3
masthead
23. ledna 1904.
5
article
Ostatně v době, kdy dali jsme se svésti k nevý
hodné politice na Balkáně, uzavřena byla tajná
smlouva mezi Berlínem a Petrohradem, již odhal
nám teprve Bismark. Trojspolek neměl tudíž v tomto
případě roli rozhodující. Byť byl i trojspolek jistou
zárukou míru, nutno doznati, že by mír zaručila
také jiná konfigurace států evropských. Komu však
jde trojspolek vlastně k dubu, než Německu, jako
pevný podklad jeho světově politiky, jako bašta proti
odvetě francouzské?
Pro Rakousko a Italii má trojspolek význam te-
prve v řadě druhé. Německo se nám špatně od-
plácí za velikou službu, již prokazujeme mu tím, že
trváme ve trojspolku. Po stránce hospodářské nedbá
na nás ni za mák. Že Německo nevypovědělo
nám ještě obchodní smlouvy, nestalo se snad z ohledu
na trojspolek, nýbrž proto, že není ještě s Ruskem
hotovo.
Kdybychom dnes vůbec chtěli ještě počínatis
jako stát k jednání schopný, musili bychom přede
vším uznati chybu rakouské obchodní politiky, že
nedbá v tomto ohledu Německo předstihnout. Nebot
v okamžiku, kdy Německo dohodne se s Ruskem.
pozbude všech ohledů na spolek s námi a smlouv
prostě vypoví. Smlouvati lze se jen se státy, které
hájí zájmy shodné a souhlasné, toho však o poměru
Rakouska a Německa říci nelze. Kdybychom my ne
byli svazku s Německem věrni, toto osamotnělo by
v Evropě nadobro. My jsme věrni, ale vždycky na
místě nepravém.
Polemisuje s del. Marchetem táže se řečník,
jaké výhody politické má pro Rakousko spolek
Německem? Před kým chrání nás? Před Ruskem?
Balkán
Berlín
Petrohrad
Německo
Rakousko
Rusko
Evropa
6
article
Třeba nám takové východní politiky, jež by nás zne-
přátelila s Ruskem? V politice na Baikáně postu-
pujme společně s Ruskem, jako se státem, jenž tam
sleduje tytéž zájmy, jako my. Poukázav na obrovský
vliv, jehož zjednalo sobě Německo v Turecku av
Asii dráhou bagdadskou a svým hospitálem na drá-
hách východních, praví řečník: »Byť se i podařilo
naší diplomacii, zabrániti této okkupaci tureckých
dráh, je pořád jisto, že Rakousko-Uhersko leží na
tratích k bagdadské dráze mezi mořem perským a
Hamburkem a je tudíž samozřejmo, že v okamžiku,
kdy Německo hospodářsky zmocní se tak rozsáhlého
území, jakým je Malá Asie, musí usilovat o převahu
také na pevnině, kterou k tomuto území cesta vede
a zabezpečití sobě zejmena převahu v oboru do
pravním.
Tato politika nedá se označiti frásí »spolkove
věrnosti« a hrozí tudíž samostalnosti naší říše velik
nebezpečí z celní unie. Jsou-li obavy před konku
rencí zámořskou, stačí obrniti se proti přesile bu
náležitými cly, nebo vhodnými obchodními smlou
vami. Abychom však pod hospodářskou vlajkou při-
kovávali se k Německu také politicky, proti temu
dlužno co nejrozhodněji se ohraditi v zájmu samo
statnosti této říše.
Pojednav o zájmových rozporech Ruska a Ně
mecka na Balkáně a v Turecku, dovozuje dr. Kramá
že správná politika balkánská nesmí opíratis
o smlouvy s Německem proti Rusku, nýbrž o poli
tiku dohody s Ruskem, které nerozpakuje se př
obraně našich zájmů na Balkáně po případě i za-
kročiti proti Německu. Na Balkáně očekává rakouskou
poliliku veliké poslání.
Rusko
Německo
Turecko
Asie
Rakousko
Hamburk
Balkán
7
article
Ministr zahraničních záležitostí zcela správně
hájí zásadu, nevměšovati se do vnitřních zále žitostí
států balkánských a nedělati té či oné tamější
straně vůči Rusku berana, protože by způsobeny
býti mohly poměry nebezpečné říši rakouské pro
doby budoucí. Neodchýlí-li se Rakousko od této po-
litiky, pozbudou také národy balkánské vůdi nám
nedůvěry, vyvolané a živené neunavnými agenty.
Musíme nejen hájiti mezinárodní zájmy národů
na Balkáně, nýbrž i jejich hospodářské zájmy a míti
na zřeteli, že správného principu říšského ministra
financí ohledně Bosny použíti by se musilo také pro
Balkán, abychom si podporou hospodářských poměrů
také tam zjednali silné území pro odbyt.
Řečník zabývá se pak vnitřními poměry a pro-
hlašuje, že pochopuje, že delegát dr. Bärnreither
a Marchet pohlížejí do obchodně politické budoucnosti
s obavou, proto že se náš parlament nalezá ve
smutném stavu. Dr. Bärnreither praví, že použití § 14.
při obchodních smlouvách není přípustným, což jest
ovšem správno. Který cizí stát chtěl by uzavírati
s námi smlouvu, když tento paragraf poskytuje jen
labilní záruku? Řekne se, že jest to vlastně důvodem
proto, by se měnilo vše, by se tyto poměry změnily,
jak appeloval na nás delegát Marchet.
doktor
Bärnreither
Marchet
Rusko
Rakousko
Balkán
Bosna
8
article
Nepopírám, že poměry jsou těžké a nepodceňu
těžké postavení žádné strany, která se nalézá v boji,
ale prosím, aby také naše postavení nebylo posuzo-
váno falešně. Jsme zajisté v každý čas ochotní ke
smírné rozpravě s Němci, ale — pravím to zcela dů-
razně — o věcech, které náležejí do kompetence obou
národů. Jsme vždy ochotni s německými sousedya
krajany promluviti o rozřešení a zařízení správy, jak
by vyhovovala tužbům nás obou a zaručovala naše
národnosti lépe, ovšem tak, že nikdy nepřistoupíme
k tomu, aby utvořilo se uzavřené území, anebo
abychom zřekli se svých menšin. Na požadavek po
uzavřeném území nepřistoupíme z důvodů státnícha
národních. Jest nám však nemožno s Němci jednati
o věcech, které výhradně náleží do kempetence vlády,
jež spořádali jest povinnosti vlády ve vykonávání
moci, ktera jí přísluší dle stát. zákl. zákonů. Četli jsme
před několika dny, že ministr justice vydal výnos
kterým zavádí se jako vniterní řeč pro polské slátní
zástupce polština. Vláda tak učinila bez konferenei
s Němci a bez konferencí s druhou národností v zemí
(ruskou). Se žádné strany nebyly učiněny námitky.
jako by postup vlády byl protizákonný, naopak, každá
uznala, že vláda jednala v mezích své kompetence,
podle které má právo vniterně zařizovati úřady. My
nechceme, leč aby to, nač máme právo dle § 19.
ústavy, co bylo v praxi po 31/2 roku a co nám
bylo vzato proti všemu právu a zákonu a co státní
správu jen zjednodušilo, bylo nám vráceno. Nechce-
me, aby nám bylo něco zaplaceno napřed, chceme,
aby napraveno bylo bezpráví, které spácháno bylo
na nás.
Němec
9
article
Pan del. Glöckner vyzývá nás, abychom vzhledem
na posvátnou osobu císařovu, na jeho věk. a n
rodinné neštěstí povolili a umožnili opět dělnost par-
lamentu. Chápu každou úctu k Jeho Veličenstvu, ale
proč pak p. posl. Glöckner, který povždy
byl největším křiklounem, tuto úctu
neosvědčil, když ce jednalo o proviso-
rium vyrovnací s Uhrami? Proč ten-
kráte neměl zřetel na posvátnou osobu
Jeho Veličenstva, proč Němci nemají tuto
úctu míti a proč ji máme míti jen my?
Del. dr. Stránský: Kvartální loyalital
Del. dr. Kramář: Pan del. Glöckner pravil dále.
že nemáme zneužívati tísně, ve které se nalézá stát
k vyděračství. Proti tomu musím profestovati, my
chceme jen svoje právo a žádné koncese. Také však
my máme v jižních Čechách nouzi a tíseň, které se
zneužívá jako zbraně v politickém boji. Toho dosu
ještě nebylo! Pokud vykonáváme obranné právo ob-
strukce, posud vždy jsme ji zastavili vůči každé
olázce nouze a lísně se týkající. Teprve na s ně-
mu král. českého bylo pohroženo také
obstrukcí, kdyby se projednala před-
loha ve příčině poskytnutí úlev z nouze.
A tu pan Glöckner, který zde mluvil tak (klivě, za-
pomíná, že on má hlavní vinu, že na sněmě král.
českého propukla obstrukce tak neočekávaně. Mohu
na tenlo dobře míněný appell odpověditi jen voláním
ke vládě: „Dělej svou povinnost!“ Nechceme žádné
bezpráví, chceme jen to, co jest zákonem, co jest po-
vinnosti vlády. To všecko chceme cele! Naslanou-li
však poměry, které mohou poškoditi monarchii a také
nás, nebudeme míti zodpovědnost my, nýbrž jena
jedině vláda, která nám odpírá, co jest dle zákona
povinna konati. (Pochvala)
Glöckner
Němec
Del
doktor
Stránský
Kramář
Uhry
Čechy
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. ledna (Körhrův vzka
do krajin nouzí postižených.) La
ciný vtip, jímž dr. Körber v »Abendpostu« od-
pověděl na žádost obyvatelsíva českých krajů,
postižených loni živelními pohromami, přijat
potleskem jen placenou vídeňskou a od ní zá-
vislou pražskou klakou; všude jinde setkal se
s rozhodným odporem. Jestliže dr. Körber,
jenž za své čtyřleté vlády již tolikrát nevábal
disponovati rozpočtem bez předchozího schivá-
lení parlamentu, náhle projevuje tolik úcty
k parlamentní pravomoci, že se zdráhá užiti
státních peněz i na výpomoc v nouzi, není t
již výkon svých povinnosti si vědomého stát-
níka, nýbrž nanejvýš malicherný projev škodo-
libosti. Tak chápe Körbrův vzkaz do českých
krajů »Kurjer Lwovski«, jenž výslovně podo
týká, že má-li § 14. jakou oprávněnost, má ji
především v případech živelních pohrom a že
proti použití státních peněz na výpomoc obča-
nům, živelními pohromami postiženým se žádné
strany parlamentu neozval by se odpor. »Vy
užitkovati zoufalého postavení obyvatelstva k úče-
lům politiekým — píše »Kur. Lwov.« — dá
vati lidu na srozuměnou, že obyvatelstvo, po-
stižené krupobitím, má pykati za obstrukci po-
slancův, jest nemravné a může vzbuditi nevol
poctivě smýšlejících politiků.« Lvovský list soudí
proto, že dr. Körber ještě jednou uváží svou
ukvapenou odpověď a vyhoví pak oprávněné
žádosti českého rolnictva. Ba radí i svým kra
janům haličským, aby po příkladu rolníků če
ských svolávali sehůze v krajích, postižených
povodněmi a dovolávali se co nejrozhodněji
pomoci státní, na niž mají právo tak jak
občané jiných (zvláště německých) korunníc
zemí rakouských.
Körhrův
Körber
doktor
Körbrův
Kurjer Lwovski
Praha
11
article
V Praze, 22. ledna. (Zhoršení si
tuace v Uhrách.) Od počátku prosince
kdy se hr. Tiszovi podařilo zažehnati obstruke
největší opposiční strany a kdy vládní tisk
uherský již předpovídal, jak nejen obě braneck
předlohy, nýbrž i zatímný rozpočet bude v uher
ské sněmovně vyřízen do zahájení delegací dne
15. prosince, minuly téměř dva měsíce a vláda
Tiszova nachází se v témž beznadějném stavu
v jakém byla počátkem prosince. Má sice od-
hlasovaný první branecký zákon, stanovící výši
kontingentu, ale kdy se domůže druhého zá
kona, jímž se má dáti svolení k odvodu za rol
1903, nemůže nikdo dosud udati, poněvadž
počet obstrukčníků, jenž v prosinci sklesl as
na 15 hlav, znenáhla zase roste, takže se může
odvážiti opět obstrukce technické. Jest přiro
zeno, že vládní tisk slevil už zase ze svého
vítězného tonu; ale i mírné opposiční orgán hr
Apponye dovozuje, že tak, jak to jde v Uhráeh
již celý rok, dále to jíti nemůže. »Jestliže —
praví — obstrukce se v brzku nezhroutí sama
sebou, musí se něco státi. Nemůže se přece
dopustiti, aby v Uhrách sešlo se dvou odvod
a vojsko bylo zbaveno dvou nejmladších, nejsil
nějších ročníků. Veškera cizina by se vysmála
naší říši, nemluvě ani o nebezpečí, které hroz
z událostí na blízkém i dalekém východě . .
Tisz
Tiszův
Praha
Uhry
12
article
Něco se musí státi a sice brzy; musíme nalezt
východ z chobotu, v němž Uhry uvázly.« Na
otázku, co se má státi, ví »Budap. Tagbl.« jen
jednu odpověď: nové volby. »Jsme-li dobř
zpraveni — dodává — vláda není neochotna,
navrhnouti v případě potřeby tento prostředel
koruně. Čím více obstrukce bude síliti as
prodlužovati, tím více se přiblíží moment, v něm
skončí život nynější poslanecké sněmovny«
Z Lublaně, 21. ledna. (Politieká
schůze.) Ve Sv. Rupertě v jižním Štyrsku
mluvil minulou neděli posl. J. Roškar před svými
voliči, většinou rolníky, jichž se sešlo přes 200
Schůze, vyslechnuvši zprávu Roškarovu, přijala
resoluci, vyslovující nedůvěru vládě Körbrově.
protestující proti nespravedlivému rozdělování
subvencí se strany zemského výboru a žalující.
že místodržitel dosud neuznal za bodno, přiučiti
se slovinskému jazyku, aby rozuměl aspoň sle
skům slovinského lidu, tvořícího třetinu všeho
obyvatelstva štyrského. V další části resoluce
žádá se rozdělení Štyrska v část německou
slovinskou, vyzývají se Slovinci, aby se řídil
heslem: Svůj k svému!, žádá se užívání slo-
vinštiny ve všech úřadech, zřízení slovinské uni-
versity a vrchního zemského soudu v Lublani
Uher
J Roškar
Roškarův
Lublaň
Štyrsko
poslanecký sněmovna
13
article
Ze Záhřeba, 21. ledna. (Proces Po
točnjakův.) Za přelíčení proti dru. Potočnja-
kovi a redaktoru Korci bylo nutno čísti brošuru,
z jejlhož sepsání a rozšiřování obžalovaní jsou
viněni. Čtení bylo prohlášeno za tajné a tu
státní zástupce Gjuričič žádal, aby novináři ne
byli připuštěni za důvěrníky obžalovaných. Soud
zamíti tuto žádost a zástupcové »Obzoru« a
»Agr. Tagbl.« byli svědky tajného líčení. Před-
seda soudu je dříve napomenul, že obsah inkri-
minovaného spisu nesmějí uveřejniti. Novináři
se řídili tímto pokynem a referovali ve svých
listech pouze o věcech, jež neprohlášeny zu
tajné; ale přes to oba listy byly skonfiskovány
Státní zástupce vymstil se na novinách za to,
že soud nevyhověl jeho návrhu. V přelíčení se
pokračuje zvolna. Oba obžalovaní popírají své
autorství inkriminovaného spisku a vedou nato
řadu svědků.
Korec
Záhřeb
Gjuričič
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
V Praze, 22. ledna.
V Praze, 22. ledna.
Roztržka mezi franconzskými socialisty.
Levice radikálně socialistická na schůz
konané 18. ledna, konstatovala, že počet jej
členů obnáší 82 poslance. Bylo usneseno, od
mílnouti veškeré smiřovaci pokusy, nabízené
starou skupinou, ale ze zdvořilosti pouze ozná-
miti příčiny vystoupení výkonnému výboru, jenž
se má sejíti v několika dnech a jehož před-
sedou — bude nutno vykonati nové společné
volby — chce míti levice radikálně-socialistická
svého příslušníka, poslance Lafferrea. Bude-l
zvolen, bude jeho zvolení uznáním parlamentn
roztržky.
Ježto z bývalé skupiny radikálně sociální
čítajíeí 116 poslanců, jsou dosud 23 nerozhod
nuti, ke které straně se mají přidati, takže tvoř
skupinu tak zv. »divokých«, zbývá v bývale
straně jen 11 poslanců.
Rakouské vyslaneciví v Paříži.
Rakouský vyslanec v Paříži, hrabě Khe
venhüller-Metsch odjede koncem t. m. asi n
14 dní do Vídně a po svém návratu bude ještě
asi do konce dubna bydleti v hotelu »Bristol«
ježto na vyslanectví v rue Varenne se prováděj
opravy.
Hrabě Kinský, přidělený k vyslanectví.
nevrátí se již do Paříže, ježto po smrti svého
otce se stal princem a hlavou rodiny. Jeho ná-
stupcem bude hrabě Thadeáš B. Kozie-
brodski, jenž byl přidělen k vyslanectv
v Brusselu.
Dar ruskému carn.
Baron de Baye a hr. Montherlant odevzdal
jménem výboru »Souvenir de Bétheny« carov
jezdeckou sošku, znázorňující cara při prohlíde
vojska a zhotovenou sochařem Jaequ. Froment
Meuricem, jenž vytesal též nedávno inanguro
vaný pomník Chopinův v sadě Monceau
v Paříži.
Car přijal delegáty francouzského výboru
ve zvláštním slyšení a téhož ještě dne posla
mladému sochaři a hraběti Montherlantovi řád
sv. Stanislava.
Lafferreo
Kinská
Souvenir
Jaeq
Chopinův
svatý . Stanislav
Praha
Paříž
Khe
Vídeň
Brusel
Bristol
Thadeáš B
Kozia
Froment Meuric
Baron jít Bay
16
article
Zajímavé pro úřadnictvo ...
Zajímavé pro úřadnictvo ...
(Otázka levných a zdravých bytů ve světle přednášky.
Spolek architektů a inženýrů pečuje
o všechny aktuální otázky a každého týdne v před
náškovém večeru věnuje jim nějakou kapitolu. Byl
tak i včera, kdy o nadepsaném thematu rozhovoři
se městský inženýr pan F. Velich. Dříve však učinil
obvyklá sdělení presidiální cís. r. inž. p. Jahn, jenz
mimo jiné poukázal na důležitost a zajímavost před-
náškového thematu.
Inženýr města Prahy p. Frant. Velich v poutavé
přednášce své v podstatě promluvil asi takto: Je ne-
sporno, že požadavek zdravého, jinými slovy či-
stého, světlého, prostorného, suchého a teplého bylu
jest kardinální podmínkou jak zdráví jednotlivce, tak
rodiny. Slovem — je živolní potřebou, které musí být
vyhověno v zájmu zdárné existence celé společnost
lidské. Požadavek tento klade se na všechny a žádá
se pro všechny vrstvy obyvatelstva a platí v prvě
řadě pro veliké komuny, kde hygiena zvlášť jest jím
podmíněna. Že není mu vyhověno až dosud z velké
části, není však také žádnou tajností. Činěny již po-
kusy o reformu a to pro stav dělnický, nejnověji pak
obrácen zřelel k olázce levných a zdravých bytů pro
úřadnictvo. V každém velikém městě tvoří tato třída
po dělnictvu nejčetnější kádr všeho obyvatelstva, není
však o ni dle toho se strany obce, země, ani státu tak
dbáno, jak by početností a poplatností svou zasloužila.
F Velich
Ing
Jahn
František
Praha
spolek architekt
17
article
Ví se předobře v naší společnosti, že s byty
úřadnictva vypadá to namnoze bledě. „Aby se mohlo
vyslačiti se služným, dlužno se uskrovniti na bytě“ —
bývá z pravidla zásadou, arci falešnou, bohužel však
vlivem různých okolností jedině možnou, nemá-li úřad-
ník upadnouti do dluhů. Drahola bytů slušných a po-
stavení úřadníka přiměřených, nutí jej, že uskrovní
a tísní se v místnostech namnoze o jediném pekoji
a kuchyni. Přihlédněme ku poměrům v Praze. Zde
musí průměrný úřadník obětovati za byt čtvrtinu až
třetinu svého služného. Má-li příbytečné, pak musí
ještě kromě toho dosazovati nejméně 40—200 K n
nájemně.
Jaké jsou následky špatného obydlí, fysické i mo
rální, netřeha zvláší uváděti, neboť příliš jsou zná-
mými. Běží o reformu bytových poměrů. Pan před-
nášející je toho názoru, že je možna jednak svépomocí.
arci za patřičného přispění stálu, země a obce.
Při řešení otázky přiměřeného obydlí pro úřad-
nictvo jsou dva momenty vůdčími myšlenkami ato
předně vlastní domy činžovní v městě s byty
účelně zařízenými a levnými a za druhé kolonie
úřadnických domků na periferii města a zn
ní, ev. v městě samém na místech příhodných. Pan
přednášející detailně popisuje plán takového úřadni-
ckého domu a akcentuje zejmena isolaci kuchyně jen
pro její účely a doporučuje zřízení malých prádelen
při každém jednotlivém bytu. V povaze člověka a ze-
jmena ženatého, jest uložena vždy touha žíti pro sebe.
míti svůj domek, své „hnízdečko“. Věc tato poslední
zdá se na oko příliš problematickou a ideální, ale
možno ji přece uskutečniti za jistých podmínek, a tot
kdyby plánem určena byla místa nezastavená pro
stavbu takových úřadnických domů a kdyby zjednáne
bylo levné spojení mezi středem města a nejbližším
okolím.
Praha
18
article
Přímo ideálným obýváním, zejmena pro úřadni-
ctvo s jednoduchou frekvencí mohly by býti domky
na obvodu příští Velké Prahy, s řadou menších za-
hrádek, arci, když by tramwavové spojeni bylo zlev-
něno tak, aby cena bytu opětně nezdražila se nad vy-
tčený normál. Pan přednášející líčí vnitřek takového
domku. Nechce salonů, nýbrž jen útulné, přívětivé
pokoje, kde by bylo s dostatek klidu pro úřadníka, po-
třebujícího pe práci odpočinku a osvěžení.
Za pomoci obce, země a eráru daly by se dojista
zřídit takové kolonie domků. Při vyhledávání míst pro
rodinné domky mimo vlastní centrum obce pražské
budiž přihlíženo k tomu, aby vyhověno bylo vše-
možně podmínkám veřejného zdravotnictví a potřeb
Pan přednášející míní, že mohla by se založiti a kci-
ová, úsporná a stavební společnost, slo-
žená z úřadníků, jež by zakupovala výhodné pozemky
a budovala na nich rodinně nebo činžovní domky
Společnost mohla by se utvořiti nyní tím spíše z úřad-
níků, neboť nyní, jak známo, budou jim vráceny kauce
Toť asi v hlavních rysech stručný výtah přednášky
jež způsobila delší věcnou debattu.
Velká Praha
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bída a vláda. Dne 20. července zpu
stošena byla čásť naší vlasti hrozným krupobi
tím. Kde toho nebylo, tam ničivé dílo konala
velká voda a kde nebylo té, tam krise průmy
slová hroznými svými důsledky zasáhla v ho-
spodářské poměry naší vlasti. Jest zle v celé
zemi, na tisíce lidi zahálí a nikde nejmenší na-
děje, že zachmuřené hospodářské nebe opět se
vyjasní. Toť se ví, že lid náš ve přesmulné
situaci své obrací se o pomoc a o spásu k těm
jimž svěřil pěči o blaho a štěstí země, že obrací se
k poslancům svým, aby zakročením pomohli. Co
ohledu tom státi se mohlo a čemu nevadila národní
čest, stalo se všechno, poslanci svou povinnos
plně vykonali. Nemluvili pouze, jak se od ních
žádá se strany lidí, kterým poslanecké schůze
jsou lacinými produkcemi divadelními, nýbrž
ve věci této skutečně jednali. Leč ukázalo se,
že co se strany státu na ulevení bídy bylo vy-
konáno, daleko nestačilo a že třeba by se to
u nás, v srdci vzdělaného světa, nemožným
zdálo, počiná se ve mnohých krajích objevovati
příšera — hlad. Zdali tyto ohledy na děsné
hospodářské poměry v zemi či zdali čirá
humanita to byla, o tom nechceme roz-
hodovati — ale stalo se, že agrární po-
slanci sněmovní a také někteři jiní stou-
penci strany, obrátili se stejně znějícími telegramy
na vládu, resp. na dra. Körbra, aby pomohl.
20
article
Co učinil tento pán, je známo. S jízlivým po-
směchem odkázal agrárníky na českou obstrukei
na říšské radě a na německou na sněmu krá-
lovství českého. Pokud prý nemá povoleny kre-
dity od parlamentu, nemůže prý při nejlepší
vůli v ničem trpícím vyhověti. Pan Körber
prostě odkázal strádající na poslance strany
svobodomyslné a poštval proti nim zároven
agrární poslance a stranu za nimi stojící. Zdali
to bylo jednání loyální a zdali dá se se stano-
viska rozšafného člověka ospravedlniti, o tom
patrně chef vlády zapomněl uvažovati. Pro tuto
nezbytnou potřebu, pro jakouž snad výhradně
byl § 14. do ústavy zařaděn, dr. Körbe
§ 14. nemá. Pro hladem zmírající poplatníky
bez poslanců rozhodovati nechce, jakkoli má
k tomu právě v tomto případě nepopiratelné
právo. Již z toho patrno, že nešlo pánu tomu,
když paušálně odmitl ty, již přišli s prosbou
o pomoc, o formální právo, nýbrž že použil je-
jich bídy, aby schladil si tím žáhu na domně-
lých původcích české obstrukce. A to nebylo
jednáním ani rytířským, ani ne politickým. Kdo
hladovým, kdo těm, již nemají co dáti dětem
Körber
doktor
Körbe
21
article
svým, kdo místo aby poskytl mrznoucím trochu
pokrývky — podává jim popsaný list odmílaci.
nebo výklad o různých ústavních kompe-
tencích, není kavalírem a nemá srdce. Ale
nemá také smyslu pro právo. Z toho.
že poslanci mu nepovolují, co by si přál.
nesmí chef vlády pokládati voliče neoblíbených
snad poslanců za lidi mimo vše právo, za lid
od státu odstrčené, k nimž správa státní nemá
povinností. Také voličové českých poslanců do-
dávají státu rekruty a platí daně až do krvava
a proto ne o milost, ale o spravedlivý nárok
obracejí se na vládu, jež hrubě povinnosti sv
porušuje, když tak je odbývá, jako učinil pan
Körber. Domnívá-li se, že poslanci čeští změknou
pod vlivem tohoto manévru, velice se mýli. O
svého lidu, od svých voličů dostanou poslane
čeští absolutorium z hříehu, že dělali obstrukci
dostane-li absolutoria též pan Körber, jest otázka
Körber
22
article
— Od domažlické jazykové hranice při
náší dnešní »Prager Tagbiatt« velice prý potě
šlivou zprávu o německém postupu, a siee
z Čer. Řeky. Před 8 roky prý, když se nikdo
nestaral o tamní národní poměry, přišli z Do
mažlic češti agitátoři do krajiny. Skupiny sehul
vereinské v Nemanicích a Haslpachu zanikly
i došlo to tak daleko, že volitelé těchto obe
při posledních říšských volbách hlasovali pro
českého kandidáta. Od založení odborů »Böhme
waldbundu« prý se věc důkladně změnila.
skupiny tyto založily společenstvo škatulkářů s
150 členy a němečtí poslanci — prst Schreinerův
— vymohli pro ně již subvence od vlády. Tak
vida, jednádli se o vládní podporu agitace
»Böhmerwaldbundu« poplatnickými penězi, ne-
potřebuje Körber ústavního povolení rozpočtu
Ostatně slůvko o »P. Tagblattu«. Minulé neděle
objevila »Brüx. Ztg.« v jeho ranci 17 českých,
česky vytištěných inserátů, tedy nepopíratelné
pokusy českých agitátorů o počeštění »Prager
Tagblattu«, který dík těmto českým — chytrákům
nemůže se ubrániti českému postupu v nejvlast
nější své državě. Poněvadž nelze v insertní části
»Prager Tagblattu« zřizovati místní skupiny
»Böhmerwaldbundu«, hledí nešťastný list tente
pozvolnému počeštění vstřie.
Prager Tagbiatt
Böhm
Schreinerův
Körber
Prager
Böhmerwaldbunda
Nemanice
Brüx
23
article
— O německé ryzosti praněmeckých Lito-
měřic přináší časopis družstva českých spiso-
vatelů »Zvon« v poslední době velice zajímav
příspěvky. Ve včerejším čísle zaznamenává
»Zvon« v rubrice Drobností další historickou
zprávu o Litoměřicích: »Stalo se v Litoměři
cích usnesení o Němce cizozemce. Zůstáno na
tom, aby žádných Němeů a clzo-
zemců nepřijímali do toho města, nebo uvá
žili společně, že oni lidé, vyšlí ze svých zemí.
nemohli by býti k dobrému na časy budoucí
nýbrž k různici a k nesnázi a strach k pozdvi-
žení a ke zkáze. To snesení stalo se v radě
v obei r. 1514. Písař zapsal do knihy sne
sení, aby bylo drženo na věčné časy a připsal
,O Němče, Němče, Němci, Němci!“ V těch jiná
prázdných jménech vyciťuje se výčitka i vý
hrůžka...« Dopadlo to na vlas podle obav
slarých věrných Litoměřičanů českých, kteří.
kdyby opustili dávné hroby, město své by ne
poznali a shledali by, že se jim nepodařilo za
chrániti je historickým usnesením o Němcův ne-
přijímání.
Němec
Písař
Litoměřičan
Němcův
Litoměřice
sen sení
24
article
— »Archivu českého«, starých písemných
památek českých i moravských, sebraných z ar
chivů domácích i cizích, vyšel nákladem do
mestikálního fondu království českého a vydá
ním komisí Král. české společnosti náuk a re
dakcí Jos. Kalouska právě dll XXI. Staroslavná
publikace, původem dra. Frt. Palackého založená,
zahajena byla r. 1840, kdež vydán byl díl I.
pomalým postupem, hlavně hnutím politickým
zaviněným, vyšlo do r. 1872 dílů šest. Teprve
po osmi létech učiněny Spolkom historickým
další účinné kroky u sněmu, takže téhož roku
povolena částka 3000 zl. k opětnámu vydáván
»Archivu českého«, což dálo se každoročně, až
r. 1902 zvýšena dolace na 10.000 K, kteréhož
zvýšení použíti se má k vydání velké korespon-
dence K. Kar. ze Žerotína. Ta se vytiskne po
čínaje dílem XXVII, v několika dílech po sobě.
jdoucích bez přetržky. Komise Král. společnosti
náuk k vydávání »Archivu českého« sestává
z předsedy V. V. Tomka, Frant. Dvorského
Ferd. Tadry, Jos. Kalouska, Jar. Čelakovského
Jar. Golla a Vojt. Nováčka. Díl XXI. obsahuje
Listy do Kouřimě zaslané 1513—1525. Listy
do Budějovic zaslané 1405—1526. Dodavei
k dopisům Rosenberským 1409—1531, Mikuláše
Slepičky z Nažie nadání a závěť 1508—1525
Rybničná registra panství krumlovského 1450
až 1524.
Král
Kalousek
Palacký
V V Tomek
František
Tadra
Jos
Čelakovský
Goll
Nováček
XXI
Slepička
Žerotín
Kouřim
Budějovice
25
article
— Pan zdravotní rada dr. Altschul v celé
své záři! Pan dr. Altschul, předseda pražského
organisačního výboru pro norimberský sjezd
školní hygieny, rozesílá společně s jednatelem
tohoto výboru drem. Schleimerem na »německá«
města v Čechách následující líbezný dopis:
Slavné městské zastupitelstvo v X.l
Výbor, dosazený ústředním výborem I. mezi-
národního sjezdu, pro školní hygienu v Norimber
a organisací v Čechách pověřený, složením
svým naskrze německý, vyvolal protivnou
akci Čechů, kteří seskupili se ve vlastní výbor, aniž
by tím zadost učinili své národní ctižádosti. Ne-
žádali ničeho méně leč samostatnou representac
českého národa. K tomu nemohli jsme však ani
my, aniž ústřední výbor norimberský přistoupiti.
poněvadž český komitét naprosto odmíti nazývat
se »čechisches Komite« (l), poněvadž my
představujeme úřadní organisační výbor pro Čechy
doktor
Altschul
Čecho
Čechy
26
article
Potom odvolali Češi a zvláště město Praha ve
škeré přihlášky k sjezdu 20 počtem. Za takového
stavu věcí pokládali bychom to za nacionální po
vinnost a za jedině důstojnou odpověď na napro-
sto neoprávněný požadavsk Čechů, kdyby účasten-
ství Němců z Čech (»der Deutschböhmen« I!) bylo
co možno hojné a tak podán byl důkaz, že
mohou býti Čechy i bez Čechů na no-
rimberském sjezdů dostatečně zastou-
peny návštěvou delegátů německýck
měst, úbytek českých návštěvní kt
vyrovnávajících. Prosíme tudíž sl. městsko
zastupitelstvo naléhavě, aby přece buď nějakého
zástupce svého do Norimberka vyslalo, aneh
aspoň zakoupilo členský lístek za
20 marek (I). za nějž bude mu časem zasláno
jednání sjezdové, na knižním trhu neprodejné ald
Doufáme, že nás bude sl. městské zastupitelstv
při této nacionální obraně podporovati na
značeným způsobem, i prosíme, aby přihlášky de
legátů, účastníků a případných výstavních před-
mětů byly na nás zaslány. Ve všem pak prosíme
o laskavé vyřízení tohoto přípisu. S nejdokonalejš
úctou za organisační výbo
Čech
Čecho
Němec
jít legát
Praha
Čechy
Norimberk
der Deutschböhmen
27
article
Dr. Altschul,
Dr. Schleimer,
jednatel. starosta, Panská ul., čís.6
Takhle vypadá druhá strana medaille páně
Altschulovy, kterýž šťastně odorganisoval svou
neslýchanou německo-nacionální domýšlivosti če
ské účastníky norimberského sjezdu, kteráž
ztráta jest pro sjezd tak citelná, že dlužno
napjati všechen organisační talent Altschulův,
aby úbytek všemožně byl nahražen se strany
německé, třebas jenom pouhými členskými
lístky — bez členů sjezdu — jak patrnoz
přípisu v ráži a nevědomosti p. t. »Organisations
komitétu pro Čechy« zasílaného také na — če-
ská zastupitelstva! Jak správně jednali čeští
hygienikové, vysvitá právě z agitačního dopisu
Altschulova, podle něhož připadal českým
účastníkům sjezdu úkol zadní, nepomalované
strany kulis a především platičů na norimber-
skou slávu Altschulovy maličiny. Rozumi se, že
nejpřisnější abstinence jest pro každého Čecha
ať odborníka, ať obchodníka svrchovaným pří
kazem oproti norimberské výstavěl
doktor
Altschul
Schleimer
Altschulův
Čecho
panská ulice
Čechy
28
article
— Rodinné zprávy. Pan Josef Doležal, inž.
adjunkt zemského výboru, syn zvěčnělého p. Ant
Doležala, lesního rady a slečna Růžena Nolčova
dcera zvěčnělého velkostatkáře a zemského poslanc
p. Jana Nolče ve Všenorech, slaviti budou sňatek
svůj dnes 23. ledna o 1/212. hod. v chrámu sv. Vá-
clava na Smíchově. — Slečna Olga Ježko v
v Hradci Králové a p. Karel Matěna, assisteno
sev. záp. dráhy v Opatovicích n. L., slaví sňatek dne
27. ledna o 10. hod. dopol. v chrámu sv. Anny
v Kuklenách. — Slečna Olga Poppyova, dcera
poštmistra p. L. Poppyho v Rokycanech a pan Jan
Basler, mag pharmacie v Plzní, slaví sňatek dne
26. ledna v 11 hod. dopol. v děkanském chrámu
v Rokycanech. — Slečna Joza Hejrovskýc
z Rokycan a pan Bedřich Malina z Nové Paky sla-
vili sňatek dne 19. ledna v Rokycanech
— Úmrtí. Ve čtvrtek skonal v pražské nemocnici
Milosrdných bratří p. Antonín Rinda, dlouholetý
biletář Švandova divadla na Smíchově a vrchní lepie
plakátů firmy Ant. Renn, v 51. roce věku svého.
Doležal
Ing
Nolčův
Nolč
Ježko
Matěna
svatý . Anna
Poppyův
L Poppy
Basler
Joza Hejrovskýc
Malin
Antonín Rinda
Všenory
Smíchov
Hradec Králové
Kukleny
Rokycany
Plzeň
Nová Paka
Švandův divadlo
Anta
29
article
Pohřeb konán bude v neděli dne 24. ledna o 3. hod.
odpol, z kaple Milosrdných bratří. — Ve středu
zemřel zde býv. majitel firmy Rangheri a spol. pan
Josef Rangberi, pražský měšťan a otec chudých
z okresu apolinářského, v 66. roce věku svého.
Pohřeb koná se dnes o 10. hod. z chrámu sv. Ště-
pána. — Dne 21. t. m. zemřel p. Josef No v ák,
statkář v Libenicích. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. —
Dne 20. t. m. zemřel v Kouřimi pan JUDr. Joseí
Kaulfus, zemský advokát. Pohřeb koná se dnes
o 11. hod. v Kouřimi.
— Z c. k. české university v Praze. (Sloučen
obou ústavů zoologických.) Ministerstvu
kultu a vyučování vidělo se výnosem ze dne 4. pro-
since 1903 č. 27.939 naříditi, »aby ústav pro
zoologii a srovnávací anatomii, doposud
řízený p. prof. drem. Frant. Vejdovským, slou čen
byl s ústavem zoologickým, při řádně syste-
misované stolici trvajícím. Dle toho bude tomuto
ústavu přikázati též vedle jeho dotace i dotaci býva-
lého ústavu p. prof. Vejdovského, dále pak bude vésti
výpomocné síly (assistenta, demonstrátora a výpo-
mocného sluhu) ústavu posléz jmenovaného při jed-
notném ústavu zoologickém. — Jelikož oba řečené
ústavy jsou doposud místně odděleny, bude k od-
stranění nepřístojností z toho pro vyučování ply-
noucích záhodno, aby bylo vzato v úvahu, zda při-
měřeným umísténím bez většího nákladu nebude lze
dosici také místního sloučení obou ústavů«. Příslušné
Rangberi
svatý . Šta
Josef
JUDr
Kaulfus
profesor
doktor
František
Vejdovská
Vejdovský
Libenice
Kouřim
Praha
Rangheri
ústav pro zoologie
30
article
řízení kommissionální bude v záležitosti té již v pří-
štích dnech zahájeno. — Opatření svrchu vylíčené
vychází od c. k. ministerstva kultu a vyučování s toho
skutečného stanoviska, že p. prof. dr. Frant. Vej
dovský toliko ad personam jmenován byl mimořádným
a později řádným professorem zoologie a srovnávací
anatomie vedle tehdejšího zástupce řádně systemiso-
vané stolice zoologie, p. prof. dra. Ant. Friče, a že
p. prof. Vejdovskému též jen ad personam poskyt-
nuty byly zvláštní místnosti s potřebnými prostředky
k vykonávání jeho činnosti učitelské. Jelikož však
od tě doby, co p. prof. Vejdovský přejal po p. pro
Fričovi, jenž odešel na trvalý odpočinek, uprázdněnou
řádně systemisovanou stolici zoologio i s ústavem
sloučen takto bývalý ústav p. prof. Vejdovského s
zoologickým v ústav jediný.
— Srbský čnsopis v Prage. Dnes vyšlo zde 1. č.
srEského týdenníku „Ilustrovaný Glasník“, jehož vy-
davatelem je dr. Kamenko Subotič. List tiskne se
u dra. Ed. Grégra a má v programu všecko: politiku
literaturu, umění, hospodářství. Chce rozvinovati styky
mezi Srbskem a Čechy, a to nejen styky ideálné, nýbrž
také praktické. V 1. č. nalézáme illustrace: král Pelr
prine Pavel; makedonští zajatci; poslední výzva (obra
Defreggerův); Jan Otto, král slovanských nakladatelů
na Uhelném trhu v Praze; biskup Firmilijan; Jaroslav
Kvapil. Články: Program (vzájemnost srbsko-česká n
kulturném i hospodářském poli), z divadla (Kvapilova
„Oblaka“), Smilja Sirolanovičova (povídka), Srbská
otázka v Praze. Předplatné obnáší 12 K ročně.
— Zrušené obecní volby v Chrášťanech. Z Čes.
profesor
doktor
František
Frič
Vejdovský
Subotič
Grégr
Čecho
Jan
Otta
Kvapil
Kvapilův
Srbsko
Praha
Chrášťany
král Pelr prine Pavel
vzájemnost srbský
Smilja Sirolanovičův
31
article
Budějovic se telefonuje: Na stížnost německé strany
zrušilo místodržitelství král. českého obecn
volby ve 3. sboru v Chrášťanech, při
nichž zvítězili Čechové a nařídilo
voby nové.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek
dne 22. ledna.) Schválen byl návrh hospodářské ko-
mise, aby větši města evropská byla žádána o zprávy.
jakým způsobemjse tam čistí ulice a odváží smelí. —
V hospodářské komisi schválen byl návrh p. ob. st.
Březnovského, aby jednotlivé úřady a ústavy obecní
podaly zprávu, jakým způsobem mají pojištěny své
zřízence. — M. r. pan Brož upozornil na sešlý stav
loretanského kostela na Hradčanech a usneseno
obrátiti se na příslušné instance, zejmena patrona
kostela, o zavedení nápravy. — K návrhu pp. Voitla
a Hubáčka usneseno požádati policii, aby dbala po-
řádku při vchodech a východech z kostelů, kde je
málo východů, aby nával neb panika nezpůsobily
neštěstí. — Obci vysočanské k její žádosti byly sdě-
leny podmínky stran připojení kanaliscevysočanské
ke stokám pražským. Nyní prohlásily Vysočany, že
na podmínky přistupují a žádaly za vypracování
projektu. Žádosti té bude vyhověno a návrh smlouvy
předloží se sboru obecních starších. — Dodávky že-
lezných součástek pro pražskbu kanalisaci zadány
firmám B. Voleskému, železárnám rokycanským, Čum-
pelíkovi na Smíchově, Petzoldovi v Komárově. Česko-
moravské strojírně a firmě Breitfeld a Daněk. —
Sděleno, že obnos na kanalisaci Královské třídy
v Libni zařaděn jest do letošního rozpočtu a že bude
kanalisace ta letos provedena. — Usneseno urgovati
u ministra války záležitost postupu hradeb hradčan-
ských a vyšehradských. — Při rokování o zvýšené
dani ze psů p. Červený mluvil a hlasoval proti zvý-
šení daně té.
Čecho
Brož
Voitl
Hubáček
Voleský
Čo
Petzold
Daněk
Červená
Budějovice
Chrášťany
Hradčany
Vysočany
Smíchov
Komárov
Libeň
Breitfeld
32
article
— Z advokátní komory v královslví českém
(Úřadní zpráva.) Dne 17. t. m. konána byla společna
mimořádná schůze výboru, disciplinární rady a ná-
vladnictva komory u přítomnosti 28 členů. Účelem
byl projev úcty dru. Josefu Tragyovi, který s
byl koncem roku 1903 předsednictví v komoře
dísciplinární radě vzdal. Zasedací síň proměněna
v květinový sad, do něhož uveden byl dr. Tragy o
místopředsedů dra. Hanla a dra. Hlawatsche
Dr. Hanl, poděkovav dru. Tragyovi za jeho dosta-
vení se, zahájil schůzi. Jménem českých kollegův ujal
se slova dr. Dvorský. Velebii skvělé vlastnosti dra.
Tragya, připomenul, že v nejbližší době slaviti bude
čtyřicetileté jubileum advokátské činnosti své, z nichá
38 let věnoval zájmům stavu, jakožto náměstel
předsedy a od roku 1881 jako předseda komory
ujišťoval jej, že při odchodu jeho provázeti jej bude
úcta a láska kollegů a skončil proslov svůj provo-
láním slávy dru. Tragyovi, což celé shromaždění
nadšeně opětovalo. Dr. Goldschmid jménem ně-
meckých koliegů vyslovil politování nad nezvratným
úmyslem dra. Tragya rozloučití se s předsednictvím
v komoře a v disciplinární radě. Uvedl, že dr. Tragy
dne 1. dubna 1852, tedy před půl stoletím, započa
praxi advokální v kanceláři dra. Haubímanna v Praze,
že byl dne 26. března 1864 jmenován advokátem,
v roce 1865 zvolen již do výboru a v první valné
hromadě po nové organisaci advokátní komory roku
1869 konané za místopředsedu, pak v roce 1881 z
předsedu komory, kterýžto úřad po 22 let zastával.
Vynikaje již záhy jako theoreticky i praklicky vzdě-
laný právník, povolán byl do ankety, ministerstvem
spravedlnosti v roce 1867 za účelem porad o novém
Tragy
Traga
doktor
Hanl
Dvorská
Goldschmid
Praha