ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9021940-660c-11dc-9cba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 48, person 84, org 10, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
sidolnt« ob vlonbsi lokennep lesedtesuhe
3 masthead
ždo Rtožnífmisa
4 masthead
V Praze, v pondělí dne 13. května 190.
Praha
5 masthead
benumisilsnlano odávinsl vliaže 949 el ábžsd bueob ss.
6 masthead
enisonlstan ntel
7 masthead
Číslo 13l.
8 article
Na ranní a odpol. lisv, předplaeí ver v Praze v ader jolsširaci ašs nk čtert leta . . . . 6 K — s dvojí denáška na řtrrt lela ve slislkácht 2K8o na měsío . . 4 Poštont . : . : s k o s drají zásllkoe na měrle na dvrt lta . . . 11 K co
Praha
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Vodní stavby Z Vídně, 13. května. Vodní stavby opanovaly veškeru diskussi. Dnes vyslovuje se určitá naděje, že po konferenci mezi če- skými a německými důvěrníky a po známém sblížení jejich v této věci, projednání vod- ních staveb ještě v nynějším zasedánín jest zajištěno a také se provade. »Montagsrevue«, kterou možno pokládati za officiální orgán dra. Körbra. sděluje: »Vyjednávání jesť skončeno, rychle vyřízení zákona o vodních cestách jest zaji- štěno, stejně jako vyřízení zákona o investi- cích. Obě předlohy beze všeho průtahu se dojednají a vyříd před odročením říšské ra dy. V »Montagspresse« piše hrab Stürgkh, který se účastnil porady so- botní: »Volnou rozpravou vůdců českého klubu a předsedů německých stran chance vodní předlohy, na jejíž zkoncování v těto sessi kladou interessenti největší váhu, velmi se zlepšily. Není dokonce ani dost málo vy- loučeno, že kromě investic také tato před- loha se projedná.
Stürgkh Vídeň
10 article
Předpokládá se při tom ovšem, že ve výborových debatách, které mohou nyní po- číti neprodleně se zvýšenými vyhlídkami na rychlý pokrok práce, nebudou ustanovení změněné vládní předlohy rozhodujícími kruby potírány. Rozmluva českých a německých důvěrníků, v sobotu konaná, na které se také přetřásal jednací pořad, vzbuzuje svým výsledkem očekávání, že zúčastněné strany nebudou již viklati zásadami obnovené vládní předloby. K tomu podotýká hr. Stürgkh: »Fak tum českoněmecké rozpravy, jejíž uspokojivý výsledek jest s to, aby způsobil pro práce zbývajícího zasedání příznivou atmosféru, vzbudilo četné politické kombinace velikého dosahu. Jest však skutečnost, konstatuje-l se, že v tomto případě jednalo se jen a vý- lučně o dohodu v ojedinělé, třebas i důležité hospodářské otázce, která, dík dobrým dis posicím na obou stranách, fakticky doznala potěšlivého polepšení.« Jen»Sonn- und Montag szei tung« stejně jako listy svobodomyslné straně české nepřátelské hlásá, že se pro- jednání předlohy o vodních stavbách odloží do podzimu. Víme, že tato zpráva- nen určena pro čtenáře listu, nýbrž pro víden- skou bursu, na které se má způsobiti baisse. Ovšem na prospěch rozšiřovatelů takových pověstí, kteří užívají nízkých kursů, jež sami způsobili, ke spekulaci. To se dělo v posledních dnech měrou obsáhlou. Nejen bursovníky, finančníky a bankéři, nýbrž také poslanci. Jest tu známo, že mezi poslaneckou sněmovnou a bursou byly styky a jsou, jejichž účelem jest vyzískati z různých chanci předlohy o vodních stavbách co nejvíce.
Stürgkh poslanecký sněmovna
11 article
Zaznamenáváme-li nicméně »So nn- u. Montags-Zeitung«, není to právě tento moment, nýbrž doznání, které jmenovanému pondělníku v nestřežené chvíli neopatrně vy- klouzlo. Jest to doznání, které se týká spolku pana Bedřicha prince Schwarzenberga s dissidenty českými. Praví se tam totiž, že jak čeští agrárníci, tak národní socialisté se nalézají pod jeho komandem a jsou do jiste míry takto levým křídlem feudálního klubu. »Sonn- u. Montags-Zeitung« tu nevyslovuje leč pravdu. Ale v takové nahotě a nepokry- tosti nebyla vyslovena ještě nikdy. Ještě zajímavějším jest však, co praví tento list o motivech odporu prince Bedř. Schwarzenberga proti předloze o vodních stavbách. Kanálová předloha byla prý prvním pokusem ke sblížení Čechůa Němců. Obava, že by mohlo dojíti k libe- rální většině, byla u konservativního velko- statku rozhodující, kdežto prý možno míti právem za to, že předstírané »důvody agrární« jsou pouhou záminkou. K tomu podotýkáme, dovolávajíce se citovaného svědectví hr. Stürgkha, že o ně jaké allianci česko-německé není žádně řeči a nemůže býti žádné řeči. Výstava umělecko-průmyslová. Z Vídně, 13. května. Včera o 11. hodině dopoledne zahájena byla v umělecko- průmyslovém museu zdejším výstava prac
Bedřich Schwarzenberg Bedř Čechů Němec Vídeň so NN MontagsZeitung
12 article
umělecko-průmyslové školy vídeňské a praž- ské. Účastenství bylo hojné, ba přehojné Pozváno bylo více hostí, než se do prostorů vešlo. Ty byly přeplněny, takže jakákoli pro- josrnei hlídká stala se nemožnou. va aVýstava zahájena byla ministrem vyu čování drem. Hartlem, provázeným od- borným chefem Stadlerem, dvorním ra- dou Müllerem a odborným radou W ie nerem. K zahájení dostavil se také mi- nistr dr. Rezek. Mezi účastníky jsme pozo- rovali také posl. dra. Kaizla s chotí, dra. Kramáře s chotí, člena panské sněmovny Mauthnera, zástupce umělecké kritiky atd. Ministři setrvali ve vídeňské výstavé celou hodinu, potom teprve po dvanácté ho- dině dostavili se do výstavy pražské, kde provázení byly professory Stibralem, Kotěrou, Liškou, Suchardou, Dědinou, Kastnerem, Maškema Kloučkem. Vídeňská výstava budí svou přecpaností dojem bobatosti, naproti tomu česká menším počtem exponovaných předmětů dojem ja- kési chudoby. Arrangement výstavy české jest vkusné. Nicméně nemůžeme zamlčeti, že na diváka českého působí trapně, vidí li, co peněz věnuje se na školu vídeňskoua jak nepatrný se poskytuje náklad na školu pražskou. Činí se z toho pro výkony samy soud zcela falešný. Moravské »smiřovačky« Z Vídně, 13. května. Jak jsme již oznámili, svolán jest na čtvrtek, 16. t. m. stálý vyrovnací výbor moravského sněmu. V té věci pronáší se »Montagspresse«, že toto faktum jest s to, aby na se obrátilo pozornost, protože jest důvodná naděje, že nyní dojde k rozřešení několika důležitých otázek. Obnovuje-li se jednání o souboru vy- rovnacích otázek: o věcech školských a vo- lební reformě, tedy chovají interessované kruhy naději, že dočasného uklidnění poli- tické situace může se užiti k řešení i jiných palčivých otázek.
Hartl Stadler Müller doktor Rezek Kaizl Kramář Mauthner Stibral Kotěra Liška Sucharda Dědina Kastner Maškem Klouček Vídeň uměleckýprůmyslový škola panská sněmovna moravský sněm
13 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Ze Lvova, 12. května. (C.-B.) V Tar nově konala se dnes slavnostním způsobem consecrace a inthronisace nově jmenovaného biskupa dra. Walegy. Slavnosti zúčastníli se místodržitel, zemský maršálek, četní zá- stupci úřadů autonomních, vládních i vo- jenských. Z Vídně, 12. května. (C.-B.) Dnes ko- nala se slavnostní cousecrace dosavadního probošta Marschalla na biskupa a svě- tícího biskupa ve Vídni. Slavnosti zúčastnili se arcivévodové Otto, Karel a Ferdinand Karel, ministři Hartel a Giovanelli, místo- držitel hr. Kielmansegg a starosta dr Lueger. Z Pešti, 12. května. (C.-B.) Na konfe- renci liberální strany odůvodňoval Szilagyi v delší řeči své stanovisko vůči osnově zá- kona ve příčině incompatibilitya doporučil předlohu k přijetí. Ministerský předseda Szel1 pravil, že účelem osnovy je stejně jako zákona z r. 1875 zajistiti ne- odvislost sněmovny. V lidu zakořenilo se podezřívání a tomu se musí učiniti přítrž. (Hlučný souhlas.) Po řeči posl. Štěpána Tiszy byla předloha v celku a ve spe- ciální debatě §§ 1. až 4. bez podstatných změn schválena. V poradě bude se zejtra pokračovati. Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Minis předseda Waldeck-Rousseau vrátil se sem večer ze své cesty. Několik ministr jej očekávalo. Minist. předseda se úplně po- zdravil. Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Vice- president senatu de Verninac zemřel. Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Minist námořnictví Lanesan a ministr války André přibyli do Lyonu, aby se zůčast nili slavnosti Jednoty bývalých vojínů. Mi- nistr války André pravil ve své řeči, že všichni občané musí se naučiti zacházeti se zbraněmi. Vojenská doba služební má byti pro všechny stejná. Z Madridu, 12. května. (C.-B.) Admi- rál Pelayo obdržel rozkaz, aby odložil odplutí svých obou lodních divisí, poněvadz
N L Marschall Otta Karel Ferdinand Hartel Giovanelli Lueger Štěpán Tisza Rousseau Vic Verninac André Pelayo Lvov Tara Vídeň Pešť Paříž Waldeck Lyon Madrid Szel 1
14 article
se očekává příchod anglického středomoř- ského loďstva. Z Madridu, 12. května. (C.-B.) Uji šťuje se, že se ministr války Weyler pro- hlásil proti opačnému mínění ministerského předsedy Sagasty zřejmě za přívrženc autonomní správy Katalonie. V Barceloněje trvale klid. Včerejší výtržnosti v Seville za- viněny byly studenty Z Barcelony, 12. května. (C.-B.) Klid jest opět obnoven. Většina stávkujících za- hájíla opěť práci za dřívějších podmínek Zatčení výtržníci byli opět propuštěnía praeventivní censura časopisů zrušena. Po- lície zatkla nové anarchisty.q Yničlův ab Z Melbourau, 11. května. (C.-B.) Asi 20.000 zástupců dělnictva podpůrných spolk defilovalo před vévodoů a vévodkyníz Cornwalbu a Yorku.oj1 Z Melbournu, 12. května. (C.- B Vévoda z Cornwallu a Yorku uspo- řádal dnes na palubě lodi »Ophir« hostinu, k níž pozval důstojníky cizích válečných lodí a zástupce vojenských úřadů. Z Cařihradu. 12. května. (C.-B.) V francouzských a anglických listech šířené pověsti o nemoci sultánově jsou nepravdivě. Sultán jest úplně zdráv.
Weyler Yničlův York Madrid Sevilla Barcelona Melbourne Cornwall Cařihrad
15 article
Nové německé útoky na Ostravsko. js mů V Moravské Ostravě, 10. května. niě (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Dvě věci, které naší straně v národním boji na Ostravsku tak žalostně scházejí a jež na německé straně, závidéti musíme, jsou vy- počítavost a vytrvalost Nezdaří-li se pokus znásilniti tu či onu českou obec jednou, dvakcát, pětkrát, nevzdává se německé vedení na Ostravsku práce, nýbrž činí pokus šestý a desátý a začne svou úskočnou intriku od prvopočátků. Chceme-li vůči těmto německým úkladům obstáti, musíme si jich zbraně, sloužící na oné strané nespravedlnosti, osvojiti a ve dvoj násobné míře služebnými učinili naší věci spra- vedlivé. V poslední době odraženy některé útoky podniknuté na české obce německým vedením na Ostravsku, jemuž v čele stojí moravsko ostravský advokát dr. Richter a professor na německé zemské reálce tamléž, Schwarz. Útoky tyto opakovaly se, ale byly, dík uvědomělost většiny domácího českého lidu, vždy odraženy némecká strana. však nepozbyla mysli, začíná pracovati znova, hlodá na kořenech. V minulých právě dnech povolalo si vedení německé strany ostravské kočujícího učilele Schulvereinu Novotného (!) z Vídně, kterýž měl za úkol, v českých osadách v okoli Ostravy zříditi odbory Schulvereinu a získati tam pro ně členy. Kočujícího učitele Novetného prováze na této cestě po českých osadách na Ostravsku zmíněný už professor Schwarz.
doktor Richter Schwarz Novotný Ostravsko Ostrava Vídeň
16 article
Prvá schůze svolána minulou sobotudo osady Michálkovic, v těšínském Slezsku. Osada tato jest česká, domácí usedlé obyvatelstvo jest vesměs české, jen horníci jsou ze značné části Poláci. Obec při sčítání známými praktikam okresního hejtmana ve Fryštátě shledána však polskou. Němců zde však nepatrné procento. V Michálkovicíeh jest šulfereinská škola, která jest vesměs naplněna dětmi českými a polskými. Německé vedení ostravské má však o školu tuto přece strach a proto honem zřizován zde odbon šulfereinu. Po agitační řeči Sch w ar- zově a Novotného přihlásilo se do odboru 50 členů. (1!) Pod tknouti dlužno, že v Michálkovicích budou za nedlouho obecní volby a že »německá« strana bude činiti po- kusy, aby některý sbor získala. Druhého dne, v neděli odpoledne, 5. t. m. svolali titéž dva agitátoři schůzi v obci Zábřehu u Moravské Ostravy, k založení odboru šul- fereinu. V Zábřehu teprve před 14 dny odražen německý útok na úplně českou tuto obec. V místě jest rovněž již německá šulfereinská škola, kterou navštěvuje 200 dítek, až asi n pět, vesměs českých. Zde však již proť. Schwar- zovi se tak dobře nedařilo. Přihlásiloť se do no- vého odboru jen 28 lidí, celkem bezvýznam- ných. Však dosti na faktu, že vůbec došlo k založení odboru, vočkovaná nákaza ulpěla bude se rozšiřovati dále. Téhož dne na večer svoláná třetí. schůze za týmž účelem a opět v české obci, na Slez- sku, v Malých Kunčicích, dobře povědomýeh
Polák Němec Novotný Michálkovice Slezsko Fryštát Zábřeh moravský Ostrava
17 article
solbslu tabstv
18 article
německými útoky, proti námj vedenými. Zde pochodili agitátoři mnohem lépe. V Malých Kunčicích má renegátská strana — Němec jest tam pouze jeden — silnější půdu, tak že ohro- žovala obec samu velmi nebezpečně při lon- ských trojnásobných volbách. Do schůze, Schwarzem s Novotným svolané, dostavilo se četně dělníků, pracujících v hutích vitkovických, k vyzvání hutních mistrů, pověstných to agitá- torů německých. Rovněž část haviřů dostavilo se do schůze. Mimo oba zjednané štváče »řečnil« tu také bývalý starosta místní, renegát Petr, který vychválil činnost Schulvereinua poukázal, že v obci jest už ed delší doby ně- mecká škola, jím vydržovaná. Tu prý nyn musí převziti obec. Delegáli Schulvereinu při- sljbili pro Malé Kunčice z vláštní podpory. jak pro obecnou školu, tak i pro německou školku. Do odhoru přihlásilo se 46 členů. To vše vykonáno v pětl dnoch ve třech českých obcích v samém soušedství. Ostravy tajně, mimo vědomí českého vedení na Ostrav- sku, ačkoliv jest jasno, že svádění a pokoušen těměř výhradně čeští jidě.or Musíme si přiznati, že to veliká ůhona če- ského živlu, značné zaryti drápu německé pestne do českého těla. Ona bude chůiji velmí brzy rváti celé kusy masa. Proto nutno chopiti se prostředků obranných, paralysovati zhoubnou činnost německých agitátorů dra. Richťra a prof. Schwárze. Dopustimo-li tomu, vznikne za ne- mnoho let na Ostravsku veliký hěmecký l jazy kový ostrov, který opírati se bude na jedné straně o hranice Pruska, na druhé strané ne- bude nacházeti žádného odpořulana východ —a v Polácích, kteří reklamují tulo čásť Těšinska až po Polskou Ostravu pro sehe a dále na ji jsou dvě německé bašty: Mistek a Frýdek. Tím zůžil by se sslovanský most« nesmírně, byl by brzo — nepoloženyliv byl byly hráze valící se germanisaci — stržen 4ianlee
Němec Schwarz Novotná Petr profesor Polák Malá Kunčice Ostrava Ostravsko Prusko Frýdek Mistek
20 article Pro úpravu a splavněníc českých řek
Pro úpravu a splavněníc českých řek Schůze „Politického spolku“e son nu , v Kolíně. (Od zvláštního zpravodajeN. L.) ol. Kolínský »Politický spoleks, středisko pří- slušníků národní strany svobodomyslné v Kolině a okoli, uspořádal včera ve velkém divadelním sále Zámecké restaurace v, Kolíně veřejnou schůzi, vénovanou aktuální nyní otázce úpravy a splavnění českých řek a stavby, umělých cest vodojch. Úvodní referát podal člen »Labského ko- mitéth« p. architekt Křička z Kolína, a ny- nější stavi otázky té, pokud jde o jednánív parlamentě, pak po stránce národohospodářské vysvětlil říšský poslanec městské, skupiny kolín ské p. JUDr. Fořt. Po výkladech obou řeč níků přijaty byly schůzí velmi četně navštíve- nou jednohlasně dvě resoluce na podporu akce, kterou vede klub svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě.
Křiček JUDr Fořt Kolín spolek “ e son
21 article
Schůzi zahájil předneda Politického spolku p. Nosek, kupec v Kolíně, srdečným uvítáním přítomných. Poukázav na důležitost našeho boje národního, jenž musí námi býti vybojován, pravil řečník, že nieméně dlužno zároveň věno- vati pozornost důležitým otázkám národohospo dářským. Jedna z nejdůležitějších, otázka úpravy a splavnění českých řek a zřízení vodních cest je právě nyní aktuální, a proto je třeba o n pojednati. Pan předsedající sdélil pak, že na schůzi dostavil se zemský i říšský poslanec p. JUDr. Fořt (hlučné Výborně! Na zdar !), že se omluvil řišský posl. V. Karbus, který jako zástupce poslaneckého klubu delegován byl do schůze železničního úřadnictva v P'raze, načež udělil slovo panu. Křičkovi, architektu z Kolína, jako referentu, sbavěno Architekt p. Křiěka vyložil v úvodu řeči své historii plavby v různých státech, přešel pak ku plavebním poměrům rakouským, upo- zornil na stejné snahy uherské, načež vzpo- mněl návrhů, jež už před 10 léty podali po- slanci národní strany svobodomyslné, žádajíce jimi za úpravu vod českých a jich splavnění. Řečník kritisoval pak nepříznivě tu část nynější investiční předlohy vládní, která pro- jektuje umělou podporu Terstu, skutečným po- měrům neodpovídající, a dovozuje, že jest opo- zděna. Zatím co Maďaři pracovali o zajištění svých hospodářských posicí a vybudování nových. Cislajtanie byla zmítána politickými boji, úmyslně vzbuzenými tm, že českému národu byla od-
Nosek JUDr Fořt V Karbus Křiček Křiěk Maďar Kolín Terst P ' razit
22 article
V drobném prodejí- rnant čí-lo o sobě . . . za 8h za 1 h. očpoledni Ve fllalkách na venkově: ransí čtslo. . . . . . . . 10 h 3h sdpolední . . . . . . . Inserá t platima hotově napřel. Fředplacsná a lnsesty piljlmá zdmisi- strace v Marianské ulici č.z. Tam nacházejí ae též r dakee tiskárna a ezpešice „Národnich lj atá“. Rukoplsý se nevracsji- pírána jeho práva. (Výborně!). Dobrá politika rakouská musí spravedlivou věc českou podpo- rovati, a země české, země aktivní, sesilovati. Nyní je k tomu příležitost, neboť jedná se o vysoce důležitou otázku dopravnietví, o poří- zení vodníeh cest. Vládní předloha, pokud se týče hrálovství českého, nevýhovuje naším po- třebám. Těm zadosti činí návrhy, o něž se za- sazují poslanci národní strany svobodomyslně, žádajíce nejprvé regulaci řek a meliorace, potom jich uplavnění, a teprve pak průplavy. Řečník potom poukazuje na nesprávný sy- stém regulační, upravující nejprvé reky mensí, nikoli toky hlavní. Tak na př. regulace Mrliny a Cidliny má za následek, že jejich vody rych- leji seběhnou do neregulovaného Labe a zvět šují zátopy- Náprava je nutna, neboť nenastane-li, bud časem zničeno naše Polabí, bez něhož by krá- lovství české nebylo tou drahocennou perlou v koruně mocnářství. Dosud bohužel tato perla zůstávala pohozena. Kdyby vlády rakouské byly měly více porozumění pro ni, byly by jí také věnovaly více pozornosti. (Potlesk.) Navázav na tento stav věcí, zabývá se řeč- ník dále vládní předlohou o vodních cestácha označuje jako nebezpečné úskali požádavek, aby země poskytly na provedení vládních návrhů značný příspěvěk. I v této otázce poslanci svo- bodomyslní zaujali správné stanovisko a proto třeba je podporovati.
Mrlina Labe národní strana
23 article
Řečník poukázal pak na odchylné stano“ visko kruhův agrárních. Lze soudifi, že rolnictvo polabské ho nesdílí. Všeobecně pak dlužno mlti na paměti, že průmysl u nás záujímá postavení stále důležitější. To uznává i rolnictvo, jež samo chápe se činnosti přůmyslu zemědělského. J to správné: zemědělství musí se zindustrialiso- vati, aby vydrželo soutéž doby. A tu má zájem jak na regulaci, tak na splavnění našich hlav- ních toků, jímiž získá se laciné dopravy. Bylo výpočtěno, že jistý průmyslový závod kolfnský ušetřil by následkem lacinější dopravy, vodní totiž, ročně 50.000 zl. Vzhledem ke konkurenci závodů jiných zlaciněly by i výrobky zmíněná továřny kolinské a úspora repartovala by se na všecky činitele, již se závodem onim jsou ve styku, tedy také na rolnictvo. Uváděje příklad jiný, dovozuje řečník, že lacinější doprava cukru je s to, by umožnila příslušné zvýšení ceny řepy. Také uhli by následkem levnější dopravy zlacinělo. Pro okoli Kolina lze bčekávati, že by lacinější doprava vodní měla za nášlédek zvět- šení výroby cihlářské atd. Ovšem bude třebaj by dosavadní česká nepodnikavost byla nahra- žena realní podnikavosti. Báde trvati delší dobu, nežli vodní dráhy. bude-li přijat zákon, je zajišťující, stanou se skut- kem. Té doby bude se musit plně využitkovati k naší hospodářské organisaci. Zejmena budeme musit pečovati o to, by provozování budoucí vodni dopravy dostalo se do rukou českých, tak aby Němci nesebrali tento zisk. (Výborně ! Potlesk.) Řečník upozorňuje na propagační práci, kterou po dvě léta již provádí »Labský komitét«.
Němec
24 article
Jest jeho zásluhou, že v názorech na olázku úpravy a splavnění Labe panuje v našem Po- labí shoda a jednota. Naše požadavky jsou správné a důvodné, a je-li v Rakousku spra- vedlnost, musí se jim vyhověti. Rakouské vlády musí věděti, že toho žádá i zájem státního celku. (Výborně ! Hlučný potlesk.) Slova se potom ujal poslanec dr. Fořt. Vytkl si za úkol, objasniti nynější stadium otázký vodních cest. Věc má vedle hospodářské také politickou stránku. O té vznikly pochybnosti, jimiž však řečník zabývati se nemíní. I pro ty poslance, kteří měli pochybnosti politické, na- dešla povinnost, aby nyní hleděli zjistiti hospo- dářský prospěch vládní předlohy o vodních ce- stách, a tím směrem zaříditi své konání. Vývoj otázky vodních cest vykazuje troji období. První spadá do let devadesátých a zna- mená dobu přípráv pro regulaci a splavnění če- ských toků. Sněm království českého povolil 30.000 zl. na vypracování příslušných plánů. V otázce provedení byla kamenem úrazu otázka fieanční a administrativní. Země nemohla vzhle- dem k neutěšenému stavu financí pomýšleti na výplatu té vysoké kvoty na úpravu Labea Vltavy, o jakou se jednalo. Tehdá nezbývalo než pracovati o propagování této důležitél otázky. Druhé období nadešlo před několika měsíci jednáním mezi rozhodujícími činiteli a nasí delegael, by upustila od obstrukce a připustila projednání hospodářských předloh, zvlášté in- vestiční. Tehdá se řeklo nd má-li parlament být
doktor Fořt Vltava Rakousko
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jaroslav Čermák v Dubrovníce. (Staroslavný Dubrovník, jenž za příležitosti sjezdu slov. novinářstva poslední dobou častěji byl na ve- řejnosti jmenován, byl svého času po nějaký čas sídlem českého mistra Jaroslava Čermáka. Pan prof. Zore v Dubrovníce zasilá nám mistní vzpomínku na umělce, která bude české čtenáře zajímati.) Proslulý český malír Jaroslav Čermák obí raje se studiem materiálu pro svoje obrazy z dějin slovanských, pobyl také delší dobu na slovanském Jihu a zanechal zde bratrskou vzpomínku. Vydav se r. 1858 na cestu slo- vanským krajem, zastavil se tenkrát poprvé na krátký čas v Dubrovníce, chtěje poznati národní kroj i zbraně. Zaznamenav si a sebrav, co k účelům uměleckým se mů hodilo, odešel do své milé Paříže, kde se cele věnoval svému umění. Roku 1861 znovu se vrátil do Dubrov- níka s mladým malířem českým Huttarym, s nímž vespolek studovali lid náš v okoli města, jeho způsob života, kroj i stroj, pušky, nože vůbec všechnu národní bytost. Po krátkém po bytu v Dubrovnice a v okolí Čermák znovu se svým druhem se vrací do Paříže, aby pokra.
Čermák profesor Dubrovnit Dubrovník Paříž Dubrov
26 article
čoval ve své práci. Byl však Dubrovníkem tak zaujat, že rok na to, r. 1862 po třetí se obje- vuje v městě, tentokráte však s úmyslem pozd- žeti se déle a poznati blíže jih slovanský. Život sám v městě ani ho tuze nezajímal, jeho, přicházejícího z Paříže, přece však pobyl nějaký čas v městě, aby seznal jeho starožit- nosti i jeho dějiny. Pak ale ubírá se do Župy. způsobné vesničky, jižně od našeho města ležicí. Zde ztrávil nějaký rok a víc, spřátelil se s ven- kovany a rychle jim přivykl. Byly s umělcem dvě mladé dámy z Pařiže, milovnice jizdeckého sportu. Za pokoního vybrán jim selský hoch, kterého si malíř dobře vzal n mušku a později s koňmi jej na obraze za- chytil, s názvem: »Župský koňař s koňmi«. Také ženskou posluhu vybral si malířz vesnice a především jistou mladou Župku, která se v jeho domě mnohému naučila. Domácím jazykem u Čermákových byla frančina, k vůli oběma přítomným Francouzskám a tak se děvče, ač jinak nevzdělané a čísti neznající, naučilo brzo frančině. V domě se velice oblibila a se všemi obyvately spřátelila. Tak se stalo, že když nadešla chvile a panstvo se opět chystalo k od- jezdu, propuklo děvče v hlasilý nářek. Příchyl- ností jeho byl umělec tak dojat, že se rozhodl přijati věrnou služku na stálo a odvězti ji do
Župka Čermákův Dubrovník Paříž
27 article
Paříže, kdež u něho pobyla až do smrti r. 1878. Po té vrátila se opět domů do Župy a podnes je živa i vzpomíná svého dobrého pána i do mácích jeho lidí. Ani francouzsky ještě nezapo- mněla; ačkoliv nemá žádné příležitosti uživat toho jazyka. Dobře se vdalá i má rodinu. Dět její nemálo se liší vychováním i vzdělánímo ostatních ve vsi, ačkoliv Župa v okoli dubrov nickém slyne svou pokročilostí. Do Župy, ležicí na úpatí hercegovských hor. často přichází lid ze Záhoři. Některé rodiny. přchající za povstání Luky Vukalovice z Herce- goviny, usídlily se tenkráte v pokročilé Župě Čermák užil jich za vzory ke svému obrazu »Hercegovská rodina«.ioknase l el V Župě byl tehdy farář, vzorný kněz Marin Bensan. Ten s domem Čermákovým tak se sblížil, že oba muži stali se nerozlučnými přá- teli. Na znamení přátelství zhotovil umělee obraz s nápisem: »Podobizna faráře p. Marina Bensana«, Je v řadě Čermákových děl tím ná- zvem uveden. Zabývaje se stále přítelem malí- řem i jeho uměním, pocítil kněz později sám v sobě jakýsi zárodek toho umění a podle rady samého Čermáka odebral se do Benátek do maliř ské školy. Leč delšímu jeho pobytu v Benátkách překážela povinnost kněžská. Vrátil se tedy maliř-farář do svojí Župy, bavě se tu v samotě zamilovaným svým uměním a hotovením hlavně církevních obrazů. Ze Župy vytchl Čermák občas do Cetyně na Černou Hloru, chtěje poznati život Černo horců. Unášelo jej junáctví slatečného národa. Zde načrtal podobiznu slavného vojvody Mirka. zesnulého otce nynějšího knížete Nikoly a dvojiei kněžie Milevy, manželky Nikolovy, dnešní kněžny i kněžny Darinky, manželky, zesnulého knížete
Luka Čermákův Mirek Nikola Milev Nikolov Darinka Paříž Benátky
28 article Danila.
Danila. Z milého svého sídla Župy Čermák často zavitával do našeho města, kdež se byl sezná- mil s výkvětem občanstva, tak s Nikou Velikim Pucicem, s Ivou Kaznačicem, s Josefem Bonem. Pérou Budmanijem a hlavně s básníkem dubrov- nickým Medonem Pucicem, s nímž do smrti setrval u věrném přátelství. Pucič rok za rokem trávil jaro i léto v Paříži, kdež s Čermákem přátelsky obcovali. Na doklad přátelského obou poměru vy pravuje se i následující historka. Léto trávíval Čermák častěji v Roskovu (departement de F- nisterre), kdež si byl postavil pěkný letohrádek a zde na břehu moře prožíval několik přijemných měsíců. Měl i svoji loďku, na níž se projížděl a do sítě ryby lovil. I zvláštní druh udices vymyslil, již i tamější rybáři uznali za vý
Čermák Kaznačic Bono Paříž Velikim Pucic Medon Pucic departement jít F
29 article
bornou, naklerémžto vynálezu si umělec víee zakládal, nežli na kterémkoli svých obrazů. Jednoho roku, když Medo Pucié opět trávil léto v Paříži a setkav se tu s druhým Dubrověanem Bogišicem, domluvili se oba krajané se známým slavistou prof. Louisem Legerem, zbásnili ko- lendu*) so slavném vynálezci rybářské udice« a ukryvše se v kůlně, z níž si byl umělec upravil způsobnou pracovnu, začali zde pro- zpěvovat svoji báseň a to s pravou dubrovnickou veselostí. Čermák také po dubrovnicku způsobně uvítal pěvce a pohostil. Dokud byl živ, rád vzpomínal toho rozmarného večera. Když roku 1878 stihla do Dabrovníka truchlivá zpráva, že Čermák v Paříží předčasné v 47. teprv roce zemřel paralysou, zaplakali přátelé Dubrovčané hořce nad jeho časným hrobem a literární list dubrovnický »Slovinacs přinesl jeho podobiznu a krátký životopis v ná- sledujícím čísle ze dne 16. května 1878. Věčná Luka Zore. buď mu pamět. *) Druh popěvku oblíbený na Dubrovnicku, pro- zpěvuje se v předvečer jmenovin přátelům pod okny. bývá velmi žertovná, opěvujíc s humorem některou slabůstku oslavencovu. Takové písně zpívaly se druhdy pouze v předvečer nového roku, odkud jméno kolenda z lat. calend ae.
Pucié profesor Leger Dubrovčaný Paříž