ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a8f24900-7108-11dc-a3e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 66, person 119, org 14, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. ledna 1904.
4 masthead
Číslo 23,
5 article
Ostatně v době, kdy dali jsme se svésti k nevý hodné politice na Balkáně, uzavřena byla tajná smlouva mezi Berlínem a Petrohradem, již odhal nám teprve Bismark. Trojspolek neměl tudíž v tomto případě roli rozhodující. Byť byl i trojspolek jistou zárukou míru, nutno doznati, že by mír zaručila také jiná konfigurace států evropských. Komu však jde trojspolek vlastně k dubu, než Německu, jako pevný podklad jeho světově politiky, jako bašta proti odvetě francouzské? Pro Rakousko a Italii má trojspolek význam te- prve v řadě druhé. Německo se nám špatně od- plácí za velikou službu, již prokazujeme mu tím, že trváme ve trojspolku. Po stránce hospodářské nedbá na nás ni za mák. Že Německo nevypovědělo nám ještě obchodní smlouvy, nestalo se snad z ohledu na trojspolek, nýbrž proto, že není ještě s Ruskem hotovo. Kdybychom dnes vůbec chtěli ještě počínatis jako stát k jednání schopný, musili bychom přede vším uznati chybu rakouské obchodní politiky, že nedbá v tomto ohledu Německo předstihnout. Nebot v okamžiku, kdy Německo dohodne se s Ruskem. pozbude všech ohledů na spolek s námi a smlouv prostě vypoví. Smlouvati lze se jen se státy, které hájí zájmy shodné a souhlasné, toho však o poměru Rakouska a Německa říci nelze. Kdybychom my ne byli svazku s Německem věrni, toto osamotnělo by v Evropě nadobro. My jsme věrni, ale vždycky na místě nepravém. Polemisuje s del. Marchetem táže se řečník, jaké výhody politické má pro Rakousko spolek Německem? Před kým chrání nás? Před Ruskem?
Balkán Berlín Petrohrad Německo Rakousko Rusko Evropa
6 article
Třeba nám takové východní politiky, jež by nás zne- přátelila s Ruskem? V politice na Baikáně postu- pujme společně s Ruskem, jako se státem, jenž tam sleduje tytéž zájmy, jako my. Poukázav na obrovský vliv, jehož zjednalo sobě Německo v Turecku av Asii dráhou bagdadskou a svým hospitálem na drá- hách východních, praví řečník: »Byť se i podařilo naší diplomacii, zabrániti této okkupaci tureckých dráh, je pořád jisto, že Rakousko-Uhersko leží na tratích k bagdadské dráze mezi mořem perským a Hamburkem a je tudíž samozřejmo, že v okamžiku, kdy Německo hospodářsky zmocní se tak rozsáhlého území, jakým je Malá Asie, musí usilovat o převahu také na pevnině, kterou k tomuto území cesta vede a zabezpečití sobě zejmena převahu v oboru do pravním. Tato politika nedá se označiti frásí »spolkove věrnosti« a hrozí tudíž samostalnosti naší říše velik nebezpečí z celní unie. Jsou-li obavy před konku rencí zámořskou, stačí obrniti se proti přesile bu náležitými cly, nebo vhodnými obchodními smlou vami. Abychom však pod hospodářskou vlajkou při- kovávali se k Německu také politicky, proti temu dlužno co nejrozhodněji se ohraditi v zájmu samo statnosti této říše. Pojednav o zájmových rozporech Ruska a Ně mecka na Balkáně a v Turecku, dovozuje dr. Kramá že správná politika balkánská nesmí opíratis o smlouvy s Německem proti Rusku, nýbrž o poli tiku dohody s Ruskem, které nerozpakuje se př obraně našich zájmů na Balkáně po případě i za- kročiti proti Německu. Na Balkáně očekává rakouskou poliliku veliké poslání.
Rusko Německo Turecko Asie Rakousko Hamburk Balkán
7 article
Ministr zahraničních záležitostí zcela správně hájí zásadu, nevměšovati se do vnitřních zále žitostí států balkánských a nedělati té či oné tamější straně vůči Rusku berana, protože by způsobeny býti mohly poměry nebezpečné říši rakouské pro doby budoucí. Neodchýlí-li se Rakousko od této po- litiky, pozbudou také národy balkánské vůdi nám nedůvěry, vyvolané a živené neunavnými agenty. Musíme nejen hájiti mezinárodní zájmy národů na Balkáně, nýbrž i jejich hospodářské zájmy a míti na zřeteli, že správného principu říšského ministra financí ohledně Bosny použíti by se musilo také pro Balkán, abychom si podporou hospodářských poměrů také tam zjednali silné území pro odbyt. Řečník zabývá se pak vnitřními poměry a pro- hlašuje, že pochopuje, že delegát dr. Bärnreither a Marchet pohlížejí do obchodně politické budoucnosti s obavou, proto že se náš parlament nalezá ve smutném stavu. Dr. Bärnreither praví, že použití § 14. při obchodních smlouvách není přípustným, což jest ovšem správno. Který cizí stát chtěl by uzavírati s námi smlouvu, když tento paragraf poskytuje jen labilní záruku? Řekne se, že jest to vlastně důvodem proto, by se měnilo vše, by se tyto poměry změnily, jak appeloval na nás delegát Marchet.
doktor Bärnreither Marchet Rusko Rakousko Balkán Bosna
8 article
Nepopírám, že poměry jsou těžké a nepodceňu těžké postavení žádné strany, která se nalézá v boji, ale prosím, aby také naše postavení nebylo posuzo- váno falešně. Jsme zajisté v každý čas ochotní ke smírné rozpravě s Němci, ale — pravím to zcela dů- razně — o věcech, které náležejí do kompetence obou národů. Jsme vždy ochotni s německými sousedya krajany promluviti o rozřešení a zařízení správy, jak by vyhovovala tužbům nás obou a zaručovala naše národnosti lépe, ovšem tak, že nikdy nepřistoupíme k tomu, aby utvořilo se uzavřené území, anebo abychom zřekli se svých menšin. Na požadavek po uzavřeném území nepřistoupíme z důvodů státnícha národních. Jest nám však nemožno s Němci jednati o věcech, které výhradně náleží do kempetence vlády, jež spořádali jest povinnosti vlády ve vykonávání moci, ktera jí přísluší dle stát. zákl. zákonů. Četli jsme před několika dny, že ministr justice vydal výnos kterým zavádí se jako vniterní řeč pro polské slátní zástupce polština. Vláda tak učinila bez konferenei s Němci a bez konferencí s druhou národností v zemí (ruskou). Se žádné strany nebyly učiněny námitky. jako by postup vlády byl protizákonný, naopak, každá uznala, že vláda jednala v mezích své kompetence, podle které má právo vniterně zařizovati úřady. My nechceme, leč aby to, nač máme právo dle § 19. ústavy, co bylo v praxi po 31/2 roku a co nám bylo vzato proti všemu právu a zákonu a co státní správu jen zjednodušilo, bylo nám vráceno. Nechce- me, aby nám bylo něco zaplaceno napřed, chceme, aby napraveno bylo bezpráví, které spácháno bylo na nás.
Němec
9 article
Pan del. Glöckner vyzývá nás, abychom vzhledem na posvátnou osobu císařovu, na jeho věk. a n rodinné neštěstí povolili a umožnili opět dělnost par- lamentu. Chápu každou úctu k Jeho Veličenstvu, ale proč pak p. posl. Glöckner, který povždy byl největším křiklounem, tuto úctu neosvědčil, když ce jednalo o proviso- rium vyrovnací s Uhrami? Proč ten- kráte neměl zřetel na posvátnou osobu Jeho Veličenstva, proč Němci nemají tuto úctu míti a proč ji máme míti jen my? Del. dr. Stránský: Kvartální loyalital Del. dr. Kramář: Pan del. Glöckner pravil dále. že nemáme zneužívati tísně, ve které se nalézá stát k vyděračství. Proti tomu musím profestovati, my chceme jen svoje právo a žádné koncese. Také však my máme v jižních Čechách nouzi a tíseň, které se zneužívá jako zbraně v politickém boji. Toho dosu ještě nebylo! Pokud vykonáváme obranné právo ob- strukce, posud vždy jsme ji zastavili vůči každé olázce nouze a lísně se týkající. Teprve na s ně- mu král. českého bylo pohroženo také obstrukcí, kdyby se projednala před- loha ve příčině poskytnutí úlev z nouze. A tu pan Glöckner, který zde mluvil tak (klivě, za- pomíná, že on má hlavní vinu, že na sněmě král. českého propukla obstrukce tak neočekávaně. Mohu na tenlo dobře míněný appell odpověditi jen voláním ke vládě: „Dělej svou povinnost!“ Nechceme žádné bezpráví, chceme jen to, co jest zákonem, co jest po- vinnosti vlády. To všecko chceme cele! Naslanou-li však poměry, které mohou poškoditi monarchii a také nás, nebudeme míti zodpovědnost my, nýbrž jena jedině vláda, která nám odpírá, co jest dle zákona povinna konati. (Pochvala)
Glöckner Němec Del doktor Stránský Kramář Uhry Čechy
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. ledna (Körhrův vzka do krajin nouzí postižených.) La ciný vtip, jímž dr. Körber v »Abendpostu« od- pověděl na žádost obyvatelsíva českých krajů, postižených loni živelními pohromami, přijat potleskem jen placenou vídeňskou a od ní zá- vislou pražskou klakou; všude jinde setkal se s rozhodným odporem. Jestliže dr. Körber, jenž za své čtyřleté vlády již tolikrát nevábal disponovati rozpočtem bez předchozího schivá- lení parlamentu, náhle projevuje tolik úcty k parlamentní pravomoci, že se zdráhá užiti státních peněz i na výpomoc v nouzi, není t již výkon svých povinnosti si vědomého stát- níka, nýbrž nanejvýš malicherný projev škodo- libosti. Tak chápe Körbrův vzkaz do českých krajů »Kurjer Lwovski«, jenž výslovně podo týká, že má-li § 14. jakou oprávněnost, má ji především v případech živelních pohrom a že proti použití státních peněz na výpomoc obča- nům, živelními pohromami postiženým se žádné strany parlamentu neozval by se odpor. »Vy užitkovati zoufalého postavení obyvatelstva k úče- lům politiekým — píše »Kur. Lwov.« — dá vati lidu na srozuměnou, že obyvatelstvo, po- stižené krupobitím, má pykati za obstrukci po- slancův, jest nemravné a může vzbuditi nevol poctivě smýšlejících politiků.« Lvovský list soudí proto, že dr. Körber ještě jednou uváží svou ukvapenou odpověď a vyhoví pak oprávněné žádosti českého rolnictva. Ba radí i svým kra janům haličským, aby po příkladu rolníků če ských svolávali sehůze v krajích, postižených povodněmi a dovolávali se co nejrozhodněji pomoci státní, na niž mají právo tak jak občané jiných (zvláště německých) korunníc zemí rakouských.
Körhrův Körber doktor Körbrův Kurjer Lwovski Praha
11 article
V Praze, 22. ledna. (Zhoršení si tuace v Uhrách.) Od počátku prosince kdy se hr. Tiszovi podařilo zažehnati obstruke největší opposiční strany a kdy vládní tisk uherský již předpovídal, jak nejen obě braneck předlohy, nýbrž i zatímný rozpočet bude v uher ské sněmovně vyřízen do zahájení delegací dne 15. prosince, minuly téměř dva měsíce a vláda Tiszova nachází se v témž beznadějném stavu v jakém byla počátkem prosince. Má sice od- hlasovaný první branecký zákon, stanovící výši kontingentu, ale kdy se domůže druhého zá kona, jímž se má dáti svolení k odvodu za rol 1903, nemůže nikdo dosud udati, poněvadž počet obstrukčníků, jenž v prosinci sklesl as na 15 hlav, znenáhla zase roste, takže se může odvážiti opět obstrukce technické. Jest přiro zeno, že vládní tisk slevil už zase ze svého vítězného tonu; ale i mírné opposiční orgán hr Apponye dovozuje, že tak, jak to jde v Uhráeh již celý rok, dále to jíti nemůže. »Jestliže — praví — obstrukce se v brzku nezhroutí sama sebou, musí se něco státi. Nemůže se přece dopustiti, aby v Uhrách sešlo se dvou odvod a vojsko bylo zbaveno dvou nejmladších, nejsil nějších ročníků. Veškera cizina by se vysmála naší říši, nemluvě ani o nebezpečí, které hroz z událostí na blízkém i dalekém východě . .
Tisz Tiszův Praha Uhry
12 article
Něco se musí státi a sice brzy; musíme nalezt východ z chobotu, v němž Uhry uvázly.« Na otázku, co se má státi, ví »Budap. Tagbl.« jen jednu odpověď: nové volby. »Jsme-li dobř zpraveni — dodává — vláda není neochotna, navrhnouti v případě potřeby tento prostředel koruně. Čím více obstrukce bude síliti as prodlužovati, tím více se přiblíží moment, v něm skončí život nynější poslanecké sněmovny« Z Lublaně, 21. ledna. (Politieká schůze.) Ve Sv. Rupertě v jižním Štyrsku mluvil minulou neděli posl. J. Roškar před svými voliči, většinou rolníky, jichž se sešlo přes 200 Schůze, vyslechnuvši zprávu Roškarovu, přijala resoluci, vyslovující nedůvěru vládě Körbrově. protestující proti nespravedlivému rozdělování subvencí se strany zemského výboru a žalující. že místodržitel dosud neuznal za bodno, přiučiti se slovinskému jazyku, aby rozuměl aspoň sle skům slovinského lidu, tvořícího třetinu všeho obyvatelstva štyrského. V další části resoluce žádá se rozdělení Štyrska v část německou slovinskou, vyzývají se Slovinci, aby se řídil heslem: Svůj k svému!, žádá se užívání slo- vinštiny ve všech úřadech, zřízení slovinské uni- versity a vrchního zemského soudu v Lublani
Uher J Roškar Roškarův Lublaň Štyrsko poslanecký sněmovna
13 article
Ze Záhřeba, 21. ledna. (Proces Po točnjakův.) Za přelíčení proti dru. Potočnja- kovi a redaktoru Korci bylo nutno čísti brošuru, z jejlhož sepsání a rozšiřování obžalovaní jsou viněni. Čtení bylo prohlášeno za tajné a tu státní zástupce Gjuričič žádal, aby novináři ne byli připuštěni za důvěrníky obžalovaných. Soud zamíti tuto žádost a zástupcové »Obzoru« a »Agr. Tagbl.« byli svědky tajného líčení. Před- seda soudu je dříve napomenul, že obsah inkri- minovaného spisu nesmějí uveřejniti. Novináři se řídili tímto pokynem a referovali ve svých listech pouze o věcech, jež neprohlášeny zu tajné; ale přes to oba listy byly skonfiskovány Státní zástupce vymstil se na novinách za to, že soud nevyhověl jeho návrhu. V přelíčení se pokračuje zvolna. Oba obžalovaní popírají své autorství inkriminovaného spisku a vedou nato řadu svědků.
Korec Záhřeb Gjuričič
14 title
Politické zprávy zahraničně.
15 article V Praze, 22. ledna.
V Praze, 22. ledna. Roztržka mezi franconzskými socialisty. Levice radikálně socialistická na schůz konané 18. ledna, konstatovala, že počet jej členů obnáší 82 poslance. Bylo usneseno, od mílnouti veškeré smiřovaci pokusy, nabízené starou skupinou, ale ze zdvořilosti pouze ozná- miti příčiny vystoupení výkonnému výboru, jenž se má sejíti v několika dnech a jehož před- sedou — bude nutno vykonati nové společné volby — chce míti levice radikálně-socialistická svého příslušníka, poslance Lafferrea. Bude-l zvolen, bude jeho zvolení uznáním parlamentn roztržky. Ježto z bývalé skupiny radikálně sociální čítajíeí 116 poslanců, jsou dosud 23 nerozhod nuti, ke které straně se mají přidati, takže tvoř skupinu tak zv. »divokých«, zbývá v bývale straně jen 11 poslanců. Rakouské vyslaneciví v Paříži. Rakouský vyslanec v Paříži, hrabě Khe venhüller-Metsch odjede koncem t. m. asi n 14 dní do Vídně a po svém návratu bude ještě asi do konce dubna bydleti v hotelu »Bristol« ježto na vyslanectví v rue Varenne se prováděj opravy. Hrabě Kinský, přidělený k vyslanectví. nevrátí se již do Paříže, ježto po smrti svého otce se stal princem a hlavou rodiny. Jeho ná- stupcem bude hrabě Thadeáš B. Kozie- brodski, jenž byl přidělen k vyslanectv v Brusselu. Dar ruskému carn. Baron de Baye a hr. Montherlant odevzdal jménem výboru »Souvenir de Bétheny« carov jezdeckou sošku, znázorňující cara při prohlíde vojska a zhotovenou sochařem Jaequ. Froment Meuricem, jenž vytesal též nedávno inanguro vaný pomník Chopinův v sadě Monceau v Paříži. Car přijal delegáty francouzského výboru ve zvláštním slyšení a téhož ještě dne posla mladému sochaři a hraběti Montherlantovi řád sv. Stanislava.
Lafferreo Kinská Souvenir Jaeq Chopinův svatý . Stanislav Praha Paříž Khe Vídeň Brusel Bristol Thadeáš B Kozia Froment Meuric Baron jít Bay
16 article Zajímavé pro úřadnictvo ...
Zajímavé pro úřadnictvo ... (Otázka levných a zdravých bytů ve světle přednášky. Spolek architektů a inženýrů pečuje o všechny aktuální otázky a každého týdne v před náškovém večeru věnuje jim nějakou kapitolu. Byl tak i včera, kdy o nadepsaném thematu rozhovoři se městský inženýr pan F. Velich. Dříve však učinil obvyklá sdělení presidiální cís. r. inž. p. Jahn, jenz mimo jiné poukázal na důležitost a zajímavost před- náškového thematu. Inženýr města Prahy p. Frant. Velich v poutavé přednášce své v podstatě promluvil asi takto: Je ne- sporno, že požadavek zdravého, jinými slovy či- stého, světlého, prostorného, suchého a teplého bylu jest kardinální podmínkou jak zdráví jednotlivce, tak rodiny. Slovem — je živolní potřebou, které musí být vyhověno v zájmu zdárné existence celé společnost lidské. Požadavek tento klade se na všechny a žádá se pro všechny vrstvy obyvatelstva a platí v prvě řadě pro veliké komuny, kde hygiena zvlášť jest jím podmíněna. Že není mu vyhověno až dosud z velké části, není však také žádnou tajností. Činěny již po- kusy o reformu a to pro stav dělnický, nejnověji pak obrácen zřelel k olázce levných a zdravých bytů pro úřadnictvo. V každém velikém městě tvoří tato třída po dělnictvu nejčetnější kádr všeho obyvatelstva, není však o ni dle toho se strany obce, země, ani státu tak dbáno, jak by početností a poplatností svou zasloužila.
F Velich Ing Jahn František Praha spolek architekt
17 article
Ví se předobře v naší společnosti, že s byty úřadnictva vypadá to namnoze bledě. „Aby se mohlo vyslačiti se služným, dlužno se uskrovniti na bytě“ — bývá z pravidla zásadou, arci falešnou, bohužel však vlivem různých okolností jedině možnou, nemá-li úřad- ník upadnouti do dluhů. Drahola bytů slušných a po- stavení úřadníka přiměřených, nutí jej, že uskrovní a tísní se v místnostech namnoze o jediném pekoji a kuchyni. Přihlédněme ku poměrům v Praze. Zde musí průměrný úřadník obětovati za byt čtvrtinu až třetinu svého služného. Má-li příbytečné, pak musí ještě kromě toho dosazovati nejméně 40—200 K n nájemně. Jaké jsou následky špatného obydlí, fysické i mo rální, netřeha zvláší uváděti, neboť příliš jsou zná- mými. Běží o reformu bytových poměrů. Pan před- nášející je toho názoru, že je možna jednak svépomocí. arci za patřičného přispění stálu, země a obce. Při řešení otázky přiměřeného obydlí pro úřad- nictvo jsou dva momenty vůdčími myšlenkami ato předně vlastní domy činžovní v městě s byty účelně zařízenými a levnými a za druhé kolonie úřadnických domků na periferii města a zn ní, ev. v městě samém na místech příhodných. Pan přednášející detailně popisuje plán takového úřadni- ckého domu a akcentuje zejmena isolaci kuchyně jen pro její účely a doporučuje zřízení malých prádelen při každém jednotlivém bytu. V povaze člověka a ze- jmena ženatého, jest uložena vždy touha žíti pro sebe. míti svůj domek, své „hnízdečko“. Věc tato poslední zdá se na oko příliš problematickou a ideální, ale možno ji přece uskutečniti za jistých podmínek, a tot kdyby plánem určena byla místa nezastavená pro stavbu takových úřadnických domů a kdyby zjednáne bylo levné spojení mezi středem města a nejbližším okolím.
Praha
18 article
Přímo ideálným obýváním, zejmena pro úřadni- ctvo s jednoduchou frekvencí mohly by býti domky na obvodu příští Velké Prahy, s řadou menších za- hrádek, arci, když by tramwavové spojeni bylo zlev- něno tak, aby cena bytu opětně nezdražila se nad vy- tčený normál. Pan přednášející líčí vnitřek takového domku. Nechce salonů, nýbrž jen útulné, přívětivé pokoje, kde by bylo s dostatek klidu pro úřadníka, po- třebujícího pe práci odpočinku a osvěžení. Za pomoci obce, země a eráru daly by se dojista zřídit takové kolonie domků. Při vyhledávání míst pro rodinné domky mimo vlastní centrum obce pražské budiž přihlíženo k tomu, aby vyhověno bylo vše- možně podmínkám veřejného zdravotnictví a potřeb Pan přednášející míní, že mohla by se založiti a kci- ová, úsporná a stavební společnost, slo- žená z úřadníků, jež by zakupovala výhodné pozemky a budovala na nich rodinně nebo činžovní domky Společnost mohla by se utvořiti nyní tím spíše z úřad- níků, neboť nyní, jak známo, budou jim vráceny kauce Toť asi v hlavních rysech stručný výtah přednášky jež způsobila delší věcnou debattu.
Velká Praha
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Bída a vláda. Dne 20. července zpu stošena byla čásť naší vlasti hrozným krupobi tím. Kde toho nebylo, tam ničivé dílo konala velká voda a kde nebylo té, tam krise průmy slová hroznými svými důsledky zasáhla v ho- spodářské poměry naší vlasti. Jest zle v celé zemi, na tisíce lidi zahálí a nikde nejmenší na- děje, že zachmuřené hospodářské nebe opět se vyjasní. Toť se ví, že lid náš ve přesmulné situaci své obrací se o pomoc a o spásu k těm jimž svěřil pěči o blaho a štěstí země, že obrací se k poslancům svým, aby zakročením pomohli. Co ohledu tom státi se mohlo a čemu nevadila národní čest, stalo se všechno, poslanci svou povinnos plně vykonali. Nemluvili pouze, jak se od ních žádá se strany lidí, kterým poslanecké schůze jsou lacinými produkcemi divadelními, nýbrž ve věci této skutečně jednali. Leč ukázalo se, že co se strany státu na ulevení bídy bylo vy- konáno, daleko nestačilo a že třeba by se to u nás, v srdci vzdělaného světa, nemožným zdálo, počiná se ve mnohých krajích objevovati příšera — hlad. Zdali tyto ohledy na děsné hospodářské poměry v zemi či zdali čirá humanita to byla, o tom nechceme roz- hodovati — ale stalo se, že agrární po- slanci sněmovní a také někteři jiní stou- penci strany, obrátili se stejně znějícími telegramy na vládu, resp. na dra. Körbra, aby pomohl.
20 article
Co učinil tento pán, je známo. S jízlivým po- směchem odkázal agrárníky na českou obstrukei na říšské radě a na německou na sněmu krá- lovství českého. Pokud prý nemá povoleny kre- dity od parlamentu, nemůže prý při nejlepší vůli v ničem trpícím vyhověti. Pan Körber prostě odkázal strádající na poslance strany svobodomyslné a poštval proti nim zároven agrární poslance a stranu za nimi stojící. Zdali to bylo jednání loyální a zdali dá se se stano- viska rozšafného člověka ospravedlniti, o tom patrně chef vlády zapomněl uvažovati. Pro tuto nezbytnou potřebu, pro jakouž snad výhradně byl § 14. do ústavy zařaděn, dr. Körbe § 14. nemá. Pro hladem zmírající poplatníky bez poslanců rozhodovati nechce, jakkoli má k tomu právě v tomto případě nepopiratelné právo. Již z toho patrno, že nešlo pánu tomu, když paušálně odmitl ty, již přišli s prosbou o pomoc, o formální právo, nýbrž že použil je- jich bídy, aby schladil si tím žáhu na domně- lých původcích české obstrukce. A to nebylo jednáním ani rytířským, ani ne politickým. Kdo hladovým, kdo těm, již nemají co dáti dětem
Körber doktor Körbe
21 article
svým, kdo místo aby poskytl mrznoucím trochu pokrývky — podává jim popsaný list odmílaci. nebo výklad o různých ústavních kompe- tencích, není kavalírem a nemá srdce. Ale nemá také smyslu pro právo. Z toho. že poslanci mu nepovolují, co by si přál. nesmí chef vlády pokládati voliče neoblíbených snad poslanců za lidi mimo vše právo, za lid od státu odstrčené, k nimž správa státní nemá povinností. Také voličové českých poslanců do- dávají státu rekruty a platí daně až do krvava a proto ne o milost, ale o spravedlivý nárok obracejí se na vládu, jež hrubě povinnosti sv porušuje, když tak je odbývá, jako učinil pan Körber. Domnívá-li se, že poslanci čeští změknou pod vlivem tohoto manévru, velice se mýli. O svého lidu, od svých voličů dostanou poslane čeští absolutorium z hříehu, že dělali obstrukci dostane-li absolutoria též pan Körber, jest otázka
Körber
22 article
— Od domažlické jazykové hranice při náší dnešní »Prager Tagbiatt« velice prý potě šlivou zprávu o německém postupu, a siee z Čer. Řeky. Před 8 roky prý, když se nikdo nestaral o tamní národní poměry, přišli z Do mažlic češti agitátoři do krajiny. Skupiny sehul vereinské v Nemanicích a Haslpachu zanikly i došlo to tak daleko, že volitelé těchto obe při posledních říšských volbách hlasovali pro českého kandidáta. Od založení odborů »Böhme waldbundu« prý se věc důkladně změnila. skupiny tyto založily společenstvo škatulkářů s 150 členy a němečtí poslanci — prst Schreinerův — vymohli pro ně již subvence od vlády. Tak vida, jednádli se o vládní podporu agitace »Böhmerwaldbundu« poplatnickými penězi, ne- potřebuje Körber ústavního povolení rozpočtu Ostatně slůvko o »P. Tagblattu«. Minulé neděle objevila »Brüx. Ztg.« v jeho ranci 17 českých, česky vytištěných inserátů, tedy nepopíratelné pokusy českých agitátorů o počeštění »Prager Tagblattu«, který dík těmto českým — chytrákům nemůže se ubrániti českému postupu v nejvlast nější své državě. Poněvadž nelze v insertní části »Prager Tagblattu« zřizovati místní skupiny »Böhmerwaldbundu«, hledí nešťastný list tente pozvolnému počeštění vstřie.
Prager Tagbiatt Böhm Schreinerův Körber Prager Böhmerwaldbunda Nemanice Brüx
23 article
— O německé ryzosti praněmeckých Lito- měřic přináší časopis družstva českých spiso- vatelů »Zvon« v poslední době velice zajímav příspěvky. Ve včerejším čísle zaznamenává »Zvon« v rubrice Drobností další historickou zprávu o Litoměřicích: »Stalo se v Litoměři cích usnesení o Němce cizozemce. Zůstáno na tom, aby žádných Němeů a clzo- zemců nepřijímali do toho města, nebo uvá žili společně, že oni lidé, vyšlí ze svých zemí. nemohli by býti k dobrému na časy budoucí nýbrž k různici a k nesnázi a strach k pozdvi- žení a ke zkáze. To snesení stalo se v radě v obei r. 1514. Písař zapsal do knihy sne sení, aby bylo drženo na věčné časy a připsal ,O Němče, Němče, Němci, Němci!“ V těch jiná prázdných jménech vyciťuje se výčitka i vý hrůžka...« Dopadlo to na vlas podle obav slarých věrných Litoměřičanů českých, kteří. kdyby opustili dávné hroby, město své by ne poznali a shledali by, že se jim nepodařilo za chrániti je historickým usnesením o Němcův ne- přijímání.
Němec Písař Litoměřičan Němcův Litoměřice sen sení
24 article
— »Archivu českého«, starých písemných památek českých i moravských, sebraných z ar chivů domácích i cizích, vyšel nákladem do mestikálního fondu království českého a vydá ním komisí Král. české společnosti náuk a re dakcí Jos. Kalouska právě dll XXI. Staroslavná publikace, původem dra. Frt. Palackého založená, zahajena byla r. 1840, kdež vydán byl díl I. pomalým postupem, hlavně hnutím politickým zaviněným, vyšlo do r. 1872 dílů šest. Teprve po osmi létech učiněny Spolkom historickým další účinné kroky u sněmu, takže téhož roku povolena částka 3000 zl. k opětnámu vydáván »Archivu českého«, což dálo se každoročně, až r. 1902 zvýšena dolace na 10.000 K, kteréhož zvýšení použíti se má k vydání velké korespon- dence K. Kar. ze Žerotína. Ta se vytiskne po čínaje dílem XXVII, v několika dílech po sobě. jdoucích bez přetržky. Komise Král. společnosti náuk k vydávání »Archivu českého« sestává z předsedy V. V. Tomka, Frant. Dvorského Ferd. Tadry, Jos. Kalouska, Jar. Čelakovského Jar. Golla a Vojt. Nováčka. Díl XXI. obsahuje Listy do Kouřimě zaslané 1513—1525. Listy do Budějovic zaslané 1405—1526. Dodavei k dopisům Rosenberským 1409—1531, Mikuláše Slepičky z Nažie nadání a závěť 1508—1525 Rybničná registra panství krumlovského 1450 až 1524.
Král Kalousek Palacký V V Tomek František Tadra Jos Čelakovský Goll Nováček XXI Slepička Žerotín Kouřim Budějovice
25 article
— Pan zdravotní rada dr. Altschul v celé své záři! Pan dr. Altschul, předseda pražského organisačního výboru pro norimberský sjezd školní hygieny, rozesílá společně s jednatelem tohoto výboru drem. Schleimerem na »německá« města v Čechách následující líbezný dopis: Slavné městské zastupitelstvo v X.l Výbor, dosazený ústředním výborem I. mezi- národního sjezdu, pro školní hygienu v Norimber a organisací v Čechách pověřený, složením svým naskrze německý, vyvolal protivnou akci Čechů, kteří seskupili se ve vlastní výbor, aniž by tím zadost učinili své národní ctižádosti. Ne- žádali ničeho méně leč samostatnou representac českého národa. K tomu nemohli jsme však ani my, aniž ústřední výbor norimberský přistoupiti. poněvadž český komitét naprosto odmíti nazývat se »čechisches Komite« (l), poněvadž my představujeme úřadní organisační výbor pro Čechy
doktor Altschul Čecho Čechy
26 article
Potom odvolali Češi a zvláště město Praha ve škeré přihlášky k sjezdu 20 počtem. Za takového stavu věcí pokládali bychom to za nacionální po vinnost a za jedině důstojnou odpověď na napro- sto neoprávněný požadavsk Čechů, kdyby účasten- ství Němců z Čech (»der Deutschböhmen« I!) bylo co možno hojné a tak podán byl důkaz, že mohou býti Čechy i bez Čechů na no- rimberském sjezdů dostatečně zastou- peny návštěvou delegátů německýck měst, úbytek českých návštěvní kt vyrovnávajících. Prosíme tudíž sl. městsko zastupitelstvo naléhavě, aby přece buď nějakého zástupce svého do Norimberka vyslalo, aneh aspoň zakoupilo členský lístek za 20 marek (I). za nějž bude mu časem zasláno jednání sjezdové, na knižním trhu neprodejné ald Doufáme, že nás bude sl. městské zastupitelstv při této nacionální obraně podporovati na značeným způsobem, i prosíme, aby přihlášky de legátů, účastníků a případných výstavních před- mětů byly na nás zaslány. Ve všem pak prosíme o laskavé vyřízení tohoto přípisu. S nejdokonalejš úctou za organisační výbo
Čech Čecho Němec jít legát Praha Čechy Norimberk der Deutschböhmen
27 article
Dr. Altschul, Dr. Schleimer, jednatel. starosta, Panská ul., čís.6 Takhle vypadá druhá strana medaille páně Altschulovy, kterýž šťastně odorganisoval svou neslýchanou německo-nacionální domýšlivosti če ské účastníky norimberského sjezdu, kteráž ztráta jest pro sjezd tak citelná, že dlužno napjati všechen organisační talent Altschulův, aby úbytek všemožně byl nahražen se strany německé, třebas jenom pouhými členskými lístky — bez členů sjezdu — jak patrnoz přípisu v ráži a nevědomosti p. t. »Organisations komitétu pro Čechy« zasílaného také na — če- ská zastupitelstva! Jak správně jednali čeští hygienikové, vysvitá právě z agitačního dopisu Altschulova, podle něhož připadal českým účastníkům sjezdu úkol zadní, nepomalované strany kulis a především platičů na norimber- skou slávu Altschulovy maličiny. Rozumi se, že nejpřisnější abstinence jest pro každého Čecha ať odborníka, ať obchodníka svrchovaným pří kazem oproti norimberské výstavěl
doktor Altschul Schleimer Altschulův Čecho panská ulice Čechy
28 article
— Rodinné zprávy. Pan Josef Doležal, inž. adjunkt zemského výboru, syn zvěčnělého p. Ant Doležala, lesního rady a slečna Růžena Nolčova dcera zvěčnělého velkostatkáře a zemského poslanc p. Jana Nolče ve Všenorech, slaviti budou sňatek svůj dnes 23. ledna o 1/212. hod. v chrámu sv. Vá- clava na Smíchově. — Slečna Olga Ježko v v Hradci Králové a p. Karel Matěna, assisteno sev. záp. dráhy v Opatovicích n. L., slaví sňatek dne 27. ledna o 10. hod. dopol. v chrámu sv. Anny v Kuklenách. — Slečna Olga Poppyova, dcera poštmistra p. L. Poppyho v Rokycanech a pan Jan Basler, mag pharmacie v Plzní, slaví sňatek dne 26. ledna v 11 hod. dopol. v děkanském chrámu v Rokycanech. — Slečna Joza Hejrovskýc z Rokycan a pan Bedřich Malina z Nové Paky sla- vili sňatek dne 19. ledna v Rokycanech — Úmrtí. Ve čtvrtek skonal v pražské nemocnici Milosrdných bratří p. Antonín Rinda, dlouholetý biletář Švandova divadla na Smíchově a vrchní lepie plakátů firmy Ant. Renn, v 51. roce věku svého.
Doležal Ing Nolčův Nolč Ježko Matěna svatý . Anna Poppyův L Poppy Basler Joza Hejrovskýc Malin Antonín Rinda Všenory Smíchov Hradec Králové Kukleny Rokycany Plzeň Nová Paka Švandův divadlo Anta
29 article
Pohřeb konán bude v neděli dne 24. ledna o 3. hod. odpol, z kaple Milosrdných bratří. — Ve středu zemřel zde býv. majitel firmy Rangheri a spol. pan Josef Rangberi, pražský měšťan a otec chudých z okresu apolinářského, v 66. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes o 10. hod. z chrámu sv. Ště- pána. — Dne 21. t. m. zemřel p. Josef No v ák, statkář v Libenicích. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. — Dne 20. t. m. zemřel v Kouřimi pan JUDr. Joseí Kaulfus, zemský advokát. Pohřeb koná se dnes o 11. hod. v Kouřimi. — Z c. k. české university v Praze. (Sloučen obou ústavů zoologických.) Ministerstvu kultu a vyučování vidělo se výnosem ze dne 4. pro- since 1903 č. 27.939 naříditi, »aby ústav pro zoologii a srovnávací anatomii, doposud řízený p. prof. drem. Frant. Vejdovským, slou čen byl s ústavem zoologickým, při řádně syste- misované stolici trvajícím. Dle toho bude tomuto ústavu přikázati též vedle jeho dotace i dotaci býva- lého ústavu p. prof. Vejdovského, dále pak bude vésti výpomocné síly (assistenta, demonstrátora a výpo- mocného sluhu) ústavu posléz jmenovaného při jed- notném ústavu zoologickém. — Jelikož oba řečené ústavy jsou doposud místně odděleny, bude k od- stranění nepřístojností z toho pro vyučování ply- noucích záhodno, aby bylo vzato v úvahu, zda při- měřeným umísténím bez většího nákladu nebude lze dosici také místního sloučení obou ústavů«. Příslušné
Rangberi svatý . Šta Josef JUDr Kaulfus profesor doktor František Vejdovská Vejdovský Libenice Kouřim Praha Rangheri ústav pro zoologie
30 article
řízení kommissionální bude v záležitosti té již v pří- štích dnech zahájeno. — Opatření svrchu vylíčené vychází od c. k. ministerstva kultu a vyučování s toho skutečného stanoviska, že p. prof. dr. Frant. Vej dovský toliko ad personam jmenován byl mimořádným a později řádným professorem zoologie a srovnávací anatomie vedle tehdejšího zástupce řádně systemiso- vané stolice zoologie, p. prof. dra. Ant. Friče, a že p. prof. Vejdovskému též jen ad personam poskyt- nuty byly zvláštní místnosti s potřebnými prostředky k vykonávání jeho činnosti učitelské. Jelikož však od tě doby, co p. prof. Vejdovský přejal po p. pro Fričovi, jenž odešel na trvalý odpočinek, uprázdněnou řádně systemisovanou stolici zoologio i s ústavem sloučen takto bývalý ústav p. prof. Vejdovského s zoologickým v ústav jediný. — Srbský čnsopis v Prage. Dnes vyšlo zde 1. č. srEského týdenníku „Ilustrovaný Glasník“, jehož vy- davatelem je dr. Kamenko Subotič. List tiskne se u dra. Ed. Grégra a má v programu všecko: politiku literaturu, umění, hospodářství. Chce rozvinovati styky mezi Srbskem a Čechy, a to nejen styky ideálné, nýbrž také praktické. V 1. č. nalézáme illustrace: král Pelr prine Pavel; makedonští zajatci; poslední výzva (obra Defreggerův); Jan Otto, král slovanských nakladatelů na Uhelném trhu v Praze; biskup Firmilijan; Jaroslav Kvapil. Články: Program (vzájemnost srbsko-česká n kulturném i hospodářském poli), z divadla (Kvapilova „Oblaka“), Smilja Sirolanovičova (povídka), Srbská otázka v Praze. Předplatné obnáší 12 K ročně. — Zrušené obecní volby v Chrášťanech. Z Čes.
profesor doktor František Frič Vejdovský Subotič Grégr Čecho Jan Otta Kvapil Kvapilův Srbsko Praha Chrášťany král Pelr prine Pavel vzájemnost srbský Smilja Sirolanovičův
31 article
Budějovic se telefonuje: Na stížnost německé strany zrušilo místodržitelství král. českého obecn volby ve 3. sboru v Chrášťanech, při nichž zvítězili Čechové a nařídilo voby nové. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 22. ledna.) Schválen byl návrh hospodářské ko- mise, aby větši města evropská byla žádána o zprávy. jakým způsobemjse tam čistí ulice a odváží smelí. — V hospodářské komisi schválen byl návrh p. ob. st. Březnovského, aby jednotlivé úřady a ústavy obecní podaly zprávu, jakým způsobem mají pojištěny své zřízence. — M. r. pan Brož upozornil na sešlý stav loretanského kostela na Hradčanech a usneseno obrátiti se na příslušné instance, zejmena patrona kostela, o zavedení nápravy. — K návrhu pp. Voitla a Hubáčka usneseno požádati policii, aby dbala po- řádku při vchodech a východech z kostelů, kde je málo východů, aby nával neb panika nezpůsobily neštěstí. — Obci vysočanské k její žádosti byly sdě- leny podmínky stran připojení kanaliscevysočanské ke stokám pražským. Nyní prohlásily Vysočany, že na podmínky přistupují a žádaly za vypracování projektu. Žádosti té bude vyhověno a návrh smlouvy předloží se sboru obecních starších. — Dodávky že- lezných součástek pro pražskbu kanalisaci zadány firmám B. Voleskému, železárnám rokycanským, Čum- pelíkovi na Smíchově, Petzoldovi v Komárově. Česko- moravské strojírně a firmě Breitfeld a Daněk. — Sděleno, že obnos na kanalisaci Královské třídy v Libni zařaděn jest do letošního rozpočtu a že bude kanalisace ta letos provedena. — Usneseno urgovati u ministra války záležitost postupu hradeb hradčan- ských a vyšehradských. — Při rokování o zvýšené dani ze psů p. Červený mluvil a hlasoval proti zvý- šení daně té.
Čecho Brož Voitl Hubáček Voleský Čo Petzold Daněk Červená Budějovice Chrášťany Hradčany Vysočany Smíchov Komárov Libeň Breitfeld
32 article
— Z advokátní komory v královslví českém (Úřadní zpráva.) Dne 17. t. m. konána byla společna mimořádná schůze výboru, disciplinární rady a ná- vladnictva komory u přítomnosti 28 členů. Účelem byl projev úcty dru. Josefu Tragyovi, který s byl koncem roku 1903 předsednictví v komoře dísciplinární radě vzdal. Zasedací síň proměněna v květinový sad, do něhož uveden byl dr. Tragy o místopředsedů dra. Hanla a dra. Hlawatsche Dr. Hanl, poděkovav dru. Tragyovi za jeho dosta- vení se, zahájil schůzi. Jménem českých kollegův ujal se slova dr. Dvorský. Velebii skvělé vlastnosti dra. Tragya, připomenul, že v nejbližší době slaviti bude čtyřicetileté jubileum advokátské činnosti své, z nichá 38 let věnoval zájmům stavu, jakožto náměstel předsedy a od roku 1881 jako předseda komory ujišťoval jej, že při odchodu jeho provázeti jej bude úcta a láska kollegů a skončil proslov svůj provo- láním slávy dru. Tragyovi, což celé shromaždění nadšeně opětovalo. Dr. Goldschmid jménem ně- meckých koliegů vyslovil politování nad nezvratným úmyslem dra. Tragya rozloučití se s předsednictvím v komoře a v disciplinární radě. Uvedl, že dr. Tragy dne 1. dubna 1852, tedy před půl stoletím, započa praxi advokální v kanceláři dra. Haubímanna v Praze, že byl dne 26. března 1864 jmenován advokátem, v roce 1865 zvolen již do výboru a v první valné hromadě po nové organisaci advokátní komory roku 1869 konané za místopředsedu, pak v roce 1881 z předsedu komory, kterýžto úřad po 22 let zastával. Vynikaje již záhy jako theoreticky i praklicky vzdě- laný právník, povolán byl do ankety, ministerstvem spravedlnosti v roce 1867 za účelem porad o novém
Tragy Traga doktor Hanl Dvorská Goldschmid Praha