ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a897d570-681f-11dc-ab06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 29, place 24, org 8, work 1
1 masthead
jenž byl zaměstnán v jednom francouzském obchodním domě ve Fezu.
2 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Londýna, 20. prosince. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje z Kapského města z dneška: Situace na severu Kapské kolonie je stále vážnější. Burové, kteří překročivše řeku Oranžskou, vnikli do kolonie, páčí se asi na 2000 mužů. Jest obava, že se Hollanďané, v kolonii usedlí, s Bury spojí a že se tím ještě povstání rozšíří. Jeví se citelný nedo- statek vycvičeného jízdního vojska. Trvá se na tom, že je třeba vyslati co nejdříve veškeru jízdu do jižní Afriky.
Burová Hollanďaný Londýn Bura jižní Afrika kapský kolonie
3 article Několik slov na uváženou.
Několik slov na uváženou. Předkládá JUC. 30sef Podolák z Pardubic. [Na obranu naší samosprávy. Ztracený národní kapitál.] Uvítali jsme s radosti prohlášení výboru Jednoty samosprávných úřadníků, že hodlá vy- dávati časopis, pojednávající o otázkách, týka- jících se samosprávy. Jest věru již na čase aby se podnikla nějaká důrazná akce na obranu samosprávy a to nejen proti nepřátelům vnějším, nýbrž (a to zvláště) proti nepřátelům vnitřním. Do nedávna bylo nám zápasiti s vládní byro- kracií o každou píď půdy autonomní a dnes, když konečně domohli jsme se v obeích a okre- sech jakés takés samosprávy, tu naši vlast ní lidé z malicherných, anebo beze všech příčin tupí naše insti tuce samosprávné a v nevážnos je uvádějí. Zahostil se také u nás, zvláště na venkově, nemrav, že některé místní časopisy, už jaksize řemesla, »strhají« každý týden pro nic za nie některé zástupce samosprávných korporací.A tomu se říká eufemysticky »kritika«! Ani jim často nenapadne, aby se před uveřejněním takovéto, zpravidla jim zaslané »kritiky«, nále- žitě o věci informovaly. Vždyť se jim zato nic státi nemůže. V nejhorším případě se všechno opraví nebo odvolá a věc je odbyta. I ve zprávách o zločincích píše slušný žurnalista s jistou zdrželivostí, avšak vůči samo- správným representacím pokládá se všeliká šetr- nost namnoze za zbytečnou. Mohli bychom poslou- žiti několika doklady z různých krajin českých z poslední doby, jak se píše v místních listech o lidech, kteří věnují drahocenný čas, své zdraví a jmění zájmům obce a okresu. To pak jest vděk a uznání veřejnosti za jejich úmor- nou práci! Za takových poměrů nebylo by pak divu, když by každý slušnější člověk stranil se práce veřejnéa zvláště všech funkcí v samospráv- ných korporacích. Vždyť má to neblahé vědomí, že pak každý uličhík bude mu moci beztrestně vynadati.
Podolák Pardubice
4 article
Proto jest již svrchovaný čas, aby v ně jakém rozšířenějším listé (aneb aspoň ve zvlášt ních přílohách našich denních listů) projednávaly se vhodným způsobem otázky, týkající se naš obecní a okresní samosprávy. Až nejširší vrstvy našeho lidu nabudou znalosti samosprávných institucí a poznají jasně jich účel, pak zajisté k nim více přilnou a pak také pominou mnohé stinné stránky naší samo- správy. Již od počátku naší éry konstituční trvá ten zvyk, resp. zlozvyk, že naše obce, okresy a různá sdružení vysílají na říšskou radu zvláště do zemského sněmu deputace za tím účelem, aby uspíšily vyřízení nějaké mistní neb spolkové záležitosti. Připouštíme konečně, že v některé záleži- tosti bývá účelno informovati přímo různá mini- sterstva, neboť máme mnoho smutných zkuše- ností, že z Čech nedocházely do Vídně vždy nejsprávnější úřadní informace, avšak vysílati deputace k našim poslancům, k našim lidem pokládáme za úplnou zbytečnou.
Čechy Vídeň
5 article
Počítejme jen trochu a shledáme, jak úžasně velký kapitál promarníme každoročné takovýmito nákladnými a zbytečnými cestami! Řekněme, že na říšskou radu, zasedající dvakrát do roka, vyšle se z 211 okresů (117 českých a 94 německých) a z tolikéž okresních měst ročně dohromady 200 deputací a že každá deputace (zpravidla dvoučlenná) stojí průměrně 50 zl. či 100 K, tedy nás stojí deputace do Vídně každoročně nejméně 20.000 K. Daleko však četnější a častější jsou depu- tace na zemský sném. Tam vysílají dnes své deputace nejen obce, nýbrž všecka možná sdru- žení, spolky a společky. V letošním jarním zase- dání nabylo toto zlo takových rozměrů, že ně- kteři poslanci musili každodenně vyslechnouti přání a lamentace nějaké deputace ze své vo- lební skupiny. Některý pak den nebylo vůbec možná dostati se do sněmovny pro samé depu- tace. Známe okresy a jednotlivé obce, z nichž bylo jen v tomto minulém zasedání 5—6 de- putací ve sněmovně.
Vídeň
6 article
Uvážíme-li pak, že deputace vysílaly také jednoty učitelské, jednoty úřadníků, vodnía meliorační družstva, hospodářská družstva, ho- spodářské spolky atd. atd., tedy zajisté neuchý- líme se daleko od pravdy, tvrdíme, že jenv tomto kratičkém zasedání zemského sněmu bylo ve sněmovně 1000 deputací, které (průměrně po 60 K) stály dohromady 60.000 K. Přihlédneme-li pak k tomu, že deputace při té audienci nemůže v několika minutách poslance náležitě informovati, jako by se mohlo státi písemným jasným vylíčením celé záležito- sti, tedy musíme pokládati vysílání deputací za zbytečné plýtvání národním kapitálem a za ob- těžování poslanců. Či jest to něco příjemného pro poslance, když každou chvíli dá si jej ze sněmovny vy- volati nějaká deputace? Mnohdy jest ve sně- movně právě projednáván zajímavý předmět. Poslanec s napjetím poslouchá, dělá si třeba i poznámky, aby mohl řečníkům odpovědětia pojednou si jej dá vyvolati deputace! Mýlí se, kdo by se domníval, že může poslanec odká- zati deputaci na pozdější dobu. Víť, že deputaci vede hrozný radikál, který ve volebním okresu má veliké slovo a vůči takové deputaci musí poslanec jeviti volky nevolky největší po- zornost. Bylo by tudíž v zájmu jak prací sněmov- ních tak i samotných poslanců ano i interes- sentů, aby počet deputací zredukován byl na míru nejmenší a nejpotřebnější. Věci dají se zcela dobře vyřizovati písemně, poštou, a na to není potřebí žádného nákladu.
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O afrických kuřatech. Ve svém »Den- níku vaudevillisty« podává Ernest Blum následující vzpomínku: Zemřelý těchto dnů admirál Miot byl roztomilý společník. Při stole poslouchali jej velmi rádi a dovedl vždycky něco zábavného vypravovati nebylo-li právě podáváno kuře. Před kuřaty měl ukrutnou hrůzu. Jednoho dne vypravoval také pří- činu toho. Byl, jak známo, jeden z prvních, kdož poslání na Madagaskar. Po 27 měsíců zůstal v této zemi a po 27 měsíců byl od rána do večera nucen jísti kuřata, jedinou vhodnou stravu, již tam bylo lze dostat. A jaká to kuřata! Byla hubená a hektická. Ostatně stála toliko 4 až 5 sous. Když si jednoho dne stěžoval svému kuchaři, že v této zemi černochů i drůbež má černé maso, podal mu kuchař večer čtvrtku kuřete, bělejší než hermelín. Úžas admirálův byl tím větší, jelikož toto kuře bylo výminečně měk- kounké a chutné. Co znamená toto tajemství ? odkud tento zázrak? — »Zaplatil jsem za toto kuře víc, než za ostatní«, odpověděl kuchař na jeho dotaz. »To jste měl již dávno učinit,« plísnil jej admirál. Avšak den na to přišlo na stůl opět kuře černé a hektické. Když jej admirál prudce plísnil, sklopil kuchař hlavu a pravil: »Raději se ze všeho vyznám, neboť se obávám, že dobré kuřátko včerejší vůbec nebylo kuřetem.« — »Co pak mysíte, že to bylo ?
Blum Miot Madagaskar
8 article
— »Nevím, ale domorodec, od néhož jsem je koupil, tvářil se tak podivně. Mimo to neprodal mi jev celku, nýbrž v kusech. Ti černí ďáblové jsou všeho schopni. Beztoho se vypravuje, že v poslední době byli ve vnitrozemí zabiti Evropané.« — Admirál se otřásí; na čele vyrazil mu studený pot... Snad že jedl lidské maso. Poněvadž byl v pochybnostech, ra- ději s resignací pojídal i nadále hubená, hektická ku- řata a nikdy se neptal po jměnech zmizelých Evro- panů. »Bál jsem se příliš,« doložil, »že jsem snad snědl přítele.« = Brigant Musolino. Z Říma se oznámuje: O pověstném brigantu Musolinovi, jenž přese všečka rozsáhlá opatření k jeho stíhání dosud jest na svo- bodě, oznamují jihoitalské listy ještě jiný sensační podnik, jenž by se zdál neuvěřitelným, kdyby ne- byla dostatečně známa smělost a pověrčivosť tohoto podivného muže. Stalo se tak již před několika mě- síci a Musolino sám o tom vypravoval těm, kdož zprávu tu nyní uveřejnili. Byv po nějakou dobu úsilovně stíhán ozbrojenou mocí, umínil si, že si opatří střelivo, jež dle jeho názoru mělo nadpřiro- zenou moc a k tomu měl zapotřebí lidských kostí. Vyhlédnul si hřbitov v Roccafortě del Greco, aby si opatřil kosti, jež roztlučeny a smíseny se střelným prachem měly dodati ráně nadpřirozeného účinku. Za bouřlivé noci, aby šramot způsobený při práci nemohl býti pozorován, otevřel jednu ze zděných hrobek a sebral zbytky kostí, jež tu nalezl. Po ně- jaké době napadlo mu, že by prázdný hrob byl do- brou skrýší, kdež by zajisté nikdo nehledal briganta.
Evropan Musolin Musolino Řím Roccaforta del Greco Brigant Musolin
9 article
Přinesl si tam seno a houně, osvětlil hrobku malou lucerničkou a do desky hrobky vyvrtal potřebné otvory k větrání, aby tu po případě mohl stráviti noc. Snad by tu byl zůstal dlouho nepozorován, kdyby nebyl cítil nalehavou potřebu, obnoviti svůj silně schátralý šat. Poněvadž v Roccaforte, jakož iv sousedních horských obcích Africo, Signopoli, Santa Eufemia a San Stefano měl dosti přátel, nebylo mu nesnadno, přiměti vesnického krejčího ke schůzce na hřbitově. Krejčí vzal míru a slíbil mlčení, ale ne- mohl se zdržet, aby nevypravoval o podivném ob- jevu, že kámen jedné z hrobek, jak se zdá, kýmsi nepovolaným byl pozdvižen. Rozumí se, že to vzbu- dilo značnou pozornost. Úřady se se o tom dověděly, počalo pátrání a skrýš ve hrobě byla objevena. Avšak naděje, že bude lze vlákat briganta do pasti, se ne- splnila. Jak sám později vypravoval, nedůvěřoval ml- čelivosti krejčího a neztrávil příští noci ve své skrýši.
Krejčí San Stefano Signopoli Santa Eufemia
10 article
Sedě na zdi hřbitova, kryt hustými větvemi stromu, byl svědkem příchodu četníků. Neméně než 26 jich obstoupilo hrob. Za ranního šera, když se nic nehý- balo, s veškerou opatrností jali se zvedati kámen hrobky a po dlouhém váhání odhodlali se nejstateč- nější dovnitř. Ale nalezli hnízdo prázdné. Neviděn a směje se pod kůží, seskočil Musolino se zdi na cestu a vydal se opět do neschůdných hor. = Kavalírský kousek. Z Londýna se ozna- muje: Čtyři elegantně odění gentlemani chtěli onehdy večer o půl 11. hod. vniknouti do London-Pavillon- Music-Hallu, blíže cirku v Piccadilly, aniž by zapla- tili vstupné. Jeden z nich byl ctihodný Allan John Percy, druhý syn vévody z Northumberlandu; druhý byl ctihodný John Spencer Cocké, syn earla z Lei- cestru; třetí Charles Dudley Ward, bratranec earla of Dudley, synovec lorda Eshera, čtvrtý pak jakýs Robert Oppenheim. Když jim vrátný zabránil vstup. zasypal jej jeden z kavalírů sprostými nadávkami.
Allan John Percy Spencer Charles Dudley Ward Esher Oppenheim Londýn London Piccadilly Northumberland Dudley
11 article
Musili býti přivoláni ředitel a policista, aby mohli býti odstraněni, načež sice opustili místnost, ale há- dali se ještě na ulici s policajtem; pak chopili se všichni čtyři pod paží a kráčeli takto po chodníku, že nebylo možno projít. Policajt je vyzval, aby se pustili, a když neposlechli, byli zatčeni a obžalováni pro opilství a výtržnost. Na policejní stanici poslali čtyři gentlemani na svoje útraty pro lékaře, jenž pro- hlásil, »že pánové pili, jsou rozčileni, ale nejsou opilí.« Těchto dnů byli odsouzeni pro výtržnost ku pokutě po 1 libře sterlingů anebo vazbě na 14 dnů. Při svém zatčení dva z těchto panáčků udali jako svoji adresu Bachelors-Club, jeden z nejvýlučnějších klubů londýnských. Bachelors Club jest při přijímání členů tak přísný, že přijímá cizince jen pak, náleže- jí-li k některému vyslanectvu. Mimo to žádá klub vždy členy cizích panovnických rodin, meškajících v Londýně, aby se stali členy klubu. = Smrť bankovního zloděje Papakosty. Ve vězeňské trestnici vácovské zemřel těchto dnu plícním neduhem pověstný zloděj Dimitrij Papakosta.
Papakosta Londýn Bachelorklub
12 article
Tento výtečník s některými svými soudruhy spáchal v letech devadesátých četná vloupání v pokladnách bank v různých městech. Soudruzi jeho při těchto smělých výpravách, jež měly báječné úspěchy, byli řecký inženýr Perikles Affendakis, obchodní agent Matteo Stalio a bosenský dřevař Gliso Pribojac. Pátý z nich, Aristides Panavettos, bývalý řecký konsulv Port-Saidu, zemřel ve vyšetřovací vazbě. Vloupání jejich ve Vídni, v Praze, v Terstu a v Pešti způso- bila hotovou sensaci. Nejlepší zámek, nejpevnější železná deska jim neodolaly. Konečně podařilo se policii v Pešti přistihnouti zloděje při činu. Pro zlo- činy spáchané v Uhrách odsouzeni byli Papakostaa Staglio do žaláře po 6 letech a Affendakis na 3 a půl roku. Pribojac uznán byl nevinným. Na to vydáni všichni čtyři trestnímu soudu ve Vídni a poněvadž tresty v Uhrách přiřknuté musily býti počítányv rozsudek a vyšší sazba než 10 let nemohla býti stano- vená, přidáno Papakostovi a Staliovi ještě po 4 a Affendakisovi 6 let těžkého žaláře. Pribojac pak od- souzen byl do těžkého žaláře na 8 let. Papakosta trest svůj nepřečkal.
Perikles Affendakis Matteo Stalio Aristides Panavettos Pribojac Papakost Affendakis Said Vídeň Praha Terst Pešť Uhry Gliso Pribojac
13 article
= Divadelní hodiny v Londýně. Mr. Beer- bohm-Tree a jiní divadelní ředitelé londýnští zahaju- jí agitaci, aby divadelní představení počínala na místo o 9. neb půl 9. hodině večerní již o 7. hodině. a končila o 10. hodině. Zména ta umožnila by hercům přijímati pozvání k večeři a zjednala by kri- tikům volnou chvíli, než by počali psati svůj úsudek o představení. Těmto dvěma třídám společenským by tato novota zajistě prospěla. Ovšem nelze posou- díti, co by tomu řeklo obecenstvo londýnské, jež jest velice konservativní. Pro předměstská divadla londýnská nebyla by tato změna nikterak výhodna. Také divadla v západní části Londýna by shledala, že obecenstvo, jež dosud po obchodních hodinách odebralo se k obědu a k toilettě domů a pak teprve šlo do divadla, nesnadno by se vpravilo do doby přechodní a že zejmena veliké vzdálenosti v Lon- dýně nejsou příznivy dřívějšímu počátku předsta- vení. Naproti tomu lákala by čáka, že by po di- vadle déle než dosud mohli pobýt v restauraciu
Beer Tree Londýn
14 article
= Záhadná krádež. Z Lige se oznamuje: Těchto dnů odebrali se pokladník J. a sluha P. zdejší »Compagnie Internationale d'Electricité« do- plynárny, kde si dali vyplatit 12.000 fr. a pak do banky »Črédit généřal Ligeois« pro 36.000 fr. ve sto- a tisícifrankových bankovkách. U kasy v bance vložil P. celou sumu do plátěného měšce, jejž za- strčil do vnitřní náprsní kapsy svého svrchníku. Po- něvádž měla býti vyplácena v elektrárně čtrnácti- denní mzda, odebrali se oba do Národní banky pro drobné, avšak zde P. pohřešil měšec se 48.000 fr. a přese všecko pátrání peníze již nenalezl. Kterak mu mohly býti ukradeny, není dosud nikterak vysvětleno. = O vysvětlení posledního výbuchu Ve- suvu pokusil se dr. de Lorenzo ve své přednášcev akademii neapolské. Jak známo, jevil Vesuv počátkem května zvýšenou činnost, jež nastala velmi náhle. Jevila se způsobem, jaký jest geologům znám u sopky Stromboli. Udály se tehdáž výbuchy, jež byly sly- šeny až do Posilippa a spousty žhavé lávy metány až do výše 500 metrů. Dr. de Lorenzo uvádí tyto výbuchy ve spojení s předcházejícími hojnými dešti, jichž voda kraterem pronikala do hloubky. Tam mu- sila se konečně dostati do vrstev, kde se proměňo- vala v páru. Pára pak násilným rozpjetím způsobila ony výbuchy, jež pozorovány při posledním soptění. Domněnka tato souhlasí ostatně s dřívějším pozoro- váním jiných slavných geologů, zejmena s pokusy
jít Lorenzo Compagnie internationale d ' Electricitý národní banka Stromboli
16 article
slávného francouzského fysika Daubréca.
Daubréca