ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54e568b0-7108-11dc-850f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 54, person 90, work 4, org 6
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 23.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí se v Praze v administraci na mněai n čtrrt kta . . . . 6 K — s dvojí čonásko nr n lita . . . 7 K Poh ve dlialkách: aK s0k na měsfe . - Poštou: na měsie n . . . . koi s drojí zisilko na reěskt na čtvrti leta
Praha
5 article Zmoudří Němci po škodě?
Zmoudří Němci po škodě? V rokování delegace této poloviny říše — uherská delegace po Novém roce se jetšě ne- sešla a při rostoucích nesnázích Tiszova mini sterstva ve sněmu peštském nedá se ani očeká vati, že by se brzo sestoupila — náležely nej zajímavější vývody pánů delegátů oné části čin nosti zahraničného ministerstva, jež se týká ob novy obchodních smluv s cizinou. Čtenáři naši zajisté zpozorovali, že v letošním výkladu společ- ného ministra zahraničných záležitostí této otázce bylo věnováno nejméně místa a času, ač druhdy právě hospodářské otázky ze zvláštní zálibou okázalostí pěstoval. Tehdy ovšem nebylo nutn vysloviti se o určitých, nalehavých záležitostech zahraničného obchodu, a proto možno bylo vy- líčiti snahy vládní v tomto směru hodně vzletně. ideálně, theoreticky. Dnes však klepá na naše brány holá skutečnost, drsná praxe obchodu mezinárodního, a tak ovšem i pro výklady mi- nistra zahraničných záležitosti má „vrabecv hrsti“ neskonale větší cenu, než „holub na střeše“ anebo dokonce „straka na vrbě“ Tentokráte se bylo pánům delegátům spo- kojiti vědomím, že podařilo se aspoň předejíti těžším následkům výpovědi obchodní smlou- vy s ltalií a docíliti s ní prozatimn í dohody na krátký čas, kdežto všecky ostatní nevyřízené pro zahraniční obchod rakousko-uherský mnohem důležitější smlouvy, pokud se týče, stav příprav jejich, zůstaly pokryty hustou rouškou upjate mlčelivosti. Byli pak to tenkráte zvláště příslušníci ná- roda německého, kteří se snažili roušku tuto po- odkrýti, při čemž však zároveň poodhalili též své vlastní nitro, a tu vyšlo na jevo, že jindy na odiv stavěné sebevědomi německé není tak neochvějné, jak by pro své potřeby vnitro- politické býti chtělo ..
Němec Tiszův
6 article
Když Němci před sedmi léty postavili na místo rovného práva své veto, když měli za to, že znásilnění práv našeho národa jest jejich vi- tězstvím, sotva si byli toho vědomi, že provedli kousek, podobný umění známého čarodějova účenníka. Ba ani ti, kdož nemohou se dočkati. až zdejší polovina soustátí vstoupí v těsnější ho- spodářský poměr k Německu — nemohou ne- postihnouti, že Německo by v případě tom opa- třilo své hmotné zájmy na účet nás všech tedy i na účet jejich! Když svého času Německo se vytasilo s pů- vodním svým návrhem nového celního tarifu, byli jsme to vlastně jenom my Čechové, kteř ihned upozorňovali na jeho nebezpečné ostny pro veškero rakousko-uherské hospodářství. Nás zvláště, kteří jsme v těchto listech opětovně tyto své obavy vyslovili a zdůvodnili, tím větším uspokojením naplňuje, proniklo-li poznání ne- bezpečí toho i do kruhů delegačních a musí-li je přiznati přislušníci národa německého. Tak prohlásil na př. dr. Bärnreither, že „to bylo Ně- mecko, kteréž svým tarifem zahájilo rej ve zvy- šování cel“, že má namířeno v Rakousko- Uher- sku nejen na ječmen, mouku a slad, ale že již pe léta musíme bojovati proti znesnadňování vý- vozu dobytka do německé říše. Německu jde o to, aby zjednalo svému zemědělství nové základy a výhody. Jak se Německo zachová k Rakousko-Uhersku, to bude záviseti hlavně na výsledku jeho vyjednávání s Ruskem. Ně- mecko prý bude sotva tak zpozdilé, aby vymo- ženosti své z dlouholetého vyjednávání s Ru- skem nám pak prostě podalo na talíři, t. j. aby výhody, jež získá pro německý průmysl v Rusku, prostě přepustilo průmyslu rakousko-uherskému.
Němec Čecho doktor Bärnreither Německo Rakousko Uhry RakouskoUhersko Rusko
7 article
Proto má Rakousko-Uhersko zapotřebí semknouti veškeré své síly, aby nebylo zkoncováním úmlu německo-ruských a výpovědí obchodní smlouvy překvapeno ve stavu nezpůsobilosti — rozumí se, překvapeno svým spojencem. Tu tedy nade všechnu pochybnost zjištěno že německé nadpráví a německé veto proti prá- vém národa českého — rakouské Němce nejen neposílilo, ale že je přímo v nebezpečí vykoři stění hospodářského vydalo. Má-li se tudíž nebez- pečí tomu výdatně čeliti, má-li stát všecky sve síly semknouti a vymaniti se ze stavu nezpůso bilosti, musí se odstraniti kořen všeho toho zlu jež vzniklo z německého terrorul Stejné obavy, co se týče chování Německa vyslovil i německý delegát dr. Marchet. Má z to, že Německo chce dovésti své jednání s Ru skem do jisté míry bezpečnosti a zralosti, a jak mile největší nesnáze v jednání s Ruskem pře- koná, že vypoví ihned obchodní smlouvu Ra- kousko-Uhersku. To se stane a musí se ještě letos státi, a proto jest na nás, abychom si dobře prohledli nový celní tarii německý, který jest věcí velmi vážnou. Řtiká prý se, že Německo má namířeno na Spojené státy severoamerické, ale mluvči se domnívá, že právě Rakousko-Uhersko by se nemělo chovati k němu nečinně, protože všecky položky, až k „živým kaprům“, čelí proti Rakousko-Uhersku. Uvede-li se ještě chmel. ovoce a dříví, nutno přiznati, že si dle tohot delegáta musíme opatřiti pro novou obchodn smlouvu důkladnou výzbroj.
Němec doktor Marchet Rakousko Uhersko Německo Rusko spojený stát RakouskýUhersko
8 article
Výzbroj tuto shledává nejen v tom, aby nový celní tarif byl v čas po ruce, ale i v tom aby se nynější hospodářské území ani nezmě- nilo, ani nerozkrojilo, a aby ve vnitřních pomě- rech se zjednala náprava. Čas kvapí; ne- snáze státu vzrůstají, volá ustrašeně. Tento dolegát, jak patrno, postihl sice správně podmínky zdárné přípravy ke vstupu do vyjednávání o obchodní smlouvy s cizinou, ale ku podivu pozbyl této přesnosti úsudku, jakmile se pokusil o nalezení léku, jenž by napomohl zjednání vnitřního míru. Nespočívá zajisté vina neutěšených poměrů vnitřních na těch, kdož svá napadená práva hájiti jsou nuceni, ale na těch, kdož na práva ta útok učinili; kdož zásadu národní a jazykové rovnoprávnosti činem násil porušili, a důvěru v platnost zákona co nejnebez- pečněji ohrozili. Naříká-li zmíněný delegát, jaké to bude míti následky, když „skupina jedna proto, že nedostává to, čeho poža- duje, ochromuje stát“, odpovídáme mu zcela klidně: Skupina tato se brání proti násilí na ní spáchanému, a neměl-li stát tehdy dosti prozíravosti, aby nepoddal se německému ter roru, nemůže dopustiti se nyní ještě druhé chyby: propásti příležitosti, vysvoboditi se z jeho dusivého objetí a obětovati mu hospodářskou budoucnost. Škoda z přepychu a terrorismu německého vzniklá jest již očividná na všech stranách — komu tedy prospívá udržování tohoto zhoubnéh stavu? Zmoudří Němci po škodě?
Němec
9 article
Delegace. Z Vídně, 22. ledna. (Telel. zpráva »Nár. Listů«.) Všechny disposice, pro dnešek učiněné, byly pohaceny. Bylo ujednáno, že dneškem odbude se rozpočet zahraniční a že delegace cislajtanská rozejde se dnes na dobu neurčitou. Nestalo se tak. Nebyla skončena ni povšechná rozpravao tomto ressortu a musila se přidat schůze ještě zejtra, na které promluví jako poslední řečníci delegát dr. Pergelt, potom pak zpravodaj mark. Bacquehem. IIr. Goluchowski nechee zasáhnouti do debaty. Navykl si podat své ex posé ve výboru a pověřiti odpovědí na řeči, pro nesené v plenu, svého prokuristu, markýze Bacquehema, který sice nemá úřad, ale má mí nění a kromě toho je obratnějším a zajímavějším než předseda společné vlády. Z německé levice poslanecké sněmovny zúčastnili se turnaje řečnického pánové: něme- cký lidovec, majitel realit a redaktor Dober- nigg, „divoch“ Glöckner a křesťanský so- ciál Schneider — zástupeové stran tedy které jsou sloupy systému dra. Körbra. Je sku- tečně těžko rozhodnout, který z nich méně vpra- vil se ve funkci delegáta, který z nich klesl na úroveň hlubší. Pan Dobernigg zanesl do sněmovny německý překlad slova „záchod“. Měl ně- kolikráte srážku s Vlachy, proti kterým rekla- moval „historický nárok“ Němců na Přímoří
doktor Pergelt Bacquehem Goluchowský Glöckner Schneider Dobernigg Vlach Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
nazval reservátní rozkaz Pitreichův „politkou federalistickou“. Jest mnoho věcí na světě, o kte rých nemá pan Dobernigg, jak se podobá, an potuchy. Stěžoval si, že všechny funkce v delegacfel zadány jsou bývalým ministrům, tudíž Excel- lencím a žádal, aby do delegací vpustilo s trochu demokratického ducha. K této žádosti jakkoli nelze odepříti jí věcné podstaty, nejměně jest oprávněn člen strany, jejíž předseda dr. Derschatta podal v rozpočtovém výboru re- soluci, ve které není potuchy o demokratickém duchu, která jest — neradi užíváme slova toho — v pravém smyslu lokajskou, protilidovou. protidemokratickou a protikonstituční. Posl. Glöckner náleží k oněm, kteř myslí, že musí mluviti všude. Velmi nešťastným byl v apostrofě, kterou vznesl na české delegáty by vzhledem na císaře, na jeho věk, na jeho rodinné poměry upustili od svého nynějšího tak tického odporu a umožnili dělnost poslaneck sněmovny. Velmi parátně odvětil mu dr. Kramá proč pan Glöckner již před léty neučinil to k čemu vybízi nyní Čechy. Posl. Schneidee několikráte byl před sedou bar. Gautschem přerušen a dostal, co je v delegacích vzácností, od něho také důtku. Mlu- vil, jak jeho zvykem a v duchu, v jakém mluvi vídeňští antisemité — nedíme v parlamentě, ne díme na sněmu dolnorakouském, nedíme v obec ním zastupitelstvu, nýbrž — v předměstskýel hospodách. Hr. Dzieduszycki, jakkoli dnes o če- ské obstrukci mluvil jinak, než v poslanecké sněmovně, přece dopustil se bludu a chyby, míně, že boj a spor česko-německý jest otázkou etiketní. Nikoliv. Boj česko-německý jest, poku o nás jde, bojem o právo, pokud o Němce, bo o nadpráví. To by parlamentář tak starý, jak jest místopředseda klubu polského, přece již mohl vědět.
Dobernigg doktor Derschatt Posl Glöckner Gautsch Němec Čechy Hradec resoluce
11 article
Jednoho člena má delegace ze sněmovny panské, kterého každý rád si poslechne, poně- vadž nejen rád povídá, nýbrž něco též poví, hr. Bedř. Sehönborna. Bývalý ministr justice a nynější předseda správního soudu náležel kabi netům protičeským, proti kterým stál národ náš v tuhé válce, ale objektivnost káže nám říci, že je nejbystřejší a nejjasnější hlavou celé pravie sněmovny panské a nejlepší její mluvčí. Má dar polemiky, která jest elegantní a řízná zá- roveň. Doznal pochvaly celé pravice a také de- legátů českých, když akcentoval proti nalehání delegáta Dobernigga, by Rakousko spojeno byl s německou říší také státoprávně, samostatnost monarchie habsburské a když varoval před po litickými následky hospodářské jednoty Ra- kouska s Německem. Hr. Schönborn koncen své řeči, která trvala sotva 12 minut, vnesl appell na české politiky, aby ukázali se velikými muži a resignovali na zbraň obstrukce. Tento appell učinil způsobem laskavým. Však odpověd naše naň může býti jen zamítavá. Hr. Schön- born přehledl a zapomíná, že česká obstrukce není samovolná, že česká obstrukce byla ná- rodu českému a jeho delegaci na říšské radě vnucena neslýchaným bezprávím, že česká ob- strukce není výbojná, nýbrž čelí k revindikaei práva nesporného, které bylo násilně národu če- skému vzato. Proto klame se hr. Schönbor úplně o příčinách, klame se o podstatě a klame se o cíli české obstrukce. Protože pak praemisy jsou vadny a chybny, jsou vadny také konkluse. ke kterým dospivá.
jítlegát Schönborn Schön Rakousko Německo Hradec Dobernigga
12 article
Del. dr. Kramář v řeči, déle hodiny trva- jící, pojednal o stinných stránkách trojspolku a o hospodářské politice německé říše proti Ra- kousku. Nepřímou odpověď také dal hr. Bedr- Schönbornovi přesným, nepokrytým a jasným prohlášením, že Čechové nemohou zastaviti ob strukční taktiku svoji, dokud nebude vrácene českému národu rovné právo ve vniterním úřa- dování — rovné právo, které jim náleží podl písmeny zákona, které jest prospěšno pro admi- nistrativu a justici a které se vykonávalo bez škody pro Němce a bez škody pro stát. Netřeb dokládati , že jest ještě druhá podmínka: Za- jištění druhé české university. Podminky, za kterých česká delegace jest ochotna přejíti z po sice obstrukční do posice opposiční, byly tlumo- čeny českými poslanci již tak často a na tolika místech, že, myslímc, netřeba opětovati je vždy a znova. Třeba jen, by vláda, vědouc, co po- slanci češti chtějí a co neni žádnou nemožnosti a žádnou neskromností, odhodlala se k činu. Po tom nebude třeba takových appellů, jaké čini dnes předseda správního soudu. Z Vídně, 22. ledna. (C.- B.) Plná schůze rakouské delegace zahájena předsedou bar. Gautschem o 11. hod. 15 min. Po schválení protokolu o včerejší schůzi pokra čováno v rozpravě o zprávě rozpočtového výboru o rozpočtu zahraničního ministerstva.
Del doktor Kramář Schönborn Čecho Němec Gautsch Bedr Netřeba Vídeň
13 article
Posl. Dobernigu projevuje především plný svo. souhlas s vývody posl. dra. Sylvestra ve výboru roz- počtovém o stanovisku německé strany lidové k vý- kladu ministra hr. Goluchowského a praví o parla- mentních poměrech: »V době, kdy zahálka stala s vlastně zaměstnáním, aspoň poněkud uplatní se »málo« tady vykonané vůči nule na druhé straně. Řečník liluje, že delegace zvěděla o reservátním vý- nosu ministra války teprve z »N. Fr. Presse« a vy- týká ministrovi, proč nesdělil jeho obsah aspoň dů- věrně. Rovněž nelíbí se posl. Doberniggovi, že pro- hlídka nových děl konána byla v době, kdy řada de legátů dlela mimo Vídeň. Prohlašue, že jeho strana a každý upřímný ra- kouský Němec trvá na spolku s říší německou a že proto také vývody ministrovy po této stránce byly přijaty se všeobecným povděkem. Německá strana lidová domábá se sice ještě užšího hospodářskéh spojení s Německem, tam však na to nepomýšlejí jak nasvědčuje německý celní tarif. Rakousko musí chystati se proti nebezpačí, hrozícímu z Ameriky Německo v boji tom musí jíti napřed. Otázku veta pokládá řečník pro německou lidovou stranu lhostejnou. Z Říma prý beztoho nikdy nepřijde ni dobrého pro Němce. Posl. Dobernigg vítá prohlášení italského zahraničního ministra, dle něhož trojspolel je prý zárukou míru a ochranou proti snahám irr- denty. V Přímoří budou prý Němci hájiti každou pí německé půdy a ani z Terstu nedají se vytlačiti
Posl Dobernig Sylvestr Goluchowský Němec Vídeň Německo Rakousko Amerika Řím Terst
14 article
Mezi Němci a Italy je shoda možnou jedině tehda zřeknou-li se Italové falešných svých přátel. Vílaj též úspěch rusko rakouské dohody na Balkáně, za- vrhuje posl. Dobernigg srbskou kralovraždu, stěžuje sobě do netečnosti rakouských konsulátů vůči poža- davkům průmyslníků a žádá, by dosazeni byli aspo u některých zabraničních zastupitelství technict příručí. Uhrám přeje řečník, aby si dobyly své samo- statnosti, ale na útraty vlastní. Pokud jde o reser- vátní rozkaz ministra vojenství, praví řečník, že sobě Němci v daném okamžiku položí olázku, nemají- domáhati se vlastní správy ve vlastním svém domě rakouském. 1 to bylo by prý vlastenectvím. Poslanec hr. Žedtwilz pojednav o poměrech na Balkáně, velebí součinnost Rakouska s Ruskem k zjednání pokoje. Diví se, že ministr hr. Goluchowski nezmínil se ve svém výkladu slovem o důležité otázce smlouvách obchodních — a želí neplodnosti parla mentu, jež brání skončení příprav k přslušnému jednání. Přes to však doufá řečník, že hr. Goluchow ski nebude obchodní politiky prováděli samostatne a bez ohledu na povolané činitele a přimlouvá se by velká hospodářská území spojila se k obraně proti zámořské soutěži, která ohrožuje teď nejen agrárníky. nýbrž i průmysl. Nápravu zjednati by mohly spojené evropské velmoci, především bylo by k tomu povoláno Německo. Řečník doufá, že neutěšené vnitrorakouské poměry se v brzku vyjasní, dodávaje, že hlasovati bude pro rozpočet.
Němec Italos Dobernigg Goluchowský Balkán Uhry Rakousko Rusko Německo
15 article
Poslanec hr. Dziednszycki vynáší význam troj spolku pro zachování evropského míru a přeje téhož zdaru novému dvojspolku anglo japonskému. Východní politiku schvaluje, nalehá však na účinnější podporu pro kroky rakouské diplomacie na Balkáně. Želí trpce zatlačování zahraničního obchodu rakouského něme- ckým, doporučuje ochranu vystěhovalců, zejmena v Americe a v Kanadě, žádaje za rozmnožení kon- sulátů rakouských v Německu k ochraně rakou ských poddaných. »Náš spojenec,« praví řečník, »jedná s rakouskými příslušní ky často tak, že to nutno v diplomalické mluvě vyjádřiti slovem méně přátel- sky«. Přimluviv se za brzké uzavření nových ob chodních smluv, domáhá se řečník ochrany Haliče před chikany při vývozu dobytka a dříví a přeje si. by sedmiletá válka obstrpkční vedla konečně k míru nebo aspoň k příměří. Řečník bude se svými druhy hlasovati pro rozpočet, ježto prý ministr na vzdo domácím zmatkům vážnost říše dovedl hájiti na venek (Pochvala. Del. Glöckner vidí ve trojspolku bezpečnou zá- ruku míru, ale mělo by prý se uvážiti, zdali by ne bylo možno unil středoevropských států zjednati pod- klad pro odzbrojení. Přeje si, by lépe byla opatřen námořní moc a konsuláty, ale souhlasí s vývody ministra.
Glöckner Balkán Amerika Kanada Německo Halič
16 article
V urobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 8h odpoledni na 2h Ve slialkách na venkově ranní člalo. vd peled ní. sk Inserá ty plati se hotově napše Předplzcení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské slici č.a Tam nscházejí se téš ro dlakce tiskárna a ekpečipe , Národnich Listá“ Rukopisy se nevraceji
Národnich
17 article
Del. Schneider poukazuje na pollačování národ- ností v Uhrách a žádán je předsedou, by vnitřních záležilostí uherských do debaty nezatahoval. Řečník zabývá se obšírně rakouským obchodem s cizinoua praví, že náš vývoz poškozován jest špatným zbo- žím, vyváženým židy. Doufš, že mezi různými ná- rody konečně dojde k míru. V otázce veta Rakousko jako katolický stát si uškodilo. Del. Šusteršič pojednává o otázce veta a odpo- ruje tvrzení v expose, že jus exclusive je výhrad- ným právem koruny. Ve vykonávání veta spatřuje řečník urážku citu katolických poddaných a pravi, že katolický lid jest odhodlán použíti svých konsti- tučních svobod, by zjednal si posice, jaká mu v tomto státě náleží. Předseda svob. pán Gautsch volá del. Schneídra pro užilí výrazu »židě« nebo »lidé« dodatečně k po- řádku.
Schneider Gautsch Uhry Rakousko
18 article
Del. hr. Schönborn podotýká, že již ve výboru projevil úplný souhlas se zahraniční politikou r- kouskou, v niž má důvěru. Zabývá se pak vývody delegáta za Krajinu, který pravil: »Státoprávní poli- tické spojení s německou říší náleží k ideálním cílům budoucnosti, která se ráda maluje, jež se však usku- tečniti může pouze krví a železem. Nikomu nemůže se však zabraňovati, by o tom přemýšlel, to jest správné.« Nenrůže se nikomu brániti, aby o podob- ných cílech budoucnosti uvažoval. Také mně, pokra- čuje řečník, není v tom bráněno a myslím, že jak- koli nesmýšlím stejně s řečníkem, tato myšlénk sdílena je velkou většinou přítomných i nesmírně většiny národů Rakouska. (Souhlas.) V podobných věcech nerozhoduje jen rozumový závěrek, nýbrž i pocit a co se mně týče, musím říci, že mé rakou- ské svědomí tomu odporuje, abych neřekl se vzpírá, slyším-li, že se mluví o podobném spojení se zahra- ničním, třeba že se spřáteleným státem, jež usku- tečniti by se mohlo pouze na útraty naší státní samostatnosti. (Souhlas.) V tom, myslím, nemůže býti naprosto žádné po- chybnosti. Jestliže jsem se přes to vyslovil pro naší zahraniční politiku, že nejen přátelský poměr, nýbrž i dobrovolně uzavřené spojenství s německou říší považuji za něco, co může naší monarchii velice prospěti a již prospělo, to jest zcela něco jiného.
Del Schönborn Rakousko
19 article
Jest zcela něco jiného, jestliže dva stejně oprávnění kontrahenti stanou se kompaciscenty, jestliže svou vůli sjednotí a provedou v přátelském poměru, který se při stejné oprávněnosti a při šetření úplné samo- statnosti obou stran také poctivě dodrží, nežli když se inartikulací státoprávního nátlaku zjedná pro bu- doucnost poměr, jenž by se snad v pozdější době již neosvědčil. Proč neměli bychom uzavříti s Německem ob- chodní smlouvu jako instituci trvalou, všeobecně žá- danou a prospěšnou? Řečník vůči posl. Dobernig- govi konstatuje, že náhledy jeho o působení Říma a bezvýznamnosti osoby papežovy nesdílí katolíci v říši německé. »O vnitřní politice« — pokračuje hr. Schönborn — »nehodlám šířiti slov, ale veškeré snahy vlády a upřímných státníků nebudou nic platny, dokud čelné strany v parlamentě pokládají obstrukci věcí vůbec přípustnou, věcí takovou, jíž se buď používá, neb jež reservuje se pro budoucnost. Já obstrukci nepo- kládám přípustnou a dovolenou a trvám na svých dřívějších názorech. Je sice uznanou pravdou, že velcí hásníci nadmíru trpí překlady, protože jimi stíeá se ráz i pel básně původní a pochybuji tudíž, zlepší-li se obstrukce tím, přeloží li se z češtiny do němčiny, nebo z němčiny do češtiny. (Veselost.) Že tomu tak, patrno na různých projevech stran, ře- čech a na novinách. Týž časopis, který včera ješlě brojil proti obstrukci, zahájené odpůrcem, zahud
Německo Řím Schönborn
20 article
zcela jinou, jakmile jen změní se scenerie a ob- strukce přenese se s jednoho tělesa parlamentního na druhé. Včera byla obstrukce třaskavinou, jedo- vatým býlím a pod., dnes však už se řekne: »Vítám tě, ty jediná spáso moje!« (Hlučná veselost.) Pokud tomu tak, nezlepší se poměry a byť bych i mluvil na plano, pravím: »Přeji si, aby jedna ze stran,o něž jde, nebo zatím aspoň vedoucí osoby její pro- hlásily veřejně, že velkomyslně obětují se a zřeknou se navždy tohoto, někdy arciť velepůsobivého obran- ného prostředku. Kdo by tak učinil a přesvědčil aspoň jednu z rozhodujících stran o nutnosti této oběti, bude v mých očích slavnějším mužem, než leckterý vílězný generál. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. dr. Kramář praví, že nemluvil o trojspolku, nýbrž omezil se jen na několik poznámek na doklad, jaké ceny a významu trojspolku přikládá. Z odpovědí na vývody své o trojspolku nejdůležitějším pokládá řečník prohlášení zpravodajovo, že u trojspolku m největší cenu okolnosť, že vůbec je, protože prý zpravodaj neví, čím by ho nahradil, kdyby ho ne- bylo. Toť aspoň něco, ale není daleko ještě podstatným důvodem pro dithyramby na trojspolek. Konkretní námitkou bylo, že prý nás trojspolek v r. 1886 uchránil války s Ruskem. Zapomína s však, že bychom tehdá byli neocitli se v tomto ne- bezpečí, kdyby trojspolku právě nebylo. Jinak ne- byli bychom se pustili na kluzkou půdu politiky na Balkáně se Stambulovem a Milanem. K válce nedošl tehdá jednak proto, že jsme nebyli pohotově, jednak proto, že císař i car míru sobě přáli.
Posl doktor Kramář Stambulov Milan Rusko Balkán
21 title
FEUILLETON.
22 article Na Capitolu.
Na Capitolu. Moderním sice a od otevření nového, krás- ného mostu, jenž Vatikánské Borgo spojuje se středem nového Říma, i velice živým a hlučným, ale nerovným, tu úzkým, tu v malá náměstí se šiřícím korsem Vittoria Emmanuela II., ubíráme se k náměstí Benátskému. Před nádherným ně- kdy jesuitským chrámem Jména Ježíšova, prostě Chiesa Gesu zvaným, barokní architekturou, ve lice připomínající krásnou kopulí a oslňující vý zdobou vnitra malostranský chrám sv. Miku- láše, zahýbáme v přavo, do neširoké, mírně zdvihající se ulice Via d' Ara coeli. Ta již nese nr sobě ve všech částech ráz středověkého, pa- pežského Říma. Padlo již sice pověstné Ghetto a na místě jeho mezi palazzem Conci a obrov- skou troskou divadla Mariellova šíří se nyní pu- stá rovina, vítané hříště římské mládeže. Jádro středověkého města, kupící se kolem exedry di- vadla Pompciova, posud uchovává svérázný způ sob svůj. úzké, klikaté uličky, nepravidelná, ne- veliká náměstí, malebné, ale neúhledné domy. mezi nimiž tu a onde zdvihá se zasmušilý palác anebo švihácky vyzírající novostavba. Od rána do pozdní noci panuje tu hluk a ryk, šum a shon lidu městského; osmáhlého venkovana z blízké Campagně. Via d' Ara coeli přetíná půdorys obrovského někdy cirku Flamininova. Od západního srázu Capitolia prostíral se eirk až do corsa Humber- tova a prostředkoval tak spojení republikánského, na historických pahorcích rozloženého Říma s císařskou částí, jež záhy pokryla širé pole Martovo. Při kopání základův neb kladení rour plynových častějí uhodí se na základní zdi
Ježíšův Mika d ' Ara Flamininův Martův Kapitol Řím corsa Humber Chiesa Ges Vittorie Emmanuel II via d ' Ara
23 article
obrovské budovy, jíž za posledních dob republi kánských příslušel význam nemalý. Na severovýchod i na jihozápad rozbíhaj se z náměstí klikaté uličky, tu via Giro Romano tu via di Tor de' Speccia, vznikem svým upomí nající na dvě zásadně různé periody ve vývoj věčného města. Via Giro Romano zbudována jes na někdejší Serviově hradbě, jejíhož směru tako celkem se přidržuje, via di Tor de' Speccia všal jménem svým upomíná na poměry středověké na bojovnou, proti papežům bouřící se šlechtu která na pevných tvrzích a torech uvnitř města hlavní měla záštitu. Stanuli jsme zajisté na úpatí staroslavného Capitolia. Jaké vzpomínky vynořují se v mysli! P horek velepamátný, sídlo někdy prvého božstv římského, na jehož výšině svorně vedle sebe trů- nily hrad i chrám, lupiter i luno, s jehož strmého srázu svrhováni na postrach jiným velezrádei pod nímž, při popraži fora, šklebilo se státní vě- zení! V mysli rychle střídají se dějinné události s bájí smísené, tu Tarpeia, tu Tarquinius, tu Her- donius. Za temné noci slézají sráz hradu gallské hordy, Masoni Manlius smělce štítem sráží do prohlubně, stoupenci proticísaře Vitellia v zuři- vém boji proti Vespasiánovu bratru Flaviovi vrhají oheň na nádhernou střechu lovova chrá- mu, Alarichovi Visigothové drancuji chrámya paláce, Vandal Geiserich loupí i pozlacené plinthy z Ievovy svatyně, zkáze již obětované. . Pohřichu, vzpomínky nemají v nynějším stavu pahorku již podkladu. Antický ráz setřen s něho naprosto. Jen oko cvičené dovede po moderním rouchem objeviti stopy jeho. A z říd- kých stop, jež náhodou dochovaly se dnů našich, největší část padla za oběť novostavbám i gran- diosnímu pomníku, jímž zánovní italský stát oslaviti chce památku prvého národního krále svého.
Speccio Serviův di Tor Tarpeia Tarquinius Hera Mason Manlius Vitellius Vespasiánův Flavius Alarich Visigothová Geiserich Gira Romana Ievův svatyně
24 article
I průčelí světodějného pahorku změnilo se Za dob starověké své slávy obracelo capitolinské dvojhrbí své čelo k východu, proti slunci, tam k horám sabinským a ke štihlému Algidu. Již však císařská doba způsobila pronikavé změny. Státní život i representace slávy římské opouštěly forum. I odvěké přirozené spojení se- verního vreholku Capitolia s Quirinálem zrušeno když v rovině mezi oběma pahorky slavný císal Traján jal se na paměť jména svého budovati ferum nové, nádherou a rozměry vše pře- vyšující. Capitolium zůstávalo i nadále středem státní bohoslužby římské. Na jižním pahorku skvěl se ve vší nádheře prvý chrám klassického Říma, zasvěcený otci lovu, „nejlepšímu, největ- šimu“. Ani časté nepoměrně katastrofy, jimiž byl stižen, neumenšily lesku jeho. Třikráte za lidské paměti a v krátké době 150 let byl chrám Iovův zničen požárem. Odtud shlížel se slunné výše své v plném lesku po mnohá století, k di- vům světa jsa přičítán, přežil i bez porušení ve- liký náboženský a společenský převrat, zahájený ediktem Constantinovým s prospěchem křesťan ství, až teprve z počátku V. století přišly i nan dny krušné. R. 410 zavřen Iovův chrám po roz- kaze Theodosiově, zloupily poklady jeho hordy Alarichovy, r. 455 strhali Vandalové i pozlacené plinthy se střechy jeho. Ještě však v VI. století úplno bylo zdivo chrámu, jakkoli dávno již za- nikl kult božstev klassických a zrušena kněžstve jejich. Když poslední z císařů východních Con stans II. r. navštívil Řím, uvalena nepochybně zkáza i na chrám Capitolinský, neboť pozname- návají letopisci, že vzal cfsař zbývající ještě po- zlacené plinthy se střechy jeho. Odtud asi stiha chrám lovův týž osud, jako jiné, ke zkáze určen chrámy antické: Skvostné sloupy a mramorová obložení stěn buď vyňaty, aby zdobily nově z
Traján Iovův Constantinův Theodosiův Alarichův Řím Con stan II
25 article
kládané chrámy křesťanské, buď, nejsouce již bez pohromy, na maltu páleny. Týž osud stihal i hojné mramorové sochy, které kdysi zdobily chrám a okres jeho. Když Karel Veliký obnovi jméno západního císařství, byl již Capitolinský chrám z veliké části zříceninou, neboť současný poutnik, který zůstavil nám neocenitelný itinerár po „věčném městě“, v klášteře Einsiedelenském uchovaný, viděl již v troskách ctihodnou stavbu, v níž jakoby vtěleny byly myšlénka i osud státní moci římské. Ze slov Flavia Bionda a slavného Poggia, souvěkovců válek husitských, vidno však, že chudičké zbytky chrámů, mramorový totiž práh jakési obrovské brány a úlomky slou- pů, ještě v XV. stolotí na pahorku se spatřovaly Jinak toliko kozy na něm se pásly, odkud pozdně středověké jméno jeho, Monte Caprino Po zvyku starořímském zván Gapitoliem p horek, Iovovým chrámem korunovaný, již však za republikánských dob zahrnován v pojem Ca- pitolia i severní pahorek, mělkým prohbím o okresu lovova chrámu oddělený. Na pahorku vznášel se římský hrad a k němu tulily se domy patriciů, kteří odtud ke jménu svému přidávali přímět Capitolinus. Od Capitolia k Tarpejské skále prý jediný jen krok! Skála — dle nejnovějšího seznán vlašského učence Paioa — vznášela se nad se- verovýchodním svahem hradního pahorku, nad nynější třidou via Marfori. Jest to stráň, již na- zývali Římané skálou a vypravovali, že měla jméno po zrádné dceři capitolského velitele. která z lakoty zjednala přístup do hradu Sabi- nům, s Romulem zápasícím. Až dotud družily se k hradu i domy patri- cijské a mnozí vynikající Římané přičiňoval ke jménu svému přímět Capitolinus na označe- nou, že pobývají na pahorku hradním. Ale ve IV. století př. Kr. počalo se zvolna Capitolium vylidňovati. Zmizely znenáhla domy soukromé,
Veliká Flavius Iovův Říman Romulus Einsiedelenský Monte Caprin Ca Sabe
26 article
zmizel i hrad, a na prostranství jeho zastkvěl se nový, ve větších rozměrech zbudovaný chrám ochranné bohyně lunony Monety, v jejímž stínu zřízena i státní mincovna. Odtud hrad na Capi- tolii i pahorek, jím kdysi dovršovaný, mizejí z pa- měti a toliko dvě místa i nadále úzce byla při- poutána ke státnímu životu. Auguraculum a ža- lář Tullianum. Někde na prostranství proti východu slunc obráceném, nad městištěm někdejších comitií vyhrazeno bylo neveliké, travnaté prostranstrí pro nezbytný předpoklad každého státního vý- konu římského, pro auspicia augury konaná, odkud zváno augurukulem. Hrad sám přetrval nedlouho zkázu gallskou a na jeho prostranství uchovával se chrám Iunony Monety jakožto ochranitelky mincovny státní. Všechny tyto stav- by, hradské i pozdější, ustoupily z počátku středo- věku velikému chrámu Ara coeli, slavnémuv legendě křesťanské a zaujímajícímu městiště někdejšího chrámu Iunonina. Matka boží zvítě- zila nad matkou bohův a za rozkvělu řádů žebra- vých založen vedle chrámu klášter Františkánů, který teprve před nemnohými léty odstraněn, když místo někdejšího kapitolinského hradu obráno pro národní pomník Viktoru Emanuelovi II. Klášter zbořen a pod úrovní takto získanou již bělají se obrovské substrukční stavby, které záhy prý již ponesou na vysokém piedestalu sochu — prvého krále sjednocené Italie. Ale chrám Ara coeli trvá posud. Široký, vší téměř ozdoby prostý jeho štít se vzdušné své výšiny zírá již přes tisíc let na Trastevere, Janikul a Vatikán, svaté pak schody, z Martova pole k němu vedoucí, jsou i za našich dnů cílem mnohých, kteří tělesnou námahou hledí zjednati si zá- sluhu pro život posmrtný.
Monet Iuno Monet Iunonin Viktor Emanuel Martův Vatikán
27 article
Dr. J. V. Prášek.
doktor J V Prášek