Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v utery 3. prosince 1907.

Praha

3

Číslo 334.

4 article

Na ranní a odpol. llsty předslání se: v Praze i adminisfrati s ětat lota. . . . 6 K —h s dvejí donáškou a vrie nuntl . . . . 7 k eot ve siá: 2K so na měsic . Pošton: a něnl rt iet. . . . : s k eoi s dvojí zásllkeu a něe n.: . ki

Praha

5 article O krisi positivní politiky

O krisi positivní politiky promluvil v neděli před pozvanými politi- ckými přáteli v Měšťanské besedě pražské p. dr. Kramář delší řeč, v níž horlivě. však věcně obhajoval vstup 68 poslancův českých do vládní strany Beckovy jako poli tiku za daných poměrů parlamentních jedině rozumnou a zcela odpovídající přání inteli- gence české, jakož se bylo projevilo na val- ném sjezdu národní strany svobodomyslné, konaném dne 2. a 3. března t. r. v Praze. »Vy všichni dobře víte — pravil dr. Kramář — že sjezdem tímto přijata myšlenka politiky positivní. Nejen to, co jsem říkal já, ale i to, říkal kol. Adámek, dr. He- rold a náš nezapomenutelný dr. Eduard

Kramář Beckův Adámek doktor He Eduard Praha

6 article

Grégr, to všecko bylo mluveno z duše če- ského lidu. První etappu našeho státopráv- ního boje jsme prohráli na celé čáře. To nás ovšem nesmí vésti k tomu, abychom řekli, že státoprávní boj je ukončen, nýbrž jako rozumné politiky povzbuzuje nás, aby- chom hledali cestu, která nevede ku poržce, nýbrž k vítězství A tu bylo přesvědčením všech, kdož sledo- vali jednání sjezdu, že cesta ke koneč- ným cílům není jiná, než dosáhnou politické, hospodářské a kul- turní moci, abychom takovým způsobem vnitřní silou zmohutněli, abychom bojovali pro spravedlivé naše požadavky, až by nejen vlastní silou, nejen vnitřním přesvědčením, ale též významem zmo- hutnělého národa českého došly spravedlivé naše požadavky konečné splnění.« Zajisté tomu chtěl valný sjezd národní strany svobodomyslné před osud- nými květnovými volbami říš skými, jen že i s drem. Kramářem před- pokládal trojí: předně, že celý náro český nadchne se pro tuto politiku, za- jisté vlasteneckou, za druhé, že ta politika bude svobodnou, mužnou a silnou a za třetí, že najde blahovolnou, k nám spravedlivou vládu ra- kouskou, s níž bude nám lze bez újmy naší důstojnosti národní paktovati. Byl to sám dr. Kramář, jenž tyto tři pod mínky položil tehda jako samozřejmé

Grégr Kramář

7 article

Pravilt tehda (dne 3. března t. r.) na sjezdu doslovně: »My jsme (po volební reformě) dnes budeme silnější než jsme si mohli mysliti kdy dříve. My jsme silni a budeme silní dost, nebudeme-li rozerváni, budeme-li mít všech 100 hlasů a ne hlasy jednotlivých frakcí, které se navzájem budou potírati. Budeme li s to, abychom na váhu mohli po- ložit všech 100 českých hlasů, jsme přesvěd- čeni, že bez nás, neřku li proti nám těžko se bude v Rakousku vládnouti. My jsme silni dost a budeme silni dost, budeme-li chtíti a jestliže se národ ukáže na výši nové si tuace.« — Nuže, tento čelný » předpoklade pro positivní politiku volbami květnovými se- lhal a zmizel, jak včera sám dr. Kramářsi posteskl řka: »Byl jsem sklamán: výsledek voleb květnových ukázal, že český národ není způsobilý ku positivní politice.« Ale jak to dopadlo s dalším nezbytným předpokladem pro rozumnou positivní poli- tiku? Tento druhý tehdejší předpoklad zá ležel v tom, že po reformě volební vlády rakouské dostanou oči, nahlédnou, že Ra- kousko nadále nesmí býti německým a cen tralistickým, ale že musí býti konečně spra vedlivým ke většině svých slovanských ná rodů, a především k národu českému, němž musi poznávati nejdůležitějšího spolu- činitele pro udržení velmocenského postaven

Kramářsi Rakousko

8 article

»Myslím, že spravedlnost se musí konati vůči nám,« doufal tehdy dr. Kramář a s ním celý sjezd, »poněvadž říše v situaci, která jí nastává. bude potřebovati nás více, než kdy jindy. Uherské věci mohou vésti ke krisi, a tu bude vláda potřebo- vati, aby ji upokojený národ český podporoval.« Splněn tento druhý předpoklad positivní politiky vládou Beckovou? Znamená kdo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, že by se konala kde od nejmenšího po nej- vělší spravedlnost vůči nám tak platně, aby to mezi vážnými politiky za řeč stálo? Nuže, co ohlašoval tehda dr. Kramář na sjezdu 3. března pro případ ten? Pravil tehda výslovně: »Víme, že nemůžeme podporovat vládu, kterát by nekonala spravedlnost vůč nám.« Takové vládě — to považova tehd dr. Kramář za samozřejmý príkaz věci české a důstojnosti národa - musejí národu věrní poslanci čeští odepříti své podpory. V tom smyslu mluvil o volné, svo- bodné a neohrožené politice po- sitivní, jejíž účelem bude krok za krokem podrývati centrali sm němčení a domáhat se rozšíření autono mie království a zemí, především pak vy- budování zákonodárné moci sněmu králov- ství českého. Vláda nesmí říci, že sněm český jest pouze orgánem správním, pro nás jest základním zákonodár ným sborem našeho království Tážeme se, jak zacházela po tom vláda Beckova se sněmem království českého ? Od volala snad zlehčující výrok svého ministra o jeho významu zákonodárném a státopráv ním? Nehledí k němu již jako jen k pou- hému rozšířenému okresnímu zastupitelstvu. říše.

doktor Kramář Beckův Čechy Morava Slezsko

9 article

jež svolá a nesvolá dle toho, jak je — Němcům líbo? — Zcela a naprosto jinak rozuměl účastníci sjezdu se zvěčnělým drem. Eduar dem Grégrem »positivní politicee tehda drem. Kramářem prohlášené, než jak se ta positivní politika do listopadu t. v delegaci našich agrárníků, klerikálů, mlado- a staročeských poslanců vybarvila. Oni si tehda myslili i s drem. Kramářem politiku tu jako »volnou, svobodnou a ne- ohroženou« vůči každé vládě ra kouské a doufali, až dojde ke krisi uherské, kdy bude vláda Beckova potřebo- vati hlasů našich víc než kdy jindy, tu že nadejde dávno vytoužená příležitost národu našemu, kde budeme moci jí položiti své podmínky: »Buď nám nápomocn k našemu dobrému právu a my budeme pomocníky tobě, jináče však nic !« — Tak rozuměl všechen český národ zdravé, rozumné, reáln čili positivní politice české. Ba tak jí rozuměl do listopadu t. r. i dr. Kramál sám. Dovedl ji do té doby zajisté zcela dobře srovnati s politikou postulátní a po pří padě zamítnutí požadavků našich národ- ních, s politikou oposiční. Neboť jak sám praví, nehnal ani agrárníků ani kleri kálů do vlády a většiny vládní, nýbrž by prý ochoten a odhodlán s nim pospolu jíti do oposice, jen když ji budeme dělati všichni, poněvadž dle jeho názoru jen velké, počtem značné strany mohou dělati oposici s prospěchem.

Němec Eduar Grégr Kramář Beckův Kramál

10 article

Avšak ani agrárníkům, ani klerikálům, ani realistům se do oposice nechtělo, nýbrž stačilo jím (agrárníkům i prof. Masarykovi) budemeli jen míti své ministry ve vládě Beckově a tak submittoval dr. Kramář se svými 15 Mladočechy »pro tu boží svornost«, obětoval jí dra. Fořta a Pacáka za Fiedlera a Práška, přijal předsednictví ve vyrovná- vacím výboru, podepsal Chiarovi s Udržalem a drem. Hrubanem jeho pilný návrh, aby vyrovnání uherské co nejrychleji bylo pro- mrskáno — slovem dal se agrárníky, kleri- kály a Staročechy zavésti do tábora vládního bez dosažených smluvených zá- ruk, pro věc národa českého. Všechna čest vlastenecké jeho obětavosti, kterou dosáhl toho, že aspoň 67 poslanců českých dnesje pospolu v jednom »Národním klubu«. Avšak navzdor tomu zbývá pořád teskná otázka Nepoložena-li tu oběť příliš veliká za zcela nejistý ziska lzeli opravdu do vlády Beckovy toho rozumně doufati, že ona bude na vzájem ochotna napomáhati na- rodu našemu k dosažení té poli- tické moci, která jest hlavním cílem positivní politiky? Toť mez námi dnes otázkou všech otázek. My nevěříme, že při vládě Beckově, slo- žené z 9 Němců a pouze 4 Slovanů, jest te vůle a ochoty, dopřáti nám Čechům takových posic v celé byrokra- tické organisaci státu, kolik nám dle naší početní síly a dle naší vzdělanosti v Rakousku patří a přísluší. My pochy bujeme, že by Němci, o nichž dr Kramář sám praví, že by zahýbali nebem peklem, jakmile by nám Beck některý kon kretní požadavek náš splnil — tiše a lho- stejně snesli, aby nám týž baron Beck do- sazováním našich lidí na důležitá místa ve správě státní pomáhal krok za krokem ku vytoužené moci v Rakousku.

profesor Masaryk Beckův doktor Kramář Pacák Fiedler Prášek Chiara Udržal Hruban Němec Čecho Beck Beckov Rakousko Slovan

11 article

Pro tuto vlasteneckou po chybnost naši nastala »krise positivn politiky«. Ctíme víru p. Kramářovu v její šťastný úspěch, ale sami jí nenabýváme an po včerejším jeho výkladě. A jestliže orgán jeho dnes plesá, že »positivní politika je na vítězném po- stupu« — přáli bychom srdečně, aby ne- byla na něm jen v uzavřeném shromáždění přátel v Měšťanské besedě pražské, nýbrž tam, kde to platí: v parlamentě ví- deňském, čemuž však celý vývoj situace pohříchu dosud — nenasvědčuje. Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 37.) Ve Vídni, 2. prosince. (Původní telel. zpráva »Nár. Listůe.) Dlouhá byla dnešní schůze — trvala do pozdní hodiny noční — byla však do krajnost nudná. Poslanců bylo přítomno poskrovnu; ně- kteří přijeli teprve vlaky večerními. V zasedae síni meškal malý jich hlouček, jenž sledoval. co se tam dělo. Projednávaly se tam pilné návrhy. Pro Erb odvolal svůj návrh na zlepšení platů stát ních úřadníků. Potom došlo na pilný návrh dra Hajna a soudr. o chování se politických úřad- níků při nepokojích, které vznikly následkem demonstrací proti drahotě potravin na Náchod- sku. Výtky, které se činily politické správě po te stránce, jsou zajisté důvodny. Avšak podle na- šeho soudu a dojmu mohlo se tak státi nejen kratšeji, nýbrž i účinněji řečmi stručnějšími. nežli byly výklady dra. Hajna a poslance Li- sého, jenž mluvil skoro 3 hodiny. Dr. Hajn mluvil ke třem až čtyřem poslancům; větší po- sluchačstvo měl jeho klubovní kolega p. učitel Lisý. Nepotřebujeme se brániti proti domněnce. jako bychom byli odpůrci svobody slova nebo řečí dlouhých, jsou-li obsažny, avšak, co jsme pravili o sociálních demokratech, nejen můžeme. nýbrž musíme opakovati o národních sociálech

Kramářův Hajn doktor Lisá Vídeň Náchod poslanecký sněmovna

12 article

Několikahodinové řeči jsou jen vodou na mlým přečetných zevních a ještě četnějších tajných nepřátel všeobecného práva hlasovacího, kteří mají teď úsilí jenom jedno: na základě neko- nečného řečnění ve sněmovně poslanecké, na základě kampaní, které jsou vyplněny vesměs samými pilnými návrhy, na základě fakta, že vláda nucena jest užiti těhož prostředku jako protijedu, by vyřídily se v čas tak zvané státní nozbytnosti, parlament všeobecného a rovněho práva hlasovacího diskreditovati nahoře i dole. Proto by mělo býti povinností všech, kdož ne- tají chyby, nedostatky a hříchy volebního řádu, na kterém nynější sněmovna spočívá, čeliti rej- dům zmíněných zpátečníků a ne dodávati jim do rukou zbraň. Žel, poznání toho nevidíme. Co jsme tu vytkli sociálním demokratům národním sociálům, musíme stejně vytknouti křesťanskému sociáloví Wohlmeyerovi, který vůbec o věci nemluvil, nýbrž o návrhu již vy řízeném, jímž požadována vládní opatření prot drahotě potravin. Dlouhá jeho polemika protáhla se až k 10. hodině. Generální řečník pro pil- nost, sociální demokrat Jaroš, nedostal se již ke slovu. Jednání bylo v tu dobu přerušeno.

Wohlmeyer Jaroš

13 article

Zejtra bude v něm pokračováno. Konec schůze byl velice bouřlivý. Sdělen ministerského předsedy, že ministr zeměbrany Latscher odstoupil a jest propuštěn, provázene bylo demonstrativním potleskem sociálních de mokratů. Za ustavičného lomozu a hluku poslaneů slovanských hájil Eduard Stransky Německa jeho protipolské předlohy a žádal místopředsedu dra. Žáčka, aby pověděl, chce-li vyzvati barona Becka, by zodpověděl dotazy, podané Malikem a šl. Stranským o včerejších německých demon- stracích lvovských. Dr. Žáček vhod odpověděl že není poslem, který donáší dotazy poslanců vládě. Mezi ruským poslanec drem. Markovem a mezi ruským posl. Staruchem, bývalým četní kem, došlo k nepěkné srážce. Staruch před ce lou sněmovnou nazval dra. Markova ruským agentem, kteréžto nařčení Němci pozdravili oká- zalým potleskem. Myslíme, že tento souhlas mě býti bývalému četníkovi naučením, jakého hří chu se dopustil ve sněmovně vídeňské. Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůz ve 3 hod. 15 min.

Eduard Beck Malik doktor Žáček Markov Němec Weiskirchner Německo Staruch Vídeň la sněmovna

14 article Posl. dr. Stránský vzdává se mandátu ve vý

Posl. dr. Stránský vzdává se mandátu ve vý boru rozpočtovém a tiskovém. Předseda sdělil, že min. před-eda dal ve sv budově k disposici dva pokoje a čtyři sině s vedlej šimi místnosimi pro porady legitimačního výboru dokud jich nebude potřebovati min. předsednictvo Ministr financi podal předlohu o snížen spotřební daně z cukru. Mezi došlými spisy byly pllné návrhy po slanců: dra. Ellenbogena a spol. na zrušen cís. nařízení ze dne 17. čce. 1899 a 19. čce. 1898 cukerní dani; — Pernerstoríer a spol. na od ražení klerikálních útoků na svobodu vědy a univer sity a na vyloučení theologické fakulty z universit Návrhy podali poslanci: Záruba a spol. n zřízení léčebných ústavů pro tuberkulosní dělníky — Prokeš a spol. na zřízení české vyšší st. prů- myslové školy pro zpracování kovu, pro elektrotech- niku, stavební živnosti a pro zpracování dřeva Mor. Ostravě.

Posl doktor Stránský Ellenbogen Záruba Prokeš Ostrava

15 article

Dotazy podali poslanci: Pospíšil a spol. po chování se pražské policie a soudů při stávce pe kařů: — Choc a spol. po volebním právu žen postupových poměrech fin. konc. úřadníků v Č- chách; — dr. Srb a spol. po jmenování právníeh praklikantů auskultanty v obvodu vreh. zem. soud v Čechách a po zlepšení postupových poměrů sou- covského stavu v Čechách; — Neumann a spol po snížení úřadních hodin u ředitelstev st. drah; — Buříval a spol. po nestejném rozdělování stejno- krojů ve stanici Louka-Horní Litvínov; po zřízení rychlikového spojení na trati c. k. st. drah Praha- Příbram-Protivín; po zřízení výkladiště v stanic Chuchli na trati pražsko plzeňské; po nesprávném výkladu nařízení min. železnic, o přestávkách k od počinku a pracovní době ve službě železničních in- spektorátů severozápadní a jihoseveroněmecké spojo vscí dráhy v Praze, Nymburce a Liberci a po okol- nosti, že čekatelé strojvůdcovství nejsou jmenováni nižšími úřadníky: — dr. Hajn a spol. po řeči odb šefa v min. železnic dra. Rölla při zahájení dopravní kanceláře c. k. rak. sl. drah v Berlíně; — Černy a spol. po zákazu schůze lidu v Jindř. Hradci; Vojta a spol. po zvýšení st. podpory pro obyvatel království českého, letos pohromami živelnými těžce posližené; — Reitzner a spol. po změně jízd- ních řádů Společnosti st. dráhy.

Pospíšil Srb Neumann Hajn Röll Vojta Čchy Čechy Horní Litvínov Praha Příbram Protivín Chuchle Nymburk Liberec Berlín Jindřichův Hradec

16 article

Posl. Erb odůvodňoval pilnost svého návrhu o starobním a invalidním pojišťování Poslední výklad ministra financi — praví — ne zmiňuje se ani slovem o starobním a úrazovém po jišťování a zákonné úpravě poměrů st. zřízenců, deíi nitivně neustanovených. Cíle svého návrhu, doštati pří slušné objasnění, dosáhl, byť ne oliciálním způso- bem, odpovědmi resortních ministrů. Reklo se mu že co nevidět bude podána předloha, jež přihliž k došlým radám a přáním. Žádá opravu úrazovéh pojišťování, zvláště změnu systému a úpravu poměr st. zřízenců, definitivně neuslanovených. Dosáhl — jak již řekl — cíle svého návrho, odvolává svů- pilný návrh. Posl. dr Stojan odvolává svůj pilný ná vrb, poněvadž jeho účele bylo dosaženo vládn předlohou, zatím podanou Posl. Stapiňski odvolává také svůj pilný návrh na delegování zem. soudu ve Vídní v trestní věci proti Vandě Dobrodzické.

Posl Stojan Vanda Dobrodzický Vídeň

17 article

Sněmovna rokovala potom o pilném návrhu Hajnově v příčině demonstrací proli zdražování potravia a chování se úřadů při nich. Posl. Haju praví, že jest příznačno, že manife stace proti zdražování konaly se právě v Čechách kde průmysl je na nejvyšším stupní. Co by se tepr stalo, kdyby vzešla průmyslová krise? Rozpočtov přebylky dokázaly, že buď se vybírají nemírné daně. anebo různé výdaje se formálně schvalují, ale polom nerealisují. Rakousko nemá nazývati se moderním státem. Stat, ktarý potlačuje některou národnost, není moderním. Není proto divu, že lid pozbývá důvěry nejen k státu, ale také k parlamentarismu a že tak značně šíří se učení neodvislého socialismu a anar chismu. Poukazuje na vládní anketu o zdražování uhlí, kterážto olázka přes to ještě není rozřešena. Přecházeje k cukerní dani, jež je v Rakousku vedle Italie a Ruska nejvyšší, soudí, že reforma, jíž vláda zamýšli, nepřispěje k uklidnění lidu, poněvadž při náší snížení pouze o 12 K, a to ješté ve lhůtach.

Hajnův Posl Haja Stat Čechy Rakousko Rusko

18 article

Anketa o zdražení potravin působí tak, jakoby byla určena pouze pro Vídeň a křesťanské sociály. Uvá- děje příklady a data, řečník ličí velice truchlivě po- měry domávích tkalců severních Čech a práví, žeje povinností vlády, vyslati do oněch krajů úřadníky statistického úřadu, zvlášť české, aby dala studovat tamější poměry za účelem odpomoci Brojí, že vláda chce junktim mezi snížením cu kerní daně a vyrovnáním donutiti nesolidním způ- sobem poslance, aby hlasovali pro vyrovnání, učinil se v lidu nepopulárními. Zprávám korespondenčn kanceláře o projevech proti zdražování v Náchodě upírá věrohodnost. I »Čech« se jim opřel ve svých zprávách z Náchoda a prohlásil, že četnictvo zakro- čilo hrubě proti manifestantům a ranilo 12 mladých lidí. Rečník sám zjistil, že několik osob bylo zra- něno. Ministr ovšem může, odpovídaje na dolan řečníkův, tvrditi, že úřadně nebylo zjištěno žádn zranění. To mohlo by snad býti pravdou, poněvadi lidě musí své zranění zatajovati, aby nebyti napo sled stiháni. Poměry v korespondenční kancelát jsou neudržitelny a urážejí český národ, poněvadž kancelář tato nemá mezí svým úřadnictvem žádného Čecha a chová se úplně slrannicky k českému n- rodu. To dokazují veškeré zprávy, podávané třeba o sebe nevinnějších věcech v Praze a vůbec v Če- chách.

I Čo Rečník Čecho Vídeň Čechy Náchod Praha

19 article

Řečaík mluví obšírně o posledních manifestacích v Nachodě, horlí proti jednání tamějšího okresníh bejtmana, jakož i proti jeho opatřením. Obyvatelst chovalo se z počátku úplně klidně. Teprve silný oddí četnictva zavdal podnět k demonstracím. Obyvatelstve bylo četníky, kleří neopomenuli hlídkovati o 6 mužích na týdenním trhu, popuzeno k demonstracím. K okresním hejtmanům nelze míti důvěry, jsou nástrojem centralistického místodržitelství. Státní správa provádí vůbec zá ony jinak vůči Čechům, jinak vůči Němcům. Četníci nemají pro své důležte úkoly dostalečné kvalifikace, proto dají se snadno strhnouti ke zneužití své úřadní moci.

Čecho Němec

20 article

Prolizákonné jednání státní správy vůči českém národu zdůvodňuje úplně pilnost řečníkova návrhu. Doporučovalo by se, kdyby politické úřady se sna- žily dohodnouti se s vůdcí lidu, aby zavčas učinily bezpředmětným nutnost používání ozbrojené moci. Posl. Lisý již ve své poslední řeči proli kartelům poukázal na nouzi lidu. V Krkonoších dostoupil drahota nebývalé výše. Ceny uhlí nezměrně stouply výdělky jsou velmi neulěšené, dělníci, rolníci a živ nostníci žijí v největší nouzi. Řečník dověděl se velmi mnohých rodin, že již po dlouhou dobu ne mohou si ani chleba opatřiti. Národ nebojí se bodaků, prolože dává smili přednost před pozvolným umíráním hlady. Přimlouvá se za návrh Hajnův, aby poměry vyšetřilo min ob- chodu. Také musí býti žádáno o podpory chudým tkalcům, kteří pracuji doma. Mzda textilních dělníků pouze v Rusku je nižší než v Rakousku. Přimlouvá se za zřízení min. zdravotnictví. Drahotou bytů jso vinny daně z budov a horentní spekulace se staveb- ními místy. Lid je velice roztrpčen, že nebyly při- jaty pilné návrhy proti zdražování životních potřeb. Hlavní přičinou zdražování jsou kartely. Dále zmínil se řečník o zpátečnickém duchu české zemské školní rady, poukazoval na protimilitaristické hnui a konečně brojil proti znásilňování českých menšin a zvlášť proti tomu, aby vláda předložila císařském schválení předlohu o živnostenských pokračov acíel školách, jež byla přijala dolnorakouským sněmem.

Posl Lisá Hajnův Drahota Krkonoše Rusko Rakousko Lido

21 article

Poslanec Horský mluvil o velké drahotě životníe potřeb v náchodském okresu, jež má svůj původ v tom že půda lam nic nevynáší, takže jsou lidé odkázán na dovoz potravin. Domáčti tkalci při nynější drahol musí vystačiti s týdenní mzdou 4 až 7 K. Proto s nelze diviti, pořádaji-li lidé ve své nouzi demon- strace. Rečník žádá za slavbu dobrých silnic. Minist vojenství mu slíbil, že do týdne počne se s vylyčo váním dráhy. Ta stavba přispěje k vývoji průmyslu Popírá, že klerikálové jsou vinni zdražovámí ži votních potřeb a stěžuje si do nespravedlnosti poněm čujícího centralismu, jenž nepopřává zemím žádného podílu na výnosu nepřímých daní. (Souhlas.) K návrhu posl. dr. Redlicha debata uza vřena a hlavními řečníky zvoleni poslanci Wohlmeie (kontra) a Jaroš (pro) Posl. Wohlmoyer polemisoval se sociálními de mokraty, račež rokování ukončeno Min. předseda oznámil písemně, že ministr ze měbrany zbrojmistr ši. Latscher byl sproštěr svého úřadu a jeho nástupcem jmenován podmar šálek šl. Georgi Posl. šl. Stransky (v dotazu na předsedu protestuje proti čtvrteční debatě o Polácích, jejím následkem byly včerejší lvovské demonstrace. Táže se konečně předsedy, je-li ochoten požádati min předsedu, by co nejdřív odpověděl na příslušný dneš- ni dotaz posl. Ira a Malika.

Horská doktor Redlich Wohlmeie Jaroš Posl Min Polák Ir Malik

22 article

Místopředseda dr. Záček odkazuje šl. Stran ského na min. předsedu, on (dr. Žáček) není zd proto, aby takové dolazy sděloval ministerstvu. Posl. Roblek (v dolazu předsedoví) prohlási že odvolává svůj podpis na pilném návrhu Markova v minulé schůzi Mistopředseda dr. Žáček bere zprávu na vědomí ale podpis prý nemůže škrinouti Posl. Markov stěžoval si, že jeho maloruské pelice, o níž se sněmovna usnesla, by doslovně byl připojena tiskem k stenozrafickému protokolu, byo otištěn jen titul Mistopředseda dr. Žáček prohlašuje, že dolaz sdělí predsedovi, jenž ono opatrení učinil Příšu schůze bud zejtra v 11 hod. dopo

doktor Záček Posl Roblek Markov

23 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 2. prosince. (K persekue Slováků.) V poslední knižce pešťského „Slo venského Obzoru“ otištěn na prvém místě „Pri spevok ku štatistike nášho utrpenia“, který su chými čísly líčí persekuci slovenského lidu v Uhrách a jeho časopiseciva za posledníeh deset let, tedy od r. 1898 do letoška. Za tu ne- dlouhou dobu Slováci měli 106 politických pro- cesů, z nichž pouze 18 bylo osvobozujících, O žalovaných osob bylo 568, z nichž doposud od- souzeno 389; velká čásť procesů není ješti vyřízena. Maďarská justice stíhá v prvé řadě ná rodní slovenské časopisectvo, které trestá nejen žalářem, nýbrž i citelnými pokutami peněžitý mi Mladý poměrně „Slovenský Týžden ník“, vycházející teprve čtvrtý rok, ale nejroz šířenější ze všech slovenských časopisů (má ná- klad 14.600 výtisků), měl již 12 procesů, jež jeho redaktorům vynesly 1 rok 2 měsíce vězení a 1567 K pokuty. Ještě mladší, ale také velmí rozšířené „Ludové Noviny“ (12.000 exempl. měly již 12 procesů, 4 leta 3 měsíce a 14 dn vězení a 3400 K pokat. Na třetím místě stoj- martinské „Národnie Noviny“ s 10 procesy. 1 rokem 8 měsíci 27 dny vězení a 3600 K po- kuty. Ostatní slovenské časopisy měly za tu dobu 15 procesů, 21 měsíců vězení a 2400 K pokuty. Počet politických procesů na Slovensku stoupá od r. 1898 a nejvyššího bodu dosáhl za nynější koaličné vlády. Jen za éry Szello v v letech 1900—1902 nebylo ani jediného pro cesu. Ale hned po pádu kabinetu Szellova per- sekuce Slováků opět vzrůstá. R. 1903 byly a procesy, v nichž odsouzeno 6 osob celkem na 1 rok 10 měsíců a 8 dní vězení a 2120 K po- kuty; r. 1904 bylo 10 procesů, odsouzeno 13

Slovák Praha Uhry Slovensko

25 article

osob na 2 roky 2 měsíce 26 dní vězení 3437 K pokuty; r. 1905 bylo 6 procesů, 36 odsouzených na 2 roky 14 dní vězení a 2169 K pokuty; r. 1906 (Wekerlova koaliční vláda!) již 14 pro- cesů, 76 odsouzených na 13 let 7 měsíců 11 dní vězeni a 5940 K pokuty; konečně letos do října byly již 23 procesy, při nichž odsouzeno 230 osob na 10 let 7 měsíců 20 dní vězení a 7872 pokuty. Úhrnem za posledních deset let měli Slováci 63 procesy, při nichž odsouzeno 389 osob na 36 let 4 měsíce 17 dní vězení a 24.538 korun pokutyí Nejrázněji pracovala maďarská justice v Ružomberce, zejména od té doby, co ji řídí vrchní soudce Chudovský. Tam bylo pro- vedeno 15 procesů a odsouzeno 235 osob na 14 let vězení a 6661 K pokuty! Nejmenovaný pisatel článku vypočítává dopodrobna všechny procesy a u každého udává, proč byli obvinění odsouzeni. Byly to nejmalichernější, čtenářům našeho listu většinou známé záminky, z nichž maďarské slátní zastupitelstvo vytlouklo „pobu- řování“ proti maďarskému státu, maďarskému národu neb jeho jazyku. Vlastní „zločin“ od- souzených spočíval ovšem v tom, že se veřejně hlásili k národu slovenskému a hájili práv svého národního jazyka.

Wekerlův Slovák

26 article

V Praze, 30. listopadu. (Projevy ve prospěch Poznaňska.) Polské listy halič- ské kvitují vděčně projevy, učiněné v poslanecké sněmovně zástupci všech slovanských klubů ve prospěch poznaňských Poláků. „Čzas“ vytýká při tom zvláště tu okolnost, že Čechové, Jiho- slované a Rusové rozhodli se vysloviti Poznan- sku svůj soucit dříve, než se samo kolo usnesl , že ústy svého předsedy podá ve sněmovně pro- test proti pruským násilnostem. Truchlivé jest při této krásné manifestaci slovanské solidarity. že se z ní úmyslně vyloučili poslanci strany ukrajinské, ač ještě v poslední chvíli dr. Kra- mář se namáhal přiměti je, aby se neodtrhovali od ostatních Slovanů a když už nechtějí vysloviti svůj soucit Polákům poznaňským, aby vyslovili aspoň sot s lidmi, násilím vyháněnými od rodných krbů, Na toto téžko omluvitelné chování Ukrajin- ců trpce si stěžuje „Nová Roforma“, která ne- jednou se upřímně zastala národních i politi- ekých práv haličského lidu ruského a praví, že mezi Ukrajinci šovinistické záští nabylo vrchu nad vědomím společných zájmů celého Slovan- stva. Ukrajinci tím hodili rukavici nejen Polá- kům, ale všemu Slovanstvu, jež ví od nynějška, že v obraně společných svých zájmů na tuto větev národního kmene spoléhati nemůže.

Polák Čecho Rus Ukrajinec Praha Poznaňsko Nová Roforma

27 article

Ze Záhřeba, 28. listopadu. („O b zor“ o chorvatské obstrukci.) Orgán chorvat- skosrbské koalice „Obzor“ uveřejni! stať, v níž radí chorvatské delegaci na sněmě pešťském, aby nyní, když přerušeno rokování o celním ta- rifu a na jednací pořad dán zmocňovací zákon, nepálili si obstrukcí prsty ve prospěch oposice maďarské. „Obzor“ praví, že postavení uherské vlády jest už tak seslabeno, že ji nedrž na vládních křeslech důvěra maďarských stran, nýbrž pouze odpor uherské koalice proti chor- vatské delegaci. Chorvaté nesmějí dopustiti, aby maďarské strany schválení zmocňovacího zákon ospra, edlňovaly chorvatskou vzpourou. Jest nyn na Maďarech samých, aby vystoupili zjevně proti svému „velikému ministerstvu“. Slovo mají te míti pánové Polonyi, Banffy a Lengyel. Ze Záhřeba, 28. listopadu. (O rganisaee cborvatských novinářů.) Na příští ne- děli svolána je do Záhřebe schůze chorvatských novinářů, v níž se bude rokovati o založení no- vinářského spolku, jehož Chorvaté dosud ne mají.

Chorvat Maďar Polonyi Banff Lengyel Záhřeb

28 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. prosince. Slovanský rdch v Petrohradě. V petrohradském Slovanském spolku D. N Vergun přednášel o němecl.em Drangu nach Osten. Na přednášku sešlo se hojně posluchačů. což je důkazem, že slovanské otázky opět začí- nají ruské obecenstvo zajímati V době přítomné, dovodil přednašeč; ple- monný boj slovansko-německý svádí se k sčftání sil a prostředkův obou zápasících stran. Před- našeč podal o tom data podle způsobu, navrže- ného jedním z nejnovějších amerických socia- logů, E. Schalka. Je to tak zv. plemenný koefi- cient, vyplývající z poměru mezi zemištěm, oro- duktivností a kullurnosti, jež se určuje úhrnem všech škol s jedné strany a počtem obyvatelstva s druhé. Koeficient Ruska samotného není ve- liký (18), a teprve všeslovanský koefi- cient (22) o něco převyšuje něme- cký (20). Tento nový poukaz na poměr Slovan- stva k Evropě je pouze novým formulováním dávno známého fakta. Boje v Marokku. Z Tangeru se telegrafuje, že vojsko sultá- novo, vedené Bagdadim, bylo poraženo mužstvem vzdorosultána proto, poněvadž kmen Zuaidů, dosud zachovávající věrnost Abdul Azi- zovi, přeše! mezi bojem k vojsku Muleje Hafida. Na straně sultánové bylo mnoho mrivých, mezi nimi dva plukovníci. Není známo, kam Bagdadi uprchl s poručikem Ben Sedirem, vůdcem dělostřelectva sultánova. Casablanka se znovu opevňuje. Generál D rud vysílá do okoli města výzvědy do vzdálenost 10 km. Na hranicích alžírsko-marockých hrozí nové srážky s Benisnaseny, kteři jsou shromáždění u Aghbalu v počtu 2000 mužů. Tyrdl se. že mají nedostatek potravin a střeliva. Situace politická v Porlugalsku. Aby čtenář měl jasnější názor o událostech porlugalských, o nichž docházejí stále zprávy

Vergun Osten E Schalek Azi Mulej Hafid ben Sedir Praha Petrohrad Rusko Evropa Maroko Tanger spolek D Slovan km