1
masthead
14. května 1901. Číslo 132.
4
article
Stavbu provedli Matěj Bílek a Štěpán Šulc, mistř
lesařští z Prahy a Král. Vinohradů za 129.490 zl
56 kr. dle plánů, jež v městském úřadě stavebním
dle návrhu vrchního inženýra J. Soukupa vypracoval
inženýrassistent V. Trča. Dozorcem stavebním by
městský radní stavitel Antonín Kubr; dohled stálý
nad řádným a správným konáním prací obstarala
kancelář mostní, zvlášť ku stavbě nového kamenného
mostu zřízená.
Nový, kamenný most císaře Františka. Z moslu
Palackého po vodě, z mostu Karlova proti vodě lze
přehlednouti nový most císaře Františka, jehož smělé
oblouky nemají co do plochosti sobě rovných, nebo
křivost jich v závěrku téměř mizl.
Most rozdělen jest jaksi na čtyři díly. Prvý dí
nad mělčinou při pravém břehu jest předmostí ve
způsobu oblouku o šířce 22.4 m, jež možno pokládati
za část nábřeží do řeky vyčnívající. Druhý díl pne
se přes staroměslské rameno řeky, třelí díl nad
ostrovem Střeleckým jest zátopový most a čivrtý dí
přepíná malostranské rameno řeky; tyto tři díly mostu
mají šířky 16.4 m.
Předmostím získán jest náležitý prostor k ne-
náhlémn vjezdu z třidy Ferdinandovy a z obou stran
nábřežních? mimo to umožněn z předmostí nerušený
pohled do nejbližšího i vzdálenějšího krásného okolí
A. Předmostí. Má jeden elliptický oblouk o roz-
pjetí 26.6 m a vzepjetí 56 m; tento oblouk má
v patkách 22 m tlouštky, kteréž ubývá k závěrku,
kdež měří 1 m.
Bílek
Šulc
Král
J Soukup
V Trča
Kubr
František
Palacký
Karlův
Ferdinandův
Praha
Most
m . Předmostí
5
article
Pobřežní pilít vyčnívá z líce nábřežní zdi směrem
do řečiště o 12 m, jest v základu tvaru obdélníko-
vého o délce 27.14 m a o šiřce 6.65 m; spočívá n
desce betonové 1.15 až 1.32 m silné, která je v hloubce
2.15 m pod normální vodou na 115 jehlách zhušťo-
vacích. Jehly kulaté a o středním průměru 30 c
jsou dlouhé 3 m až 4.65 m zhušťují základní písko-
vitou se štěrkem promíšenou půdu a beraněny jsou
ve vzdálenostech střed od středu O7m. Základ pilíhe
tohoto jest obemknut jednoduchou štětovní stěnou
jež se skládá z vodících, hraněných jehel 30 cm
silných, 2 m od sebe vzdálených a ze štělovnic sil-
ných 10 cm.
Štětová stěna tato šla při zakládání pilíře 1.5m
nad normální vodu a bránila vnikání vody do jámy
základní, v níž se betonovalo za stálého čerpání
vody; po dostavení pilíře byla stěna tato ve vyši
normální vody uříznuta a slouží za ochranu proti
podemletí. Beton desky základní jest smísen z 1 dílu
cementu, ze 3 dílů písku říčného vltavského a z 5 dílů
štěrku davelského a pěchoval se ručně ve vrstvách.
Na desce betonové spočívá průkladná vrstva ze
kulových kvádrů, na níž se zdilo klenbovilě v prů-
měrné tlouštce 3 m ze žulových kvádrů; za těmnito
kvádry dozděna potřebná tlouštka z kamene lomového.
centimetr
6
article
Od úmyslu užiti dílem též starých základů od
zakotvení mostu řetézového, jakožto základu pro
oblouk klenbový, musilo se ustoupiti pro chatrnost
jejich.
První návodní pilíř pod ostrovem Žofinským, do
něhož druhá strana klenbového oblouku předmosti
se opírá, stojí tam, kde byl pilíř podporový mostu
řetězového, jenž měl zůstati součástí pilíře nového
a měl se pouze proti vodě i po vodě prodloužiti.
jelikož nový most jest značně širší, nežli starý ře-
tězový. Prodloužení základů pilíře starého vykonáno
způsobem pneumatickým (pomocí stlačeného vzduchu)
caissony železnými, jež vězí ve skále; průběhem
stavby vyskytly se však odůvodněné pochybnosti
o bytelnosti základů starého pilíře a k návrhu zna-
lecké komise pp professora A. Vojtěcha Velílika
stavebního rady J. Rybáře, a vrch. inženýra C Wein-
gärtnera rozhodnuto odstraniti zcela staré základy na
roštu jehlovaném a zříditi i část prostřední způsobem
pneumalickým, jelikož poskytuje to většl záruku
bezpečnosti; tím stalo se, že je základ tohoto pilíře
krojdílný.
Žofinský
A Velílik
C Wein
7
article
B) Díl mostu přes rameno staroměstské pne
od prvního návodního pilíře pod ostrovem Žofinským
až k polonávodnímu pilíři na východním břehu
Dstrova Střeleckého v místech, kde stával druhý pod
porový pilíř mostu řetězového; druhý dil tento skládá
se ze tří elliptických oblouků klenbových o rozpjeli
34.32 m, 38.5 m, 42.34 m a o vzepjetí postupně
7.32 m, 7.97 m a 8.55 m; elliptické klenby přechá
zejí v průčelí a to po vodě i proti vodě zborcenými
plochamí »kravský roh« (cornes des vaches) zvanými
v oblouky segmentové, jichž rozpjetí ve výši patek
jest 34.71 m, 39 m, 42.73 m vzepjetí pak postupně
2.97 m. 3.27 m, 3.55 m; poměr rozpjetí těchto seg-
mentů ke vzpjetí jde až na 1/12, takže jsou velice
ploché. Klenby elliptické i průčelní segmentové mají
v závěrku tlouštku 1.17 m, 1.3 m, 1.44 m a sesilují
se k patkám na obě strany; segmenty sesilují se
podle zákona přímky tak, že měří tlouštka klenby
v patkách postupně 1.68 m, 1.83 m a 2 m. Tlouštky
elliptických kleneb přibývá rychlejí, jak toho vy-
žadají zákony statiky klenby a dostupuje v patc
při všech obloucích průměrně 2.2 m.
Dva návodní piliře télo části mostu založeny
jsou na skále břidličné, způsobem pneumatickým.
Jdou proti vodě hrany, po vodě jsou zakončeny polo
válcovitě a mají celkové délky 26.7 m, šířky 8 m
Břit caissonu pilíře prvého 7 825 m pod normální
vodou, druhého 8.35 m; zdění konalo se až po patky
klenbové tak jako u pilíře pod ostrovem Žofínským
Tloušťka těchto pilířů ve výši normální vody měří
5.8 m. ve výši patek segmentu 5 m.
Žofinský
Tlouštka
8
article
Pilíř na východním břehu ostrova Střeleckého
jímž končí díl mostu přes rameno staroměstské, za-
ložen jest způsobem pneumatickým. Základ jeho
skládá se ze tří částí, poněvadž byl úmysl podržeti
staré základy na jehlovaném roštu a pilíř jen na-
slaviti. Teprv později rozhodnuto bylo po návrhu
jmenovaných již znalců vybourati staré základy
zcela. Ohlaví proti a po vodě mají v půdoryse tvar
úsečí kruhových, mají po 3.65 m dělky, a po 6.6 m
šířky; prostřední dil jest tvaru obdélníkového o délce
13.2 m a o šířce 7 m; mezera mezi nimi, 0.65 m
široká, jest vyplněna do výše normální vody cemen-
tovým betonem
C) Zátopový most (innundační) přes ostrov Stře-
lecký skládá se ze dvou stejných klenbových oblouků
segmentových, o rozpjetí po 27.89 m, o vzpjetí 3 8
mi tlouštka kleneb jest v závěrku 1 m, v pátkách
1.5 m.
Mezi oběma segmenty jest pilíř ostrovní, šířky
15.54 m, který jediný zůstal z pilířů starého řetězo-
vého mostu. Základ o dělce 20.66 m spočívá na
jehlovém roštu; staré vnitřní zdivo lomové ponecháno
do výše patek segmentů, pouze lícné plochy zřízeny
nově a to dílem ze žulových kvádrů, dílem z pí
skovce hořického. Na jižoj straně připojují se k pi
líři tomuto schody 6 m šíroké s mostu na ostrov
stupně jsou žulové, zábradlí z pískovce hořického
(Dokončení.)
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pröhledná intrika. Orgán staročeský
přináší z Vídně velice smutné zprávy. Dle pro-
fundní jeho moudrosti je situace ve Vídni ná-
ramně kritická. Ti, již nalezají se ve středu
politického života a s dovolením pana dra. Ba-
štýře politiku tak trochu dělají, sice o tom
pranic nevědí, ale co nevidí oko jednoho, proniká
až do nejhlubších hlubin zrak druhého, zejmena
když to, co vidí, také viděti chce. A že by
jistí páni několik let svého života za to dali
kdyby se jim podařilo vytlačiti ze druhého vý
kroje sněmovního polokruhu dosavadní poslanee
a nasaditi tam jiné, jim milejší proto, že bližší
o tom nepochybujeme. A tím je asi hádanka vy
světlena, proč staročeský orgán má za to, že víden-
ským parlamentem lomeuje té doby krise. List ten
však nejen špatně vidí, on též vědomé lže a toje
zjev, přes nějž nelze jen tak hravě se přenést
»Hlas Národa« zvěstuje též, že prý »odpor
proti předlohám vodním den za dnem roste,«
že prý se střizliví poslanci chvějí dnes již
úzkostí při pomyšlení na ohromné výdaje, nebot
prý zjevno, že bude nutno buď nynějši daně
zvýšiti neb zavésti daně nové, aby na podniky
tak nákladné opatřily se peníze. Nejvíce prý
ale znepokojuje zástupce lidu, že dle vládní vůle
mají sněmové na podniky vodní přispěti 25 až
30 proc., což prý při zuboženosti zemských
flnanci, zejmena v Čechách, je věcí naprosto ne-
možnou. Proto prý se proti vodním předlohám
zmáhá odpor ne pouze v kruzích českých
velkostatkářů, nýbrž ve všech stranách a ve
všech frakcích sněmovny. Opatrný to muž ve
staročeském listě. Kdo pak mu řekl, že vláda
žádati bude na zemích přispěvek 30 procent?
Vídeň
Čechy
10
article
Nechť ponechá staročeský list jen v plně dů-
věře věc poslancům strany svobodomyslné
ti dobře znají stav financí zemských, eíti tihu
břemen na zemi uvalených a příčiní se o to,
aby břemena ta snesla. Ve své neskonalé pěči
o poplatníky líčí »Hlas Národa« věc tak, jako
by náklad na regulace a vodní cesty musil být
zaplacen jediným rokem a najednou. Jakoby
nebyl náklad ten rozdělen na 20 a na více let. Že
regulace řek a vystavění kanálů budou vyžadovali
obětí, rozumí se samo sebou, jsou to ale snad
podniky neproduktivní, na kteréž mají být
»hrozné milliony« staročeské nynaloženy ? Řeky
se neupravují k vůli kráse, nýbrž k vůli ťomu,
aby nesly užitek a na tuto rubriku staročeská
kalkulace úplně zapomíná. Proč ale tak činí
Snad z inleressu hospodářského? Snad z ohledu
na finsnční stav obyvatelstva? O, nikoli! Za vším
nevězí nic jiného než hnusná politika staročeská.
kteráž ochotna by byla za několik
vyhraných mandátů sněmo vních
obětovati nejdůležitější zájmy lidu.
Bylo to tak pěkné navlečeno, ve výklenku mez
třeti a čtvrtou karyatidou ve sněmovní sini-
Úkoly rozděleny. Jedni zavázali se dodat agrár
nímu odboji aristokratického airu, druzí měli se
o to postarati, Mladočechy co možná zostuditi
Mladočeši přijdou domů s prázdnýma rukama
od agrárníků a národních sociálů blátem po-
házeni a od volkostatkářů opuštěni. Z do-
časného hrobu zvednou se v rozhodném oka-
mžiku jako blaničtí rylíři Staročeši pustí se do
nás, porazí nás a se spoluvitězi ujmou se vlády
v Čechách. A nyní ta nemilá věc s ka-
nály, jež způsobilá je všechen plán shroutit.
Čechy
11
article
To se stát nesmí a proto nesmí býti
v království českém řeky regulovány a
uplavňovány! Lid, najmě ale voličové by
doma nabyli snad přesvědčení, že polítika
mladočeská přece nebyla tak lidu škodlivá, a to
ovšem bylo by chybou, neboť jde o to, aby
národ náš byl v době nejvážnější rozbit v celé
řady zájmových zlomkův, aby byl agrárnictvím
a tak zvaným národním socialismem zkompro-
mitován a před světem potupen a z bídyt
aby pak se vynořili jako spasitelové Staročeš
a ujali se opět řízení osudů národních. Prot
výborní vlastenci z kruhů agrárních a sociálních
s panem princem Schwarzenbergem v čele uflouei
se snaží předlohy vodní, ne ale investice pro
země jižní, kterých mají páni katolicko-lidov
zapotřebí pro své — vzkřišení.
— Ubohý český jih. Když sněm krá-
lovství českého povolil před léty 10,000.000 zl
na podporu místních dráh, bylo v motivech
uvedeno výslovně, že obnosu toho má býti po-
užito především na stavbu místních dráh na
českém jihu a na jeho povznesení. Nedá se
říci, že by nebylo bývalo dosti horlivosti v Če-
chách, pokud týká se železničné akce, však
rozhlédnemež se po železničné mapě, mnoho-li
lokálních dráh bylo zřízeno právě na jihua
sice speciálně v českém kraji. Nestojí to věru
ani za řeč. Do všech ostatních krajů a končin
roztekly se milliony a statisíce, českému jihu
nedostalo se téměř ničeho. Tak se dodržel
železničný program! Kdybychom pátrati chtěli
po příčinách smutného toho zjevu, odkryli by-
chom velmi nehezké stránky našeho železnič-
ného hospodářství. Těchto dnů přinesli jsme
zprávu o výtržnostech v Kamenici n. L.
Staročeš
Schwarzenberg
12
article
jež se tam udály z příčiny, že již opět ne-
byla dráha z Obratan do Jindř. Hradce pojata
v letošní seznam místních dráh, pro něž stát
povoli podporu, a jejichž stavba definitivně tím
bude pojištěna. Deputaci, jež odebrala se ze
zminěných měst do Vídně, bylo ovšem slí-
beno, že dráha zcela jistě do-
stane se na řadu v roce příšti m,
tak že podrobný projekt může
býti zatím vypracován a potom
ihned ku stavbě přikročeno, která
se tím nijak tedy neoddáli. Však
je nějaké záruky, že v nynějších vrikavých po-
litických poměrech vůbec bude parlament způ-
sobilý usnášeti se? A ví pan Wittek, že v roce
příštím bude ještě ministrem? Z příčinyté
máme za to, že by delegace česká, která
učinila se stavby dráhy Obra-
tany—Jindř. Hradec věc svou, dobře
učinila, kdyby na slib ten mnoho nedbala a na
tom trvala, aby byla záležitost dráhy té vyřízena
ještě letos a sice předlohou dod
tečnou.
Wittek
Jindřichův
Obratany
Jindřichův
Hradec
Vídeň
13
article
— Z Mělníka. Slavnému klubu svobodo-
myslných lidových poslanců českých na říšské
radě ve Vídni! Občanstvo král. věnn. města
Mělníka a hosté z okresů pojednali ve svě
schůzi dne 11. května o vládní osnově stran
stavby vodních cest a o opravných návrzích,
jež k nim sl. klub svobodomyslných lidových
poslanců českých závazně přičiňuje v zájmu
ve prospěch našeho rolnictva, průmyslnictva
obchodnictva. Shromážděně občanstvo prohla-
šuje, že opravy ty pokládá žádoucími, že před-
loha teprve tehdy, až opravám, navrhovaným
sl. klubem saobodomyslných lidových poslanců
českých bude dáno místa, bude českému lidu
přijatelna, i vyzývá je, by oprav těch všemi
prostředky hájili a o jich uskutečnění se zasa-
dili. Za činnost tuto vzdává občanst v
jmenem celého okrsku mělnického celému al
klubu svobodomyslných lidových poslanců če-
ských zasloužený dík. — Alois Schrenker, sta-
rosta král. věnn. města Mělníka. V. Vávra
místopředsoda lab. kom. V. Karela, místopřed-
seda lab. kom. Jan Maloušek, předseda Ob-
čanské jednoty. J. J. Janda, předseda obch.
gremia.
Schrenker
V Vávra
Maloušek
Janda
Mělník
Vídeň
Ob
svoboda
14
article
— Krádeže na vysokých školách. Ke
trapné této kapitole, uvedené na přetřes před
týdnem infámním článkem orgánu »české strany
lidové«, dochází nás z českých studentských
kruhů ve Vídni dopis. Uveřejňujeme jej tuto
na důkaz zdrcujícího dojmu řeči prof. Braunera
na české studentstvo, škodolibého využitkováni
její nepřátelským tiskem a zvláště na svědectví,
jak se mýlil prof. Brauner uváděje, že poměry.
jím kárané, vyskytují se jedině na české univer-
sitě v Praze. Píše se nám: »Dnes přiostřují
mírumilovní sousedé poznámku, že krádež je
privilegiem Čechů, tím že i na vysokých školách
českých se krade a přednáší o krádeži. Je to
věc, která se nás bolestně dotýká a jestliže se
již ten skutek stal, není přece vlivem národ-
nosti. Vždyť se nekrade jen na vysokých školách
českých, krade se i na německýcha
snad mnohem více. Uvedu fakta. Na zdejši
vysoké škole technické byl rozšířen zvláštní
»sport« vyměňovati a odeizovati zimníky, hole
a klobouky. Dělo se to zvláště v posluchárně
čís. XII., která je k tomu velmi přihodná. Má
stupňovitá sedadla, za kterými je místo pro
odložený šat a dvoje dvéře; pro vehod
odchod. Jakmile professor přednášku skončil,
hrnuli se již posluchači přednášky bezprostředně
následující do sálu, aby obsadili místa pokud
možno v předu, ti, kteří byli v sále, chtěli zase
co nejdříve býti venku. Nastávaly tak hrozně
zmatky, jímž obyčejně padl nějaký ten kabát
za oběť. Bylo to tak časté, že musil býti po-
staven sluha Weber ke dveřím, jimiž se vchází.
druhé pak byly zavřeny na klič. Hned po
přednášee byly zavřeny dvéře pro vehoda
otevřeny pro východ, až všickni posluchači
vyšli. Potom byli teprve vpuštěni do sálu druzí.
profesor
Brauner
Čecho
Weber
Vídeň
Praha
vysoký škola technický
15
article
Stávalo se to loni a předloni mezi přednáškami
zemřelého prof. Mayera a prof. Fingra. Prak-
tikuje se to však ještě dnes mezi
přednáškami prof. Kicka a Hochenegga. Kromě
loho je v sále vyvěšen nápis: »Vor Dieben
wird gewarnt.« V rýsovnách vane podobný
duch. Ztráta rýsovadel, příručních knih, hotových
výkresů atd. není nic nového. Uvádím případ
kollegy Kalmuckého, kterýž není dávný. Kalmu-
ckému bylo vzato ze zavřené přihrádky na klič
rýsovadlo v ceně 25 zl. a měřitka, trojúhelníky,
tuš atd. v ceně 5 zl. Bylo to v rýsovně, kamž
nepřijde nikdo jiný nežii studenti. Dobrý vtip
udělal asi před měsícem jistý kollega, jemuž se
ztratila příruční kniha »Hütte« (v ceně zl. 9 . 60)
I. díl. Dal na dvéře sálu vyhlášku, v níž prosí
nynějšího majitele jeho knihy, aby si příšel
v ustanovenou hodinu pro druhý díl, který je
jinak pro něho bez ceny. Sám pamatuji letos
ztrátu neměně než pěti příručních knih
»Hütle«. Kola podobně jeví přitažlivost pro
jistý druh lidí. Před loni ztratila se kollegov
Altmannovi kolo, které bylo téměř nové a stálo
uzavřené na řetízek na prvěm dvoře, kolleg
udělal ohromný rámus a proto zřídila správa na
prvém dvoře stojany pro kola a dala k nim
vyhlášku, že za ztrátu se neručí. A od
té doby se ztratilo dle měho vědomí zase
jedno. Na universitě panují prý poměry o něco
utěšenějšl, neboť tam nevyskytují se zeizilelné
věci v tak značném množství. Slyšel jsem však
od jednoho kollegy zprávu, že jistý medik,
jehož jmeno jsem zapomněl, živil se krádeží
tak dlouho, až byl dopaden. Domnívám se, že
to postačí, aby nebylo generalisováno z jednoho
případu na všecky studenty. Nás to hluboe
uráží a je nám líto, že to slyšíme z naši české
universily v Praze.
Mayer
profesor
Fingr
Kick
Hochenegg
Kalmucký
Kalma
Altmann
Praha
16
article
— Stížnosti z obecenstva na elektri-
okou dráhu pražskou, či snad lépe na jej
zřízence, množí se v poslední době pozoruhod-
nou měrou a sluší jim dáti místa ve veřejném
tisku tím spiše, že všechny shodují se v jednom
stesku. Není to snad nikterak nedostatek zdvo
řilosti aneb vlídnosti vůči účastníkům jízdy.
nýbrž jakási povrchnost nebo nonchalance, kteráž
nechť má důvody jakékoliv, poškozuje přímo
účely vnitroměstské naší dopravy, zkrátiti totiž
velkoměstské rozměry v zájmu obecenstva. A ne-
jenom to, škodné okolnosti v posledním nedáv
ném čase na naší »elektrice« pozorované tak
zhusta a od mnohých současně mohou velice
snadno přivoditi neštěstí, kterémuž nebezpečí dá
se přiměřeným zachováváním předpisů zajisté vý
borných snadno vyhnouti. V poslední době po
zoruje se, že službu na stanicích nekoná kon-
duktor, nýbrž kdokoli z obecenstva se u dvířek
nachází. Jakož samo sebou je už pomalu vzá-
cnosti, vyvolá-li průvodčí vlaku jmeno stanice,
tak už je takřka vůbec vyloučeno, aby kon-
duktor vystoupil na stanici z vezu a řídil vy-
stupování obecenstva, kteréž se má díti před
vstupováním nových účastníků jízdy. Ovšem by
musil býti konduktor elektrické dráhy Argusa
Briareus v jedné osobě, musil by míti sto oí
a sto ruk, či snad by musil býti železným elek-
trickým automatem, aby zároveň odbyl uvnitr
vagonu při krátkosti stanic tak návalný prodej
lístků a zastal staniční službu u dvířek. Dů-
vtipná arithmetika jízdních lístků nutí jej, aby
vyštipoval na nich celé ornamenty, ačkoli je
jisto, že by se obřad tento valně dal usnad
niti prostým zjednodušením lístků. Nezbývá mu
nic jiného, leč aby sestup a vstup obecenstva
byl ponechán — sebevychování jeho, návyku.
17
article
Ovšem bývají s tím spojeny nebezpečné a bo-
lestné kalamity pro obecenstvo samo. Pohyblivá
mřežová dvířka, ponechaná obecenstvu a jím
zmítaná, způsobila již mnoho modřin ve tváři
lidí na stanici čekajících ! Jedna věc neměla by
se však nikdy přihoditi, jaká se stává zvláště star-
ším lidem za návalu jízdního obecenstva. Při-
pady totiž, v nichž jednotlivec proti své vůlia
vzdor svému namáhání, dostati se z vagonu.
přejel o stanici dále a pak se pěšky vracel, jsou
převelice častě. Hlavní příčinou těchto a podob-
ných případností jest patrně přísnost, s jakou
se hledí na vykonání předepsaných jizd v urči-
tém čase a dodržení tak zv. hodinového plánu.
Z toho vzniká překotnost služby na slanicíeh
přes všechny zájmy obecenstva. Druhá nápadná
okolnost, ba přímo zlořád, pozoruje se v tom.
že harmonie mezi řidičem motoru a kondukto-
rem, a zvlášť pak, bývá-li připojen ještě vůz
vlečný, v zájmu bezpečnosti nevyhnutelně nutná.
začasté naprosto jest uvolněna. Stává se, že
nervosa řidičů, nedočkavých pokračování v jízdě
už pomalu ohrožuje tělesné bezpečí obecenstva.
Už jednou na tomto místě bylo upozorněno na
nepřístojnost, že řidičové motoru projevují tuto
svou netrpělivost šlapáním na zvonový signál
někdy zrovna zuřivým. Bez konduktorova zna-
mení k odjezdu nemá řidič za žádnou cenu
dáti zvonem signál z příčin na snadě ležících.
Co však říci tomu, že řidič leckdy konduk
torova znamení k odjezdu ani nevyčká,
nýbrž o své bezohledně a trestuhodné
újmě, trváli mu zábava na stanici přiliš dlouho.
vyráží známým »spurtem« ze stanice, aniž po-
myslí, či snad vzdor tomu, že pomyslí, že v tom
okamžiku někdo může státi na stupátku. Taková
bezohlednost k obecenstvu jde někdy až k ne-
uvěřitelným hranicím. Nedávno byli jsme svědky
výjevu v tom ohledu výstražného. Vstupovala
18
article
do vozu, a sice vlečného, dáma s malým, asi
tříletým hošíkem. Sotva že kondukter hošik
posadil, řinkne signál a bez povelu k jízdě hne
se vlak dále — dáma neměla ani času vstoupití
do vozu. Teprve na její pokřik zastaveno
skončena trapná chvilka a nebezpečí, v němž
vězel hošík, vztahující z olevřeného vagonu
ručky po matince. Takovým případnostem lze
zameziti jedině přísnou disciplinou, podle niž
řidič bezvýminečně podléhá průvodčímu a zá-
kazem jakékoli zvůle, jaká by se obecenstvu
mohla stát nezřídka osudnou. O nešetrnosti
snad zábavě některých řidičů svědčí, že dávaji
výstražný signál skutečně až v samém momentu
největšího nebezpečí. O zůmyslném ujíždění
»před nosem«, nebudeme se ani zmiňovati, toť stará
vlastnost naší dráhy. Na jednu okolnost bychom
však rádi a s důrazem upozornili, jest to doprava
nemocných a zvláště dětí ze Žižkova a Vršovic
do nemocnice, ponejvíce k ambulantnimu léčení na
klinikách. Mnohdy lze pozorovati, že matka veze
své ubohé děcko do nemocnice, anoť nachází se
zcela zjevně ve stavu horečnatém, někdy i s pa
trnou vyrážkou. Jest jisto, že se tak dovážejí
na dětskou nemocnici děti stižené nakažlivou
nemocí. Asi před měsícem dojížděla do nemoc
nice každodenně matka stížená svrchovaně na
kažlivým a nebezpečným trachomem, egyptskou
oční nemocí, s dítětem rovněž tak nemocným
Nemá-li býti těmto chuďasům odňata výhodi
jízdy do nemocnice, nechť se v určitou hodinu
k tomu účelu snad vypraví zvláštní vlak z ko
nečných stanic, ale ať se nepodporuje rozšiřen
nakažlivých nemoci, zvláště dětských, takovýmto
úžasným způsobem!
Žižkov
Vršovice
19
article
— Osobní. Pan Vojtěch Frič, syn prvníh
náměstka starosty měst pražských, podnikne studijn
cestu do jižní Brasilie za účelem prozkoumání kvě
teny a zvířeny brasilské. Cílem cesty jsou provincie
St. Catharina, Parana a neznámé části provincie Sao
Pavlo. Cestovatel opatřen je výtečným stereoskopi-
ckým přístrojem folografickým firmy Volgtläinder v
Brunšviku. — Pan MUDr. Jan Kozák, extern
lékař všeobecné nemocnice, záchranné stanice, ho
spitant porodnické kliniky v Berlíně (Charité) za
hájil dnešním dnem praksi na Malé straně v domí
býv. p. dra. Zelenky v Nerudově ulici.
—Promoce. Pan MUDr. Josef Boudy
ze Šaplavy v Čechách byl včera na české universite
Karlo Ferdinandově na doktora veškerého lékařstv
veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Slečna Anna Ry
páčkova, dcera rady zemského soudu v Praze.
slaviti bude sňatek s panem MUDrem. Karlem
Weignerem, assistentem normální anatomie.
v sobotu 18. t. m. o 11. hodině dopolední v chrámu
sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
— Úmrtí. Včera zemřela pí. Anna Chvo
jová, soukromnice v Kněževsi, v 69. roce věku
Pohřeb bude ve čtvrtek o 1/24. hod. z domu č. 17
Kněževsi. — Včera zemřel pan František Plicka
statkář v Líbeznicích, v 49. roce věku svého. Pohřeb
bude zejtra o 10. hod. dopol. na tamní hřbitov.
— Z rektoratu čoských vysokých ško
tochnických v Praze. Pánové: František Buret
z Prahy a František Pášma z Police nad Metují
podrobili se dne 13. května státní zkoušce z odboru
stavitelství inženýrského a uznáni byli způsobilými.
Frič
Stanislav . Catharina
Paran
MUDr
Kozák
Zelenka
Bouda
Anna
Weigner
svatý . Ludmila
Král
Anna Chvo
Plicka
František buret
Pášma
Brasilia
Brunšvik
Berlín
Nerudův ulice
Šaplava
Čechy
Karla Ferdinandov
Kněževes
Líbeznice
Praha
Police nad Metuje
Volgtläinder
všeobecný nemocnice
zemský soud v Praga
Sao Pavla
20
article
— O kardináluarcibiskupu pražském
plše feulletonista »Hamb. Nachr.« Skvělou kariér
měl nejmladší člen sboru kardinálu, kníže arci-
biskup pražský, baron Lev Skrbenský. Narodil se r.
1863 jakožto nejstarší syn majora Filipa bar.
Skrbenského a jeho manželky sv. paní Leonie
z Badenfelsu. Měl se státi důstojníkem jako jeho
otec. R. 1880 složil zkoušky, byl několik let po-
ručíkem u dragounů, ale vystoupil ze služby, aby
studoval theologii. R. 1890 byl vysvěcen na kněžství
r. 1893 stal se kanovníkem v Olomouci a r. 190
knížetem arcibiskupem pražským. Nyní, ještě v tři-
cátých letech, stal se kardinálem. U vojska sotvalby
byla bývala možna tak rychlá kariéra. Skrbenšti
z Hříště pocházejí z domácí šlechty moravské a byl
r. 1658 povýšení do panského stavu v zemích če-
ských. Teprve koncem dvanáctého století přijali ry-
tíři z Hříště jmeno druhého svého moravského
panství Skrbenic. Již kolem r. 1130 byl rod tento
značně rozšířen, neboť v katedrálním chrámě olo-
mouckém nalézají se četné náhrobky rytířů z Hříště
z oné doby. Později rozšířil se tento rod i do
Slezska a do Braniborska, kdež četní členové jeho
stali se přivrženci reformace. Páni Skrbenští na Mo
ravě však zůstali katolíky. Nový kardinál má
mladšího bratra nadporučika v dragounském pluku
č. 1., choť jeho jest rodilá hraběnka Kolovratova,
pak tři sestry, baronku Stilfried-Ratenickou, ba
ronku Marii Špiegelfeldovu a Irenu, čestnou dámu
ústavu šlechtičen v Brně.
Skrbenský
bar
Leonie
Skrbenšť
Kolovratův
Stilfried
Ratenicka
Špiegelfeldův
Irena
Hamb
Olomouc
Hříště
Slezsko
Braniborsko
Brno
21
article
— Zemský výbor království českého uči
nil ve schůzi konané dne 8. t. m. za předsednictví
nejvyššího maršálka zemského mimo jiné tato usne
sení: Vyhověno bylo stížnostem: hr. Šylva- Taroucey
v příčině výkonu honitby v Kletečné; Frant Gevera
ve Volarech v příčině pronájmu honitby v Mlynařo-
vicích; Fr. Křečka a soudruhů ve Lbosyně v příčině
upotřebení kmenového jmění kontribučenského fondu.
— Pan Jaroslav Hašek jmenován definitivním správ-
cem všeob. veř. nemocnice v Plzni. — C. k. zemské
školní radě vysloven souhlas s přeměnou místa za-
tímního katechety při obecné škole v Michlí v místo
defiitivní a se zřízením prozatímní pobočky na
obecné škole v Horním Lomu. Naproti tomu sděleno
s c. k. zemskou školní radou, že výbor zemský
nesvoluje ke zřízení prozatimní odbočky na obecné
školé v Lamperticírh. — Mistodržitelství vysloven
souhlas s dalším vybíráním mýta na mostech v Čes.
Lípě a na siloici krumlovsko vyšší brodsko linecké.
Gever
Hašek
Kletečná
Volary
Francie
Plzeň
Michle
Horní Lom
22
article
— Kniže Schwarzenberg proti škole
Z Vídně, 13. května. (Tlfgrm.) Ze správního
soudu. Zemská školní rada pro království české
v únoru t. r. nařídila zřízení samostatné jednotřídní
obecné školy v Dobřenicích. Obec vyslovila ocholu
opatřiti prostředky na školu tu. Proti zřízení jejímu
protestoval však kn. Adolf Josef Schwarzenberg
který jako majitel Hluboké musí na náklad školy
přispívati. Ministerstvo vyučování v poslední instanc
jeho rekurs zamítlo. Dnes o něm jednal správn
soud. Ve stížnosti kn. Schwarzenberga se praví, že
školní úřady v případě tom si počínaly nedbale, ne-
do oživše, z jakých peněz škola se má zříditi a přece
prý jest finanční stránka věcí hlavní. Zástupce mi-
nisterstva vyučování dr. Zampach navrhoval, aby
se stížnost zamítla, protože k ní kn. Schwarzenber
neníslegilimován. Správní soud, kterému předseda-
bývalý ministr vyučování hr. Bylandt-Rheidt,
připojil se k tomuto návrhu a stížnost zamill.
Schwarzenberg
Adolf
Josef
doktor
Zampach
Vídeň
Dobřenice
23
article
— Möstské zastupitelstvo v Žižkově k -
nalo řádnou schůzi, po jejíž zahájení starosta pan
Ed. Žďárský sdělil, že dle soukromého sdělení
panovník při návštěvě král. hlav. města P'rahy pocte
návštěvou také město Žižkov. Městská rada byla
splnomocněna učiniti k tomu cíli náležitá opatření.
—Pan ředitel Čermák přečetl zprávu o činnost
rady městské od minulé schůze až do dne 7. května.
Uvedeno v ní, že proti plánu polohy v Karlíně a to
části invalidovny podány byly námitky proto, že
ulice navržené na hranicích obce žižkovské spadají
do území obce žižkovské. — Vysloven souhlas se
žádostí elektrických podniků pražských, aby stanice
koňské dráhy a zastávka elektrické dráhy su Bul-
hara« byly přeloženy na nároží ulice Hybernskéa
silnici Sadovou. — Na dotaz elektr. podniků zda b
nebylo výhodné změniti smlouvu v ten smysl, že by
upuštěno bylo od trati elektrické dráhy od třídy
Prokopovy ke hřbitovům a na místo toho aby zřízena
byla trať od Husovy třídy směrem k Ohradě, odpověděno.
že obec žižkovská při uzavřených smlouvách setrvává.
Ed
Husův
Žižkov
Karlín
Hybernské
P ' raha
24
article
— Podána byla žádost vládě aby se předměstským
obcím dostalo slíbené subvence na výlohy ústřední
kanalisace. — Podle ukončeného sčítání bylo dne
31. prosince 1900 v Žižkově 59.069 duší, z nichž
jest 58.249 Čechů, 802 Němci, 4 Poláci, 12 Slo-
vinců, 1 Srb a 1 Vlach. Všech domů jest 981. —
Usneseno po ukončení májové slavnosti bibitovní dne
24. června přikročiti ke dlažbě Husovy třídy. —
Schválen byl návrh na rozdělení pozemků obecního
dvora čp. 50 na 7 stavebních míst. — Usneseno bylo
zříditi pátý školní obvod a rozděliti dle toho školy
chlapecké a dívčí a schválen návrh pana Řihy, aby
v půtém obvodu ustanovena byla kromě ředitele také
ředitelka. — Povoleno bylo částečné přeložení cesty
u židovskébo hřbitova. Židovské pobřební bratistvo
přispělo k tomu účelu obnosem 12.000 K. — Usne-
seno podati stížnost k správnímu soudu do povolení
k užívání olejové plynárny na Hrabovce. Právním
zástupcem v této věci jmenován byl pan dr. Joset
Herold, advokát na Král. Vinohradech. —: Obecní
účty za rok 1900 byly uzavřeny a k jich prozkou-
mání zvolena šestičlenná komise, sestávající z pp.:
Ad. Nocara, Jana Bucláčka, Bedř. Rouse, Jos. Uhlfře,
Václ. Špale a Rosenzweiga. — Panu Fr. Kurcovi
povolena náhrada na výlohy stavby obecního domu
»pod Vítkovem« v obnosu 4555 K. Proti usnešení
tomu pan Čeřovský ohlásil protest. — Rozklad p.
Čecho
Polák
Srb
Husův
Řiha
doktor
Joset
Král
Nocar
Bucláček
Bedř
Rous
Jos
Uhlfra
Václ
Špale
Rosenzweig
František
Kurec
Čeřovský
Žižkov
802 Němec
Hrabovka
Vítkov
1 Vlachy
obecní dom
25
article
Frant. Štorkána za prominutí pokuty byl zamitnut a
schváleno, aby pokuta v obnosu 144 K byla vymá-
hána. Pokuta vyměřena byla proto, že p. Štorkán
bez dovolení vozil vodu na kluziště německého
spolku »Germania«. — Zamttnuta byla stížnost p.
J. Šimáčka v příčině vyměření stočného ze soudní
budovy. — Schválen byl návrh na vydláždění části
olice Chodské. — Městské radě dáno svolení, aby
přiměřený příspěvek stanovila na všesokolský slet
Praze. — Schválena byla úmluva s obcí karlinskou
o užívání obecních cest v Žižkově, které vedou na
vojenské cvičiště ve Strašnicích. — Návrh na vypla-
cení nákladu na odkop a úpravu hořejší části Přa-
myslovy a Libušiny ulice byl odročen. — Do svazku
obce byli přijati: Bittner Václav, Pazderka Ant.,
Bittner Karel, Khol Václav, Hrobý Josel, Bissel
Václav, Bucháček Jan, Nikodým Frani., Černý Vílém,
Špale Václav, Malá Anna, Dítě Ant., Kuhn Ferd.,
Kuntová Adéla, Nedbal Ant., Nedbal Bedřich, Pele
Vojtěch, Eliáš Čeněk, Phillip Ludvík, Nocar Boh.
František
Štorkán
J Šimáček
Pazderka
Bittner
Karel
Khol
Bissel Václav
Bucháček
Jan
Nikodým
Václav
Dítě
Kuhn Ferd
Nedbal
Bedřich
Pele
Vojtěch
Eliáš
Čeněk
Phillip Ludvík
Nocar Boh
Praha
Žižkov
Strašnice
Libušin ulice
Hrobý Josel
Černá Vílý
Přa
Bittner Václav
Kuntová Adéla
26
article
Nejedlý Václav, Beran Matěj, Eminger Vojtěch. Ne-
zavdal Frant., Slunéčko Karel, Stunéčková Antonie,
Rada Frant., Witz J. S., Grégr Josef, Vajtr Frant.,
Ponc Ant., Kurfürst Karel, Müller Adam, Augusta
Josef, Habětín Frant., Stanislav Fr., Pachmann Če-
něk, Vorlíček Em., Myška Fr., Hájek Ant., Trpfk
Ant., Zahořanský Ant., Lenc Otto, Pazderka Josef,
Trojan Josef. Čihák Jan. Pazderka Václav. Vítkovský
Josef, Hájek Frant., Heřmanová Antonie, Herrman-
nová Anna a Josefa. Hladiková Marie, Ryšlavý Fr.
Čadík Matěj a Kopken Alois.
— Kluby občanské. Klub voličů novo-
městských konal včera za hojného účastenství
vycházku do pražské plynárny, aby seznal velkolepě
zařízení tohoto podniku obce naší. Účastníci byli
u brány plynárny uvitání p. inspektorem městským
radním Kasalickým a vrchním inženýrem p. Baušem,
který obstaral průvod a vysvětlení celého zařízení.
Když byl míslopředseda pan Ferd. Mellan za vlídnou.
ochotu nejen správní radě ale i p. inspektorua
vrch. mnženýru poděkoval, odešli návštěvníci do zá-
sobovací zahrady obce pražské kde uvítáni byli
vrchním zahradníkem p. Skalákem, který provedl je
zahradou i sklenníky. Dámy byly obdarovány květi-
nami. Výbor klubu zavděčuje se svému členstvu
pořádáním vycházek, při kterých seznati lze zařízení
důležitých podniků naší královské veleobce.
Václav
Beran
Eminger
František
Karel
Witz
Grégr
Josef
Vajtr
Kurfürst
Müller
Adam
Augusta
Habětín
Stanislav František
Vorlíček
em
Myška
Hájek
Trpfk
Lenc
Pazderka
Trojan
Čihák
Heřmanová
Antonia
Herrman
Ryšlavá
Matěj
Alois
Bauše
Ferd
Mellan
Skalák
Francie
Inc Anta
SF čeněk
zahořanský Anta
Hladiková Marie
Stunéčková Antonia
27
article
— Slovanský klub upozorňuje, že v Rusku
mohli by míti slušnou budoucnosť následující živ-
nostníci: uzenář, pekař, zelinář, sadař, krejčí
mužský, čalouník, ryjec v drahých kovech, puškař,
výrobce hospodářských strojů. Dobré doporučení
a naprosté ovládání oboru nutně. Hlastež se
jen, kdo mají vážný úmysli prostředky
na cestu a do založení živnosti. Pí-
semné nabídky přijímá Slovanský klub v Praze.
— Z Brna, 13. května. (C.-B.) Včera odpoledne
zemřel zde v 71. roce věku dr. Frant. Zeibert, první
infulovaný prelát přiv biskupském chrámu v Brně,
děkan biskupského chrámu a papežský domácí prelát
a ředitel biskupského chlapeckého semináře
— Slovanská beseda v Karlových Varech,
Panoramastrasse, dům »Slavia«, pořádá 16. t. m.
přátelský večírek. Zvláštní pozvání se nerozesílají.
Hosté vítání.
— Ústřodní Matici školské. Na výletě, po-
řádaném žáky Kaskova salonu do Hrušova, bylo
vybráno slč. Karlou Jelínkovou 12 K ve prospěch
Ú. M. Š.
doktor
František
Zeibert
Kaskův
Jelínkův
M Š
Rusko
Praha
Brno
Karlová Vary
Hrušov
Slavia
28
article
— Výstavy. Sbírky Musea krá-
lovství českého budou ve dnech svato-
janských otevřeny ve středu, ve čtvr tek,
v pátek a v sobotu dne 15., 16., 17. a 18.
května vždy od 8 do 12 hodin dopoledne a od
2 do 5 hodin odpoledne. Vstupné 10 kr. za osobu.
Kromě sbírky starých rukopisů a tisků, sbírek
archaeologických a mincovního kabinetu, české
a moravsko-slezsko-slovenské selské síně přístupny
jsou též sbírky mineralogicko-petrografické, bo-
tanické, palaeontologické a zoologické — Měsťské
museum pražské v sadě na Poříčí. Ve dnech
svatojanských bude museum otevřeno: ve čtvrtek
dne 16. t. m., v pátek dne 17. t. m., v sobotu dne
18. t. m. vždy od 10 hod. dopol. do 6 hod. odpol.,
vstupné 20 h. — Z Národopisného musea
českoslovanského. Sbírky musejní budouv
témdni svatojanském otevřeny od úterka do soboty
od 9——3 hod. za vstupné 20 h. Srovnávací síň slo-
vanská byla v těchto dnech nově installována a obo-
hacena zejmena překrásnou a hojnou sbírkou před-
mětů huculských. Navštěvovatel nabude z ní podrob-
ného názoru o skvělé domácí výrobě huculské,
která zejmena v řezbě a v ozdobách kovových nemá
sobě rovné v celém lidovém umění slovanském.
Měsťský muzeum
národopisný muzeum
moravskýslezský
29
article
Všecky charaktoristické druhy domácí výroby huculské
jsou ve sbírkách Národopisnébo musea českoslovan-
ského zastoupeny překrásnými exempláři, mezi nimiž
jest celá řada unik. O získání této skvostné kollekce
pro Národopisné museum českoslovanské má zásluhu
krajan náš pan Ant. Kožíšek, nadlesní v Dolhopoli
v Bukovině. Kromě této sbírky obrací k sobě ve slo-
vanském oddělení pozornost především sbírka kovo-
vých ozdob bulharských, bulharské keramiky a vyší-
vání bulharského, dary to pana V. Skaláka, lékár-
níka v Benešově a tamějšího městského musea.
Ukázky výšivek chorvatsko srbských doplňují jiho-
slovanské sbírky Národopisného musea, k nimž se
pojí ještě úplná figurina Bulhara v šopském krojia
slovinské bohaté selky z Domčal v Krajině. To vše
vyplňuje s ostatními sbírkami slovanské oddělení
Národopisného musea českoslovanského. Illustrovaný
katalog a průvodce po 40 h, jakož i losy Národopis-
ného mosea po 1 K dostati lze u vchodu do musea.
Antonín
Kožíšek
V Skalák
Bulhar
Bukovina
Benešov
Národopisnébo muzeum českoslovan
národopisný muzeum
30
article
— Náprstkovo České průmyslové m u-
seum poutníkům svatojanským otevře poprvé vý-
stavu bohatého odkazu, kterým Julius Zeyer zpečetil
svoji dlouholetou lásku a přízeň k Náprstkové my-
šlence. Jsou to překrásné výrobky uměleckého i li-
dového průmyslu nejrůznějších národů, jež Julius
Zeyer ze svých cest si přivážel v upomínku a k vý-
zdobě svého bytu, který již sám o sobě byl museem
v miniatuře. Celou sbírku, čítající na sta cenných
předmětů, s nevšední láskou a péčí přemístili pp.
prof. A. Kašpar, ruský carský rada a Ludvik Kottner,
kustod Náprstkova musea. Vykázáno jest jí čestné
místo v pokoji zakladatelky musea, »paní maminky«
Julius Zeyer
Náprstek
profesor
A Kašpar
Ludvik Kottner
Náprstkův Český průmyslový m
Náprstkův muzeum
31
article
Anny Náprstkové, matky Vojty Naprstka. Kromě
kollekce Zeyerovy vystavena bude rovněž poprvé ve-
liká sbírka ruských původních hraček, věnovaná
manžely Marií a Otakarem Červeným v Kyjevěa
řada zajímavých loutek, představujících různé třídy
pracovního lidu v Kalkulě, kterou ze svého delšího
pobytu v Indii přivezl a Náprstkovu museu daroval
pan Jaroslav Formánek. V den sv. Jana otevřeno
bude museum od 9—12 a od 2—5 hodin, dále pak
každou neděli a svátek až do konce října vždy od
9—12 hodin. Spolky, sdružení, jakož i správy škol
průmyslových a pokračovacích se upozorňují, aby
návštěvy své řídily na tuto dobu a každou takovou
hromadnou návštěvu správě musea předem písemně
oznámily-
— Klub přátel veřejného zdravotnictví
pro Čechy, Moravu a Slezako v Praze koná
v pondělí 20. t. m. o 6. hod. v hygienickém ústavě
lékařské fakully (v Praze, Na Bojišti) členskou schůzi,
přístupnou i širšímu obecenstvu. Na programu je
debata: »O opravách žadoucích se stan o-
viska zdravotnického vnašem školství«,
kterou zahájí dr. Stan. Růžička, docent zdravovědy
na české universitě, jenž předloží a odůvodní při-
měřenou resoluci, která po schválení a s přiměřenými
změnami na základě debaty přijatými bude podána
na příslušných místech. Stálé zvyšování požadavků,
kladených na žactvo postupem osvěty žada nalehavě,
Náprstek
Vojta Naprstka
Zeyerův
Marie
Červená
Náprstkův
Formánek
svatý . Jan
Stan
Růžička
Kalkul
Indie
Čechy
Morava
Praha
hygienický ústav lékařský fakulla