Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. dubna 1907.

4

Číslo ge

5 article

pak bylo konslatováno, že postaviti model ve dnech sv. Václava stalo se pro nedostatek času nemožným a že bude nutno voliti k tomu dobu jarní. Ve výborové schůzi dne 31. prosince 1906 bylo sděleno, že umě- lecka porota vynesla nález, jímž doporučuje, aby nyní po žádaných a provedených změnách byl kašírovaný model postaven na Staroměstském náměstí. O došlých ofertách podal zprávu místopředseda spolku pan architekt Bělský, i svěřeny pak různé práce těmto firmám: tesařská p. Kubešovi, štukatérská p. Nová- kovi, malířská p. Fröhlichovi a čalounická p. Zema novi. Se jnienovanými firmami byly pak příslušné smlouvy uzavřeny. Po dohodě s umělcem, sochařem p. Šalouem, stanovena doba postavení modelu n měsíc březen 1907.

Václav Bělský Kubeš Fröhlich staroměstský náměstí

6 article

O výsledku zkoušky podává nám zprávu zápl umělecké poroty, jenž tuto doslova uvádíme. Zápis poroty ze dne 16. března 1907 zní: Porota doporu- čovala v zápisu svém ze dne 9. března 1905, aby pomníku byla dána fronta centrálnější, aby postava Husova tvořila jeho dominantu, dále aby celý pomník posunut byl více do středu náměstí. Na projektu pomníku, který umělec dne 22. srpna 1906 a dne 10 října 1906 porotě ku posouzení předložil, setrval umě lec na svém stanovisku, co do umístění pomníku porola, uznávajíc povšechnu uměleckou kvalitu pro jektu pomníku, ač náhled umělcův co do místa ne- sdílela, vyhradivši si podání definitivního dobrozdání svého až po provedení kašírované zkoušky na ná městí, navrhla, aby kašírovaný model pomníku byl na náměstí postaven, aby se tím působení pomníku k okolí, jeho hmotnost a měřítko vyzkoušelo, po pří padě i definitivní místo nabylo. Porota shlédla pro- vedený model pomníku, konala dne 13., 14. a 16. t. m schůze své a vyslechnuvší i náhled p. Šalounův Pleifrův o jejich vlastním dojmu kašírované zkoušky s pomníkem provedené, uznala jednomyslně následu I. Pomník ve své stávající formě, vzhledení k dane situaci a celému okolí, v poměru k náměstí na místě ktoré si umělec proti náhledu poroty sám zvolil, ko provedení doporučiti nemůže.

Porot Husův Šalounův

7 article

II. Porola je tohio náhledu, že pomník této formy a měřííka ani na jiném místě téhož náměstí nelze vhodně situovati. III. Porota po dojmu provedené zkoušky seznala, že ani pomníku, ani náměstí nesvědčí značná roz- loha pomníku, co do šířky i hloubky. Pomník získal by však na jisto zkoncentrováním a sevřením celé své hmoty (architektonické i sochařské) jež by měla vyvrcholiti značnější výškou, že tedy náhled, vyslo- vený již v zápisu ze dne 9. března 1905, aby pomníku a) byla dána forma centrálnější a rovněž aby b) po stava Husova tvořila jeho dominantu je správný a ze změny pomníku v tomto směru ukázaly se nezbyt nými, poněvadž dosud předsevzaté změny na pro jektu pomníku i na kašírovaném modelu provedené ukázaly se nedostačujícími. IV. Porota uznává, že by bez radikálních změr co do hmoty a koncepce i lineární komposice i roz- měru pomníku ke zdárnému cíli se nedošle, a na- vrhuje na to, aby žádoucí a výše uvedené změny vý- borem apolku od umělce vyžádány byly (ku prove- deni v novém modelu v měřítku 1: 19).

Husův

8 article

V. Porota předpokládá, že umělec, jenž úkolen pomníku Husova po tak dlouhou dobu se zanášel svoji uměleckou kvalifikací zaručuje konečný zdárný výsledek proveden pomníku Husova. V Praze, dne 16. března 1907. J. Zitek, J. Koula, Jaroslav Sucharda, J. Mauder, C. Klouček, V. Roštlapil, Quido Bělský lhned po výroku poroty sešel se výbor spolku dne 16. března 1907, aby pojednal o tom, co se nyí má díti. Schůzi přítomen byl předseda umělecké po- roty dvor. rada Zítek, jenž blíže vysvětloval stano- vísko této. Po dlouhé, zevrukné deliatě usneseno bylo. aby jednáno bylo dále s p. Šalounem o provedení změn modelu na podkladu výroku poroty a k jednání pověřeni členově praesidia předsoda dr. Podlipný. místopředseda architekt Bělský a dr. Baxa (jednatel). Jednání toto konalo se o dva dny později a výsledek jeho byl, že p. Šaloun oznámil svoje stanovisko ozna- čiti písemným prohlášením. Prohlášení toto podalp Šaloun dne 22. března 1907 i byla za účelem defini- tivního rozhodnulí svolána opět výborová schůze n den 28. března 1907.

V Porot Husův J Zitek J Koula Suchard J Mauder C Klouček V Roštlapil Bělský Zítek Šaloun doktor Podlipná Baxa Praha

9 article

Prohlášení toto zní: Slavný výbore! Na základ výslodku zkoušky s kašírovaným modelem Husova pomníku, a vzhledem k výroku umělecké poroty pro- hlašuji: Návrli svůj komponoval jsem v rozlehlosti. vytýkané mi porotou, proto, aby pomník, pro nějž Staroměstské náměstí nemá místa dosti klidného pevného, spočinul klidně a pevně sám vlastní svou hmotou. Jsem přesvědčen, že jsem toho dosáhl ato nikoliv v neprospěch monumentálního dojmu svého díla osobě. Z ohledu na architektonický útvar ná- městí, vyhovím však požadavku umělecké porotya provedu některé změny arehitektonických forem mého projektu tak, abych tím nepoškodil ideovou komposici pomníku. Nenamítám níčeho proti dalším požadav- kům umělecké jury vyzvednouti sochu Husovu ještě více a vyjádřiti zřetelněji dominující její postavení Učiním tak v důsledku změn, o nichž se právě zmi- ňuji. Připouštím také možnost posunouti pomník blíže ke středu náměstí, přizpůsobím za tím účelem jeho půďorys a pomníku dám formu pokud lze sevřenější.

Husův staroměstský náměstí

10 article

Stavím se jen proti požadavku, umístiti pomník do samého středu náměstí a to z tčchto důvodů: 1. Náměstí Staroměstské půdorysně a zejména architektonicky jednotného středu nemá. Dělí se n polovice, jižní a severní. Ve středu polovice jižn umístěn sloup Marianský. Objekt tento, naprosto cen- trálně komponovaný, byli by stavitelé jeho jistě po- slavili do středu náměstí, kdyby byli necitili stejně se mnou zmíněnou dvojftost tohole prostranství. 2. Kdyby takový střed náměstí Staroměsisk opravdu mělo, stavěl bych pomník mímo něj z dů- vodů ostetických i optických obecně platných. P - ukazuji na analogické případy s pomníky Palackého a sv. Václava. Oba jsou svými aulory stavěny mim střed náměsti pro ně určených neb žádaných. 3. Nevidím alespoň v dohlodné době možnost od- sunouti sloup Marianský a musím tedy, počílaje s jeho existenci zachovati mezi oběma objekty jístou vzdálenost, abych získal pro Husův pomnik nutný od- stup. V bozprostřední blízkosti sloupu by tohelo od- stupu nebylo. Kdyby tato polřebná vzdálenost přes toto určitě a pevné přesvědčení neměla býti zachována, ustoupí bych nutnosti jen s odmítnutím zodpovědnosti z všechiny důsledky umělecké i jiné, které by z toho vyplynuly. Připomínám ještě, že severní strana náměsti tvořící pomníku nevhodné pozadí, nějakou Úpravou pomníku zlepšiti se nedá, zajisté však architektoni- ckou úpravou náměstí v souladu s pomníkem a pr jektovanou přestavbou radníce. Tato úprava však jest starosti obce pražské Uznává-li slavný výbor tyto moje ústupky za dosta- tečně, zavazuji se předložiti mu ještě před prázdni

Palacký svatý . Václav Husův

12 article

nami skizzu takto pozměněňého, resp. překompono- vaného projektu v jedné dvacelině velikosti a bude-li schválena, hned po prázdninách nový model osmi nový. Poněvadž zkušenosti s modelem kašírovaným učiněné zcela dostačují k utvoření si správného mě řítka pro konečné provádění, bude možno po schvá- lení učiněných změn přikročiti přímo kk provádění ná- vrhu v jedné třetině skutečné velikosti. Znamenám v úctě dokonalé Ladislav Šaloun, sochař. Toto prohlášení, rovněž výroky poroty posledn i předposlední, jakož i písemná smlouva s umělcem, Byly podkladem zevrubného a důkladného jednání vý boru. Po dlouhé debatě usnesno bylo, aby návrhy p. Šalouna byly výborem příjaty. Usnesení tos stalo jednomyslně, což výslovně bylo předsedou zji- štěno. Dále učiněno usnesení, že výbor si vyhražuje po dohodnutí s uměleckou komisí vyžádati od umělc opětně postavení kašírovaného modelu, kdyby toho potřeba kázala. Těmito usneseními položen základ k definitiv- nímu rozřešení otázky postavení pomníku na Staro městském náměstí. Výbor vyslovil pevně a nezvratn svůj úmysl, že pomník Mistra Jana Husa může stát jedině na Staroměstském náměstí. Od tohoto úmyslu nemůže upustiti za žádnou cenu a také neupouští.

Šaloun Hus městský náměstí staroměstský náměstí

13 article

Bude nyní záložeti na umělci, aby započaté díl provedl tak, aby vyhověno bylo všem těm podmín kám, od kterých zdar velkého díla činí se závislým Valná hromada zajisté bude téhož mínění jako výbo a proto hledíme dalším pracem vstříc s tím ubezpe- čením, že se nám podaří překonati veškery překážky a že již přištím rokem budeme moci zvěstovati valné hromadě i celé veřejnosti české, že zbudování pomníku Husova na Staroměslském náměstí jes opravdu již jen otázkou času. (Pochvala.) Po sdělení akce na rozmnožení členstva spolku jmenováním četných jednatelů na venkově, zejména z kruhů samosprávného úřadnictva, sdělil p. jednatel že spolek má 67 členů zakládajících, 56 přispívajících a 335 činných. Ke konci poděkoval řečník zejména „Národním Listům“ za horlivé podporování činnosti spolku a dodal, že dokončení díla jest nym v rukou umělcových a v blahovolné obělavosti všech clitel památky Mistra Jana Husal Dlo zprávy pokladníka p. dra. Pulkrábka má spo- lek 261.314 K 37 h, kromě toho u obce pražské na- lézá se okrouhle 35.000 K. Po sdělení zprávy revisor účtů p. Boh. Kavky uděleno výboru absohuitorium. K podnělu předsedy p. dra. Podlipného valná hromada vyslovila díky jednaleli p. dru. Baxovi. r- visorům a časopisectvu. Před provedením voleb valná hromada jednomy slně schválila usnesení a opa- tření výboru: 1. trvá na tom, že Staroměstské náměstí jest tím místem, na kterém pomník Mistra Jana Husa má býti zbudován a že od tohoto místa valná hromada nikterak neupustí, 2. že chová plnou důvěru k mistru Šalounovi že dílo započaté s podržením základní ideje dokoně a schvaluje valná hromada, aby mu provedení to bylo svěřeno. Na to zvoleni jednomyslně: předsedou opět p. dr Jan Podlipný, zemský poslanec, do výboru pp.

Husův Husal Pulkrábek Kavka Podlipný Baxa Hus Šaloun Podlipná Staroměslský náměstí staroměstský náměstí

14 article

Anýž Josef, redaktor a zem. poslanec, JUDr. Bax Karel, advokál, zem. a říš. poslanec, Bělský Ouida architekt, dr. Blaželsibriel, profesor a zem. poslane Březnovský V., říšský a zem. poslanec, Čech Svato pluk, spisovatel, MUDr. Engel Emanuel, zem. posla nec, Karbus Václav, říšský poslanec, Kaflan Jan, inž říšský a zemský poslanec, Koula Jan, profesor, Kou- kola Rudolí, architekt, MUDr. Mazánek Josef, JUD Pippich Karel, zem. poslancc. dr. Pulkrábek Rudol. bankovní úřadník, Rašín Jesef, ředitel škol a obecní starší, Rechziegel Ed. architekt, Simonides Alois, ře- dilel, JUDr. Scheiner Josef, advokát, Štěpánek Václav ml., obchodník a Sokol Frant., soukromník. Náhrad- níky pp.: Sokol K. St, redaktor, Materka Antonín kontrolor, MUDr. Klika Čeněk, Lantner Bohuslav houslař, Hustoles Jaroslav, zámečník a Hadrbolec Če něk, velkoobchodník. Účelními dozorci pp.: Kavka Boh., tajemník a Richter Emanuel, bankovní úřadník Předsedou smirčího soudu p. Tilšer Frant., profeson české techniky. Srdečným doslovem předsedy p. dra. Podlipného valná hromada ukončena.

Josef JUDr Bax Karel doktor Blaželsibriel Čo Svata Engel Emanuel Karbus Kaflan Koula Jan MUDr Mazánek Pippich Pulkrábek Rudol Rašín Jesef Ed Simonides Alois Scheiner Štěpánek Stanislav Materka Antonín kontrolor Klik Čeněk Bohuslav houslař Hustoles Jaroslav zámečník Hadrbolec Richter Tilšer František Podlipný Ing říšský Sokol Františkův Sokol K Kavka Boh

15 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. dubna. (Uherské vyrov- nání.) Tento týden, snad již v úterý, sejdou se ve Vídni opět ministři obou polovin tohot soustáti, aby pokračovali v rozpravách o vyrov nání rakousko-uherském. Dle některých známel dá se soudíti, že toto vyjednávání bude roz hodné a ukáže, je li možno nějaké vyrovnání, jež by sáhalo dále, než do r. 1917, a ne-li, bude-li možno uzavříti vůbec nějaké vyrovnání, byť jen do r. 1917, aneb zůstaneme-li bez do- hody s Uhrami a budeme nucení spokojiti s pouhou reciprocitou. Obě vlády, rakouská i uher- ská, přijdou na poradu s četnými resolucem sněmů, politických a hospodářských korporací, jež je nabádají ku pevnosti a odporu proti po žadavkům druhé strany. V Uhrách jsou prot každému dlouhodobému vyrovnání a dohodu s Rakouskem představují si jen jako ob- chodní smlouvu s cizím státem, v niž se má Uhrám ihned vyhraditi právo samostat- ného stanovení spotřebních daní a samostatné cedulové banky; v Rakousku volá se pak svorně: Buď výhodnější vyrovnání, než bylo staré, nebo okamžitou rozluku! Za tako- vých okolností jest přirozeno, že nastávající mi nisterské porady budou dychtivě sledovány celou veřejností rakouskou i uherskou.

Praha Vídeň Uhry Rakousko

16 article

Dle Frmdbl,« proslýchá se ve vídeňských politických kruzích, že obě vlády si na útern schůzku připravují zásadní prohlášen která se budou vztahovati na úpravu hospodář- ského poměru po roce 1917 a budou předmě- tem jednání v tomto týdnu. Ministe Wekerle již oznámil svým politickým přátelům, že do soboty v otázce vyrovnání bude tak jasno, že je bude moci podrobně informovati o stavu této otázky. Jiný vládní list »N. W. Journ.« píše, že pro případ, jestliže se obě vlády ani tentokráte nedohodnou o vyrovnání aspoň do roku 1917, postarají se přece o to, aby po roce 1917 »nenastala potopa«. Podají si navzájem prohlá- šení, že po r. 1917 budou sice míti na vůli, ja- kým způsobem upraví hospodářský poměr mez oběma státy a že s cizími státy jak Rakousko. tak i Uhry uzavrou již své vlastní, samostatné obchodní smlouvy, že však nepřeruší hospodář ských styků a poskytnou si navzájem obchodní výhody, spočívající asi v tom, že uherská cla na výrobky rakouské a rakouská cla na vý- robky a plodiny uherské budou asi o třetinu nižší, než cla na zboží, dovážené z ciziny. Hlavní orgán uherské koalice, »Budap.«, shrnuje uherské požadavky v tato slova: Uher ská vláda musí podati záruku, že r. 1917 budou určitě zřízeny celní hradby proti Rakousku. Až do této doby zůstane ovšem v platnosti spo- lečný celní tarif a celní jednota, ať už na zá- kladě o behodni smlouvy, na níž uherská vláda trvá bezpodmínečně, aneb na zá- kladě reciprocity, budouli se s rakouské strany činiti oblíže obchodní smlouvě. Ale roku 1917 Uhry musí dosíci své hospodářské samo- statnosti.

N W Journ Uher Rakousko Uhry

17 article Dr. Eduard Grégr.

Dr. Eduard Grégr. Projevy souslrasli. Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi. Velectěný pane! Račte za příčinou nejbolestnější ztráty, jež Vás potkala, přijmouti pro seba a pro všecky čieny r- diny zvěčnělého pana otce ubezpečení mého nej upřímnějšího účastenství. V uctivé oddanosti dr Bráí. Z Prahy. Panu inž. Viktoru Grégrovi. Vážený pane kolego! Račte přijmouti vřelou a upřímnou soustrast mou nad nenahraditelnou ztrátou vysoce váženého, vzácného pana otce! Bůh jej miloval ! Ži- vot jeho byl jasný, krásný! Památku zanechal ne hynoucí! Zdravé, statné a zaopatřené syny. Vysoké stáří při zdraví a bez trapné choroby opustil tento divný svět. Bůh si pana otce jako vzácného tvora vyvotil a miloval jej až do konců. Budiž vzácnému pánu lehké odpočinutí. Kdo tu zůstane, musí překo- nati bol, jejž miliardy před námi podstoupili. Prosím o laskavé sdělení sous'rasti upřímné váženým pánům bratrům. V kolegiälní úctě Vám oddaný baron Spens- Booden, vrchní zemský stav. rada. Z Prahy. Paní Grégrová ve Lštční u Čerčan Račtež přijmouti výraz nejhlubší soustrasti nad úmrtím našeho Grégra. Prof. Chodounský Z Brna. Račte přijati a tlumočiti výraz hluboké soustrasti nad úmrtím vynikajícího činitele českého dra. Ed. Grégra. Lituji, že se pohřbu jeho osobně zúčastniti nemohu. Dr. Václav Šílený, přísedící zem- ského výboru. Z Neapole. Pánům Zdislavu a Břetislavu Gré grům v Praze. Hluboce dojat, vyslovuje upřimnou soustrast Jan Ollo. Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi. Mifý příteli Přijmi, prosím, můj srdečný projev upřímné soustrast nad úmrtím Tvého pana otce. Čest a sláva jeho pa- mátky budiž Ti útěchou v žalu Tvém! Tvůj Bedřieh Wachsmann.

doktor Grégr Bráí Ing Grégrová Chodounská Václav šílený Zdislav Břetislav Grý Jan Olla Bedřieh Wachsmann Praha Lštční u Čerčany Brno Neapol SpenBooden

18 article

Ze Šlyrského Hradce. Slav. redakci »Národních Listů« v Praze. Přijměte upřímnou soustrast nac úmrtím našeho dobrého slařečka věrného Čecha dra Ed. Grégra od štyrských Čechů. Ludvík Gaube, ma- jitel vinných sklepů ve Št. Hradci. Rodině zvěčnělého MUDra. Eduarda Grégra jejím členům neb redakci »Národních Listů« zaslal dále projevy soustrasti: Okresní výbory v Chotěboří, Chrudimi,. Nové Pace, České Skalici, Kutné Hoře, Ústí n. l Hradci Králové, Upici, Blovicích, Kouřimi, Mělnice Táboře, Voticích, Velvarech, Jindřichově Hradci, Ne- chanicích, Libochovicícb. Městské rady v Novém Strašecí. Voticích Jindřichově Hradci, Nové Pace, Berouně, České Ska lici, Kouřimi, Čisté, Libochovicích, Počatkách, Vys Mýtě, Chotěboří, Pacově, Milevsku, Polné, Rychnově, Humpolci, Nymburce, Hronově. Čáslavi, Koštřích, Sadské, Přelouči, Jaroměří, Žiželicích, Sušici, Libáni Uhřiněvsi. Jincích, Dvoře Králové, Pečkách, Michli. na Zbraslavi, v Klatovech a Rožnově; za městskou radu v Mezimostí vyslovili dnes v naší redakci sou- strast osobňě pp. starosta Karel Katz a radní Jan Jahn a Emil Schauman. Obecní výbory ve Volšanech, Hvozdnici. Novém Hradci Králové. Čelechovicích a Dřemčicích. Tělocvíčné jednoty Sokol v Sediča nech, Novém Strašeci, Jilemnici, Pardubicích, Vyso- čanech, Slaném, Mšecí, Brně, Třemošné. Čáslavi Upici, Ustí n. Orl., Chotěboli. Novém Yorku, Česke Skalici, Michálkovicích, Českém Brodě, Bohušovicích Motyčíně, Citolibech, »Tyrše na Smíchově, v Bra- sích, Podmoklech, Krčíně, Milostíně, Žatei, Hořovi cích, Mělníce, Vodolce, HIorské Kamenici, na Smí chově, v Žižkově a sokolská župa středočeská.

Čecho Ed Grégr Gaube Mudra Katz Jahn Schauman Ust Chotěboli Tyrš Šlyrský Hradec Praha Hradec Chotěboř Chrudim Nová Paka Kutná hoře Ústí můj Hradec Králové Upice Blovice Kouřim Mělnice Tábor Votice Velvary Jindřichov Hradec Nový Strašecí Beroun Libochovice Počatky Vys Mýto Pacov Milevsko Polná Rychnov Humpolec Nymburk Hronov Čáslav Koštře Sadská Přelouč Jaroměř Žiželice Sušice Libáň Uhřiněves Jince Dvůr Králové Pečky Michle Zbraslav Klatovy Rožnov Mezimostí Volšany Hvozdnice Nový Hradec Králové Čelechovice Dřemčice Nový Strašece Jilemnice Pardubice Vyso Slaný Mšec Brno Třemošná Orlický Nový York Michálkovice Český Brod Citoliby Smíchov Bra Podmokly Krčín Milostín Žatei Mělník Vodolec HIorský Kamenica Žižkov okresní výbor Český Skalica Český ska Sokol Sedič Česke Skalica Bohušovice Motyčín

19 article

Za svaz osvětový Fr. Pastrnek, předseda, Fr. V Moravec, jednatel, za výbor politického spolku pro politický okres vinohradský JUDr. Josef Herold, sta- rosta, JUDr. Olskar Havelka, jednatel, za občanský klub a spolek majitelů domů ve Vysočanech Franí. Jetel, star sta, za klub nár. strany svobodomyslné v Pardubicích A. Vančera, předneda, Mr. Adolí Pronz, jednatel, zástupc voličů okresu roudnického Malý, Štole, Tachecí, Dyrynk, Flarián, Kyslík, Ku- nygr, Hlaváček, Zimák, Legner, Homolka, Kučera Střádal. Kratochvil, Broft, Sklenář, Kouba, Stapee Fujera, Kote, Drábek, za pol. klub čáslavský dr. Věšín za Českou sekci moravské komory lékařské dr. Ku čera, předseda, učitelské sbory dívějch škol v Dob- říši, ředitelatví zemského ústavu v Kosmonosích jménem všech funkcionářů, za Pravošlavno besedu v Praze Václav V. Royt, předseda, Jiři Al Svoboda, jednatel. Hlubokou soustrast nad úmrtín slovutného pana MUDra. Eduarda Grégra, poslance na sněmu zemském a říšském, projevuje technickě oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní. Přednosta, zem. staveb. rada, Landa, Fr. Fiala, A Runbík, K. Votrubec, R. Pokorný, Karel Grund. inž. Jaroslav Veselý. V. Půlpán, inž. Fr. Krejčí, O. Oit Ant. Vinař, Aug. Osvačil, J. Dvořák, A. Tůma, Jindř. Janota, Schimandl, Línek, Josef Dolleschal, K. Maizl, Jar. Trojan. Za zemskou jednotu řemeslných a živno- stenských společenstev v král. českém, úřadujíel místopředseda Al. Vaníček,

Pastrnek JUDr Josef Herold Olskar Jetel A Vančer Mister Pronz Malá Štol Tachecí Dyrynk Flarián Hlaváček Zimák Legner Homolka Kučera Kratochvil Broft Sklenář Kouba Kot Drábek doktor V Royt Svoboda Mudra Grégr Fiala K Votrubec R Pokorná Grund Ing Veselá V Půlpán František oit Antonín Aug J Dvořák A Tůma Jindřichův Janota Schimandl Dolleschal K Maizl Trojan Al Vaníček Francie Pardubice Věšín Kosmonosy svaz osvětový Francie Vysočan Franý moravský komora lékařský doktor Pravošlavno beseda v Praga Jiř Stapee Fujer

20 article Hanna Kvapilová.

Hanna Kvapilová. Ohromující je zvěst, která se dnešním ránem bleskem rozšířila divadelním a literárním světem pražským, oznamujíc, že největší české umělkyně divadelní Hanny Kvapilové není více Zemřela po krátké těžké chorobě dnes 8. dubna o 6. hodině ranní. Ještě před třemi, čtyřmi dny viděli jsme ji v plné slávě velikého divadelního úspěchu v roli Blaženy posledního shakespearov- ského večera, ještě předevčírem oznamovaly listy, že Hanna Kvapilová hráti bude hlavní roli nového dramatu Šimáčkova, na včerejší odpůldne oznamována byla její recitace pohádek. Jedn z těch sladkých recitací, které bývaly uměleckým svátkem a sladkou hudbou Prahy a najednou, po krátké, výstražné, úsečné zmince divadelního bulletinu ze včerejška, že Hanna Kvapilová ochu- ravěla, že v pořadu repertoiru nutny jsou náhle změny, přicházi zvěst příliš náhlá a ztráta příliš těžká, než aby nevyvolala všeobecný smutek po tom velikém a vznešeném Umění, které odchází první české scéně nenávratně smrtí Hanny K vapilové. V současném rozvoji českého divadelnictvi Hanna Kvapilová, dostoupivši svého plného a krásně vyrovnaného rozvoje uměleckého, byla bezesporně nejvýznamnější českou umělkyní dramatickou. Byla z těch vzácných uměleckýc oytosti, jichž má vůbec málo umění evropské Kráčejí před svojí dobou, vtiskujíce uměni, jež rodí se kolem nich, silnou pečeť svého talentu svého vlastního ducha, působíce přímo na jeho vzrůst a rozvoj. Česká dramatická produkce mo- derní, jak u nás vyrostla a utvářila se od leh devadesátých, neni myslitelna bez Hanny Kva- pilové, a zůstane trvale spojena s jejím jménem. Také řada velikých uměleckých události Národ ního divadla z řady posledních let v repertoinu

Hanna Kvapilová Hanna Kvapil Blažena Šimáčkův Hanna Hanna kva Praha

21 article

klasickém i moderním — od Sbakespeara až po Jbsena — její velikou spoluprací uměleckou vznikla a vyrostla, zapisujíc jméno nevyrovna- telné umělkyně nosmazatelně ve vděčnou pamět tisíců, jež povznášela vysoko, vysoko do čistých sfér umění, jemuž sloužila celou svou by- tostí, celým horoucím srdcem svým, svojí vy- nikající, výjimečnou inteligencí, svým mnoho- tvárným talentem, ba veškerým svým bohatým fondem citovým Tento vniterný, citový život Hanny Kvapilové byl nesmírně bohatý. Veliká a široké byla její tvořivá síla. Prosta vší pře- drážděnosti, vystihovala svoje ženské a dívčí po- stavy až ze samého dna duše svojí a rozestírala jejich nitra před námi bez nejmenší stopy vtíra- vostí a sobectví; jejich psychologii demonstro- vala umělecky s podivuhodnou jasnóstí a proni- kavostí. Hlubokou stopu zanechává Hlanna Kva- pilová za sebou na poli dramatického umění če- ského, jehož byla kněžnou. Bolestná mezera. která po ni zbývá, zůstane nám dlouho a dlouho nevyplněna, vzbuzujíe stále velikou a čístou jej památku!

Hanna Kvapil Prost

22 article

Hanna Kvapilová roz. Kubešova narodila sev Praze 28. listopadu 1866. Věnovavší se umění dra matickému, hrála v letech 1886—88 u společnosti Pavla Švandy ze Semčic, načež se v r. 1888 vystou- pila v Národním divadle jako královna Eliška v Vrchlického »Noci na Karlštejně« s pronikavým úspěchem a byla zde hned angažována Její reper- toir, jaký si tu vytvořila za dlouhá léta bohaté plodné činnosti umělecké, je obsáblý přehojný množstvím typů, povah, karakterů. — Vytvořila — zpravidla ku přání samolných autorů — hlavní ženské postavy v dílech snad všech našich dramatiků domácích, Vrchlického, Jiráskových. Šimá čkových, Svobodových, Zeverových, Kvapilových, Hil bertově a m. j. Její grandiosní výkony vel hráchi kla sických — v Skakespearovi, Sehiilerovi, Goelhovi — jsou známy právě z poslednějších let, kdy se u nás soustavněji uvádějí klasikové na scénu. Nelze všech vypočítati, řada byla by nepřehledná a vzpomínky příliš intensivní a bolestné.

Hanna Kvapilová Kubešův doktor matický Pavel Švanda Eliška Vrchlický Jiráskův Svobodův Zeverový Kvapilův Goelh Praha Semčice Karlštejn Skakespear Sehiiler národní divadlo jako královna

23 article

O posledních hodinách života paní Hanny K va- pilové dovídáme se tyto podrobnosti: V pálek byla paní Kvapilová přítomna zkoušce Šimáčkovy hr „Poslední scéna“. Damám, které s ni spoluúčinkovaly nezůstalo utajeno, že při zkoušce velice se přemáhá Paní PStrosová radila jí důtklivě, aby se odebrala domů. Paní Kvapilová však odvětila, že nechce zka- ziti premiéru a brála dále. Mezi zkouškou však stav její zhomil se tou měrou, že musila se vzdáliti. Dra- maturg p. Kvapil v sobotu odebral se k předsedoví Společnosti p. arch. Šimáčkovi a sdělil mu, že chot jeho nebude se moci premiéry „Poslední scény“ zú- častniti, poněvadž ochuravěla. Paní Kvapilová v ho- rečných záchvatech stále mluvila o tem, že naprosto nedopustl, aby premiéra se odložila a prohlásila, že chce na ni hráti. V sobotu ráno stav její se zhoršil, takže povolán k ní p. prof. Thomayer, který rozpoznal příznaky onemocnění cukrovkou. Za stálého neklidu a mocného bušení srdce minula sobola a nastaly bolesti mnohem větší. Nemocná stále hovořila o tom. že nebude hráti role tragické a že požádá, aby ji byly svěfovány role veseloherní. Prof. dr. Thomayer zaká- zal však nemocné, aby v případě uzdravení se zúčast- nila se zkoušek anebo hrála, a doporučoval jí nej- přísnější šetření se. Zkušený lékař tušil však, že veškerá tato opatření jsou již bezpředmětná a že nad- chází velmi brzký konec. Dnes ráno o 6. hod. paní Hanna Kvapilová vydechla naposledy. V divadle v jehož vestibulu shromáždili se dnes dopoledne čelní členové činohry a opery, způsobila zpráva o smrii pt. Kvapilové zdrcující dojem. S Národního divadla vlaje smuteční pra por.

Hanna Kvapilová Šimáčkův PStrosová Kvapil Šimáček profesor Thomayer doktor Hanna Kvapilová národní divadlo

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Příjezd císaře a krále Františka Josef do Prahy. Podle došlých oficiálních zpráv při- jede císař do Prahy v pondělí 15. dubn po 5. hodině odpolední. Jízda prove- dena bude dle programu již známého a v našem listě před nedávnem prohlášeného se třemi za stávkami v českých měsíech. Také pokud se týče programu pobytu císařova v král. hlav městě Praze nenastalo žádných podstatných změn a bude program dodržen tak, jak v našem listě bylo již sděleno. Tři dny císařova pobytu v Praze určeny jsou k naprostému odpočinku panovní kovu. Mimo to obsahuje program 8 dní, urče- ných ke slavnostem a prohlídkám.

František Josef Praha

25 article

— Štváčská schůze proti českým přelí- čením v »německých« městech konala se včera v Liberci za obvyklých německých výstřednost a nabubřelostí. Důvody, uváděné německými nadutci proti rovnému právu Čecha před soudem v Čechách, jsou známy. Čiré ty, člověka Evropana nedůstojné nesmysly znovu opakovati, zůstaveno bylo včera purkmistrovi libereckému dru. Bayerovi. Soudy liberecké mají prý »čistě německý karakter«, každý pokus Čechů »Libere utrakvisovati«, musí prý býti odmítnut. Avšak nejen to, soud v Liberci nesmi jednati s Čechem po česku, poněvadž Němci platí v Rakousku v Čechách zvláště — velice mnoho daní protož žádá dr. Bayer národní rovnoprávnost, »nikoli však na útraty Němců«. A proto mus prý býti také včerejší protestní shromáždení libereckých Němců »výkřikem německého lidu«, má prý býti výzvou k německým úřadnikům, aby pamatovali na svůj lid a podali důkaz, »že jsme sjednoceni v obraně našich práv, ve vůl německými býti a německými zůstati«. Muž, který v Liberci na veřejné schůzi tyto —— nelze řící zásady — ale doklady žalostného úpadku své vlastní inteligence — hlásal, jest nejenom starostou města, ale také doktorem, tedy požíval akademického vzdě- lání. A tento doktor a purkmistr neostýchalse veřejně tvrditi, že nemůže zůstati Němcem, jest- liže soukromoprávná žaloba českého kamenníka u libereckého soudu bude projednána po českul

Čecho Evropan Bayer Němec doktor Liberec Čechy Rakousko

26 article

Co má pak činiti vysoké zdanění Němců v Ra- kousku a zvláště v Čechách a rovnoprávnost jazyků před soudy, suď sám německý panbůh Vysoké daně Němců jsou známkou jich mimo řádného blahobytu a proto, že se jim podle jich vlastního svědectví v Čechách tak výtečně vede. nesmí dr. Hliňák u libereckého soudu zastupo- vati česky českou žalobu českého dělníka, libe- reckou obcí zmrzačeného?! Slyšel-li kdo, aby český národ, jemuž stát neodpustí ani haléře daně, své rovné právo před státními úřady odů- vodňoval tím, že spotřebuje v Čechách nejméně dvakráte tolik piva, cukru, soli, tabáku atd. ald- co Němci? Ani státní zákl. zákon, ani dvorn dekret z r. 1848 nestanovi za podmínku rov ného práva jazyků výši daní, které příslušníci toho či onoho zem. jazyka plati a soud mus jednati a každým občanem, byť nebyl poplat níkem ani za haléř. Či snad by Němci » avolilie k českým přelíčením, kdyby se jim daně pro- minuly? Stejně pyramidálně jako liberecký sta- rosta vedli si ostatní řečníci. Dr. Staden protivník dra. Hliňáka ve známém sporu, ad vokát obce, žije na příklad ve středověké do

Hliňák Němec doktor Staden Čechy

27 article

mněnce, že Liberec má své vlastní soudniel dr. Turnwald dovozoval, že Němci musí zhy nouti, zůstane-li »při tomto hospodářství«, posla- nec Besemüller šíval proti dru. Šamánkovi, klery prý svou kariéru děkuje Němcům a německým penězům (v Praze má 200 německých kolegi kteři žijí z českých peněz !). Kýs dr. Schneide uhodil konečně v pochutný Liberčanům tón, po- ukazoval na pád Badenův, jejž povalila vídet ská ulice, na krvavé události v Inšpruku a pro- hlásil, že musí přestati frasérství a nastoupit nejradikálnější radikalismus, to se rozumí radi- kalismus na ulici. Shromáždění barbarů vzkřikl své »heil« a v počtu 2000 vyhrnulo se z ta néřského domu na ulici, osvědčit hlásanou nauk na ulici. Táhlo se přede vším před byt dr.

Turnwald Němec Šamánek doktor Schneid Badenův Liberec Praha

28 article

Hliňáka, »kdež došlo ke hlučným demonstn- cím«, jak dí německý zpravodaj. »Totéž divadl odehrálo se před bytem dra. Šamánka«, pokri- čuje německé péro, i dodává: »Dr. Šamánek měl tu smutnou odvabu, že rozechvěný l z okna svého bytu v prvním poschodí s vyzj- vavým úsměvem pozdravoval. Množství lidn tímto jednáním nanejvýš rozdrážděné, ned ale se přece strhnouti k násilnostem, které famósn pán patrně zamýšlel a demonstrace minul důstojně . . .« Ano, pacienti dra. Šamánka, jemuž mnohý ze zbabělé hordy děkuje svůj život, měli patrně byt jeho ztéci a učiniti přítrž jeho kariéře radikálním způsobem, není-liž pravda? — Národní klub, nové společenské sdru- žení velkého stylu, které tyto dny bylo v Praz pro přívržence a přátele strany svobodomyslné zařízeno, zahájil činnost svou v sobotu 6. t. m. skvělým večerem v prozatímních, leč nicméně velmi prostorných a příjemně zařízených mist- nostech klubovních v hotelu „u zlatého anděla“. Večer navštíven byl velmi četnou společností která setrvala do pozdní hodiny noční v živé zá- bavě o akutních, důležitých otázkách polit- ckých. Tomuto zahájení klubovního života do- dala zvláštního lesku návštěva francouzskéh učence pana Leroy Beaulieu, který byl drem Kramářem do společnosti uveden a všemi př- tomnými nadšeně uvítán. Pan Leroy Beaulteu seskupil kolem sebe četných kruh pánů a s trval s nimi dlouho v srdečném a živém ro hovoru.

Hliňák Šamánek Leroy Beaulieu Leroy národní klub

29 article

— Z Pardubic, 8. dubna. (Zvláštní teleg »Národních Listů«.) Panu dru. Václavu Škar- dovi, předsedovi poslaneckého klubu poslane zemských v Praze. Hromada chrudimského od- boru Jednoty obecních a okresních úřadník v král. českém jednomyslným usnesením vzdává vám nejvřelejší dík za záslužnou práci sněmovní na prospěch úřadnictva okresního, i prosí z nezměněnou přízeň úřadnictvu obecnímu. Před- seda Ježek, jednatel Pánský. — Arcivévoda Bedřich včera dopoledne navštíri velícího generála polního zbrojmistra Czibulku, v po- ledne konala se v hotelu »Ú modré hvězdy « hostina o 21 příborech a o 3. hod. odpol. odjel arcivévod rychlíkem rak.-uh. státní dráhy do Vídně. K odjezdu jeho dostavili se na nádraží společnosti státní dráhy předseda spolku Červeného kříže hr. Schönburg sekretář dr. Lichtenstern, starosta měst praž ských dr. G'roš, policejní ředitel dvorní rada Kri kava, jakož i br. Buquoy, předseda pražskéh pomocného spolku. Arcivévoda oslovil jednotlivé bd nosty a setrval v delší rozmluvě až do odjezd vlaku se starostou měst pražských drem. Grošem Vyjádřil mu zvláštní potěšení, že Praha za posle ních 20 let tak znamenitě zkvetla a se upravila. Jet to, pravil, rázu moderního, jež při závidění hodn poloze jeví se jako jedno z nejkrásnějších měst která jsem kdy poznal. Arcivévoda zmínil se také o příjezdu císaře do Prahy a o zvláštním vkusu, s kterým vykonávají se v Praze přípravy k jeho uvítání. Císař velice prý se těší na svůj poby v Praze i gratuloval arcivévoda hlavnímu městu krá- lovství českého k radostným dnům, jichž za přítomnosti císaře zažije. Teprve, když bylo dáno znamení k odjezdu vlaku, arcivévoda se starostou měst pral ských co nejsrdečněji se rozloučil.

Škar Ježek Bedřich Czibulka doktor Lichtenstern Kri Buquoy Groš Pardubice Praha Vídeň spolek Červený kříž

30 article

— Osobní z Moravy. Na odpočinek trvale o- cházejícímu kancelářskému nadoficiálu u vrchníb soudu zemského v Brně, Frant. Březinovi, udš- len byl záslužný kříž s korunou. — Promoce. Pan prof. Clair Lavoipiěre lektor na c. k. české universitě, byl dne 27. březn za doktora filosofie prohlášen. — Školní rada zemská na Mozavě. Do c. k zemské školní rady pro markrabství moravské jme- nováni byli na výkonnou dobu šesti let: kanovníci Jakub Kapusta a dr. Josef Pospíši! při hlar- ním chrámu v Brně a dr. Frant. Ehrmann p metrop. chrámu v Olomouci; mimoresid. kanovník, prof. theolog. dr. Jos. Tittel v Olomouci; super- intendent moravsko-slezské superintendence hele vyzn. lic. Ferd. Cisař, farář evang. obce v Klobou- kách; senior brněn. evang. seniorátu augs. vyznánl v Brně, farář dr. Ferd. Schenner; ředitel cukemn rafinerie v Hrušovanech, cís. rada Lud. Fuchs adv. dr. Jeroným Fiala v Brně; ředitel českéh ústavu pro učitelky v Brně, vlád. rada Ant. Bu- rian; řed. něm. ústavu pro učitelky v Brně, vl.t dr. Jindř. Sonneck; prol. na české vys. škol technické v Brně Václav Řehořovský; ředile zemské reálky v Brně Emil Winkler; ředitl prvního českého gymnasia státního v Brně dr. Frant Kameníček; řed. něm. gymnasia v Brně Ka rytíř Reichenbach.

František Březina profesor Clair Lavoipiěre Kapusta doktor Pospíša Ehrmann Jos Tittel Ferd Fuchs Fiala Jindřichův Václav řehořovský Winkler Kameníček Morava Brno Olomouc Kloba Hrušovany Reichenbach ústav pro učitelka v Brno škola technický v Brno

31 article

— Úmrtl. V sobotu večer zemřel v Praze v věku 71 let advokát p. dr. Rudolf Bílý. Pohřeb b nati se bude v úterý o 3. hod. odpol. z kostela s Jiljí. — V pátek dne 5. dubna zemřel v Praze pa Alois Svoboda, emer. ředitel advokátní kanceláie ve Vídni a majitel domu v Praze v 71. roce věkr svého. Zesnulý zúčastnil se po plných 30 let velice činně spolkového života Čechů vídeňských. I v Prar kdež po léta se zdržoval, požíval v kruzích nejši- ších pro originalní, zdravý humor svůj, pro šleche- nost své povahy všeobecné vážnosti. Zesnulý pe- nikl ve svém mládí uěkolikráte cestu do Ameriky Afriky. Zúčastnil se též jako vojín válečné výpravy r. 1859 v Itali 864 v Holštýnsku a r. 1866 v Če- chách. Pohřeb zesnulého konal se včera v nedělin Českém Brodě o 3. hod. odpol. za účasti četnýc přátel. — Spolek Červeného kříže pro král. české me včera slavnostní valnou hromadu za příčinou 40letéb svého trvání. Do této schůze zavítal arcivévod Bedřich a zúčastnili se jí dále nejvyšší zemský mar- šálek kníže Jiří Lobkovic, starosta měst pražskýc dr. K. Groš, místodržitel br. Coudenhove, velící ge- nerál polní zbrojmistr Czibulka, president vrchníh zemského soudu ryt. Wesselý a j. v. Schůzi zabájt hr. Buquoy, načež promluvil arcivévoda Bedřich. P proslovení oficiálních řečí arcivévoda se vzdálil N to projednán jednací pořad valné hromady. Spolk má jmění 319.626 K. — Sdružení českoslovänského úřadnictva úřádi peněžních konalo včera v „Merkuru“ ustavující vl- nou hromadu. Přitomno bylo úřadnictvo bank, zálo- žen, spořitelen, pojišťoven a různých ústavů penět- ních, jakož i delegát Jednoty soukromých úřadník p. tajemník Hašourek, za Jednotu záložen p. Skik a za Svaz absolventských spolků pp. Bubeník a M zásek. Po zahájení sohůze byli přítomní vyzván

doktor Bílá Jiljí Svoboda Bedřich Lobkovic K Groš Coudenhove Czibulka Wesselá Buquoy Praha Vídeň Amerika Afrika Itat Holštýnsko Český Brod spolek Červený kříž svaz absolventský spolek