
sotisy, kdežto pod stolem budou kopance roz-
díleti. Stará komedie závodů mezi oběma stra-
nami, která déle ve vyrovnacím výboru vydrží.
bude se opakovati znovu a proto ve svém vče-
rejším článku obviňuje »Tagesbote« již na-
před české zástupce z přištího zmaru morav-
ských punktací. Způsob, jakým se »Tagesbotee
pronáší o nejdůležitějším požadavku českém,
o zřízení druhé české university, hromadění nej-
zlomyslnějších poznámek k tomuto českému po-
stulátu, nasvědčuje, že se čeští členové ubírají
dnes do stálého výboru jenom proto, aby vysta-
vili tváře své nejbezohlednějším urážkám kultur-
ních snah českých, jichž zvýšením vůbec není
ani ta okolnost, že dopouštíme, aby nějaký národ
vůbec, především pak německá čtvrtina v zemi,
činěna byla rozhodčím o tom, zdali nám druhá
česká universita vůbee náleží! Není vůbec větší
zbytečnosti, než která se dnes v Brně podniká,
přes všechny důkazy prostějovského orgánu
Němec
Čecho
Morava
Brno
26
article
Perkova, že vstup českých účastníků do stálého
výboru neni přerušením solidárnosti s českými
poslanci. Smiřovačky na Moravě za německé ob-
strukce na českém sněmu jsou zajisté dosud ne-
bývalým posílením této solidarity a nejskvělejším
jejím důkazem. Dodatkem vyjímáme z poslední
resoluce prostějovského „Č. pol. spolku“ větu
„Jednání stálého výboru budiž veřejné, aby
mohlo býti veškerým českým lidem, o jehož ži-
votní otázky se jedná, stále sledováno.“ To je
to nejmenši, co lze na českých účastnících
smiřovaček žádati!
— Kluby občanské. Novoměstský občanský
klub v Praze koná v pondělí dne 1. února
v 8 hod. večer v místnostech hostince »u zla-
tého bažanta« na Poříčí výroční valnou hro-
madu s obvyklým programem.
Perkův
Morava
Praha
novoměstský občanský klub
27
article
— Osobní. Ridicí učitel obecné školy chlapecké
v Kolíně pan Petr Stašek jmenován ministerstvem
kultu a vyučování za dlouholetou a utěšenou čin-
nost ve školství ředitelem téhož ústavu. — Kralo-
hradecký biskup dr. Doubrava včera odpoledne
odjel z Prahy do Králové Hradce.
— Rodinné zprávy. Paní Josefa Kiriano vá
rozená Moravcova, a pan MUDr. Václav Kirian,
obvodní a praktický lékař v Bernardicích, slavili
sňatek manželský dne 21. t. m. v chrámu sv. Mar-
tina v Bernardicich
— Úmrtí. V pátek dne 22. t. m. zemřel ve Vídní
pan inž. Bohumil Brejcha, vrchní stav. komisai
českých obchodních drah, čestný člen Slovanské be-
sedy, Sokola atd., v 51. roce svého činného života.
V zesnulém ztrácí český živel ve Vídni jednoho
z předních svých dobrých bojovníků. Tělesné pozů-
statky zesnulého budou do Prahy převezeny a v úter
dne 26. t. m. o 2. hod. odpol. k věčnému spánku
na Olšanech uloženy. Čestná vzpomínka jeho pa-
mátce budiž věnována. — V Přívorech Dol. zemřela
dne 22. ledna ve stáří 72 let výměnkářka paní Marie
Vacková. Zesnulá byla matkou pana dra. Anto-
nína Vacka, soudního adjunkta v Brandýse n. L.. —
V Chotěboři zemřel minulý pátek pan Karel Chri-
stian Bayer, c. k. notář a čestný měšťan města
Chotěboře, ve vzácném věku 84 let. Pochován byl
včera odpoledne na tamějším hřbitově. — V Kyjích
zemřel dne 23. ledna po těžké nemoci pan Josef
Šulc, správce školy, ve 44. roce věku svého. Pobřeb
konán bude v úterý dne 26. ledna o 10. hod. dopol.
v Železnici.
— Dary. Hosté »Národní kavárny na Špičáku«
na Král. Vinohadech složili ze své pokladničky v naší
administraci pro Národní jednotu severočeskou 2 zl.
361/2 kr.
Stašek
doktor
Doubrava
Kiriano
Moravcův
MUDr
Kirian
svatý . Mara
Ing
Brejcha
Vacková
Vacek
Chri
Bayer
Šulc
Král
Kolín
Praha
Hradec
Vídeň
Olšany
Přívory Dolo
Anta
Brandýs
Chotěboř
Kyje
Sokol
28
article
— U arcivévody Furdinanda Karla včera odpo-
ledne na hradě pražském konala se hostina, jíž se
zúčastnil místodržitel hr. Coudenhove, vicepresident
Döril a Zabusch, arcibiskup bar. Skrbenský, starosta
dr. Srb, president vrch. soudu zemského Wesselý.
ředitel poštovního úřadu ryt. Šafařík Pštross, vice-
president zem finančního ředitelství Tersch a j.
— Wenzigovo nadání. Mimořádná schůze výhoru
jest dnes v ponděli 25. ledna o 1/27 hod. večer ve
sborovně české vyšší realky v Ječné ulici.
— Lidové přednášky universitní v Praze. Dnes
v pondělí bude přednášeti v sále Českoslovanské ob-
chodnické besedy v Jerusalemské ulici doc. dr. Jose
Gruber „Dějiny socialismu“ o 1/28. hod. večerní.
4. přednáška
— Proti zvýšení obecní dávky ze psů v Praze.
Furdinanda
Karel včera
Coudenhove
Döril
Zabusch
Skrbenský
doktor
Srb
Šafařík Pštross
Tersch
Wenzigův
docent
Jose Gruber
Praha
29
article
Už dlouho majitelé psů, pro zábavu chovaných, ne-
byli tak překvapeni, jako nyní zprávou, o usnešení
městské rady pražské, dle níž zvýšiti se má dávka
obecní z těchto psů z dosavadních 8 K ročně na
15 K. Usnešení to způsobilo opravdovou bouři od-
poru a nevole, ne snad proto, že obec pražská chee
zlepšiti své finance, jako spíše proto, že tímto usne-
sením obecní representace postavila prý se na stano-
visko nepřátelské proti těmto domácím zvířatům, jež
chce z Prahy vypuditi. Majitelé psů už se také ozvali
a sice uspořádali včera dopoledne na Sttřeleckém
ostrově schůzi, v níž protestovali proti zvýšení
obecní dávky ze psů a žádali více ohledů pro psy
nejen od obecní representace, ale i od obecenstva.
které psy nechová a jest proti nim zaujato. Zle při
této schůzi pořídili ti záslupcové obce, kteří pro zvý-
šenou daň hlasovali a mimo to souhlasem provázeli
shromáždění návrh, aby všichni přišti do schůze
sboru obecních starších, v níž o zvýšení dávky ze
psů bude rokováno. Opalrní otcové města mají hla-
sovati dle jmen o návrhu a dojde-li k tomu, bude
jednou opět živo v zasedací síni radnice. Protestní
schůze včerejší byla velmi četně navštívena, zejmena
také dámy v hojném počtu se dostavily. Schůzi za-
hájil p. Menčl uvítáním přítomných; úřad policejní
zastupoval prakt. p. Martinek. Když zvoleni do před-
sednictva pp. Saller, Filípek a Příhoda, ujal se slova
p. Tůma a pravil: Obec pražská potřebuje pro metaře
uniformu a na tu není peněz. Proto přišli pánové
na nápad, aby to zaplatili psi. Psi jsou v Praze
chování na hlídání domů, zejmena o samotě stojících
a štěkotem upozorňují na příchod špatného člověka.
Menčl
Martinek
Saller
Filípek
Příhoda
Tůma
Praha
30
article
Za tyto dobré vlastnosti ještě musí platit ročně osm
korun obci. (Projevy nespokojenosti proti obci.) Ale
tato dávka ještě má být zvýšena. Doporučuje, aby
se na radnici při rozhodování o této věci hlasovalo
dle jmén, aby pěstilelé psů znali jména těch přátel
psů. (Souhlas.) Pan Klecan doporučoval obci zave-
dení daně z automobilů, ekypáží a papoušků. Př
tom vytýkal obci, že se nestará o maloživnostníky.
Dnes kováři, truhláři a zámečníci už se musejí stě-
hovat za brány města! Zavede-li se zvýšená dávka
ze psů, ztratí obecní representace veškerou důvěru
voličstva. (Souhlas.) Pan Herites označoval nešetr-
ností, chce-li obec ze psů vydělat. Zvýšováním dávky
zvýšuje se nepřátelství proti psům a proto žádá za
ponechání dávky v dosavadní výši, jakož i dopo-
ručuje odstranění košíků pro psy. Pan Menel vřele
zastával se psů jakožto opravdových přátel člověka.
Vzdor tomu, že pes je zvíře užitečné, má býtv
Praze vybubeno zvýšením daně. Vedle mnohých
přátel mají psi i mnoho nepřátel. Vytýká se, že dě-
lají na ulicích nečistotu. Ale co dělají koně a ho-
lubi? (Hlasy: A opilí! Hlučná veselost.) Po-
tom také, že vyložené zboží před kupeckými krámy
ohrožují. Ale tím jsou vinni obchodníci sami. Proě
Klecan
Herites
Menel
Praha