1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 25. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodylácí sn
v Praze v administrani
na měsíe
na čtrrt leta ..
s dvají čonážkeu
na měsle
na dvit leta ..
ve nliakách: 2 K nok
na měsic-
Toštou:
a mněsne
na čtert laia
s drejí zbailke
na měnt
na aivrt leta . .
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
K situaci.
Z Vídně, 25. ledna. V pondělním listě, ve
kterém ukládá své informace, dává vláda
prohlašovati o vnitřní situaci toto: »Řeči
delegátů Kramáře a Pergelta — jak se podobá
— naznačují, že smýšlení na obou stranáeh
aspoň ve vnitru srdce stalo se poněkud mírněj-
ším, třeba že obě strany na venek staví se
ještě nesmiřitelnými. Snad vyplyne z těchto
lepších disposic nějaký získ. Vláda byla by
pravdě ochotna, vystavěti Čechům
zlatý most, kdyby se navzájem ukázala
ochota, vstoupiti na tento most a kdyby
vůdcové levíce nesvázali vládě
ruce. Co se ostatně dosud stalo k obnovení
dělnosti říšské rady, nemá žádné povahy
ofieiální. Hledají se styky, ale dosud nen
žádného spojení mezi ministe -
stvem a poslanci českými.«
Ve své »Montagsrevue« dává dr. Körber
odpovědi českým agrárníkům, již
uveřejnil v »Abendpostu«, tento výklad
Když dr. Körber poslal sdělení své do listu
úřadního, věděl asi, že bude dáván odhodlání
jeho, jako každého jiného, v opposičním tá-
boře nejnepříznivější smysl. Byl
tedy připraven, že bude vykládána odpověd
jeho jako nepřátelská českému na-
rodu. Tím však není dokázáno, že minister
ský předseda svojí zprávou skutečně zamýšlel
více, než jest v ní praveno.
Čecho
Körber
doktor
Vídeň
6
article
Ministerský předseda byl povinen k telegra
mům odpověď dáli. Mohla býti jenom takovou
že vláda povoli podpory císařským nařízením
anebo že považuje povolení jich za nemožné
Právě v tomto druhém případě byla vláda po-
vinna udati příčinu svého zdráhání
To učinila veřejně, poněvadž lidové schůze byly
veřejné, a ministerský předseda nemohl přece
každému jednotlivému poslanci poslati na jeho
depeši zvláštní odpověď. Konečně a hlavně
poněvadž jde o věc velkého dosahu.
Jeli pravda, že dr. Körber vzhledem na hlu-
bokou propasť, která jest mezi po-
slanci českými a jim, považoval za ja
kousi satisfakci, že tolik poslanců se naň obrátil .
pak nemělo by teprve žádného smyslu, užiti za
účelem další nějaké akce formy, kterouž by český
tisk svým způsobem mohl vykládati.
Sdělení ve »Wiener Abendpostu« bylo tudiz
jenom vysvětlením pro český národ
o příčinách, proč vláda tak zdrželivě se chová
Tohoto účelu bylo také skutečně dosaženo.
doktor
Körber
Wiener
7
article
»Montag s-Prosse«, rovněž officiosní,
uveřejňuje k situaci toto:
»Jako se stalo zvykem v parlamentech
také tentokráte vnitřní politika zabrala v delega-
cích slušný prostor. Došlo k výměne
smířlivých slov a závažných vý-
roků mezi národními stranami. Třebas i toto
faktum samo nesmi býti přeceňováno
protože v delega cích podle zkušeností mluví se
toninou mírnější, zasluhujepřece jako přispěvek
k obrazu politického smýšlení býti registrováno
Jest nade vši pochybnost, že třebas i zá-
klad dorozumění v těchto debatách nedozna
přesnějšího vytčení, přece ochota ke spořádán
mezi stranami v poslední době učinila pod-
statné pokroky. Smiřlivější nálada se vy
vijí. Bude nyní potřebí, aby se vykořistila jak
stranami tak i povolanou instancí ku sprostřed-
kování — vládou samou.«
O známém návrhu prof. Albim
Bráfa vyslovuje se týž list, že v politických
kruzích došel povšimnutí.
Jest nesporno, že když pražská universitu
byla rozdělena, nezachován stejný krok při péči
o vědecké potřeby obou universit. Vývoj studii
od oné doby ukázal tento nedostatek ještě citel-
něji. Návrh Bráfův je tedy věcne
oprávněn. Že ovšem by způsobil veliké finanč-
ní výdaje, bude momentem stejně rozhodujícím
jako že při zvýšené péči pro českou
universitu by se musil také vzíli náležitý
zřetel na universitu německou. Důležitost 1 ep-
šího vývoje obou těchto středisek
kulturních pro hlavní město království če-
ského a tím pro obě národnosti, uznává s
z obou stran. Tento návrh bude moci býti pod-
kladem pro daší jednání.«
Montag
profesor
Albi Bráf
Bráfův
8
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Oděssy, 24. ledna. (C.-B.) Pomocníkem
velitele makedonské žandarmerie
jmenovaný generalmajor Šustak odplul dne
s některými důstojníky, kteří mu přiděleni byli.
odtud do Cařihradu.
Z Brusselu, 24. ledna. (C.-B.) Krá
Leopold odjede 26. ledna ráno zvláštním
vlakem z Laekenu přes Herbesthal a přibude do
Berlína téhož dne večer. Zúčastní se v Ber
lině dvorního plesu dne 27. ledna a setrvá tam
do 28. nebo 29. ledna.
Z Washingtonu, 23. ledna. (C.-B.) Jest už
naprosto rozhodnuto, že nebude kongressu
v nynějším zasedání předložen žádný zákon o po-
měrech finančních. Ozývají se četné hlasy, aby
zákonodárství v tomio směru něco učinilo.
Ze San Dominga, 23. ledna. (C. B.) V mi
nulé noci byly zapáleny domy v před-
městí.
Turecko žaluje a Bulharsko odpovídá.
Z Cařihradu, 24. ledna. (C.-B.) Porta sdě-
lila velevyslancům spolčených velmocí, že re-
voluční komitét obyvatelstvo mě-
sta Ochridy (ve vilajetu monastýrském)
podněcuje, aby na jaře nové po-
vstání zahájilo a za tím účelem přípravy
konalo. Čtyři bulharšti důstojníc
očekávají prý se tam, aby přev zali
vedení. Jednatelé komitétu vydírají prý na
Leopold
Cařihrad
Brusel
Laeken
Berlín
Washington
San Domingo
Turecko
Bulharsko
9
article
zámožnějších občanech peněžní příspěvky na
pořizování zbraní. Zejmena bulharský
metropolita v Ochridě pokračuje prý v za-
hájené pobuřující činnosti. V metropolitní bu-
dově a na jiných místech je prý složeno velké
množství zbrani. Komiti usnesli prý se, že
způsobí řeže mezi mohamedány a křesťany,že
pobijou Bulhary, kteři se bez svolení komitétu
podrobí a že tyto vraždy připíšou tureckým vo
jákům, zkrátka, že všude způsobí nepokoje, aby
provedení oprav v makedonských vilajetech za-
mezili.
Ze Sofie, 24. ledna. (C.-B.) »Agence T
legr. Bulg.« vyvraci odstavec za odstavcem
stížnosti turecké vlády na Bulharsko
(obsažené v posledním sdělení, jež Porta učinil
velevyslancům rakousko uherskému a ruskému)
prohlašujíc je za výmysl turecké vlády
jímž má býti zjednána záminka, aby žá
dané reformy se neprováděly, ja-
kož aby zastřeny byly válečne
přípravy turecké i záměr, udeřiti útočně
na Bulharsko.
Ze Sofije, 24. ledna. (C.-B.) »Agence
Telégraphique Bulgare« oznamuje: V posledním
sdělení turecké vlády, učiněném velevyslancům
rakousko-uherskému a ruskému, na Bulharsko
vznešené stížnosti jsou naprosto bezdů
vodny. Obyvatelstvo na pomezí nebylo
ozbrojeno, nestalo se také žádné jiné zá-
sobení pluků potravinami, než jak obyčejně
z pravidelné potřeby se děje a nebyly tak
práce v arsenálu a v továrnách na
střelný prach rozmnoženy. Tolikéž
nebyly do pořádku uvedeny silnice, což
v zimě vůbec ani není možné. Dále nebyly
zřízeny žádné nové telegrafn
linie. Tvrzení, že byly rekvirovány polaby.
Bulhar
Port
Telégraphique
Sofie
Bulharsko
10
article
povozy pro pěchotu, jízdu a dělostřelectvo jest
docela nepravdivo, tolikéž je vymyšlena stížnost,
že byl utvořen zvláštní pluk na pro-
vádění rekvisic a že byly konány zkou-
šky, jak dovedou pracovat v Bulharsku mlý ny
a pekárny, kterážto opatření by v dobře
zorganisované armádě byla nesmyslna. Nebylo
také řeči o žádném mimořádném úvěru
na účely válečné. Nikde nebyla prove-
dena žádná nová opevnění, nebyly vysta-
věny mosty a nebyl kupován ani prodáván
dynamit. Upisování peněžních pří-
spévků nedělo se nikde za jiným účelem.
než toliko na podporu uprchliků. Konečně ne-
obdržel žádný důstojník dovolení.
aby vstoupil do řad povstalců. —
Jmenovaná »Agence« prohlašuje všechny toho
smyslu stížnosti turecké vlády za smyšlenky.
jež mají toliko za účel zmařiti provedení oprav
v Makedonii a zastříti vlastní válečné přípravy
turecké, jakož i záměr udeřiti útočně na
Bulharsko.
Ministr Pellelan.
Z Bordeaux, 23. ledna. (C-B.) Zde byla
uspořádána hostina, na níž odmitl ministr ná-
mořnictví Pelletan v delší řeči obviňování, jako
by desorganisoval námořnictvo. Pravil, že je chce
jen zreformovati. Hájil politiku předsedy mini
sterstva Combesa a appelloval na svornos
republikánů.
Sdružení elsasko-lotrinské.
Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Ústřední komi
tét svazu elsasko lotrinských sdružení- konal
včera za příčinou vypovězení Delsora schůzi
na kteréž bylo usneseno vyříditi bratřím za Vo
gesami nejsrdečnějí pozdravy a vyzvati je, aby
ve svých nadějích vytrvali.
Pellelan
Bulharsko
Makedonie
Bordeaux
Paříž
sdružený elsaskýlotrinský
svaz elsaský lotrinský sdružený
11
article
Rusko a Japonsko.
Z Londýna, 24. ledna. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« oznamuje se z Port Artur u z
dne 22. ledna. Hlavní čásť loďstva, jež v Port
Arturu na kotvách stálo, obdržela na rozkaz
admirality stanoviště mimo přístav
stojí nyní na zevní straně vjezdu. Tento rozkaz
byl dán po všechny možné případy.
Vyšší důstojníci v Port Arturu soudí prý, že
otázka, bude-li mír či válka, za den anebo z
dva dni bude rozhodnuta. V poradě, již měli
dne 18. t. m. přednostové různých oddílů správy
v Mandžursku, byly prý vydány rozkazy za
účelem, aby mohl býti učiněn soupis v šeh
volného mužstva mandžurské re-
servy. Obnáší prý asi 80.000 mužů. Ruské
vojsko, jež na sever bylo komandováno, začalo
dne 19. ledna Port Artur opouštět. Dva pluky
vstoupily prý ve dnech 21. a 22. ve vnitřním
přístavu na lodi, aby byly dopraveny na
řeku Jalu. Telegram, který dne 21. ledna
ze Soulů do Port Arturu došel, obsahuje prý
slova: Válka byla zahájena.
Z Tokia, 23. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář oznamuje: Zde soudí se, že se Korea
za nestrannou prohlásila na nátlak Ruska.
Povstání v německé jihozápadní Africe.
Z Berlína, 24. ledna. (C.-B.) Dle došlého
sem včera večer telegramu velitele dělové lod
»Habicht« nestala se ve stavu věcí žádná změna
Železnice až do Karibibu je prozatím vojensky
zabezpečena, ale trať je následkem dvoudenních
ustavičných dešťů u Chanu nesjízdnou učiněna
Artur
Reuterův
Chan
Rusko
Japonsko
Londýn
Jal
Soul
Port
Tokio
Korea
jihozápadní Afrika
Berlín
Reuterův kancelář
12
article
IX. Pirogovský sjezd ruských lékařů
IX. Pirogovský sjezd ruských lékařů
V Petrohradě, 18. ledna.
Pirogovské sjezdy mají mnohem širší
hlubší význam než podobné sjezdy kdekoli na
západě. Na programu jsou nejen čistě vědecké
otázky, probírají se a posuzují nejen vědecká
themata, nýbrž i otázky applikace lékařské vědy
ve společenském životě a zařízení v nejširším
smyslu.
Pirogovské sjezdy na př. posoudily s ethické
a zdravotnické stránky tělesné tresty, vytknuvše
jich nepřístojnost, zabývaly se otázkou zaveden
Petrohrad
lékařský věda
13
article
samosprávy do západních gubernií, poukázavše
na velikou důležitost nejen sanitární, nýbrž i kul-
turní zemstev. Což však je hlavní — Pirogovské
sjezdy vydobyly si seriosni svou prací velké auto-
rity. Otázky, probrané a schválené na těchto
sjezdech, nezůstanou obyčejně na dlouho ne-
respektovány u vládních kruhův. To je tím více
pochopitelno, vzpomeneme-li, že sami nejvyšš
státní úřadníci berou v pracích jich činné úča-
stenství.
Práce sjezdu neohraničuje se na těch 8 dní.
co sjezd trvá. Práce ty trvají vlastně stále, Na
sjezdu jednou zvolí se řada komisí, jimž při-
kážou se nerozřešené otázky a komise jsou za-
vázány na následujícím sjezdu podati odborný
posudek.
Kdyby ministerstvo bylo povinno, vy
konati vůli takového usnesení sjezdu, měli by
chom před sebou ideální odborový parla
ment.
Devátý sjezd zahájen byl dne 17. ledna
slavnostní schůzí ve „Dvorjanském sobranii““.
Schůze byla veřejná a účastenství bylo tak hojné.
že rozsáhlé místnosti daleko nestačily pojmout
všechny hosty.
Tvářnost takového shromáždění je docel
jiná než u nás. Pozoruhodné je hojné účastenstv
žen-lékařek a lékařů praktiků z nejvzdálenějších
končin — mnohých až ze Sibíře. Dlouze za-
rostlé, zasmušilé tváře dávají vám tušiti končiny
nehostinné, tvrdé.
Za předsednickým stolem zaujímají místo
organisační komitét s předsedou Lukiano-
vema generálním sekretářem Dmitrije vem
v čele; dále na estrádě jsou deputace učených
společností, ústavů, zdravotních institucí, spolků,
mezi nimi dvoučlenná deputace Spolku če-
ských lékařů v Praze. Ze zahraničných
je jediná a proto těší se tím větší pozornosti.
Dmitrij
Praha
spolek če
14
article
Předseda organisačního komitétu a zároven
pomocník ministra národní osvěty MDr. S. M.
Lukianov vítá přítomné a konstatuje mohut
nící sílu ruského lékařstva, které v krátké době
za sebou pořádá tři sjezdy a na všech dokumen-
tuje svoji odbornou zdatnost zdařilými pracemi.
Doufá, že i v jiných směrech krok za krokem
poroste kulturní niveau ruského národa. Se zvý-
šenou všeobecnou vzdělaností národa ruku v ruce
půjde zlepšení hmotného postavení praktikujících
lékařův. Přeje sjezdu všeho zdaru.
Procítěná řeč šedivého lékaře, jenž dříve
než vysoký úřad, zlatem vroubenou a nesčetnými
řády zdobenou uniformu, vysloužil si jméno
slavného učence, jež s uznáním vzpomíná se
v odborných kruzích všude za hranicemi, od-
měněna byla nekonečným potleskem.
Generální sekretář dr. Dmitrijev uved
ve své zprávě, že přihlášeno na sjezd 350 před-
nášek a na 2000 účastníkův. Sjezd dostal tyte
subsidie: 5000 rublů od ministerstva financi
2000 rublů od ministerstva národní osvěty, 50
rublů od města Petrohradu, 300 rublů od zem-
stva petrohradské gubernie a j.v.
S M Lukianov
doktor
Dmitrijev
Petrohrad
15
article
Golova města, Petrohradu, N. J. Lelja-
nov, muž v plné síle, uhlazeného zevnějšku,
vítá sjezd ve stolici říše a zve na „raut““ do
dumy.
Český delegát dr. J. Semerád přednes
pozdrav Spolku českých lékařů
Praze, na nějž odpovědělo shromáždění ne
utuchajícím potleskem.
Z ostatních deputací nemluvil nikdo a při
kročeno bylo po přečtení pozdravných telegramů
k vědecké části programu schůze.
Přednášeli prof. Diakonov na chirurgi
cké thema a prof. Chlopin o otázce, je-li al
kohol potravinou. Otázku zodpověděl záporně
akcentoval škodlivé vlivy nemírného i mírného
pití alkoholických nápojův.
Mezi oběma přednáškami sdélen byl výsle
dek lístkové volby čestného předsedy sjezdu,
jímž zvolen byl dr. Rarumovskij, professo
chirurgie v Kazani.
Po závěrečné řeči čestného předsedy, jenž
znova vytkl důležité úkoly sjezdu na poli věde
ckém a sociálním, schůze skončena.
Večer těšili se účastníci pohostinství du
Golův
J Lelja
doktor
J Semerád
profesor
Chlopin
Rarumovskij
Petrohrad
Praha
Kazaň
spolek český lékař
16
article
V Petrohradě, 20. ledna 1904.
V pondělí dne 18. ledna počaly práce
v sekcích. Všech sekcí je 27. Sekce jsou utvo
řeny takto: 1. Anatomie a anthropologie, 2. hi
stologie a embryologie, 3. fysiologie, 4. fysiologi
cká lučba, 5. všeobecná pathologie, 6. patho
logická anatomie, 7. bakteriologie a parazito-
logie, 8. soudní lékařství, 9. farmacie a farma-
kognosie, 10. farmakologie a balneologie, 11. vše
obecná therapie, 12. chirurgie, 13. vnitřní lé-
kařství, 14. choroby ušní, nosní a krční, 15. po-
rodnictví a ženské nemoci, 16. oční choroby.
17. dětské nemoci, 18. kožní, příjičné a vene
rické nemoci, 19. duševní a nervové choroby
20. zdravotnictví, 21. zemská a městská medi
cina a lékařská statistika, 22. vojenská medi
cina, 23. námořní medicina, 24. tovární a hor
nická medicina, 25. lékařství železných a vod
ních dráh, 26. lékařská stavovská medicina
27. veterinářství a epizootologie.
Tímto prostým výpočtem odborů chci nazna-
čiti obrovský rozsah sjezdu. Samozřejmě ne-
mohu ve sloupeích tohoto listu referovati nic více
než několik více méně nahodilých fragmentův
z odborů, širší veřejnost zajimajících.
Petrohrad
17
article
Některé sekce zasedají jen jednou denně
jiné i třikrát (od 10—1 odpol. a od 2—5 odpol.
a od 8—10 hod. večer. Otázky, zasahující do
více odborů, probírají se na společných schůzích
2—4 sekcí. Tak dne 17. ledna večer konala
se společná schůze odborů pro tovární a pr
autonomní (zemskou a městskou) medi-
cinu. Probrána themata:
Pojišťování dělníkův. Dělnická
otázka dere se v posledním čase vždy houževna-
těji i na Rus. Hlavně vlivem bývalého ministra
Rus
18
article
Wittea oživen byl domácí průmysl, mnoho
závodů sice brzy po svěm narození zahynulo,
ale na jich rozvalinách větším dílem rostou zá-
vody nové v rukou nových majitelů, kteří v kon
kursu získali závody, zařízené lacino a snad-
něji už se ziskem pracovati mohou. S hojnějším
průmyslem objevilo se i hojnější dělnictvo se
všemi svými potřebami a požadavky. Hlavním
reforentem o otázce byl dr. V. S. Kaněl. Re-
ferent hovoří nejprvé o zhoubném vlivu továrn
práce na zdraví dělníka. Vliv tento jeví se roz-
manitým způsobem, podle druhu závodu. V kaž
dém případě však trpí tu mladý lid, jehož zdrav
v samém květu se podlamuje. Lid tento před-
časně stává se neschopným k těžkému boji o
život. V jiných případech tato neschopnost při-
hází se katastrofálně — následkem nahodílého
neštěsti. Ať jakkoliv stane se dělník invalidním
vždy vinu jeho neschopnosti nese průmysl —
průmysl tedy je povinen platit dělníka, když
tento v jeho službách stal se dalšího výdělku
neschopným. Avšak samotnému průmyslu po-
nechat starost o dělníka, práce již neschopného
— není pro něho dost bezpečným. Tento slab
stav potřebuje silnější garantie. Tu může po
skytnout jenom stát. Nejvyšší formou zabez
pečení dělnictva pro případ neštěstí, choroby
stáří a invalidity je státní povinné pojišťován
dělnictva. Tento systém vykazuje se pěkným
výsledky v Německu, kde klesla úmrtnost o ce
ku třetinu. Na konec navrhuje, aby sekce vy
slovily se pro všeobecné povinné státní pojišťo
vání dělnictva a aby požadavek tento předložen
byl ke schválení celému Pirogovskému sjezdu
Přijímá se jednohlasně.
doktor
Kaněl
Re
Německo
Lido
19
article
Druhý referent o tomto thematu dr. F.
Blumental obral si za hlavní předmět sve
rozpravy roli lékaře při pojišťo ván
dělníkův Toho času, praví, radí se ruské
nejvyšší zákonodárné kruhy o pojišťování dělní
ctva. První krok v tomto volikém díle ruského
státu učiněn byl dne 2. června minulého roku
vydáním zákona „O náhradě dělníkům a osobám
služebným, kteří byli utrpěli náhodný úraz“
Ježto tento zákon jest zajisté teprve prvním člán
kem v celém řetězu zákonodárných reforem na
poli zabezpečení dělnictva pro případ nemoci
úrazu a invalidity, jest zajisté právě čas, pro
mluviti o účasti lékaře, jemuž určeno jest hrát
důležitou roli při samém provádění těchto zá
konův a nařízení. Činnost lékaře jako therapeuta
se rozšiří při pojištění nemocenském
protože stane se pravidelná pomoc lékař
ská každému dostupnou. Mimo to přibude lékař
nových, velmi vážných úkolů — stane se ek
pertem při pojišťování pro případ úrazu a in-
validity. Pojišťování dělníkův uloží lékaři řadu
nejvážnějších úkolů, které vyžadovati budou
speciálního důkladného vzdělání, praktické
theoretické přípravy. Denně bude skládati
zkoušku z nestrannosti, humannosti a citu pro
spravedlnost. Nechceme-li, aby u nás v Rusku
dopadl lékař při novém zákonodárství jako
doktor
F Blumental
Rusko
20
article
Německu (a Rakousku a j.), jest nám v čas po-
zvednouti hlasu, aby nedělaly se zákony bez vy
slyšení nás o nás, jako se to dělo tam, aby lé
kařstvo ruské neutrpělo těch těžkých ran jak
německé (a rakouské a j.). Tam pozvednuto so
siální a ekonomické postavení lidu, ale sociál
nímu, materiálnímu a mravnímu postavení lékař
ského stavu zasazena ohromná a těžko zhojitelná
rána, téhož lékařského stavu, který sympaticky
uvítal veliké reformy a „pozvedl na svých ple
cech gigantskou práci, uvedení v život všeho
pojišťovacího dělnického díla“. Ani ku poradám
o nových zákonech, ani ku poradám o organisac
pojišťování dělnictva, které tak úzce souvis
s lékařem a lékařstvím, nebyl přibrán lékař
lékaře od samého počátku traktovali jako „quan
tité négligeable“. Lékař vydán na milost a ne
milost různých pokladen a společenstev. Na zá
padě vyvinulo se takové neslýchané pokladensk
rabstvo, jemuž Němci říkají „Kassesklaverei
které nešetří ani vědeckého přesvědčení lékaře
předpisujíc mu, jaké smí a jaké nesmí dávat léky
a kolikrát by měl nebo neměl navštíviti svého ne-
mocného. Tak krutě zranili cit pro osobní dů-
stojnost a probudili nejnižší špatné instinkty
Němec
Německo
Rakousko
21
article
vnesli svár i demoralisaci v sám střed kollegiál-
ního lékařského života. Díky tomu, upadla i dů
věra nemocného k lékaři, jedna z hlavních pod-
mínek úspěšné činnosti lékaře therapeuta a lé-
kaře experta. Tak jest v Germanii (pokud insti-
tuce podobné existují i v Rakousku a j.) v insti
tuci státního pojišťování, tak i při pojišťován
pokladenském (nemocenské pokladny). Pan před
nášející líčí sytými slovy a obrazy dále stav
lékařského stavu na západě, kde dělaly „vlasti“
„dělnické zákony o lékařích bez lékařův““, zmi
ňuje se o sílačení honorářů na neslýchaně nízký
stupeň. Jak vším tím na mnohých místech i ke
stávkám byli lékaři, nevědoucí jiného východu
ze zoufalého postavení, dohnáni .. . U nás v Ru-
sku, pánové, jest ještě čas, toho všeho se vy-
varovati a mám plné přesvědčení, že naše zá
konodárství bude se bráti lepší cestou než na
západě. Jsem přesvědčen, že nezůstane hlas na
šeho Pirogovského sjezdu neslyšen
vysloví-li své mínění. Za nejvýhodnější bych po
važoval, kdyby k hájení interessů lékařskýc
přibráni byli do zákonodárné komise sami zá
stupci Pirogovského obščestva vračej.
Rakousko
22
article
Na konec mluví L. V. Bertěnso
„O první pomoci při zranění hospo
dářskými stroji a kterak těmto ne
hodám předejíti“. K hospodářským str
jům nesmí se bráti mladší dělníci než 15 le
a nejlépe by bylo, kdyby se nebrali negramotní
Protože většinou je lékař daleko, bylo by dobře
kdyby na venkově bylo co nejvíce lidí, obezná
mených s pravidly o první pomoci v případeel
zranění. V selských hospodářských školách měl
by se žáci učit nejen, jak se strojem se pracuje
ale i jak může zranit dělníka a jak třeba ošetřit
raněného, než lékař přijde.
Z Petrohradu, 25. ledna.
(Zvl. telegr. „Nár. Listů“.)
Sjezd pirogovský skončil dnes čestný pře
seda prof. Razumovski přáním, aby budoue
V drovnem prodejti
ranní číslo o sebě . . . za f
odpolelní
. . . . za žk
Ve Hillalkách na venkovět
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3
Inserá t
platí se hotově napřel
Přečplacení a inrerty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházají se též redakne
tiskárna a expodice „Národních Listě
Rukopisy se nevraceji.
L V Bertěnso
profesor
Razumovski
Petrohrad
23
article
sjezdy přispěly k uskutečnění zdravé myšlénky
sblížení Slovanův na poli vědy, k níž krásný
podnět dali Čechové. Mezi ruskými lékaři panuje
rozezlení proti židovským kollegům, kteří organi-
sovali nelékařské elementy, chtěli sjezd rozbí
a demonstracemi i pro budoucnost všechnu váž-
nou práci znemožnit.
Slovanův
Čecho
24
article
Proti nové zemské dani ze služnéh
soukromého úřadnictva.
Proti nové zemské dani ze služnéh
soukromého úřadnictva.
Pro docílení rovnováhy v letošním rozpočtu
zemském království českého byly různé návrhy
činěny. Jeden z nich, na zvýšení zemské při
rážky z 55 na 72, vyvolal mocný odpora
také proti druhému návrhu, na zavedení nove
zemské dávky ze služného soukromého úřad
nietva, projeven mohutný protest na včerejšt
schůzi soukromého úřadnictva z celého králov-
ství. Tato organisace úřadníků vždy úsilovne
hájí zájmy svých příslušňíků a uznala za vhodně
a potřebné, aby v čas vyslovila protest prot
zamýšlenému sanování zemských financí uvale-
ním nových dávek na soukromé úřadnictvo.
Sezvala zástupce místních skupin na schůzi do
Prahy a ti sešli se ve velkém sále Měšťanské
besedy v počtu přes 400 členů. Dojista velk
to shromáždění, vzbuzující respekt. Do schůz
dostavili se z pozvaných poslanců pp. Anýž,
Macháček, dr. Pantůček a dr. Baxa, nepřítom-
nost svoji omluvili pp. slarosta dr. Srb, poslani
Březnovský, dr. Fořt, dr. Škarda, inž. Kaftan,
Karbus, Němec, inž. Neubert a hr. V. Schön-
born. Schůze zúčastnili se delegáti železničních
úřadníků a zástupcové jiných kategorií úřad-
nických, v Zemské jednotě nesdružených. Všichni
byli nadšeně a vřele uvítáni.
Anýž
Macháček
doktor
Pantůček
Baxa
Srb
Březnovská
Fořt
Škarda
Ing
Kaftan
Karbus
Němec
Neubert
V Schön
Praha
25
article
Schůzi zahájil předseda Zemské jednoty
p. Skalička uvitáním poslanců a delegátů a p
označení příčin svolání schůze udělil slovo ta-
jemníku p. Hašourkovi, jenž pravil : Dnes
již každý kulturní stát se zajímá a stará o otázky
sociální politiky a také u nás při každé příleži-
tosti chef vlády dr. Körber sladkými slovy tvrdí,
že i v Rakousku se tak děje. Ale kromě slibů
skutky žádné se neobjevily. Z vratev, které oče-
kávaly, že sbor zákonodárný na zlepšení jich
existence zasáhne, jsou to především soukroml
úřadníci, kteří jsou pokládáni za kategorii vrstev
středních, jsou však to vlastně dělníci v užším
slova smyslu. Když jim invaliditou zahyne pra-
men práce, jsou rodiny jejich zničeny. A ve-
škeré stižnosti a přání stavu soukromých úřad-
níků zůstávají u nynější vlády bez povšimnuti.
Hašourk
doktor
Körber
Rakousko
26
article
(Souhlas.) Ani otázka pensijního práva, připra-
vená k řešení z dob minulých, není dosud vy-
řízena. (Bohužel !) Zákonodárství i veřejnost
znají soukromé úřadnictvo jen fehdy, jde-lio
nějaké povinnosti občanské. Tak na př. nový
berní zákon z r. 1896 zcela přesně zjistil exi-
stenci soukromých úřadníků a zachytil příjmy
jejich s podivuhodnou, nebývalou přesností.
Na požitky ty uvalena vzestupná daň
z příjmů a spolu s ní daň ze služného vyššího,
které jest takto zdaněno dvakrát. Jak ohledně
zachycení každého úřadníka, tak pokud jde
o výši jeho příjmu, učiněna opatření tak be-
dlivá, že berní komisi z výdělku soukromého
úřadníka neunikne skutečně ani haléř. Jaký ne-
poměr jest v tom ohledu mezi úřadníky a ostat-
ními kategoriemi poplatníků, ukazuje ta okolnost,
že za dobu od r. 1898 do 1902 ze všech při-
znání nejvíce vypadá na požitky služební, totiž
57 poplatníků se 34 přijmů. Jestliže tak silně
přispívá úřadnictvo k výnosu oné daně, jejíž
zavedením bylo umožněno snížiti kontingent vše-
obecné daně výdělkové až o 25, daň pozem-
kovou o 15, daň domovní o 1212%, ano snížiti
i daň z podniků, veřejnému účtování povinných,
není správným tvrzení, že úřadnictvo k potřebám
jiných ničím nepřispívá, dokonce pak už nesmi
býti tvrzeno, že úřadnietvo nepřispívá ničím ku
potřebám země, když ono přece do takové míry
podrobeno je dani, z jejíhož výnosu dostává s
určitého údělu finaneím zemským! (Souhlas.)
Ostatně od zemské daně z piva úřadnictvo
soukromé přece osvobozeno není! Vzdor tomu
vžilo se svrchu uvedené tvrzení nesprávné tak,
že z něho vznikají návrhy na zavedení zvláštní
zemské daně ze služného úřadniků soukromých.
27
article
Ač v roce 1899 sněm zemský po návrhu roz-
počtové komise návrh podobný zamiil a vzdor
tomu, že loni v říjnu zemský výbor sám označil
event. návrh na zavedení zemské daně ze služ-
ného soukromých úřadníků za odiosní, udržuje
se myšlenka stále a znovu se ji zabýval
»úsporný komitét« zemského výboru, který má
o věci konati další studia, čili jinými slovy:
však ono to přijde! Koná-li »ůsporný komitét«
dotyčná studia, musí zajisté také zkoumati
hospodářské postavení soukromých úřadníkůa
má slyšeti také je. Nejde o ony úřadníky, kteří
jsou řediteli neb prokuristy velkých závodů prů-
myslových, obchodních, bankovních nebo řediteli
velkostatků a pod. Jsou dobře honorováni, nebo
ti platí vedle vzestupné daně z příjmu ješt
takovoutéž daň z vyššího služného a tato dan
podlehá všem autonomním přirážkám, v Praz
tedy 33% obecní a 27%% školní a pak 559
zemské, tedy úhrnem 112%! (Projevy údivu.)
Poznamenati sluší, že k domovní dani činžovní
jest v Praze přirážka 15 obecní a 159
školní.
Nová zemská daň ze služného stihla by
tedy jen drobnější úřadnický personál, dílove-
doucí, dozorce a pod. I se započítáním platů
vyšších bylo vládním vyhledáváním dle známé
publikace z r. 1898 zjištěno průměrné služné
soukr. úřadníků částkou 840 zl., avšak 364
proc. úřadníků tohdy sčítaných mělo méně
Takové poměry výdělkové nelze zajisté vzhledem
k nárokům, jež na úřadníka činí prostředí,
v němž žije, i zaměstnavatel, nazvati slušným.
A poměry tyto se ještě zhoršily ! (Souhlas.)
Praha