Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

26. února 1907. Číslo 57.

4 article

odhodlanosti proti němu opřeli a ve svých ce- lách dokonce, když násilím z nich vyvedeni býti měli, se zabarykadovali. Jejich heslem bylo i na dále: „Všichni za jednoho a jeden za všechny. Buď všichni anebo žádný!“ A takž rozhodl ná- sledkem tohoto nezdolného odporu v neděli vrchní zemský soud, aby také posledních pět studentů, bude-li složena určená kauce, na svo- bodu bylo propuštěno. Kauce byla ihned složena a o 3. hodině odpolední vyšli všichni studenti z vazby, vysíleni hladem a žízní, někteří tak již ochuravělí, ale všichni pevné, vítězně po- vznesené mysli. Tento zceia neobyčejný, snad svého druhu jediný případ stávky, vzbudil po- zornost celé Evropy a podnítil také otázku v pří- čině oprávněnosti vyšetřovací vazby vůbec.Obec ně tvrdí se a nikoli neprávem: co v neděli státi se mohlo a musilo, že mohlo býti učiněno talé již ve středu a že mohla býti studentům uspo- řena útrape, jiným pak činitelům — eitelná blamáž.

Evropa

5 article

Ze Lvova, 24. února. (Původní zpráva »Nár. L.«) Byl jsem svědkem dnešní velkolepé de- monstrace Rusínů na oslavu uvězněných aka- demiků. Včera večer se rozhodl zdejší vrchní zemský soud na propuštění všech stud ntů, až na pět, mezi nimiž jsou dva z Ruska. Akade- mikové však nepřijali podmínky, aby upustil od hladové stávky, a poněvadž je pak začal násilím vynášeti ze soudní bu- dovy, zabarikádovali se v celách, ze kterých po celé čtyři dny ani k výslechu nevycházeli Vzduch v těchto celách byl hrozný a jest tedy zcela pochopitelno, že vzezření všech bylo přímo strašně. Následkem odporu studentů, a jak se zdá, i nátlaku vlády, sestoupil se dnes ráno senát k poradě. Přítomen byl i místo- držitel hr. Potocki. Výsledkem porady bylo usnesení, jimž se všichni akademikové pro- pouštějí. Za pět vězněných bylo třeba složiti kauci 30.000 K, kterou složilo několik předáků maloruských. K 11. hod. započalo propouštění akade- miků. Již od časného rána stály nepřehledné davy Malorusů (intel'gence i venkovský lid) pře státním zastupitelstvem. Zpráva o propuštění akademiků byla lidem uvílána s velikým nadše- nim. Před 11. hodinou zajely do budovy stát zastupitelstva dva ambulanční vozy, aby odtud odvezly do nemocnice celkem šestnáct chorých studentů Vzezření těchto bylo soucit vzbuzující Tváře pobledlé, zrak jako vyhaslý. Většina z nich měla nohy opuchlé. Propuštění oslatních počtem as 60, bylo provedeno odpoledne o půl 3. hod., kdy vyjely poslední vozy s ne- mocnými.

Potocki Malorus Lvov Rusko

6 article

Všichni vyšli najednou po dvou a ubíral se dlouhým špalírem. V předu nesli věnec s ná pisem: »Borcům čest a úcta od soudruhů!« Všichni byli zasypáni květinami. Dav jich uvíta voláním »Slawno!« a zpěvem národní hymny »Ne pora«. Na to se ubiral celý průvod as 25000 lidu čitající se svými národními mučed- níky přes náměstí Marianské, kdež jim policie brutálně chtěla zameziti další cestu k Národ nímu domu, ale musila se odporu vzdáti. S bal konu Národního domu promluvil nadšenými slovy redaktor »Swobody« pan Cehelskij. Mimo tohoto promluvil také propuštěný z vězení Rus jménem Krat, který ale pro pří- lišnou slabost své řeči nedokončil. Po vybld- nuti jiného řečníka se dav v nejdokonalejším pořádku rozešel. Uvěznění byli uvedeni do Ná rodního domu a zde pohostěni v kruhu svých etitelů. Podotknouti dlužno, že zdejší policie by byla způsobila svým beztaktním chováním srážku dalekosáhlých následků. Jedině rozvaze demon- strujících lze děkovati, že pořádek zůstal ne- porušen. Dnešním dnem se pořádají po celém kraji schůze v záležitosti uvězněných. Z Vídně, 25. února. Dnes večer konala se protestní schůze, svolaná zdejší- mi Rusy halič skými. Zúčastnilo se jí na 500 osob, mezi jiným také dámy. Jednání bylo výhradně německé a velmi prudké. Troj- hodinná debata, ve které se vystřídalo na 30 řečníků, vyplněna byla nejkrajnějšími nájezdy na Poláky vůbec a na polskou slechtu a justici zvláště. Na druhé straně velebeni byli rušti studenti uvěznění a propuštění jako zápasníci a vítězove pro právo a kulturu. Několikráte vládní zástupce dal napomenouti řečníky k mírnosti. Jednou pohrozil dokonce rozpuštěním schůze.

Swoboda Cehelskij Rus Krat Polák Slawno Vídeň národní dom

7 article

Zajímavy byly telegramy poslance Wasilka, který děkuje Vídni za pomoc a Perners- torfera, jenž ohlašuje, že tato záležitost do- stane se na přetřes v nové sněmovně. Nejbouřli, vější byla schůze, když nluvil člen polské de- mokratické strany dr. Hofmokl, jehož vý- klady ustavičně byly přerušovány. Přijata byla naposledy resoluce, valně zmírněná, ve kte- ré se protestuje preti celému po- stupu soudu lvovského naproti ruským studentům a žádá se delegování soudu vídeň- ského pro přelíčení proti nim. Z resoluce vy- puštěny byly odstavce, ve kterých žádalo se, aby poslán byl do Lvova německý oudce a aby se- sazen byl vyšetřující soudce lvovský dr. Fran- k e. Mlad. Němec dr. Neuda proklamoval soli- daritu německo-ruskou a vyslovil naději, že v nové 1íšské radě Rusové haličtí nepůjdou se Slovany, nýbrž s Němci. Naproti tomu akcento- val redaktor Tkačik, původem haličský Rus, sympatie českého národa s ruským národem haličským a dodal, že solida- rita česko-ruská jest stejně možná, jako něme- ekoruská. Schůze byla by trvala ještě několik hodin, kdyby nebyl se učinil a přijal návrh, že po přijetí resoluce mají se účastníci rozejíti.

Wasilka Nejbouřt doktor Hofmokl Fran Němec Neuda Rus Vídeň Rus Slovan

8 article

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy byl na včerejší odpoledne svolán k mimořádné schůzí na jejíž jedacím pořadu nalézalo se 30 odstavců Starosta p. dr. Grož zahájil schůzi o 1/45. hod. odpol Lože a galerie skrovně navštíveny. Starosta p. dr. Grož věnoval vřelou posmrtnou vzpomínku zesnulému vynikajícímu učencí dvor. r- dovi Jiřímu Pacoldovi, profesoru české vysoké školy technické, jenž od r. 1884 do 1889 byl členem sboru ohecních starších. Projev tento vyslechli členové sto- jíce. Dr. Josef Hlávka čestným měšťanem. Po referátu p. m. r. dra. K. Černohorského jenž vyličil zásluhy dra. Josefa Hlávky, byl jedno- myslně schválen návrh, aby p. dr. Josef Hlávka, vrchn stavební rada a president České akademie pro vědy slovesnost a umění, za svě zásluhy o národ český a obec pražskou zvláště, byfl jmenován čestným měšťanem král. hlav. města Prahy. Hlasování pro- vedeno povstáním z míst a jednomyslnost projevu provázena hlučným potleskem a voláním „Výborně!“

doktor Grož Pacold Hlávek K Černohorský Praha český vysoký škola technický Český akademie

9 article

Pronájem restaurace v jatkách. Referent p. ob. st. Červený přednesl návrh na prodloužení smlouvy s manžely Josefem a Eliškou Fatkovými o nájem restauračních místností v ústřed- ních jatkách na dobu dalších 6 let od 1. listopadu t. r. za roční nájemné 6400 K. — Pan ob. st. Práše vytýkal, že na pronájem tohoto hostince nebyl vy- psán konkurs a že rada městská zadává to ze sve libovůle. To není mmospráva, to je samovláda. Na- vrhuje, aby záležitost byla vzata z jednacího pořadu, a aby vypsán byl konkurs. — Pan starosta dr. Groš odpověděl, že rada něstská nechtěla následovat pří- kladu některých podnikatelů, aby dala výpověď jed- nomu živnostníku, který se osvědčil a příjala jiného. A právě proto, že aynější nájemce hostince v jatkách se úplně osvědčil, živnost pozvedl, takže pražádné stižnosti na něj nebyly sděleny, obec váží si takového nájemce a proto rada městská usnesla se nájem jemu prodloužiti. — Když pak o věci promluvili ještě pp. Kasalický, dr. Baštýř a Vaníček, byly prc návrh p. Práška pouze 4 hlasy (pp. Reinwert, Muller, Prášek a Hašourek), návrh na pronájem hostince manželům Fatkovým schválen všemi hlasy proti 5 (pp. Prášek, Můller, dr. Prachenský, Mattuš a Reinwarí)

Červená Josef Fatkův doktor Groš Baštýř Vaníček Prášek Reinwert Muller Hašourek Prachenský Mattuš Reinwarí

10 article

Koupě a prodej nemovitostl. Po referátu p. mag. r. dra. Steina byl od Karla Kollina zakoupen vyvlastňovací dílec „a“ domu čp. 8—V. a dům čp. 9—V. v Josefovské třídě za 39.000 K od Evžena Perlsee a soudr. zakoupeny vyvlastňované dílce b, c, d domu čp. 30—V. v Josefovské třídě za 7000 K; od Fr. Gattermanna a soudr. zakoupen vy- vlastňovaný dům čp. 18—1. v ulici „U radnice“ za 75.000 K; od MUDra. A. Přibrama a soudr, zakoupeny domy č. 13 a 14—V. v ulici Sanytrové za 83.000 K. — Vilému Černému prodáno staveniště č. 5 v Cikánské ulici ve výměře 149 čtver. sáhů po 700 K -a sáh; manželům Václavu a Anně Haspeklovým prodáno staveniště č. 5 na nároží Josefovské třídy a Rabínské ulice ve výměře 172 čtver. sáhů po 700 K. — Z par- celovaných pozemků obce pražské v Nuslích prodány pozemky Jarosl. Attlovi a Frant. Hodi ovi po 72k a 68.50 K za sáh. — K doplnění obecního pozemku na Maninách koupena od J. Zaradičky šást parcely č. kal. 436—VIl. ve výměře 178 sáhů po 75K

doktor Stein Kollin Perlsee Mudra Černý Václav Haspeklův Attl František J Zaradička U radnice rabínský ulice Nusle Maniny d dom

11 article

Různé záležitosti. Povolen náklad 26.860 K na opravu oblouku nadezdívek mezi 9. a 10. pilířem Karlova mostu Na nátěr mostu do Libně povolen náklad 7500 k S Arnoštem Rennem obnovena smlouva na 6 le (od 15. řijna 1907 počínajíc) o plukátování za ročn nájemné 14.000 korun. Schválen návrh na propuštění A. Borgmannov ze smlouvy o nájem říčních lázní pod Křižovníky K. Pokorného i Fr. Nehasila ze smlouvy o pacht říč- ních lázní v Praze VII. Na stavbu podzemního pissoiru na Václavském náměstí s lekárnou povolen náklad 15.80C K. Tělocvičné jednotě „Sokol“ v Praze VIII. ode psána VII. lhůta v ástce 290 K z kupní ceny za po zemek pro stavbu tělocvičny koupený Úřadnictvu a silám pomocným při redakci Adre sáře Prahy a Předměstí zaměstnaným povolena od měna 5830 K. Technikům, přijatým na výpomoc, praktikantůn a kresličům, kteři mají služební dobu nejméně Gletou povolen kvartální přídavek 300 K místo dosavadníel 200 K. K vlastním žádostem byli dáni a trvalý odpoči nek p. mag. rada Fr. Procházka s výslužným 5200 a kancel. ředitel p. K. Pásek s výslužným 5400 K Mag. sekretáři p. Vojt. Šnajdaufovi udělen titul magi- strátního rady; p. vrch. geometru Alfrédu Hlurtigov titul stavebního rady Povolena byla přístavba k budově obecných měšťanských škol čp. 26 v Libni na staveniště sou- sedního obocního domu čp. 25—VIII. k účelům škol ním nákladem 100.000 K Rozpočet elektrických podniků na r.

Renn A Borgmannov K Pokorný Nehasil K Technik Procházka K Pásek Mag Šnajdauf Hlurtigov Libeň Francie Praha Václavský náměstí Sokol “ v Praga Karlův most

12 article

Pekračováno bylo o tomto rozpoělu v debale která v prosincové schůzi sboru nebyla dokončena. Pan Prášek žádal za zlevnění elektrické síly k účelům osvětlovacím. Pan Fiala tázal se, jak po- kročile akce k opatření automobilového spojení. Mlale strany s Hradčany. Pan stav. Šalránek promluvi c tom, že chystá se spojení elektrickou drahou z Pra- hy do jiných předměstí, jen Libeň zůstává osamocena Doporučoval, aby co nejdřive byla provedena spo- jení elektrickou drahou ve vlastních čtvrtích, jako na Hradčany, Letnou a do Staré Libně a žádá, aby radn městská uvažovala bedlivě o projektu nové trati do Strašnic, jejž řečník nepovažuje za prospěšný. — Pan kom. ruda Reinwart žádal, aby vléčně vozy byly v ranních hodinách k motorovým vozům připí- nány, poněvadž panuje každodenně velký nável ze- jména dělnictva. — Pan m. r. Varvažovský n uvedené okolnosti podal vysvětlení, zejména připo- menul, že vyjednává se o koupi Křižikovy elek trickí dráhy. — Pan dr. Janatka vyslovil řadu stesků přání, zejména uváděl, že obloukové lampy jsou přílíš vysoko poslaveny, takže osvětlují jen druhá patra a nikoli ulice. Rozpočet elektrických podníků, který vykazuje příjem 5,829.223 K, vydání 3,915.144 K, takže jev se hrubý přebytek 1,914.079 K, byl pak schválen a návry přednesené odkázány radě městské.

Prášek Fiala Reinwart doktor Janatka Hradčany Libeň Letná Strašnice

13 article

O společné vodárně.

14 article

Následovati měly volby, zejména do správní a dozorči rady společné vodárny. Této okolnosti použil p. Prášek, aby proslovil řeč, půldruhé hodiny trva- jící, Tvrdil, že správní i dozorčí rada nekonala svých povinnosti, vzpomenul výročních účtů společné vodár ny a učiněných proti nim námitek a slíbil, že sám přednese námitky proti účtům těm, které budou chou- lostivého rázu. Do té doby mohou pánové, jichž se to týče, vše napraviti. Promluvil o německých ela- borátech st. r. Thlema, proti projektu jednotného vodo- vodu atd. Řeč poslouchali pouze dva členové sboru. všichni ostatní se vzdálili do radní sině. Když řeč trvala již půldruhé hodiny, vstoupilo do zasedací sln několik obecních sta.ších a hlučně protestovale proli prodlužování schůze. Volali: „Kdo pak vás má pořád poslouchat! Toť hotové otravování! Slyšíme to už po desátě!“ a opět se vzdálili, V zasedací síni zbyl pouze jediný obecní starší p. rada Šraml. Pan starosta dr.

Prášek Thlem Šraml

15 article

Groš upozornil řečníka, že prodlužováním schůze zmaří projednání námitek, podaných proti výročním účtům společné vodárny, které se mohou podati do 2. března a do té doby není možna sbor ke schůzi svolati. Řečník pokračoval však ve svých vývodech o jakosti projektované jednotné vody, načež byl znov k věci napomenut, za hlučné pochvaly členů sboru. do zasedací síně se vrátivších. Rečník bez rozpaků pokračuje a polírá kandidátní listinu k volbě do správ ní a dozorčí rady společné vodárny. Pan starosta dr. Groš znova upozorňuje řečníka, že se uchyluje od programu, a když bude pokračovali, sdělil, že bude nucen odejmouti mu slovo. (Hlučný souhlas.) Pan Prášek: Tedy chcete provésti násilí? Pan starost dr. Groš: Pan řečník nemůže naprosto použit slov o násili, když už mluví plné dvě hodiny! IIlasy On zůmyslně usiluje, aby mu bylo odňato slovo, aby se stavěl jako mučedník. Když pak řečník pokračova dále o úkolech dozorčí rady společné vodárny, pro hlásil p. starosta dr. Groš, že mu odnímá slovo. Bouř- livá pochvala rozlehla se zasedací sinu. Pan Práše žádá, aby to bylo zapsáno do protokolu. Na to provedeny volby do dozorčí rady společné vodárny na rok 1907 a zvolení byli 31 hlasy ze 3 odevzdaných pp. dr. A. Baštýř, Brož, dr. Černý, Fatka Herites, Hodek, dr. Janatka, Koubek, Kovařovic, Kukla.

Groš doktor Prášek Ted A Baštýř Brož Černá Fatka Herites Hodek Janatka Koubek Kovařovic Kukla

16 article

A. Novotný, Pasovský, Pinz, Romováček, Seifert, Ša- fránek, dr. Šupich a Trnka. — Do správní a dozorč rady společné vodárny na místo prof. dra. Slavika zvolen p. F. Voitl. Do městské komise kanalisační zvolen p. A. Kubr, do komise zdiavotní p. M. Blecha Následovalo rokování o účtu z příjmů a výdajů společné vodárny za rok 1906 a námitkách proti účiu tomu počaných. Rade měslská navrhovala, aby ná- mitky, podané proti účtu p. Práškem, byly zamnítnuty a sbor aby proti účtům žádných námitek nepodával Pan ob. st. dr. Janatka dovozoval, že zavedení pitné vody v dosavadních rourách vodovodu nelze pro- vésti, poněvadž se roury nenechají tak dobře vyčístit. Pan Prášek v opětné delší řeči dovozoval, že výroční účty nejsou správné, jak už vylklo smíchov- ské městské zastupitelstvo. Rečník nalezl v účtecl jinou chybu. Neuvede ji a žádal p. starostu, aby dal účty prozkoumati, snad tu chybu naleznou. Doporu- čuje podání námitek proti účtu, ale návrh ten byl zamílnut. Když p. starosta dr. Groš dal referovati c dalším čísle jednacíha pořadu, prohlásil pan Prášek, že sbor nebyl schopný k usnášení se, poněvadž byl přítomno pouze 10 členů. Žádá, aby se hlasování vykonalo při nové volbě a aby se dnešní hlasováni zrušilo. Starosta p. dr. Groš sděluje, že proteslu vyho vuje a hlasování odkládá do příští schůze,

A Novotná Pasovský Pinz Romováček Seifert doktor Šupich Trnka F Voitl A Kubr M Blech Prášek Janatka Groš Šfránek

17 title

Konec schůze po 8. hod. večerní.

18 article Srážka vlaků u Petršpurku a Podbořan.

Srážka vlaků u Petršpurku a Podbořan. K oznámenému již neštěstí sdělují se tyto po- drobnosti: Srážka udála se ve stanici Petršpurku (mezi Žatcem a Plzní) a postihla silně obsazený ža tecký vlak, jenž přijíždí do Petršpurku po 1/24. hod odpol. Zajel po nesprávně položené výhybce na ko- leje, kde stál přijevší dříve nákladní vink, čekaje, až přejeda vlak osobní. Tento přijížděl se zmenšenou rychlostí, ale proto přece byla srážka velmi prudká. Hromový rachot, praskot drtících se vozův a výkřik hrůzy obecenstva a ná- řek cestujících otřásaly vzduchema místo poskytovalo hned obraz spousty. Ceslu jící prodírali se z trosek a nádražní úřadníci pospí chali hned na pomoc. Z počátku zdálo se neštěst větší než bylo ve skutečnosti. První zavazadelní vozy vrazily se jeden do druhého a následující osobní vagony vzepřely se a prozrazují zjevně sílu nárazu Železné části jsou zpřehýbány, dřevěné roztříštěny a sklo je vesměs rozbito. Cestující s osobním vlakem ucítili nejprve prudký náraz a sraženi skoro vesměs se sedadel. Padajíeí zavazadla, výkřiky bolesti a o pomoc a řinčení skla rozmnožovaly zmatek. Záhy nastal obecný útěk z vozů, protože vlastně nikdo nevěděl, co se stalo Nikdo sice nezahynul, ale jsou tři těžce raněn a 40 osob je pohmožděno. Na lékařskou pomoc musilo se čekati delší dobu, neboť město jest od stanice dosti daleko. S pomocným vlakem plzeňským přijeli ředite Střízek, insp. Mrázek a železniční lékař dr Olaser. Také ze Žatce přibyl pomocný vlak. Hned prvcovalo se také na očištění trali.

Střízek Mrázek Olaser Podbořany Žatec Petršpurk Petršpurk

19 article

Mezi těžce raněnými jest obchodník s do bytkem Abeles, jenž převezen do plzeňské ne mocnice, dále jakási paní z Jesenic a vrební kon- duktor Vykysalý, na něhož čekala v Plzni jeho paní se smutnou zprávou, že jeho dcerka na led upadla a těžce se zranila. Dále raněni oba poštovní úřadníci vlaku a mnoho jiných cestujících, nejvíce na hlavě a na nohou. Očitý svédek, jedoucí v II. tř., vypravuje Seděl jsem s jiným pánem v kupé II tř. Slyšel jsme prudký rachot a hned na to ucítili jsme ranu. Ja padl do zadu, kufr a krabice sletěly na zem. Vzpamatovav se, otevřel jsem okno, chtěje podívati se, co se stalo. V tom přišel konduktor, vyzývaje nás, abychom vystoupili. Kolem stáli zsinalí cestu jící. Ten si držel hlavu, jiný kulbal, jinému řinula se krev po tváři. Trvalo delší dobu, než přišla po- moc. Z poštovní ambulance bylo slyšeti nářeka sténání. Oba vlaky byly velice porouchány. Náraz níky byly zohybány, lavice v několika vozech III tř. na sebe vraženy. Několik vozů vyhozeno z kolejí vzepřeno na sebe. První dva nákladní vozy byly skoro zcela rozbíty. Neštěstí nebylo větší jen proto že strojník, zpozorovav při vjezdu do stanice falešnou výhybku, v poslední chvili dal zpáleční páru, čímž náraz byl oslaben. Strojník, ač lehee raněn, zůstal na svém parostroji. Část raněných dopravena pomocným vlakem do Žatce.

Abeles Jesenice Plzeň Žatec

20 article

Vinou neštěstí jest — jak již sděleno - pomocný výhybkář Opalka. Težce raněný Jos. Abeles utrpěl otřesen mozku a páteře, vymknuta mu ruka a dolní konče tny mu ochrnuly. Obchodník s dobytkem Adolf Keppl je po hmožděn na pravém spánku, má mnoho modřin stýská si na bolest hlavy a ledva mluví. M Schmiedlová býla zaopatřena svátostm umírajících. Utrpěla otřesení mozku, je v bezvědom a stižena je prudkým dávením. Lehce raněni (boule, odřeniny, modřiny p.) jsoh: Fr. Ktotz z Doupova, Fr. Š ch nei d e z Dobče. Ondř. Šandora, V. Bor z Do- mažlic, Ad Frohner z Heřmanovy Huti, stroj nik Č. Novák, pošt. konduktor Jos. Sinač z Plzně, Ant. Vojík. Aug Hutterova, M. Kussi Žihle, traťmistr Jos. Jindra, M. Vavrocho v z Plzně, M. Kalšanová ze Zbirova, S Fried, Ant. Weinert a Edv. Siegel, brzdič Frant. Trška, Herm. Eben, K. Herman (Podbo- řany) K. Kohn, Fr. Reiche r. M. Zentn er. M. Eben, Mourek, Em Bondy, H. Lau ber (Teplice). Jindř. Kohn, Ed Hermann, M. Zentner. Schinkte, Ant. Lehmannz Opočna, Siegel. Keppl. V. Bečv a ř. s Heller. Adolí Korálek z Bilska, Ant. Z i ba z Března, Osv. Köhler, P. Vodička, Ant. Havlík (Žatec). Fr. Heinl, dozorce telefonu (Pizeň), A. Weinertová (Petršpurk). Ant. Kraus. J. Horner, ekonom, dr. Artur Lö w s paní (Žatec), Kellner, Schuh a Alb. Oeser.

Abeles Keppl Ktotz Šandor V Bor Frohner Č Novák Sinač Antonín Vojík Aug Hutterův M Kuss Jos Jindra M Kalšanová Zbirův Fried Weinert Edv Siegel František Trško Herm Eben K Herman Podbo K Kohn M Zentn M Eben Mourek em Bond H Lau ber Jindřichův Kohn Hermann M Zentner V Bečv Heller Korálek Köhler P Vodička Havlík Heinl A Weinertová Petršpurk Kraus J Horner doktor Artur Lö Kellner Schuh Francie Doupov Francie . Š ch nei d e z Dobeč Plzeň Teplice Bilsko Žatec Heřmanův huť Lehmannz Opočno

21 article Český konversační kurs pro ditky v Karlových Varech. (Dilem dra. Emnan. Eogla.)

Český konversační kurs pro ditky v Karlových Varech. (Dilem dra. Emnan. Eogla.) sonr Proskočila před nějakou dobou karlovarským „Dadeblattem“ drobná, zajímavá zprávička, jejím stručným, ale nakvašeným obsahém bylo, že dr Engel zřizuje v Karlových Varech českou, soukro mou školu, ve které sám z ochoty je učitelem — — Nechtělo se v Praze z prvu ani věřill „To přec není možno! Vždyť nic o tom nevíme nic jsme o fom nečetli a neslyšeli Tak mluveno zcela v duchu pověstné už naší taktiky, charakterisované připadně úslovím o bubnu a vrabcích, „taktiky“, spočívající v tom, že dávno než se nějaká věc uskuteční, odkryjí se karty, aby druhá strana v čas ji mohla zmařit Dr. Engel mlčel, zprávu nevyvracel a nevyvráti ani další, sdělující překvapivé faktum, že už počet di- tek, „jeho školu“ navšlěvujících, jde přes sto — — Ve skutečnosti také nemohl vystoupit ani s de- mentim, neboť s malou korekturou a proti vší pravi- delnosti lázeňský tisk mluvil potud pravdu, ž: sku tečně dr. Engel pořádá dvakrát do týdne dobrovelní cvičení karlovarských dítek v jazyku českém a zazna- menává úspěchy pro celou veřejnost, českou i něme- ckou pozoruhodné. Třeha k rozvinutí obrázku začit od Adama.

Engel doktor Adam Karlová Vary Praha

22 article

Dlouholetou a úspěšnou praxí lékařskou v Karlo- vých Varech, posléz pak trvalým usazením v tomte místě, získal si dr. Engel, jako nikdo druhý, jasný ná- zer o pravém stavu a poměru národnostním v Karle- vých Varech. Stoje od prvě chvíle svého příchodu v popředí Čechů karlovarských, jsa v brzku pro Kar- lovy Vary druhým Paříkem, docílil utvoření střediska českého, dokázal dnešní „Slovanskou besedu Při tom ckem bystrého pozorovatele záhy po- střehl, proč se děti českých rodičů v Karlových Vareck i jinde usedlých odcizují. Po zralé úvaze, přese všech- nosobní zaneprázdnění a starosti, s obdivuhodnou energií a s obětováním vlastního zdraví, přikročil ne- hlučně k novému činu, jehož pointa zračila se v při pisech, rodičům českých dítek v Karlových Varec zaslaných, asi tohoto znění: „Zajistě čtli jste nedávn důtklivé vyzvání krajanů německých (Volksrath) k svým vlastním soukmenovcům: „Němci, učtes česky! A jestliže Němci sami takto volají ke svým kra janům, jaká byla by to nejen škod, nýbrž přímo pohana, kdyby rodičové a pěstounové čeští toho do- pouštěli, by dítky původu i rodu českého něly zůstá- vati vlastního rodného jazyka neznalými, neschop- nými v něm se vyjádřovati, nezpůsobilými, aby tak jeho prostředkem budoucně zabezpečovaly sobě vý- živu netoliko v Čechách, ale též v zemích, kde vlád nou příbuzné a mnohem lehčeji pak srozumiteln jazyky slovanských národů jiných, jako Poláků, Chor- vatů, Srbů, Rusů, Buiharů atd. 1?

doktor Engel Čecho Pařík Němec Polák Srba Rus Karlavýchod Vary Karelvýchod Vary Kara Vara Karlová Vareck Karlová Varec Čechy Sabbath

23 article

Ktemk ale mají se věci v Kartových Varech? Škol českých není a rodičům, většinou nemajet- ným, učilele svým dítkám vydržovati nelze; sami pak — jsouce klopotnou prací zhusta až do úmoru přelíženi — potřebného času jim věnovati nemohou takže často vidíme přesmutný zjev, že dítky = vy- chovávány jsouce toliko německy — znalost české řeči úplně ztrácejí, konečně svým rodičům a pěstou- nům ani nerozumíce! By v ohledu tomto zjednala se ale-poňí částečni náprava, budou se konati dvakrát týdně dobrovolná evičení v jazyku českém a sice ve zvláštní vhodné místnosti v „Slovanské besedě“ (Lothringorstrasse č 1107) úplně zdarma.

24 article

Cvičení počnou v sobotu dne 5. ledna 1907 o 3 hod. odpoledne a bude se v nich pak vždy ve středu a v sobotu v tentýž čas pokračovati.“ Jaký účinek měl apel Englův k českým rodičům, patrno bylo zmíněného dne (5. ledna), kdy přes dvace dítek českých v průvodu rodičů do „Besedy“ se do- stavilo, A v nejbližší hodině bylo jich už třicet, mez nimi mnohé, velice špatně česky již mluvící „Pan učitel“, dr. Engel, přiblížil se útlým duším dětským se vzácným porozuměním. Dalek toho, malé rozoumky zatěžovati předměty, v normálních školách obvyklými, na mysli měl zvláště českou konver saci, krásnou naši mateřštinu, jejíž poklady ocha- loval dětem přesně správnou svojí mluvou, v rouš českých, národních pověstí a dějepravy. Jen českým, našim dětem určeno bylo sle- chetné to poslání a uskutečnění. A tu stala s vzácná, zaznamenání hodná věcl Karlovarský „Badeblatt“ vyrukoval ostrým člán kem proti „čertovu kopýtku“, skrývajícímu prý se po soukromou školou Englovou a volal všechny karlo- varské Němce „Auf die Wache!“. Než účinek tohoto varovného článku byl přímo klasický! Od chvíle, kdy se objevil, netrhly se u bytu dra. Engla dvéře návštěvami ryze německých rodičů: pěstounů, kteří přicházeli s prosbou „aby pan doklor jejich děti do své konversační česk školy přijal a česky je naučil““ Nikdo nemohl býti více překvapen než dr. Engel Takové satisfakce po útočném článku „Badeblattu“ se nenadál.

Englův doktor Engel Dalek Němec Auf die Wache

25 article

Poukazoval na útoky rečeného listu, ele dostá- valo se mu téměř od všech německých rodičů sou- hlasné odpovědi, že litují, že sami se jazyku českému nenaučili a že přejí si, aby aspoň jejich děti česky uměly. Neúnavným jejich žádostem posléz dr. Engel vy hověl a zřídil vedle českého ještě druhé oddělení pre německé děti, učící se česky. A toto druhé oddělení do minulě neděle dne 24 února čítalo 135 dětí německé národnostia jazykal Kdo sám neviděl, stěží by uvěřil. těli jsme však příležitost právě v neděli shlédnouti na vlastn oči tento osmý div světa. Před „Slovanskou besedou“ karlovarskou od2 hodiny odpolední tísnil se zástup ditek, děvčat i hochů německých, a jen z pětiny asi českých, aby podrobii se jakési veřejné zkoušce a osvědčili svůj pokrok jazyku českém. Za necelé dva měsíce nemožno arci činiti divy, ale methoda dra. Engla ve vyučování češt ně znamenitě se osvědčila. Slyšeli jsme z úst ně- meckých dítek tvrdě sice, ale správně přednášeti lehce srozumitelné deklamace — i ty jsou tvorbou nedmor- ného učitele — a z úst českých dítek velmi pěkně zazpivanou melodickou a cituplnou „Ukolébavku“.v odměnu a pro zábavu maličkých schráno loutkové představení z pohádkového ovzduší a uspořádány hry, jež svedly v úplně přátelské shodě a dohodě děti obou národností.

Engel

26 article

Zajimavo bylo, že této odpolední produkci pří toma: byla řada rodičů německých, kteří s uzná ním a díky děkovali dru. Englovi za jeho ámahu a sna- žení; dítky pak byly šťastny, když mohly mu stisk nouti ruku a žádati o dovolení, aby do nejbližší ho- diny mohly přivésti nové a nové žáky. Dr. Engel sám, při své dobrotě a — pak tak jako rekonvalescent po vážné, bohdá zažehnané cho- robě — nemohl by drobotinu ovládnouti potřebnou kázní, A tu vzácnou spolučinitelkou v každé snaz „školy“ se týkající jest mu oddaná jeho choť, která s mateřskot laskavostí pečuje o školáky i žákyně za účinné pomoci „tetičky“ a operní pěvkyně sl. Ště- pánovy, jež při produkcích zpěvních drobným dět ským hláskům předzpěvuje. Nepřipadají nám jména i ostatních ochotných pá no, nadsených členů „Slovanské besedy“, kfeří dru Englovi výchovnou práci jeho usnadňují. Ale všiclin činí tak s nadšením a přesvědčením v dobrý výsledek který dojista i dru. Englovi zůstane nejkrásnější od měnou zajímavého podniku.

doktor Engel Engl

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má dnes o 10. hod dopol. schůzi ve své místnosti v budově sně- movní. Před tím o 410. hodině schůze parlamentní komi se. — Banket na počest 80. narozenin dra. Eduarda Grégra aspořádá Klub ná- rodní strany svobodomyslné v úteřý dne 5. března 1907 o půl 8. hod. več. v sále Měšťanské besedy pražské. Kuver 5 K. Přihlásky zaslány buďtež pod adre- sou Klub národní strany svobodomyslně v Praze do dne 3. března. Taktéž možno se přihlásiti osobně u tajemníka klubovního p. J. Kretšího denně mezi 6—7. hodinou večerní v místnostech klubovních. — Návšiěva panovníkova v Praze. Staro- stovi měst pražských dostalo se zprávy, že návštěva panovníka v Praze uskuteční se na- jisto po ukončení zasedání sněmu královstv českého v první polovici měsí c dub na. — Petice určené pro sněm král. českého V poslední dobé docházejí snému královstv českého petice, které nejsou pode psány členem sněmu a musí proto ža- datelům býti vraceny. Vzhledem k tomu se upo- zorňuje, že dle § 75. jednacího řádu podání ke sněmu mají býti přijímána pouze tehdy podálli je, tedy také podeplíse-l je některý člen sněmu.

Grégr K Přihlásky Praha

28 article

— „Volebni a stavební právo Němců v Pra- ze.“ V článku takto nadepsaném pathetický „Pr Tagbl.“ včera jal se obhajovati dvě německ - pražská práva, nikým neohrožená, práve totiž předně postaviti si v Praze vlastníhe kandidáta v nastávajících říšských volbách a za druhé nové kasino na Příkopě. „Pr. Tgbl.“ počíná si nejen patheticky, ale i larmoyatně a tváří se nejinak, než jako kdyby někdo v Praze Němeům skutečně zakazoval anebo bránil v jednom anebo druhém podnikání. Článek psán dokonce n naši adresu i mimo jiná duševní hnuti přičítá se nám v něm bezpřikladný hněv, zhoubně prý na náš organismus působici, nad kandidátem i nad kasinem a kdesi cosi. Nestačíme ani vyvraceti vyto německé domněnky o našich dojmech z obou německých usnesení, kteréž nejsou pro nás dokonce tak přespříliš kormutlivé, jak by páni Němci a jich redaktoři rádi. My jenom p svém publicistickém právu, kteréž si nedáme ovšem ani německým kasinem a jeho heroldy zkracovati, vyložili české Praze význam voleb- ního vystoupení Němců v Praze i bezměrně vzpupných řečí v kasině. Přece snad — s dovo- lením pana Mercya — bude smět české volič- stvo v Praze zvědět, že se tak zvaní pražští Němci chystají zasáhnout do volebního osudi českého jakožto vyslovení protivníe národního výsledku voleb praž- ských. Nikoli, aby ukojili zhavý chtíč volební. po celá desetileti v nich klidně dřimající, nýbrž aby porušili, ad absurdum uvedl projev volební vůle většiny obyvatelstva král hlav. města Prahy. Nebot, co pravi „P. T“ ve

Volebni Němec Tagbl Mercya P T Praha

29 article

svém včerejším článku? Náš prý „špatný hu- mor“ leží prý v poznání, že pražští Češi při- stoupí k volebnímu osudí nepochybně ve frak- cích roztřištění, že jim zvláště v předměstích nastává těžký boj se sociálními demokraty, a že za takových okolností nesmí se povrhovati žád- ným protivníkem, ani takovým, jako jsou Němci v Praze. „Právě to však mus býti,“ hlásá proloženým písmem „P. T.“, každému Němci v Praze a předměstích vybíd- kou, aby při nastávající volbě nescházel a sta- tečně držel s praporem, který tentokráte sjedno- titi má všechny příslušníky kmene (??) k vyko- nár jich parlamentního práva“. Nejedná se tedy Němcům v Praze o německého sčítací ha

Čech Němec Praha

30 article

kandidáta, nýbrž o onoho užšího kandidáta če- ského, jehož volbu chtějí rozhodnouti. Jak pak by se dalo jinak mysliti to protičeské pro- tivníctví, na něm právě záleží tak velice „Pr. Tagblattu“, že zrovna k vůli němu mus každý Němec k volbě? Je-li ta německá volební věc v Praze tak spravedlivá a bezůhonná, necht „P. T.“ plnými poctivými (1!) ústy poví: my Němci dáme své hlasy v Praze při užší volbě soc.-demokratickým kandidátům! Jen ať jdou páni pražští a předměstští Němci a budou-li moci, oť rozhodnou svými hlasy některé před- městské volby v národní neprospěch české Prahy, ať jí dají ochutnat aspoň na jedno parla- mentní období nějakého toho protinárodního po- slance německo-židovskými hlasy zvoleného, ručíme jim za to, že to udělaji po- prvé a naposled. Však ten led české na- rodní zlhostejnělosti v Praze neni všude tak silný, jak si německé kasíno a dr. Eppinger myslí a hodlají-li se pp. „Němci“ pražšti po něm odvážit tak daleko od břehu, zvědí českou odpo- věď! Nám však dovoli pan Mercy o tom psát, a ne-li, budeme psát bez dovolení. Jinak jest nám zásadní usnesení německo-liberálního sjezdu, že volební okresy s národními menšinami jsou sporny a volným předmětem boje mezi národ- nostmi, velmi vítáno, jakožto dokumentár- ní popředí německé zásady, že vo- lební řád jest prejudicí pro sněmovní národnost- ní rozdělení země. A co se týče nového něme- ekého kasina, této „vrchní stavby vznešené a dů- stojné německé společnosti pražské“, spočívající prý na spodní stavbě české proletářské společ- nosti v Praze, silně doufejme společně s Němci, že bude pomníkem epochálního obratuu vývoji poměru mezi oběma národnostmi v Praze!

Němec doktor Eppinger Mercy Praha

31 article

— Politický klub pro dolejší Nové město v Praze koná v úterý dne 26. t. m. v hotelu »u černého orla« na Poříčí o 8. hod. večerní schůzi správního výbo u s programem: Roz- hovor o jmenování kandidáta do říšské rady, ustavení volební a hospodářské komise atd. Jest nezbytno, aby každý nově zvolený člen vý- boru do této schůze určitě se dostavil. — Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva královéhradeckého zvolený zemský poslanec Ignác Sedínko, rolník ve Svobodných Dvorech, byl od císaře potvrzen. — Vrchnímu lesmistru kn. Schwarzen- berga Juliu Hamplovi v Hluboké udělen byl ryt. kříž řádu Frant. Josefa. — Arcivévoda František Ferdinand jmenoval p. Viléma Rychlíka svým ko- morním vlasenkářem. — Promoce. Doktorem věd technických bude v středu 27. února o 1/212, hod. dopol. veřejně pro- hlášen pan Stanislav ZüngI, architekl, stavitel a inženýr král. hl. města Prahy, ve zkušebním sále českého vysokého učení technického v Praze. — Úmrtí. Včera zemřel pan František Jan Svo- boda, bývalý majitel kožešníckého závodu a sou- kromník v 70. roce věku svého. Pohřeb bude zejtra o 3. hodině odpoledne z chrámu sv. Jiljí (u Domini- kánů) na hřbitov olšanský. — V Plzni zemřela dne 22. února po delší trapné nemoci u věku 40 let chot ředitele měšťanské školy paní Anna Tyšlerová rozená Salákova, všeobecně oblíbená pro svou ušlechtilou mysl a dobré srdce. Pohřeb konal se dne 24. února o půl 3. hodině odpoledne na lamější ůstřední hřbitov sv. Václava. — Včera večer zemřel pan Josef Vondráček, majitel fiakrů a realit v Praze, maje věku 51 let. — K otázce připojení obcí Podolí-Dvorců ku Praze. Občanský klub voličů podolsko dvoreckých žádal obec pražskou o zrušení poplatku 2 hal. za průchod vyšehradským tunelem pro pěší osoby.

Ignác sedínka Hampl František Josef František Ferdinand Rychlík Züngi Jan Svo svatý . Jiljí Domin Tyšlerová Salákův svatý . Václav Vondráček Nová město Praha Hluboká Olšanský Plzeň svobodný Dvůr Doktor věda český vysoký učený technický v Praga obec Podolí

32 article

Tomuto požadavku městská rada pražská nevyhověla, poukazujíc, že obec pražská přinesla již značné oběti zřízením tunelu a vystavěním nákladné silnice. z čehož znamenitý a hlavní prospěch vzešel právě obyvatelstvu obcí Podoll-Dvorců a že finanční stav nedovoluje, aby se výnosu poplatku za průchod tunelem zřekla. Následkem tohoto odmítnutí svolal klub na den 24 t. m. do hostince »u Karla IV.« v Podolí veřejnou protestní schůzi, kteréž předseda klubu p. H. Münních předložil ke schválení resoluci, aby první podmínkou dalšího vyjednávání bylo zru- šení poplatku pro pěší za průchod tunelem vyšehrad- ským. Tuto resoluci odůvodnil předseda tím, že řečený poplatek velice tiží nemajetnější dělnickou třídu a proto že dlužno domáhati se jeho zrušení. Rozvinula se čilá rozprava. Řečníci, kteří s resolucí souhlasili, vytýkali, že z připojení obce ku Praze dělný lid žádného prospěchu miti nebude a že na- opak budou byty a všechny životní potřeby zdra- ženy. Oproti těmto námitkám pp. T. Praus, V. Hanner a Safář poukázali na žalostný stav, v jakém se obyvatelstvo podolské nalezalo před zřízením tunelu i k tomu, že připojení obce ku Praze jest jedině v zájmu obce Podoli-Dvorců, že po připojení při- veden bude do obce stavební ruch, jenž opět přinese výdělek zejména třídám dělnickým a řemeslnickým a povzbudí obchod a průmysl. Pan dr. Lhota pole- misoval s navrhovatelem resoluce, zmíniv se o tom, že obyvatelstvo podolské má býti Praze vděčno, že konečně uskutečnilo se po tolik desetiletí želané pro- kopání vyšehradské skály a že není slušno žádati od obce pražské, aby i zcela mírný poplatek za průchod slevila. Řečník poukázal, že obec pražská nemohla se odhodiati ani ke zrušení poplatků na mostech do VII. čtvrti vedoucích, ač mosty tyto

T Praus V Hanner Safář doktor Lhota Podoll Karel Iva Podolí Praha

33 article

slouží téměř výhradně občanům pražským, kdežto zde se jedná o komunikaci, sloužicí téméř výhradně obyvatelstvu přespolnímu. Dokud tunelu nebylo, každý, kdo do Prahy nebo zpět chtěl se dostati, bez reptání zaplatil převozníkovi poplatek dvojnásobný a při velké vodě i desateronásobný a byl ještě rád, když se mnohdy po dlouhém čekání vůbec převezl, jinak, zvláště za nepříznivého stavu vody neb v noci, musil často s nebezpečím zdraví a i života vážiti dalekou cestu po příkré, neupravené a neosvětlené stezce kolem hradeb a branami vyšehradskými, cot dnes vše patří již minulosti, dík matičce Praze. K konci řeči své, v níž poukázal též na to, že při- pojení obce ku Praze stalo se silou poměrů neod- vratitelnou nutností a nedá se zadržeti malichernými protesty, sledujícími osobní cíle, apeloval řečník na účastníky schůze, aby nedali se másti a strhnouti populárním sice, ale lichým a ve skutečnosti nepro- veditelným heslem »Poplatky zrušit« a aby navrženou resoluci zamitli, poněvadž musí zcela určitě vyzníti úplně na plano a to na újmu vážnosti těch, kdož pro ni hlasovali, poněvadž nic nemluví pro ni, ale vše proti ní. Místo přijetí resoluce navrhl pak pan dr. Lhota, aby klub, když se mu tedy v podstatě nejedná vlastně o nic jiného, než o ulehčení ne- majetným třídám, podal žádost k obci pražské, aby v budoucnu dělnictvu, školním dítkám a vůbee osobám nemajetným byl na průkaz obecním úřadem stvrzené legitimace povolen volný průchod tunelem a náhradu aby nesly příslušné obce. Tento návrh. ač byl značnou částí přítomných, ba i klubem po- zvaným řečníkem p. Slavíčkem schvalován, nedosáhl vělšiny. Nepatrnou většinou odhlasováno přijetí předsednictvím klubu navržené resoluce. — Ovšem

doktor Lhota Praha