Ročník XXXXVI.

V Praze, v ponděli 8. dubna 1907.

Číslo 96.

Na ranní a odpol. nisty před plácíi se v Praze v adníni nist nntil : ! s drojí. donás nrklnl : nnsl. ve alialkáck rošton: navrnas s dvojíi násutlko- kei

NARC

ILIs v drobném prodejl sapoledni . .. . . . . na s e Ve alialkách na veskor raaní čulo. . . . . . . . dh Sdpolediní 1nseráty plati sa hotově napřet Předplacení a Joserty přijíná sdmíni- Aráce v Marianské ulici č s Tan nackávoj Uakárna a ekpedice , Nirodnich Listis Bakopisy so nevracsjí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Bourlivá voličská schůze videňských Poláků. Z Vidně, 8. dubna. Zdejší Poláci sešli s včera ke společné schůzi o své taktice př nastávajících volbách do sněmovny poslanecké, Schůze stala se blo uřli v ou. Redaktor Smolski doporučoval poče- něho kandidáta, pravě: „Nechceme ni- kterak dotknouti se německého rázu Vídně, chce- me jen vyzkoušeti své síly. Při volbách užšíc můžeme rozhodovati a přiměti kandidáta morál- ně. by dbal našich zájmů.“ Dr. H of m o k l n- vrhl resoluci, by jmenován byl početný kandidá polský pro všechny vídeňské o kr o sy. Kammer doporučoval, aby. Poláci podporovali kandidáta socialistického. O návrhu tom došlo k několikahodinné hádce mezi Všepoláky a pol- skými sociálními demokraty. Negrin navrhl abý Poláci ve Vídni při užších volbách volil kandidáty antisemitské. To mělo v zápěti bouři, která dosáhla vrcholu, když hlasovalo se o resoluci dra. Hofmokla. Při tom byla schůze rozpuštěna. Na presidiu spočetli totiž, že jest pro návrh větsina. Sociální demokraté křičeli, že většinu mají oni. Ještě než přodseda vyhlásiti mohl výsledek hlasování, pro- hlásil dr. HIoímokl, že nemůže býti dopu- štěno, by hlasovaly též osoby nezletilé, nema jící volebního práva a že hlasy těchto jsou tedy ne- platné. Sociální demokraté, mezi kterými byl mnoho mladých lidí, odporovali hlučné. Útočil na předsednictvo a vedli si hrozivě proti dru Hofmoklovi, takže tento musil odejíti. Na- posledy podařilo se upokojiti sociální demokraty. kteři odešli, prozpěvujíce polsky dělnickou hymnu. Také Všepoláci opustili hlasovací sln K hlasování nedoslo.

Telegramy korresp. kanceláře Volby ve Finsku. Z Helsingforsu, 7. dubna. (P. t. a.) Na zá kladě nyní předložených konečných výsledků voleb do zemského sněmu bylo zvoleno: 80 sociálních demokratů, 58 Sfarofinů, 25 Mlado finů, 24 členové švédské strany lidové, 11 agrár niků a 2 členové křesťanské dělnické strany. Mezi zvolenými jest 19 ž e n, jež náležejí k straně sociálně demokratické. Z Balkánu. Z Cařihradu, 6. dubna. (K. k.) Patriarchát jmenoval za metropolitu grevenského povolanéh do synody jednoho biskupa zástupcem a žádal pro něho příslušné listiny. Porta odmitla to však s odůvodněním, že nemůže býti členem synody metropolita, klerý je obžalován. Z Cařihradu, 6. dubna. (K. k.) Dle tele- gramu valiho bitolského přepadla v noci z 1. t. m. řecká četa sestávající ze 100 mužů bul harskou vesnici Bač v okresu florin- ském, zabila popa a zapálila o sm stavení. V plamenech zahynuli tři muž a jedna žena, jeden muž a jedno díi utrpěli zranění. Z Cařihradu, 6. dubna. (K. k.) Patria- chátní synoda schválila dnes osnovu protestn noty proti okružníku velkovezíra ve prospěch Kucovlachů ze 4. února. Nota bude podán v pondělí. Schůzka anglického krále se španělským. Z Madridu, 7. dubna. (K. k.) Král A lfona královna-matka Marie Kristína, násle dnil Fordinand, ministerský předsoda M aura zahraniční ministr a ministr námořnictví, anglický velevyslanec a španělský velevyslanec v Londýně odcestovali o 6.30 min. do Kartageny. Cel královská rodina, mimo královnu Viktorii, pro- vázela odjíždějící na nádraží. K vůli stavu královny vrátí se král Alfon do Madridu zpět bezprostředně po schůzi * králem Edu a r d e m.

Záležifosti marocké. Z Tangeru, 7. dubna. (K. k.) (»Ag. Havas«. Proslýchá se, že Raisuli se ubírá se svými přivrženci do Seluanu, kde bude slav nostně uvítán nápadníkem trůnu. Dle zpráv, po cházejících od domorodců, sdělila šerifova vláda s celiteli mahaly, jež operuje proti kmeni Be- naresů, že Francie ve shodě se sultánem ob- sadila Udždu, aby zřízen byl tam opět pořádek a nápadnik trůnu držán v šachu, což umožnil by šerifově vládě poslati veškerou brannou mo do boje proti povstalcům na severu. Když Elmrain, velitel vojska v Eikazaru, obdržei tulo zprávu, prohlásil, že sultánem mu zaslané válečné prostředky určeny jsou na výpra v proti křesťanům, aby pomstěna byla po- hana, způsobená obsazením Udždy. Elmrain vyslal rychlého posla do Tangeru, aby se pře- svědčil o pravdivosti zprávy- Válka ve střední Americe. Z Washingtonu, 7. dubna. (»Associate Presse.) Státní tajemník Root prohlásil, že vče- rejší konference ve státním úřadě, konaná meze Spojenými státy, Mexikem, Costaricem, San Sa- vadorem a Guatemalou, dospěla k výsledku, ž nynější doba jest vhodnou, aby společným po- stupem učiněn byl konec nepráte ls t v vestřední Americe. Kdyby tohoto vý- sledku doefleno býti mohlo rozklady Spoje nýeh slátů a Mexika, nebylo by použito jiných pro- středků. Z Nového Yorku, 7. dubna. Dle zprát z Manegue bylo Puerto Corte z obsazen nicaragujským vojskem Zatýkání v Petrohra dě. Z Petrohradu, 7. dubna. (K. k.) Pátrání jež zahájila policie následkem přepadení, pro vedených v minulých dnech, jedná se takéo přepadení, jež spácháno bylo na poštovním úřadě na Sverinské ulici, vedla k odhalení organisované tlupy. Dosud bylo zatčeno 12 členů télo tlupy. U jednoho ze zatčených nalezeny byly hotové pumy, jakož i zá- soby pyroxilínu, dynamitu a bez- dýmného prachu.

Sebevražda zatčené ženy. Z Petrohradu, 7. dubna. (K. k.) V petro- pavlovské pevnosti oběsila se žena, zatčená pro přislušenství ke skupině maximistů a pro účast na přípravách k oloupení celního úřadu, jež provedeno bylo 27. října m. r. Má se za to, že se jmenuje Doroth jev a, ačkoliv zatčená odepřeia dáti o sobě jakoukoliv zprávu. Dělnické nepokoje v Lodži. Z Lodže, 7. dubna. (K. k.) Prolivy mez dělníky, náležejícími k různým politickým stra- nám, se zostřily, a jest obava před novými srážkami. Včerejší připady udály se kolem 7. hodiny večerní, když šli domů dělníci, ktell se v továrně Poznaňského přihlásili do práce. Asi 40 mužů, ozbrojených revolvery, zastoupilo jim cestu a počalo s tříleti, když dříve vy- zvali ženy a děti, aby odešly. Střelba po- trvala až do noci. Deset osob bylo zabito a deset poraněno. Z Lodže, 6. dubna. (K. k.) Včera večer krvavě se servali socialističtí, národně-demokra- ličtí a křesťansko-demokratičtí dělníci továrny Po- znaňského; tři byli zabiti a 5 smrteln raněno. Dnes opětovaly se výtržnosti. Bylo při nich z abito 7 o s ob.

V Kyjevě zatčena anarchistka. P. Z Kyjeva, 7. dubna. (Pav. tel. „N. L.“ Policie zatkla zde mladou dámu, která přijela z Kyjeva a vstoupila do podnájmu u jistých ne- patrných lidí. Za dámou přijel neznámý pán bydlel s ní několik dní. Policii byli podezřel a předsevzala u nich prohlídku bytu. Nalezeno u nich množství revoluční literatury, zvláště pak „Taktika uličného boje“ a plán ústřední čtvrti kyjevské, kde se nalezá Michajlovský monastýr. Mysli se, že zatčení měli v úmyslu v těch mí- stech uspořádati nový výbuch vzpoury a že vzpoura měla vypuknouti dne 9. t. m., kdy před vojenský soud postaveni budou měšťané Josiá Friedmann, Jankel Cymbart, Nuchím Ovrucký a soudr., aby souzeni byli pro vzpouru a přepa- dení policie, a v druhé partií měšťané Jeruchim Pogost, Samuil Perepletčík, Pinchus Halperin. Betty Tetijevská, Jonáš Manil, Mojžíš Berlín. Rafail Černý a šlechtična Lidie Džbanovská, aby se zodpovídali ze vzpoury a pokusu povstání Agitace proti druhé Hosudarstvenné dumě. P. Z Kyjeva, 7. dubna. „Svaz ruského n roda“ v Demijevce u Kyjeva zaslal Stoly pinov telegram, vyzývající, aby neprodleně rozpusti Hosudarstvennou dumu, jíž „Svaz“ vytýká hlavně to, že odepřela vysloviti svůj nesouhla s politiekými vraždami. Nedavši hlasů svých pro- jevu proti teroristům — duma řekla vše a tim podepsala si v očích mírného obyvatelstv smrtelný ortel. Zasílatelé žádají, aby telegram je- jich doručen byl carovi

Schůze Voličů v Hradci Králové. Ve městské skupině královéhradecké dojde k tuhému volebnímu zápasu. Vedle posavadníh osvědčeněho poslance a pracovníka dra. Slámy kandiduje zde i prof. dr. Drtina za stranu po- krokovou a sociální demokrat Hampl, nehledě ke kterikální kandidatuře Revlově. Včera konala se ve Hradci Králové schůze voličů v méstském divadle, jež podávala již částečně obraz voleh- ního zápasu. Svolali ji posl. dr. Ulrich a býv posl. Formánek. Předsedou zvolen starosta mě sta posl. dr. Ulrich, místopředsedou býv. po- slanec Formánek a zapisovatelem p. He vich. Prostorné městské divadlo bylo do po- sledního místa naplněno účastníky. Předseda p dr. Ulrich zahájiv schůzi, sdělil že městské rady volebního okresu nabídly man- dát dosavadnímu poslanci dru. Slámovi, jenž povždy horlivě hájil zájmy měst jim zastoupe- ných a znám jest také svojí záslužnou činnost pro Slezsko. Budou však vyslechnuti také zá- stupei jiných stran.

Pan dr. Sláma praví, že předstupuje pře voliče jako posavadní poslanec, jenž zastupoval město po 16 let i jako kandidát dle nověho volebního řádu. Jistý časopis rozšiřuje o něm mnoho lží a proto chce složiti účty ze své čin- nosti. Z minulého šestiletí strávila čtyři léta obstrukce a dvě léta byla věnována práci. Oh- strukce byla nastoupena po zrušení jazykových nařízení, poněvadž ji celý národ žádal. Ukázalo se však, že Čechové nemohou obstrukci vyko- nati to, co Němci, kleří mají spojence u dvor i v diplomacii. Dr. Körber vládl § 14. a ne- svolával parlament, což mělo za následek, že národ vysílený a maje zapotřebí státních podpor. nutil poslance, aby se vzdali obstrukčního boje a chopili se positivní politiky. Za ona dvě léta vymohlo se všeobecné hlasovaci právo, což jest pro národ náš zajisté velkou vymožeností, dále bylo dosaženo sestátnění severní dráhy, které přes všechny objevené její nedostatky jest úspě- chem, poněvadž tím zastavena její germanisace.

Byl přijat zákon o pojišťování soukromého úřa nietva a živnostenská novela, která má sice vady ale za daných poměrů nebylo lze ničeho lepšíhe doslci Řečník byl členem živnostenského odboru jenž projednával projekty zemské jednoty živno stenských společenstev a zástupcové klubu je také hájíli, ale musil se uzavříti kompromis raději vziti něco než nic. Nynější živnostensk novela jest přece pokrokem. Velkostatkáři alpští Němci ve starém parlamentě neměli p rozumění pro potřeby živnostníků. Z toho opet jest patrno, že nutno domáhati se, aby záleži- tosti živnostenské byly vyňáty z kompetence říšské rady a přidělény zemským snémům. (V- borně l) Naproti výtkám nažinnosti, jež mu byly tisku odpůrců činěny, pokud se lýče kraje hra- deckého, projevuje řečnik podivení, že se takové výtky mohou činiti členu klubu, jenž vymoh regulaci Labe a jeho přitoků, o čež zvláště posl. dr. Ulrich získal si nemalých zásluh. (Výborně Potlesk.) Řečník byl po delší dobu členem želez ničního výboru a tu přičinil se zvláště o uskute- nění železničního spojení z Vamberka do R - kytnice, z Dobrušky do Opočna a zlskání kon cese pro dráhu z Nového Města do Josefova. Jeho přičíněním obdržely též Hořice a Jaromě telefonické spojení, vo Hradci Králové zřízeno finanční ředilelství (Výborně !), vymoženo od- stranění pevnostních hradeb, smlouva se státem o učitelském ústavu na prospěch města výhodně upravena, gymnasium v Králové Dvoře obdrželo subvenci a náchodská reálka byla sestátněna.

Řečník byl zvolen také jako zástupce Slez- ska a slibil, že se bude stařati o věci slezské. Po delším zápase bylo dosaženo sestátnění opav- ského gymnasia, kromž toho zřízeny v Opave i české pobočky při ústavě učitelském a po jich zrušení obdrželi jsme celý učitelský ústav v Polské Ostravě. (Vsborně !) Staral se také o ujařmená mésta; působil ke zřízení české školy ve Vítkovicích, hístecké gymnasium býlo sestátněno a Česká beseda v Trutnově obdržel hostinskou koncesř. Z jeho činnost jmenovala jej čestným měšťanem města: Králové Hradec, Hořice, Králové Dvůr, Marianské Hory, Jemnice, Královo Pole, Hranice a Dačice. Bude-li opět zvoleň, chce zejména úsilovni podporovati zájmy živnostenské, zvláště zřízení živnostenské rady. Pěipominá svoji interpelaci ve příčině vojenských dodávek a dovozuje, že předloha o pojišťování dělnictva musí býti do- plněna též předlohou dl pojišťování žívnostnictva V zájmu státních úradníža podal r. 1895 návrh na 35letou službu, zvýšení hktivního přídavku a slu- žebol pragmatiku. Dne 26. ledna r. 1907 podal interpelaci o postupu soudních úřadníků dle statu. Řečník konči přáním, aby přístí volb dopadly ve prospěch zei roda. Pan dr. Křamář ujímá se slova, aby háji program národní sírany svobodomyslné. Chee promluviti o vnittní srhnce politiky strany. N řišské radě chceme býti věrni sebevědomé neústupné české politice, programu státopráv- nímu, demokratickému u svobodomyslnému. Ne slibujeme zadně zázraky, nýbrž svědomitou práci- S žalostí pozoruje, co děje se ve veřejném ži- votě. Doby, kdy se u nás volilo s nadšením, aby se dal výraz nějaké myslence, minuly. Na- stal prudký volební zápas a zbraně nebývají nejlepší. Měl deprimující dojem z toho, že dr.

Stáma musil takové věcí vykládati. Člověk, který podal návrh na obžalobu hr. Schönborna, byl malým úřadníkem a pokazil si tím karieru, neměl přijíti do posice, aby se obhajoval. Každá starší strana vyzývá proti sobě od- por téch, kteří se chtejí dostati na její místo a proto se i proti straně svobodomyslné snášejí všechn pomluvy. V politickém životě nejde jen o stranu, nýbrž i o věc a o veřejnou mravnost. Celý náš veřejný život je otráven zpo- sobem, jakým se vede politická diskuse a lepší živly jsou tím od politické činnosti odvraceny nechtějí-li dáti v sázku své dobré jméno. Ve volební době jest u nás dovolena každá ne- pravda. Poukazuje v té příčině na sjezd spo- jených mladých stran. Sám jest pro koncen- traci, poněvadž společný postup českých poslaneů má za podmtnku úspěch české věci a proto si přál, aby radikální proud se dostal do proudu politiky positivní. Ale co říci tomu, když radi- kální vůdce, který seděl vedle něho při ken- centračním jednání a byl pro positivní politiku, nyní prohlašuje, že s řečníkem není žádná posi- tivní politika možna. Náš veřejný život nabývá smutné tvářnosti pro svoji nepravdivost. Při volbách mělo by se hleděti především k tomu, aby byli zvoleni poslanci schopní, kteř by naší věci získali sympatii v zákonodárných sborech, u nás však hlásá se heslo kandidátů výlučně stavovských. Zapomíná se, že máme proti sobě vídeňskou byrokracii a jest lehko- myslným, nehledě na to, jak naši zástupcové dovedou se na říšské radě uplatniti. Vylučování inteligentních živlů z politiky se na nás někdy strašně vymstl.

Dnes není žádného zásadního rozdílu v po stupu, i mladé strany chtěly politiku positivní pod tlakem poměrů sociálních a přece zuř volební boj, jakoby slo o velké principy. Be jen o to, mají-li tutéž politiku vésti ti nebo oi lidé a to nestojí za to, aby se do lidu vnášel- takové vášně. Na říšské radě je třeba společ ného postupu, ale tímto bojem se způsobí toli hořkosti, že společný postup snad nebude možný Sám hr. Sternberg prohlašuje, že zastaví ne slušný způsob boje a jest pro politiku reáln pro kterou si už sestavil většinu i kabinet (Smích.) Na říšské radě musíme dělati politiku, klerá čeli k tomu, abychom nabyli ve státě moci měli prospěch z jeho prostředků. Hlavou však nelze proraziti zeď, v politice jsou nutny kom- promisy a tím spíše v říši, obývaně mnohými národy. Radikální strany napadaly na příklad stranu svobodomyslnou pro kompromis při živno- stenské novele. V poslanecké sněmovně byly pak sice jejich radikální návrhy přijaly, ale sněmovně panské byly zamítnuty a bylo ješt štěstí, že zbylo dosti času, aby předloha mohla býti opět projednána a to bez radikálních do- datků. Býti radikálním není těžko, řečník bysi však dělal výčitky, kdyby sliboval, co nemůže splniti. (Výborněi)

Před volbami není přijemno hájití politiku umírněnou. Náš úspěch na říšské radě závis na počtu poslanců, jejich kvalitě a politice. jakou budou dělati. Na budoucí říšské radě bu- deme míti 108 poslanců. Kdo zná činnost poli- tickou, dovede oceniti, co znamená, má-li strana vědomí síly a nyní, když dosáhli jsme přes sto poslanců, má býti naše delegace rozbita na mnoho straniček ! (Výborně !) Řečník není proti rolnickým a živnosten- ským kandidátům, ale chce, aby byli dobrým poslanci. U národa malého záleží mnoho n kvalitě jeho poslanců. Když poselstvo české přišlo na říšskou radu, bylo přezíráno, a jen kvalita jeho členů měla za následek, že se po- znalo, že bez čoského národa neni možná žádná politika. (Výborně !) Národní politika nen ani agrární, ani živnostenská, nýbrž musí být především česká. (Výborně !) Stav rolnický má nejméně příčin naříkati na stranu svobodomy- slnou, tolik, co tato pro něj vykonala, nevyko- nají ani agrárníci. (Výborně !) Je přesvědčen, že zanícení pro zájmové poslance schladne hned po první periodé, až budou nucení řici, co do- kázsli. Strana agrární brzy pozná, že heslo »rolník voli jen rolníka« stačí snad pro jedny volby, ale ne k udržení onohio postavení, kte- rého se domáhá. Nemůže doporučovati jinou politiku než tu, která v harmonii a práci pro všochny vrstvy vidí svůj úkol.

Při domáhání se všeobecného hlasovacíh práva řikalo se, že se provádí nebezpečný exp- riment. Na budouci říšské radě, kde nobude privilegovaných živlů a seskupení německých stran bude značně změněno, bude třeba, aby se vytvořily nové cesty rakouské politiky a jest ne- štěstím pro národ, nemůže-li právě v této dobe zasáhnouti celou silou, poněvadž jest rozdroben na frakce. Na dráze, jakou si nová politika vy- tkne, udrží se již setrvačností po dlouhou dobu. Jestliže český národ v této době nezasáhne plnou silou, dopustí se největší chyby. (Výborně 1] Ato jest v rukou voličů. Nevyšle-li voličstvo takove zástupce, kteří by byli pro společný postup, pak spáše hřich, kterého nemůže zodpověděti. (Vý- borně !) Kromě toho má příšu říšská rada vy- říditi i uherské vyrovnání a tu nesmí se do- pustiti, aby se na tuto polovinu říše uvalila nová břemena. Kdyby česká delegace byla rozervána, nemohla by se tu náležitě uplatniti.

Řečníku se vytýká často jeho oplimismus, ale bez víry se nedá dělati politika a kdo sám nemá víry, nemůže jí dodávati jiným. Douťá ve zdravý smysl českého nár svě, že v tak vážné době zvoli poslance ne a vyhověl ctižádost jednotliveň, nýbrž aby zajistil svou budoucnost. To, čeho se všichni domáháme a po čem tou- žíme, musí míti takovou sílu, že dovede spo- jiti všechny ve společný šik a povede k svor- nosti a jednotě. (Výborně! Neutuchající po- tlesk.) Pan prof. dr. Drtina ujímá se slova pod silným dojmem vlastenecké a promyšlené řeči dra. Kramáře. Chce, aby se na schůzi vyjas nily názory. Váží si činnosti a parlamentních zásluh dra. Slámy, zvláště v příčině Slezskaa jest pro slušný politický zápas i proti osobním útokům. Přiznává, že straně národní svobodo- myslné náleží zásluha o vymožení všeobecného práva hlasovacího, strana ta má také zásluhu, že první zahájila positivní politiků a zabránila punktacím, později ovšem poklesla. Nyní jest opět třeba positivní politiky.

Vyskytlo se volání po sjednocení národníeh sil, ale koncentrace se nestala skutkem, poně- vadž byla svěřena národní radě, která ješt nemá dostatečné autority a také nebyly pozvány všechny strany. Uzavřený kompromis mezí stra- nou svobodomyslnou a staročeskou odsuzuje jako nepřirozený. Styk mezí poslenci a voliči si představuje jako činnost výchovnou a také mezi vídeňskými Cechy měli by poslanci plniti svůj úkol. Strana národní svobodomyslná se re- organisovala a tim se stala straně pokrokové bližší, ale v programu a taktice jest ještě roz- díl. Strana pokroková trvá na národnostní samo- správě, zlidovění všeho veřejného života, rozší- ření hlasovacího práva na ženy a odeírkevnění veřejného života. Vytýká straně svobodomyslné, že v této otázce není dosti rozhodnou. Záleži- tosti školské a osvětové nejsou v programu strany svobodomyslné náležitě vytčeny. Strana pokroková jest dále pro odluku státu od církve, reformu manželského práva a odstranění vlivu eírkve ze škol. Politický postup musí býti reální, aby se nedobývalo jen zdánlivé moci. Koncen- trace, která se před volbami nepodařila, ať jest cilem naším po volbách. Pod dojmem smrti dra. Eduarda Grégra, muže to demokratického, který první nám hlásal positivní politiku a vy- zýval národ proti feudálům a klerikálům, při- stoupíme k volbám, abychom dospěli ke spo- lečnému cíli, politické samostatnosti českéh národa. (Potlesk.)

Pan dr. Kramář, odpovidaje na výtky pr t Drtiny, podotýká, že mezi stranou pokrokovou a svobodomyslnou je značný rozdíl. Strana po- kroková nikdy neuznávala boje jazykového, po- kládajíe jej za radikalismus. Otázka české úřadní řeči jest jednou z nejdůležitějších ve veřejném životě a také věcí velkého politického dosahu, aby se učinil průlom do centralismu. Nad zru- šením jazykových nařízení netřeba zoufati, ne- bude tak těžko dobýti jich znova, jako byl těžko dosáhnouti jich poprvé. Vnitřní čestinou se vychová i duchem české úřadnictvo. (Vý- borně !) Co se týče koncentrace, mohla se Ná- rodní rada obrátiti jen na strany v ní zastou pené. Vytýkaný kompromis se Staročechy není žádným splynutím, nýbrž jen dohodou pro volby Uznává, že duševní výchova národa byla poně- kud zanedbána. Od r. 1890 vznikl v mládeži zvláštní duch. Ku poražení Staročechů bylo třeba tolik úsilí, že mládež se stala silně radi

kální, přijímala i nové sociální myšlenky a když se v něčem rozcházela se stranou svobodo- myslnou, která, zastupujíc celý národ, nemohla se tolik věnovati jiným úkolům, zaujala proti nl z části příkré stanovisko. V Anglii děje se vývoj jinak; mládež ve straně zůstala a pomalu ji naplňovala a osvěžovala. Ve straně svobodo- myslné by mladá inteligence byla vždy nalezl pochopení. (Výborně !) Nyní, kdy se velký počet mladé inteligence přihlásil do strany, byla upřímně a loválně přijata. Co se týče programu, soudí, že radikslis- mus v církevních věcech je politicky chybným a proto se na toto stanovisko nepostaví. Je stejně rozhodně protiklerikálním, ale způsoh boje, jaký navrhuje strana pokroková, po jeho soudu jen klerikalismus posiluje a budí ho tam, kde ho posud nebylo. Prohlašuje v t příčině, že strana svobodomyslná je stranou umírněnou a nechce provozovati radikalismus. Jest také pro reální politiku moci a ne jep moci na oko a z té příčiny je pro jednotny klub, poněvadž jest přirozeným požadavkem nutnosti. (Výborně ! Pollesk.) Promluvil ještě p. red. »Kobera«, jenž vy- týkal dru. Slámoví zvláště, že nepořádal v okresu schůze, popíral, že jest možno sloučení zájmů všech stavů v jedné politické straně, poněvadz stavovské zájmy stojí nyní v popředí českého života a doporučoval kandidaturu sociálního de- mokrata Hampla, načež schůza po více než pětihodinném jednání skončena.

Husův pomník bude na Staro- městském náměstí! Oproti zprávám v poslední době rozšíře- ným, jakoby se na Staroměstské náměstí po- mník Mistra Jana Husa vůbec nehodil, rozhodl včera valná hromada spolku pro postavení po- mníku Mistra Jana Husa, že setrvává na původ- ním usnesení, aby pomník byl zbudován na místech, kde už je položen základní kámen. Phvodní projekt pomníku bude sice dle přání poroty poněkud pozměněn, nikoli však ve vůdčí myšlence, nýbrž v některých podrobnostech. Valnou hromadu, jež se konala v prima- torské siní staroměstské radnice, zahájil před- seda p. dr. Jan Podlipný. Uvedl, že spolek učinil velký krok tím, že učiněn byl pokus, jakým způsobem vyjímati se bude dilo, jež má být výsledkem činnosti spolku. Nejen tvůrce pomníku a členové poroty, ale i my a s námi celá veřejnost mohla posouditi, zda způsobilým rukám bylo svěřeno monumentální teto dílo. Rtečalk pronasuje uze, ze s umere- ckého stanoviska Staroměstské náměstí nevy. hovuje zůplna k postavení monumentu, ale z dů- vodů historických jest nejzpů sobilejšl. Vystavením kašírovaného modelu zjistilo se, z mistr Šaloun jest onou rukou českou, která do- vede vytvořit mohutné, veliké a svérázné dílo.

Anketa znalců sice vyslovila některé změny, kterým se umělec slíbil podrobiti, ale jedno je, co nesmí se změniti: na Staroměsts kém náměstíHusův pomník státi mu sil (Hlučný souhlas.) Dále pan předsoda vřelými slovy vzpomenul zesnulého a v těchto dnech pochovaného věhlas- ného politika českého dra. Eduarda Grégra, který při slavnosti základního kamene k Husovu po- mníku na Staroměstském náměstí dne 5. čer- vence 1903 proslovil úchvatnou řeč. Nejen řečník a bojovnik v něm odešel, ale i také muž opravdu českého srdce. Celý český národ želí ztráty vy- nikajícího tohoto muže. Oněměla a umikla na vždy ona ústa, která dovedla pouze pro právo a spravedlnost národa českého hřmíti! V za- stoupení spolku zúčastnil se řečník pohřbu dra. Eduarda Grégra. Projev tento vyslechli přítomní stojíce a zpráva o tom zapsána do protokolu schůze. Po schválení zápisníku, jejž přečeti pan A. Materka, podal jednatel spolku pan dr. Karel Baxa výroční zprávu, z níž vyjímáme: Letos může výbor ve své výroční zprávě zazna- menati opět značný pokrok ku předu k našemu tou- ženčmu cíli. Za poslední dvě lčta nabyla olázka po- mníku Husova na Staroměstském náměstí tak kon- krotního rázu, ze výbor, který do všech předběžných prací byl zasvěccu a který veškery práce prováděl, dospěl vzdor překážkám a pochybnostem k přesvěd- čení, že Husův pomnik na Staroměstském náměstí jest opravou již jen otázkou — časul Postavením kašírovaného modelu na Staroměst- ském náměstí dovršeny práce, které si výbor spolku na lonské valné hromadě sám byl pro tento rok určil, a které mu valná hromada ku provedení schválila.

Jakmile tatiž oznámil sochař p. Šaloun v červenci m. r., že jest s modelem dle přání umělecké poroly opraveným, hotov, byla ihned svolána znovu umě- lecká porota, aby dílo posoudila a konečný nález uči- nila. Do tělo poroty byli požádání pp.: arch. Quido Bělský, prof. Fr. Ženíšek, prof. S. Sucharda, prol. J. Maudr, prof. V. Hynais, arch. V. Roštlapil, pro. Koula, proí. C. Klouček, prof. Zítek. Bylo přáním vý- Boru, proneseným ve schůzi dne 12. července 1906, aby výrok noroty oznámen byl nejděle do konce čer- vence, načež pak ve smyslu smlouvy — pro ten pří- pad, že by byl model schválen — měl býti postaven kašírovaný model na Staroměstském náměstí ve dnech sv. Václava. Umělecká porota sešla se však teprve pozdějl. Její nález pak zněl v tom smyslu, že schválila model, s tím dodatkem, aby socha Hu- sova byla zvýšena a postranní křídlo pomníku, aby bylo poněkud zkráceno. Ve schůzi výborové dne 20. září 1906 usneseno, postaviti kašírovaný model ve skutečné velikosti a současně zvolena komise ku prozkoumání rozpočtu na práce tesařské, štukatérské, malítské, do níž povoláni členové výboru z oboru technického. Dále usneseno, by byl vyzván p. inžený Přeifer o podrobný rozpočet nákladu na vyholovení modelu a na vypsání konkursu na jednotlivé práce, spojené s postavením kašírovaného modelu, Současn