Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

10. dubna 1907.

4

Číslo 98.

5 article

padl dům katolíka Jendřička, zpustošil jej a zbili Jendříčka i ženu jeho. Jeden z mariavitů těžko raněn. Obě strany — za Jendříčkem stáli vši- chni obyvatelě domu — střílely na sebe z revol verů. Policie zápasníky roztrhla. Když pak v bytu Jendříčkově nalezla mnoho revolverů patron, zatkla jej a jiných devět. Válečné napěti mezi Bulharskem a Turcokem Od několika dní noviny jsou přeplněny zprávami o válečných přípravách tureckých. Plše se, že sultan dal tajný rozkaz k mobilisaci. Za jakým účelem? Kam směřují všecky ty tajemné porady hlavního štábu v Cařihradě? Bulhaři jsou prví na ráně a proto prví s takové otázky kladou, ačkoli jsou si jisti, kdyby Turecko chtělo válce, že by odtáhlo Bulharskem poraženo. Bulharská armáda v posledních letech byla značně zesílena, národ nelitoval peněz ze- jména na obnovu dělostřelectva. Admáda bul- harská je výborně vycvičena i vykázněna, je do- sud nadšena bojovným duchem proti Tureckua není v ní vojáčka, který by nedychtil změřiti se s historickým nepřitelem svého národa. V Sofii myslí, že Turecko spatřuje vhodnou chvíli k válce. Rusko je zaměstnáno doma a byt i chtělo zapomenouti příkoří, kterých se mu do- stalo a dostává od stambulovců, nemohlo by Bul- barům poskytnouti pomoci. Evropské reformy v Makedonii ukázaly se žalostnou komedií. Oby- vatelstvo makedonské, mezi sebou rozeštvánoa zbaveno naděje nejen v materiálnou pomo Evropy, nýbrž i víry v evropské recepty, jeví s naproti Turecku bezsilným, a Turecke nemůže nespatřovati v té slabosti a rozháranosti vhodný okamžik, aby otázku makedonskou vyřídilo svým způsobem, t. j. lid zastrašilo, ještě víc porobilo a nechalo bez reforem.

Jendřiček Jendříčk Bulhar Bulharsko Cařihrad Turecko Rusko Makedonie Ob Evropa

6 article

Diplomatické zápletky mezi Tureckema Bulharskem není tou dobou žádné. Avšak odt doby, co Evropa schválila zákeřné přepadení ru- ského loďstva v Portarturu, jímž Japonci zahájilí válku s Ruskem, nedbajíce ústupnosti jeho na poli diplomatickém, od té doby i v Evropě každý stát stále musí býti připraven, že ten aneb onen soused vrhne se naň podle mravu japonského. Anglo-španělská dohoda? Včerejšek náležel schůzce Eduarda VII s Alfonsem XIII. v španělském přístavu Kartageně Jak »Daily Chronicle« sděluje, konal se mezi Eduardem VII. a španělským ministrem zevněj- ších věcí Salazarem rozhovor, kterýž trva dlouho do noci. Již tím jest značný politi cký význam schůzky přes všechna dementi jasně projeven. »Correspondencia Espaňa« píše v sen- sačním článku, že anglo-španělského spolku dosud není, ale ovšem »entente cordiale« (srdečná shoda), jež jest stejně účinná a která sehůzkou kartagenskou slavnostně byla zpečetěna. O Marokku bylo všechno meziŠpanělskem, Angli! a Francií dávno již smluveno; Francie proto nežádala k ob- sazení Udždy od nikoho svolení nežli od Anglie a Španělska; toto svolilo, protože chystá se záhy samo k podobnému kroku. V otázce odzbrojení jest Španělsko za jedno s Anglil, nikoliv ale Francie, jež se nech e zříci odvety. I Anglie jest pro odzbrojen jen s podmínkou, aby podržela vládu nad mořem.

Japonec Eduard VII Alfons XIII Kartagena Eduard Salazar Correspondencio Espaňa Bulharsko Evropa Rusko Maroko Francie Anglie Španělsko Daily Chronicle Angl

7 article

Španělsko nepochybně učiní sprostředkující ná- vrh, aby zbrojení záviselo od počtu obyvatel a rozlohy. Anglie vzpírá se též naprosto návrhu rakousko-německému, aby ob- chodní loďstvo za války pokládáno bylo za sou- kromý majetek. O těchto obou věcech se právě teď dle »C. E.« vyjednává. »Gazela de Madrid« uveřejňuje dekret králův jimž Eduard VII. jmenován jest generálem špa- nělské armády »na důkaz upřímného přálelství a srdečné úcty.« Uvítání Eduarda VII. v Kartageně bylo přím velkolepé a večer bylo město skvěle osvětleno. Oba panovníci měli dva dlouhé rozhovory mezi čtyřma očima a zá roveňměliministři a vyslanci s po- lečné porady. »Heraldo« a »Liberal« projevují po těšení své nad tím, že Španělsko vystu puje ze svého osamocení; že uza- vírá ligu s Anglií a Franeil. Také oficiosnl »Epoca« potvrzuje in- timní sblížení s Anglií.

jít Madrid Eduard VII Španělsko Anglie

8 article

K anglickému návrhu na odzbrojení. »Daily Mail« napadá anglického premiéra k vůli jeho známému návrhu na odzbrojení hledí dokázati, že vzniknou z toho vážné spory mezi Anglií a Něme- ckem. Dle listu toho uložila něme c ká vláda svým delegátům, aby o- mítli všelikou rozplravu o návrhu na odzbrojeni. Vatikán a španělský dvůr. Pius X. udělí letos zlatou růži enosti špa- nělské královně.

Pius Anglie Vatikán Daily Maila

9 article Dr. Eduard Grégr.

Dr. Eduard Grégr. Rodině zvěčnělého MUDra. Eduarda Grégra jejím členům neb redakci »Národních Listů« zaslali dále projevy soustrasti: Posl. dr. inž. Kaflan. Posl. Kryf v Plaňanech Posl. Brdlik. Adv. dr. Novolný na Kr. Vinohradech. Min. sekretář dr. Otakar Anřednik. MUDr. Josef Ši z Kolína. Václav Zářecký v Praze. Arnošt P. Penn. Dr. Bednář z Vys. Mýta. Freund, dirigent hosp. banky v Benešově. Dr. Vojlěch J. Nováček. Julius Pažout. Hynek Kollmann. Dr. Kamil Krofta. Rodina Sommer- schuhova v Praze. Rodina Stejskalova, »Omladina« v Hulíně. Pokorný, poslanec v Ivanovicích. Za před- sednictvo Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťan- ských škol v král. českém: Petr Skalický, starosta, Josef Krůta, jednatel. Za elektrotechn. závod Frant. Křižika v Praze-Karlíně: Troltseh, dr. Schmaus. Za Český národní klub v Plzní: předseda dr. Vaněk. Za učitelskou jednotu »Budeč pelhřimovská«: Jindř. Vorel, starosta. Za okresní výbor v Českém Brodě, starosta okresu: Kar. Šnajberk. Za politický spolek v Jindř. Hradci: dr. Karel Šedivý, předseda, Karel Mert, místopředs., Jan Hubna, jednatel. Za Spolek zem. úř. král. čes. Fr. Pátek, předs., V. Sklenář, jedn. Z Jilového svobodomyslní občané. Rodina Kleinber- gova v Loděnicích. Advokát JUDr. Oldřich Souček Blažena Součková v Nizze. Občané městyse Meče- říže. V. Chodra v Jaroměřicích na Moravě. Oskan Kuh v Praze. Josef Bartůněk, učitel v Rožnově. P Máňovec starosta a Mikeš Hynek obchodník ve Vrča- nech u Nepomuku. Edgar Arno Steffen na Králov- ských Vinohradech. Civ. inženýr Ferdinand Haupt- mann na Kr. Vinohradech. Dr. Leop. Riedl v Přeřově Mistodržitelský rada Tvrdý. Ad. Frumar, řídící učilel.

doktor Grégr Mudra Posl Ing Adv Novolný Kristus Anřednik MUDr ša Václav Arnošt P Penn Bednář Vys Freund Vojlěch J Nováček Julius Pažout Kollmann Kroft Sommer Stejskalův Pokorná Skalický Krůta František Schmaus Vaněk Jindřichův Vorel Šnajberk Šedivá Karel Merta Hubna Pátek V Sklenář JUDr Souček Součková V Chodra Bartůněk Mikeš Hynek Edgar Arna Steffen Haupt Leop Riedl Tvrdá Frumar Plaňany Kolín Praha Mýto Benešov Hulín Ivanovice Karlín Budeč Český Brod Jindřichův Hradec Francie Nizza Jaroměřice na Morava Rožnov Vrča nechat u Nepomuk Králov Troltseh Český národní klub v Plzeň Kara Oskan Kuh ský Vinohrady Přeřov Mistodržitelský rada

10 article

Ferd. Kurz ve Vysokém Mýtě. Posl. Maštálka v So- botce. Apollo Růžička. Red. Josef Graf ve Vídni Dr. Dyk v Plzni. Zdenko Bromovský v Hradci Krá- lové. Rodina Hladkých v Jilovém. Šrámek, bývalý poslanec v Lounech. Dr. Maxera, Micka, Pulpan, Stros v Tejnici. Red. Jan Anděl v Mělníce. Za Klul samoslatných obchodníků a průmyslníků v Praz Frant. Tůma, předseda, Frant. Vítek, jednatel. Z Spolek českých obchodních cestujících v Praze Hynel Ketiner, předseda, R. Jíra, jednatel. Hamza, c. ak. nadporučik. Vonásek, H. Bursík, K. Vondráček, Václav Jaroš, Ed. Cach, Jos. Vejplacha, Joža Klapka, B. Svo- boda, Al. Čižmář, Vojko Bužny, Jar. Novák, Bedřich z Nagy, Karel Tulačka a Hoffmann v Linci. Kníženi paarský lesmistr v Černicích u Bechyně.

Posl Maštálek Růžička Graf doktor Dyk Zdenko Bromovský Šrámek Maxera Mick Pulpan Stros Red Jan František Tůma Vítek R Jíra Hamza Vonásek H Bursík K Vondráček Jaroš Ed Cach Jos Klapka Čižmář Bužna Novák Bedřich Karel tulačka Hoffmann Link Vysoký Mýto so Reda Vídeň Plzeň Hradec Louny Mělník Praha Naga Černice Bechyně Hynel Ketiner

11 article

Za příčinou úmrtí br. dra. Eduarda Grégra za- slaly Pražské tělocvičné jednotě »Sokole projevy soustrasti: »Sokol« v Bílině, »Sokol« krum- lovský, za župu Chelčického Ferd. Hon, starosta, br. Anton v Záhřebě, »Sokol« kolínský, za tělocvičnou jednotu »Sokol« v Lipníku dr. Václav Vítek, starosta J. Poštulka, jednatel, »Slovenska sokolska zveza izreka ob izgubi velikega sina naroda českega in dobrago sokola doktor Eduarda Grégra svoje globoko sozalje«, za »Sokol« v Litomyšli HI. N. Houdek, sta- rosta, V. Jozefy, jednalel. Za příčinou úmrtí dra. Edoarda Grégra došel sta- rostu měst pražských dra. K. Groše tento přípis Vysoce vážený pane starosto! Dovoluji si jménem svým i jménem celého učitelského sboru městské vyšší divčí školy vysloviti upřímnou soustrast nad úmrtím velikého, ryzího vlastence a statečného bo- jovnika za naše svatá práva p. dra. Eduarda Grégra V hluboké úctě oddaný B. Frida, řed. městské vyšš dívčí školy v Praze. Z Kuklen. Stolová společnost holelu »Černý kůň- v Kuklenách věnovala k uctění památky velkého zá- pasníka za blaho národa zvěčnělého, dra. Ed. Grégra na místě obvyklého věnce 13 K 13 h Ústřední Matic školské. Částka ta zaslána byla místnímu odboru Ústřední Matice školské v Kuklenách. Z Opatije. Blagoizvoljie primiti 1 priobčiti če- skomu narodu moje najbolnije součešče nad smrču vašega velevrjednoga oca a mojega miloga pobratima. I Hrvati Istre poznadu njegove velike zasluge za česki narod. Slava mu! Vjekoslav Spinčič.

Grégr Anton doktor Václav Vítek J Poštulka N Houdek Jozef K Groš Spinčič Záhřeb Lipník Slovensko Litomyšl Praha Kukleny Opatije Sokol « v Bílina Sokol

12 article Volební ruch.

Volební ruch. Schůzi voličů národní strany svobodo myslné a strany národní čtvrtého okresu praž- ského svolává p. dr. Karel Černohorský na sobotu dne 13. t. m. o 8. hod. večerní do vel kého sálu »u Apolla« na Fügnerově náměslí.

doktor Černohorský Fügnerův

13 article

Z Karlína. Na pozvání komitétu, sestávají cího z pp. JUDra. Jaroslava Brabce, advokáta JUDra. Frant. Lokaye, advokáta, a cís. rady J. Ronze, zemského poslance, sešli se v ponděl 8. dubna t. r. zástupeové jednotlivých spolků korporaci karlínských v místnostech restaurace »u města Petrohradu«, aby promluvili o kandi datuře k nastávajícím volbám do říšské rady Především s potěšením konstatováno hned prv- ním řečníkem panem Janem Topinkou,že tentokráte strana národní i mladočeská v otázce kandidatury jdou ruku v ruce v jednom šiku. Týž řečník poukázal pak na výtečnou kvalifikae dosavadního poslance za město Karlín p. pro JUDra. Frant. Fiedlera a navrhl, aby mu kandidatura opětně byla nabídnuta. Návrh tento přijat jednomyslným souhlasem všech přitom- ných a přimlouvali se za něj zvláště notář pan V. Feyerfeil, stavitel pan Houšlecký, dále zá stupci jednotlivých skupin stavovských, zejmén pp. Šubitz a Putík, mistři krejčovští, pan Pav líček, mistr řeznický, pan Eagelman za ob chodní gremium, p. Lagus jménem spolku česko židovského, p. Rosenberg jménem stejně smýšle- jíeích v obci židovské, pan Čujan podobně z spolek soukromých úřadníků, pan prof. Zelink za profesory české reálky a státní úřadníkyv Karlíně. Po animované rozpravě této konstatoval předsedající zemský poslanec pan J. Ronz na základě provedeného hlasování, že kandidater pana prof. dra. Fiedlera všemi přítomnými (asi 100 voličů, zastupujících různé zájmové skupiny občanstva karlinského) jednomyslně byl přijata; na to byla jednohlasně schválena reso- luce, v níž vznáší se k panu prof. dru. Fie- dlerovi přání, aby kandidaturu do říšské rady za Karlin opětně přijal. Všichni přílomn zavázali se voliti navrženého kandidáta a v zá- jmu jeho zvolení také působiti.

Brabec JUDr František J Ronz Topinka Fiedler V Feyerfeil Houšlecký Šubitz Putík Páv Eagelman Lagus Rosenberg Čujan profesor Zelink doktor Karlin Karlín Petrohrad

14 article

V říšské volební skupině 41, obsahujíe okresy hořický, novopacký a lomnický n. Pop- doporučen byl řadou důvěrníků národní strany svobodomyslné a zástupci živnostnietva za kandi- dáta pan Josef Doležal, hostinský a bývalý říšský poslanec v Lomnici nad Popelkou. Vo- lební výbor národní strany svobodomyslné přijal tudíž jeho kandidaturu a uvědomil o tom jak jej, tak důvěrníky strany a zástupce živnost- nietva. Pan Josef Doležal ujal se pak příprav volebních. Pokrokoví důvěrníci téže volebn skupiny navrhli za kandidáta pana JUDra. J s Matouška ze Semil. Proto pozval volební výbor národní strany svobodomyslné oba pány kandidáty do Prahy k osobní přátelské rozpravě. Jednání bylo včera provedeno. Při něm konstatovalo se, že by nebylo v zájmu myšlenek svobodomyslných, lidových a pokrokových, aby ve volební skupině 41. oba pánové kandidoval vedle sebe. V rozpravě bylo dále konstatováno, ž v onehdejší poradě důvěrníků národní strany svobodomyslné z volební skupiny 40, obsahu- jicí okresy jičínský, sobotecký a libáňský, bylo usneseno požádati pana Josefa Doležala aby vzhledem ku prokázané již své politické způsobilosti kandidoval v této volební skupině.

Pop Doležal JUDr Matoušek Lomnice nad Popelka Semily Praha národní strana

15 article

Další rozpravou dospělo se k dohodě, dle které pan dr. Josef Matoušek, bude-li' zvolen poslancem říšským, vstoupí do toho klubu poslaneckého, ve kterém budou poslanci národní strany svobodomyslné. V zájmu myšlenky svobodomyslné, lidové a pokrokové a na základě tohoto prohlášení pana dra. Josefa Matouška příjal pan Josel Doležal kandidaturu za volební skupinu 40., důvěrníky strany mu nabídnutou a dodal, že tak činí jedině v zájmu národní strany svobodo- myslné, aniž dhá na osobní útoky, jež naň byly činěny způsobem i podle prohlášení pana dra- Matouška neodůvodněným. Zástupcové volebního výboru národní strany svobodomyslné vyslovili panu Josef Doležalovi srdečný a upřímný dlk za obětavou ochotu, kterou v zájmu strany myšlenky svobodomyslné a pokrokové umožni smírné rozřešení otázky svobodomyslných a ná rodních kandidatur v těchto volebních skupinách. Po takovém přátelském vyřízení otázky této doporučuje volební výbor národn strany svobodomyslné kandida- turu pana JUDra. Josefa Matouška ve volební skupině 41. a p. Jo se f Doležala ve skupině 40. Z Plánice. Včera konala se tu schůze dů- věrníků z venkovských obcí okresů klatovského planického a nepomuckého. V této schůzi byl kandidatura za jmenovanou skupinu nabídnuta panu Josefu Kovaříkovi, rolníku a zem skému poslanci v Čihani. Pan poslanec Kovařík kandidaturu přijal.

doktor Matoušek Josel Doležal Doležal JUDr Jo Kovařík Plánice národní strana národní strana svoboda

16 article

Z Rožďalovic. Na den 7. dubna ke 2. hod. od polední svolal kandidát strany národně sociální pan Kolbaba, krejčí a fankcionář nemocenské po kladny v Libáni, voličskou schůzi do sálu radni ckého, která byla navštívena asi 200 voliči z města i okolí, ponejvíce živnostníky, s jichž praporemv pravici p. kandidát doufá na sebe soustřediti trochu hlasů. Že by prošel, o tom snad sám velmi pochy- buje, a ne-li on, tedy jistě každý, kdo schůzi by přítomen. Jest opravdu bolestné, že nastaly u nás poměry dovolující lidem svrchovaně úzkých obzorů sporého vzdělání a nic více, než snad zcela normál ního docha, učházeti se o důvěru voličstva. Pan kandidát již celým svým vystupováním nenaladil, když po dvouhodinné řeči skončil za sporého p tlesku zdvořilých posluchačů nejblíže mu sedících byloviděti, že osed jeho je zpečetěn. Citliví lide potili se studem za řečníka, který nadarmo vybíjel jednu pumu po druhé. Žádná nechytila. Mraziv chlad posluchačstva provázel oddíly řeči bez pro- gramu nahozené, ve které dostali co proto Staročeši, Mladočeši, sociální demokracle i agrárníci. Špatný účinek řeči stupňován byl častými přeřeknutími, ba nejvíce v místech nejvážnějších i hroznými hříchy proti správnosti mluvy. Pravda, nemluví se u nát řečí spisovnou, ale: »máme dva ministři«, »musím platit na naše sousedi Uhry«, »program strany agrároí jde proto ku předu, že mají u vlády strý čkové«, — to přímo pohlavkuje. Z dlouhé řeči ne dozvěděli jsme se nic nového, než to, že jenom po- slanci národně sociální, kteří o posledním zasedání říšské rady konali svoji povinnost a že žák čtvrté třídy lépe by byl rozdělil mandáty dle počtu obyva telstva, než to provedli Mladočeši. Už tyto ukázky stačí dokázati, na jaké výši je politické vzdělání kandidátovo.

Kolbaba Rožďalovice Libáň Uhry

17 article

Ředník přišel se nabízeti za spasitele živnost- nictvu a byla patrna snaha jeho rozrštvati voličstvo v několik táborů, to se však nepodařilo. Nekonečná řeč byla vyslechnuta bez vyrušování, neboť předseda jakékoliv poznámky hned v zárodku potlačil. Za to ve volných dotazech začalo býti horko p. Kolbabovi. Býv. starosta města p. Šanda za hřímavého sou- hlasu přítomných uvedl, že dle dosavadní činnosti nem. pokladny, jejímž funkcionářem p. kandidát jest. nemá mnoho víry v řečníka, že by se zastupováním živnostníků smýšlel přílis upřímně. Byla vydána některá nařízení přímo famosní, na př. že každý nemocný, jakmile se rozstůně, má si osobně dojíti pro lístek do Libáně; dále že pokladna koná důležite schůze v dobu, kdy očekává, že delegáti z Rožďalovie nebudou moci přijíti a j. A vůbec že z Libáně k nám nikdy mnoho dobrého nepřišlo. (Hlučný smíc a souhlas.) Též se táže kandidata, zdali bude mu vynášeti, aby si ve Vídni vydržoval tlumočníka, když naprosto nezná němčiny. Potom přítomní rolníci uváděli na pravou míru některá tvrzení řečníkova nebo žádali za vysvětlení. Ale pan kandidát po většině odpovída!: »Na to nereaguju« nebo — mlčel. Z nesnází vytrhl jej P. Mudroch, který učini návrh, aby byla svolána nová schůze a do ní aby pozváni byli všichni kandidáti; do té doby pak ab se nehlasovalo o tom, zdali se něčí kandidatura při- jímá čili nie.

Kolbaba Šanda P Mudroch Libáň Vídeň

18 article

Návrh byl přijat a tím schůze ukončena Předsedal pan Václav Javůrek, místopředsedou byl p. Jos. Kébl a zapisovatelem p. V. Lemberk. Pan kandidát brzy po schůzi se vytratil, marně hledaje ve zbylých hloučcích povzbuzení. Prý jej Rožďalovice sktamaty. On nás také. U vedlejšího východu v šatně ochotníků vyvěsií kterýsi šprýmař titulní list 11. čísla letošních »Hu- morů« s básničkou v čele: Milý Vašku, bít se budeš na vídeňském poli, na můj příklad nesmíš hledět, neposílej voly, zmužile se chovej v boji podle vzoru Žižky. hovězinu udej doma. na sněm pošli líšky 1!I Zdrceným kandidátům mohou býli tyto verše ven útěchou.

Javůrek Jos Hu Vašek Žižek Rožďalovice U vedlejší východ

19 article

Voličské seznamy v Dejvicích vyloženy byly do dne 29. března. V době reklamační podáno byl celkem 46 reklamacl, 8 žádostí za opravy jme voličů a 8 exreklamací. Z těchto exreklamací jes pouze jediná zákonem odůvodněna, z roklamací pak nejméně dvě postrádají své oprávněnosti. Jelikož všech v původních seznamech zanesených voličů bylo 1055, patrno, že správných oprav žádáno sotv 5 proc., tak že nemístna je výtka, seznamům těmio učiněná. V Dejvicích bylo nutno seznamy sdělávat dům od domu a ve většině domů jen na ústní ozná mení majitelů domů a nájemníků se omeziti a dl nich teprve pracně materiál zkoumali. Zdá se proto že sociálně-demokratickému stěžovateli výtka jeho nešla od srdce, že jej spíše mrzela svědomitost plle, s jakou obecní úřad seznamy vyhotovil. Na- svědčovala by tomu okolnost, že sociálními demo kraty reklamováni byli i dva občané, z nichž jeden jest choromyslný, druhý pak teprve v září letošníhe roku stáří 24 r. dosáhne. Zajímavo, že reklamant ač upozorněni, proč občané ti do seznamů zanesení nebyli, na reklamacích svých setrvali. Jelikož rekla- mační lhůta již prošla, bude zbylá zásoba tištěných seznamů volebních k účelům obchodním a evideněním prodávána za kus 1 K. Přihlásiti se možno o vý- tisky ty buď ústně neb písemně v kanceláři obeení.

Dejvice

20 article Přípravy k návštěvě panovníka v Praze.

Přípravy k návštěvě panovníka v Praze. Ve včerejší schůzi odboru okrašlovacího. jež se konala na staroměstské radnici za předsed- nictví p. stav. rady K. Vléka a v přítomnosti p. sta- rosty dra. Groše, sdělen byl program jednotlivých dnů návštěvy panovníkovy. Program obsahuje povšechné obrysv, bez podrobného ustanovení doby vyjíž dky z královského hradu. V pondělí, dne 15. dubna 1907. 12 hodin 30 minut. Panovník přijede zvláštním dvorním vlakem do stanice Třeboň. V průvodu panovníka jsou: minist- president svobodný pán Beck, jakož i ministři dr Bedřich Pacák a Jindřich Prade. V Třeboni hlásí se místodižitel u panovníka. Na nádraží stojí čestná setnina pěšího pluku čís. 28. Dále jsou za příčinou uvítání přítomui: městské zastupitelstvo třeboňské, zí- stupci samosprávných korporací a státních úřadů, du- chovenstvo, spolky a korporace. Po hlášení okresního hojtmana a místního vojenského velitele osloví starosta města Třeboně panovníka, jenž pak odebéře se podél řad dostavivších se osob a přijme představení jedno- tlivých osobností. Po zastávce 10minutové pokračuje panovník v cestě. Mistodržitel jede spolu ve dvorním vlaku. 1 hodina 37 minut. Příjezd do stanice Tábor, kde na perronu jsou shromážděni městské a okresní zastupitelstvo v Táboře, zástapci samosprávných úřadů státní úřadníci, duchovenstvo, spolky, korporace atd

K Vléka Groš Beck Pacák Jindřich Prade Praha královský hrad Třeboň Tábor

21 article

Panovník vystoupí z dvorního vlaku, přijme hlášení místodržitelského rady, jakož I uvítání starosty, jde podél řad dostavivších se osob a po představení jed- notlivých osobností pokračuje dále v cestě. 2 hodiny 52 minuty. Příjezd zvláštního dvor- ního vlaku do Benešova. Na nádraží stojí čestná set- nina pěšího pluku čís. 102. Hlášení okresního hejt- mana a místního vojenského velitele. Starosta města přednese řeč uvítací, načež panovník projde podél řa přítomných zástupců samosprávných korporací, stát- ních úřadů, náboženských vyznání, spolků atd. a při- jme představení jednotlivých osobností, načež vstoupí do dvorního vlaku a pojede dále do Prahy 4 hodiny 7 minut. Příjezd na nádraží císaře Františka Josefa v Praze.

Benešov Praha František Josef v Praga okresní hejtman

22 article

Na nádraží dostaví se za příčinou uvítání: nej- vyšší maršálek zemský kníže Lobkovic, ministr obchodu dr. Fořt, starosta pražský dr. Grošs městskou radou, sborový velitel a velící generál polní zbrojmistr rytíř Czibulka, president vrch- ního zemského soudu rytíř Wessely, dvorní rada a policejní ředitel Křikava, jakož i přednostové místních úřadů. Na perronu postavila se čestná set- nina s představenými. Starosta pozdraví panovníka oslovením. Před nádražím jsou shromážděni ostatní členov aboru obecních sturších, zástupci okolních obcí okresů, státní úřadníci atd.; tamtéž zaujaly stanoviště ozbrojené sbory měšťanské. Panovník vstoupí do osob- ního vozu a pojede Václavským náměstím, Ferdinan- dovou třídou, po Františkově nábřeží a Karlové mostě na Hradčany, při čemž oddíl měšťanské jízdy tvoří čestný průvod. Před osobním vozem jedou: V 1. voze starosta. v 2. voze ministrpresident a místodržitel. Cestou tvoři spolky, korporace a školy špalír. Ve dvorním hradu přijme panovník uvítání arcivévody Karla

Lobkovic doktor Fořt Grošs Czibulka Wessel Křikava Františkův Karel Václavský náměstí Hradčany Ferdinany

23 article

Františka Josefa a kardinála knížete arcibi- skupa svobodného pána Skrbenského. U dvorního hradu postaví se služby prostí důstojníci vojenští úřadníci pražské posádky. Při vjezdu pano- níka do dvorního hradu odebéře se jeden ze sborů měšťanských na jednu z hradních stráží V úterý, dne 16. dubna 1907. 1 hodina 30 ml- nut odpoledne. Jízda Újezdem, přes most císaře Frau- tiška, Ferdinandorou třídou a přes Příkop na Joseí ské náměstí. Návštěva budovy obchodní a živ- nostenské komory, kde panovník u vchodu mínistrem obchodu drem. Fořtem a praesi- diem komory nejuctivěji bude uvítán a do I. poschodí doprovozen. Ve velké zasedací síni jsou shromážděn k uvítání funkcionáři obchodní a živnostenské komory. jakož i zástupci ústavů s komorou spojených. Oslovení presidentem Řivnáčem následuje představení jednotli- vých komorních radů a funkcionářů. Na to odebéře se císař a král do mezzaninu, kde budou v sále vy- loženy plány pro regulaci Vltavy v ob- vodu města Prahy a Vltavy a Labe na trati Praha- Ústí k nahlédnuti a kde budou též členové kanalisační komise přítomni. Dále jízda píes Poříč, ulicí na Flo- renci do Karlína. Na městské hranici hlášení mí- stodržitelského rady z Karlína a pozdravení starostou města Karlína, kteřížto oba pak pojedou v obvodu města Karlína, před osobním vozem panovníka.

František Josef Skrbenský doktor Řivnáč Újezd ský náměstí spojený Vltava Praha Ústí Flo Karlín U dvorní hrad

24 article

Jizda se koná Palackého třídou k nové městské čtvrti na malé Invalidovně. Na prostranství před novou obecnou a měšťanskou školou očeká- vají příchod: obecní zastupitelstvo karlínské a okresní výbor karlínský. Na náměstí před školou shromážděni jsou zástupci úřadů, duchovenstvo a korporace. Pa- novník vystoupí z osobního vozu, po uvítání sta- rostou přijme představení některých členů městského a okresního zastupitelstva karlínského a potom, při vchodu do školní budovy, zástupci školních úřadů a učitelským sborem byv uvítán, školu si prohlédne. Jí- zda zpět koná se Královskou třídou, přes Poříč na Staroměstské náměstí, Mikulašskou třídou kolem domu spolku obchodníků „Merkur“ k novému mostu ak

Palacký Na náměstí staroměstský náměstí

25 article Dramatické umění.

Dramatické umění. +- Hana Kvapilová odešla ! Provedla svů poslední odstup. Všecky překvapila. V Šimá- čkově nové komedii »Poslední scéna« měla hráti. Dle přání autorova uvázala se ve hlavní roli. A doopravdy pojala úlohu. Chorá byla, však účastnila se horlivě zkoušek. Nechtěla »zkazit premiéru«. V úlerý mělo být předsta- vení. Na premiéru nedošlo, ale »poslední scénae sehrána přec ! Otřásla všemi. Divadlo a život, scéna za scénou ! Zdán a zkutečnost! A opona mezi tím ? Kde je? Bylo o hlavní zkoušce ke »Třem sestrám« Je tam takový kus všedního rozhovoru. Plu- kovník Varšinin přišel se představit sestrám Prozorovým. Znával se s rodinou, docházel do domu, když byly ještě malé. Olga, Máša Irina sedí s hostem kolem stolu. Vzpomínají dávných časů. — Teď i já si na vás vzpomínám praví Olga. — Znal jsem vaši matku, dí host. — Hodná byla; bůh jí dej věčnou slávu jiný host. — Matka je v Moskvě pohřbena . . . — Na novoděvičském hřbitově . .. — A považte si, podotkne Máša, začinám už zapomínat její tvář. Tak i na nás přestanou myslet. Zapomenou. Máša náhle vstane a popojde do zadu. Tlumený zavzlyk . .. Ve tmavém přízemku v prvních řadách něco nahodilého domácího posluchačstva. A něčí vyrušený hlas k sousedovi: — Co se stalo paní Kvapilové ? . . . Vždyt pláče ! .. Nic se nestalo. Zavzlyknuti měla Máša v roli, ale znělo to tak pravdivě ! Najednou, jakoby divadlo přestalo. ! Iluse v ilusi! To bylo její umění! Měla něco tak dojem- ného v hlase. Jako když obalí hebkou látkou a všecky hrany měknou. Hlas, který budil iluse. Zdání se při něm měnilo ve skutečnost a sku- tečnost přecházela ve zdání. Zvláštní barva

Kvapilová Pla Varšinin Prozorův Olga Máša Kvapil Moskva

26 article

A sluchová barva jako zraková, pouhé chvění Záchvěv se sdělí nervům posluchače, nervy se chvějí, duše se chvěje. A mizí clona mezi zdá- ním a skulečností, a poesie se zdá pravdou skutečnost se rozplývá v poesii. Tak bylo, když před dvaceti lety Hanna Kubešová poprvé se představila Eliškou v »Noci karlštejnské« i když onehdy jako Blažena v Shakespeurově »Povyku« nevědomky se loučila s divadlem i — životem. Řikali, duši má v hlase ! Chvěla v něm rozpuštěná slza a přetékala. A mysl po- sluchačstva mimoděk se odevzdávala a podléhala ilusi. Pohádky se stávaly pravdou a poesie živla, a živly Pampelišky a zakleté princezny a Ofelie! A když ve hrách novodobých slo o to, povznášeti ke schopností poetického klamu věci všednímu životu bližší, voláno po tom hlase, ve kterém chvěla duše a hned jako živé přecházely jevištěm Nory a Paní z Námoří ženy z »jiných vzduchů ! « .. A najednou se zvedla. A poslední odstup La commedia finita! A opona spadla. Jenom hra sil zůstává bez konce. A život přede dále svoje pásmo věčné změny! Také schopnost, vyvolat zdání života, mění se časem Mluvi se pak o sestupu, o dekadenci. A bývá trapno tušit, že se mluví. Snad si přála pře- dejít těm šeredným splechům. A přání splněno Odešla v plném požitku uznání. Mluví tak dojemně Ofelie: — Můj Spasiteli! Víme, co jsme, ale ne víme, co z nás bude ! ... A zpívá: A zdali nevrátí se již? A zdali nevrátí se již ? .. A dnes Ofelii odvezou a pochovají.

Hanna Kubešová Eliška Blažena Ofelie

27 article

+ Památce Hanny Kvapilově. Ku popudu vyšlému z kruhů hterárních přátel a etitelů zesnulé umělkyně, bude vydán cenný a obsažný spis, kterým ještě za svěží upomínky má býti dle možnosti lixováno pro budoucnost veliké a významné umění Hanny Kvapilové. Uspořádání spisu ujali se pp Alois Jirásek, K. B. Mádl a Karel Mašek; k součin- nosti budou vyzváni jednak dramatičtí autoří čeští jednak kritikové a odborníci divadelní vůbec, poku zesnulé byli blízci a o činnost její se interesoval Lätka bude systematicky rozvržena a čásť textová proložena množstvím obrazů (dle fotografií i výtvorů uměleckých).

Hanna Kvapilův Hanna Kvapil Jirásek K B Mádl Mašek

28 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Jak bydlíme a jak bychom měli bydliti. Výroční přednášky Umělecko-průmyslového mu sea, dobrá populární instituce, která se u nás již vžila, získavši si pevný kruh evých poslu- chačů, zahájeny byly minulou neděli odpoledne konférencí našeho soudruha redakčního, prof. K. B. Mádla „O umění bytovém na výstavě drážďanské r. 1906“. Přednášejícímu nešlo o to aby ve svých výkladech podal nějaký soustavný popis nebo kritiku loňské dokonalé a vzorné svým uspořádáním i obsahem výstavy. Vybral si pouze podstatnou část její, věnovanou čistě umění bytovému, za podklad a vzor svého po- jednání o tom, co jest skutečné umění bydliti, co třeba říci o našem domácím umění bytovém, či jinyni slovy, jak u nás — neumíme bydliti. Tedy o tom, jak u nás bydlíme, a jaké místo může a má v našich příbytcích zabírati umění. V úvodě zajímavé přednášky své velmi do- bře charakterisoval prof. Mádl, jak všechry naše snahy o tak zvanou uměleckou výchovu, vše- chny estetické theorie a krasoduché výklady deklamace o umění vedly pouze nanejvýše ke kultu umění, avšak nikoli k uměleck kultuře. Dnes sice u nás jakž takž kult umě- ní je vypěstován: obdivujeme příležitostně jed- notlivá umělecká díla, obrazy, sochy, architek tonické výtvory, kupujeme i jednotlivé kusy umě lecké, ale odtud je pořád ještě daleko ke sku- tečné umělecké kultuře. Ta znamená vytvořiti si a upraviti svůj život, své konání, trvalé po- žitky, svoje názory a také svůj karakter, sebe i svoje okolí ve zjemnělém vkusu, v přívětivé a příjemné souladnosti tvarů, barev, potřeb mysli i ducha. K tomu třeba je pracovati na poli mnohem širším, nežli jest pole výtvarně-umě- lecké. Nejen umění v životě; umění pro život.

Mádl Ted profesor

29 article

Drážďanská loňská výstava podala skvělý do- klad, jakými cestami se to musí všechno bráti, jakého úsilí a jaké práce je třeba ko kráčení za uměleckou kulturou. Byla krásným výsledkem mocného uměleckého kvasení v Němeeku za po- sledních deset let. Ze skrovných začátkův umě leckého průmyslu, v němž průkopníkem byla v letech devadesátých Francie a Belgie, němo- cká energie, důmysl, vytrvalá technická i umě- lecká práce dokázaly veliké dílo, jehož vzor nám může býti voditkem. Měli bychom se učiti zte zdatnosti národohospodářské a z toho osamo- statnění od cizích vzorů, jaké prokázali Němei ve vítězném zápase s pařížským a anglickým trhem umělecko-průmyslovým. V tom oboru jsme pořád ještě úžasně poplatni Vídni a Německu.

Francie Belgie Vídeň Německo

30 article

Jak u nás bydlíme? Špatně. V Praze i n venkově, který beztoho ve všem si bere vzon z Prahy. Bydlíme v domě, který nám nepatří, a ne sami. Bydlíme v bytě, který nebyl pro nás stavěn; ba ani ten nábytek v něm nebyl pro nás dělán. Koupili jsme jej hotový, a i když jsme jej objednali, má na něm větší podíl vkus tru- hláře a čalouníka, než vkus náš vlastní. Při stavbě velkoměstských domů nanejvýš se dbá- poněkud na zevnějšek, na nákladné průčelí, ale nikoli na účelné rozdělení vnitřku. A tak jsou naše velkoměstské byty těsné, trpí nedostatkem vzduchu a světla, chtěji být normální, ale jsou nepohodlné, jako špatněušitý kabát na těle. Ne- lze sic přehlížeti hmotné příčiny toho stavu, po- měry majetkové a spekulační, ale ti, kdož řídí stavební ruch velkoměsta, neměli by tak šmahem zapomínati na zdraví obyvatelstva uvnitř rostou- cích řad činžáků. Otá: ka domů a domků rodin- brány velkých měst, a obava, že u nás bude jí pozdě otevřeno, jest oprávněna, vidíme-li, že i naše venkovská města, v místech volnějších. s cenou půdy ještě lichvou nedotčenou, projek tuji svoje rozšíření tak, jakoby ležela v těsných údolích, a staví dům vedle domu, patro na patro. majíce na zřeteli spíše ulici, než domy a byty v nich. Na řadě ukázek interiérů z drážďanské vý- stavy (pomocí skioptikonu) ukázal pak pan před nášející, co jest v podstatě umění býlové: ce znamená účelné, praktické rozdělení bytu, vy

Praha

31 article

užití jeho jednotlivých částí, jaké jsou vše- obecně platné momenty praktického zařízení dle účelů, jimž mají sloužiti. Každá umělecká re- forma odvislá jest ovšem v první řadě od poměrů majelkových, a tak přirozeně jiné požadavkya jiné řešení celých bytů a jednotlivých jeho část vymáhá byt boháče či průměrně zámožného člo- věka, jiné byt řemeslnika, živnostníka či dělníka. Byt však zůstává vždycky bytem. Pro rodinu mi- lionářovu, jako pro rodinu dělnickou. Poměry náklad jsou jiné. Zásady však stejné a kořen týž. V bytě bydlím, a při práci i pohovu, v ro- dině či sám o sobě může a má každý míti ta- kové zařízení a takovou úpravu prostoru, útva a užitkovou schopnost nábytku, odpovídající po- žadavkům zvyklosti, pohodli a vkusu. Největše bolestí našeho neumění bydliti jsou naše pokoje a světnice. Z našich bytů bývají kuchyně, dobře-li leží a mají dost prostoru, ještě až nej- vyspělejší částí bytu co do svého zařízení, roz- hodně spíš, než samy místnosti obytné. Dbají totiž z pravidla dvou důležitých momentů, prak- tičnosti čili účelnosti a čistoty. Mnohem hůř je s ostatními místnostmi bytovými, především s našimi předsíněmi, úzkými a tmavými, s na- ším umistěním oken, jež jsou úzká a vysoká, osvětlují spíš podlahu než samotny obytný pro- stor, jsou dělána spíš pro venek a jeho symetrií, než pro vnitřek, víc jako dekorace facady, než jako živé místo, pramen světla a vzduchu pro příbytek. A konečně s našimi holými, rovnými stěnami věčných obdélníků nebo čtvorců, se zby- tečně vysokými stropy, jednotvárnými a šablo- novitými.

32 article

V našich kasárnicky stavěných bytech čin dosud rozestavení nábytku největší potíže. Ne- můžeme se při tom říditi svými potřebami zvyklostmi, nýbrž jenom příkazy stavitelovými, který bytové schema jednou naučené do omrzení opakuje. Pokoje menších domácností musí ovšem sloužiti začasté dvěma nebo třem úko- lům současně, bývají jídelnou a pracovnou zá- roveň, zároveň hovornou i ložnici. Avšak i tady, v poměrech omezených a nejomezenějších, pra- videl jednotnosti, účelné praktičnosti a vkusu může i má býti dbáno, aby celkový dojem by)