3
masthead
13. května 1901
5
article
vyprostěn z dosavadního zakletí nedělnosti, n
může se tak stáli bez důkladného ekvivalentu
který by vyvážiltu značnou politickou obět.
kterou tehdy přineslo české poselstva. Dnes nen
již tajemstvím, že hned, když se jednalo o tulo
cenu, nalezala se mězi objekty akce na předním
místě otázka úpravy středního Labe nákladem
státu. (Výborně!) Vláda nepřistoupila na poža-
davek, aby úpravu tu provedla nákladem státním
nýbrž obrátila se na zemský výbor královstv
českého k vůli stanovení poměru mezi při
spěvkem státním a zemským na vodní stavby
To se stalo boz ohledu na investice, v době
kdy se jednalo o to, by partament neznemožni
předlohu o odvodu, branců. Tehdy právě našl
se mužové, kleří mezí požadavky české položil
úpravu středního Labe.
6
article
Třeti fáze hyla zahájena podäním osnovy
zákona investičního a propuštěním jejím do
výborn. Hospodáťský význam této předlohy je
pochybný až na tu její část, v níž se požaduje
pořízení druhých koleji pro, některé dráby
některá nová nádraží a nové železniční vožy
Zejmena, stavba tří alpských drah je však se
stanoviska hospodářské poltiky významu po-
chybného. Alpské dráhy budou naprosto pássív-
ními. Je to podnik, podobný vídeňským do-
pravním podníkům, jichž hrubý výtěžek nesťačí
na plné krytí správních výlob.
Takové jsou asi alpské dráby. Projek
těchto však je v Rakousku proto možný, že
se v tomto státě při rozháranosti polilickýeh
poměrů provozuje hospodářstyí loupežné. Kdo
má, v rukon polilickou moc, hledr jí využitk -
vati po stránce finanční a hospodářské. Cel
tento systém není než vyssávání slabších silněj.
šími Jedinou výjimku čini Polácí, kteří jsouce
jazýčkem na váze mezi Slovany a Němci, od-
nášejí zisk z každě konstellace. To je polftika
hesla apo nás polopa«,
V takové situaci podána byla v parla mentě
předloha o výstavbě vodních dráh, jež zvýší
roční stální polřebu o 20—30 millionů, jicha
úhradu ucíti poplalnictro.
Němec
Rakousko
7
article
Odůvodnění hospodářské nutnosti jmenovan
předlohy vládními, molivy, předlohu provázejí-
cími, je velice povrchní. Kdyby se tato povrch-
nost srovnala s výtečnými zprávami, jimiž vláda
pruská provází své vládní předlohy, vzniklo, by
tím zřejměji pozorování, že zde vládne beslo
zpo nás potopas, kdežto v Prusku, panuje so
lidnost.
Ovšemi u nás čásí peněz, věnovaných n
náklady výstavby vodních dráh, rozproudí se
do zukou našich vrslev výrobních, ale smetánku
shrábne velkokapilál. Bursa bude míti tučný
rok, a finanční velmoci nabudou záruky, že budou
vypláceny ohromné dividendy.
V takové situaci nezbylo českým poslancům
než v úvaze, že věc, o kterou jde, provedla by
se také proti nám, posunonti do popředí různé
ty zanedbané olázky, týkající se zemí českých,
jež naléhají na vyřizeni,
Řečník tu poukazuje na dáležitou otázku
průplavu labsko-vllavsko-dunajského, o kterou
pečuval zvláštní komitét, v němž řečník by
referentem o jedné z nejdůležilějších otázek,o
té totiž, která měla dokázati, že stavba tohoto
kanálu je uskutečnitelna a hospodářsky žádouci
Řečník tehdy vykonal, co bylo možno, neopo-
menulvšak dáti, také výraz, něklerým svým
pochyhnostem. Vůdčí myšlénkou mu byla úprava
našich řek.
Když byla podána vládní předloha o stav
bách vodních, byla obava, že je ztraceno vše
so bylo podnikáno na prospěch úpravy naších
sod. Aby se tomu zabránilo, bylo nutno otázku
kanálu uvésti v příčinnou souvislost s regulaci
Vltavy a Labe. Tu naši poslanci jednali správně.
když se postavili na stanovisko, že především
musí býli za každé podnínky provedena sou-
sislost mezi regulaeí a kanalisael. To byla prvni
mela, které se dosáhlo.
Bursa
Prusko
Vltava
8
article
Agrární kruhy z částí také podávají petic
za zřízení kanálů, a zástupci jich ve schůzi
ve Vídni přimlouvali se za ně. Z části však
sgrárníci nevěděli dobře, jak se věc má. Vy-
světliv mínění odborníků v otázce, kritiky prů-
plavních projektů, dokládá řečník, že nedostatek
informací způsobil různá stanoviska v otázce
vodních cest. Řečník je přesvědčen, že nenl
žádného důvodu pro tvrzení, že vodnímí cestami
by se k nám dostávaly snadněji spousty laciněj
šiho obilí cizího, a že by ceny obili dolnáciho
značně klesly. Jde o věc jinou: číšelně lze do-
kázati, že provedení horských staveb kanálových
je pochybnoehsveb jel ob zbsja lnvd idobdo
Co ses týčetarifních výpočtů přis, vodní
dopravě, obrací se řečník rozhodně proti čislicím,
jež stanovil v »Neue Freie Presse« inženýn
Rudolf rytíř Gunesch, nazývaje,b je plodem bez
příkladné povrchnosti. Jmenovaný technik po-
čítal, že by se tuna hnědého uhlí dopravila ka-
nálem labsko-vltavsko-dunajským z Ústí nad
Labem do Vídně za 3 K 60 hal., ale zapominá.
že uhlí to musí býtic napřed dopraveno z dolů
k vedě nákladem 20 h. za metr. cent, tedy
2 K za tunu. Pak by pro celou dopravu vodní.
500—600 km. dlouhou, zbyl obnosd 1 K. 60 h.
Gunesch
Vídeň
Ústí nad Labe
Neue Frei Presse
km
9
article
Tu by 1 tunový kilometr stál 0:266 hal., obnos
tak malý, že nelze ho dosíci, dal lnsilee
Řečník poukázal potom na vady rakouské
tarifní politiky vůbec. Nai5procentni dividendu
státní dráhy doplácejí se ve formě vysokých
tarifů velké obnosý, a séhodek státních o dráh,
passivních obnosem 300 millionů, chradi se i po-
platnietvem. Schodek ten vzniká tim, že ně
kterým podnikatelům povolují se přilišnél slovy
Také o rentábilitěstavebu kanálových lze mi
důvodné pochybnosti. Stejně jestes prováděním
stavebních projektů, a proto poslahci našili jednal
správně, když se přičiníli, by předloha rozdělena
byla na díl regulační a na díl kanalisační.
Nai
10
article
Jiná část akcedl českých poslanců a čelila
k tomu, by země nemusilao na tyto rogujace
obou řekl platiti a velký příspěvek. Předi pro-
jednáváním investic stála svěcitak, a žed zemiě
platiti měla třetinu příslušnýcho nákladů, cůž by
při nynějším stavu nebylo snadn ani možno
Proto poslanci naši žádali přirozeně, byn úprav
obou toků provedenas byla nao náklad státní
když na vodní cesty vláda dáti chce 250 mil
Věc není ještě skončena, ale je snad oprá
něna naděje, že přispěvek zemský činiti bude
kol 10
Řečník výpočitává pak amortisační kvoty
načež probírá objekty, pojaté do regulačníli
plánu. Po stránce správní prohlašuje potřebným.
uby celý velkolepý ten praeovní programy nenes
známky tísnivého centralismu, pod jehož dozo-
rem se dosud každá větší práce prováděla.
I v nynější vládní předloze se kompetence a
rozhodování zůstavily ministerstvu obchodu.
Musili jsme se vyslovili proti tomu a žádati, by
se pro provádění návrhů utvořil zvláštní zemský
autonomní orgán, který by měl právo i povin-
nost, celý projekt uskutečniti. Řečník má na
mysli orgán podobný, jakým je osvědčená již
komise pro kanalisování Vltavy. Řečník soudí,
žei nyní se podaří podobný orgán utvořiti pro
provedení projektů nynějších.
Co se týče provedení věci v parlamentě
má řečník za to, že je zde pro nás pravdě po-
dobnost zdaru.
Poslanci naši počínafi si svědomitě, věcně
a správně. Podaří-li se dílo celé, pak bude po-
třebi, aby se v něm zahostil podnikavý, vzdě
—nabor osbogj m
laný český duch.
Vltava
11
article
Řeěník eituje nápis na památném kamen
na hlavní horské silnici svýcarskél! »Cavet
Rhaetii, janua sperta« . novou cestou při
chäzeti budou také nové zápasys pracujte ted
na svém zdokonalení a utuženíielud táčvao
Totěž napomenuti dlužno uvésti na“ mysl
také nám Čechům, jakmíle se zakládají hově
vodní česty. Ve znamem úsilovné prácel meki
sebou dospějeme k lepší budobenosti. (Výborně
lučný, trvalý potlesk.) do v ek l no
Pan Preininger právil, že každý u ná
je přesvědčen o důlezitosti akce, kteronl vede
klub svobodomyslných lidových poslanců a také
o potřebé, by ve smyslu akce tě změněna byln
původní vládní předloha. Proto navrhuje, py
ministerskému předšedovi dru! Körbrovi zaslána
byla ze schůze těto náslédující resol utee
»Shromáždění občané politického okresu
kolinského prohlašují s důrazem, že nejdů-
ležitějším bodem v dopravně-politickém pro-
gramu vodním jest úprava a splavnění střd
ního Labe a žádají Vaši Exeelleňci, co nej
snažněji, aby dotyčné proposice českých po-
slanců vláda přijala za své a o jejich uzá
Cavet
Čecho
Preininger
12
article
konění v době nejhližšlise pfienilsji json
a Resoluce tato byla jednohlasně přijaſav e
PanPreininger vyslovuje pakej diíko a
uznání klubu svobodomyslných lidových poslanců
českých za jeho činnost a žádá, by takéz celé
shromáždění dalo projev stejnému přesvědčení
přijetím následujíci riesr9bu c essla dioložlo sv
dii asShromáždění sohčané za polítickélio l okresu
kolínskéhol vyslovijí vděčný dik poslancům
českým za to,že půsohením svými uvedl
vývoj otázky votlnicho čestu do směru, dkterý
jedině potřebám královstvis českého e slibuje
—vyhověli.«-
Ilato resoluče š byla jednohlasně přijala
načež předsedající p. Nosek, poděkovav účast-
níkůmémfečníkům,l skončill echůzi, volaje č další
činnosti našich poslancůo »Navzdar«, což hlučně
bylo akklamováno.
o Současně se schůzí »Polllického spolkue
konala se na radniei kolínské sehiůze“ zástupen
samosprávy města a okresu? Po řečí p. ředitele
Kouřila přijat byl obdobný projev, jaký uučinil
před týdnem schůze »Labského komitétue
v Hradci Králové
svatý die asShromáždění
Nosek
Kouřil
Hradec Králové
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12,o kvělna. (Dce beg acje
Peštské listy přinášejí souhlasnou zprávu, si že
prvá schůze delegace uherské (a tedy takér ra-
kouské) odbude se 20.1 t. m. Schůzel ta bude
věnována volbě praesidia a výborů. Předsedou
uherské delegace bude tentokrábio zástupce sně-
movny magnátů hr Julius Szapáryo; lonský
předseda Desider Szilágýi bude mistopředsedou
delegacea zároveň přeďsedou vojenského vý-
boru. Pro předsednicivíl veo výborul prov věci
zahraničné vyhlédnut Kolomam TTiszare Císař
přijme delegace dne 21! t. mž a (sice nejprve
—ve 12 hodin vi poledne— deputaci uher-
skou, jež bude ve Vídni hostem, pov ní pak
deputaci rakouskou. Meritorní z práče delé gacl
počnou ažo pooletnicích. Ale předlntím, dne
23. neb 24. května podů hré Goluchovský své
exposé zahraničnímu výboru iodelegace- uherské
a denna to výboru delegace rakouské.) Nas roz-
počet ministerstva vojenstvídojde až po llet-
nicích. V rozhodujících kruzích se však soudí,
že práce delegační půjdou lelosec hlaíděe, tak
že do 10. neb 12 června budou skoněený o
V Praze, 12. květnal (Clisa ří do
Prahy.) Poněvadž lze sol jistolou očekávati,
že mezi hlavními stranami nal řišské radě,
Čeely a Němci, dojde ke kompromisu a tim
bude zabezpečena dělnost parlumentuj pro cel
jarny obdobl, soudi »N. Wr. Tagblatt «yu žel cesta
dra. Körbra do Jedlové má mimo jiné takén z
účel, stanoviti přesně denyskdy eisaři navštís
Prahue doli z dotáse bo svsagě sz (ni
5 V Praze, 12. května. (K ol mi peiřolm i s.
Vyjednáváním mezi delegací českou a zástupei
německých stran obírá se z vídenských o listo
dnes podrobněji jen »N. Fr. Pressev. Orgán
vídenské bursy jest ovšem nanejvýš spokojen
příznivým tokem dosavadního jednání o kom-
promis, nicméně nelají si, že do jakési koo p-
race česko-německé jest dosud velmi daleko.
Julius
Desider Szilágýe
Němec
N Wr
Pressev
Praha
Vídeň
iodelegaceuherský
V Praga
14
article
Ne snad proto, že národnostní spory- českosně
mecké jsou veskrze nevyřízeny, ale proto, že
taková kooperace má řadu mocnýcho nepřátel
na pravici i vkruzích radikálných. Tyto ne-
mohou se dočkati, aby mohly sebrati snémovní
mandáty jako dědictví po stranáchUstarých a
použijou změny taktiky jak české, ťak němocké
delegace k dráždění voličů proti dosavadním
poslaneům. Konservativní šlechta v se špatně
tajenounelibostí sleduje sblížení česko-německé.
Poláci právem si stýskají, že pozbyli svého
dřívějšího vedoucího postavení ve sněmovně.
Pro německé klerikály jest sblížení česko-
německé můrou, neboť k autonomní většině při-
stoupili jen proto, aby její pomocí zmařili sou-
činnost liberálních živlů, jež možno nalézti jen
mezi Němci a Čechy, Shrne-li se to vše dohro-
mady, soudí dále »Neue Freie Presse«, nelze se
zatím nadíti ničeho jiného, leč dorozumívání mezi
Němci a Čechy od případu k případu pro určitě
vymezené účely. O stálé kooperaci nemůže býti
tedý řeči. Ale přes to »Néne Freje Presse« po-
dobně jako dr. Körber ve své řeči, kterou pro-
vázel průplavní předlohu vel sněmovně, nevzdává
se naděje, že společná česko-německá prác
v otázkách národothospodářských může svým
časem upraviti půdu také pro dohodu v otázkách
národních.
leue
ae
stimto optmismem orgánu starých něme
ckých liberálů špatně však harmonisuje právě
vyzrazený seznam požadavků českých Němců
kteří si nepřejou nic menšího, než dokonalé roz
trhání Čech v několik oblastí čistě německých
a jednu německo-českou. Na té půdé kooporane
česko-německá neuzraje nikdy! Pánové musejí
se dříve učiti skromnosti.
Polák
Němec
Čecho
Körber
Čechy
Neue Frei Presse
Néne Frej Presse
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. květnu.
Ještě k nepokojům ve Španělsku
Dnes všechny zprávy souhlasí, že v Bar
celoně nastal klid, ale jen přemocí z vojenskou.
Vláda sama soudí prý, že jen přemocí touto
zamezila yz planuthv z pouyv seelé
Katalonii Sagasta telegrafoval republikánu
Rity Margallovi a spudruhům jeho, neudajídlic se
nové nepokoje, že dnes vneděli, obnoví vzhle-
dem na předepsané volby sněmovní i v
Barceloně ústavai právav Terroryúřadův vojen-
ských ovšem byl i v tom případě zatím již roli
svou v skampani volební dokonal.-Od dnešních
voleb očekává zliberálni«y vláda vilězství a vět
šinu ve sněmovně, dosud převážně kongerva
tivní; vzhledem pavelký počet neuyčdomělélno
občanstva na venkově dogililaaž dosudre každá
vláda většiny při volbácb jež s ama řídila.
S nemalým napjetím očekává se, ale, zdaž a jak
vzrostl živel republikánský ve městech.« 000.0
s lnrydbováv s Šobeva“ bejq olsvolilst
Převrativ Kapskús v a105
(i SoutH Ařřican Newěé tvřdri l oze minhiste-
stvo kapské bude přetvořeno u že“ vbo čel
jého postaven bude Ceeil Rhoděsp djameson
pak že bude jmenován ministrém osad. Mimol to
že pramen citovaný jest dalek spolelilivosti, po
ehybujeme, že bý Edvard XII. počestný guver-
něr jeho Milnor troufal si v čelo své pren
vládý kapské před skoneováním války ° sl ° Bur
postaviti muže, kteří by právě pro útiskýláljin
na Burech spžehaně znamenali 1 provoka
spřízněnyche Holanianas lkteři0Cví Kápsku/ (-
nehledíli sek černochůmě — proliďBritům maj
většinu. (lsil 1á« eigob .vov)
Rita Margall
Terroryúřadův
Bure
Praha
Španělsko
Barcelona
Bura
South Ařřican
16
article
minbonán V. hnsnie slž obe 5n
4t a tipaádon Prine Tnan.vesO sa ijo
vV posledntci dnech dvě zprávy upoutal
opět pozornost k čínskému prinei Tdanovi, jenž
hrál tak osudnou roli v poslednich bojteh
zmalčfch čjnských. S jedně strany zpřáva, ze
byl Spravdově odsouzen k vězení doživotnim
a s druhé strany zpřáva, že ekistuje spiknatí,
jímž následník trůnu, jenž jest symle m Tuano-
vým, má býti dosazeh již nyní na frůn (již jed-
nou býl za panovníka prohlásen, ale fehdy jen
na plano) a císař Kuan Hsu trünn zbaven. P
tom ovšém by se také dvéře žaláře Tuanor
otevřely. Za těchto okolností není od místa, se
známiti dnes již čtenáře s řádkami, kteréž ná
Vráz v příštím, nevydaném dosud sešitě přezaí
mavého svého díla o Číně, opíra je se ovšem té-
o cizí prameny, této čelné postavě dějin čmnskýeh
věnuje. Připominá, že kariéru Tusnovu — po
evropsku řikaje — založíl generál Tung. Tento
sám byl cizincům odpůrcem rozliodným,šl
Vliv Tüngův v Pekině piše se v zm-
něném díle dále býl své dobý Všemohiogefin
vojáci jeho v ozdobných červených a černých
stejnokrojíeh patloukali se po ulicích, denz
dnem stávajíce se hrozivějšími mimojdoncím cize-
zemeům, až posléze událo se několik shluknuti,
při nichž jednomů cizozemci byla spřerážen
žebra, několik pak jiných bylo napadeno. Vžhle-
dem k tomu spojilo se několik cizozemských ve-
slanců žádajíe, bý vojenský sbor Tungův přelo-
žen byl z Pekina někam do okolf. Císařovna
svolila jenom nerada, ostatně poslala sbor jenom
několik málo kilometrů za město.
Spravdův
Kuan
Hs
Vráz
Tusnův
Tung
Tungův
Tuano
Čína
17
article
Tung brzy po příjezdu svém do Pekina se
známil se s princem Tuknem, Bloupým, ne
vědomým Mandžurem, jejž za krátko učiníl pod
dajným svým nástrojem. O otázce násthpnictgi
po scburavém« císaři Kuan Háu bylo rokováno
po několik roků, ježto neměl potomkův a zdíl
se, že zemře bezdětek. Synové Tusna, věvody
Laua a prince Liena byli považováni za volitelné
a vše věřilo, z nich ze musi býtí zvolen budďoueí
čínský císař.Tung piředpokládaje, ze Tuan Byl
by jeho Joutkou spíše, nežli kdo jiný z druhých
nápadníků, navrhí zasnoubení budloucího eíšaře.
syna Tuanova, se svojí dcerou, začež prý by
poskytl Tuanovu synu podporu vším svým voj-
skem, bude-li zapotřebí tránu dobývati? Tuan
svoliv, dodal, že je nezbytno, by dohodnutí to
chováno bylo jako tajemství a že, až nastane
volba císařovny, teprv dostavi se Tung se svoji
deerou prosté jako s jednou z nápadnic al ze
o další již se postarají členové řodiny. Po tomto
dorozumění další věci utvářilý se přiznivě
sehválení záměrů, pokud se dotýkaly zájmu Tu-
anova, stalo prý se ve slavnostním konklav
ýšech princů mandžurských a předníeh ministrů
státních loni dne 24. ledna 1900; téhož dne
Pu Čun, syn prinice Tunnu, byl slavnostně jie-
nován nástupcem předěšlého (zesnulého) elsuře
Tüng Čia, kdežto nebohý, neduživý, malý Kuan
Hsu byl »pro vždy« sesazen. Byla to současně
i dábelská pomsta cfsařovnyvdovy na synove
Kuanu Hisuovi za jeho nezdařený pokus, aby ji
odstranil od trůnu a vládl sáma Tungova zřejmá
nevraživost na dizince brzy zjednalná mu c hojně
přátel udvora, zbláště nejstarší a nejkonserva-
tivnější Mandzury, jakož iněco Číňanů. — Přen
to cizina tehdy provedení plánu obratně; nastro-
jeného zmaříla. Podaří-liž se (to i podruhé
O tom nepochybně letošní vývoj událostí roz
1loNo
Tukn
Bloupý
Kuan
Há
Tusna
Lau
Lien
Tuanův
svolit
Tung
Hs
Tungův
Číňan
Pu Čun
Tüng Čia
lono
18
article
ovaos gdiatělva hO
21
article
Denní zprávy,s ie
Denní zprávy,s ie
Filiální prodej „Národnich
Listů“ zařízen jest pro letní ob-
dobí na parnících Pražské paro-
čqnŘ
plavební společnosti.
sa
Z německé politickosturistické
poesie. Že páni turisté z říše německé, dojí-
ždějíeí k obdivu českého ráje rozumí se
jen v severních Čechšch — dovážejí do »Němeo-
čeche jako kontraband velkoněmeckou myslenku
ve velkém, jest známou věcí. Je to velice roz-
sáhlé odvětví politického podloudnietví, které
vlastné aní pašerácívím nazvati nelze. Neboť ti.
jichž úkolem by bylo dbáti, aby dovozu tako-
vých nebezpečných imponderabilíi bylo všem
prostředky zabráněno, přimhuřují obě oči. S na-
stalou turistickou sezonou množí se opět ukázky
agitace, s obou stran, řišsko-německé i vsevero-
české, k tomu směřující, aby »obcování-
mezi tamějšími a zdejšími Všeněmči vy
vinulo se pomocí výletů, tedy spojením
užitečného s přijemným, co nejvýdatněj
K tomu přispěti má zvláštní turistická literatura,
kteráž liší se od obyčejných cestovních příruě-
ních knih zvláště politickým, všeněmecko-radikál-
ním kořením ve veršovnické formě hojně, při-
daným k prosaickým údajům toho druhu knižek.
Němeo
22
article
Právě koluje německymi, zvláště pak saskými
listy pikantn sreklámkae, provozoraná ve takovém
politicko turistickému spisku vydaném pod ná-
zvem »Pühřer duréhl denolleitneritzer Gaua
(»Vůdce litoměřickou župou«) vydaném nákladem
dFa. Piekerla v Litoměřicíeh a Heinricha v Bla
merav Bipikul Spisovatelem jesti »publičist
Jul. Gierschick svou nacionální činností výhodhě
známýs,ljenž prý sdneobyčejnou znalosti země
i lidíspojuje dar poutavěho vypravovámnií. »Dresd.
Nachrielitena jsou príkladně tak uneseny Gier
schickovými půvábepžeona konec rády prý pěji
společně seGiekschickemjnopěvcem,í vpadajíce
jehoqslokví ježnipodáváme v následujícím pře-
klsdu: sTe z vrouena srdce ždravím, sk ul en ě
nlěvkým Člehá f prahujlo vozeleni lesníeh
sváln, se ševélu řeky elavím4 Ne, si nae j s
2vlenětpíro násv hirteniře f,liv slalk s pa-
hou věě oll dvén smlec k ýrcho z emí 4e
Jeto sice došud vjenom poetická ilieenicej conrs
tu litofněřický paní šriftlujtre Gierschick dovoluje,
ale toto přenášení zemských i mezníků odí Děčina
8ž za° Litoměřice a prolilasování.d jazykověbo
rozhraní v Čechách za hranici, ktérá věnějo dvé
hěmeekýeli zemr, Sásko a Saverni Čechy, je
stějně vzneseným ideálem poelivee dral Eppin-
gera, jako velkého Jifiho Sehönerera. A tip kdož
z idyllického Saskas takovými Vkntzkami iedo
Čech jezdí, jsou tohoto jdešlu ké skotečnosti
strůjeovéni dozhq odsleo5 alavih nat ss
no— Všéněmecký,Komenský«. Zajímavá
politieká zvláštnůstku vyskitla sen v sobotním
večerníku Wólfova »Oštdeulšche Rundschaue.
Heinrich
Sáska
Wólfův
Giera
Čechy
Saverni Čechy
Komenský
Litoměřic
Oštdeulšche Rundschaue
23
article
Podává se tu referát o valné schůži učitelskéko
spolku v Tuilnu, kterýž nese jméno největšího
Čecha a vychovatele všech, dob Komenského
v latinské jeho formě »Comenidse. Ze zprávy
»Ostdeutsche Rundschan« ob9ažené vysviia
že »Coméniuse náleží k nejradikálnějším vše
němečkým spolkům účitelskýmnoq 1057 si
— »Sololosost realistického orgánu
Mezi svými »Drobnostmis přináší včerejší » Čas
následující zprávu: Primálorský losos. Přesvě
čili jsme, se z, věrohodných syědeckých se-
znáni, ža zprávy naše, vztahujíel se, k tak
zvanému »primátorskému Jososu«, nebyly prav
divy a že jimi byla redakce. »Času« v omy
uvelena. Není pravda, že p. JUDr. Jan Podlipný
když starostou byl — primálorského losps
prodal; není pravda, že panská Leni na nale
hání paní Anny Podlipné z Domácnosti byla
výpuzens a žbavén. Zdobré e vůle
bez donucení prohlasujeme, že litujeme,
bylli pro ony zprávy nase panr dP.. Po-
ipný Viněn ze zištností my jsme všai
toho hmyslu neměli), fitujsme, že zprávan
témi dotčena pya čet pn plo
tipně a pověst spolku »Domacnoste
Při té přiležhtosti prosttne kazdého, kdo nám
jakoukoli zprávu donésti chce, ahy prye dá-
kladně uvážil, co sděluje, a může-li, v čas po-
třeby to, co řekl, řádně dosvědčitl. Není svědo
milé uvésti časopis do takové sítuace. v jaké
jsme se vůči panu dru. Podlipnému octli
Za redakci Času dr. Jan Herben, Jan J. Langner
Takovéhle vysvělčení musil si dát za obráze
»dobrovolně« a bez nučenf ) oprávče poklésko
všeho národa, všech jeho třid a všech jedao
tliyen, strůjee nejrafinovanějštel pöllan. a škan
dálů, s největší gourmanderií uvařejňovaných
jsou-li jen poněkud způsobilými, pospiniti čea
národa, jeho předáků a veřejně působících mužu.
Čecho
Komenský
JUDr
Podlipná
Leňo
Podlipný
doktor
Herben
J Langner
Zdobrý e
Ostdeutsche Rundschan
Primálorský losos
24
article
Orgán, »české strany lidově« od svého založení
žijici takřka výbradně jen z klepů všeho druhu
počínaje parlamentem a konče kuchyní, ode vžd-
vystupuje také jako mentor všeho národního če
skéhio tisku Co se navtipkoval orgán nezažitého »la-
comtismus podobných prohlášení z venkoyských
listů týkajicích se poubých, namnoze směšných
malicherných urážek a nyni jest nucen »dobro-
volněs k prohlášení, jakéž nečtlo se dosud y
žádném českém listé. Masarykův list jest žurnálem,
který spotřebuje ročně ohromné spousty mravního
rozhořčení, v němž upadá z mdloby do mdlob
nad tou českou, najmě »vlasteneckou« bídou-
Oetl se konečně zase jednou a neňí to poprvé
—sámv peci, do niž jiné strká. Jest
pravda, že přes všechnu opafrnost můžel se den-
nímlistům přihoditi nějaká mýstifikace.
takové však, zde nemůže býti žádné řeči,
neboť, řečený listpo třikráte opakoval
své svrchu uvedené nade vše hnusné a urážlivé tvr-
zení. Chladný a zdravý úsudek mystifikovala vté
příčině nezřízená zlomyslnost a neukojitelné zášll.
Orgán strany býv. realistů a nyní »českýchli-
doveů« je po této své stránec v českém tisku
dávno znám a odbyt! Cenu má jen v tisku
nepřálelském, kterýž je přesvědčen, že kdykol
jde, nabrati do této studně poznání o českém
národě, vždy nabere — šplny.l
Masarykův
26
article
Rodinné zprávy. Slečna Růž e n
Jarešova a pan A los Rös s Pé ro slavit
budou sňáteksvůj dne 3. červnast. r vý chrámě sv
Bartoloměje v Kolíně nad Lab.
Úmrtí. V Trotíně zemřel dne 10. t. m. pan
František Zelený, učitel obecné školy
v 30. roce věku svého. Pochován byl dnes v ponděl
dopoledneína hřbitově v Lanžověo v ano l
— Dary. Misto věnce na rakev zemřelého pan
Josefa Ferkla, člena výboru, věnova! »Merkurs
a Klub samostalných obclodníků a průmyslníku
100 K kupeckému invalfdnímu fondu
— Jubileum. Včeraldne 129 t)ma slavili vrchní
inspektor a přednosta dopravyě společnostií státní
dráhy cís. rada pan Ludvík Ruth jubileum svého
40letého působení ve službách železničních. Již rano
byla konfarenční sm květinami skvostně vyzdoben
a v průčelí zdařilá podobizna jubiilanta s umístěna.
Veškerý sbor úřadnický dopravní kanceláře a před-
nostové vynikajících stanic uvítali svého cbefa a po
upřímném a srdečném oslovení zástupcem doprav-
ního přednosty panem inspelitorem Osnerem rozvinuí
hluboce dojat císí rada pan Rutho znamenitou řečt
svou odpověď a díkyd V krátkýchnčrtách vylíčil časy
a poměry při nastoupení do služby při společnosti
státní dráhy, svůj služební postup a končil upřím-
ným doznáním, že sobě dochoval vzorný sbor úřad
nický, jemuž za zdar jeho výkonů rovněž nemalá
zásluha náleží. Nadšeným provoláním slávy oslavene
skončila tato zdařilá a v pravdě spontanní ovace
jíž následovaly gratulace jiných odborů dráh a kor
porací. Ke slavnosti této došlo těž z různých stra
nesčíslné množství blahopřejných telegramu.
svatý Bartoloměj
Zelená
Ferkl
Merkurs
Ruth
Rut
Růža e můj Jarešův
Kolín nad Laba
státní dráha
27
article
v ova diolelel
28
article
ula vchnáv ulspn
rbo a olear
29
article
vvyes
— »Nichta tschechlsch!« Píšle (se nám
z Ústřední jednoty českých hasičů: Pod tímto záhla-
vím přinesl časopis »Leitmeritzer Wochenblatt« zprávu,
že na mezinárodním kongrese v Berlíně zakázáno
jest mluviti česky. Ačkoliv ústř. výboru bylo
známo, že již na kongrese pařížském lonského roku
konaném usneseno bylo, kterých řečí evropských uží-
vati se bude ve všech mezinárodních kongresech,
přece poukázak jednatelatví vysoké mezinárodní radv
hasičské v Brusselu, jakým způsobom bojuje se proli
českým hasičům z jisté strany, aby vysedláni
byli z mezinárodní soutěže a tak odstrčeni byli jako
v Paříží, aby širší kruhy hásičské nepoznaly vyso-
kého rozvoje českého hasičstva. Na to došla předsed-
nictva Z. U. H. J. král. čes. ve francouzském jazyce
odpověď, jejíž doslovný překlad zní: Grand Co-
sei4 lnternational des Sapenrs:Pom
piers Secretarař Général. V Brusselu, dne
18. dubna 1901. Pane starosto! Na Váš dnešní do
pis dovoluji sičtášto sodpouěděti: č Vl sědění) stkléh
výboru dne15. ledna 1901 bylo rozhodnuto, že o-
ciálním jazykem kongresu v Berlíněr(v Amsterodamě
a Paříži byl franeouzský) bude jazyk německý, avšak
každý zpravodaj i účastník hude moči premlu-
vtioý jinéřejč i, zvláště ve frančině. (Viz zpráva
13., 1. vys. rady, str. 12.) Z toho následuje, že účast
níci z Čech, Moravy a Slezska mají právo vyja
dřovati se víja zly ce českém žádný jazyk neby
zakázán astábý výhor bludenadstí mebdliti
by piráva každé účastněné násodn osk
bylo šetřeno. JAzyk český tak málo za
kázán jako každý jiný jazyk pro schůze
Píšl
Z U
Berlín
Brusel
Paříž
Amsterodama
Čechy
Morava
Slezsko
Leitmeritzer Wochenblatt
Grand Company
30
article
Berlínského kohgresus ř. 1901. Račie přijatí, pane sta-
rosto, výraz zvlaštníméúcty HIlel n rivy vrchiníi jedl
nátel. Monsieur May bs prásidenti de la Zeousíká
ústřední hasičská jednota král. českého a Horaždo,
vice, Boheme
Ve výroční den úmrti Bedřicha Sme
tany byla na hěbitově vyšehradském uctěna pn
mátka v geniálníhos táhoto c budebníhou skladatelei
Shromáždili se tam ředitel. Národního, divadla, pan
G. Schmoranz, chéf opery pan Kovařovič a čelní čle-
nové orchestru a sboru Národního divadla, kteří dů-
stojným způsobem vzdali hold památce, zesmulélio.
od9—Obmezení dopravy na mostě Kaelově
ve dnech svatojanských. Policejní, ředitelstv
pražské takto vyhlašuje: »Za příčinou slavnosti sv.
May
Bohemus
Bedřich Sme
G Schmoranz
Kovařovič
národní divadlo
31
article
Jana Nepomuckého nařizuje se následovně! I. Kar-
řův most bude dne 15. května L r.l odí4. hodiny
odpolední doo10. hodinynovéčerni al dne 16. května
od 9 hodiny dopolední do 1. hodiny sa poledne, pa
od 4. hodiny odpolední do 10. hodiny večerní pro
vozbu vůbec uzavřen. Ve dnech 17. až do 23. května
včetně bude jízda nía tomto mostě od 3428. 8o 9. ho-
díny večerní zastavena. Ili Dusi 15. květnas neho
kdyby následkem nepříznivého počasí obvyklý oheion
stroj vypálen byl teprve dhe 16. kvělna, v tento den
budou od 8. hodiny večerní nábřeží císaře Františka
až do ukončení ohhostroje pro vozbuí a dřevěnýl mok
u Národního divadla jak pro zpovuzy,o tak i pros pěší
bez výjimky uzavřeny. Ispo dukončení obňostroje
buda obecenstvo pouštěno na most jmenovaný toliko
po částech. III. Prodlévati na lávce řetězově pe dobu,
kdy ohňostroj výpalován bude, jest zakäzáno.« —
Poněvadžilotipooliňoslfojínastala na staroměstská
straně provisorního mostu značná tlačenice, způso
bená tím, že výběrčí mostného přestali, vy bírati
mostné na straně malostranské, jest žadopeno, aby
pro mimořádné podobné případy stalo se takě mifo.
řádné opatření v tom směru, aby výběrčí betkvati
naj obou stranách až do 10 hod večerní, loliev
Nepomucký
František
32
article
— Z »Radhoště«. V posledních dnech bylo
a »Radhošti« ve veřejných lislech mnoho pšlno, že
se zúčastnil uvítání J. E. pana arčibrskupa a kardi-
nála, rodákamorávského. Výbortímto podle přavdy
prohlášůje, že úvílání toho zúčastnili se šice někteří
členové výboru, ale nikoli z usnesení jeho. Tohoto
usnesení nemoblo vůbec býti, poněvadž se měsíční
výborová schůze konala až pátý den po slavnostil
»Radhošť«, jako spolek po celnu dobo trváni svého
pěstoval vždy jen stránku čistě podpárnou a[nikdy
než podle příkazu „stanov svých se nezúčastnil nis
žádných projevů, aniž kdy uděli zmocně n
k zastupování spolkuplři nře'h, ať už
členové jeho sympatisovali soprojevys těmi čilis nin
a—Hostinský věstník. Pan František Beckert
převzal kavárnu»Merkure č 1080—II. na nároží Etis-
činy třídy a Truhlářské ulice. — Pan Josef Brahee
převezme 19. t. m. hostinec »U českélolva č. 711—
VVII. v Betohiradskéoulicip — Pan Frnntišek Beikne
převzali hostinec a kavárnu »U města Mělnikas č.
296—VII. v Prokopské ulici. — Pan Josef Hofman
převzal smíchovskou akc. pivnici č. 1773—II. ná ná-
roží Palackého nábřéží v Dittrichově ulici. — Pan
Josef Jeřáběk otevřel letní řestanraci »Panorama
voCbotkových sadech su Bruské brány.. — Pan Va-
vřinec Müller otevřel letní restauraci v hanavském
pavilloně na Letné. Pan Tomáš Pastor dříve v Do-
brovského ulici v Holešovicfch přovzal veřkopopovi-
ckou pivnici č0 2712.I. na nároží! Náprstkovy a Be-
témské ulíce. — Pan Josef Souček dříve v Rudolfově
třídě, převzal hostinec »u Andělíčkůr č. 596— VII. na
Čertovšku. — Pan František Topič převzil libeňskou
pivnici »U první nové poštyt č. 246LVII. na náro
Beckert
Merkur
Brahee
Frnntišek
hostinec
Hofman
Palacký
Jeřáběk
voCbotkový
Bruská
Müller
Pastor
Náprstkův
Be
Souček
Topič
Radhošť
truhlářský ulice
U město Mělnikas
prokopský ulice
Dittrichův ulice
Virginie
Letná
Rudolfov třída
33
article
Rüdolfovytřídy a ulice U Vozovkyt 2 Schvátenýmí
zástapei povedou svél hostincae iPam Eaanueil Baléa
vemistnostech závodního družstva spgrtovního závo-
diště v Bělského třídě v Bubnech p. Václavem. Čer-
ným. — Pan Ferdinand Bučina v č. 214T. v Řětě-
zové ulící p. Perd Dlouhým. Paul Váchaív Libu
v č. 419—IIk na Újezděpo Karlemi Cetlovhkýmí —
Pan Bohumil Patočka v č. 421—IIL. na Újezdě p. Ja
nem Baldon. —Paní Anna Popprová v č. 1272—II.
v Bredovské uliči p. Emannelem Burešem. — Kon-
desse hostinské a výčepnické obdržsli: p. František
Beckert do či1080—IL v Eliščině třídě.— Pan Karel
Brejška do či 107II. v Spálené ulici (přechovávání
cizineů). Pan František Brikner do č. 296—III. v Pro-
kopské ulici. — Pan Josef Hofman do č. 1773—Ii
na nabřeží Palackého. — Paňf Marie Medálová do.
693—Iv Rybé ulici (jídelna). — Pan Antonín Mi-
nářík do č. 654I. na Josefském náměstí (stánkový
hostinec na nádvoří býv. kadetní školy).— Pan Josel
Rolene do č. 821—I. v Kozí ulici. — Pan Joseř Va-
něrka do č. 1285—H. v Jiréhářích. — Venkov: Pant
Ludmila Brouchová o otevřela výletní hoslinec v Ra-
tínském údolí podi lěnem za Radolínem. — Pan Karel
Červenka otevřel hostincc »v Libosadě« v Selci. —
Pan Bohumil Ponocný převzal hotel »U zlatěho be-
ránkae v Mladě Boleslavi. — Pan TheodorZl Pláček
dříve vrchní čišník převzal hostinec »U tří pávůsj na
Palackého náměstí v Hoře Kutné. — Pan Karel. Rai
otevřel zahradní hostinec su. Raků« v Kolíně. —
Pan Ant. Semanský převzal hostinec v Mukařově,
2— Kinského zahrada jest od včerejška ve-
řejnému přistupu otevřena. Hned prvního dne byí
fdzsáhlý sad navštiven převelikým počtem obecenstva,
které ve stínu staletých stromů, svěží zeleni, opojne
vůní a při zpěvu ptactva nalezlo tam velmi přl-
movol
jemnou procházku.
Eaanueil Balé
Václav
Bučina
Dlouhý
Váchaív
Patočka
Popprová
Emannel Bureš
Beckert
Brejšek
Brikner
Hofman
Palacký
Paňf
Medálová
Iva
Antonín
Josel
Joseř
Brouchová
Červenka
Ponocná
TheodorZl Pláček
Karel
U Vozovkyt 2
Bubno
Řět
Eliščin třída
Spálená ulice
kopský ulice
Rybý ulice
josefský náměstí
kozí ulice
Virginie
Jiréháře
Ra
Libosad
Selec
Boleslav
Palacký náměstí
Kutná
Kolín
Mukařov
Újezděpo Karle Cetlovhkýmí
Kon
34
article
—Živelní pohromy. Píše se nám z Ješina
Dne 10. t. m večer přibnala še bbuřka odljihozápadu.
V několika vteřinách počaly padáti kroupy na sucho
zvíci ptačích vajíček (některá vážila 3——4 dkg.). N
to hned spustil se silný liják a kroupy stávaly s
hustějsí, ale také menší. Dle směrů stíženy hyly obce
Oslochov, Ješín, Lunkov, Bratkovíce, Hobšovice,
Skůry, Kmietněves a Hospozína Krupobitím utrpěly
kvetoucí stromy (třešně a švestky) pokročilév žito
výcházející řepa. Velvary bouřkaminula, —z
Ky šplerka? Krátce před třetí hodínou odpolední
sneslose nad zdejší krajinoa velké krupobití, jež
zanechalo velké škody. — Ze Skuů rn u Slia nécho
Dne 10. t. m. po 7 bod. večer postížena byla obee
naše nevídaným krupo hitím a průtrží mračen. Krup.
jako ořechy velikých, napadlo takové množství, že
krajina naše byla úplně bila, jakoby býla zasněžen.
Conezničily kroupy, zničila průtrže mralen, tak ž
naše polní úroda jmenovitě řepky, žita a vojtěšky
jsou zničeny, řepa, brambory a j i s prstí odnešeny.
Není zde pamětníka, jenž by něčehb podobného brl
zažil. Živelní pohroma lato jest tím citelnější, jelikot
následujebezprostředně pontak dšpatném roce, jaký
zaenN 6usv
byl loni
— Pro nezaplacenou činži. V příbytku mly-
nářského pomocníka Vomáčky v čís. 135 na Starém
městě bydlila v podnájmu služka Antonie Pečenková.
35 roků stará. Když před nedávnem služka nalezla
zaměstnání, odstěhovala serod Vomáčkových, jim
na památku zůstavila nedoplatek 20 koran. V sobolu
před 9. hodinou večerní náhodou setkala se Vomáč-
ková s Pečenkovou na Linhártském náměstí a při-
pomenula jí, že je povinnosti řádné podnájemníc
činži zaplatit. Toto upozorněni služku velice dopalilo
modeb mjv
ob sne
nslo
Bratkovit
Vomáčka
Pečenková
Vomáčkův
Ješina
Oslochov
Ješín
Lunkov
Hobšovice
Skůr
Kmietněves
Hospozín
Velvary
Linhártský náměstí