ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a912e220-660c-11dc-95b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 28, person 54, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXX .
2 masthead
V Praze, v úterý dne 14. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 132.
4 article
Na rauní a odpol. Ilsty přodylací set v Praze v sdministrael a něsic . . . . . . K = na čtvrt léte s dvojí čenáčkeu na měsle ant lsta . . . . 7 K 5oh ve slialkéch . 2 K 80 h na měsíé . . Pošton: na nlafe. . . . . . . na čtrrt leta . . . . 9 K 60n s drojí zásilko mšnle na čivre le k
Praha
5 article Bnašní číslo pra Frahu Je o 10 stranách.
Bnašní číslo pra Frahu Je o 10 stranách. Svolání sněmu království českého. Nejdůležitější dnešní novinou z Vídne jest zajisté vedle příznivého usnesení se par lamentní komise kola polského pro naše de- finitivní požadavky ve příčině regulace našich řek nákladem státním: určitá zpráva, že sněm království českého bude svo- lán, nikoliv až na podzim, nýbrž již v červnu a sice pátého dne po ná- vštěvě krále českého v Praze, 18. června. — Slíbil sice před velikonocemi poslancům našim předseda ministerstva svolati sněm náš již na den 3. června. Však poveliko- nocích počal se vymlouvati, že prý mu nelze v té příčině dostáti slovu, vzhledem na pro- dlužující se kampaň vídeňského parlamentu. jakož i vzhledem na potřebu svolati hned po ní delegace obou polovin říše. Netřeba dokládati, jak průtah a odklad ten našim delegátům byl proti mysli. Protestovali proti němu hned 26. dubna na první po veliko- noční konferenci s vládou dru. Körbrovi co nejdůtklivěji v tvář: »Sněm království če- ského,« byla jejich slova stížná, » musí upra- viti platy učitelské a musí vzhledem na nový zákon domovský vypracovat nový zákon o chudinství! Musíme tudíž nalehati na brzkou a delší kampaň sněmů zemských.« Ayšak Excellence Körber krčil rameny předstíraje pilnost svolání delegací, odka- zoval sněmy zemské až ku podzimu. — Vidíte, posmívala se na ručest škodo- libost nepřátel národní strany svobodo- myslné, jaký malý respekt má vláda z dele- gace mladočeské, jak jsou jí požadavkya tužby její dýmem! A již štvala znovu strá- dající naše učitelstvo proti straně naší, jak je nechá dalším odkladem úpravy platů uči- telských dále trpět nouzi až do podzimu.
če ský Körber Praha národní strana svoboda
6 article
Proč nechala staročeská strana, jakkoliv byla od roku 1880 ve vládní většině na říš- ské radě, a od r. 1883 ve většině na sněmu českém, po 12 let národní učitelstvo naše strádat při bídných jeho platech posavadnich, o tom ti šlechetní žalobníci ani muk; ale stranu naši, nejsoucí ve většině ani v parla- mentu vídeňském, ani ve sněmu českém, činí odpovědnou z toho, proč neparlamentní vláda otáli stejně jako všechny její vídeňské předchůdkyně s časnými svolánim sněmu království českého ku delší zákonodárné činnosti a prodlužuje tak těžkou strázena bídu našeho učitelstva. Jakoby v Rakousku dnes která jednotlivá strana slovan- ska za té žalostné nesjednocenostia rozháranosti všeho Slovanstva zdej šího mohla vynutiti si na vládě kategorickým imperativem, aby stalo se jí po vůli. Zdaž neměl všem soudným a poctivým lidem sta- čiti fakt poctivého úmyslu, osvědčeného ná- vrhem strany naší na upravení a zlepšení platů našeho učitelstva národního, dále sku- tek úsilovné a vytrvalé snahy její o brzké uzákonění návrhu toho neodkladným vyříze- ním předlohy o přirážce k dani lihové, jejíž výnos určen právě cele a výhradně na toto zlepšen služného učitelstva a tudížo brzké svolání sněmu českého na delší kampaň, než jakou mu zvykle přízeň centra- listické politiky vídeňské dosud dopřávala. Nuže, jedné naší snaze jest vyhověno
Rakousko
7 article
parlament vídeňský zejtra nebo pozejtří vy- řídí zákon o zemské přírážce k dani lihové; tolikéž další usilování poslancův našich neminulo se konečně při vládě s účinkem: vymohli na ní, že přece svolá sněm království českého již v měsíci červnu, ne sice hned počátkem června, poněvadž do té doby nebude ještě říšská rada se svým pensem hotova, přece aspoň 18. června. Jde nyní o to, na jak dlouho vyměří sněmu našemu lhůtu činnosti? Zda jen pro krátký, plachý okamžik, co by letmo opatřil naše zubožené hospodářství zemské, co by uvážil a vyřídil návrh výboru zemského, jdoucí k tomu, aby schodek v letošních financíeh zemských uhražen byl novou půjčkou 6 mil- lionů K a zvýšením přirážky zemské c 2 proc. tedy z 55 na 57 ze sta přímých daní státních? V příčině té nemáme o disposici vládní do- posud nižádných zprav. Doba letní — a vtu již padá činnost svoláného sněmu — jest věru málo vhodnou pro trvalé zasedání sně- movní, ukládajíc zvláště rolnickým našim poslancům oběti; však nicméně by zajisté i oni pro dobro vlasti a naroda svého mile- rádi podstoupili oběť sebe delšího prodlení na sněmu zemském, jen když by nesněmoval na licho a na prázdno, nýbrž vyřídil s ku- tečné nejnalehavější potřeby a důležitosti lidu našeho. Za nejpilnější a nejdůležitější potřeby zemské pak bez odporu považují se tou do- bou u veřejném mínění národa našeho kromě zlepšení hmotných pomě- rův národního učitelstva zajisté:
8 article
1. Zjednání pomoci financím zemskýmrozumným rozšířením autonomie zemské, t. j. přiznáním sněmu království českého rozsáhlejší pravomoci a poskytnutím mu postoupením důchodův pří- mých daní státních náleži- tých prostředků finančních ku opatření prospěchu země; 2. pro- vedení poctivé rovnoprávnosti obou národův v životě veřej- ném, aspoň zákony o užívání jazy ků v úřadech samosprávných a o zřizování zemských škol pro národní menšiny; 3. zjednání pomoci našim chudým obcím lidumilným a osvíce- ným zákonem o opatřování chudiny povin- nou součinností okresův, krajův, země a státu, To jsou na ten čas, trváme, nejnale- havější potřeby blaba obecného, jichž rych- lého a zdatného vyřízení přejí si mlilionové obyvatel tohoto království a s nimi zajisté většina sněmu našeho. — Troufá si vláda vídeňská tvrdit, že nejsou to vesměs požadavky stejně slušné a spra- vedlivé jako svrchovaně nutné a neodkladné pro rozkvět, blaho a mír tohoto důležitého království? Nuže, co jest pak její povin- ností? Dojista jen, aby skytla a dopřála sněmu království českého konečně již žádou- cího pohodlí a času, by mohl aspoň tyto nej pilnější důležitosti řádně projednat a vyřídit.
9 article
Jdeli jí opravdu o klidné rozřešení otázky české, jde-li jí o přípravu nálady a poměrů k rozřešení tomu, pak musí osvědčiti v první řadě ona vlasti naší dobrou svoji vůli skut- kem, dokazujícím, že upouští od kleté cen- tralistické té politiky, vycházevší jen na udolávání a oslabování autonomie zemské degradová- ním sněmů zemských na pouhe jepice proti parlamentu víden- skému, pak nesmí rozhojniti trpkost a nedůvěru obocnou v národě našem sněmovní kampaňkou odměřenou spoře jen na několik dnův, nýbrž musí rozumně a slušně dopřáti sněmu našemu i potřebného času i žádoucí svo body, aby týž mohl rozvinout zdatnou a blahodárnou činnos ve všech těchto vyjmenovaných směrech již v nastávající letní své kam- pani, zahájené dnem 18. června. Na dobré vůli a ochotě lidových po- slanců národa českého věru scházeti nebude budeme proto nyní jen žádostivi poznati dobrou vůli vlády k velikým a nalehavým potřebám země české. Hic Rhodus, hic saltal
10 article Řišská rada.
Řišská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze člyřicátá pátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 13. května. Zvláštní jest to vídeňské sněmování. Usta novte jednací pořad a zaklinujte jej všemi mož- nými svorkami a skobami — jeden rozmach jest překlopen ! Byl úmysl dodělati dnes novellu k dani z lihu, avšak nevyřízen ani jediný paragraf. Pan Daszyúski dovedl totiž sensační řečí o korrupci a nouzi v Haliči, řeči, jaká ne- byla slyšána v parlamentě, všechny výpočty po- kaziti, všechnu pozornost na sebe soustřediti všechny členy kola polského rozčiliti a celou sněmovnu rozechvěti, ba donutil nejen minister- ského předsedu, nýbrž také četné členy haličsko- polské delegace, aby ujali se slova pro domo sua Byly to těžké obžaloby, které vznesl posl. Daszyúski na četné členy kola polskéhoa na celou jeho skupinu. Durum officium obhájce ex officio převzal starý Vladimin Gniewosz. Bránil chráněnce své, jak uměl a mohl, ale plaidoyen dopadl také podle toho, Potom k sebeobraně vyvstali posl. Wielowieyskiv a Tyszkowski, jimž přispěl na pomoc ještě posl. Czajkowski. Tato srážka s Daszyúským trvala skoro 4 hodiny.
Daszyúski Czajkowski Daszyúský Vídeň Halič poslanecký sněmovna
11 article
Ve formě věcné opravy podal poslanee K lofáč jménem svým a svých soudruhů pro- hlášení, že títo jsou daleci všeho úmyslu, ma- řiti předlohu ve přičině vodních staveb a že naopak nebudou jí činiti nižádných překážek v zájmu pracovního lidu českého z důvodu ná- rodních a z důvodu materřálních. Vidíme v tomto postupu, který se podstatně a výhodně jliší o postupu tak zvaných agrárníků, lepší poznání o důležitosti vodních staveb pro hospodářské poměry našeho království. Zejtra má býti stůj co stůj, i kdyby sně movna pozdě do noci měla seděti, zákon o dani lihové dojednán. Dnes ve vší tichosti, beze všeho hluku a také beze všeho odporu byl zalímní rozpočet na druhou polovinu t. r. přikázán prostě bez prvního čtení rozpětovému výboru. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 3.15 hod odpol Zatímný rozpočet přikázán rozpočtovému výboru bez 1. čtení. Posl. Jaroš a soudruzi podávají na ministr zeměbrany tento dotaz »V severovýchodních Čechách provádí se čet nickým velitelstvím praxe, že v německých obcích jsou na četnických kasárnech nápisy jen německé v českých oboujazyčné. Tento nezákonný stav roz- trpčuje české obyvatelstvo, a proto se také četná česká města dovolávala u velitelství zemského, by
Vetter Posl Jaroš Čechy zákon o daň
12 article
četnické kasarny byly označovány všude dvou- jazyčně, po případě v českých krajích česky, v ně- meckých německy. 7. prosince m. r. usneslo se za- stupitelstvo českoskalické podati žádost, aby vzhledem k tomu, že ve smíšených obcích Teplicích, Stárkově Broumově, Žacléři atd. jsou nápisy pouze německé byl umistén na četnických kasárnech česko-lipských nápis český. Velitelství oznámilo přípisem ze dne 5. února, že žádosti té vzhledem k platným před- pisům nelze vyhověti. Proto táží se podepsaní: Jsou tyto poměry panu ministrovi známy? Jest pan ministr ochoten učinit opatření, by kasárny četnické byly označovány oběma jazyky zemskými? Posl. Klofáč a soudr. podávají na ministra zeměbrany dotaz, v němž se praví, že nadporučík Budiner den před smrtí Žilákovou dal si jej povolati do kanceláře, ze které vyšel Žilák po půl hodin uplakán a s obličejem zarudlým. Tvář Žilákova byla oteklá. Před nosem držel si Žilák šátek úplně za- krvácený. Protože se podobá, že v této okolností spočivá poslední příčina zoufalého činu Žilákova, tážís interpellanti, zda toto faktum bylo zjištěno ve vyše- třovacím protokole a činí dotaz, kdo štábnímu lékař dru. Trnkovi dal rozkaz nebo pokyn, aby poruši lékařskou povinnost? Po vyřízení došlých spisů přešlo se k jednacímu pořadu. Posl. Steiner podával zprávu výborovou o pi ných návrzích ve věcech nouze a žádal za jejich schválení. Posl. Conci líčil zoufalý stav vinařů následkem vinné klausule, vyslovil naději, že poměry ty budou záhy napraveny a doporučoval výborové návrhy.
Posl Klofáč Budiner Žilákův Žilák Trnka Steiner Teplice Žacléř Stárkov Broumov
13 article
Posl. Riankini nejprve chorvatsky potom německy toužil na zanedbávání Dalmacie a jejího obyvatelstva a prohlásil dalmatskou správu za hříeh a hanbu. Posl. Kaiser obíral se nouzí ve Slezsku, zvláště v Benešové a j. obeích opavského kraje a oddává se naději, že vláda pomůže co nejdříve. Dovozuje nutnost odpisu pozemkové daně pro živelní pohromy a zavedení živelního pojišťování. Posl. Žičkar líčil nouzi v dolním Štyrsku, ale zvlášť mizerný stav tamějších silnic. Upozorňoval vládu na zmáhající se vystěhovalství v tamních končinách a konečně prohlásil, že bude hlasovat pro výborové návrhy. K návrhu posl. Albrechta rokování uza vírá se. Posl. Daszyňski (hlavní řečník proti ná vrhům): V posledních letech jeví se v Haličí, ze- jmena ve městech ustavičná nedělnost. Hlavní pří- činou toho jsou ustavičné krádeže páchané členy slavné šlechty a plutokracie, které jsou v Halie vždycky spojeny. Příčinou dále jsou bankovní krádeže. Posl. Abrahamowiez: Dokažte tol Posl. Daszyňski: Páchaly se zcela sprosté krádeže. Jest smutno, že baličské směnky se eskomptují jen při vyšších sazbách. Chcete-lí dů- kazy, vyložím padousství, klerá byla páchána. Udám též osoby. Pan Jedrzejowicz, velmi blízký bývalému ministru, zastřelil se, když nasekal dluhů, kteréž nemohl zaplatit. Pan Wiktor, čien kola pol- ského, se zastřelil padělav směnky na velké sumy Marchewicz, důvěrník a majordomus obou hrabat Badenů, kterého ledroval Badeni na člena panské sněmovny, ve spolku s knížetem Sapiehou a drem.
Posl Kaiser Beneš Albrecht Jedrzejowicz Wiktor Baden Dalmacie Slezsko dolní Štyrsko Halič panská sněmovna poloský
14 article
Krzyžanowským, nemanželským bratrem hr. Badena páchal takové špinavosti, že zkrachovala tím banka. Dr. Krzyžanowski, který byl slušnější, se zastřelil Hr. Mic. Potocki kradle vklady. Posl. Gniewosz:. To není pravda. Posl. Daszyňski: Byly zase splaceny. Př tom objeveny byly velké podvody v dolech Boryslaw ských, při kterých akcionáři příšli o velké tisíc zlatých. Můžete to popírat? Mičite. Ředitel haličsk spořitelny Zima kradl a podváděl i za vědom vládního zástupce. Posl. Daszyňski: To nemůžete zapřít! ve vašem polském klubu máte ještě člena, je to posl Bielovejski. Tento poslanec jest zakladatel ředitel spolku haličských dobytkářů. Spolek ten on dyno bankrotoval s dluby 200.000. Tento ušlechtilý pan Bielovejski společně s nejšpatnějšími židovskými švindléry spáchal různé špinavé švindle. Posl. dr. Gniewosz: To není pravda. Posl. Daszyňski: Vy chcete, abych mlčel. Nebudu mičeti. Křičí-li se do lesa, ozývá se ozvěna Posl. Bielovejskí donutil adv. Majevského k vyděrač- ství. Dopustil se společně s ním na starém a ne- mocném knížeti Sapiehovi loupeže. Syn tohoto tady sedí v polském klubu a nepodá p. Bielovejskému V drobném prodejia ranní čísdo o sobě . . . za 8 očpolední .. ns zh Ve slialkáeh na vanková ranní čáslo. odpolední . . . . . . . . 3k Inseráty plati se hotově nupřed. Fřešplaceni a insety pžijímá sdnisi- strace v Marianské ulici č. Tam naeházejí se ték rrdake tiskáru a ezpežice „Narodelek Li-ts“. Bukeplsy ae nevrken
Baden doktor Krzyžanowski Potocki Posl Bielovejski Gniewosz Majevský Hradec spolek haličský dobytkář
15 article
ruky. Došlo to tak daleko, že vrchní soud ve Lvově učinil nález, ve kterém bylo praveno, že jsou dány všechny subjektivní příznaky vyděračství v inkrimi- novaném jednání dra. Majevského, že však obžalo- vací spis byl annulován, protože Majevski a jeho spoluvinník nebyli s to, aby nahnali strachu osobě tak vysoko postavené, jako jest kníže Sapieha. (Styšte! Slyšte !) Pochybujete-li o tom, zeptejte s posl. dra. Greka, ten byl advokátem starého Sapiehy a přispěl k tomu, že lup p. Bielovejského byl od- halen. (Slyšte ! Slyštel) Posl. Gniewosz: To není pravda, vy jste ne- stoudný chlap. Posl. Daszyňski: To jest nestoudnost, cot říkáte. Chcete slyšet pravdu? Tu ji máte. Chci říci ještě něco. Posl. Gniewosz: Jen dále, tím se ponižu- jete sám. Posl. Daszyňski: Počkejte jen, přijde na váe ještě hrubší klín. Ty hromadné podvody nebyly tre- stány, protože pachatelé nalezali se pod ochiranou nejvyšších osob v zemi. Tito kradoucí a podvádějící zlodějové a lumpové, jako jsou hr. Potocký, ryt. Brunický a jiní, unikli trestajícím rukám spravedlno- sti bez pokuty. To vše podervalo úvěru polskému půdu i zde ve Vídni, kde tito pasořitníci, jako hr. Potocký v jedné noci za jedinou hodinu prohraj 100.000 v Jockey-klubu. (Slyšte ! Slyšte) Posl. Gnlewosz: Vy jste při tom přece n- byl. Či snad jsle hrůl také? Posl. Daszyňski: Kdybyste viděli, pánové, vyhublé postavy haličských a bukovinských sedláků, kteří k nám přicházeji jako žebráci, musili byste se stydět bájiti takové pasořitníci. (Obráten k polským lavicím.) Naopak pokládali byste za svou povinnost naproti těmto šlechtickým zlodějům a podvodnikům konati spravedinost. Ti však nebyli trestáni, třeba kradli a podváděli protože náležejí k vaší klice.
Styšte Greco Posl Potocká Lvov Vídeň
16 article
Posl. Gniewosz: Co pak jsme my tím vinní? Posl. Daszyňski: Co se do toho pletete? Vy přece nejste zádný zloděj: vám jsem ničeho ne- řekl. Je však pravda, že celá řada zkrachovaných švindléřů je nyní zaměstnána v samosprávných úřa- dech a dostala denního platu 5—10 zl. Pan Scipio. známý podvodník a padouch, dostává nyní desítku denně u zemského výboru za to, že v kanceláři kouří cigarety. (Slyšte ! Slyšte l) Tam, kde hrahě Pininský není za jedno s drem. Körbrem, hladovící dělníci a sedláci pochodí nejhůře- Musíme věděti, zdali měl pravdu pan hr. Pininský. kdy k deputaci nězaměstnaných dělníků řekl, aby se obrátili na dra. Körbra a tím podporovali místo- držitele u centrální vlády, či zda mluvil pravdu dr. Körber, když mně prohlásil, že nic proti tomu nemá, aby se hladovícím dělníkům dostalo podpory, proto že nedávno teprve vydal výnos místodržiteli halič- skému a jemu připomenul, že jest zde ještě úvěr, se kterým může slačiti. V zájmu pravdy ať dr. Körber tady veřejně prohlásí, zdali takový výnos skutečně vydal. Polstí velkostatkáři tady pravili, že prý ti na- zaměstnanci jsou prazvláštní lidé. Dá li se jim prý práce na venkově, nechtějí tam. Pravím vám hned, proč tam nechtějí. Mám zde specifikaci, haličské pe- níze. Je to papír, který má nucený oběh v říši pana dra. Böhm-Bawerka. (Slyšte! Slyšte !) Je to malý kus žluté lepenky, na které je napsáno: »Správa panství Duběnka« 15 kr. jako mzda.« V této Duběnce ho- spodaří literát romanopisec Kajetán Abgamowicz.
Posl Scipio Körbr doktor Körber Böhm Bawerka Abgamowicz
17 article
Ten platí svým dělníkům výhradně takovými znám- kami. Mladí dělníci dostanou denně 12 kr, staří 15 kr. (Bouřlivé hlasy: Slyšte! Slyšte J) Tyto známky vydávají se den za dnem a vykupují se teprve v ne- děli v kořalně židovského pachtýře. Chceili někdo za- měnit tyto známky za týden za peníze, řekne žid: »Jsem zavázán činiti tak jen v neděli, ve všední den níkoliv.« Za tyto známky si kupují lidé kořalku neb doutníky, zbytek se jim vyplatí. Čím však dále od všedního dne do neděle, tím menší je cena těchto známek. Myslíte pak, že se tak děje jen v Duběnce Nikoliv. (Obrácen k polským lavicím.) Ve vašem klubu sedí poslanec Tyszkowski. Ten na svých 22 statcích platí lidi takovými papírovými penězí. Posl. Gniewosz: Je poctivý člověkl Posl. Daszyňski: Opakujisvám, on kradl a pod- váděl. Kdo mi řekne, že tak jedná čestný muž, tomu řeknu, že sám není počestným člověkem. (Při těchto slovech něco volá posl. Gizowski. Daszyňski na něho křičí:) Máte na hlavě másla dosti Jest-li jenom hle- snete, připomenu vám jisté nemilé věci. (Opět obracen ke členům kola polského.) Nesmite se polom diviti. že tisíce sedláků a vše, co pochází z lidu, vás ne- návidí a vámi opovrhuje jako zločinci a ničiteli svého lidu, že tisíce sedláků, chasníků a služek musí do širého světa a má pro svou vlast jen slova kletby. Připomenul li jsem z vaší nedůslojné politiky jen
Tyszkowski Posl
18 title
FEUILLETON.
19 article Ze Sibíře.
Ze Sibíře. Podává J. Geisle r. ) (Přes čínskou hranici.) Obdržev od zástupce náčelnikova pana Vasilije Jevgeně viče Korsakova potřebné informace, pas pro Čínu (»dajcinskou říši«) a listy na dva ruské kupce v sajotské zemi žijící, přibrav nového průvodce a najav nového jamščika s šesti koňmi. vydal jsem se po dvoudenním odpočinku na další cestu. Na svěžích koních cválalo se za krásného jitra vesele po měkké, široké cestě. Zavazadla upevňují se pečlivě dlouhým pasy na sedle dřevěném, uprostřed vykrojeném podle hřbetu koně. S nebezpečného místa na úzonké pěšine nad kolmou, 100 metrů vysokou stěnou sřítil se i s koněm asi 113 měsíce před mým pří- jezdem správce nějakého rýžoviště. Není jiné cesty z rýžovišť do Usu a nebezpečné místo má dělky asi tří set metrů. Mrtvoly jezdce a koně nalezli se u řeky na dně rokle. Zamyslili jsme se nad místem výstrahya — položili na prospěch svých následníků okle stěný peň ke kraji pěšiny. Obědvali jsme na řece Usu. Jizda za pra- živého poledního slunce dodala takové svůdnost číré vodě, kterouž jsme napřed s velkým po žitkem žízeň zaháněli, že neodolal jsem na hlubším místě dvakráte do chladivého moku se ponořiti. Blahodárný účinek trochu příkré lázně, napřed vodní a pak sluneční byl asi zjevný. Brzo následoval Gurjan mého příkladu, kříče při tomí rozkoší z plna hrdla. 4Těšil jsem se upřímně na oběd, pozůstá- vajíel ze skopové polévky s čerstvou zeleninou a skopového masa s pečeným bramborem. Na hražuji si právě kouskem slaniny, zvyklé u Rusů. před obědem studeně zákusky, když náhlý *) Viz »Nár. Listy« ze dne 14. a 16. ledna, 13 února a 27. února.
Vasilij Jevgena Korsakův Rus Čína
20 article
dupot a zděšené frkání našich koní obrátilo k sobě naši pozornost. Divoce pobihají kolem veliké sosny, k ní jsou přivázáni a v několika vteřinách mají pro- vazy ohlávek zapleteny ve dvě klubka. Zuřivě sebou poskubávají. — Vosy! křikli všichni u ohně. A již s láme chvojí a kde kdo běžíme přeřezati pro- vazy. Uprostřed vosího hejna a koní vztekle vy- hazujících nebyla to práce snadná. Vosl hnízdo v díře mezi kořeny stromu patrně šlápnutím koně bylo alarmováno. Uvol něná zvířata tryskem se vzdálila od místa ne- bezpečí, a počala se po trávě převalovati, zba- vujíce se zbylých ještě v husté srsti nebezpečných nepřátel. Můj kůň, chytrák, zalezl dokonce pod hustý keř. Hodnou chvili nemohli jsme se ho ani dohledati.
21 article
Nový náš průvodee Muravski zbodán as pěti žíhadly, měl druhý den pořádné opuchliny Ve zmatku spadl kotlík s taganu (tyč zaražená šikmo do země, aby hořejší konec právě nad oheň sáha!) obsah se vylil do ohně, a bylo po teplém obědě. Z polední siesty vyrušil mne pavouk ne- známého druhu, černého, poněkud sploštěného těla, větší křižáka. Na rozprostřeném kožichu a v okolní řidké trávě shledal jsem jich asi ještě dvanácte. Hromadná návštěva sestupovala se starého modřinu, pod nímž jsem si hověl. Dříve nebylo, dole ani jednoho. Černá srst kožichu byla patrně příčinou sestupu podivné té čeládky. Zábavnější bylo pozorování malinkého še dého pavoučka, jenž se vztyčeného bříška te kutinu ku předu vystřikoval, a po vlákně tai ve mžiku napjatém na předmět až 20 cm vzdálený přelézal. Být takový aspoň velikost mezka! Jak by se to příkré zdejší přechody rokli snadno přelezalyl U řeky, v jejímž vrchním toku první vý datná zdejší rýžoviště zlata byla nalezena, jsme nocovali. Časné ráno a celé dopoledne šla cesta listnatým, křovinatým lesem podél potoka, jimž jsme se celé dopoledne prodírali. Vzduch byl plný mušek. Nebylo lze síťku ani na okamžik odložiti. Za horkého dne dvojnásobná psota.
centimetr
22 article
Odpoledne dostihnuta rýžoviště zlata, roz ptýlená po okolních říčkách a potocích. Rýžo- vání obstarávají většinou »starátělé«, lidě malých družinách o své újmě pracující. Co vyrýžují, dodávají majiteli pozemku za smluve- nou cenu. Rozdil mezi touto a mezi cenou, již vláda za zlato platí, tvoří zisk majitelův. Na prospěch majiteli tato primitivní starátělská práce není. Třetího dne odpoledne opustili jsme po- slední ve směru naší cesty ruskou osadu. Potkali jsme sajotskou rodinu, stěhující se na podzimní pastvu. Muži na koních, ženy a děti na býcích a volech, ženoucí před sebou sládo krav, koz a ovci. Na jednom býku stará Sa- jotka, před ní 6leté děvče, za ní. 8letý hoch. Po- háněla před sebou dva voly obložené houněm a nářadím. Nevelký, avšak zavalitý býk ku po- divu poslušně, bez vodidel v chřipích, pouhými dotyky bosých pat říditi se nechal. Za rodinou potkali jsme samotného sajot ského jezdce, Přehozena u něj přes plece me vědí kůže málem by se mi byla stala osudnou. Můj kůň zahlédnuv nad křovinami před sebou medvědí kůži, hledal spásu v rychlém obratu na úzké pěšině. Stačil chybný krok a oba jsme se mohli náhle octnouti u paty strmé stráně. Choulostivý moment odbyt na štěstí několika výkřiky mých průvodců. Také Sajot, asi čtyři metry nad námi po rovnoběžce klikatiny něco volal. Nový můj jamščik Číchačov mi ztlumočil nelichotivé jeho apostrofy měmu koní.
23 article
Prodravše se šťastně bařinami — koně až po břicho černou řídkou hmotou se brodili — dospěli jsme řeky Kulikemu. Tu jsme, jedouc údolím, asi 30kráte přebrodili. Pak kolem prv- ních sajotských jurt vnikli jsme do země Uran chů. Patří-li kraj ještě do Sibíře nebo už mim její hranici, nevím — ani sama rüská vlád to neví. Hranice nejsou dosud přesně určeny. Pohraničné ruské znaky běží až na 150 km. dálky od sebe a kozel aby se dle nich řídi. Není divu, jestli hranice na mapě všelikteral se klikatí a svíjí a se skutečností se neshoduje. Prozatím zde nikomu na nějakých 30 km. ne- sejde. Až dojde na přístí eregulaci, snad už se Baťuškové přičiní, aby získali kus země, větš než celá naše řiše.
km
24 article
Divokými skalami barvy červenavé (křemen železitý) jeli jsme poděl potoka Kulikemu a sta- nuli u sajotské svatyně. V jeskyni u výši asi 60 metrů nad potokem přírodou utvořené ležn mrtvola Asiata, pravděpodobně Kirgiza. Před mnoha lely přišel samojediný mezi Sajoty. S nikým slova nevyměniv ubytoval se v pusté jeskyni. Bylo pozdní léto, jahod a malin v le- sích byla hojnost. Těmi se živil, vycházeje za prvního úsvitu do lesa. Prostoduší Sajoté pozo- rovali tajuplného cizince z dáli. Čekali do zimy. Co stane se s podivným mužem za krutých mrazů, ve skalní díře, která nemá otvoru pro kouř? Zvědavost rostla a když za nejhoršíeh mrazů kritická chvíle nadešla, nejodvážnější z nich do jeskyně nahlédl a zděšen ohlašoval, že tam kouře není a cizinec že žije! Údivem a bázní jati prohlásili cizího muže za vyšší bytost. Od té doby nosili mléko, maso a jiné potraviny před jeskyni. Byl-li cizinec venku, hluboce se mu poklonili. Tak to trvalo dlouhá léta. Až pojednou denní dávky před jeskyní zá- staly nedotknuty. Den, dva dny — týden. Ne měli vlastního šamána (čaroděje), proto poslali za řeku Jenisej dotaz k šamánovi, proč světee se hněvá? Za několik dní odpověď přišla: »ci- zinec zemřel.« Pomalu se přibližili. Cizinec ležel u stěny s očima otevřenýma, bledý, nehnutě, avšak bez nejmenšího příznaku hniloby. A tak leží dosud, ač léta již minula od jeho smrti.
Asiat Jenisej
25 article
Známá imunisační vlastnost některých jeskyn obohatila fetišisty Sajoty o nové božstvo. Do jeskyně dosud žádný Sajot nevkročí. Vše za- chováno, jak bylo za života Kirgiza. Nechtěje buditi nevoli věřících, spokojil jsem se sám po- hledem ode vehodu. V šeru bylo možno vše rozeznati. Kirgiz ustrojil si kamennou pec, kouř vedl krühem poděl stěn kanálem, ustroje- ným z kamenů. Na tomto teplém kanálu spával. Na něm zastihla jej i smrt. Za soumraku vjeli jsme na kamenitou plán po pravěm břéhu Jeniseje. Noc se nachýlila, nežli jsme dospěli k řece. Voda tedy byla. avšak píce pro koně a dřeva na oheň nebylo. Po krátké poradě jednohlasně uznáno, že ne- zbývá, nežli přebroditi asi 150 m. širokým ra- menem na ostrov, kde všeho v hojnosti na- lezneme. Muravski jediný z průvodců zná mělč místo ramene, kudy se již brodil. Opatrně jeden za druhým brali jsme se vodou a šťastně jsme přejeli, třeba promočení. Na ostrově bylo šťav- naté trávy po pás, a v malé chvíli zaplál ohen za ohromným pněm větrem zvráceného stromu. Pochváliv při večerním čaji vůdce dobrý přechod, pohnul jsem ho pověděti něco o své minulosti. Byl jsem ovšem nemálo pře- kvapen. Zde, ve středu Asie, sedí přede mnou člověk, kterýž bydliště mě, Moravskou Ostravu, osobně dobře zná. Rodem Polák z okolí Var- šavy, pomáhal otci při koupi a prodeji koní. Kupovali v Ruském Polsku a prodávali v Ha- liči, ve Slezsku a v severní Moravě, často v M.
Sajota Kyrgyz Muravský Jenisej Asie Ostrava Vara Polsko Slezsko Morava
26 article
Ostravě. Jen způsob nákupu byl asi trochu po- vážlivý. Jednoho jitra před 11 lety, Murav- skému bylo 17 vroků, přišlí četníci, obchod za- vřeli a za nedlouho otec i syn náleželi k oby- vatelstvu Sibire. Časně ráno osedláno a přes ostrov několik set metrů siroký přejeli jsme ke hlavnímu toku Jeniseje. Řečiště na 800 m široké. Proud upro- střed ptačím letem kvapi, spěchajíť vody Jeni- seje z ohromných vodních nádržek Sajánského hrbetu. Řeka je veletokem hned po stoku obou krátkých řek Uluku a Bejku. Na protější straně tvoři řeka nezarostlý ostrov, ukládajíc naň při větší vodě štěrk a písek. Za ostrovem okazovali mi neurčité rysy dřevěných srubů ruských kupců Safianofa a Gorbunova. Dlouho nám bylo volati z plných plic, nežli z pozadí ostrova vy- jely dva čluny. Převoz nebyl hračkou. Nazí, po jednom v čluhech stojící Sajotové hnali tyčemi lehounké čluny z prvu klidnější a mělkou vodou u břebu několik set metrů proti proudu. Bylo mi uz, jako by pro nás vůbec nejeli. Pak chopivše se vesel, zamířili zobci od břehu — a již je chopil proud a letem šípu vracely se člunky po proudu dlouhou úhlopřičnou. Ani ne za minutu stály již před námi v mělké vodě. Já s Gurjánem v jedné té skořepině, za- vazadly a zbraněmi tak zatížené, že v pro- středku sotva 4 cm z vody vyčnívala, ostatní tři z družiny se sedly v druhém, přeletěli jsme tak šipkou na protější ostrov. Koně nám pak přeplavili Sajoti. Svázali je ohlávkami po třech, a opatřeni dlouhými, silnými pruty, jeli s nimti
Safianof Gorbunov Sajot Ostrava Jenisej Jit Murav centimetr