ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a91a4790-75e3-11dc-b364-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, person 48, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 10. dubna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 98.
4 article
Na ranní a odpol. HIst, předplácí see v Praze v alminislraeí nbsl k stvrt leta . . . . 6 K — s dvoji denáškos na čivit leta . . . . 7 K 50 h ve hlislkách 2 K 80n na něsíe . Poštont kei na čtrrt kia . . . . s dvojí zásllkon s čtvrí ta . . . . 11 K con na měsí
KIA Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Nerozptylujme se!
Nerozptylujme se! Nynější volební kampaň spadá do doby jež vnesla do všeho politického světa zvláštní nervosu a vtiskla mu ráz přechodu a ne jistoty. Mohutný převrat, jakýž nastal v mo- cenském postavení nejrozsáhlejší říše na pevnině evropské a nedohledné konce vnitř ního kvašení jejího, tvoří téměř nevypočíta- telnou složku, jíž vážně otřesena jest tak zvaná rovnováha mezinárodní. Úvahy německého a ostatního západo- evropského časopisectva, neméně než nálada předních evropských burs, stejně nasvědčují tomu, že vymizela z veřejného mínění evrop- ského někdejší důvěra v zejtřejší den, že na všech stranách se očekávají nové kombi- nace, nová seskupení soupeřících velmocí. při čemž nejrůznější domněnky stíhají jedna druhou. Ke hlavní, výše vzpomenuté příčině to- hoto povšechného rozpoložení myslí přistu- pují nad to v každém státu zvláštní poměry vnitřní, jejichž kolísavost v nemalé míře souvisí s vývojem poměrů mezinárodních Nehledě k Rusku s jeho stále ještě nevyjas- něnou otázkou ústavní, Německo se svými vnitřními otázkami: sociální, welískou a pol- skou, Francie se svým bojem církevním
Rusko Německo Francie
7 article
Anglie se svou otázkou irskou, pozemkovou a sněmovny lordů, tedy všecky nejmocnější říše evropské stojí před velmi vážnými problémy A Rakousko Uhersko ! Třeba-liž tu zvlá- ště vzpomínati po deset let již se vlekoucí a stále ještě stejně mlhavé otázky vyrov- nání s druhou polovicí říše? Vedle toho však každý z nás pociťuje, že neuspokojené dosud postavení národů, o nadvládu nad nimiž se podělili Němci s Maďary, přes všecko umění mužů u vládního vesla se nalézajících, promění se týmž dnem v otázku nad jiné kritickou, kdyby kostky vyrovnací dopadly opětně na prospěch Němců a Ma ďarů. Tu by nové vyrovnání postavilo ostatn národy tváří v tvář otázky existenční. A ne- klepá-li již dnes otázka ta na brány jejich, u nás v Čechách na př. v podobě bezohled- ného nastupování na naše menšiny v krajích smíšených, v brutálném ohrožování jazykové rovnoprávnosti (viz nejnověji Liberec), Uhrách pak v neúprosném zneuznávání zá- sad zákona národnostního?
Němec Maďar Anglie Rakousko Uhersko Čechy Liberec Uhry
8 article
Co se má dále ještě díti proti právům a zájmům našich českých lidí, když otálí se i s vykonáváním práva na postup našich soudních úřadníků? A v jakém podivném postavení octlo s naše nižší duchovenstvo, když biskupové zakazují jeho spolčovací právo, ač organisaci duchovenstva německého nepřekážejí? Ne- vtisknuta-li tím v jeho tvář pečeť ponížení vůči soudruhům německým, ba nepostaveno-li takto duchovenstvo německé přímo ve vůdči postavení v církevní »provincii české«? Jsou-li to vše bezvýznamná znamení věc příštích? Na jaká znamení další ještě če- káme, co se má ještě vše díti s našimi če skými lidmi, abychom se otřásli v nitru svém a sebrali síly své? Nestačí-liž vše to, abychom postihli, jak oprávněný byl varovný hlas nezapomenutel- ného dra. Eduarda Grégra, když se dne 5. března t. r. netuše loučil s námi: »Varuji před tím, abychom se neoddávali jásavým pocitům vítězství. Jsme ještě daleko od cíle a nikdo nemůže věděti, nebudeme-li ještě nepředvídanými událostmi vrženi opět nazpět.
Grégr
9 article
To jest jisté, že nás očekává ještě mnoho těžké a snad dlouhé práce, než dojdeme ký ženého cíle.« A jak si počínáme, jak se chystáme na tuto těžkou a dlouhou práci? Jak to vypadá v nynější neobyčejně vážné a dů- ležité době na naší národní lodičce? V řadách oněch, kdež před léty nej okázaleji se volalo po práci doma, po práci vnitřní, a kdež se stíhala jako veliké prohře- šení všeliká pozornost širšímu okolí, jakoby se tím zájem lidu odvracel od nejbližších úkolů — pozorujeme od počátku nesnází na Východě zarputilé úsili; navykati národ český na rozklad veliké říše východní a konati služby pionérů pověstného pudu na Východ, kdežto jiní jsou přímo nadšení předpokláda- ným ovládnutím jihu slovanského. Od které doby přeje si národ český takovéto dobro- družné politiky vůči svým soukmenovcům a od které doby podobné záměry mají mu býti nalehavější než obrana vlastní? Nebylo-li vhodno v dobách, kdy ostatn Slovanstvo stálo ještě neotřeseno, uznávati jeho význam pro nás, od které doby stalo se nám potřebou, kochati se v jeho ne snázích? Bylo-li svého času zásluhou, věsti náš lid spíše ku pochopování zájmů jeho vlast- ních, proč nyní odvádí se jeho pozornost ve směru přímo opáčném?
10 article
Nejinak se to má i se stanoviskem ob- dobným k druhé polovině soustátí. Dokud pud na Východ narážel na mocné postavení Ruska, jen málo kdo všímal si umlčených Slovanů uherských; dnes, kdy vlastní energií prodírají se v popředí a kdy pud na V chod je v plném pochodu a rozkročuje se až po Bagdad, dnes i my v jeho vleku po- čínáme se domnívati, že naše nejbližšía nejnaléhavější úkoly nutno oním směrem přeložiti. A přece jest pro národ, jejž očekává ještě těžká a dlouhá práce doma, věcí nejdůležitější, aby zajistil své postavení nejbezpečnějším pravidlem, nerozm no- žuje počet svých odpůrců,a maje dosti na těch, kteří prot němu stojí bezprostředně. Každý národ má především povinnos hájiti ony své vlastní posice, na něž byl vý- vojem věků postaven a odkázán. A naše posice a naše úkoly se nezměnily v ohledu tomto dosud ani v nejmenším; náš obranný zápas na půdě domácí není ještě dobojován všech našich sil jest třeba soustřediti, aby- chom zabezpečili své fronty západní, severn a jižní. Východní naše fronta jest ohrožena pouze nepřítelem nižšího řádu, a má za sebou pozadí mnohem mohutnější, třeba že na okamžik a dočasně zmatené a zneklidněné. Vzpomenuli jsme předem nejistoty mezi- národní zvláště proto, abychom upozornili, jak se rozptylujeme, když čásť svých, nám tak potřebných sil upínáme na poměry vzdáleně, na poměry, jejichž konečné vy- kvašení půjde před se — bez nás. Neméně pochybné jest naše účastenství v řešení vnitřních otázek jednotlivých národů a států, byť i nám pokrevních a přibuzných; naše otázka stojí a padá zde — na půdě zemí českých; na tom, jak ji zde dove deme postaviti a řešiti, vytváří se i význam naš pro všecky ostatní záležitosti, ať bližší neb vzdálenější.
Rusko Bagdád
11 article
Budeme-li zde na této půdě kolísatia couvati, nebude to na prospěch ani bratří Slováků, ani všeho ostatního Slovanstva, a nepřispěje to ovšem ani samodržavné ani konstituční Rusi. Ale ani ti, kdož jeví o nás zájem na Západě, nebudou význam náš oce- ňovati dle toho, s kterou politickou skupinou zahraničnou souhlasíme neb nesouhlasíme, nýbrž dle toho, jak si svých dove- deme uplatniti zde, na své do- mácí půdě. Němci, naši sousedé a krajané, takřka den jak den nám podávají doklady, kterak si národ zjednává vliv třeba i přes hlavy stát- ních orgánů svou vlastní energií, neméně pevně dovedou i Maďaři postupovati, i když zdánlivě kde kdo proti nim se staví, proč bychom my, národ stejně kulturní, stejně hi- storický, stejně schopný a nadaný, měli vésti si na své domácí půdě méně energicky. méně sebevědomě? Na jednom poli naskytuje se nám právě nyní příležitost, abychom podali důkaz, že svému poslání a povolání rozumíme, žeje chápeme, a to jsou nastávající všeobecné volby do příštího parlamentu. Budou-li se volby tyto v národě našem konati v plném vědomí úkolů, jakéž nám ja- kožto národu jest opatřiti, sejdeme-li se všichni u této nejbližší a nejnalehavější práce, aby z ní měl prospěch celek národa ideje jej spojující, pak o tom nepo- chybujeme, že význam národa českého bude pociťován i za obvodem zemí našich. Rozptýlíme-li však síly své a pustíme se v různo za cíli hmotnými, ani těmto nepro- spějeme, protože rozptýlená armáda — vždy a všude byla armádou poraženou, pouhým shlukem marodérských houfů.
Slovák Němec Maďar
12 article Národnost a vojsko.
Národnost a vojsko. Nedá se popříti, že odstoupením bývalého ministra války Krieghammra, jenž ostatně vavříny své, jak známo, na zcela jiném poli hledal, než na poli válečném, nastala, pokud jde o věc národní, v armádní správě patrná změna. Ne- popíráme, že co se stalo, bylo slabým reflaxem událostí v Uhrách a tamějších zápasů prolomiti privilej němčiny ve vojště. Nejsou to sice vymože nosti valné, jež v ohledu j azykověm zaznamenati můžeme. však rozhodující kruhy konečně uznaly,že šilenstvím by bylo, při nynějším lidovém rázu armády a při národnostním složení říše, protežo- vati národnost jedinou, ostatní pak pod zá- minkou armádní jednoty odstrkávati a urážeti. K ilustraci změny dovolíme si připomenout pouze odpor vojenských kruhů naproti českému nápisu na zeměbraneckých kasárnách na Poho- řelci, kdežto dnes je již na kasárnách a na ostatních vojenských ubikacích všude nápis český. Je to sice maličkost, ale je dosti charakteristická. Toť se ví, že i tak nepatrná povolnost pobouřila Němce, kteří odedávna právě armádě spatřovali baštu germanisační a zároveň také nejbezpečnější oporu, po případě refugium svých ponémčujících snah. Praskne-li všechno — filosofovali — zůstane nám armáda a tato instituce stačí, aby Němectvo zůstalo v Rakousku vždy vítězným. Spolehali v tom na nejvyšší kruhy, pohlížejíce na armádu jako na nejspolehlivější německo-nacionální asekuraci.
Krieghammra Němec Němectvo Uhry Rakousko
13 article
Proto dříve neustále ty útoky na bývalého mi- nistra války Pitreicha, jenž led prolomil, prolo útoky i na nynější správu armádní, jež nena- hlíží, proč by se uchýlila od soustavy, jež aspoň není v ohledu národním tak příkře od- mitavá, jakou byly soustavy před tím, kdy za- povídalo se důstojníkům mluviti i v soukromi a v místech ryze českých jazykem českým kdy pověstné německé smýšlení bylo důležitéjším než sebe důkladnější vzdělání a výcvik vojen- ský. Co jen z »českých aspirací« podezřelých důstojníků posláno z trestu do nehostinných garnison haličských, kde přes všechnu líčenou polskou loyalitu a přes ochotu polskou povolo- vati úvěry vojenské, voják do kruhů sou- kromých i dnes ještě přístupu nemá. Jsme ovšem od spravedlnosti naproti jazyku našemu v armádě ještě náramně daleko a co povoleno, jsou jen málocenné odpadky z bohatého stolu německých výsad a my ustáti nesmíme v bojí za práva svého jazyku ve vojště i kdyby ná- rodní nasí oopůrci sebe vic se rozčilovali a do- kazovali, jaká opět křivda se jim děje, že i ve vojště po dlouholetém úsili nám dopřán nepa- trný cípeček národní spravedlnosti. Jen mimo- chodem připomínáme včerejší žalobu »Bohemiee v tomto směru, jež je opět výmluvným dokladem
14 article
zpupnosti, jež jest příznakem dnes všech projevů německých. Zpupnost, jež za křivdu na něme- ekých zájmech prohlašuje každý i sebo menš jazykový ústupek nám a jež drzým způsobem mluví o počešťování armády proto, že dnes po- někud více se dbá u důstojníků na znalost řeč plukovní. »Strateg« z Anenského dvora nazývá to zbylečným obtěžováním důstojníků, žádá-li se na nich, aby se s mužstvem smiuvili; nejvíce ale dopaluje »Bohemii«, že onehdy učiněno bylo ministerstvem války vyzvání, by hlásili se pod- důstojníci k dozorčí službě ve vojenských reál- kách, kteří by vyznali se v němčině aspoň potud, co stači ke konání služby, češtiny aby ale byli znalí slovem i písmem. Činí-li mini- sterstvo války tyto podmínky, ví dojista, z jaké přičiny, že by v tom bylo nějaké protežováni jazyka našeho, domnívati se může jen ten, kdo všechno řemeslně zkrucuje a naráží na brdo jednostranného německého prospěchu. Dle infor- mace má býti těchto poddůstojníků použito české konversaci chovaneů. Nu a to snad není nijakým zvláštním vyznamenáním pro jazyk náš. Mimo to naříká »Bohemia« na to, že prý dis- lokací vojska v Čechách velice jsou Němci po- škozeni. V českém kraji jsou prý té doby tri divisní velitelstva pěchoty, dvě divisní velitelstva zeměbrany, pět brigádních velitelstev pěcholy, tři brigádní velitelstva zemské obrany a dvě bri- gádní velitelstva dělostřelecká, kdežlo v něme- ckém územi pouze jedno brigádní velitelství pě- choty a jedno brigádní velitelství zemské obrany ve smíšeném kraji pak jedno divisní velitelství pěchoty a dvě brigádní velitelstva pěchoty. Ze 53 praporů pěchoty prý jich umístěno pouze 7 v německém kraji, 9 ve smíšeném, v českém ale 37. Dva prapory polních mysliveů jsou prý
Němec Čechy Bohemia
15 article
posádkou v českém, 1 prapor v německém, 14 eskadron jízdy v českém, 6 v německém, 4 ve smíšeném, 24 baterií v českém, 8 ve smíše- ném kráji, v německém kraji pak ani jediná atd. Celkem připadá na český kraj 61 praporů. 20 eskadron, 24 baterií a 2 divise vozotajstva na smíšený kraj 13 praporů, 4 eskadrony a bateril, kdežto na německý pouze 14 praporů a 6 eskadron. Jaký prý to nepoměr! Připomí- náme, že to rozdělení staré, na němž průběhem let jen to se změnilo, že velitelství armádního sboru, jež nalézalo se po dlouhá léta v českém Josefové, přeloženo na velikou škodu tohot města do německých Litoměřic. Ostatně nemají Němci pražádné příčiny stěžovati si na tuto ubikaci, vždyť právě německé garnisony v če- ských a smíšených městech byly nejúčinnějším prostředkem germanisace.
Němec Litoměřice
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Vídně, 8. dubna. (Přelíčení sukra jinskými studenty.) Vídeňský zemský soud byl již zpraven, že jest delegován, aby provedl přelíčení s ruskými posluchači Ivovské university, kteří jsou žalováni pro výtržnosti dne 23. ledna. Vyšetřování svěřeno soud. adj. dru. Bettelheimovi a dru. Kadeczkovi. Ve vyšetřování nachází se 125 studentů. Proti 15 z nich po- dána již žaloba. Soudní akta jsou velice obsáhlá a vyšetřování bude vyžadovati několi ka měsíců, takže na přelíčení může dojíti až někdy na podzim. Přelíčení potrvá snad něko- lik neděl a bude mu vyhrazeno z v láš tn porotní období.
Bettelheim Vídeň
17 article
Z Lublaně, 8. dubna. (Programo vá řeč Hribarova.) Ve včerejší schůzi slovin- ské pokrokové strany v Lublani byla schválena kandidatura starosty Ivana Hribar a. Protin se vyslovili pouze socialisté. Iv. Hribar ve své reči přihlásil se otevřeně ke směru národnímu a pokrokovému, vida cíl slovinské politiky v úpl- né rovnoprávnosti slovinského národa s ostatní- mi národy rakouskými. Proto bude se domáhat zejména vybudování slovinského školství od ško- ly národní a měšťanské až do škol středních. odborných a vysokého učení slovinského. Je však neteliko Slovinec, nýbrž i uvědomělý Slo- van. Naučil se v nládi všem slovanským jazy- kům v hovoru i písmě, což, bude-li zvolen na říšskou radu, přispěje mu ve stycích s poslane jiných skvanských národů. Své slovanské pře- svěděení nikdy netajil a také příště bude se k němu hrdě znáti. Nový volební řád dal již ra- kouským Slovanům malou většinu v říšské radě; je to počátek přištího poslovanštění tohoto státu jež nastati musí ne-li dříve, tedy později. Nepřá- telství klerikální strany slovinské Hribar se ne- leká. Přihlásí se do klubu slovinského, poněvadž to bude jeho povinnost. Bude-li však odmítnut, jak mu už nyní hrozí orgán klerikální strany, na lezno na říšské radě jiny klub, o který se bud- moci opříti, aby mohl pracovati ve prospěch Lublaně a slovinského národa.
Hribarův Hribar Iva Lublaň rada jin klub
18 article
Z Pešti, 8. dubna. (Z výroční zprávy ministerstva obchodu.) Wekerlův kabi net, jenž slavil právě prvé výročí svého trvání podal sněmovně zprávu o své činnosti v minulém roce. Vzhledem k nynějšímu vyjednávání o nové vyrovnání jest zajímava zpráva ministerstva ob chodu, v níž se mluví o vyrovnání. Činnost mi- nisterstva obchodu — praví se tu — vyznačovala se horlivými přípravami k hospodářsk samostatnosti jak uvnitř země, tak i v po- měru k cizině a dalšími přípravami pro ten pří- pad, nebude-li s Rakouskem uzavřena celn a obchodni smlouva, jež by vyhovovala hospodářským zájmům Uherska. V září m.r zahájeno s rakouskou vládou jednání o takovou celní a obchodní smlouvu. Ve smlouvě má se zdůrazniti státní a hospodářská nezávislost obou států a také samostatnost celníh území. V jednání se ještě pokračuje; ale vlá- da učinila ve směru výše označeném důležitý krok tím, že podala sněmu předlohu samo- správného celního tarifu. Předloha dosud nevyřízena jen proto, že příští úprava ho- spodářského poměru k Rakousku může míti zn následek některé změny v podrobnostech před- Z Pešti, 8. dubna. (Protichorvatské- mu praporu.) Dle platných zákonů vztyčuje se nad sněmovní budovou v Pešti vedle praporu uherského také prapor chorvatský, kdykoli za- sedá říšský sněm uherský. Včera chorvatský prapor nebyl vyvěšen. Posl. Supilo zakročil u předsedy sněmu Justha a tu zvěděl, že chor- vatský prapor dal odstraniti sám Justh, poně- vadž se prý ve sněmu projednává nyní školská lohy
Wekerlův Posl Justh Pešť Rakousko Uhersko
19 article
V drobném prodejt: raaní číslo o sobě . . . za 8 odpolečiní . . . . . na 2k Ve úlialkách na venkově ranní čiala. 10 k odpolední . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově napřei. Píedplaconí a lnserty přijiná vdnlnl- strace v Marianské ulici č.. TTam nacházejí se též redskce tskárna š ezpodice „Národnich Listů“ Rukopisy se novracejí.
20 article
přodloha, která se týká pouze Uher a nikoli také Chorvatska. Poslanec Supilo správně namitl, že sněm kromě školské předlohy jedná každodenně též o podaných návrzích a dotazech, stanoví jednací pořad atd., vesměs věci, do nichž mají i chorvatští delegáti právo zasahovati a proto chorvatský prapor má býti na sněmovně vztyčen každý den. Důvody Supilovy předsedu Justha přesvědčily a chorvatský prapor bude se nyní vyvěšovati opět stále. Ze Lvova, 6. dubna. (Úřadní jaz yk v ruských obcích.) Od té doby, co polská většina haličského sněmu přijala osnovu zákona o jazyku úřadním v samosprávných úřadech, usneslo se dle „Dila“ již 634 ruských obcí, že budou úřadovati jazykem ruským, kdežto dosud úřadovaly polsky. Ač je to značný úspěch ruské agitace, již se stejně horlivě účastní přívrženci obou hlavních ruských stran, je přec dosud ne- dostatečný, poněvadž převahou ruských obcí jest v Haliči kolem 3500. Nestane-li se změna úřad- ního jazyka i v ostatních obcích do schválení zákona, nebude pak snadno možno změnu ta- kovou provésti, poněvadž bude záviseti od kvali- fikované presence v zastupitelstve
Supit Supilův Justh Uhry Chorvatsko Lvov Dila Halič
21 article
Z Turč. sv. Martina, 6. dubna. (Perse- kuce Slováků.) Dne 27. m. m. stál před porotou peštskou redaktor „Slovensk. Týžden- nika“, Dušan Porubský, aby se zodpovidal z „podněcování k nenávisti proti Maďarům“, je- hož se dopustil pěti články, uveřejněnými v„Týždenníku“. Maďarská porota ovšem přisvěd- čila na všechny návrhy státního zástupce a Po- rubský odsouzen na jeden rok státního vě- zení a 1200 K pokuty. Z redaktorů „Týžden- níka“ posl. Milan Hodža právě si ve Vácově odbývá trest měsíčného vězení, z něhož rod. Matuškovič nedávno se vrátil Dne 2. t. m. stál před zemským soudem v Prešově Ivan Pivko, jenž se při lonských všeobecných volbách ucházel o mandát v giral- tovském okrese šarišské stolice. Byl žalován, jak se rozumí samo sebou, pro „podněcování proti maďarské národnosti“ a dostal 14 dní státního vězení, 50 K pokuty kromě náhrady soudních útrat.
Martino Perse Slovák Dušan porubský Maďar Hodža Vácův Matuškovič Ivan Týžden Prešov
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 9. dubna.
Praha
24 article
Schyluje se v Rusku k občanské válce? Teroristé v Rusku již opouštějí cestu revo- luce, t. j. cestu branného boje se státní mocí z účelem převratu, a chystají se k boji s těmi spoluobčany, kteří jsou jiného politického a soci- álného přesvědčení. Boj takový jest občanskou válkou. Slečna Tatana Leontěva při svém přelíčen výslovně to pravila, že teroristé takového boje se neštítí, nýbrž za svatý jej pokládají. Ubije-li rudosotenec“ „černosotence“, je to veliká zá- sluha; ubije-li ale „černosotenec“ „rudosoten- ce“, je to hanebný zločin, který teroristé musejí krvavě ztrostati na všech svých odpůrcích. Obyvatelstvo nerevoluční necíti se bezpeč- ným a nespoléhá již na ochranu vlády, od níž žádá, aby dala každému právo ozbrojiti se a há- jiti se dle potřeby. Revoluční „Kolokol“ v Petrohradě bez obalu ohlásil, že „se dějí účinné přípravy k vy- hlazení všech černosotenců“. Odpůrci revoluce dostávají písemné ortely smrti, a to ne již jen byrokraté, generálové, policisté a jiní sloupové vládního systemu, ani ne již konservativní po- slanci Hosudarstvenné dumy, nýbrž lidé politi- cky nečinní, jen ve svém společenském posta- vení známí jako odpůrci revoluce.
Tatan Leontěv Rusko Petrohrad
25 article
Petrohrad si teroristé rozdělili na čtvrti. V každé čtvrti učiněn soupis „černosotenců“. Nyní se tvoři „bojové desítky“, k nimž se ver- bují dobrovolníci, kteří se hlásí z řad studentů a dělníků. Tito dobrovolníci opatřují se elektri- ckými svítilnami a úřadnickými čepicemi, aby při činu odvrátili od sebe pozornost. Chy staji se provésti v celém Petrohradě bartolomějskou noc. Stejně jest v provincii. I duchovní žádaji od policie dovolení, aby směli ozbrojiti sebe i své ženy. Policie by nebyla proti tomu, ale kon- sistoře to zakazují, protože křesťanský duchovní nemá ani zvíře zabit, neřku člověka; a protože nesmí zabíjet, nesmí nositi zbraně. Mariavité v Polsku mstí se katolikům. Vražedné přepadení loďských mariavitů, když na Bílou sobotu dleli na modlitbách kolem svého duchovního, popudilo mariavity k odvetě. V Zgeři u Lodi zástup přes sto mariavitů pře-
Petrohrad Polsko
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. dubna 1907. H. (Hanna Kvapilová.) Měli by kvě tinami pokrýti poslední cestu té bytosti něžné poetické. Sladce a smutně zpívající dívky měly by sypati světlé hyacinty a bilé lilie před rakev Ofelie a rudé máky a uzardělé slzičky metat pro Markétu a pyšné růže a rozechvělé fialky rozložiti kolem krásného čela, v němž dřímí sen Titanie a hrdá tragika Marie Stuartky. Hanna Kvapilová . .. Její život dozněl náhle, jak přerušená píseň Odešla s úsměvem rozkošné a rozmarne Blaženy. Dovedla být libezně harmonickou, sma- vou, zpěvnou, a zdálo se, že z její bytosti vy- zařuje jas radostný a čistý, jakoby v její duši stále zpívalo jaro a kouzlo života. Byla velkou herečkou ta, která se dovedla takto usmívati a která tři dny před svou smril zasažená již a unavená, tak bujně se rozveselila v rozmarech a v kokelním šveholení Blaženy osvěžila srdce našel Ale jaký smutek skrýval se v jejích očích jakými horečkami planuly její krásné, jemné. rozcitlivělé ruce! Neměla klidu ta žena zdánlivě harmonická, nebylo vyjasnění v její nitru roz bolestněném a zmitaném. Byla příliš umělkyní! Žila jen pro umění Vydávala ze sebe více nežli přijímala od života v němž poznala tolik práce, strasti, zápasů A její zjemnělé ženství uštvalo se, zničilo se Klesla vysílena skoro ještě na jevišti, ta, která všechno obětovala svému umění, své mládí, své nervy, své zdraví.
Hanna Kvapilová Markéta Titanie Marie Stuartka Blažena Klesl Praha
27 article Nezapomeneme na největší naši herečku
Nezapomeneme na největší naši herečku moderní. Budeme mlti stále před očima její čarovnou Ofelii, její nádhernou Monu Vannu, její pravdivou a rozechvívající Noru, její zneklidňující Ellidu Wangelovou, její hlubokou Marii Stuartku. Ve všech postavách, jež vytvobila, o naivních holčiček měšťáckých z domácích her až k ženám Ibsenovým a Shakespearovým, byly dvě základní tendence její povahy: vzlel ušlechtilý a básnický a citová prohloubenost. Zdálo se, že té umělkyni, jež dovedla s nej- prostší pravdivostí vyjádřiti smích a stesk ne- vinného mládí nebo drama ženství milujícíhoa trplelho, scházely některé tony. Zachovala a jakousi jasnou a dojemnou ucelenost ve svém poslání uměleckém a proto v galerii její postav nenajdeme ženy svůdnické, rozvášněné a demo- nické, kurtisánské a světácké. O jejím krásném a produševnělém umění nelze říci, že zaznívalo všemi strunami. Toute la lyre! Jen struny snivé, poetické, něžnéa cituplné nejplněji rozechvivaly se pod kouzlem jeji hry. A přece ona sama byla vtělenou vášní. Byla zosobněnou vášní umění, ctižádosti, di- vadla! Celý její život, od divčích let, byl jediným dychtěním a hledáním, pouze praci mučednictvím tvoření. Tak jsme ji znali skoro 20 let . . Poznala mnoho zlého, ale též často vítězila.
Ofelie Mona Vanna Wangelův Marie Stuartka Ibsenův Shakespearův
28 article
Měla obdiv a přátelství lidí milujících krásu. Ale nevím, zdali ji umění dalo aspoň tu útěchu a to úločiště, které od něho požadovala neklidná a melancholická Duseová. »Zapomněla jsem již na vše«, řekla velká tragédka francouzskému spisovateli, »minulos již žádná není. Chei jen pracovat, nehledám v umění úspěch, ale úločiště.« Ale naše umělkyně i po slavných večerech kdy nejkrásněji se vyžla v některé své roli — hrála tak málokdy — mívala smutný stín ve svých očích a její ruce se vždy horečně chvěly Její smích byl roajařením, ale nebyl radosti, její humor byl duchaplností, ale ne veselím. Měl jsem vždy pocit, že jí cosi zimničně lom cuje, že její srdce se chvěje, její mozek je v ohni. Oddávala se až do vysílení svému umění, chtěla jíti dále nežli jí dovolovala její fysická mohoucnost. A není divu, že se ušívala tím životem.
29 article
Ostala vždy stejnou. Nebylo rozdílu mez tou Hannou Kubešovou, kterou jsem jako dívku poznal při jakýchsi zkouškách pro představen v »Umělecké besedě« a mezi Hannou Kvapilo- vou, s kterou jsem se setkal naposled pře krátkou dobou. Vždy byla jemnou, milou a vznětlivou K nadšení měla stejně blízko jako mladá naivka i jako vyspělá tragédka. Její zájem byl velm živý a všestranný. Bylo málo inteligentních žen. A měla vzácný Obklopovala se rozkošnými předměty. Mi- vkus. lovala krajky a výšivky, starožitné i exotické bibeloty. Její budoar byl jedním z nejzajímavěj- ších a svědčil o vybroušeném její vkusu. Dovedla roztomile vypravovali o svých lek- turách a cestách, neboť to byla největší dobro- družství jejího života. Proto tak dovedla hovořit, poněvadž tak snadno obdivovala. Přicházela hned do extase a nebyla skeplickou. Taková byla vždy a kdož ji viděl poprvé jako veselou tiv- činu, jež tak ráda se pouštěla do estetických filosofických besed, z nichž přecházela do bez- starostného smíchu, i když jsem ji viděl v po- slední době, libeznou a rozechvělou s tajemstvím smutku v očích, s horečným pláním něžných rukou. Hanna Kvapilová byla velká umělkyně a zářivý zjev ženství. Umřela v kráse. Dostoupla vrchole. Osud ji ušetřil sestupu, tak trpkého té, jež vítězila. A proto je cosi smiřujícího v její smrti. Tušila ji a pravila své oblékačce diva- delní: »Oblékněte mne krásně do rakve. Vite, ž to mám ráda. Dejte mi nejlepši mé bílé šaty upravte mi pěkně vlasy . ..« Ano, odešla sličná, opustila nás s úsmě- vem Blaženy ta bytost něžná a postická.
Hanna Kubešův Hanna Hanna Kvapilová Blažena