Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

ob one lbone

3

nob

4

motedr ov ttojta itit vlata oi

5

V Praze, v úterý 27. července 1909

Praha

6

stidssl

7

esono

8

lnáes Misev

9

Číslo 205

10 article

Ma ranní a večerní listy předplácí se V Praze v admínistracii na měsic. . . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou čsl na čtvrt ieta : . . : 7 K e2i ve filišlkšel na měsío. . . . . . 9 K 80h Poštoui Ba čevrtiet: . . . k h s dvoji zásilkou a měslc. . . na čtvrt ieta : . . 11 K o

Praha

11 article

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů Z úřadního věstníku. Z Vídně, 27. července. (K. k.) »Wiener Zeitung« sděluje: Císat jmenoval poslance sněmu zemského Jana Nepomuka Hausera zem- ským hejtmanem v arcivévodství rakouském n. E. a poslance zemského sněmu dra. Arnošta Jägera náměstkem zemského hejtmana v řízenl sněmu zemského. — Císař jmenoval poslanee sněmu zemského dómského kustoda Aloisa Wink- lera zemským hejtmanem ve věvodství solno- hradském, poslance zemského sněmu dra. Artura Stölzela prvním a poslance zemského sněmu Františka Schossleitnera druhým náměstkem zemského hejtmana v řízení sněmu zemského. Císař jmenoval dvorního radu a presidenta krajského soudu v Hradci Králové Felixe ryt. Koschina z Freudenhofu presi dentem obchodního soudu v Praze a presi- denta krajského soudu v Písku Otakara Win- tera dvor. radou a presidentem kraj- skěho soudu v Hradci Králově. Císař propůjčil řádnému profesoru české vysoké školy technické v Praze Juliu Stokla- sovi titul a charakter dvorního radv. Císař jmenoval soukromého docenta, mají- cího titul mimořádného universitního profesora dra. Eduarda Pietrzikowského mimo- řádným profesorem chirurgie na německé uni- versitě v Praze a propůjčil soukromým do- centům na německé universitě v Praze dru.

Nepomuk Hauser Jäger Alois Wink Stölzel Schossleitner Felix Koschin Win Stokl Pietrzikowský Vídeň Hradec Králové Praha Písek Hradec Králov český vysoký škola technický v Praga Wiener Zeitung

12 article

Alexandru Marguliesovi a dru. Karlu Walkovi titul mimořádného universitního profesora. Ministr veřejných prací jmenoval kandidáta učitelství Heřmana Reisa učitelem IX. hod- nostní třídy na německé státuí průmyslové škole v Plzni. Hornorakouský místodržitel bar. Handel pře- stoupí do ministerstva. Z Vídně, 27. července. Večerník » Deutsch Volksblattu« oznamuje z Gmundenu: Dle be- zpečných zpráv místodržítel hornorakouský bar. Handel projevil úmysl, že už v nejbližší době zadá za propuštěnou ze svého úřadu. Za jeho nástupce označuje se zemský president buko- vinský ryt. Regner z Bleylebenů a sekční cheí v ministerstvu vyučování hr. Max Wickenburg. Bar. Handel bude prý povolán službou do mi- nisterstva vnitra. Anarohistický kongres v Pešti. Z Pešti, 27. července. Anarchistický orgán „Soziale Revolution“, který vychází v Pesti oznamuje ve svém posledním čísle, že v měsíci srpnu bude se konati v Pešti anarchistický kon- Proticarské projevy v Německu. Z Kielu, 27. července. Proti návštěvě car- ských manželů svolali sociální demokraté pro- lestní schůzi, na které promluví také poslane Karel Libknecht.

Margulies Walek Heřman Reiso Deutsch Regner Bleyleben Wickenburg Libknecht Vídeň Gmunden Pešť Německo Kiel státuum průmyslový škola v Plzeň Soziale Revolution

14 article

le a vnole

15 article

pory. Také Hercegovina byla silně zastoupena Dubrovník tonul celý v moři praporů. Proti zemskému hejtmanu rytíři Vasilkovi. Z Černovců, 27. července. Rumunská ná rodní rada pro Bukovinu pojednala včera o po- litické činnosti zemského hejtmana a člena pan- ské sněmovny rytíře Vasilka, jemuž vyčitala, že nehájil dostatečně rumunských zájmů. Bylo usne- seno vysloviti mu nedůvěru a vší silou a moci nedopustiti jeho opětné jmenování zemským hejtmanem. Posl. bar. dr. Hormuzaki jest ozna- čován za jeho nástupce. Chorvatský sněm bude rozpuštěn. Z Vídně, 27. července. »Kroatische Corr. oznamuje: Asi před třemi týdny poslal chorvat- ský poslanec dr. Barčič jako president chorvat- ského zemského sněmu podle stáří telegram ci- saři, v němž ho prosil, aby sněm byl svolán, by se mohl aspoň konstituovati. Zdá se však. že nenastane konstituování sněmu, nýbrž splše jeho rozpuštění. K tomu dojde asi koncem pro- since a nové volby budou dle zákonitého ter- minu buď koncem března nebo nejdéle na po čátku dubna 1910. Dle téže »Corr.« prý bar Rauch počítá s tím, že pro vládu získá při no- vých volbách 20 mandátů. Zakázaná schůze v Chorvalsku, Ze Záhřebu, 26. července. (K k.) Uherská tel. kor. kanc. oznamuje: Na včerejšek svolal poslanec dr. Markovič schůzi voličů z vo- lebního okresu pakracského, na jejíž denním pořádku byl rozhovor o všeobecné situaci poli- tické a o procesu pro velezrádu. K této schůzi dostavili se četní poslanci chörvatsko-srbské kou- lice v Pakraci. V poslední chvíli však úřad za- kázal konání této schůze se zřetelem na ne- bezpečí, že by mohl býti porušen veřejný pořádek.

Vasilko Posl bar doktor Hormuzaki Kroatisch Corr Barčič Rauch Markovič Dubrovník Černovec Bukovina Vídeň Chorvalsko Záhřeb

16 article

Volební oprava v Bukovině. Z Černovců, 27. července. V permanentním výboru pro volební reformu bukovinského sněmu zemského došlo dnes k sjednocení všech stran. Počet mandátů, kterých bylo doposud 31, byl zvýšen na 59. Volební kurie zůstanou, ale man dáty budou rozděleny dle zvláštního klíče mezi národnosti. Rumuni, kteři měli doposud 13 man- dátů, obdrží nyní 21; Rusové, kterým dáno dle starého volebního řádu toliko 6 mandátů, do- stanou nyní 16; Poláci místo dosavadních 4 nyní 5; střední strana velkostatků má dostati 2 Němci a židé, kteři měli dosud 7 mandátů, do stanou teď 13. Mimo to bude míti zemský sněm dva virilní hlasy pro arcibiskupa a rektora university. Ve všech volebních kuriích se mají díti volby na základě národnostního katastru dle moravského vzoru. Tím se zdá býti splněn kar- dinální požadavek Rusů. V této olázce pod- lehli vůdcové Rumunů dr. Onciul a Simionovici stanovisku Rusů, které zastupovali Mikuláš Vasilko a Smal Stocký. Ve všech kuriích se voli tajně a přímo. Na této basi má referent bar. Hormuzaki do měsíce záři vypracovat předlohu zákona. Ke kuriím censu se přídruží pátá kurie všeobecného práva volebního. Ve starých kuriích se volební census sníží.

Rumun Rus Polák Němec Onciul Vasilko Smal Stocký Bukovina Černovec

17 article

kousko- Uhersko prohlásily se konečně pro stavbu čtyř obrněných lodí nejnovějšího typu. Vláda má důkazy, že rakousko-uherská vláda je pevně odhodlána stavbu provésti. Řečník zabýval se pak změnami námořního programu a pravil, že bezpečnost anglickéhp obchodu závisí na tom, aby Anglie jezdila rychleji. e Z Londýna, 26. července. (K. k.) (Doln sněmovna.) Leeb (konserv.) kritisuje ostře vlá- du, kteráž od listopadu 1908, kdy poprvé usly- šela o urychlení stavby lodí v Německu, až do do března zůstala nečinnou. Důrazně se zasa- zoval, aby ještě letos byla zahájena stavba pá teře druhého kontingentu čtverek Dreadnoughtů Ellis (liberál) podal návrh, aby byl zmenšen rozpočet na stavby lodní. Předseda ministerstva Asquith poukazoval na úsilí vlády za po sledních tří let zbrojení omeziti a pohnouti dru- hé národy, aby učinily podobně. Avšak vláda má zajistit říši proti nebezpečím, jež by mohla nastati, proti nebezpečím, která, jak řečník doufá, nenastanou, ale která, jak dějiny uči. hrozí leckdy v okamžiku a se strany, s níž se to nejméně očekávalo. Řečník ujišťuje sně- movnu, že lodní program naprosto nemá ten- dence agresivní, aniž nemá působiti na jiný ná- rod provokačně. Musíme dbáti toho, co činí Ně mecko, Rakousko-Uhersko, Italie a Francie. — Zevrubně kritisuje řeči Mc. Kenny a Asquitha.

Ellis Asquith Kenny Uhersko Anglie Londýn Německo RakouskoUhersko Francie Doln sněmovna Italia

18 article

Balfour prohlásil, že vláda tyla z n hromaděné síly námořnictva, kterou jí zane- chaly její předchůdcové. Nadbytek lodí, vládou navrhovaný, je příliš nepatrný. Barnes (str. dělnická) praví, že s potěše ním zvěděl, že mezi dělníky německými je hnut na prospěch snížení zbrojení. Na konec byl návrh na snížení rozpočtu n stavby lodí 289 hl. proti 98 zamitnut. Menšina záležela z nacionalistů, členů strany dělnické několika radikálů.v Z Londýna, 26. července. (K. k.) Minist obchodu Churchill prohlásil v řečí, pronesené v Norwichu, že vláda hluboce lituje, že mu na zemi uvaliti výdaje na další čtyři Dread noughty, stalo se to však nutným následkem lod ního programu největší vojenské moci světa. která v posledních letech více stavěla než An glie. Mladeturecký apel na národnosti. Ze Soluna, 27. července. (K. k.) Výbon pro jednotu a pokrok uveřejňuje proklamaci, ve které se všechny národnosti vyzývají, aby se připojily ke straně mladoturecké. Opravy v řecké armádě. Z Alhén, 27. července. Král schválil re formní plán nového válečného ministra, jenž se- stává z následujících bodů: 1. Královští prin- cové odstoupí ze svých vedoucích míst v armáde a obdrží vojenská čestná místa; 2. Generalissi mem bude jmenován k organisaci armády dů stojník cizozemský; 3. tři jiní důstojníci z ci ziny obdrži inspekční kommanda; 4. loďstvo bude dle týchž zásad organísováno. stn

Balfour Barnes Churchill Londýn Soluna Alhén

20 article

r i inros o bojen a

21 article

nami druhé stanice důlní dráhy. Jinak měl den klidný průběh. Dělostřelectvo střílelo na průsmyi Gurugu- Nepokoje a válečný stav v Barcsloně. Z Barcelony, 27. července. (K. k.) Vzhle dem na projevy, jež byly uspořádány proti vá- lečné výpravé do Marokka, byl v méstě vyhlášen stav válečný. Na některých místech v městě udály se nepokoje. Vojenská vzpoura v Barceloně.a l Z Londýna, 27. července. Ranní listy ozna- mují z Barcelony, že v tamějších kasárnáchse zdráhalo vojsko odejíti do Afriky 16 důslojníků bylo vojáky chycen a zavřeno. Později se část buřičů vzdala Změna na perském trůně. Ljachov do Petrohradu Z Pelrohradu, 26. července. (K. k.) Velite perské kozácké brigády v Teheraně plukovník Ljachov hodlá se odebrati sem, aby podal osobně zprávy o situaci kozácké brigády. eo Pense sezazeného šacha. V Z Teheranu, 26. července. (K. K.) Jaks Reuterova kancelář dovídá, jest vláda ochotna poskytnouti sesazenému šachovi ročně 5000 l ber šterlinků pod podminkou, že ihned opust zemí. lne Krétská otázka.

Ljachov K K Barcelona Maroko Londýn Afrika Petrohrad Reuterův

22 article

Velmecenské vojsko opustilo Krétu. Z Caneje, 26. července. (K. k.) Anglické francouzské a italské vojsko opustilo Krétu dopoledne, ruské odpoledne. Z Cařihradu, 27. července. (K. k.) Jak furecké listy sdělují, byl dán tureckému vyslanectv v Athenách rozkaz, aby vyslovilo řeckému ka- binetu povděk Porty nad prohlášením předsedy řeckého ministerstva Rhallisa.0 Z Kielu, 27. července. (K. k.) Ruské carské loďstvo vyplulo dnes ráno do zálivu eckenför ského. Z Friedrichshafenu, 27. července. (K. k. Jak společnost pro stavbu vzducholodí »Zepp lin« sděluje, odpluje vzducholoď »Z. II.«, nena stanou-li nepředvídané události, v noci s pátku na sobotu do Frankfurtu n. M. Vzducholoď při- stane asi odpoledne na výstavišti mezinárodn výstavy vzduchoplavecké a v noci s neděle n pondeli bude pokračovati v plavbě do Kolin n. R. Hr. Zeppelin hodlá sám loď řiditi. Z Paříže, 27. července. (K. k.) Zde nen naprosto ničeho známo o vztyčení řecké vlajky na Krétě. Z Cařihradu, 27. července. (K. k.) Dle zprávy listů byl. v Prinkipu zatčen domněiý řecký důstojník.

Zeppelin Kréta Cařihrad Kiel Friedrichshafen Frankfurt Hradec Paříž

23 title

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů-.)

Záhřeb

24 article

V Záhřebě, 24. července 1909.

Záhřeb

25 article

V drobném prodejla ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . za dh Ve fliálkách na venkově ranni čislo . vočerní . . . . . . . . 5h Inserátv platí se hotově napřed Přodplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., o. Tam nacházejí sa tál rodakce, tiskárna a oxpedine „Národních Listů- Rukopisy s0 novracejl.

26 article

se dokázalo, že má k ruce neúplný stenogra- fický protokol, který provokaci Accurtovu neob- sahuje, odsoudil dra. Budisavljeviče do vězení na osm dnl! Aceurtovi, samo sebou se rozumí, se nic nestalo. Zatím ! Možno, že polom vše si »vybere« na jeden účet Dnešní líčení bylo jedním z nejbohatších na sensace. »Velký politik z Bosny« dnes dostal vý- platu pořádnou. Dokázalo se mu pádně a nezvratně, že je virtuosem v lbaní ! Ale přes to Aceurti i Tarra- bochio k němu chovají úctu neochvějnou. Na počátku obhájce dr. Miladinovič učini návrh, aby soud si opstřil protokol o ličení vo- jenského soudu s dr. Žárko Miladinovičem najmě část o výslechu jeho choti, paní Mileny. potom protokol o vykonané prohlídce v domě sestry paní Mileny ve Vídni. Žádal za povo- lání znalců, kteří nechať se vysloví, zdali na známé fotografii lovců je zachycen obraz pumy či misky na popel, hliněného poháru a pod. — Aecurti mluví proti návrhu. Ať už prž je na fotografii cokoliv, hlavní věcí prý je, že je ona jakýmsi symbolem, ať už ta puma je pravá nebo ne. Senát, rozumí se, vyhověl — Ac- curtovi! A přišla na řadu nejzajímavější doba ce- lého procesu. Kdo dra. Dušana Popoviče zná, kdo měl příležitost obdivovati se jeho břitkému vtipu, jeho duchaplné okamžitosti, nic se nepo- diví, že jeho dnešní zasáhnutí do procesu při- neslo násilníkům mnohou hořkou chvíli a mnohé zklamání. Nastiče dr. Dušan Popovič přímo rozdrtil. Bičoval ničemu nemilosrdně. Mél k ruce bohatý materiál. Litujeme, že místo nedovoluje, abychom mohli uvésti celý výkon bystrého právníka.

Accurtův doktor Miladinovič Milena Popovič Bosna Vídeň

27 article

Navázav na obsah brožury (!) »Finale«, mladý obhájce Nastíče se otázal, kdy prvné po- cítil oduševnění pro revoluční práci. » Velký muž« první revoluční záchvěvy ve svém srdc odkryl již v r. 1906. A tu obhájce ukazuje, jak bohatě je informován. Vzpomíná schůze stávku- jieích v Sarajevě a pádnými důvody dokazuje, že ne oduševnění bylo popudem »velkého muže« k akci revoluční. »Jednal jste na zakázku bo- senské vlády a stávku jste za tím účelem inscenoval.« Nastič zůstal ohromen, když mu dr. Popovič na paměť uvedl svědka Tauska. A příznal, že Tausk na schůzi hájil vládu a že sotva životem vyvázl. A Nastič na té schůzi do vlády bušil. Od těch dob Tausk prý naň ne- vraží. Ale dr. Popovič více ví, než to, co »šle- chetný člověk« povidá. Připomlná mu kteréhosi typografa, který na téže schůzi navrhoval, aby se hned započalo s vrháním pum. I tu Nastič daleko pro odpověď nejde. Slyšel prý, že onen dělník chtěl získat peněz od bosenské vlády.

Nastič doktor Popovič Tausk Sarajevo

28 article

Sotva svým uším věříme! Jakže, Nastič, »čistý a nezištný« Nastič věřil »pomluvám«, že u bo- senské vlády lze dosíci peněz? A obhájce uvádí, že bosenská vláda mirným okem na stávku hle- děla, jen aby na ní jako na »velkosrbské hnutie ukázat mohla. A jmenuje svědky, před kterým Nastič tehda tvrdil, že stávka nebyla dílem oby- čejným, ale pokusem Bělehradu k inscenování revoluce, I tu »velký muž« daleko pro odpově nejde. Povídačky jsou to, klevety klerikálníh tisku. »A což, pamatujete-li se, že v stejném smyslu v delegacích mluvil i společný minist obchodu?« táže se Nastiče obhájce. Cosí utkvělo v hlavě »ušlechtilého člověka« o tom, co ministr Burian mluvil — ale dny míjí a pamět. lidská mnoho neunese. Ostatně »velký muž« má své pochybnosti o morální hodnotě Tauska. Ovšem, každého, kdo nepříznivě ho posuzuje, »velký politik z Bosny« očernití hledí. Methoda všech darebáků ! Pro psychologa není novinkou Dr. Dušan Popovič však ví i to, že Taus 4. září 1908 byl předvolán bosenskou vládou a tu že mu Kosta Herman řekl, že stávka byla dílem Bělehradu. Jasno je! Vidíme, kdo »stávkue potřeboval, kdo ji objednal a k čemu ji potře- bovall Pozdě na doléhání Aceurta předseda za- mezil další pohovor o stávce. »Však už ničím o stávce se nezmíním,« spokojeně dí dr. Popo- vič. »Ano, když máte již vše, co jste potřebo- val,« vyčítavě zvolal Aceurti. Potom obhájce se zmiňuje o dopise su- plenta Svetozara Stojanoviče z Dolní Tuzly. Předseda zamezuje čtení dopisu. Víme proč.

Nastič Cosit Burian doktor Popovič Taus Kosta Herman Popo Stojanovič Bělehrad Bosna Dolní Tuzla

29 article

Sjezd liberálních německých poslaneň svolán do Lince. Z Vídně, 27. července. »Deutsche Corr.e oznamuje, že na 5. září jest určitě svolán sjezd německo-svobodomyslných poslanců do Lince. Poněvadž pravděpodobně bude říšská rada brzy potom již svolána, musí sjezd linecký se také usněsti o taktice na říšské radě a ujednati jed- notný postup všech německých poslanců. Tento sjezd svolá posl. dr. Sylvester. Falliěres a král Eduard sejdou se v Marianských Lázních. Z Plzně, 27. července. Dle sdělení, které tam došlo, přijede president francouzské r publiky Fallires 18. srpna do Marianskýeh Lázní a setká se tam s králem anglickým Eduardem.

doktor Sylvester Falliěres Eduard Vídeň Plzeň Deutsche Corr Marianskýeh lázeň

30 article

Sbratřovací slavnost v Dubrovníku. Ze Šlyrského Hradce, 27. července. Zdej šímu listu »Tagespost« se oznamuje z Dubrov- níku: Nově utvořená chorratsko-demokratická strana konala včera v Dubrovníku s dalmat skými Srby sbratřovaci slavnost. Na 3000 účast níků se sešlo ze všech končin Dalmacie a při jeli také na lodích, vyzdobených národními pra

Srba Dubrovník Šlyrský Hradec Dalmacie

31 article

Německý korunní prino nepojede do Anglie. Z Berlína, 27. července. Cesta německého korunního prince do Anglie, ke které ho pozval před několika měsíci král Eduard, toto léto se neuskuteční. Zahraniční půjčka Černé Hory. Z Cetyně, 27. července. Jak se oznamuje zamýšli Černá Hora uzavřiti v cizině půjčku 6 mil. franků, za kterýmžto účelem dli černo- horský ministr finanční již za hranicemi. Dle zpráv prohlásilí někteří pařížšui a londýnštíf- nančníci, že převezmou půjčku za příznivých podminek. Zárukou mají býti zvláště příjmy z cel a solního monopolu. Z této půjčky maj býti také zaplaceny všechny dosavadní dluhy knižectví v obnosu 1,380.339 K. ale Zrychlená stavba velkých válečných lodí anglických. Z Londýna, 26. července. (K. k.) (Doln sněmovna.) Za rozpravy o rozpočtu námořnictva prohlásil Mac Kenna, že vláda doufá, že dvě lodi prvního kontingentu Dreadnougthů budou letos spuštěny na vodu. Jinak je žádoueno. učiniti všechna opatření, aby druhý kontingent člyř Drezdnougthů byl hotov do března 1912. Vládě nezbývá nic jiného, ježto Italie a Ra-

Eduard Mac Kenn Anglie Berlín Černá Hora Cetyně Londýn Doln sněmovna

32 article Španělové v Marokku.

Španělové v Marokku. Ústup španělského vojska. — Nekázeň a zlý duch ve vojsku. Z Madridu, 27. července. Z marockého bo- jiště docházejí stále zprávy nepříznivé. Vláda je potlačuje, nedopouštějíc je rozšiřovat, ale ony šíří se přece potají a pronikají aspoň částečn také do zahraničních novin. Je zjištěno, z musilo španělské vojsko zase opu stiti posice, jež bylo po tuhýc bojích Kabylům odňalo. Velkou sen saci způsobily zde zprávy »Impareialu« o při padech povážlivé nekázně ve špa- nělském vojsku na africkém bo- ji8ti, ačkoli jsou tyto zprávy úřadní cen surou na nejmenší míru sestřihány. Na bo jišti musilo býti několik vojáků popraveno, kolik, není možno zjistit a p skončeném boji musil býti svolán vále čný soud. Vypravuje se, na základě soukromých zpráv a oklikami došlých šífrovaných depeší, že bylo několik vyšších důstojníků sesazeno a že řada španělských důstojníků ku- lemi vlastních vojáků byla za bita-

Španěl Kabyl Maroko Madrid

33 article

Střelba. Z Madridu, 26. července. (K. k.) Podle úřadní zprávy bylo stříleno na vlak s potravi-

Střelba Madrid

34 article Nastič.

Nastič. Stále nové věci na jevo vycházejí. Aranže rové »veleizdajničkého« procesu už asi hořee litují, že si věc nadrobili. Sami na sebe bi upletli. Proces leccos z jich zákulisních »fabri kací« odkryl. Nyní se jasně vidí, že jich zvůle žádných prostředků se nelekala. Včera, na kone líčení, dr. Mazura odhalil dllo záhřebské policie. jimž se mimo hranice bánoviny » proslavila« Zatkla (!) svého času Nastiče v Pešti a z hlav- ního města Uher do stolice Austrie ho zavezla Co sním délala a proč to dělala, to později uslyšíme, ale už dnes bádáme, že to její dílo byla dobře sehraná komedie. Na její odhalen jejího podnětu se asi nepomyslelo. Na vábu padá, že policie pracovala na nedomácí půdě že zatkla příslušníka cízí državy. Jeť totiž šťastným místem, kde světlo svěla prvně uzřel »člověk ušlechtifý«, město Sarajevo. Hezky se všechno zaplitá. Jen to rozuzlení jaké bude! Jen aby aranžeři nad svým dílem nesplakali. Dosud projevují nesmírnou drzost. Každý je poslouchá. I soudy pracují pro ně na povel. A pracuji s parou, báječně rychle. Ne- dávné intermezzo, vyvolané pokřikem Accurta a mající v zápětí zvolání dra. Budisavljoviče (ohledně odhalení jistých informací) už mělo svou dohru před okresním soudem. Ten, ačkoliv

Nastič doktor Mazur Accurt Pešť Uhry Sarajevo Austria okresní soud

35 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. sb nn Literární »soudy«. V petrohradské universitě bujná mládež studentská a literární si vymyslila hříčku nikol nevtipnou: jakési kuriosní debatní večery literární, aranžované ve formě soudníh tribunálů, klerý pohání na soud jednotlivě lite rály: Areybaševa, Sologuba a j. za jejich díla a zároveň hrdiny jejich románů, na př. ze »Sanina«, z »Malého ďábla« (»Melkij běs« F. Sologubova), kde souzeni jsou podle všech formalit soudního řádu za zločiny a přestupky. napáchané v románě, i za »nedovolené« názory. připisované jim jejich autory a v romänech vy- slovované. V letošní zimě serie takovýchto ori- ginálních literárně-debatních a satirických večerů vzbudila v Petrohradě mnoho zájmu a pocho pení. O několíka z nich objevily se v denníeh listech obstrné referáty, s komickou vážnost zaznamenávající průběh debat a poutaly pozor- nost. Profesorský sbor university arci nie ne- měl proti nevinné tendenci jejich, naopak choval se k nim velmi sympaticky, ba ani policie petrohradská v tom neviděla nic veřejnému po- řádku a státu nebezpečného.

Sologub Sanin F Sologubův Petrohrad

36 article

Ne tak ve Varšavě. Tam usmyshilos nedávno několik mladých literátů, uměleůva advokátů, mezi nimiž jsou lidé zvučných jmen uspořádati něco podobného petrohradským uni- verstním večerům. Zaranžovali literární debatní večer, při němž se na lavici obžalovaných ob- jevila hrdinka nového polského románu Ste fana Žeromského »Historie bří chu«, Eva Pobratymska. Tato hrdinka ro- mánu obžalována byla z celé řady přestupko — od vraždy dítěte až po individuální názory o feminismu, o společenské morálce a poměru moderní ženy ke společnosti. »Soudei« byla řada mladých literátů, studentů, advokátů. Vše cko to bylo v pořádku a originální večer zláka velmi četně a distinguované obecenstvo. Zakon- čení však bylo poněkud kuriosní: ruská admi- nistrace poslala do sálu celou řadu úřadníků žandarmů, zakázala večírek, když byl v nejlep- ším a pořadatele večera i »hráče« odsoudila pro porušení závažných ustanovení i pro posměch stropený ze státní instituce soudní šmahem k značným peněžním pokutám. Projekt dalstch »debatních večerů literár ních« byl srci na neurčito odložen. a s a o Před několika týdny zemřelý slavný roma nopisec anglický George Meredith mě

Žeromský Pobratymska Meredith Varšava

37 article

býti původně pohřben v opatství westmin sterském. Sešlo s toho v poslední chvlli, a nyní teprv proniklo na veřejnost, proč? Pr odpor londýnského puritánské ho duchovenstva, které se rozpomnělo, že před několika lety George Mereditb byl interviewován jakýmsi žurnalistou a prohlásil se při té přiležitosti za stoupence civilníh sňatku ! Tím vzato za nezměnitelně prokázanou věc, že slavný spisovatel přes všecku svoj- ušlechtilou činnost literární byl v podstatě přeo jen člověk nemravný (!), a nelze jeho té- lesné pozůstatky pochovati v opatství westmin- sterském. Černá kutna všude stejnál Anglická spisovatelka Mrs. Harrie Beecher-Stowe, autorka v celém světe populární a právem proslulé »Chaloup k strýčka Toma«, jež dočkala se nesčíslnýck vydání v Anglii evropské i zámořské a překlado snad do všech kulturních jazyků, slavíla 14. t. m. svoje 98. narozeniny ! Svůj román napsala když jí bylo 39 let, takže od prvního vydán no d norol uplynulo 59 let. Slezské museum ve Vratislavi do stalo soukromým odkazem a zařadilo ve sve sbírky slavný obraz Arnolda Böckli in »Malířštví a básnietví« (Malerei und Dichtung) známý z čelných reprodukcí.

Mereditb Mrs Harrie Beecher Stowe Toma Arnold Böcknout Anglie Vratislav Malerei und Dichtung

38 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Dobrodražství s jedovalým hadem líčí »Se lurday Review«: Horlivý sběratel jedovatých hadů v severní části Brasilie dostával často zásilky těchto zvířat z okolf, poněvádž jeho sběratelská horlivost byla široko daleko známa. Jednoho večera, právě když seděl ve svém stanu u stolu a psal, přinesl mu domorodec exemplář druhu, jenž se pokládá za nej jedovatější v celém kraji. Poněvadž se nechtěl vy rušovati, požádal domorodce, aby dal hada do skle něné nádoby, stojící na stole a pokračoval ve psaní Následvem horka však při práci usnul a spal klidně s hlavou položenou na stůl, až jej náhle probudlla hrozná rána. Převrhl stůl, lampa na něm stojíee padla na zem a zhasla a náhle mu napadlo, že také skleněná nádoba s hadem spadla dolů a rozbila se. takže jedovatý plaz je na svobodě. Aby se zachránil před uštknutím, skočil jediným skokem na postel volal o pomoc, ale nikdo ho neslyšel. Poněvadž dvéře byly jen několik stop vzdáleny od postele na jeho volání nikdo nepřicházel, odhodlal se sko- čiti ke dveřím. Na neštěstí zul si již záhy večen boty; když skočil s postele ke dveřím, ucítil v pate ostrou bodavou bolest a bylo mu jasno, že jest ztracen. Sluhovi, jenž právě v tom okamžiku vkroči do stanové cbýše, sdělii, že zůstune na živu ještě jen pět minut a sděloval mu poslední vzkazy pro soudruhy. Očekávaná smrt se však nedostavovala a když přihlédl blíže, spatřili jedovatého hadu svi nutého v koutku, rána na noze pak byla způsobena střepinou skla, na niž cestovatel s postele skočil. = Lvi dobrodinci lidstva. Návštěvník zoologick zahrady, jenž pozoruje v ohradě štíhlou antilopu

Brasilia Review

39 article

plachou zebru, sotva by pomyslil, že tato zvířat jsou pro africké farmáře větším postrachem než krá- lové pouště, při jejichž řevu zvědavý bezděčně ustu- puje od Iví klece. Známý anglický cestovatel po Africe David Garrick Longworth, jenž se právě vrátii z východní Afriky, kdež se také setkal s Rooseveltem na jeho lovecké výpravě, podává o tom zajímavá sd lení. Hubení lvů ve východní Africe jest velkým ne bezpečím pro osadníky, neboť právě lev zbavuje far máře největších jeho nepřátel, totiž antilopy a zebry jež se vrhají v celých sládech na úrodu a zničí vý sledek namáhavé práce celého roku. Obyčejný lev, jenž trochu na sebe dbá, spotřebuje průměrně dvě zebry nebo antilopy za týden ke slušné výživě. V poslední lovecké saisoně bylo však jen v okolí Nairobi usmrceno 356 lvů; to znamená ovšem ohromné rozmnožení antilop a zeber. Kují se také plány, jak tomuto zlu odpomoci. Již v příštím roce bude así vydán nový honební zákon, přikazující, že každý lovec, jenž chice zatřeliti lva, než k tomu do stane povolení, musí předložiti dvacet zebřích ocasů, = Nový rekord stenografie. Ze Štutgartu, 26. července. Na zdejším sjezdu stenografů zvýšil př psaní o závod dle systemu Stolze Schrevova sně- movní stenograf Dröse z Karlsruhe německý rekord na 400 slabik za minutu. = Výbuch třaskavých plynů. Z Clermon- Ferrandn, 27. července. (K. k.) V dolech v Sing- lesu vybochty třaskavé plyny. Počet mrtvých čin prý 12 a mimo lo byli čelní dělníci raněni = Výbuch náboje na japonské lodi. Z Tokia 26. července. (K. k.) Při cvičení ve střelbě vybuchí včera na řadnvé lodí »Asahi« náboj, čímž byli ctyři mužové ustnrceni a pět raněno

Garrick Longworth Schrevův Drös Afrika Nairobi Karlsruhe Clermon Sing Tokio Asahi Ferrandn