vypláceti platy vlam úřadníkům komitátu szilagyjského v obnosu 120.000 kor. Z Vídně, 15. července. »Zeit« oznamuje ze Lvova: Nejvyšší maršálek hr. Stanislav B- deni povážlivě onemocněl.

Telegrafické zprávy. Udělení titulu. Z Vídně, 15. července. (C.-B.) Panovnik nejvyšším rozhodnutím ze dne 3. července t. r. udělil zemskému školnímu inspektoru Václavu Kloučkovi u příležitosti vyžádaného od- chodu na trvalý odpočinek titul a charakte dvorního rady s prominutím tax.

Uherská krise.

Z Pešti, 15. července. (C.-B.) Hrabě Tisza dovozuje ve druhém, časopisu „Az Ujszag“ za- slaném článku, že národ jenom pro nej- větší a nejsvětější zájmy zatlačen býti smí do takového boje, jakým je zápas nynější. Avšak maďarská velic řeč není prý takovým předmětem, ježto hrabě Apponyi sám ochoten byl, tuto otázku vyloučiti kdyby zvýšení vojenských požadavků bylo odro- čeno. Také Ugron prý prohlásil, že bylo chy- bou, když koalice pro maďarské velení, jehož zavedení nepřekonatelné obtíže působí, utvořen ministerstva odmítla. A konečně baron Banffy prohlásil ve sněmovně poslanců, že svůj návh na zavedení maďarské řeči plukovn považuje za náhradu za maďarské velení, jehož nyní není lze docílit. Déroulěde a amnestie. Ze San Sebastianu, 14. července. (C. -B.) Déroulde usnesl se, že odjede do Barce- lony a potom do Janova. Prohlásil, že am- nestie ani nepřijímá, ani neodmítá a že zaujme vyčkávavé stanovisko. Z Paříže, 15. července. (C.-B.) Komitět vlastenecké ligy obdržel ze Sv. Šebastianu te- legram Děroulědův, že se do Francie nenavrátí. Sv. Šebastian však opustí a odeběře se jinam. Nový finanční ministr ve Španělsku. Z Madridu, 14. července. (C.-B.) Ministerská řada příjala demissí finančního ministra Urzaije. Navaro Reverter přijme jeho portefeuille. Výjimečné soudy v Makedoni. Z Cařihradu, 15. července. (C.-B.) S bul- harské strany vedeny nedávno stížnosti do stran- nickosti výjimečných soudů v Makedoníí, jež odsuzují hromadně Bulhary, kdežto Řekya Srby osvobozují. Dle oficiální statistiky, kterou dal sestaviti Hilmi paša a jež právě pro Mo- nastýr byla skončena, bylo od prohlášení amne- stie v dubnu 1904 36 Bulharů, tři Řekové dva Srbové odsouzeno a 112 bulharských a šes řeckých příslušníků sproštěno.

Denní zprávy. — C. k. vrchni okr. komisař Chum o so- kolské slavnosti v Duchcově. O nedělním so- kolském dnu v Duchcově přinesly německé li- sty tak rozehůdné zprávy, že jsme hned násle- dujícího dne k vůli té věci přibili oba konku- renční orgány pražského kasina, kteréž na vzá- jem předstihovaly se v lživém raportu o událo- stech duchcovských. Mezi jiným tvrdilo se v ně- meckém tisku původem »Duxer Ztgu.«, že vrchní okr. komisař Viktor Chum, od místodržitelstv do Duchcova výslaný, pronesl se před Němei. že v Duchcově nebude povolena už nikdy če- ská slavnost. Místopresident pražského místodr- žitelství dv. r. Dörfl zaslal »Duxer Ztgu.k opravu, podle kteréž prý vrchní komisař Chum byl vyslýchán, pronesl-li takový výrek. Bylo prý zjištěno, že zpráva, pokud se týče vr. kom. Chuma, nezakládá se na pravdě, neboť zjištěno prý, že nikoli Chum, nýbrž městský policejn rada duchcovský dr. Kučera u přítomnosti dra. Herolda (žateckého) a vreh. komisaře Chuma výrok ten učinil, v tom smyslu, že se podobná slavnost v Duchcově už nikdy opakovati nesmí, načež prý vrchní komisař Chum »učinil po- známku, kteráž jen v tom smyslu vykládána býti může, že to musí býti ponecháno úsudku úřadu.« Zaznamenáváme, poněvadž jsme namát- kou rovněž poukázali k domnělému výroku vrch. komisaře Chuma, ani touto místodržitel- skou opravou příliš jasně nevysvětleněmu.

— Zbraně německých liberálů proti če- ské universitě na Moravě jsou notoricky ne- čisty. V posledních dnech zvolena tiskem ved- lejší vlády německé na Moravě rafinovaná tak- tika, směřující k tomu, uvésti zmatek do če- akých řad, jednotících se přen veškery jíné po- litické různosti za jedinou snahou — dosažení české university v Brně. Německo-liberální listy moravské přinášejí totiž zprávu, podle kteréž prý čeští poslanci rozhodli se, upustiti na ten čas od splnění požadavku druhé university, ježto prý nahlížejí nemožnost provedení to- hoto svého nároku. Nechtějí prý však upustiti od něho beze všeho odškodnění i má prý ná- hrada ta záležeti v sestátnění řady střed- ních škol jako v Místku, Ostravě a j. Listy Fuxovy partaje ovšem připojují k tomu do- datek, že se jim zpráva tato nezdá dosti pravdě podobnou. Po furoru prý, s jakým čeští poslanci zasazovali se o zřízení české university v Brně, lze prý sotva uvěřiti, že by tak náhle upustili od svěho požadavku. Obmyslnost takové poznámky jest patrna i nemá jiného účelu, než uvěsti českou veřejnost na falešnou stopu, jako by perfidní pověst nebyla německo-liberálním vynálezem .

— Bezmezná vyzývavest městské rady olomoucké slézá stále strmější vrcholy. Nejno- věji vydala zákaz, podle kteréhož nesmějí čeští živnostníci olomoučtí prodávati o trzích na ná- městí. Zpupnost tuto přijmou nepochybně čeští živnostníci v Olomouci i české okolí s největším klidem, neboť bude přece do jisté míry vý- hodou a pomůckou k provedení hesla »Svůj k svému«. Od nynějška bude pro zákazníky z českého venkova jisto, že na olomouckém tržišti českých živnostníků vůbec není a že tu nesmí ničeho nakupováno býti a že nutno vy- hledávati české obchodníky v jich krámecha skladištích po městě! Ale vzdor tomu vyblzi tato nejnovější »sommrovina« olomoucká městské rady českých měst přímo k hromadné — vzá- jemnosti! — Úmrtí. V Hradci Králové zemřel v pátek dne 14. t. m. u věku 65 let ředitel tamějšího c. k. gym- nasia pan Vílém Steinmann. Zesnulý narodil se v Gospiči v Chorvatsku jako syn vojenského kapel- níka. Po dokonaných studíích působil 24 leta na real- ném gymnasiu v Táboře, od r. 1888 byl ředitelem gymnasia v Hradci Králové. Žesnulý byl znám v kru- zích středoškolských jako znamenitý odborník v klas sické filologii a spisovatel mnohaj školních knih, na českých gymnasiích všeobecně zavedených. Pro své humanní a nestranně jednání těšil se všeobecné ob- libě jak u professorstva, tak i u žactva a širšího obe- censtva. Pohřeb koná se v Hradci Králové v neděli dne 16. července t. r. Budiž mu zachována vděčná památka!

— Abiturientům škol středních. Historický klub pokládá za svou povínnost upozorniti pp. abi- turienty, kteří chtějí věnovati se studiu dějepisua zeměpisu na fakultě filosofické, že obor tento jest způ- sobem nanejvýš povážlivým přeplněn a že v něm na dohlednou dobu není pro nové studujíci vyhlídek pra- žádných. Všech skutečných nebo provisorních míst pro historii a zeměpis na českých školách středních všeho druhu v českých zemích jest asi 180; počet tento doplňováním nebo zřizováním ústavů vzroste na- nejvýš na 200. Ročně lze počítati průměrně na6 uprázdněných míst, spiše však na měně, poněvadž velká část míst (zejmena na Moravě) je obsazena učiteli mladými. Proti této ročm spotřebě bude k dis- posici takováto úhrada: zkoušených kandidátů pro- fessury (kteří mají jen místa suppientská) je asi 35, ve stadiu zkoušky nalézá se kandidátů 69 (z těch skoro polovice je supplenty, učíc však více moderním ja- zykům, než svému předmětu), na universitě studuje historii posluchačů 164 (v roku prvém 48, druhém 53. třetím 55, čtvrtém 8, vlastně 42, ale z těchto je již 34 ve stadiu zkoušky, tedy jich podruhě nepočitáme). Za takových okolností je patrno, že nově přistupujicn studující historie budou musiti velmi dlouno i po odbyté zkoušce čekati na pouhá místa supplentská, a že studia historie může se dnes odvážiti jen takový abiturient, který vedle nadání má mnoho energie, a který je odhodlán své lásce ke studiu historie při- nášeli oběti.

— Návštěva cízineů v Praze v červnu 1905. Jak Spolek ku povznesení návštěvy cizinců v Praze sdě- Juje, navštívilo Prahu v měsíci červnu celkem 9036 (loni 7970) cizinců a sice 4392 z Čech, 2444 z ostat- nich v řišské radě zastoupených království a zemí , 211 z Uher, 8 z Bosny a Hercegoviny, 1238 z Ně- mecka, 74 z Francie, 16 z Italie, 53 z Anglie, 225 z Ruska, 71 ze Srbska, Bulharska a Rumunska, 95 z ostatních států evropských, 182 ze Severní Ame- říky a 27 z jiných mimcevropských žemi. V tomto roce zavítalo do Prahy již 44.503 osob, o 1485 více než loni. — Tunel pod Prašnou branou proražen! Červeno- bílá návěští s tímto oznámením, ozdobená praporci barev národních a chvojím, vyvěšena byla dnesv časných hodinách ranních u obou vstupních šachet do tunelu, zřízeného pro hlavní sběrač číslo VIIl pod Prašnou branou. Práce v těchto místech byly spojeny s nějvětšími obtížemi nejen z toho důvodu, že u Prašné brány jest hlavní střed komunikační. ale zejmenn proto, že bylo nutno ve hloubce osm metrů pod dlažbou Prašně brány zříditi mohutný otvor, kterým pochopitelně mohly být dotčeny základy brány poněvadž na jednom místě základy brány jsou pouze 4.20 m. hluboké. Práce byly prováděny tunelovitým způsobem a sice tak, že byly stavěny železné rámy na půl metru od sebe na dubové prahy a pro zapa- žení stěn tunelu použilo se dubovýuh frýsků, místo

plolek u měkkého dřeva, jichž se obyčejně při tme- lování používá. Mimo to byly železné rámy spojeny železnými tyčemi 21/2 cm silnými a rozepřeny dře- věnými kulatými rozpěrami, aby bylo zamezeno roz- tažení neb zůžení rámů. K vůli zabezpečení Prašné brány budou tyto železné rámy na délku 111/2 metru zanechány v tunelu, kdežto při obyčejném tunelování se odstraňují. Tunel pod Prašnou branou je v celku 35 metrů dlouhý, tvaru vejčitého, výšky 2.40 ma šířky 1.50 m. Pod otvorem proti »Modré hvězdě« přišlo se na mohutné základy 2.90 m široké, vyzděné z opuky a obložené pískovcovými kvádry, kdežto na druhé straně do Celetné ulice byla zídka pouze 112 m silná z dosti chatrného zdiva; byla to stará zed hradební z bývalého příkopu. Uprostřed tunelu na- příč brány nalezena byla borová kláda, jejíž dřevo je úplně suché a voní dosud pryskyřicí. Dřevo leželo tam několik set roků. Při postupu, jakým práce ka- nalisační prováděny budou, nehrozí Prašné bráně ni- žádné nebezpečí; nalezají se sice v patrech věže trhliny, které byly před započetím s pracemi kanalisačními vylepeny sádrou. Trhlinky ty se každé dvě hodiny pozorují a nebylo dosud shledáno, že by se byla některá rozšířila. Tunel byl proražen v době 14 dnů a pracovalo se ze dvou stran. Pod Prašnou branou byl různý materiál a síce u Celetné ulice byl písek, uvnitř násyp hlíny, který sahal až na druhou stranu Příkopu. Dle výpočtů kanalisační kanceláře váží Prašná brána příbližně 8000 tun (8 mill. kilogr.) a tlak na jeden čtver. centimetr základů obnáší 7 a půl kg. Inspektorem nad obtížnými a zodpovědnými pracemi těmi ze sboru obecních starších jest p. inž.

Zvěřina, z městských inženýrů měl vrchní dozor pan inž. Matějovský, stálý dozor p. inž. Ž iž- ka, který veškeré vyměřovací práce prováděl a do- zorcem staveb. byl p. Slezák. Práce provádí pan stavitel Šařařík z Hradčan. Dnes o 9. hod. dopol. byl proražený tunel fotografován. V pondělí bude započato s vyzdíváním tunelu a práce ta bude za týden skončena. Komunikace Celetnou ulicí bude otevřena asi za 5 neděl. Při prorážení tunelu dlužno zmíniti se s pochvalou o zdatnosti a vzorném řízení kanalisační kanceláře, jejíž přednostou jest p. vrch. inž. Heinemann.

— Statek Kaly u Klatov koupil od p. Jana Tyla ze Švihova býv. hospodářský úřadník pan Gustav Schönhansl za 104.000 K. — Na stopě záhadného zločinu. Předevčírem uve- řejnili jsme zprávu o tom, že v lesiku Rejžovce, ne- daleko Schořova u Čáslavi, byla nalezena mrtvola dívky; dívka dle úsudku lékařů zemřela otravou otrušíkem. Nedlouho před tím byla dívka viděna v Tu- padlech v průvodu jinocha a tento jinoch byl včera v Praze vypátrán a zatčen. Jest to 17letý kupecký priručí Vladimír Balun, do Mikulčic u Hodonína příslušný a v závodě firmy Ferkl a Dvořák v Rybní ulici v Praze zeměstnaný. Zároveň také zjištěno jméno zemřelě dívký. Byla to Albína Sukova ze Střešovie č. 122. Balun se Sukovou udržoval milostný poměr, v němž dívka asi nebyla šťastná, neboť sounlasila s tím, aby oba zemřeli. Balun vzal v obchodě svých zaměstnavatelů kus otrušíku a dne 4. července odjeli milenci severozápadní drahou do Čáslavi. Zdržovalí se tam několik dní, procházeli se po okoli a konečně zašli do lesíku Rejžovky. Co tam se stalo, není dosta- tečně vysvětleno. Balun tvrdí, že dal dívce otrušík a že ona sama se otrávila v domnění, že milenec rov- něž se připraví c život. Také není vyloučeno, že pří- ručí divku násilně otrávil. Tolik jest jisto, že dívka záhy zemřela a mílenec že odjel do Prahy. Včera byl Balun vypátrán a po výslechu u bezpečnostního od- dělení dopraven k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby pro zločin vraždy.

— Souboj v Karlových Varech. Včera dopoledne konal se v sále střelnice v Karlových Varech souboj mezi sportsmany šl. A. Pechym, jemuž byli za svědky A. Baltazzi a šl. N. Szemere a mezi šl. Jiřím Berzeviczym, jehož svědky byli poručík Tarnoczya nadporučík Corvin. Podnět k němu zavdala provo- kace za rozmluvy a uraženým byl Pechy, který Ber- zeviczyho také na souboj vyzval. Pechy seknut byl již při prvém utkání do hlávy a roztržena mu tvář, čím souboj ukončen ! Zranění jeho není těžké. — Srážka vozů. Kočí Josef Veit vezl včera ná- klad uzenářského zboží po pilotovém mostě na Štva- nicí. Když se vyhýbal uhliřskému vozu, vrazil do motorového vozu elektrické dráhy č. 68 a prorazil mu přední stěnu. Kočí spadl s kozlíku, ale nebyl po- raněn. — Hešík v nebezpečí. V pískové jámě, dva metry hluboké a u domu č. 300 v Michli se nalézající, byl včera odpoledne 6letý Alois Muzer, syn hokynáře, zasypán sřítivším se piskem. Z nebezpečné situace vyprostil hošíka občan neznámého jména.

— Kamenoval rychlovlak. Z bubenečského lesíku včera dopoledne neznámý pachatel házel kamením na rychlovlak buštěhradské dráhy č. 31. Kámen vletěl do okna manipulačního vozu a roztříštil tabuli. U okna sedící průvodčí vlaku Eduard Honigschmied nebyl poraněn. — Po půlnoci na nuselské silnici. Dnes o 1. hod. v noci ubírali se Havlíčkovou třídou na Král. Víno- hradech do Nuslí dvě přítelkyně učitelky slečny Julie Mlynářova z Nuslí č. 293 a Eliška Sylabova ze Žižkova. Zdržely se v přátelském besedování s drut- kami a v tu dobu ubíraly se do bytu sl. Mlynářovy. Nedaleko Binningrovy továrny přihodilo se jim po- jednou překvapující dobrodružství. Potkali je dva chodci, z nichž jeden voják a druhý civilista a učinili na ně útok, při čemž odcízili učitelkám balíčky s no- vými halenkami. Na pokřik přepadených sběhli se četní lidé, kterým se podařilo prchající útočníky za- držet. Voják, který zvým pronásledovatelům vyhrol