Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

17. března 1905.

4

Číslo 76.

5 article

Legitimační výbor ustanovil referentem poslance dra. Tschana o volbě dra. Herolda (Zatee) Volby poslance Čipery, Staňka (ref. Seifert a Ryšánka ref. Hrubý) byly schváleny. Odbor zdravotního výboru ukončil poradu o úpravě lékarnictví a ref. Nowak předložt v příští schůzi výboru svou zpravu.

doktor Herold Zatee Čipera Staněk Seifert Ryšánek Hrubá Nowak

6 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. března. (Hlas polský o návrhu Derschattově.) Uherská krise a spojené s ní nové a nové požadavky maďarské otevřela konečně oči i německým stranám v Ra- kousku, aby uviděly, jaký bič upletly na sebe, kdežto samy se domnívaly, že dualismem zotročí dokonale neněmecké národnosti e zabezpečí si navždy nadvládu nad Rakouskem. Vážnost doby uznává česká delegace a proto se rozhodla, že bude hlasovati pro zřízení zvláštního výboru, jemuž má býti přikázán návrh Derschattův. Jen Poláci, kryjíce se frásí o zájmech říšských, jsou dosud proti pilnosti Derschattova návrhu. Proti této nevčasné loyálnosti vystupuje „Nová Re- forma“, která si netají, že státoprávní poměr Rakouska k Uhrám bude změněn a proto má za povinnost parlamentu, aby se v čas na změnu připravil a to tím spíše, poněvadž vyjednávání mezi korunou a uherskou opposicí hrozí Ra- kousku velikými hospodářskými ztrátami. „Věc má se tak — píše „N. R.“ — že koruna, aby zachovala fiktivnou jednotu armády, jednotu, která de facto už neexistuje, jest hotova učiniti Uhrům všemožné ústupky ve směru hospodář- ském, jen když Maďaři uskrovní své požadavky vojenské a spokojí se s menšími ústupky. Ovšem až si zabozpečí výhody hospodářské na účet Ra- kouska, Maďaři při prvé příležitosti obnoví své požadavky vojenské a dosáhnou konečně všeho po čem touží.“ Příčiu odporu polského kola proti návrhu Derschattovu „Nová Reforma“ shledává v tom, že kolo staví se vždy na stano- visko dvora, neboť ospravedlňování „velmocen- skými zájmy říše“ nemůže míti v tomto případ platnosti, poněvadž význam Rakousko-Uhersk nespočívá přece v německém velení ve vojsku.

Derschattův Polák Uher Maďar Praha Ra Rakousko Uhry Rakousek

7 article

„O jazyku armády rozhoduje koruna — končí „N. R.“ — Jest to její právo. Ale nikdo nemá práva rozkazovati parlamentu a odsuzovati ho k mlčení, k politice passivní a konečně k ně- mému schválení všeho, co provede špatná poli- tika na škodu obyvatelstva tohoto státu.o V Praze, 16. března. (Uherská kris e.) Dnes učiněn nový krok při řešení uherské krise. Hr. Štěpán Tisza přibyl do Vídně, byl panovníkem přijat ve slyšení dopoledne v 11 hodin, odpoledne v 1 hodinu, a tu stalo se rozhodnutí, že se panovník na návrh Tiszův v neděli odebere do Pešti, kdež budou učiněny další kroky k rozřešení krise. Má se z to, že panovník před konečným rozhodnutím vyslechne v Pešti ještě některé státníky uherské. Náhlý Tiszův odjezd do Vídně způsobilv Pešti nemalý rozruch v kruzích opposičních, poněvadž nikdo o něm neměl tušení. Čekalo se s určitostí, že bude do Vídně povolán dřive hr. Jul. Andrássy; i dnes se sděluje z Pešti, že hr. Andrássy se odebere do Vídně ještě tento týden a bude panovníkem přijat nejdéle v neděli, tedy před samým odjezdem do Pešti. Ale zpráva o slyšení Andrássyově dosud potvrzena není. V Praze, 15. března. (Bar. Beck o ja- zyku armádním.) Mnichovské »Neneste Nachr.« otiskují dopis z Vídně, pojednávajíe o krisi uherské. Pisatel stojí na stanovisku vl- deňských kruhů a proto tvrdi, že audience 16 uhersko-chorvatských státníků neměly jiného vý- sledku, než že přesvědčily osoby, přijaté ve slyšení, že ústupky, jež panovník učinil Ma- darům na poli vojenském na podzim r. 1903 při nastolení vlády Tiszovy, jsou krajní mezl toho, co koruna může připustiti. Současně po- dává se v dopisu tom obsah brožurky »Jed- nota rak-uher. armády«, podepsané »Starým vojákem«, pod kterýmžto podpisem skrývá se prý náčelník generálního štábu bar. Beck.

Štěpán Tisza Tiszův Jula Andrássy Beck Nachr V Praha Hradec Vídeň Pešť Praha Ma

8 article

Brožurka je prý tím zajímavější, že byla vy- dána s dovolením koruny. Pisatel dovozuje v bro- žurce, že vyrovnání z r. 1867 dle přesvědčení obou tvůrců tohoto vyrovnání, Deáka a br. Jul. Andrássye staršího, nemělo býti jen dočasné, nýbrž mělo platiti na dlouhá léta. Oba uheršti tvůrcové vyrovnání byli prý přesvědčeni, že samostatné vojsko uherské bylo by nebezpečno netoliko pro říši, nýbrž zejmena také pro Uhry. Jednota armády jest nezbytnou podmínkou velmo- cenského postavení říše, jež se musí zachovati nemá-li Rakousko sklesnouti na stupeň Rumun- ska a Srbska. Nutnou podmínkou jednoty ar mádní jest pak pisateli jednota jazyka služeb- ního a jednotného velení. Kdyby se připustily různé služební jazyky, objevily by se též různé názory o vedení války, což by mohlo býti ne- bezpečno. Pisatel opakuje tu, jak vidno, staré námitky proti národním jazykům ve vojskua vyhýbá se opatrně faktu, že různost jazyků trvá v rakouském vojsku již přes 30 let, poněvadž uherští honvédi mají velení maďarské, chorvatšti domobranci chorvatské a rakouská armáda se přes to dosud nerozpadla. Rádi bychom znali toho vrchního velitele, který by na př. nyní v Mandžursku chtěl veleti jednotným jazykem celé armádě na bojišti, na 100 kilometrů dlou- hém. Vrchní velení může býti jednotné, ale jak podřízený velitel mluví ke svému sboru, jest úplně lhostejno; ba naopak velení snáze pro vojáky srozumitelné bude vždy úspěšnější, než sebe jednotnější velení nesrozumitelné. Proto pochybujeme, že brožurka bar. Becka bude mii žádoucí účinek na uherskou opposici.

Deák Jula Andrássy Rumun Beck Uhry Rakousko Srbsko Mandžursko

9 article

Ze Zadru, 13. března. (Podmin k sloučen! Dalmacie s Chorvatskem.) V »Nar. Listě« uveřejňuje předseda dalmatské chorvatské strany práva, dr. A. Trumbi podminky, za kterých by Dalmacie mohla s sloučiti s Chorvatskem a vstoupiti do svazku koruny sv. Štěpána. Dr. Trumbič jest pře- svědčen, že nedávné volební vítězství uherské strany neodvislosti povede dřive neb pozdějí k osobní unii. Pro Chorvaty nastávají poměry choulostivé; nemají jednak příčiny, aby pomá- hali Rakousku v zápase s Uhrami, s druké strany musejí se však obávati maďarského šovi- nismu. Jest vinou špatné rakouské politiky, že Chorvaté byli roztrháni na různé země, svých práv po většině zbavení a jich hospodářské zájmy úplně zanedbány. A význam chorvat- ských zemí pro Rakousko-Uhersko nesmí se přece podceňovati. Přes Chorvatsko a Dalmacii vede cesta na Balkán, jenž poutá pozornost této říše. Chtějí-li Maďaři, aby Dalmacie se připo- jila k Chorvatsku, musí nyní vládnoucí stran košutovců hledati sblížení s Chorvaty a zabez- pečiti jim samostatnou politickou existenci. Jen spokojené Chorvatsko — píše dr. Trumbič — může přivábiti Dalmacii k mateřskě zemi chor- vatské a jen spokojené Chorvatsko může se státi mocným spojencem Uher v zápase o samo- statnost. Jinak obrátily by se sympatie Chor- vatů spíše k Rakousku a nabyly by značnějších rozměrů snahy o spojení Bosny a Hercegoviny s Dalmacií v jeden správní celek pod panstvím Rakouska.

doktor A Trumbi Štěpán Trumbič Chorvat Maďar Dalmacie Uher Dalmacie Chorvatsko Nara Rakousko Uhry RakouskoUhersko Balkán Bosna Hercegovina

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. března. Polská depuřace v Petrohradě. O pořízení polské 16členné deputace, jež s hr. Tyszkiewičem v čele odebrala se před několika dni do Petrohradu, dovídá se z Var- šavy »Dziennik Poznaňski«: Deputace byla v sobotu přijata předsedou ministerské rady Vittem. Několik dní před tím bloudila po městě. Někteří jí radili, aby se ucházela o slyšeníu samého cara, ale zprávy z bojiště přimělyji vzdáti se toho úmyslu. Také se vzdala my- šlenky ucházeti se o slyšení u ministra vyučo- vání gen. Glazova, o němž zvěděla, že násled- kem stávky studentské na universitě varšavské změnil své stanovisko ku polské školské otázce; dříve byl tužbám polským nakloněn, nyní je silně proti nim. Konečně se hr. Tyszkiewič listem obrátil na Vitta, jenž deputaci přijal hned týž den o 2. hodině odpolední. V kabinetě jeho bylo již postaveno 16 křesel, Vitte se patrně připravil na delší konferenci. Hr. Tyszkiewič odevzdal ministru memorial. Vitte, jak už z te- legramu známo, odpověděl, že nynější doba není příhodna k řešení podobných otázek a ubezpečil Poláky, že sám car je Polákům velmi přízniv a má s nimi nejlepší úmysly.

Dziennik Poznaňski Polák Praha Petrohrad Vara Hradec Vitt

11 article

V ministerstvu, poučoval Vitte deputaci, Poláci mají proti sobě nejprve Sablera, zástupce sv. synodu, ministra financí Kokorceva, min. vyučování G azova a jeho pomocníka Lukija- nova — tedy menšinu. Vyhlídky Poláků jsou dobré, ale Polákům dlužno býti radou, aby na- jednou nechtěli všecko. Získati mohou na př., budou-li žádati, aby polský jazyk ve středních a vyšších školách byl povinným a kromě něho aby se dva nebo tři předměty vykládaly po polsku. Na úplné popolštění středních a vyšších škol v Polsku ruská vláda nepřistoupí, protože ji záleží na tom, aby polská intelligence na- učila se pořádně rusky a mohla zaujímati místa v celém Rusku. To je konečně i v jejím vlast- ním prospěchu. Aby Poláci byli jmenováni na professorská místa na středních a vysokých školách v polských guberniích nepotká se s obtížemi, a k nejširším ústupkům polskému jazyku ve školách obec- ných a národních je vláda ihned ochotna. Vláda je toho přesvědčení, ž vesničan a maloměšťák má býti vyučován úplně ve svém mateřském jazyku. Stávku studentskou předseda ministerstva ovšem neschválil. Pravil, že vláda nemůže ustoupiti před žádnou stávkou a že politika musí býti vyloučena z učeben. O novém gen. gubernátoru varšavském, gen. Maksimoviči, řekl p. Vitte deputaci, že je mužem, který bude pod- porovati všechny slušné požadavky Poláků; je to muž přímý a nestranný, při tom energický a rázný naproti podřízeným úřadníkům; Poláci mohou na něj počítati. Zmínky zasluhuje ještě, že spisovatel Sienkiewič odmítl pozvání deputace, aby se zúčastnil jejího poslání. Deputace si představo- vala, že najde v Petrohradě menší, ne-li žádnou ochotu, a proto myslila, že by jí Sienkiewič obzvláště mohl prospěti jako člen petrohradské akademie.

Polák svatý . synod Lukija Maksimovič Vitte Sienkiewič Polsko Rusko Petrohrad

12 article

Cesta ministra Clementela do Indo-Číny. Francouzský ministr pro kolonie Cle- mentel podnikne do Indo-Činy studijní cestu, na níž bude provázen generálem Vouronem bývalým koloniálním ministrem posl. Doumer- guem a posl. Delonclem, zpravodajem roz- počtu kolonií ve sněmovně. Ministr Clementel, jak se nám oznamuje z Paříže, prohlásíl vůč- jistému žurnalistovi, že jeho cesta do fran- couzské kolonie asijské bude slavnostním po- silněním mírumilovné politiky Francie ve vých. Asii. Přitomnost generála Vourona v ministrove výpravě znamená, že tato cesta úřadní bude mí též význam vojenský. Úspěchy Japonců ne- vzbudily dosud mezi Anamity a jinými indo- činskými kmeny zvláštního hnutí. Francie ne- musí se obávati expanse Japonců. Styky mezi oběma státy jsou dobré. Saint-Jaeques má býti oporou pro loďstvo, kde válečné lodi mohou nalézti po několik měsíců bezpečný útuleka středozemní loďstvo bude míti možnost doraziti v čas na Východ. Ochrana zátoky Crmanu na východním břehu Indo-Činy severně od Saint- Jacques a Saigonu bude sesílena novými čtyřmi batteriemi a arsenál v Saigonu bude zařízen, aby mohl sloužiti k opravám velkých váleč- ných lodí.

Clementel Vouron Japonec Čína Paříž Francie Asie SaintJaeque SaintJacques Saigon

13 article Reforma spolkového a shromažďovacího zákona

Reforma spolkového a shromažďovacího zákona v Elsasko-Lotrinsku. Říšská vláda německá vypracovala a uve- řejnila návrh nového spolkového a shromaždo- vacího zákona pro Elsasko a Lotrinky, který jejich obyvatelstvo nikterak neuspokojí. Dl dosavadního zákona třeba bylo k založení spolku a ke sehůzím úřadního svolení. Hlavní vymo- žeností nového zákona jest, že žádá, by se za- ložení spolku a schůze úřadům pouze oznámily. ale vyhražuje těmto právo, že mohou obé zaká- zati, vidí-li v nich nebezpečí pro veřejný po- řádek a veřejnou bezpečnost. Co obmezení toto v zabraných zemích porýnských za správy ně- mecké znamená, netřeba zujisté podotýkati a proto ústupek, který učinila jim říšská vláda německá ve spolkovém životě, sevrká se vlastně v niveč. To uznává také »Berl. Tagblatt«, jenž píše: »Jest těžko, tvářiti se vážně, uváží-li se, jak dopadla reforma spolkového a shromaždo- vacího zákona v říšských zemích porýnských, kterou má se nyní obyvatelstvo Elsasko-Lotrinska oblažiti! Zlepšení, jež nová osnova zaručuje, jsou naprosto nedostatečná; především jsou nová úřadní oprávnění u porovnání s dosavadním pro- váděním spolkového a shromažďovacího zákona v praxi naprosto nezměněna a nedotčena. Jes to, pokračuje list, reforma, která ve skutečnosti není ničím! Spolky v říšských zemích, bude-li tato reforma uzákoněna, nejsou na milosti úřadů ani o mák méně závislými nežli dosud. Domoci se v Elsasko-Lotrinsku morálních úspěchů — což naznačil Bismark vůči nim za cíl státní politiky — se vládě touto zdánlivou konces nepodaří, spíše naopak.«

Lotrinka Berl Elsasko Jes Elsasko Lotrinsko

14 article

Svaz liberálních stran v Německu. V Solingenu prohlásil v těchto dnech posl. Gerlach, že vyjednává se znovu o svaz 3 libe- rálních stran v Německu a dodal, že porady již pokročily dále, nežli veřejnost tuší. Z taktick ýeh důvodů nesmí prý však říci nie bližšího, pro- zraditi však přece jen může, že vyjednávání bude v nejkratší již době skončeno. Liberální strany némecké jsou v nynějši své rozštěpenosti příliš malomocny, ale zdaří-li se nyní konečně několikráte již opakovaný pokus jejich sloučení, stane se z nich těleso, jehož hlas zejmena ve sborech zákonodárných byl by závažným a často rozhodným. Chystané toto sdružení německých liberálů má však již také své odpůrce a »Fr. D. Presse« vybízí své stou- pence, aby byli bdělí, bude-li se při nejbližšt příležitosti opět tlouci na buben ve prospěeh nějakého nedochůdčete liberální strany.

Německo Solingen Francie svaz 3 libe

15 article

Poměry v Italii. Bývalý ministerský předseda italský senátor Saraceo, rytíř sv. Anuneiaty, tudíž jedeu z tak zv. »strýců králových«, který hlásáo sobě, že jest »nad stranami«, uveřejnil v tu- rinské »Gazelta del Popolo« stať, jež jest sytým obrazem dnešních rozervaných poměrů v Italii. Saraeco praví: »Očekáváme ovoce ne- smyslné politiky vlády, která přivedla pozvolna Italii na pokraj propasti. Kdokoli v tomto kri- tickém okamžiku povolán bude k veslu vlády. musí především zrale uvážiti situaci a obnovili opět autoritu státu; těchto v nynějším okamžiku vhodných, ale trpkých slov nebudeme nikdy litovati. Vždyť lehkomyslnost a slabost mužů, kteří v posledních letech vládli zeml, dlužno pokládati za bezprostřední příčinu této desorga- nisace, která se zjevně šíří ve všech společen- ských třídách, zejmena v těch, jež závisí na vládě.« Pisatel článku naráží tu na státní úřadníky, zejmena na železniční a pokračuje: »Jestliže ministerský předseda, jak stalo se před několika roky, povstane v parlamentě, aby velebil země- dělaké dělníky některých provincií, kteří vzpou- rou zalekli majilele statků a vymohli si zvýšení mzdy — jak možno si mysliti, že oni uboze chuďasové, kteří žijí z ruky do úst, neoetnou se v pokušení, aby hledali svého cíle v použit nezákonných prostředků ? A konečně: Vzpoura minulého roku měla právě opáčný výsledek, totiž že nepořádek způ- sobil pořádek, ovšem nikoli intervencí vlády neboť za vlivu událostí vyšlo z lidu dobré za- stupitelstvo lidu, kterého bychom jinak neměli. Vyčkejme tudíž, jak se toho vitězství dovede využitkovati.«

Saraceo svatý . Anuneiata Gazelta del Popolo

16 article

Úpadek strany nacionalistická poněkud přenáhleně vidí »Le Temps« v projevu nacionalistického poslance Delarbra, jenž chce odstoupiti z politické činnosti. Avšak ve vývodech »Tempsu« je mnoho správného. Při všech sympatiích, jež chováme k hnutí naciona- listickému, v němž národ český má mnoho upřímných přátel, často jsme uvedli, že strana nacionalistická je značně pomísena živly kleri- kálními a protirepublikánskými. Klerikalismus, ať representuje černou internacionálu, nebo ať je chauvinisticky nacionalistickým, je vždy nepříte- lem myšlenky pokroku a svobody. Poslanec Delarbre, jenž je demokrat a republikán, pro- hlásil v jistém žurnálu, že přes své křesťanské a věřící názory musí opustiti stranu nacionali- stickou, »jež je útulkem zpátečnických ele- mentů«. Posl. Delarbre chce mír náboženský, kterého jen tehdy se dá dociliti, když církev bude konati své poslání mimo všechny strany po- litické. »Le Temps« sděluje názory Delarbrovy. jenž prý jako upřímný republikán, přítel svo- body a míru necítil se volným ve straně na- cionalistické. »Temps« vůbec nevěří v republi- kanismus nacionalistů. Monarchistický vliv je stále okázalejší v této straně a liga »Patrie francaise« ochabuje ve své činnosti. Její bývalý vůdce Jules Lemaftre vrátil se k literatuře mnozi skuteční republikáni mezi nacionalisty. dle tvrzení »Tempsu«, opouštějí tuto skupinu, přidružují se k čistě republikánským stranám, zejmena ku programistům, jejichž chef, De- schanel často ostře odsuzoval politiku na- cionalistů.

Delarbr Delarbre Posl Delarbrův Jules Lemaftre Le Temps Le Temps

17 article Francie a Marokko.

Francie a Marokko. Dle telegramu »Kölnische Zeitung« uveřej- nily časopisy v Tangeru zprávu, že Francie, nepřijme-li Marokko její návrhy, obsadí vojskem ze Senegalu jižní jeho čásť až k Wad Draa. Sdělení tomuto odporuje však nedávné prohlá- šení z francouzských vládních kruhů, jež po- přelo španělskou zprávu, že by Francie Marokku nějaké podmínky diktovala, tvrdie zároveň, že francouzské poselstvo přineslo do Fezu pouze rady a pokyny sultánovi.

Francie Maroko Tanger Senegal Kölnische Zeitung

18 article Schůze soukromého úřadnictva. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)

Schůze soukromého úřadnictva. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V eále budovy Ústřední jednoty hospodářskýck společenstev konala se v úterý večer veliká, vskutku imposantně navštívená schůze soukromého úřad- nictva. Bylo v n jednáno nejprve o otázce starob- ního pojišťování, potom o organisaci soukromého úřadnictva, o obém způsobem tam vyspělým, váž- ným a důstojným, že povděk předsednictva, ze zda- řilého průběhu schůze vyslovený, byl nejplněji opráv- něn. Přímo nápadnou byla řečnická zručnost a poho- tovost, jež patrna byla nejen z referátů obou zpravo- dajů, nýbrž i z projevů všech ostatních mluvčích. O nynějším stavu olázky starob- ního pojišťování soukromého úůřad- nictva pojednal tajemník zemské jednoty soukro- mého úřadnictva p. Hašourek. Rečník vyložile úvodem, proč si české soukromo úřadnictvo nevyčítá, že se s otázkou pensijního poji- šťování obrací k říšské radě a nečeká na řešení věc na sněmu zemském. Zřizují-li se zákony říšským hornické pokladny bratrské, úrazové pojišťovny a ne *) Za příčinou návalu neodkladného materiálu opozděno.

19 article

mocenské pokladny, jaký dív, neodmltá-li se zásadně projednávání pensijní otázky soukromého úřadnictva na říšské radě. Zemskému zákonodárství ostatně bylc na př. říšským zákonem ze dne 30. března 1888 při- kázáno upravení nemocenského pojišťování úřadníků a dělníků při zemědělství a lesniciví, ale za 17 le žádný sněm zemský úpravu tu neprovedl, až nyn vláda svým reformním programem věc tuto zákono- dárství zemskému zase béře. Rečník při tom. káral, že vládní reformní profram chce z povinnosti nemocenského pojištění vyloučiti úřadníky, jakmile by měli 100 zl. měsíčního služného Proli tomu se bude musit úřadnictvo brániti, nebol pro takové vylučování nemůže platiti důvod, že bylo užíváno výhrady platného zákona, dle které mohly politické úřady osvobozovati úřadníky z povinnost pojistné. Osvobození takové dálo se přece jen tehdy. bylo-li úřadníku bezpečně zaručeno, že obdrží v pří- padě onemocnění alespoň po 20 neděl nezkrácené služné, kteréž podmínky nyní by nebylo. Jinak nemá podstatně křižovati vládní progran reformní zvláštní pensijní pojišťování úřadníků sou- kromých, ba předpokládá je přímo.

20 article

Zabývaje se pak otázkou pensijní samou, vylíčí řečník vznik projektu a vyložil, jak došlo ke známe hromadné intervenci zástupců 22 spolků soukromých úřadníků u předsedy ministerstva a u ministra vnitra dne 10. února t. r. Příznivá prohlášení, ano určité sliby vlády staly se předmětem útoků německých kruhů velkokapitalistických, jejichž orgány se vrhly bezohledně na projekt pojišťovací. Ve schůzi filiálky „Bundu oester. Industrieller“ v Praze, dne 12. února kom. rada Vetter z Vídně tvrdil, že pojišťování bude vyžadovati ročního nákladu 40 mill. korun, kdežlo dle vládních výpočtů vyžaduje se suma pevných premií as 111/2 mill. s příplatky, které by na konec — na počátku jich ani nebude — činily asi 7 mill. kor. ročně. Tak bez výběru prostředků pracováno i jinde, ano i v sociálně politickém výboru sněmovny poslanecké, kdež dne 28. února t. 1. mělo se po- kračovati v projednávání osnovy zákona o pensijním pojišťování soukromých úřadníků, učiněn pokus po- hřbíti věc návrhem na zastavení porad, až bude vy- řízen zákon o dělnickém pojišťování. Velká většina však návrh tento odmílla, přistoupila na další probí- rání oenovy a ve schůzích dne 2. a 10. března přijat návrh nynějšího zpravodaje dra. Fořta, aby pojišto- vání bylo v provozování svém organisováno dle lerritoriálních zásad pojišťování úrazového. Tohoto způsobu domáhalo se soukromé úřadnictvo české hnel od počátku a nenaráželo s tímto svým stanoviskem, jež zaujal také řečník jako referent velkého sjezdu ve Vídni dne 10. listopadu 1901, na patrný odpor u svých kollegů národností jiných

Vetter doktor Praha Vídeň

21 article

Ostatní partie osnovy zákona lze vyříditi snadno a brzy. Aby se tak záhy stalo, toho přeje si vroucně soukromě úřadnictvo, jež proto s potěšením uvítal appell klubu svobodomyslných poslanců českých na výbor sociálně politický, aby vyřízení předlohy urychlil. Na minimálné to pojištění čeká převá žná vělšina úřadníků soukromých, neboť jen asi 31 úřadníků u 111/4% zaměstnavatelů má nějaké za- opatření starobní Existence takových zaopatření z dobré vůle uka- zuje jasně, že zavádění jejich nepřipravuje nijak zkázu podnikání hospodářskému. Soukromé úřadnictvo také doufů, že proti němu nebude podnikatelstvo prová- děti onen třídní boj, k němuž vyzývá vídeňský list „Die Arbeit“, jehož štvavý způsob boje příčí se už i kruhům podnikatelským samým. Řečník cituje z listu řečeného urputné odmítání myšlenky pojišťo- vací a osobní napadání posl. dra. Fořta. Za souhlasu shromáždění prohlašuje, že soukromé úřadnictvo ne- ustoupí takovému terroru, a že prostředky, jimiž pů- sobiti může na sbory zákonodárné, bude se tím hou- ževnatěji domáhali svého. Věc byla jednou vzbu- zena, přivedena do určitých kolejí, musí býti tudíž vyřízena bez vytáčivých odkladů. Aby byla vyřízena příznivě, v tom směre mohou vykonati mnoho ze- jména poslanci naši, a u těch počítá soukromé úřad- nictvo na pravé porozumění. (Výborně! Hlučný, trvalý potlesk a pochvala) Řečník doporučil také ku přijetí tento projev

22 article

Soukromé úřadnictvo, shromážděné 14. března t. r. na schůzi, svolané Jednotou soukromých úřad- níků v Praze, prohlašuje: Trváme na dávném svém požadavku povinného pojišťování pensijního, jehož oprávněnost nesčetnými projevy uznaly kruhy poslanecké, žurnalistika i vláda, předloživši dotyčnou osnovu zákona. Vzpomínajíce vděčně všech těchto sympatických projevů, připomínáme, že má-li být zachována jejich cena, jest nezbytně třeba, vyříditi otázku rychle, neboť každý den odkladu znamená bolestnou, nenahraditelnou ztrátu dobrodiní zákona pensijního pro řady těch našinců, kteří překročují mez věku, povinnost pojišťovací podmiňující. Vzdá- váme díky kruhům poslaneckým, které pro nás mluví a jednají; zvláště děkujeme referentu sociálně polit- ckého výboru panu dru. Fořtovi, jenž vzdor útokům nepřátel věc dále s úspěchem vede. Potěšeni určitými sliby předsedy ministerstva a ministra vnitra, appel- lujeme na vládu, aby v důsledku slibů těch se své strany učinila právě nyní vše, co by k brzkému uzá- konění pensijního pojišťování vésti mohlo. Jménem tisíců úřadníků soukromých a rodin jejich voláme:

Praha

23 article

Jen rychlel Pan Feltl z Loun v delší, účinně pronesené řeči poukázal k tomu, že prc odborové zájmy soukromého úřadnictva pracovati povinni jsov i ti věkem již po- kročilí soukromí úřadníci, kteří z práce té sami osobně přímého užitku míti nebudou. Řečník ohradil se vedle toho důrazně proti článku radikálně-pokrokové „Sa- mostatnosti, jež soukromému úřadnictvu vytkla, že starobní pojištění žádá od říšské rady. (Hlučný souhlas) Předseda p. Zelenka sdělil pak, že na schůzi do- stavil se poslanec p. Jos. Macháček (Výborně Potlesk.) a delegáti odborů pražských, dále kladen- ského, komárovského, smiřického, ústeckého n. Orl. jakož i že pozdravné přípisy nebo telegramy zaslaly odbory: brněnský, hořovický, novobydžovský, pla- nenský, prostějovský atd. Na to resoluce, tajemníkem Hašourkem na- vržená, jednomyslně přijata. Tím byl první oddíl pro gramu vyřízen.

Feltl Zelenka Macháček Louny Orlický

24 article

Úvodní zprávu o oddílu druhém, o organi saci, podal místopředseda jednoty p. Houdek. Řečníi vylíčil různé újmy, jimiž soukromé úřadnictvo trpí vytkl nedostatek zákonodárství, jež by vystihovale zájmy soukromého úřadnictva podobně, jako se stalc ve prospěch jiných stavů lidské práce, načež zabýva se podrobně organisačními potřebami soukromého úřadnictva. Rozpravy o organisaci zúčastnili se způsobem opravdu zajímavým a poučným pánové: Zemek Štancl, Jankovec, Osvald, Slabý, Fojt Feltla jiní, načež po doslovu zpravodaje p. Houd- ka navrhl ob. starší p. Pinz, aby posl. dru. Fořtovi zaslán byl projev srdečného uznání a klubu svobodo- myslných lidových poslanců českých projev díků za dosavadní práci ve prospěcb soukromého úřadnictva spojený se žádosti o další činnost v tomto směru Oba tyto projevy přijaty byly jednomyslně za frene- tického potlesku. Tím byla vysoce zdařilá schůze skončena podě- kováním předsedy p. Zelenky všem účastníkům a řeč- níkům.

Houdek Zemek Štancl Jankovec Osvald Slabá Fojt Feltl Pinz Zelenka

25 article Denní zprávy.

Denní zprávy. „Jeneweinova síň“ v moderní galerii pražské. Zesnulý mistr Felix Jenewcin na sklonku svého života projevil několikráte velm určitě přáni, aby jeho umělecká pozůstalost, z níž vůbec tak málo čísel za jeho života opu- stilo atelier, zůstala i po jeho smrti pohromadě tak, aby zakoupena byla jako celek Moderní ga- lerií českého umění a umístěna v jediné míst- nosti její, nazvané „Jeneweinova síň“. Posledn toto přání nebohého mistra, v jehož životě snad všechna přání zůstala nesplněna, jest — jak se dovidáme, na nejlepší cestě ke svému splnění. Budeť o něm rozhodnuto v kruzích, ve kterýchž příkazy piety poeiťují se zmocněny a to sesí- leny vyvinutou vnímavostí pro krásu a v nichž čin krásný rodí se z nadšení, spontanně vznika- jícího, v kruzích uměleckých totiž, zastoupených v příslušném odboru galerie. Zachovati dílo života Jeneweinova v celku a učiniti je pro vždy majetkem veřejnosti, bylo by samo sehou činem krásným a vlastně samozřejmým i tenkráte, kdyby ani nebylo vzpomenutého přání zesnu- lého mistra. Neboť k činům takovým Galerii vlastně máme a bylo by směšno, pochybovati o tom ve chvíli, kdy na místě kompetentním zjištěno, že splnila naděje v ni kladené a že ze- jmena ve vzájemném poměru obou národností poskytuje skutečně krásný příklad svorného spolupůsobení v zájmu umění.“ Ovšem v při- padě tomto jedná se o zájem českého odboru

Jeneweinův Jenewcin

26 article

Galerie k českému umění, a ježto bohudík v odboru našem jest tento nejpřírozenější zájem pociťován mnobem intensivněji, než jakýkoli jiný, nemůže býti pochyby, že přání zesnulého mistra, sdílené zajisté všemi kruhy české intelli- gence, dojde splnění. Věc byla-by co nejjedno- dušší, kdyby česká sekce Galerie vládla všemi prostředky mocnářem věnovanými původně če- skému umění výhradně, ale věc nemůže protc trpěti, že jedná se o položku, která snese přece rozvržení na anuity. Jinak stala by se tra- gedie života zesnulého českého mistra svědomí českému téměř nesnesitelnou výčitkou. Připo- menouti dlužno, že Felix Jenewein za svého ži- vota a zvlášť nedlouho před svou smrtí naplňo- ván byl nezhostitelnou představou, že umění jeho pro národ jest úplně bezcenné a jeho výrok, že v Čechách v brzku zapomenou, že vůbec žil, jest autentický. Bude tudíž zadostučiněním, ač nikoli jakési hořkosti prostým, ukázati, že se zesnulý mistr přece jen — klamal v této své domněnce. Dnes není o tom sporu, ani v starší, ani v mladší generaci umělecké v Čechách, kým vlastně Jenewcin byl. Obzvláště v těch kruzích, kteréž přinášejí každé cizí originalitě v umění výtvarném tolik svěžího porozumění a beuřlivého nadšení, jistě nebude se nedostávati pechopení absolutně původního umění Čecha

Jenewein Čecho Čechy

27 article

Jeneweina. Protož lze doufati, že památce tohoto nesmrtelného člověka českého dostane se po- mníku, jakého si sám přál, tím spíše, že je to vše, co pro něho lze učiniti po smrti, že za ži- vota jeho nebylo pro něj učiněnc takřka nic, i že — a to budiž významně dodáno — výtěžek jeho umělecké pozůstalosti spolu se zbytkem otakringského honoráře určen jest za základ Jeneweinovy nadace pro mladé malíře české ... — Přednášky o českém národě v Paříži. V pátek dne 10. t. m. uspořádal upřímný přítel českého národa a pařížský dopisovatel náš, spolupracovník listu „La République Fran- caise“ a „La Liberté“, pan René Henry, v l- dové universitě dělnického předměstí pařížského St. Antoine, v tak zv. „Kooperaci idef“, velice zajímavou přednášku o Češích v 19. století, ze- jmena o národním našem probuzení, o které rozepisují se také pařížské listy a velice ji chválí.

Jenewein Jeneweinův René Henry Stanislav Antoine Čech Paříž Le République Fran Le Libertý

28 article

Přednáškou touto zahájil pan Henry cyklus kon- ferencí o střední Evropě a o pangermanismu s hlediska francouzského i slovanského. Dne 20. t. m. přednášeti budcu naši přátelé pp. Gay a Henry o českém národě v pařížské Alliance Franeaise. — Kluby občanské. Klub volič novoměstských má v pátek 24. březn o 8. hod. večer výroční valnou hro- madu v restaurantu Choděrově na Ferdinan- dově třídě, na jejímž programu jsou: zpráva jednatelská, pokladní, volba správního výboru atd. Po valné hromadě bude přednáška pana inž. Josefa Černohorského: „Ukázky staré Prahy, zvláště Menšího mě- sta pražského“, kteráž bude provázena světelnými barevnými obrazy, provedenými skioptikonem. Správní výbor koná dnes v pátek o 8. hod. večer důležitou schůzi „U Pinkasů“, ke kteréž pp. členové klubu se zvou. — Osobní. Ve službě zdravotnické a zvěrolé- kařské jmenován byl od místodržitele zdravotenský assistent MUDr. Karel Krása koncipistou u okres. bejtmanství v Ledči, MUDr. Max Steiner v Tepli- cích zdravot. assistentem u okres. hejtmanství v Teplé a veterinerní assistent Frant. Šup v Náchodě okres- ním zvěrolékařem; zvěrolékařský assistent Josel Kruliš přidělen byl služebně k nově zřízenému okres. hejímanství v Kamenici nad Lipou. — Pan Václav Pich z Chotěboře složil u místodržitelství zkoušku stavitelskou a uznán způsobilým. — Úmrtí. V Říčanech zemřel včera ráno ve věku 52 let starosta města pan Karel Klíma, věrný stou- penec a důvěrník národní strany svobodomyslné. Zvěčnělý byl zároveň členem okresního zastupitel- stva a předsedou župní hasičské jednoty pro Říčany.

Henry Choděrův Ing Černohorský Menší Pinkas MUDr Krása Steiner František Šup Kruliš Pich Klím Evropa Praha Ledeč Tepli Náchod Chotěboř Říčany Alliance Franeais

29 article

Jsa mužem pracovitým a svědomitým, získal si o město a jeho obyvatelstvo velkých zásluh a těšil se proto všeobecné úctě a vážnosti. Pohřben bude v ne- děli dne 19. t. m. o 3. hod. odpolední na hřbitov říčanský. — Včera ráno zemřela v Praze VII. v pří- bytku svého syna, divadelního ředitele p. Vil. Suka, paní Anna Suková v stáří 67 let. Zesnulá paní byla tchyní známých českých herců pp. Kašky a Bermana. Pohřeb koná se v sobotu dne 18. března t. r. o 2. hod. odpol. z Ústřední kaple v Olšanech — Českým Ieriálním osadám věnovali dámya pánové po 5 K: Berounský Frant., Bořkovec B., stav. inženýr, Bossany Eug., velkoobchodník, Čacký Jos., ber. kontrolor, David Karel, kupec, Dvořák Em., sta- vitel, Filipová Lud., učitelka, Friml Frant., damská konfekce, Gröger Jar., vrchní stav. rada, Haisl Ed. řed. cukrovaru, Havrda Frant., vrchní pošt. rada, Heller Ad., cuker. jed., Hiller Frant., vlád. rada, Ho- leček Ant., stavitel, Hrabák J., vrch. horní rada, JUDr. Bedř. Jahn, advokát, Flant. ryt. Jansa, presidení vrch. zemského soudu, Jauris T., elektr. závod, ThDr. Frant. Kalous, světící biskup, Karpeles Jindř., statkář, Kas- salická Betty, soukromnice, Klimeš A., továrník a okr. starosta, Koblic J., přís. chem, tech., dr. Kar. Kořistka. universitní professor, Kotěra A., c. r. a ředitel, Kozák K., inženýr, Kuchař Jan, velkoobchodník, JUDr. Ant. Kvíčala advokát.

Suk Suková Kašek Berman František Bossan Eug David Karel Dvořák em Filipová Lud Friml Gröger Ed Havrda Heller Antonín Hrabák JUDr Bedř Jahn Flant Jansa THDr Kalous Karpeles Betty Klimeš Koblic doktor Kara Kořistka Kotěra Kozák K Kuchař Jan Praha Olšany Bořkovec B Jauris T

30 article

— „Zádruha“, družstvo k povznesení lidového průmyslu, zvláště uměleckého, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze, konala v pondělí dne 6. t. m. v místnosti obchodní a živnostenské komory na Josefském náměstí čtvrtou valnou hromadu, při které byli zvoleni 4 členové výboru, 3 náhradnice a přehlížitel účtů. Ve výboru nyní jsou: předsedou p. Stibral Jiř, ředitel c. k. uměl.-prům. školy; ná- městkem předsedy p. dr. Arnošt Kraus, prof. české university; jednatelkou pí. A. Havlíčková, pok ladní pí. El. Mrázová. Členy výboru sl. Ferklova Herm. pí. Lussanová Erna, p. Mráz Josef, pí. Stibralová Bož., p. dr. Schuster Václ., sl. Wanklova Madl.: náhradníky pí. Baumgartlová Karla, pí. Jedličková Vlad., pí. Li- stová Hel., pí. Neffová Marie a pan inž. Rolnag! Jos.; revisory účtů pp. Duffek K., Papež Josef a Srnec Jos. Počet podílníků vzrostl r. 1904 na 106 se 199 podíly.

Stibral Jiř doktor Kraus profesor A Havlíčková Mrázová Erna Mráz Josef Stibralová Bož Schuster Václ Wanklův Karel Jedličková Vlad Neffová Marie Ing Rolnag Srnec Praha josefský náměstí Ferklův Herm Jos živnostenský komora Hela

31 article

Tržba obnášely 24.694 K 6 h, čistý zisk 1853 K 3 h. proti loňskému čistému výnosu o 907 K 20 h více. Pp. podílníkům vyplácí se 6% divídenda v závodě „Zádruhy“ na Příkopě čís. 12. — Věstník studentský. Že »Všehrdu«, spolku českých právníků v Praze. Přednáška univ. prof. p. dra. K. Hennera »O nových záměrech v právu cír- kevním« odkládá se pro neočekávanou překážku na pondělí 20. t. m. Přednáška bude se konati v Karo- linu v čís. I. o 7. hod. večerní. Vstup volný. — Slo- vinští akademikové pražští pořádají zá- bavní večírek v sále restaurace Čížkovy v Ječné ulici dne 20. t. m. Program: Slovinské nár. písně, volná zábava. Po programu tanec. Začátek o 8. hod. večer. — Rozdělení úroků u nadnce. Dne 18. května budou z nadání Aloisa Tůmy, pražského sládka; r. 1898 na Malé straně zemřelého, rozděleny úroky v obnosu as 318 K mezi 4 chudé, do Prahy příslušná řemeslníky. Žádosti do 15. dubna v podacím protokola rady městské v radnici staroměstské. = Úroky z nal

Všehrda profesor K Henner Tůma Praha Kara Ječná spolek český právník Čížkov