2
masthead
V Praze, v úterý dne 14. května 190.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Ilsty
přodylací set
v Praze v sdministrael
a něsic . . . . . . K =
na čtvrt léte
s dvojí čenáčkeu
na měsle
ant lsta . . . . 7 K 5oh
ve slialkéch
. 2 K 80 h
na měsíé . .
Pošton:
na nlafe. . . . . . .
na čtrrt leta . . . . 9 K 60n
s drojí zásilko
mšnle
na čivre le k
Praha
5
article
Bnašní číslo pra Frahu Je o 10 stranách.
Bnašní číslo pra Frahu Je o 10 stranách.
Svolání sněmu království
českého.
Nejdůležitější dnešní novinou z Vídne
jest zajisté vedle příznivého usnesení se par
lamentní komise kola polského pro naše de-
finitivní požadavky ve příčině regulace našich
řek nákladem státním: určitá zpráva, že
sněm království českého bude svo-
lán, nikoliv až na podzim, nýbrž již
v červnu a sice pátého dne po ná-
vštěvě krále českého v Praze, 18. června.
— Slíbil sice před velikonocemi poslancům
našim předseda ministerstva svolati sněm
náš již na den 3. června. Však poveliko-
nocích počal se vymlouvati, že prý mu nelze
v té příčině dostáti slovu, vzhledem na pro-
dlužující se kampaň vídeňského parlamentu.
jakož i vzhledem na potřebu svolati hned
po ní delegace obou polovin říše. Netřeba
dokládati, jak průtah a odklad ten našim
delegátům byl proti mysli. Protestovali proti
němu hned 26. dubna na první po veliko-
noční konferenci s vládou dru. Körbrovi co
nejdůtklivěji v tvář: »Sněm království če-
ského,« byla jejich slova stížná, » musí upra-
viti platy učitelské a musí vzhledem na nový
zákon domovský vypracovat nový zákon
o chudinství! Musíme tudíž nalehati na
brzkou a delší kampaň sněmů zemských.«
Ayšak Excellence Körber krčil rameny
předstíraje pilnost svolání delegací, odka-
zoval sněmy zemské až ku podzimu. —
Vidíte, posmívala se na ručest škodo-
libost nepřátel národní strany svobodo-
myslné, jaký malý respekt má vláda z dele-
gace mladočeské, jak jsou jí požadavkya
tužby její dýmem! A již štvala znovu strá-
dající naše učitelstvo proti straně naší, jak
je nechá dalším odkladem úpravy platů uči-
telských dále trpět nouzi až do podzimu.
če ský
Körber
Praha
národní strana svoboda
6
article
Proč nechala staročeská strana, jakkoliv
byla od roku 1880 ve vládní většině na říš-
ské radě, a od r. 1883 ve většině na sněmu
českém, po 12 let národní učitelstvo naše
strádat při bídných jeho platech posavadnich,
o tom ti šlechetní žalobníci ani muk; ale
stranu naši, nejsoucí ve většině ani v parla-
mentu vídeňském, ani ve sněmu českém,
činí odpovědnou z toho, proč neparlamentní
vláda otáli stejně jako všechny její vídeňské
předchůdkyně s časnými svolánim sněmu
království českého ku delší zákonodárné
činnosti a prodlužuje tak těžkou strázena
bídu našeho učitelstva. Jakoby v Rakousku
dnes která jednotlivá strana slovan-
ska za té žalostné nesjednocenostia
rozháranosti všeho Slovanstva zdej
šího mohla vynutiti si na vládě kategorickým
imperativem, aby stalo se jí po vůli. Zdaž
neměl všem soudným a poctivým lidem sta-
čiti fakt poctivého úmyslu, osvědčeného ná-
vrhem strany naší na upravení a zlepšení
platů našeho učitelstva národního, dále sku-
tek úsilovné a vytrvalé snahy její o brzké
uzákonění návrhu toho neodkladným vyříze-
ním předlohy o přirážce k dani
lihové, jejíž výnos určen právě
cele a výhradně na toto zlepšen
služného učitelstva a tudížo
brzké svolání sněmu českého na delší
kampaň, než jakou mu zvykle přízeň centra-
listické politiky vídeňské dosud dopřávala.
Nuže, jedné naší snaze jest vyhověno
Rakousko
7
article
parlament vídeňský zejtra nebo pozejtří vy-
řídí zákon o zemské přírážce k dani
lihové; tolikéž další usilování poslancův
našich neminulo se konečně při vládě
s účinkem: vymohli na ní, že přece svolá
sněm království českého již v měsíci červnu,
ne sice hned počátkem června, poněvadž do
té doby nebude ještě říšská rada se svým
pensem hotova, přece aspoň 18. června. Jde
nyní o to, na jak dlouho vyměří sněmu
našemu lhůtu činnosti? Zda jen pro krátký,
plachý okamžik, co by letmo opatřil naše
zubožené hospodářství zemské, co by uvážil
a vyřídil návrh výboru zemského, jdoucí
k tomu, aby schodek v letošních financíeh
zemských uhražen byl novou půjčkou 6 mil-
lionů K a zvýšením přirážky zemské c 2 proc.
tedy z 55 na 57 ze sta přímých daní státních?
V příčině té nemáme o disposici vládní do-
posud nižádných zprav. Doba letní — a vtu
již padá činnost svoláného sněmu — jest
věru málo vhodnou pro trvalé zasedání sně-
movní, ukládajíc zvláště rolnickým našim
poslancům oběti; však nicméně by zajisté
i oni pro dobro vlasti a naroda svého mile-
rádi podstoupili oběť sebe delšího prodlení
na sněmu zemském, jen když by nesněmoval
na licho a na prázdno, nýbrž vyřídil s ku-
tečné nejnalehavější potřeby a
důležitosti lidu našeho.
Za nejpilnější a nejdůležitější potřeby
zemské pak bez odporu považují se tou do-
bou u veřejném mínění národa našeho
kromě zlepšení hmotných pomě-
rův národního učitelstva zajisté:
8
article
1. Zjednání pomoci financím
zemskýmrozumným rozšířením
autonomie zemské, t. j. přiznáním
sněmu království českého rozsáhlejší
pravomoci a poskytnutím mu
postoupením důchodův pří-
mých daní státních náleži-
tých prostředků finančních ku
opatření prospěchu země; 2. pro-
vedení poctivé rovnoprávnosti
obou národův v životě veřej-
ném, aspoň zákony o užívání jazy ků
v úřadech samosprávných a o
zřizování zemských škol pro
národní menšiny; 3. zjednání pomoci
našim chudým obcím lidumilným a osvíce-
ným zákonem o opatřování chudiny povin-
nou součinností okresův, krajův, země a
státu, To jsou na ten čas, trváme, nejnale-
havější potřeby blaba obecného, jichž rych-
lého a zdatného vyřízení přejí si mlilionové
obyvatel tohoto království a s nimi zajisté
většina sněmu našeho. —
Troufá si vláda vídeňská tvrdit, že nejsou
to vesměs požadavky stejně slušné a spra-
vedlivé jako svrchovaně nutné a neodkladné
pro rozkvět, blaho a mír tohoto důležitého
království? Nuže, co jest pak její povin-
ností? Dojista jen, aby skytla a dopřála
sněmu království českého konečně již žádou-
cího pohodlí a času, by mohl aspoň tyto nej
pilnější důležitosti řádně projednat a vyřídit.
9
article
Jdeli jí opravdu o klidné rozřešení otázky
české, jde-li jí o přípravu nálady a poměrů
k rozřešení tomu, pak musí osvědčiti v první
řadě ona vlasti naší dobrou svoji vůli skut-
kem, dokazujícím, že upouští od kleté cen-
tralistické té politiky, vycházevší
jen na udolávání a oslabování
autonomie zemské degradová-
ním sněmů zemských na pouhe
jepice proti parlamentu víden-
skému, pak nesmí rozhojniti trpkost
a nedůvěru obocnou v národě našem
sněmovní kampaňkou odměřenou
spoře jen na několik dnův, nýbrž musí
rozumně a slušně dopřáti sněmu našemu
i potřebného času i žádoucí svo
body, aby týž mohl rozvinout
zdatnou a blahodárnou činnos
ve všech těchto vyjmenovaných
směrech již v nastávající letní své kam-
pani, zahájené dnem 18. června.
Na dobré vůli a ochotě lidových po-
slanců národa českého věru scházeti nebude
budeme proto nyní jen žádostivi poznati
dobrou vůli vlády k velikým a nalehavým
potřebám země české. Hic Rhodus, hic
saltal
10
article
Řišská rada.
Řišská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze člyřicátá pátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 13. května.
Zvláštní jest to vídeňské sněmování. Usta
novte jednací pořad a zaklinujte jej všemi mož-
nými svorkami a skobami — jeden rozmach
jest překlopen ! Byl úmysl dodělati dnes novellu
k dani z lihu, avšak nevyřízen ani jediný
paragraf.
Pan Daszyúski dovedl totiž sensační
řečí o korrupci a nouzi v Haliči, řeči, jaká ne-
byla slyšána v parlamentě, všechny výpočty po-
kaziti, všechnu pozornost na sebe soustřediti
všechny členy kola polského rozčiliti a celou
sněmovnu rozechvěti, ba donutil nejen minister-
ského předsedu, nýbrž také četné členy haličsko-
polské delegace, aby ujali se slova pro domo sua
Byly to těžké obžaloby, které vznesl posl.
Daszyúski na četné členy kola polskéhoa
na celou jeho skupinu. Durum officium obhájce
ex officio převzal starý Vladimin Gniewosz. Bránil
chráněnce své, jak uměl a mohl, ale plaidoyen
dopadl také podle toho, Potom k sebeobraně
vyvstali posl. Wielowieyskiv a Tyszkowski, jimž
přispěl na pomoc ještě posl. Czajkowski. Tato
srážka s Daszyúským trvala skoro 4 hodiny.
Daszyúski
Czajkowski
Daszyúský
Vídeň
Halič
poslanecký sněmovna
11
article
Ve formě věcné opravy podal poslanee
K lofáč jménem svým a svých soudruhů pro-
hlášení, že títo jsou daleci všeho úmyslu, ma-
řiti předlohu ve přičině vodních staveb a že
naopak nebudou jí činiti nižádných překážek
v zájmu pracovního lidu českého z důvodu ná-
rodních a z důvodu materřálních. Vidíme v tomto
postupu, který se podstatně a výhodně jliší o
postupu tak zvaných agrárníků, lepší poznání
o důležitosti vodních staveb pro hospodářské
poměry našeho království.
Zejtra má býti stůj co stůj, i kdyby sně
movna pozdě do noci měla seděti, zákon o dani
lihové dojednán.
Dnes ve vší tichosti, beze všeho hluku
a také beze všeho odporu byl zalímní rozpočet
na druhou polovinu t. r. přikázán prostě bez
prvního čtení rozpětovému výboru.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 3.15 hod
odpol
Zatímný rozpočet přikázán rozpočtovému
výboru bez 1. čtení.
Posl. Jaroš a soudruzi podávají na ministr
zeměbrany tento dotaz
»V severovýchodních Čechách provádí se čet
nickým velitelstvím praxe, že v německých obcích
jsou na četnických kasárnech nápisy jen německé
v českých oboujazyčné. Tento nezákonný stav roz-
trpčuje české obyvatelstvo, a proto se také četná
česká města dovolávala u velitelství zemského, by
Vetter
Posl
Jaroš
Čechy
zákon o daň
12
article
četnické kasarny byly označovány všude dvou-
jazyčně, po případě v českých krajích česky, v ně-
meckých německy. 7. prosince m. r. usneslo se za-
stupitelstvo českoskalické podati žádost, aby vzhledem
k tomu, že ve smíšených obcích Teplicích, Stárkově
Broumově, Žacléři atd. jsou nápisy pouze německé
byl umistén na četnických kasárnech česko-lipských
nápis český. Velitelství oznámilo přípisem ze dne
5. února, že žádosti té vzhledem k platným před-
pisům nelze vyhověti.
Proto táží se podepsaní: Jsou tyto poměry panu
ministrovi známy? Jest pan ministr ochoten učinit
opatření, by kasárny četnické byly označovány
oběma jazyky zemskými?
Posl. Klofáč a soudr. podávají na ministra
zeměbrany dotaz, v němž se praví, že nadporučík
Budiner den před smrtí Žilákovou dal si jej povolati
do kanceláře, ze které vyšel Žilák po půl hodin
uplakán a s obličejem zarudlým. Tvář Žilákova byla
oteklá. Před nosem držel si Žilák šátek úplně za-
krvácený.
Protože se podobá, že v této okolností spočivá
poslední příčina zoufalého činu Žilákova, tážís
interpellanti, zda toto faktum bylo zjištěno ve vyše-
třovacím protokole a činí dotaz, kdo štábnímu lékař
dru. Trnkovi dal rozkaz nebo pokyn, aby poruši
lékařskou povinnost?
Po vyřízení došlých spisů přešlo se k jednacímu
pořadu.
Posl. Steiner podával zprávu výborovou o pi
ných návrzích ve věcech nouze a žádal za
jejich schválení.
Posl. Conci líčil zoufalý stav vinařů následkem
vinné klausule, vyslovil naději, že poměry ty budou
záhy napraveny a doporučoval výborové návrhy.
Posl
Klofáč
Budiner
Žilákův
Žilák
Trnka
Steiner
Teplice
Žacléř
Stárkov Broumov
13
article
Posl. Riankini nejprve chorvatsky potom
německy toužil na zanedbávání Dalmacie a jejího
obyvatelstva a prohlásil dalmatskou správu za hříeh
a hanbu.
Posl. Kaiser obíral se nouzí ve Slezsku,
zvláště v Benešové a j. obeích opavského kraje a
oddává se naději, že vláda pomůže co nejdříve.
Dovozuje nutnost odpisu pozemkové daně pro živelní
pohromy a zavedení živelního pojišťování.
Posl. Žičkar líčil nouzi v dolním Štyrsku, ale
zvlášť mizerný stav tamějších silnic. Upozorňoval
vládu na zmáhající se vystěhovalství v tamních
končinách a konečně prohlásil, že bude hlasovat pro
výborové návrhy.
K návrhu posl. Albrechta rokování uza
vírá se.
Posl. Daszyňski (hlavní řečník proti ná
vrhům): V posledních letech jeví se v Haličí, ze-
jmena ve městech ustavičná nedělnost. Hlavní pří-
činou toho jsou ustavičné krádeže páchané členy
slavné šlechty a plutokracie, které jsou v Halie
vždycky spojeny. Příčinou dále jsou bankovní
krádeže.
Posl. Abrahamowiez: Dokažte tol
Posl. Daszyňski: Páchaly se zcela sprosté
krádeže. Jest smutno, že baličské směnky se
eskomptují jen při vyšších sazbách. Chcete-lí dů-
kazy, vyložím padousství, klerá byla páchána.
Udám též osoby. Pan Jedrzejowicz, velmi blízký
bývalému ministru, zastřelil se, když nasekal dluhů,
kteréž nemohl zaplatit. Pan Wiktor, čien kola pol-
ského, se zastřelil padělav směnky na velké sumy
Marchewicz, důvěrník a majordomus obou hrabat
Badenů, kterého ledroval Badeni na člena panské
sněmovny, ve spolku s knížetem Sapiehou a drem.
Posl
Kaiser
Beneš
Albrecht
Jedrzejowicz
Wiktor
Baden
Dalmacie
Slezsko
dolní Štyrsko
Halič
panská sněmovna
poloský
14
article
Krzyžanowským, nemanželským bratrem hr. Badena
páchal takové špinavosti, že zkrachovala tím banka.
Dr. Krzyžanowski, který byl slušnější, se zastřelil
Hr. Mic. Potocki kradle vklady.
Posl. Gniewosz:. To není pravda.
Posl. Daszyňski: Byly zase splaceny. Př
tom objeveny byly velké podvody v dolech Boryslaw
ských, při kterých akcionáři příšli o velké tisíc
zlatých.
Můžete to popírat? Mičite. Ředitel haličsk
spořitelny Zima kradl a podváděl i za vědom
vládního zástupce.
Posl. Daszyňski: To nemůžete zapřít! ve
vašem polském klubu máte ještě člena, je to posl
Bielovejski. Tento poslanec jest zakladatel
ředitel spolku haličských dobytkářů. Spolek ten on
dyno bankrotoval s dluby 200.000. Tento ušlechtilý
pan Bielovejski společně s nejšpatnějšími židovskými
švindléry spáchal různé špinavé švindle.
Posl. dr. Gniewosz: To není pravda.
Posl. Daszyňski: Vy chcete, abych mlčel.
Nebudu mičeti. Křičí-li se do lesa, ozývá se ozvěna
Posl. Bielovejskí donutil adv. Majevského k vyděrač-
ství. Dopustil se společně s ním na starém a ne-
mocném knížeti Sapiehovi loupeže. Syn tohoto tady
sedí v polském klubu a nepodá p. Bielovejskému
V drobném prodejia
ranní čísdo o sobě . . . za 8
očpolední
.. ns zh
Ve slialkáeh na vanková
ranní čáslo.
odpolední . . . . . . . . 3k
Inseráty
plati se hotově nupřed.
Fřešplaceni a insety pžijímá sdnisi-
strace v Marianské ulici č.
Tam naeházejí se ték rrdake
tiskáru a ezpežice „Narodelek Li-ts“.
Bukeplsy ae nevrken
Baden
doktor
Krzyžanowski
Potocki
Posl
Bielovejski
Gniewosz
Majevský
Hradec
spolek haličský dobytkář
15
article
ruky. Došlo to tak daleko, že vrchní soud ve Lvově
učinil nález, ve kterém bylo praveno, že jsou dány
všechny subjektivní příznaky vyděračství v inkrimi-
novaném jednání dra. Majevského, že však obžalo-
vací spis byl annulován, protože Majevski a jeho
spoluvinník nebyli s to, aby nahnali strachu osobě
tak vysoko postavené, jako jest kníže Sapieha.
(Styšte! Slyšte !) Pochybujete-li o tom, zeptejte s
posl. dra. Greka, ten byl advokátem starého Sapiehy
a přispěl k tomu, že lup p. Bielovejského byl od-
halen. (Slyšte ! Slyštel)
Posl. Gniewosz: To není pravda, vy jste ne-
stoudný chlap.
Posl. Daszyňski: To jest nestoudnost, cot
říkáte. Chcete slyšet pravdu? Tu ji máte. Chci říci
ještě něco.
Posl. Gniewosz: Jen dále, tím se ponižu-
jete sám.
Posl. Daszyňski: Počkejte jen, přijde na váe
ještě hrubší klín. Ty hromadné podvody nebyly tre-
stány, protože pachatelé nalezali se pod ochiranou
nejvyšších osob v zemi. Tito kradoucí a podvádějící
zlodějové a lumpové, jako jsou hr. Potocký, ryt.
Brunický a jiní, unikli trestajícím rukám spravedlno-
sti bez pokuty. To vše podervalo úvěru polskému
půdu i zde ve Vídni, kde tito pasořitníci, jako hr.
Potocký v jedné noci za jedinou hodinu prohraj
100.000 v Jockey-klubu. (Slyšte ! Slyšte)
Posl. Gnlewosz: Vy jste při tom přece n-
byl. Či snad jsle hrůl také?
Posl. Daszyňski: Kdybyste viděli, pánové,
vyhublé postavy haličských a bukovinských sedláků,
kteří k nám přicházeji jako žebráci, musili byste
se stydět bájiti takové pasořitníci. (Obráten k polským
lavicím.) Naopak pokládali byste za svou povinnost
naproti těmto šlechtickým zlodějům a podvodnikům
konati spravedinost. Ti však nebyli trestáni, třeba
kradli a podváděli protože náležejí k vaší klice.
Styšte
Greco
Posl
Potocká
Lvov
Vídeň
16
article
Posl. Gniewosz: Co pak jsme my tím
vinní?
Posl. Daszyňski: Co se do toho pletete?
Vy přece nejste zádný zloděj: vám jsem ničeho ne-
řekl. Je však pravda, že celá řada zkrachovaných
švindléřů je nyní zaměstnána v samosprávných úřa-
dech a dostala denního platu 5—10 zl. Pan Scipio.
známý podvodník a padouch, dostává nyní desítku
denně u zemského výboru za to, že v kanceláři
kouří cigarety. (Slyšte ! Slyšte l)
Tam, kde hrahě Pininský není za jedno s drem.
Körbrem, hladovící dělníci a sedláci pochodí nejhůře-
Musíme věděti, zdali měl pravdu pan hr. Pininský.
kdy k deputaci nězaměstnaných dělníků řekl, aby se
obrátili na dra. Körbra a tím podporovali místo-
držitele u centrální vlády, či zda mluvil pravdu dr.
Körber, když mně prohlásil, že nic proti tomu nemá,
aby se hladovícím dělníkům dostalo podpory, proto
že nedávno teprve vydal výnos místodržiteli halič-
skému a jemu připomenul, že jest zde ještě úvěr, se
kterým může slačiti. V zájmu pravdy ať dr. Körber
tady veřejně prohlásí, zdali takový výnos skutečně
vydal. Polstí velkostatkáři tady pravili, že prý ti na-
zaměstnanci jsou prazvláštní lidé. Dá li se jim prý
práce na venkově, nechtějí tam. Pravím vám hned,
proč tam nechtějí. Mám zde specifikaci, haličské pe-
níze. Je to papír, který má nucený oběh v říši pana
dra. Böhm-Bawerka. (Slyšte! Slyšte !) Je to malý kus
žluté lepenky, na které je napsáno: »Správa panství
Duběnka« 15 kr. jako mzda.« V této Duběnce ho-
spodaří literát romanopisec Kajetán Abgamowicz.
Posl
Scipio
Körbr
doktor
Körber
Böhm
Bawerka
Abgamowicz
17
article
Ten platí svým dělníkům výhradně takovými znám-
kami. Mladí dělníci dostanou denně 12 kr, staří
15 kr. (Bouřlivé hlasy: Slyšte! Slyšte J) Tyto známky
vydávají se den za dnem a vykupují se teprve v ne-
děli v kořalně židovského pachtýře. Chceili někdo za-
měnit tyto známky za týden za peníze, řekne žid:
»Jsem zavázán činiti tak jen v neděli, ve všední den
níkoliv.« Za tyto známky si kupují lidé kořalku neb
doutníky, zbytek se jim vyplatí. Čím však dále od
všedního dne do neděle, tím menší je cena těchto
známek. Myslíte pak, že se tak děje jen v Duběnce
Nikoliv. (Obrácen k polským lavicím.) Ve vašem
klubu sedí poslanec Tyszkowski. Ten na svých 22
statcích platí lidi takovými papírovými penězí.
Posl. Gniewosz: Je poctivý člověkl
Posl. Daszyňski: Opakujisvám, on kradl a pod-
váděl. Kdo mi řekne, že tak jedná čestný muž, tomu
řeknu, že sám není počestným člověkem. (Při těchto
slovech něco volá posl. Gizowski. Daszyňski na něho
křičí:) Máte na hlavě másla dosti Jest-li jenom hle-
snete, připomenu vám jisté nemilé věci. (Opět obracen
ke členům kola polského.) Nesmite se polom diviti.
že tisíce sedláků a vše, co pochází z lidu, vás ne-
návidí a vámi opovrhuje jako zločinci a ničiteli svého
lidu, že tisíce sedláků, chasníků a služek musí do
širého světa a má pro svou vlast jen slova kletby.
Připomenul li jsem z vaší nedůslojné politiky jen
Tyszkowski
Posl
19
article
Ze Sibíře.
Ze Sibíře.
Podává J. Geisle r. )
(Přes čínskou hranici.) Obdržev
od zástupce náčelnikova pana Vasilije Jevgeně
viče Korsakova potřebné informace, pas pro
Čínu (»dajcinskou říši«) a listy na dva ruské
kupce v sajotské zemi žijící, přibrav nového
průvodce a najav nového jamščika s šesti koňmi.
vydal jsem se po dvoudenním odpočinku na
další cestu.
Na svěžích koních cválalo se za krásného
jitra vesele po měkké, široké cestě.
Zavazadla upevňují se pečlivě dlouhým
pasy na sedle dřevěném, uprostřed vykrojeném
podle hřbetu koně.
S nebezpečného místa na úzonké pěšine
nad kolmou, 100 metrů vysokou stěnou sřítil
se i s koněm asi 113 měsíce před mým pří-
jezdem správce nějakého rýžoviště. Není jiné
cesty z rýžovišť do Usu a nebezpečné místo
má dělky asi tří set metrů.
Mrtvoly jezdce a koně nalezli se u řeky
na dně rokle.
Zamyslili jsme se nad místem výstrahya
— položili na prospěch svých následníků okle
stěný peň ke kraji pěšiny.
Obědvali jsme na řece Usu. Jizda za pra-
živého poledního slunce dodala takové svůdnost
číré vodě, kterouž jsme napřed s velkým po
žitkem žízeň zaháněli, že neodolal jsem na
hlubším místě dvakráte do chladivého moku se
ponořiti. Blahodárný účinek trochu příkré lázně,
napřed vodní a pak sluneční byl asi zjevný.
Brzo následoval Gurjan mého příkladu, kříče
při tomí rozkoší z plna hrdla.
4Těšil jsem se upřímně na oběd, pozůstá-
vajíel ze skopové polévky s čerstvou zeleninou
a skopového masa s pečeným bramborem. Na
hražuji si právě kouskem slaniny, zvyklé u Rusů.
před obědem studeně zákusky, když náhlý
*) Viz »Nár. Listy« ze dne 14. a 16. ledna, 13
února a 27. února.
Vasilij Jevgena
Korsakův
Rus
Čína
20
article
dupot a zděšené frkání našich koní obrátilo
k sobě naši pozornost.
Divoce pobihají kolem veliké sosny, k ní
jsou přivázáni a v několika vteřinách mají pro-
vazy ohlávek zapleteny ve dvě klubka. Zuřivě
sebou poskubávají.
— Vosy! křikli všichni u ohně. A již s
láme chvojí a kde kdo běžíme přeřezati pro-
vazy. Uprostřed vosího hejna a koní vztekle vy-
hazujících nebyla to práce snadná.
Vosl hnízdo v díře mezi kořeny stromu
patrně šlápnutím koně bylo alarmováno. Uvol
něná zvířata tryskem se vzdálila od místa ne-
bezpečí, a počala se po trávě převalovati, zba-
vujíce se zbylých ještě v husté srsti nebezpečných
nepřátel.
Můj kůň, chytrák, zalezl dokonce pod
hustý keř. Hodnou chvili nemohli jsme se ho
ani dohledati.
21
article
Nový náš průvodee Muravski zbodán as
pěti žíhadly, měl druhý den pořádné opuchliny
Ve zmatku spadl kotlík s taganu (tyč zaražená
šikmo do země, aby hořejší konec právě nad
oheň sáha!) obsah se vylil do ohně, a bylo po
teplém obědě.
Z polední siesty vyrušil mne pavouk ne-
známého druhu, černého, poněkud sploštěného
těla, větší křižáka. Na rozprostřeném kožichu
a v okolní řidké trávě shledal jsem jich asi
ještě dvanácte. Hromadná návštěva sestupovala
se starého modřinu, pod nímž jsem si hověl.
Dříve nebylo, dole ani jednoho. Černá srst
kožichu byla patrně příčinou sestupu podivné
té čeládky.
Zábavnější bylo pozorování malinkého še
dého pavoučka, jenž se vztyčeného bříška te
kutinu ku předu vystřikoval, a po vlákně tai
ve mžiku napjatém na předmět až 20 cm
vzdálený přelézal. Být takový aspoň velikost
mezka! Jak by se to příkré zdejší přechody
rokli snadno přelezalyl
U řeky, v jejímž vrchním toku první vý
datná zdejší rýžoviště zlata byla nalezena, jsme
nocovali. Časné ráno a celé dopoledne šla cesta
listnatým, křovinatým lesem podél potoka, jimž
jsme se celé dopoledne prodírali. Vzduch byl
plný mušek. Nebylo lze síťku ani na okamžik
odložiti. Za horkého dne dvojnásobná psota.
centimetr
22
article
Odpoledne dostihnuta rýžoviště zlata, roz
ptýlená po okolních říčkách a potocích. Rýžo-
vání obstarávají většinou »starátělé«, lidě
malých družinách o své újmě pracující. Co
vyrýžují, dodávají majiteli pozemku za smluve-
nou cenu. Rozdil mezi touto a mezi cenou, již
vláda za zlato platí, tvoří zisk majitelův. Na
prospěch majiteli tato primitivní starátělská
práce není.
Třetího dne odpoledne opustili jsme po-
slední ve směru naší cesty ruskou osadu.
Potkali jsme sajotskou rodinu, stěhující se na
podzimní pastvu. Muži na koních, ženy a děti
na býcích a volech, ženoucí před sebou sládo
krav, koz a ovci. Na jednom býku stará Sa-
jotka, před ní 6leté děvče, za ní. 8letý hoch. Po-
háněla před sebou dva voly obložené houněm
a nářadím. Nevelký, avšak zavalitý býk ku po-
divu poslušně, bez vodidel v chřipích, pouhými
dotyky bosých pat říditi se nechal.
Za rodinou potkali jsme samotného sajot
ského jezdce, Přehozena u něj přes plece me
vědí kůže málem by se mi byla stala osudnou.
Můj kůň zahlédnuv nad křovinami před sebou
medvědí kůži, hledal spásu v rychlém obratu
na úzké pěšině. Stačil chybný krok a oba jsme
se mohli náhle octnouti u paty strmé stráně.
Choulostivý moment odbyt na štěstí několika
výkřiky mých průvodců. Také Sajot, asi čtyři
metry nad námi po rovnoběžce klikatiny něco
volal. Nový můj jamščik Číchačov mi ztlumočil
nelichotivé jeho apostrofy měmu koní.
23
article
Prodravše se šťastně bařinami — koně až
po břicho černou řídkou hmotou se brodili —
dospěli jsme řeky Kulikemu. Tu jsme, jedouc
údolím, asi 30kráte přebrodili. Pak kolem prv-
ních sajotských jurt vnikli jsme do země Uran
chů. Patří-li kraj ještě do Sibíře nebo už mim
její hranici, nevím — ani sama rüská vlád
to neví. Hranice nejsou dosud přesně určeny.
Pohraničné ruské znaky běží až na 150 km.
dálky od sebe a kozel aby se dle nich řídi.
Není divu, jestli hranice na mapě všelikteral
se klikatí a svíjí a se skutečností se neshoduje.
Prozatím zde nikomu na nějakých 30 km. ne-
sejde. Až dojde na přístí eregulaci, snad už se
Baťuškové přičiní, aby získali kus země, větš
než celá naše řiše.
km
24
article
Divokými skalami barvy červenavé (křemen
železitý) jeli jsme poděl potoka Kulikemu a sta-
nuli u sajotské svatyně. V jeskyni u výši asi
60 metrů nad potokem přírodou utvořené ležn
mrtvola Asiata, pravděpodobně Kirgiza. Před
mnoha lely přišel samojediný mezi Sajoty.
S nikým slova nevyměniv ubytoval se v pusté
jeskyni. Bylo pozdní léto, jahod a malin v le-
sích byla hojnost. Těmi se živil, vycházeje za
prvního úsvitu do lesa. Prostoduší Sajoté pozo-
rovali tajuplného cizince z dáli. Čekali do zimy.
Co stane se s podivným mužem za krutých
mrazů, ve skalní díře, která nemá otvoru pro
kouř? Zvědavost rostla a když za nejhoršíeh
mrazů kritická chvíle nadešla, nejodvážnější
z nich do jeskyně nahlédl a zděšen ohlašoval,
že tam kouře není a cizinec že žije! Údivem
a bázní jati prohlásili cizího muže za vyšší
bytost. Od té doby nosili mléko, maso a jiné
potraviny před jeskyni. Byl-li cizinec venku,
hluboce se mu poklonili. Tak to trvalo dlouhá
léta. Až pojednou denní dávky před jeskyní zá-
staly nedotknuty. Den, dva dny — týden. Ne
měli vlastního šamána (čaroděje), proto poslali
za řeku Jenisej dotaz k šamánovi, proč světee
se hněvá? Za několik dní odpověď přišla: »ci-
zinec zemřel.« Pomalu se přibližili. Cizinec ležel
u stěny s očima otevřenýma, bledý, nehnutě,
avšak bez nejmenšího příznaku hniloby. A tak
leží dosud, ač léta již minula od jeho smrti.
Asiat
Jenisej
25
article
Známá imunisační vlastnost některých jeskyn
obohatila fetišisty Sajoty o nové božstvo. Do
jeskyně dosud žádný Sajot nevkročí. Vše za-
chováno, jak bylo za života Kirgiza. Nechtěje
buditi nevoli věřících, spokojil jsem se sám po-
hledem ode vehodu. V šeru bylo možno vše
rozeznati. Kirgiz ustrojil si kamennou pec,
kouř vedl krühem poděl stěn kanálem, ustroje-
ným z kamenů. Na tomto teplém kanálu spával.
Na něm zastihla jej i smrt.
Za soumraku vjeli jsme na kamenitou plán
po pravěm břéhu Jeniseje. Noc se nachýlila,
nežli jsme dospěli k řece. Voda tedy byla.
avšak píce pro koně a dřeva na oheň nebylo.
Po krátké poradě jednohlasně uznáno, že ne-
zbývá, nežli přebroditi asi 150 m. širokým ra-
menem na ostrov, kde všeho v hojnosti na-
lezneme. Muravski jediný z průvodců zná mělč
místo ramene, kudy se již brodil. Opatrně jeden
za druhým brali jsme se vodou a šťastně jsme
přejeli, třeba promočení. Na ostrově bylo šťav-
naté trávy po pás, a v malé chvíli zaplál ohen
za ohromným pněm větrem zvráceného stromu.
Pochváliv při večerním čaji vůdce
dobrý přechod, pohnul jsem ho pověděti něco
o své minulosti. Byl jsem ovšem nemálo pře-
kvapen. Zde, ve středu Asie, sedí přede mnou
člověk, kterýž bydliště mě, Moravskou Ostravu,
osobně dobře zná. Rodem Polák z okolí Var-
šavy, pomáhal otci při koupi a prodeji koní.
Kupovali v Ruském Polsku a prodávali v Ha-
liči, ve Slezsku a v severní Moravě, často v M.
Sajota
Kyrgyz
Muravský
Jenisej
Asie
Ostrava
Vara
Polsko
Slezsko
Morava
26
article
Ostravě. Jen způsob nákupu byl asi trochu po-
vážlivý. Jednoho jitra před 11 lety, Murav-
skému bylo 17 vroků, přišlí četníci, obchod za-
vřeli a za nedlouho otec i syn náleželi k oby-
vatelstvu Sibire.
Časně ráno osedláno a přes ostrov několik
set metrů siroký přejeli jsme ke hlavnímu toku
Jeniseje. Řečiště na 800 m široké. Proud upro-
střed ptačím letem kvapi, spěchajíť vody Jeni-
seje z ohromných vodních nádržek Sajánského
hrbetu. Řeka je veletokem hned po stoku obou
krátkých řek Uluku a Bejku. Na protější straně
tvoři řeka nezarostlý ostrov, ukládajíc naň při
větší vodě štěrk a písek. Za ostrovem okazovali
mi neurčité rysy dřevěných srubů ruských
kupců Safianofa a Gorbunova. Dlouho nám bylo
volati z plných plic, nežli z pozadí ostrova vy-
jely dva čluny.
Převoz nebyl hračkou. Nazí, po jednom
v čluhech stojící Sajotové hnali tyčemi lehounké
čluny z prvu klidnější a mělkou vodou u břebu
několik set metrů proti proudu. Bylo mi uz,
jako by pro nás vůbec nejeli. Pak chopivše se
vesel, zamířili zobci od břehu — a již je
chopil proud a letem šípu vracely se člunky po
proudu dlouhou úhlopřičnou. Ani ne za minutu
stály již před námi v mělké vodě.
Já s Gurjánem v jedné té skořepině, za-
vazadly a zbraněmi tak zatížené, že v pro-
středku sotva 4 cm z vody vyčnívala, ostatní
tři z družiny se sedly v druhém, přeletěli jsme
tak šipkou na protější ostrov. Koně nám pak
přeplavili Sajoti. Svázali je ohlávkami po třech,
a opatřeni dlouhými, silnými pruty, jeli s nimti
Safianof
Gorbunov
Sajot
Ostrava
Jenisej
Jit
Murav
centimetr