3
masthead
3. prosince 1207. Císlo 334.
4
article
velmi si odporující, uvádíme stručný přehled
nynější politické situace rozháraného státu.
»Diktator« Franco, jenž byl přední osobnosti
opravářské strany konservativní, utvořil opra-
vářskou stranu liberální s velmi svobodomysl-
nými a demokratickými ideami. Po pěti letech
oposice dostal se Franco k vládě pomocí
pokrokářů. Tito však odpadli od něj a Fran co
se oetl v menšině ve sněmovně. A tu král
Carlos dal mu moc diktatorskou a porušil
tím ústavu. Proti Francovi zvedla se oposice
stran rozháraných a slabých. Oposice má různé
tendence, z nichž zaznamenáváme hlavně;
Některým jde jen o nové volby a svolání parla-
mentu. Jiní chtějí prohlásiti republiku a jiní
chtějí donutiti krále k abdikaci. Někteřl jsou
pro povolání korunního prince na trůn a někteři
se dokonce prohlašují za přivržence Dom Miguela
de Braganzu. Hlavní strany oposiční jsou: kon-
servativci opraváři s vůdcem Vilhenou.
Progressisté, vedeni Lucinem de Castro. Pro-
gressisté odštěpenci, vedeni Alpoinse m. Re-
publikáni zatím se chovají netečně, avšak jejich
přívrženci se stále množl.
Diktator
Franco
Carlos
Miguel jít Braganza
Lucinus
Castro
Alpoinsa m . Re
5
article
Španělský liberální »Imparcial« uveřej-
ňuje z Lissabonu zprávu zvláštního svého dopi
sovatele, dle něhož rozčilení v zemi nepřesa-
huje sloupeů listu a debat úzkých politických
kroužkův. Oposice jest špatně vedená směsice
různých politických živlův bez nadšení a bez
jasného programu. V lidu vlastním politické
strany nemají důvěry ni odezvy, lid dik-
taturu, jejíž účinky na sobě téměř necílí, snáší
klidně, protože hospodářsky mu spíše prospivá.
Zpráva končí: »Rád lid diktaturu nemá, protože
odporuje modernímu životu, ale snáší ji, protože
mu přinese snad (hospodářsky) leccos dobrého.
Lid se nepozvedne, protože od oposice neoče-
kává nic lepšího.«
Berlínský »Localanzeiger« vyslal do Lissa-
bonu zvláštního zpravodaje a též on tvrdí, že
není v zemi potuchy o nějakém revolučn ím
hnutí. Přestup několika politikův, kteři nemají
u lidu vlivu, k republikánské straně, nic ne-
znamená. Oproti tomu tvrdí ovšem republ-
kánský španělský »Liberal«, že klid v Por-
tugalsku jest jen zevní, ale že potají jesť roz-
čilení, jež hrozi mnohým nebezpečím. Také
prý německý jeden poručík v Lissabonu vylodil
potaji polní děla, kulomety, střelivo atd., ve-
směs z německých dílen. Kruppových děl
má prý býti užito k obraně královského pa-
láce.
Kruppův
Liberal
6
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera řádnou schůzi, k níž se obecní slarš
dostavili ve slavnostním úboru. Lože a gulerie velm
četně navštiveny.
Starosta p. dr. K. Greš zahájil schůzi o 1/45. hod
odpol., konstatováno, že přítomno jest 74 členů sboru
Potom učinil následující projev, který členové sboru
vyslechli stojíce: „Slavný sbore! Dnešní schůze
slavného sboru koná se ve významný, pamnátný den,
který v dějinách naši vlasti zapsán bude písmem
nasmazatelným. Počínáť se dnešním dnem šedesálý
rek požehnaného panování J. V., našeho císařea
krále. Jubiloum, jež veškeří věrní národové hodlají
oslaviti velkolepým holdem vznešenému vládci, sla-
viti budeme tim radostněji, že šťaslně jest překonána
choroba, jež milovaného našeho císaře a krále vážni
ohrožovala a že opěl plné a nezkalené zdmaví jeho
popřává nám příležitosti, abychom k důstojné oslavě
roku jubilejního mohli přikročiti. Rada král. hlav
města Prahy, zamýšlejíc vznešený tento dějinný mo-
ment, jemuž v historii národů jen velmi vzácné při-
pady předcházely, oslaviti způsobem trvalým, uložila
mně, abych slavnému sboru přodložil návrh, by
zmocněna byla radu městsků, zvoliti zvláštní komisi,
jož by uvažovala o trvalém a důstojném oslavení
jubilejního šedesátého roku panování J. V. a která
by pak návrhy své radě městské a sboru ke schválení
předložila. TPochvala)
K Greš
Praha
7
article
Dolazy.
Pan ob. st. Beyd zmínil se o panující nevýslovno
drahotě, kterou trpí nejchudší vrstvy obyvatelstva,
takže je povinností zastupitelstva obce, aby se v této
příčině něco stalo na ochranu zájmů obyvatelstva.
Táže se, zda rada městská nějaké opatření učinila.
Starosta p. dr. K. Groš odpověděl, že ve věci zdra-
žování potravin a životních potřeb vůbec rada měst-
ská konala již četná řízení a stala se četná opatření.
zejména v tom směru, aby Praha byla uhlím dosta-
tečně zásobena, dále aby dovoz masa a živého dobytka
byl upraven. Věc dostala se tak do popředí, že i vláda
věnovala ji pozornost a právě na zejtřek svolána jest
ministerstvem orby do Vídně anketa, která by se
o všech krocích a opatřeních proti drahotě radila.
V zastoupení městské rady pražské vyslán byl k an-
kelě m. r. dr. Baštýř. Na čtvrtek jest svolána pre-
sidiální komise, v níž dr. Baštýř bude referovali
průběhu ankety a jednati se bude o to, jakým nej-
účinnějším způsobem bude možno proti drahotě ži-
votních potřeb poslupovati.
Pan ob. st. dr. Jeřábek žádá důtklivě, aby umrlě
komory u sv. Vojtěcha a u sv. Štěpána byly konečně
zrušeny, dále aby osvětlení Spálené ulice bylo zlep-
šeno. Zmiňuje se pak o výtce, učiněné obci pražské
ve Spolku architektův a inženýrů, že nebylo nalezene
žádné místo pro umístění Maroldova panoramatu.
Beyd
K Groš
doktor
Baštýř
Jeřábek
svatý . Vojtěch
Štěpán
Maroldův
Praha
Vídeň
spolek architektův
8
article
komisi, která by vhodné místo vyšetfila. — Slarosl
p. dr. K. Grož v odpovědi uvedl, že u koslela sv. Voj-
těcha byl projektován sad, od něhož se však upustilo.
poněvadž by tím frekvence byla rušena. Ve zlepšo-
vání osvětlení měsla stále se pokračuje a záhy také
dojde na Spálenou ulici. Pokud se týče místa pro Ma-
roldovo panorama, pravil p. starosta, že panu taza-
teli jest zajisté dobře známo, že na radu měslskou
nespadá žádná vina. Rada městská zúčastnila se všech
komisí a co nejhorlivěji se starala o zachování pano-
ramatu. — Pan ob. st. arch. Maller konstatoval, že
bylo už 50 komisí a schůzí v této příčině konánoa
dosud bezúspěšně. Pan ob. st. Březnovský tázal se.
co je pravdy na pověsti, že panorama má býti z vý-
staviště odstraněno proto, aby nepodněcovalo Němee
na utrakvistické výstavě. Podotýká, že jest také po
vinností předměstí, aby na zachování panoramatu
spolupůsobila,
Pan ob. st. Slavík sděloval, že sociálně-huma-
nitní komise učinila před časem návrh na zavedení
prodeje stelirisovaného mléka ve školách. První če-
ská mlékárna dodávala do škol 600—800 lahviček
denně a poskytovala školníkům 15% provisi. Zatí-
zení to se osvědčilo, ale pojednou bylo zastaveno —
rozhodnutím školníků, kteří za tak nízkou provisi
nechtěli mléko prodával. Rečník podotýká, že za-
vedení mlěka do škol stalo se v zájmu školních dítei
a nikoli k obohacení školníků a očekává, že se na
radnici někdo najde, kdo by školníkům řekl, že se
nerozhodli správně. Končí návrhem, aby prodej mlé-
ka ve školách byl opět zaveden a školníkům naří-
zeno, aby prodej ten obstarávali. — Pan starosl
dr. Grož odpověděl, že v téže otázce byly rozeslány
dolazníky správcům škol a z odpovědí bude pa-
učiněno přístušné opatření,
svatý . voj
Maller
Březnovská
Slavík
Grož
Ma
9
article
Debatu o stavebních záležitostechi.
V projednání jednacího pořadu přišla na řadu
stížnost p. inž. V. Havla do rozhodnutí ratšy měslské.
jímž mu nebylo povoleno zřízení děleného přízemku
v novostavbě čp. 703 a 704—II. ve Vodtově ulici.
Referent p. arch. M. Blecha navrhoval zamítnutí stož-
nosti. Pan ob. st. Kukla navrhoval vyhovění stížnosti
Po debatě, jíž se zúčastnili pp. Müller, dr. Pík, Ha-
šourek, Lada a Reinwart, byl návrh p. Kukly 32 prot
25 hlasům přijat. — Po debatě, při níž p. arch
Müller pravil, že zde panuje dvojí loket a protekcio-
nářství, bylo rovněž proti návrhu stavelní komise
pro sbor vyhověno stížnosti p. Vil. Černého do vý-
měru, kterým byla zamítnuta jeho žádost za slavebn
změny v děleném přízemku v jeho domě v Mikuláš-
ské třídě. Za vylovění se přimlouval p. V. Lad
Zamílnutí návrtiu stavební komise způsobilo značnou
nespokojenost mezi členy komise.
Ing
V Havel
M Blech
Kukla
Müller
doktor
píka
Reinwart
Černý
Vodtov ulice
Mikuláš
10
article
Vyřízení slížností.
Zamítnuty byly následující stížnosli: ředitel-
síví Klárova úslavu slepců proti odepřenému sddělen
stavební čáry při domě čp. 192—IV. a nebyla po-
volena přeměna tohoto pozemku na stavební parcelu;
V. Stolce do výměru, kterým nebyla povolena lhůte
ke zřízení záchodů na splachování v domě čp.
Klárův
Stolac
11
article
1031—I.; Jarosl. Tomášů proti nepovolení podzem-
ních místností v čís. 149—II. v Jirchářích za byty
Ant. Heřmana proti nařízenému vyklizení byluca
provedení slavebních úprav v domě čp. 1493—II
v ulici Melounově; J. Svobody do nařízení, aby zlí-
dil v kavárně čp. 199—V. v Mikulášské třídě zácho
na splachování; dra. Lad. Špačka proti nepovolené-
mu obývání ateliéru v domě čp. 93—II. v ulici Spá-
lené; dra. Ant. Hellera do výměru, aby ze tří až čtyř
bytů v domě čp. 582—VII, v ulici Belcrediově zřídi
pouze byty dva: Zikm. Feigla proti předepsání stoč-
ného za zaústění kanalisace domu čp. 453—VIII
do veřejné stoky uliční; firmy Pražská továrna n
pergamenový papír do podmínek výměru, kterým
bylo povoleno odvodnění továrny čp. 516—VII.v
ulici Jeronýmově; c. k. finanění prokurtury v za-
stoupení eráru i jako majitele domu čp. 791—II. na
Václavekém náměstí do výměru, kterým bylo jen
do odvolání povoleno zřízení otvoru ve hraniční
zdi domu čp. 788—II.; Fil. Duba proti nepovolení
slavby čtyřpatrového domu v ulici Přemyslově na
Vyšehradě; Vil. Schwarzové a Em. Malé proti na-
řízení na zazdění otvorů, vodoucích do čapadel pod
nábřežím: Ad. Pleskota proti nepovolení zřízení otvo-
ru ve hraniční zdi domu v Mikulášské třídě: Morice
Schwarze ve příčině uživání sklepní místnosti v do-
mě čp. 1875—II. v ulici Táborské za prádelnu.
S podmínkou vyhověno stižnosti Ed. Besufortn
proti nepovolenému sloučení stavenišť a stavbě čtyř-
patrové buddovy na místě domů čp. 26 a 27—II.
Jungmannově třídě.
Jarosl
Tomáš
Heřman
Melounův
J Svoboda
Heller
Feigl
Dub
Schwarz
em
Pleskot
Jungmannův
Spat
Belcrediov
Jeronýmův
Václaveký náměstí
Přemyslov
Vyšehrad
Ada
12
article
Hůzé záležilosti.
Schválen návrh na povolení příspěvku obce praž-
ské v obnosu 3000 korun na vykoupení vodní síly
mlýna Podvinného v Libni.
Od Alexandra Šáry k účelu olevření ulicea
zřízení hřiště na Letné zakoupena parcela čp. 163
v Bubenči ve výměře 120 sáhů za 10.500 K
Povolen náklad 50.000 K na stavbu sběrače v
ulici Vodičkově a Školské
Pro nábřeži na Vyšehradě koupena o
Hoffmann-Möllera plocha pozemku od č. kal. 6z
ve výměře 39 sáhů po 240 K.
Pro rekonstrukci silnice Cholkovy
zakoupena od Alžběty Manelblühové čásť zahrady
u čp. 551—III. ve výměře 22 sáhů po 100 K.
Janu Roztočilovi pronajnt krám v obecním domě
čp. 852—II., v býv. paláci hr. Sylva-Taroucey, n
dobu 6 let od 1. května 1908 za roční ná jemné
11.000 K.
Od J. Bayera, A. Kalašové, Josefy Bayerově
M. Červenkové k účelům rogulačním zakoupena par-
cela č. kat. 14 a čásť pozemku. čp. 88 v Neklanově
ulici na Vyšehralě po 200 K za slh.
Usneseno, aby ve smyslu § 4. a 5. slav. řádu
byly vyloženy změny v plánu polohy a k němu při-
pojených pravidlech zslavení pro západní území Ho
lešoviček.
Podána byla zpráva o výsledku fízení, zavede-
ného e výtkách, učiněných p. ob. st. Reinwartem do
účtů režie hřbitovní v Olšanech. Zjistilo se, že roz-
počet býval překročovám, dále že režie za vodu se
nezmenšila, ačkoliv na hřbitovy byl zaveden vodo-
vod, a konečně že neby y zapisovány poplalky z
Šára
Hoffmann
Möller
Cholkův
Manelblühová
K Roztočil
J Bayer
A Kalaš
Bayerův
M Červenka
Reinwart
Libeň
Letná
Bubeneč
Vyšehrad
Neklanův ulice
Olšany
SylvaTaroucey
obecní dům
13
article
exhumace. Doporučeno odvolati zmocnění, které do
sud panovalo, na volnou manipulaci objednávek. Z-
vedena vůbec přísnější kontrola na hřbitovech, tak
aby hoepodářství břbitovní bylo úplně správné. Vy-
dán bude plán s udáním ceny míst pro hroby. Z-
vedeny budou přesné seznamy pomníků, propadlých
ve prospěch záduší. Kontrola byla dosud velmi ne-
dostatečná, všemocným pánem byl tam správce, kte-
rý činil, co chtěl (uvádí se v referátu dále). Tomu
buďe odpomoženo tím, když se funkce správce upra-
ví. Ke správě hřbitovní bude přidělen mladý úřadnik.
Celý dosavadní systém hřbitovní byl pochybený —
konslatuje správa — ale nestalo se vinou inspek torů
pp. Hubáčka a Portíka. Zpráva byla bez debaty
vzata na vědoní.
Hromadná resignače članů stavební komise.
Pan m. r. dr. Vlček učinil následující prohlá šen
presidu: Polepsaní členové slavehní komise pro
sbor vykonávali úřad, kterým byli sl. sborem po-
věřeni, vždy de svého nejlepšího vědomí a svědomí,
nestranně a poctivě, řídíce se vždy jen platnými před-
pisy zákonnými a zájmem obce. V dnešní schůzí
stali se předmělem nezasloužených úloků a výtek.
Pan ob. st. Kukla vytkl komisi, že její usnesení stalo
se z důvodů volebních. Pan ob. st. Lada vytýkal chi-
kanování stavebníků, p. ob. st. Müller protekcionář-
ství a dvojí loket, aniž sl. presidium komisi stavební
vzalo v ochranu. Litujeme, že nezbývá nám v dů-
sledcích toho, než prohlásit, že dnešním dnem ze
stavební komise vystupujeme. V Praze, 2. prosince
1907. Dr. Jan Vlček, dr. St. Prachenský, Novotný
dr. Schari, Mattuš, Sraml, dr. Janatka, dr. Vr. Černý,
dr. Pík, M. Blecha, J. Kaše.
Hubáček
Portík
doktor
Vlček
Kukla
Müller
Stanislav
Prachenský
Novotná
Schari
Mattuš
Sraml
Janatka
vr
Černá
píka
M Blech
J Kaše
Praha
14
article
Slarosta p. dr. Grož prohlásil, že při panujícín
v zasedací síni šumotu neslyšol výroků, uvedených
v prohlášení, Když se ale skutočně tak dotyční pp. vy
slovili, jek se v prohlášení tvrdí, pak těchto výroků
co nejživěji lituje a volá pány pro ně k po-
řáčku. Kdyby podobný způsob měl být zde zaveden.
nebyl by to parlamentní způsob a nevzbuzovala b
se vážnost a účta ke sboru. Žádá pp. členy komise
aby se funkcí svých nevzdávali a konali je na dále.
(Pochvala.)
Pan dr. Podlipný míní, že projevy solva byly
tak míněny, jak jsou pojimány. Jest přesvědcen.
zejména o p. Ladovi, že nemyslil podezřívat členy
stavební komise. Řečník vydává svědectví, že v
stavební komisi neshledal nikdy strannictví. — Pan
ob. st. Kukla vysvěnuje svůj výrok. (Volání: To jes
ještě horší!) Pum arch. Miller odůvodňuje výrok
strannictví a dovozuje, že do komisí nechodil, po-
něvadž jeho referáty z místních komisí nebyly re-
spektovány. Slibuje, že osobně p. starostovi adělí
jakým způsobem se ve stavební komisi jedná.
Pan dr. Černohorský jako předseda Sdružení svobo-
domyslných obecních starších lituje, že člen sdru-
žení p. Kukla takový výrok učinil a žádá ho, aby
výrok ten uvedl na pravou míru.
Grož
doktor
Podlipná
Kukla
Miller
sdružený svobo
15
article
Úprvva požitků úřadnictva.
Pod dojmem těchto událostí a za panujícího
vzrušení málo kdo naslouchal referátu p. mag. rady
Boháčka o úpravě služebních a výslužebních požitků
úřadnictva, sil porocných a některých kategorií zří-
zenců obce pražské. Doba služného stanovena s
40 na 35 let a v těch kategoriích, kde byla 35letá.
snížena na 30 let. Ponsijní příspěvek ze 2%% zvýšen
na 46. Úprva vyžaduje většího nákladu o 167.489
kor. Další úprava týká se kancelistů, pro něž zave-
deny další 4 slupnice služného. Náklad vyšší o
26.406 K. Honoráře školních lékařů z 1000 K zvýšeny
na 1400 K a jich počet rozmnožen o jednoho. Všem
kvalifikovaným písařům po jednom roce služby udllí
se titul aspirantů. Příbytečné úřadních sluhů zvýšono
na 400 K, strúžníkům městským zvýšen plat denní
o 20 hal, a čtyřleté přídavky ze 100 K na 200 K
Úhrný vyšší náklad činí 230.600 K
Veškeré návhy bez debaty schváleny
Schválena úprava požitků školníků obecných
měšťanských škol. Povoleno zřízení pomocné školy
pro děli slabomyslné při obecné škole u sv. Štěpána
a druhé oddělení podobné školy v Bubnech.
Usneseno podali peticí za zvýšení subvence
zemské i státní pro městskou průmyslovou pokračo-
vací školu pro dívky v Praze
Schválena instrukce pro topiče a školníky v pří
čině vylápění a větrání školních místností.
Tím jednací pořad vyčerpán. Ke slovu přihlásil
se p. dr. Černohorský a sdělil, že byl p. ob. st
Kuklou zmocněn ku prohlášení, že výroku jeho pod-
kládá se význam, kterého na mysli neměl, ježto
nemá důvodu, aby proti členům stavební komise
vystupoval. (Pochvala.
Konec schůze o 147. hod. večer.
Boháček
Štěpán
doktor
Černohorský
Kukla
Bubno
Praha
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Symplom o »česko-německý smír« ne-
vyskytuje se v nedělní řeči posl. dra. Kramáře
Ani slabikou už nezmiňuje se zodpovědný tvůree
a vůdee Národního Klubu o energickém hodlání
předsedy ministerstva příkročiti po. vyrovnání
s Uhry k řešení národnostní otázky, kteroužto
událost brzkého budouena uváděl posl. dr. Kra-
mář výslovně za nejdůležitější příčinu vstoupení
českých ministrů do vlády a českých poslanců
do vládní většiny. Ve svém přípisu na adresu
»Národních Listů«, uveřejněném v 316. čísle
našeho listu, pan dr. Kramář prohlašuje, že
»ve vstoupení českých ministrů možno shledá-
vati přesvědčení velké většiny če-
ských poslanců, že baron Beck
s celou svou energií přistoup
k řešení nejpalčivějších problemo
našich sporů s Němci«, a dodal, »když
víme, že je pevným ůmyslem vlád
nevyhnouti se tomu problému, nýbrž
pokusiti se o jeho řešení, že mu každý přizná,
že prospěšno jest našemu národu, aby o pro-
blémy ty nepokoušela se vláda, v které nejsme
zastoupeni, a že naopak starati se musíme
o to, aby do vlády přišel ješté zá-
stupce národa, který by zrovna v této
příčině měl důvěru velké většiny národa«. P -
dobné místo vyskytuje se i v řeči posl. Kra-
máře, proslovené dne 16. listopadu v Občanském
klubu karlinském, v němž žádal dr. Kramáh
o dovolení, aby se směl otázati, je-li rozumnější.
aby všechny přípravy k řešení česko-
německých otázek dělalo minister-
stvo, ve kterém jsou dva dobří na-
šinci, aby hájili naše zájmy jiz
ve stadiu, kdy se věci rodl, a ne
aby se nám to potom hodilo n
hlavu atd. atd. — Tyto výroky dra.
Kramář
doktor
Beck
Němec
Kramáh
Uhry
17
article
Kramáře byly bezprostředním podnětem k vy-
mezení našeho známého neměnitelného sta-
noviska oproti chystaným »přípravám k vyrov-
nání«, smíru anebo »řešení českoněmeckých ná-
rodnostních otázek«, či jak jinak nazvány být
mají úmluvy k tomu čelící, při jichž sa-
mém pravzniku už mají býti dva
dobř! našínci. Již v nedělním vydán
upozornili jsme, že určitou přípověď nastávají-
cího energického řešení česko-německého smíru,
potvrzenou náčelníkem vedení strany, posilňo-
valy také positivní články orgánu pana dra
Kramáře. Tím nápadnější jest nyní naprosté
zmlknutí leadera poslanců národní strany svo
bodomyslné o tomto svrchovaně důležitém bodu
stanovisek ve straně sporných. Neboť čes ko-
německý smir jest ze speciálních otázek
vzájemné nedohody a ve schůzi, věnované » krisi
positivní politiky«, mělo se o ní rozhodně mlu
viti. Dementi zpráv o punktacích, rozesílaných
z tiskové kanceláře strany listům venkovským,
v nichž se prohlašují zprávy ty za »falešné,
nepravdivé tvrzení, jako boj proti neexistujícím
přeludům a jako zbytečné dráždění a rozčilo
vání české veřejnosti«, bylo sice velmi vítáno,
ale ještě vítanější bylo by bývalo rozhodné
přímé, věc bez veškerých pochybných zůstatků
vyčerpávající prohlášení z úst vůdčího českého
politika, který o ní po posl. dru. Masarykovi
sám první začal. Ale i to, že o ní v ne-
děli úplně pomlčel, možno považovati za symp-
tom situsce, smíru česko-německému málo
příznivé.
Kramář
Masaryk
národní strana
18
article
— Proti maďarským násilnostem. Zaslu-
pilelstvo okresu nechanického v sezení
svém dne 29. listopadu konaném odsoudilo
jednomyslně a s největším rozhorčením maďar-
ké násilí, páchané na bratřích slovenských
usneslo se zároveň, aby pro sirotky nešťastných
slovenských obětí vyměřen byl z důchodů
okresních příspěvek 50 K. — Okresní výbor
v Nové Kdyni usnesl se v sezení svém,
dne 22. t. m, konaném vysloviti proti krva-
vému násilí Maďary na lidu slováckém v Čer-
navé spáchanému svoje opovržení a vřelou
soustrasť se Slováky; pro vdovy a sirotky ne-
vinných obětí v Černové věnoval 50 K. V Nove
Kdyni, 26. listopadu 1907. Josef Prais, okresní
starosta.
— Širší výkonný výboz národní strany svobodo-
myslné konal předevčírem za předsednictví p. dra
Václava Škardy čelně navštivenou schůzi za úča-
stenství poslanců říšských i zemských a členů širšíh
výkonného výboru z venkova a z Prahy. Předseda
delším proslovem vzpomněl památky zesnulého vůd-
ce strany dra. Emanuela Engla, připomínaje jeho zá-
sluhy o národ a stranu Shromáždění povstáním
provoláním „Slávy!“ uctilo jeho památku. Dále
vzpomněl předsedající býwalého říšského poslance
p. Vítězslava Veselého, jemuž vzdána poslední poct
povstáním. Referát o činnosti akčního výboru, který
podal p. dr. Rašín, byl jednohlasně schválen. Poli
cké referáty podali posl. dr. Viškovský o hospodát-
ské stránce rakousko-uherského vyrovnání a posl
dr. Karel Kmmář o politické situaci a o jedná
s vládou. Debaty se zúčastnili: dr. Hohlweg, pos
Petr Krejčí, dr. Bohumil Baxa, dr. Pippich, cís.
Maďar
Slovák
Prais
Škarda
Engl
Veselý
doktor
Rašín
Viškovský
Kmmář
Hohlweg
Krejčí
Baxa
Pippich
Nová Kdyně
Čer
Kdyně
Praha
okresní výbor
národní strana svoboda
19
article
Leon Bondy, dr. Harapát, rada z. s. Chlumecký, dr
Rašín, dr. Maršan dr. Lamka a posl. Kratochvíl. Na
to schválen jednomyslně návrh, aby poslancům dru.
Pacákovi a dru. Fořtovi vysloveny byly díky za je-
jich činnest v ministerstvu, Jednohlasně schváleny
byly tyto návrhy: 1. Nemáme zásadních důvodů
k odmítnuti tohoto vyrovnání ve stanoviska národo-
hospodářského v předpokladu však, že poslancům
našim dostane se od. vlády zabezpečení, že eventu-
ální spolupůsobení při tomto vyrovnání přispěje k do
cílení nových hospodářských, politických a kultu
ních prospěchů pro náš národ a nebude-li ničeho z
dáno na našich hlediscích státoprávních, zejména s
zřelelem k novým státoprávním ústupkům vůči
Uhrám. 2. Širší výkonný výbor národní strany svo
bodomyslné schvaluje dosavadní postup posla nců
strany, schvaluje utvoření Národního klubu na rad
níšské. Pokud jde o rakousko-uherské vyrovná ní, p
Bond
doktor
Harapát
Chlumecký
Rašín
Maršan
Lamka
Kratochvíl
Pacák
Uhry
národní strana
20
article
nechává se říšskýmí poslancům volná ruka. Ríšští p
slanci žádají se důrazně, aby svolávali schůze volič
ské, na nichž postup strany lidu vyloží.
— Schůze učitelů s rodiči jest celkem
nová instituce v naší školské organisaci a přá-
telé lidovýchovy a školy slibují si od řádně ve-
dených, taktně řízených a věcně připravených
paedagogických porad dvou nejvlivnějších čini-
telů ve výchově, rodičů a učitelů, velmi mnoho
úspěchu pro zdokonalení výchovy mládeže.
Měly-li by však konference učitelů s rodiči insce-
novány býti podle nešťastného a málo taktního
vzoru tak zvané schůze učitelů s rodiči, porá-
dané za předsednictví p. Mráčka v VII. části
Prahy dne 20. t. m., pak arci by konference
ty musily minouti se svého účelu a způsobily
by škole i učitelstvu více škody než užitku. Ne-
máme sice příčiny nevěřiti zprávám o řečené
schůzi uveřejněným, ale i kdyby jen desátý dl
bylo pravda, musili bychom protestovati co nej-
rozhodněji proti tomu, aby pod firmou paeda-
gogických porad učitelů s rodiči pořádány byly
jakési tendenční schůze volíčské, při nichž vy-
bíjí se spatně utajovaná řevnivost mezi mist-
ními stranami občanskými a dokonce mezi kan-
didáty pro obecní volby. Jsou-li kde paedago-
gické konfarence učitelů a rodiči vysoce potřebny,
je to ve velkoměstě, kde je učitelům i rodičům
vzácná p íležitost se shodnouti o práci výchové
a rozptýliti mnohá nedorozumění a mnohé před-
sudky, jež mezi ně staví nepřiznivci školy. Ta-
kové schůze představujeme si jako intimn,
srdečně porady, při nichž oba výchovní faktoři
se dorozumivají a sjednoeují k společnému,
Mráček
Praha
21
article
krásnému dílu výchovnému, při nichž mají ro-
dičové nabývati důvěry k učitelstvu a lásky ke
škole a kde má učitelstvo s rodiči svý ch
žáků se spřáteliti, poučovati jich o významu
a cílech výchovy školské a probuzovati zájem
o školu, jehož v nynější době k reakcionářství
náchylné je vysoce potřebí. K pořádání takových
porad je ovšem potřebí ušlechtilého taktu, ne-
strannosti a náležítého pochopení zodpovědnosti,
jakou berou na se ti, kdo schůzi pořádaji, při
ní referují a ji řídí. Pravého významu a vlast-
ního účelu nabývají schůze ty tenkráte, radí-li
se rodiče s učiteli svých žáků. Mohou tedy
podobné konference pořádány býli pro rodiče
žáků jedné třídy, nebo na nejvýše jedné školy.
Schůze však, při nichž několik set rodičů vy-
slechnouti má přednášku učitele, který není
učitelem jejich dětl, a přednášku o předmětu,
který jen málo s vlastní výchovou školskou
souvisí, taková schůze je velmi vzdálena onoho
typu schůzí učitelů s rodiči, který tanul na
mysli těm, kdo o tuto novou instituci ve škol-
ství se zasazovali. Tim není řečeno, že by uči-
telé neměli práva veliké schůze občanské pořá-
dati a tam o časových a jiných otázkách roko-
vati, ale bude vždy škole a zvláště dosud ne-
pochopené instituci paedagogických porad n
prospěch, budou-li podobné veliké schůze ozna-
čovány pravým jménem a nebudou-li tak zamě-
ňovány schůze voličské se schůzemi rodičů. Po-
kládáme besedy učitelů s rodiči za účinný pro-
středek k posílení a obhájení školy zvláště proti
snahám klerikálním a neradi bychom víděli, aby
z nezdařených, bouřlívých a beztaktně řízených
schůzí brali si klerikálové příčinu vystupovati
proti škole a učitelstvu.
22
article
— Boj o českou školu v Ervěnicích. Jak známo,
Čechové ervěničtí, postupujíce bezkompromisně ve
svém kulturním zápasu, neposílají dítek svých do
německé školy od počátku letošního školního roku.
Opírajíce se o zákonitá ustanovení a doslalečný po-
čet dětí ke zřízení školy české, nemíní ustati ve
svém boji, pokud nestane se jim po právu. Za to
pronásledováni jsou od ledna t. r. neustálými chi-
kanami se strany německé obce a štvavé žurnalistiky
nacionální, čemuž úřady nijakých překážek nekladou
Vrcholem pak všeho je příšerné barba. ství, beztrest-
ně páchané na českém lidu zněmčeného území. P
neposílání dilek do německé školy diktovala místní
školní rada ervěnická 81 Čechu po 5 K pokuty. Okr
školní rada tresty potvrdila a v těchto dnech polvrdil
je i c. k. zemská školní rada s dodalkem, že v pré
řadě vymábány budou pokuty peněžité a jen v pří-
padě nodobytnosti budou proměněny v 24 hod. trest
vězením. Zatím však mají Ervěničtí vyměřeny už
tresty druhé. když neuposlechli po trestech prvních
— a to pokuty 10korunové, nebo 48 hod. vězení.
Tak čeští žadatelé o českou školu v Čechách, jejíž
nutnost je prckázána, nevyjdou z trestů. — Dne 28.
listopadu byli všichni češti žadatelé svoláni do „Kon-
ferenzsalu“ ervěnické radnice. Poněvadž dva z nich
nedostavili se v čas, byli na rozkaz dra. ryl. de L -
pes, okr. komisaře z Chomutova, předvedeni četni-
ctvem z práce jako nějaci zločinci! Pan rytíř, za-
sednuv na scudnou stolici, vykládal žadatelům, kteří
přivedli s sebou i své manželky, jak protizákonně
jednají, neposílají-li dítek do školy, hrozil novými
Čecho
Čech
doktor
Ervěnice
Čechy
Kon
Chomutov
23
article
Táže se presidia, zda jest ochotno svolali zvlášlní
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Vinohradské dívadlo. Markýz Priola
Hra o 3 dějstvích. Napsal Henri Lavedan. Pře-
ložil a vystavil Jaroslav Kam per.
Okouzlující dandy markýz Priola, demonický
svůdce žen, nádherný světák a pyšný aristokrat
jemuž ženy klesají k nohám fascinovány a překo-
nány, není umělcem života a mužem velkého stylu.
ale dosti ješitným marnivcem, vulgárním zálelníkem
jenž všechno vyžvaní a nechává ledabyle ležet do-
pisy a fotografie svých milenek v nezavřené zásuvce
psacího stolku. To není Don Juan, ba ani Valmont.
kteří žili pro krásu lásky a pro dobrodružství vášně.
Markýz Priola provozuje záletnictví s chladnou vy-
počilavostí jako sport. A poněvadž je snob a poseur
zakládá si velmi na lom, že imponuje holobrádkům
svými historiemi z ložnic a cabinets particuliers.
A ta jeho historie, která je předmětem Lavedanovy.
bry, musí mít skulečně své zvláštní obecenstvo, aby
mu imponovala a snad i nadchla. A především mus
mít své zvláštní interprety. Pana Le Borgyho pro
titulní roli!
Markýz de Priola je tedy dokonalý zhýralee
Mauvais sujet, jak se říká v jeho vlasti. Byl by zna
menilým hrdinou pro drama i román, kdyby mluvil
zdrželivě a duchaplněji. Jeho styl není svůdný, ani
skvěřý. Připomíná frazeologii staromodních autorů.
Zdá se, že Lavedan ze své nucené modernosti ka-
jícně se vrátil k starému Octavu Feuilletovi, jehož
baron Chevrial je přece elegantnější i vtipnější ni-
čema nežli Priola
Stárnoucí, ale stále energický markýz Pridla
svádí v Lavedanově hře tří ženy. Více jich tam není.
Priola
Lavedan
Jaroslav Kama
Juan
Valmont
Lavedanův
Le
Feuillet
Chevrial
25
article
Jedna z nich je jeho bývalá žena. Tato okolnost
možná teprve od zavedení Nacquetova zákona roz-
vodového a pathologické finale hry dodávají dílu ja-
kéhosi modernistického nátěru. Bývalá markýzka je
vdaná za starého šlechetníka a lidomia Le Chesna.
který ji šíleně a marně zbožňuje. Jeho výlev láský
na konci prvního jednání působí spíše trapně nežli
pohnutlivě.
Priola flirtuje s pikantní pant Valleroyeovou
dvořící se elegantní paní Savičresové, nejlepší přítel
kyni své bývalé ženy, k níž také cíli jeho zálet
nické plány. S paní Valleroyeovou si zažertuje dost
cynicky a propouští ji nedotknutou a ovšem roz-
zuřenou ze svého bytu, pověstného útulku galantníeh
dobrodružství. Paní Saviěresovou skoro již podmaňuje
svým donjuanským cabotinstvím, klerým přivádí
z rovnováhy ženu, která mu chtěla čeliti a zachránit
před ním svou přítelkyni paní le Chesneovou. Ale
vzpamatuje se v kratičké chvíli a zavolá na svou
přítelkyni, vyčkávající v sousedním pokoji výsled
rozmluvy paní Saviěresové s Priolov. Paní Saviěre-
sová dokázala podlost Priolovu paní Chesneové, která
se již opět chtěla vrhnout do náruče muží, pro něji
tolik vytrpěla. Priolu stíhá spravedlivý trest. Kles
zdrcen strašlivou chorobou, když mu byl do tváře
vmetl nejhorší obvinění a kletby jeho levoboček
Pierre Morain, jejž Priola přijal za vlastního. Pierre
Morain jen náhodou se dověděl, že je synem světá-
kovým. Našel v jeho psacím stolku mezi relikviemi
jeho záletů podobiznu své matky.
Savičresová
Valleroyeová
Saviěresová
Chesneová
Priolov
Saviěre
Priolův
Morain
26
article
Obecenstvo přijalo novinku dosti vlažně. [ Hra
Lavedanova není prochvěná vroucím tepem živola.
ani neoslňuje duchaplností dialogu. Není divu, ž
našim lidem zůstává ten zvláštní svěl, líčený fran-
couzským dramatikem, tak vzdáleným, zejména když
představení není na výši požadavků, předepsaných
autorem. To není velký svět pařížský, to není ovzduší
salonů a budoárů, v nichž slídil Priola po svých
kořistech. Režie snažila se svědomitě o znázornění
elegance pařížské.
Podařilo se ji to plně v úpravě scény, v těch
třech vkusných interieurech s pěkně rozestaveným
nábytkem. Ale provedení nemělo skvělost a finessu.
bez nichž podobné hry zlrácejí tolik na svých pů-
vabech, jako hezká žena v toalelě zastaralého
maloměstského střihu.
Mnozí z účinkujících nedovedli se vybavili z ja-
kési stísněnosti, a nedovedli se pohybovati s náleži-
tou lehkostí a nenuceností lidí, zvyklých salonům.
Sluhové velkého svěla nehrbí záda při každém vstou-
pení do pokoje, takové poklony jsou zvykem pouz
u panovnických dvorů a v domech zbobatlých mě-
štěnínů.
Nejvolněji a jaksi nejdomáciěji počinala si v pa-
řížském millieu bry slečna Veverkova, jejíž delikátn
a jemná elegance, křehký a procitlivělý hlas byly
pozoruhodným zjevem večera, Pan Jiřikovský poda
zajímavý, pilně prostudovaný výkon herecký, zejména
znamenitě stlumočil osudný záchvat na konci hry
ale markýz Priola to nebyl
Pan Zakopal zápasil a velkou roll Pierre Mo-
raina, na niž ještě zcela nestačil. Na dobrý ton
uhodil pan Táborský. Paní Táborsků, představujíe
paní do Valleroy, byla roztomílá a chic ve svých
tlirtech s Priolou, kdežto paní Benlšková obestřela
nádechem melancholie a noblesy postavu pan
Chesnové.
Priola
Veverkův
Jiřikovský
Zakopal
Pierre
Táborský
Táborsk
Benlšková
Chesnová
Lavedanov
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Nedělní představení »Hubičky« v Národním
divadle (při vyprodaném domě) mělo zvláště rušný
ráz. Jak známo, měl v této opeře v úloze Lukáše
vysloupiti p. Mařák. Trucujícího tenoristu vysťřídal
pan Pták, jenž měl tentokráte zvláště šťastný den
zpíval skvěle a obecenstvo jej demonstrativně přiví
talo, zasypávalo jej po celý večer okázale potleskem.
+ V koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze
dne 3. ledna 1908, večer v Rudolfině zastoupena
bude vedle výborného orkestru vinobradské opery
mistrovská škola Ševčíkova solistkou
triem. Poprvé v Praze vystoupí absolventka pražské
konservatoře a žačka prof. Ševčíka sl. Ella Sti 1ve
rova z Holešovie, dcera hospodářského spisovatele
a vývozce v Bruselu, jejíž hra mimo úžasnou tech-
niku vyniká vroucností citu a vášnivým temperamen-
tem; přednese Glazunovův koncert pro housle
s průvodem orkestru a Paganiniovu fantasii
»Mojžíš« na struně G. Neméně zajímavé jest trio,
záležející z Australky Florrie Hood a Američanek
Edit Ham a A. Greenup. Sdružení toto přednes
Dvořákovo trio pro dvoje housle a violn. Vstupenky
prodávají firmy F. A. Urbánek vedle Nár. divadla
Mojmír Urbánek v Jungmannově tř. a to: sedadla
v přízemí po 6, 5 a 4 K, na tribuně po 4. 3, 2
11/2 K.
Hubička
Lukáš
Mařák
Pták
profesor
Ševčík
Ella St
Glazunovův
Paganiniův
Mojžíš
A Greenup
F A Urbánek
Urbánek
Jungmannův
Praha
Brusel
národní divadlo
spolek český žurnalista
mistrovský škola Ševčíkův solistka
Australka Florrie Hood
Američanka EditBety Hama
Dvořákův trio
národní . divadlo
11 / 2
28
article
+ Z České jednoly pro orchestrální hudbu. V
druhém řádném koncertě, který se koná již tuto so-
botu o 7. hod. več. v Rudolfině, hráti bude solista
p. Jan Heřman, jenž dnes čítá se již mezi naše
přední klavírní virtuosy, zajímavou symfonickou
báseň pro klavír a orkestr »Les Djinus« od Césara
Francka. Dirigent koncertu p. Rudolf Reissig z Brna
již od pondělí koná přípravné zkoušky s orchestren
České Filharmonie k Charpentierovu symfonickému
dramatu »Život básníkův«, k Wagnerově »Faustov-
ské ouvertuře« a k Novákově symfonické básní » V Ta
trách«. Vstupenky po 6, 4 a 3 K na sedadla a pe
2 a 1.20 K na místa ke stání lze obdrželi u pp.
A. Urbánka, Ferdinandova tř. (vedle Nár. divadla)
M. Urbánka, Jungmannova tř. (Hlávkův palác)
v kanceláři Českého filharmonického družstva, Va
clavské nám. č. 53.
+ Koncert Emanuela Ondřička dne 4. ledna
1908 o 7. nod. več. v Rudolfině bude uměleckou
událostí prvého řádu. Po dlouhé době poskytnuta
bude pražskému obecenstvu příležitost slyšeti feno
menálního umělce, který v minulém období slavi
v Anglii pravé triumfy. Záznamy přijímá již nyn
hudební závod Fr. A. Urbánka v Praze, vedle Nár
divadla.
+ Hlahol vinohradský koná pilné přípravy k pří
štímu koncertu, jehož program sestává výhradně ze
skladeb Vítězslava Nováka. Novinkou budou mužské
sbory mistrovy, jež v Praze dosud provedeny ne-
byly. Mimo to zařaděny jsou v pořadu všechny
čtyři balady pro smíšený sbor na slova lidové poesie
moravské, ženské sbory »Primula veris« a »Velebná
noc«, pak »Slovácké písničky«, jež zapěje ženský
sbor Hlaholu unisono. Koncert koná se 16. t. m.
8. hod. več. v Národním domě vinohradském a říditi
jej bude p. Milan Zuna.
Heřman
Franck
Reissig
Charpentierův
Wagnerův
Faustov
Novákův
A Urbánek
M Urbánek
Jungmannův
Ondřiček
Novák
Zuna
Brno
Ferdinandov třída
Virginie
clavský já
Anglie
Francie
Praha
Les Djinus
Český filharmonie
národní . divadlo
Český filharmonický družstvo
národní divadlo . + Hlahol
Hlahol
národní dům vinohradský
Hlávkův palác
30
article
Vzducholoď »Patria« uletěla.
Vzducholoď »Patria« uletěla.
Z Paříže, 2. prosince. Ve všech kruzích oby-
vatelva pohlíží se na ztrátu „Patrie“ jako národní
kalamitu. Dle resignovaného prohlášení inženýra
Julliota, jenž jest ve službách Lebaudyových, jes
malá naděje, že se podaři nalézti třeba jen trosky
historicky památné a posud nejdokonalejší řiditeln
vzducholodí, jež právě před několika dny zdařilou
plavbou z Paříže do Verdunu vzbudila všeobecný
obdiv. „Temps“ nadhazuje olázku, zdali rybáři v
Severním moři nebo dřevorubci přinesou první zprá-
vu o nálezu balonové kostry nebo lodky.
Neštěsti bylo částečně zaviněno zvláštností Jul-
liotovy konstrukce. Jest známo, že samočinné ven-
tilové záklopky „Patrie“ při svém velice pomalém
fungování dovolují jen velmi ponenáhlé unikání ply
nu. To se dosud pokládalo za velikou přednost. Na
možnost. že by mohla nastati potřeba rychlého vy
Julliota
Lebaudyový
Neštěst
Paříž
Verdun
Patria
31
article
puštění plynu, Julliot nikdy nepomyslil. Lodka, kterou
balon s sebou odnesl, byla po překocení úplně bez
přítěže.
Pařížské obecenstvo spěchalo včera odpoledne
v zástupech na boulevardy, kde byly vyvěšeny de-
peše z Verdunu. Všeobecně hovoří se jen o télo udá-
loati. V depeši z Verdunu se praví, že vojáci, ktel
vzducholoď drželi, nemají žádně viny na její ztrátě.
Byli nanejvýš vysíleni. V kruzích pařížského aero-
klubu panuje názor, že „Patrie“ dosáhla výše mezi
3000 a 4000 m a v řídkých vrstvách vzduchu prask-
la, dle telegramů později došlých byla prý však ;pa-
třena v Anglii v nevelké výši.
Z Brestu, 2. prosince. (K. k.) Ministr námoř-
nictví vyzval přístavní úřad, aby ihned vyslal lod.
která by pátrala po řiditelné lodi „Patrii“. Torpědov
člun „Tourbilon“ učinil odpoledne za timlo účelem
všechny přípravy k odplutí.
Lodek
Verdun
Anglie
Brest
aero
Patria
32
article
Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) Z Londýna se
oznamuje, že ve Walesu byla na velice malou vzdá-
lenost spatřena řiditelná vzducholoď, v jejímž koši
bylo prý pozorovati tři osoby. Má se za to, že tato
vzducholoď jest hledanou „Patrií““ a že tvrzení, ž
v koši nalézaly se tři osoby, dlužno si vysvětliti je-
nom optickým klamem. Telegram, došlý z Cardifu,
pravi, že v hrabství Cardignanshire byla
spatřena řiditelná vzducholoď, jejíž
název „Patrie“ mohl býti přečten te-
leskopem. Vzducholoď byla hnának
moři směrem sev erozápadním
Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) Inženýr Jul-
liot byl požádán ministerstvem vojenství, aby vy-
stavěl dvě vzducholodi podle modelu „Patrie“, za kte-
rýmžlo účelem žádala vláda na poslanecké sněmovně
úvěr v obnosu 500000 franků. Majitel vzducholodi
„Ville de Paris“, velkoprůmyslník Deutsch, nabídl
ministerstvu vojenství svou vzducholoď jako náhradu
za „Patri“. Vzducholoď „Ville de Paris“ podnikne
nejdříve plavbu do Verdunu. V ministerstvu vojenství
bylo zavedeno vyšelřování o tom, za jakých okol-
ností udála se nehoda „Patrie“, jakož i o olázce, n
koho padá zodpovědnost za onu nehodu. Prozatím
bylo zjištěno, že místo toho, aby vzducholoď aspo
částečně byla vyprázdněna, děly se pokusy, aby byla
udržena 200 vojáky
Zasypani horníci. Z Pitsburku, 2. pre-
since. (K. k.) Následkem výbuchu v uhelném dol
u Fayelle bylc zasypáno 30—40 horníků
Jula
Deutsch
Paříž
Londýn
Wales
Villa jít Paris
Verdun
Patria
poslanecký sněmovna