2
masthead
sidolnt«
ob vlonbsi lokennep
lesedtesuhe
3
masthead
ždo Rtožnífmisa
4
masthead
V Praze, v pondělí dne 13. května 190.
Praha
5
masthead
benumisilsnlano odávinsl vliaže
949 el ábžsd bueob ss.
6
masthead
enisonlstan ntel
8
article
Na ranní a odpol. lisv,
předplaeí ver
v Praze v ader jolsširaci
ašs
nk čtert leta . . . . 6 K —
s dvojí denáška
na řtrrt lela
ve slislkácht
2K8o
na měsío . .
4 Poštont
. : . : s k o
s drají zásllkoe
na měrle
na dvrt lta . . . 11 K co
Praha
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Vodní stavby
Z Vídně, 13. května. Vodní stavby
opanovaly veškeru diskussi. Dnes vyslovuje
se určitá naděje, že po konferenci mezi če-
skými a německými důvěrníky a po známém
sblížení jejich v této věci, projednání vod-
ních staveb ještě v nynějším zasedánín jest
zajištěno a také se provade.
»Montagsrevue«, kterou možno
pokládati za officiální orgán dra. Körbra.
sděluje: »Vyjednávání jesť skončeno, rychle
vyřízení zákona o vodních cestách jest zaji-
štěno, stejně jako vyřízení zákona o investi-
cích. Obě předlohy beze všeho
průtahu se dojednají a vyříd
před odročením říšské ra dy.
V »Montagspresse« piše hrab
Stürgkh, který se účastnil porady so-
botní: »Volnou rozpravou vůdců českého
klubu a předsedů německých stran chance
vodní předlohy, na jejíž zkoncování v těto
sessi kladou interessenti největší váhu, velmi
se zlepšily. Není dokonce ani dost málo vy-
loučeno, že kromě investic také tato před-
loha se projedná.
Stürgkh
Vídeň
10
article
Předpokládá se při tom ovšem, že ve
výborových debatách, které mohou nyní po-
číti neprodleně se zvýšenými vyhlídkami na
rychlý pokrok práce, nebudou ustanovení
změněné vládní předlohy rozhodujícími kruby
potírány. Rozmluva českých a německých
důvěrníků, v sobotu konaná, na které se
také přetřásal jednací pořad, vzbuzuje svým
výsledkem očekávání, že zúčastněné strany
nebudou již viklati zásadami obnovené vládní
předloby.
K tomu podotýká hr. Stürgkh: »Fak
tum českoněmecké rozpravy, jejíž uspokojivý
výsledek jest s to, aby způsobil pro práce
zbývajícího zasedání příznivou atmosféru,
vzbudilo četné politické kombinace velikého
dosahu. Jest však skutečnost, konstatuje-l
se, že v tomto případě jednalo se jen a vý-
lučně o dohodu v ojedinělé, třebas i důležité
hospodářské otázce, která, dík dobrým dis
posicím na obou stranách, fakticky doznala
potěšlivého polepšení.«
Jen»Sonn- und Montag szei
tung« stejně jako listy svobodomyslné
straně české nepřátelské hlásá, že se pro-
jednání předlohy o vodních stavbách odloží
do podzimu. Víme, že tato zpráva- nen
určena pro čtenáře listu, nýbrž pro víden-
skou bursu, na které se má způsobiti baisse.
Ovšem na prospěch rozšiřovatelů takových
pověstí, kteří užívají nízkých kursů, jež
sami způsobili, ke spekulaci. To se dělo
v posledních dnech měrou obsáhlou. Nejen
bursovníky, finančníky a bankéři, nýbrž také
poslanci. Jest tu známo, že mezi poslaneckou
sněmovnou a bursou byly styky a jsou,
jejichž účelem jest vyzískati z různých chanci
předlohy o vodních stavbách co nejvíce.
Stürgkh
poslanecký sněmovna
11
article
Zaznamenáváme-li nicméně »So nn- u.
Montags-Zeitung«, není to právě tento
moment, nýbrž doznání, které jmenovanému
pondělníku v nestřežené chvíli neopatrně vy-
klouzlo. Jest to doznání, které se týká spolku
pana Bedřicha prince Schwarzenberga
s dissidenty českými. Praví se tam totiž, že
jak čeští agrárníci, tak národní socialisté se
nalézají pod jeho komandem a jsou do jiste
míry takto levým křídlem feudálního klubu.
»Sonn- u. Montags-Zeitung« tu nevyslovuje
leč pravdu. Ale v takové nahotě a nepokry-
tosti nebyla vyslovena ještě nikdy.
Ještě zajímavějším jest však, co praví
tento list o motivech odporu prince Bedř.
Schwarzenberga proti předloze o
vodních stavbách. Kanálová předloha byla
prý prvním pokusem ke sblížení Čechůa
Němců. Obava, že by mohlo dojíti k libe-
rální většině, byla u konservativního velko-
statku rozhodující, kdežto prý možno míti
právem za to, že předstírané »důvody
agrární« jsou pouhou záminkou.
K tomu podotýkáme, dovolávajíce se
citovaného svědectví hr. Stürgkha, že o ně
jaké allianci česko-německé není žádně řeči
a nemůže býti žádné řeči.
Výstava umělecko-průmyslová.
Z Vídně, 13. května. Včera o 11.
hodině dopoledne zahájena byla v umělecko-
průmyslovém museu zdejším výstava prac
Bedřich
Schwarzenberg
Bedř
Čechů Němec
Vídeň
so NN
MontagsZeitung
12
article
umělecko-průmyslové školy vídeňské a praž-
ské. Účastenství bylo hojné, ba přehojné
Pozváno bylo více hostí, než se do prostorů
vešlo. Ty byly přeplněny, takže jakákoli pro-
josrnei
hlídká stala se nemožnou. va
aVýstava zahájena byla ministrem vyu
čování drem. Hartlem, provázeným od-
borným chefem Stadlerem, dvorním ra-
dou Müllerem a odborným radou W ie
nerem. K zahájení dostavil se také mi-
nistr dr. Rezek. Mezi účastníky jsme pozo-
rovali také posl. dra. Kaizla s chotí, dra.
Kramáře s chotí, člena panské sněmovny
Mauthnera, zástupce umělecké kritiky
atd. Ministři setrvali ve vídeňské výstavé
celou hodinu, potom teprve po dvanácté ho-
dině dostavili se do výstavy pražské, kde
provázení byly professory Stibralem,
Kotěrou, Liškou, Suchardou,
Dědinou, Kastnerem, Maškema
Kloučkem.
Vídeňská výstava budí svou přecpaností
dojem bobatosti, naproti tomu česká menším
počtem exponovaných předmětů dojem ja-
kési chudoby. Arrangement výstavy české
jest vkusné. Nicméně nemůžeme zamlčeti,
že na diváka českého působí trapně, vidí li,
co peněz věnuje se na školu vídeňskoua
jak nepatrný se poskytuje náklad na školu
pražskou. Činí se z toho pro výkony samy
soud zcela falešný.
Moravské »smiřovačky«
Z Vídně, 13. května. Jak jsme již
oznámili, svolán jest na čtvrtek, 16. t. m.
stálý vyrovnací výbor moravského sněmu.
V té věci pronáší se »Montagspresse«,
že toto faktum jest s to, aby na se obrátilo
pozornost, protože jest důvodná naděje, že
nyní dojde k rozřešení několika důležitých
otázek.
Obnovuje-li se jednání o souboru vy-
rovnacích otázek: o věcech školských a vo-
lební reformě, tedy chovají interessované
kruhy naději, že dočasného uklidnění poli-
tické situace může se užiti k řešení i jiných
palčivých otázek.
Hartl
Stadler
Müller
doktor
Rezek
Kaizl
Kramář
Mauthner
Stibral
Kotěra
Liška
Sucharda
Dědina
Kastner
Maškem
Klouček
Vídeň
uměleckýprůmyslový škola
panská sněmovna
moravský sněm
13
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Lvova, 12. května. (C.-B.) V Tar
nově konala se dnes slavnostním způsobem
consecrace a inthronisace nově jmenovaného
biskupa dra. Walegy. Slavnosti zúčastníli
se místodržitel, zemský maršálek, četní zá-
stupci úřadů autonomních, vládních i vo-
jenských.
Z Vídně, 12. května. (C.-B.) Dnes ko-
nala se slavnostní cousecrace dosavadního
probošta Marschalla na biskupa a svě-
tícího biskupa ve Vídni. Slavnosti zúčastnili
se arcivévodové Otto, Karel a Ferdinand
Karel, ministři Hartel a Giovanelli, místo-
držitel hr. Kielmansegg a starosta dr
Lueger.
Z Pešti, 12. května. (C.-B.) Na konfe-
renci liberální strany odůvodňoval Szilagyi
v delší řeči své stanovisko vůči osnově zá-
kona ve příčině incompatibilitya
doporučil předlohu k přijetí. Ministerský
předseda Szel1 pravil, že účelem osnovy
je stejně jako zákona z r. 1875 zajistiti ne-
odvislost sněmovny. V lidu zakořenilo se
podezřívání a tomu se musí učiniti přítrž.
(Hlučný souhlas.) Po řeči posl. Štěpána
Tiszy byla předloha v celku a ve spe-
ciální debatě §§ 1. až 4. bez podstatných
změn schválena. V poradě bude se zejtra
pokračovati.
Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Minis
předseda Waldeck-Rousseau vrátil se
sem večer ze své cesty. Několik ministr
jej očekávalo. Minist. předseda se úplně po-
zdravil.
Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Vice-
president senatu de Verninac zemřel.
Z Paříže, 12. května. (C.-B.) Minist
námořnictví Lanesan a ministr války
André přibyli do Lyonu, aby se zůčast
nili slavnosti Jednoty bývalých vojínů. Mi-
nistr války André pravil ve své řeči, že
všichni občané musí se naučiti zacházeti se
zbraněmi. Vojenská doba služební má byti
pro všechny stejná.
Z Madridu, 12. května. (C.-B.) Admi-
rál Pelayo obdržel rozkaz, aby odložil
odplutí svých obou lodních divisí, poněvadz
N L
Marschall
Otta
Karel
Ferdinand
Hartel
Giovanelli
Lueger
Štěpán Tisza
Rousseau
Vic
Verninac
André
Pelayo
Lvov
Tara
Vídeň
Pešť
Paříž
Waldeck
Lyon
Madrid
Szel 1
14
article
se očekává příchod anglického středomoř-
ského loďstva.
Z Madridu, 12. května. (C.-B.) Uji
šťuje se, že se ministr války Weyler pro-
hlásil proti opačnému mínění ministerského
předsedy Sagasty zřejmě za přívrženc
autonomní správy Katalonie. V Barceloněje
trvale klid. Včerejší výtržnosti v Seville za-
viněny byly studenty
Z Barcelony, 12. května. (C.-B.) Klid
jest opět obnoven. Většina stávkujících za-
hájíla opěť práci za dřívějších podmínek
Zatčení výtržníci byli opět propuštěnía
praeventivní censura časopisů zrušena. Po-
lície zatkla nové anarchisty.q Yničlův ab
Z Melbourau, 11. května. (C.-B.) Asi
20.000 zástupců dělnictva podpůrných spolk
defilovalo před vévodoů a vévodkyníz
Cornwalbu a Yorku.oj1
Z Melbournu, 12. května. (C.- B
Vévoda z Cornwallu a Yorku uspo-
řádal dnes na palubě lodi »Ophir« hostinu,
k níž pozval důstojníky cizích válečných lodí
a zástupce vojenských úřadů.
Z Cařihradu. 12. května. (C.-B.) V
francouzských a anglických listech šířené
pověsti o nemoci sultánově jsou nepravdivě.
Sultán jest úplně zdráv.
Weyler
Yničlův
York
Madrid
Sevilla
Barcelona
Melbourne
Cornwall
Cařihrad
15
article
Nové německé útoky na Ostravsko.
js mů V Moravské Ostravě, 10. května.
niě
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Dvě věci, které naší straně v národním
boji na Ostravsku tak žalostně scházejí a jež
na německé straně, závidéti musíme, jsou vy-
počítavost a vytrvalost
Nezdaří-li se pokus znásilniti tu či onu
českou obec jednou, dvakcát, pětkrát, nevzdává
se německé vedení na Ostravsku práce, nýbrž
činí pokus šestý a desátý a začne svou úskočnou
intriku od prvopočátků.
Chceme-li vůči těmto německým úkladům
obstáti, musíme si jich zbraně, sloužící na oné
strané nespravedlnosti, osvojiti a ve dvoj
násobné míře služebnými učinili naší věci spra-
vedlivé.
V poslední době odraženy některé útoky
podniknuté na české obce německým vedením
na Ostravsku, jemuž v čele stojí moravsko
ostravský advokát dr. Richter a professor na
německé zemské reálce tamléž, Schwarz. Útoky
tyto opakovaly se, ale byly, dík uvědomělost
většiny domácího českého lidu, vždy odraženy
némecká strana. však nepozbyla mysli, začíná
pracovati znova, hlodá na kořenech.
V minulých právě dnech povolalo si vedení
německé strany ostravské kočujícího učilele
Schulvereinu Novotného (!) z Vídně, kterýž měl
za úkol, v českých osadách v okoli Ostravy
zříditi odbory Schulvereinu a získati tam pro
ně členy. Kočujícího učitele Novetného prováze
na této cestě po českých osadách na Ostravsku
zmíněný už professor Schwarz.
doktor
Richter
Schwarz
Novotný
Ostravsko
Ostrava
Vídeň
16
article
Prvá schůze svolána minulou sobotudo
osady Michálkovic, v těšínském Slezsku. Osada
tato jest česká, domácí usedlé obyvatelstvo jest
vesměs české, jen horníci jsou ze značné části
Poláci. Obec při sčítání známými praktikam
okresního hejtmana ve Fryštátě shledána však
polskou. Němců zde však nepatrné procento.
V Michálkovicíeh jest šulfereinská škola, která
jest vesměs naplněna dětmi českými a polskými.
Německé vedení ostravské má však o školu tuto
přece strach a proto honem zřizován zde odbon
šulfereinu. Po agitační řeči Sch w ar-
zově a Novotného přihlásilo se do
odboru 50 členů. (1!) Pod tknouti dlužno,
že v Michálkovicích budou za nedlouho obecní
volby a že »německá« strana bude činiti po-
kusy, aby některý sbor získala.
Druhého dne, v neděli odpoledne, 5. t. m.
svolali titéž dva agitátoři schůzi v obci Zábřehu
u Moravské Ostravy, k založení odboru šul-
fereinu. V Zábřehu teprve před 14 dny odražen
německý útok na úplně českou tuto obec.
V místě jest rovněž již německá šulfereinská
škola, kterou navštěvuje 200 dítek, až asi n
pět, vesměs českých. Zde však již proť. Schwar-
zovi se tak dobře nedařilo. Přihlásiloť se do no-
vého odboru jen 28 lidí, celkem bezvýznam-
ných. Však dosti na faktu, že vůbec došlo k
založení odboru, vočkovaná nákaza ulpěla
bude se rozšiřovati dále.
Téhož dne na večer svoláná třetí. schůze
za týmž účelem a opět v české obci, na Slez-
sku, v Malých Kunčicích, dobře povědomýeh
Polák
Němec
Novotný
Michálkovice
Slezsko
Fryštát
Zábřeh
moravský Ostrava
17
article
solbslu tabstv
18
article
německými útoky, proti námj vedenými. Zde
pochodili agitátoři mnohem lépe. V Malých
Kunčicích má renegátská strana — Němec jest
tam pouze jeden — silnější půdu, tak že ohro-
žovala obec samu velmi nebezpečně při lon-
ských trojnásobných volbách. Do schůze,
Schwarzem s Novotným svolané, dostavilo se
četně dělníků, pracujících v hutích vitkovických,
k vyzvání hutních mistrů, pověstných to agitá-
torů německých. Rovněž část haviřů dostavilo
se do schůze. Mimo oba zjednané štváče
»řečnil« tu také bývalý starosta místní, renegát
Petr, který vychválil činnost Schulvereinua
poukázal, že v obci jest už ed delší doby ně-
mecká škola, jím vydržovaná. Tu prý nyn
musí převziti obec. Delegáli Schulvereinu při-
sljbili pro Malé Kunčice z vláštní podpory.
jak pro obecnou školu, tak i pro německou
školku. Do odhoru přihlásilo se 46 členů.
To vše vykonáno v pětl dnoch ve třech
českých obcích v samém soušedství. Ostravy
tajně, mimo vědomí českého vedení na Ostrav-
sku, ačkoliv jest jasno, že svádění a pokoušen
těměř výhradně čeští jidě.or
Musíme si přiznati, že to veliká ůhona če-
ského živlu, značné zaryti drápu německé pestne
do českého těla. Ona bude chůiji velmí brzy
rváti celé kusy masa. Proto nutno chopiti se
prostředků obranných, paralysovati zhoubnou
činnost německých agitátorů dra. Richťra a prof.
Schwárze. Dopustimo-li tomu, vznikne za ne-
mnoho let na Ostravsku veliký hěmecký l jazy
kový ostrov, který opírati se bude na jedné
straně o hranice Pruska, na druhé strané ne-
bude nacházeti žádného odpořulana východ —a
v Polácích, kteří reklamují tulo čásť Těšinska
až po Polskou Ostravu pro sehe a dále na ji
jsou dvě německé bašty: Mistek a Frýdek. Tím
zůžil by se sslovanský most« nesmírně,
byl by brzo — nepoloženyliv byl byly hráze
valící se germanisaci — stržen 4ianlee
Němec
Schwarz
Novotná
Petr
profesor
Polák
Malá Kunčice
Ostrava
Ostravsko
Prusko
Frýdek
Mistek
20
article
Pro úpravu a splavněníc českých řek
Pro úpravu a splavněníc českých řek
Schůze „Politického spolku“e
son
nu , v Kolíně.
(Od zvláštního zpravodajeN. L.) ol.
Kolínský »Politický spoleks, středisko pří-
slušníků národní strany svobodomyslné v Kolině
a okoli, uspořádal včera ve velkém divadelním
sále Zámecké restaurace v, Kolíně veřejnou
schůzi, vénovanou aktuální nyní otázce úpravy
a splavnění českých řek a stavby, umělých cest
vodojch.
Úvodní referát podal člen »Labského ko-
mitéth« p. architekt Křička z Kolína, a ny-
nější stavi otázky té, pokud jde o jednánív
parlamentě, pak po stránce národohospodářské
vysvětlil říšský poslanec městské, skupiny kolín
ské p. JUDr. Fořt. Po výkladech obou řeč
níků přijaty byly schůzí velmi četně navštíve-
nou jednohlasně dvě resoluce na podporu akce,
kterou vede klub svobodomyslných lidových
poslanců českých na říšské radě.
Křiček
JUDr
Fořt
Kolín
spolek “ e son
21
article
Schůzi zahájil předneda Politického spolku
p. Nosek, kupec v Kolíně, srdečným uvítáním
přítomných. Poukázav na důležitost našeho boje
národního, jenž musí námi býti vybojován,
pravil řečník, že nieméně dlužno zároveň věno-
vati pozornost důležitým otázkám národohospo
dářským. Jedna z nejdůležitějších, otázka úpravy
a splavnění českých řek a zřízení vodních cest
je právě nyní aktuální, a proto je třeba o n
pojednati. Pan předsedající sdélil pak, že na
schůzi dostavil se zemský i říšský poslanec
p. JUDr. Fořt (hlučné Výborně! Na zdar !),
že se omluvil řišský posl. V. Karbus, který
jako zástupce poslaneckého klubu delegován
byl do schůze železničního úřadnictva v P'raze,
načež udělil slovo panu. Křičkovi, architektu
z Kolína, jako referentu, sbavěno
Architekt p. Křiěka vyložil v úvodu řeči
své historii plavby v různých státech, přešel
pak ku plavebním poměrům rakouským, upo-
zornil na stejné snahy uherské, načež vzpo-
mněl návrhů, jež už před 10 léty podali po-
slanci národní strany svobodomyslné, žádajíce
jimi za úpravu vod českých a jich splavnění.
Řečník kritisoval pak nepříznivě tu část
nynější investiční předlohy vládní, která pro-
jektuje umělou podporu Terstu, skutečným po-
měrům neodpovídající, a dovozuje, že jest opo-
zděna. Zatím co Maďaři pracovali o zajištění
svých hospodářských posicí a vybudování nových.
Cislajtanie byla zmítána politickými boji, úmyslně
vzbuzenými tm, že českému národu byla od-
Nosek
JUDr
Fořt
V Karbus
Křiček
Křiěk
Maďar
Kolín
Terst
P ' razit
22
article
V drobném prodejí-
rnant čí-lo o sobě . . . za 8h
za 1 h.
očpoledni
Ve fllalkách na venkově:
ransí čtslo. . . . . . . . 10 h
3h
sdpolední . . . . . . .
Inserá t
platima hotově napřel.
Fředplacsná a lnsesty piljlmá zdmisi-
strace v Marianské ulici č.z.
Tam nacházejí ae též r dakee
tiskárna a ezpešice „Národnich lj atá“.
Rukoplsý se nevracsji-
pírána jeho práva. (Výborně!). Dobrá politika
rakouská musí spravedlivou věc českou podpo-
rovati, a země české, země aktivní, sesilovati.
Nyní je k tomu příležitost, neboť jedná se
o vysoce důležitou otázku dopravnietví, o poří-
zení vodníeh cest. Vládní předloha, pokud se
týče hrálovství českého, nevýhovuje naším po-
třebám. Těm zadosti činí návrhy, o něž se za-
sazují poslanci národní strany svobodomyslně,
žádajíce nejprvé regulaci řek a meliorace, potom
jich uplavnění, a teprve pak průplavy.
Řečník potom poukazuje na nesprávný sy-
stém regulační, upravující nejprvé reky mensí,
nikoli toky hlavní. Tak na př. regulace Mrliny
a Cidliny má za následek, že jejich vody rych-
leji seběhnou do neregulovaného Labe a zvět
šují zátopy-
Náprava je nutna, neboť nenastane-li, bud
časem zničeno naše Polabí, bez něhož by krá-
lovství české nebylo tou drahocennou perlou
v koruně mocnářství. Dosud bohužel tato perla
zůstávala pohozena. Kdyby vlády rakouské byly
měly více porozumění pro ni, byly by jí také
věnovaly více pozornosti. (Potlesk.)
Navázav na tento stav věcí, zabývá se řeč-
ník dále vládní předlohou o vodních cestácha
označuje jako nebezpečné úskali požádavek, aby
země poskytly na provedení vládních návrhů
značný příspěvěk. I v této otázce poslanci svo-
bodomyslní zaujali správné stanovisko a proto
třeba je podporovati.
Mrlina
Labe
národní strana
23
article
Řečník poukázal pak na odchylné stano“
visko kruhův agrárních. Lze soudifi, že rolnictvo
polabské ho nesdílí. Všeobecně pak dlužno mlti
na paměti, že průmysl u nás záujímá postavení
stále důležitější. To uznává i rolnictvo, jež samo
chápe se činnosti přůmyslu zemědělského. J
to správné: zemědělství musí se zindustrialiso-
vati, aby vydrželo soutéž doby. A tu má zájem
jak na regulaci, tak na splavnění našich hlav-
ních toků, jímiž získá se laciné dopravy. Bylo
výpočtěno, že jistý průmyslový závod kolfnský
ušetřil by následkem lacinější dopravy, vodní
totiž, ročně 50.000 zl. Vzhledem ke konkurenci
závodů jiných zlaciněly by i výrobky zmíněná
továřny kolinské a úspora repartovala by se na
všecky činitele, již se závodem onim jsou ve
styku, tedy také na rolnictvo. Uváděje příklad
jiný, dovozuje řečník, že lacinější doprava cukru
je s to, by umožnila příslušné zvýšení ceny
řepy. Také uhli by následkem levnější dopravy
zlacinělo. Pro okoli Kolina lze bčekávati, že by
lacinější doprava vodní měla za nášlédek zvět-
šení výroby cihlářské atd. Ovšem bude třebaj
by dosavadní česká nepodnikavost byla nahra-
žena realní podnikavosti.
Báde trvati delší dobu, nežli vodní dráhy.
bude-li přijat zákon, je zajišťující, stanou se skut-
kem. Té doby bude se musit plně využitkovati
k naší hospodářské organisaci. Zejmena budeme
musit pečovati o to, by provozování budoucí vodni
dopravy dostalo se do rukou českých, tak aby
Němci nesebrali tento zisk. (Výborně ! Potlesk.)
Řečník upozorňuje na propagační práci,
kterou po dvě léta již provádí »Labský komitét«.
Němec
24
article
Jest jeho zásluhou, že v názorech na olázku
úpravy a splavnění Labe panuje v našem Po-
labí shoda a jednota. Naše požadavky jsou
správné a důvodné, a je-li v Rakousku spra-
vedlnost, musí se jim vyhověti. Rakouské vlády
musí věděti, že toho žádá i zájem státního
celku. (Výborně ! Hlučný potlesk.)
Slova se potom ujal poslanec dr. Fořt.
Vytkl si za úkol, objasniti nynější stadium otázký
vodních cest. Věc má vedle hospodářské také
politickou stránku. O té vznikly pochybnosti,
jimiž však řečník zabývati se nemíní. I pro ty
poslance, kteří měli pochybnosti politické, na-
dešla povinnost, aby nyní hleděli zjistiti hospo-
dářský prospěch vládní předlohy o vodních ce-
stách, a tím směrem zaříditi své konání.
Vývoj otázky vodních cest vykazuje troji
období. První spadá do let devadesátých a zna-
mená dobu přípráv pro regulaci a splavnění če-
ských toků. Sněm království českého povolil
30.000 zl. na vypracování příslušných plánů.
V otázce provedení byla kamenem úrazu otázka
fieanční a administrativní. Země nemohla vzhle-
dem k neutěšenému stavu financí pomýšleti na
výplatu té vysoké kvoty na úpravu Labea
Vltavy, o jakou se jednalo. Tehdá nezbývalo
než pracovati o propagování této důležitél otázky.
Druhé období nadešlo před několika měsíci
jednáním mezi rozhodujícími činiteli a nasí
delegael, by upustila od obstrukce a připustila
projednání hospodářských předloh, zvlášté in-
vestiční. Tehdá se řeklo nd má-li parlament být
doktor
Fořt
Vltava
Rakousko
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jaroslav Čermák v Dubrovníce.
(Staroslavný Dubrovník, jenž za příležitosti sjezdu
slov. novinářstva poslední dobou častěji byl na ve-
řejnosti jmenován, byl svého času po nějaký čas
sídlem českého mistra Jaroslava Čermáka.
Pan prof. Zore v Dubrovníce zasilá nám mistní
vzpomínku na umělce, která bude české čtenáře
zajímati.)
Proslulý český malír Jaroslav Čermák obí
raje se studiem materiálu pro svoje obrazy
z dějin slovanských, pobyl také delší dobu na
slovanském Jihu a zanechal zde bratrskou
vzpomínku. Vydav se r. 1858 na cestu slo-
vanským krajem, zastavil se tenkrát poprvé na
krátký čas v Dubrovníce, chtěje poznati národní
kroj i zbraně. Zaznamenav si a sebrav, co
k účelům uměleckým se mů hodilo, odešel do
své milé Paříže, kde se cele věnoval svému
umění. Roku 1861 znovu se vrátil do Dubrov-
níka s mladým malířem českým Huttarym,
s nímž vespolek studovali lid náš v okoli města,
jeho způsob života, kroj i stroj, pušky, nože
vůbec všechnu národní bytost. Po krátkém po
bytu v Dubrovnice a v okolí Čermák znovu se
svým druhem se vrací do Paříže, aby pokra.
Čermák
profesor
Dubrovnit
Dubrovník
Paříž
Dubrov
26
article
čoval ve své práci. Byl však Dubrovníkem tak
zaujat, že rok na to, r. 1862 po třetí se obje-
vuje v městě, tentokráte však s úmyslem pozd-
žeti se déle a poznati blíže jih slovanský.
Život sám v městě ani ho tuze nezajímal,
jeho, přicházejícího z Paříže, přece však pobyl
nějaký čas v městě, aby seznal jeho starožit-
nosti i jeho dějiny. Pak ale ubírá se do Župy.
způsobné vesničky, jižně od našeho města ležicí.
Zde ztrávil nějaký rok a víc, spřátelil se s ven-
kovany a rychle jim přivykl.
Byly s umělcem dvě mladé dámy z Pařiže,
milovnice jizdeckého sportu. Za pokoního vybrán
jim selský hoch, kterého si malíř dobře vzal n
mušku a později s koňmi jej na obraze za-
chytil, s názvem: »Župský koňař s koňmi«.
Také ženskou posluhu vybral si malířz
vesnice a především jistou mladou Župku, která
se v jeho domě mnohému naučila. Domácím
jazykem u Čermákových byla frančina, k vůli
oběma přítomným Francouzskám a tak se děvče,
ač jinak nevzdělané a čísti neznající, naučilo
brzo frančině. V domě se velice oblibila a se
všemi obyvately spřátelila. Tak se stalo, že když
nadešla chvile a panstvo se opět chystalo k od-
jezdu, propuklo děvče v hlasilý nářek. Příchyl-
ností jeho byl umělec tak dojat, že se rozhodl
přijati věrnou služku na stálo a odvězti ji do
Župka
Čermákův
Dubrovník
Paříž
27
article
Paříže, kdež u něho pobyla až do smrti r. 1878.
Po té vrátila se opět domů do Župy a podnes
je živa i vzpomíná svého dobrého pána i do
mácích jeho lidí. Ani francouzsky ještě nezapo-
mněla; ačkoliv nemá žádné příležitosti uživat
toho jazyka. Dobře se vdalá i má rodinu. Dět
její nemálo se liší vychováním i vzdělánímo
ostatních ve vsi, ačkoliv Župa v okoli dubrov
nickém slyne svou pokročilostí.
Do Župy, ležicí na úpatí hercegovských hor.
často přichází lid ze Záhoři. Některé rodiny.
přchající za povstání Luky Vukalovice z Herce-
goviny, usídlily se tenkráte v pokročilé Župě
Čermák užil jich za vzory ke svému obrazu
»Hercegovská rodina«.ioknase l el
V Župě byl tehdy farář, vzorný kněz Marin
Bensan. Ten s domem Čermákovým tak se
sblížil, že oba muži stali se nerozlučnými přá-
teli. Na znamení přátelství zhotovil umělee
obraz s nápisem: »Podobizna faráře p. Marina
Bensana«, Je v řadě Čermákových děl tím ná-
zvem uveden. Zabývaje se stále přítelem malí-
řem i jeho uměním, pocítil kněz později sám
v sobě jakýsi zárodek toho umění a podle rady
samého Čermáka odebral se do Benátek do maliř
ské školy. Leč delšímu jeho pobytu v Benátkách
překážela povinnost kněžská. Vrátil se tedy
maliř-farář do svojí Župy, bavě se tu v samotě
zamilovaným svým uměním a hotovením hlavně
církevních obrazů.
Ze Župy vytchl Čermák občas do Cetyně
na Černou Hloru, chtěje poznati život Černo
horců. Unášelo jej junáctví slatečného národa.
Zde načrtal podobiznu slavného vojvody Mirka.
zesnulého otce nynějšího knížete Nikoly a dvojiei
kněžie Milevy, manželky Nikolovy, dnešní kněžny
i kněžny Darinky, manželky, zesnulého knížete
Luka
Čermákův
Mirek
Nikola
Milev
Nikolov
Darinka
Paříž
Benátky
28
article
Danila.
Danila.
Z milého svého sídla Župy Čermák často
zavitával do našeho města, kdež se byl sezná-
mil s výkvětem občanstva, tak s Nikou Velikim
Pucicem, s Ivou Kaznačicem, s Josefem Bonem.
Pérou Budmanijem a hlavně s básníkem dubrov-
nickým Medonem Pucicem, s nímž do smrti
setrval u věrném přátelství. Pucič rok za rokem
trávil jaro i léto v Paříži, kdež s Čermákem
přátelsky obcovali.
Na doklad přátelského obou poměru vy
pravuje se i následující historka. Léto trávíval
Čermák častěji v Roskovu (departement de F-
nisterre), kdež si byl postavil pěkný letohrádek
a zde na břehu moře prožíval několik přijemných
měsíců. Měl i svoji loďku, na níž se projížděl
a do sítě ryby lovil. I zvláštní druh udices
vymyslil, již i tamější rybáři uznali za vý
Čermák
Kaznačic
Bono
Paříž
Velikim Pucic
Medon Pucic
departement jít F
29
article
bornou, naklerémžto vynálezu si umělec víee
zakládal, nežli na kterémkoli svých obrazů.
Jednoho roku, když Medo Pucié opět trávil léto
v Paříži a setkav se tu s druhým Dubrověanem
Bogišicem, domluvili se oba krajané se známým
slavistou prof. Louisem Legerem, zbásnili ko-
lendu*) so slavném vynálezci rybářské udice«
a ukryvše se v kůlně, z níž si byl umělec
upravil způsobnou pracovnu, začali zde pro-
zpěvovat svoji báseň a to s pravou dubrovnickou
veselostí. Čermák také po dubrovnicku způsobně
uvítal pěvce a pohostil. Dokud byl živ, rád
vzpomínal toho rozmarného večera.
Když roku 1878 stihla do Dabrovníka
truchlivá zpráva, že Čermák v Paříží předčasné
v 47. teprv roce zemřel paralysou, zaplakali
přátelé Dubrovčané hořce nad jeho časným
hrobem a literární list dubrovnický »Slovinacs
přinesl jeho podobiznu a krátký životopis v ná-
sledujícím čísle ze dne 16. května 1878. Věčná
Luka Zore.
buď mu pamět.
*) Druh popěvku oblíbený na Dubrovnicku, pro-
zpěvuje se v předvečer jmenovin přátelům pod okny.
bývá velmi žertovná, opěvujíc s humorem některou
slabůstku oslavencovu. Takové písně zpívaly se
druhdy pouze v předvečer nového roku, odkud jméno
kolenda z lat. calend ae.
Pucié
profesor
Leger
Dubrovčaný
Paříž