Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v pondělí 2. prosince 1907.

Praha

3

Číslo 333.

4

Na ranní a odpol. listy přešpldcí set v Praze v administraci na měste . . . . na čtvrt leta . . . . s dvojí denáškou

Praha

5

iE aKo ka

6

Ba čtrrt lta . . . . ve dlislkáchr ns měsíe . . . . .. Poštou: mi k stvrt lota . . .. s dvojí ziellkeu a měst nrt . : kei

7 article Výroční slavnostní shromáždění České akademie

Výroční slavnostní shromáždění České akademie konalo se včera v 5 hodin odpol. v obvyklém skvělém rámci v Pantheonu museu král. českého za účastenství ne přílis četného. Kromě členů Akademie všech čiyř tříd zúčastnilo se ho řada oficiálně pozvaných hostí, starosta kr. hlavního města Prahy dr. Groš, místodržitel král. če- ského hrabě Coudenhove, arcibiskup ba- ron Skrbenský, rektor české techniky prof Novotný, ministr m. sl. ryt. dr. Randa, poslanec dr. Herold, president vrch. zem. soudu ryt. Wessely a j. Na postranních ga- leriích dámy. Slavnostnímu shromáždění předsedal presi dent Akademie vrch. stav. rada Hlávka úvodní proslovení vyhraženo bylo jako obvykle protektorovu náměstku, nejvyššímu maršálku knížeii Jiřímu Lobkowiczovi: Slavné shromáždění! Velectění pánové! Zahajuji dnešní veřejné slavnostní shro- máždění České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, vítám uctivě ve- levážené hosty a členy našeho ústavu a vzdá- vám jim upřímný dík, že vzácnou svou přítom- ností opět dokazují nad míru cennou svou účast na zdaru tohoto střediště vědeckého života če ského národa. V době, která nás dělí od slavnostního shromáždění minulého, pokračovala Česká aka- demie ve své činnosti ku prospěchu věd umění způsobem vší chvály hodným, obohatila opět odbornou literaturu českou značným počtem výtečných publikací a dostála následkem utěše- ného spolupůsobení členů všech čtyr tříd veliké úloze, jí dle stanov vytčené. O tomto pravidel- ném postupu našeho ústavu budou vám podány bližší průkazy ve výroční zprávě o stavu a čin- nosti Akademie, která dnešního dne bude před- nesena.

doktor Groš Coudenhove Skrbenský Novotná Randa Herold Wessel Hlávek Lobkowicz František Josef Praha Český akademie muzeum král

8 article

Mně však budiž dovoleno, bych již na po čátku této schůze upozornil na některé body, které v životě Akademie minulého roku zvlášté vyni- kají. Tuť sluší především poukázati s neobme zeným díkem na významnou událost, kterou byla našemu ústavu prokázána mimořádná čest a milost z místa nejvyššího. Císař a král poctil delším pobytem své královské hlavní město Prahu, dokazuje tim znovu svou vladařskou pěči a otcovskou náklonnost k obyvalelstvu to- hoto mésta i celého království. Dne 24. dubna pak navštívil budovu musejní a Českou akade- mii. Vzpominka na krásný den, kdy bylo čle- nům našeho ústavu dopřáno, osobně se J. v klaněti, zůstane nám všem na vždy nezapome- nutelnou a přispěje zajisté, by zvýšena byl ještě naše radost nad šťastným uzdravením mi- lovaného mocnáře z choroby, o které jsme době nejnovější byli s hlubokým politováním zpraveni. Podotkl jsem prve, že Akademie čile po- kračovala po dráze, vytčené stanovami pro její vlastní pravidelnou činnost. Nebyl však pro bu- doucnost ani méně důležitým mimořádný výkon. provedený v lůně Akademie, který čelil k vzniku a ustavení instituce sesterské, nově založeného Ústavu národohospodářského. Sluší na to upozorniti tím více při příleži- tosti slavnostní schůze dnešní, ježto pro krátkost doby nebylo ústavu možno vyhověti již letos

Tuť Praha

9 article

předpisu svých stanev, dle kterého má, po prvním řádném sezení sborovém, každého roku býti konáno zvláštní veřejné slavnostní shromá- ždění Národohospodářského ústavu. Po došlém nejvyšším schválení jeho stanov byly dne 10. ledna 1907 zvoleni za předsedu p. vrchní stavební rada dr. tech. Josef Hlávka, za místopředsedu pan dvor. rada dr. Albín Bráf a za generálního jednatele pan prof. dr. Joset Gruber, kteréžto volby došly též nejvyššího schválení. Různými průtahy, z kterých však ni- komu nelze přičitati vinu, stalo se pak, že bylo lze svolati první řádné sezení Národohospodář- ského ústavu teprve na den 19. října t. r., ve kterém byl prohlášen za ustavený a zařízena důkladná organisace, umožňující účelný postup dalších prací ve všech jednotlivých odborech, na které se má budoucně vztahovati ústavní činnost. Jest samozřejmo, že nová instituce, byvší nucena zabývati se především přípravnými pra- cemi vnitřními, nemohla ještě dospěti k okáza- lým výsledkům zevním. Nyní však již nastaln doba, kdy můžeme očekávati utěšený vývin jejl činnosti, jejížto blahodárný vliv pocítí zajisté během nastávajícího roku veškeré hospodářské kruhy našeho národa. (Výborně. Potlesk.) Důležitost účinného a sebevědomého po- stupu na poli národohospodářském, a nevyhnu- telná potřeba věnovati jemu vřelou pozornost, dochází skutečně v českém lidu vždy vzrůstají- cího uznání. Opětným typickým důkazem toho jest velikomyslná oběť, přinesená této myšlence v době nejnovější, o které se zde zmíniti jest mi velkým potěšením. Člen Národohospodářského ústavu, inženýr pan Osvald Životský věnoval za příčinou svých 75. narozenin a pa- desátiletého výročí své samostatné činnosti, zá- kladnímu fondu Národohospodářského ústavu značnou částku 40.000 kornn.

doktor technický Hlávek dvor Albín Bráf profesor Joset Gruber Osvald Životský

10 article

Tento vlastenecký dar došel dne 7. září t.r a zasluhuje zajisté, by byl při dnešní slavnostní přiležitosti ohlášen, a zároveň aby byl vysloven zasloužilému dárci veřejně upřímný dík. (Vý- borně!) Vzorný příklad občanské obětavosti, právě uvedený, není však v minulém ročním období ojedinělým; neboť též hmotné prostředky České akademie byly nedávno značně zvýšeny z pra- mene, o němž snad dřive nikdo netušil, že by kdy se mohl státi bohatým zdrojem peněžním Zvěčnělý básník Julius Zeyer, jehož poe- tická díla s nadšením obdivuje celá česká ve- řejnost, klerý však za živa zejisté neopřýval značnými statky pozemskými, věnoval ve své závěti České akademii jistou částku peněz a sta- novil pak dále, že jí odkazuje své spisy, jakož i veškerá svá autorská práva, by tato jeho lite- rární pozůstalost byla použita k podpoře mla- dých českých spisovatelů (beletristů) vynikajíeího nadání. A tento odkaz ukázal se býti nad oče- kávání tak značným, že mohla akademie ihned utvořiti pro naznačený účel zvláštní fond, nesoucí jméno Jnlia Zoyera, obnášející toho času přes 83.000 K kapitálu a přes 3500 K vydajného jmění. Řád fondu Juli Zeyera byl stanoven dne 24. května t. r., jeho užívání může býti uvedeno v život a jest tím pojištěno, že jako potrvá mezi přáteli krásné literatury české ještě po dlouhou dobu živý ob- div poetických děl zvěčnělého básníka — rovněž tak se i zachová mezi beletristický mi spisovateli

Julius Zeyer Jnlius Zoyer Zeyer Český akademie

11 article

budoucích pokolení vděčná paměť jejich věhlas- ného předchůdce. (Výborně ! Potlesk.) Velectění pánové! Měl jsem dnešního dne příležitost upozorniti na dva nové příklady vla stenecké obětavosti ve prospěch ústavů slou žících duševnímu i hmotnému povznesení ná- roda českého. Nejsou to ani první případy podobného rázu, a nebudou ani posledními Vždyť soukromá obětavost jednot- livců ve prospěch celku máumálo- kterého národa jiného tutéž dů- ležitost, jako právě u národa na- šeho. (Souhlas.) Vymanil se vlastní silou ze svých dřivějších pout; sám sebe vyšinul na úroveň národa kulturního, a duševní i hmotný stav, ve kterém se nyní nachází, jest výsledkem úmorné práce jeho vlastních synů, aniž by se mu bylo po dlouhou dobu odjinud poskylovalo nějaké pomoci. (Souhlas.) Hmotné prostředky. jimiž bylo umožněno jeho povznesení, plynuly téměř výhradně ze soukromých obětí jeho při slušníků, a teprv o mnoho později se k nim přidružily některé příspěvky z fondů veřejných, a to ještě v míře dosti nedostatečné.

12 article

Ujiných národů, v jiných ze- mlch ustanovují se veřejné vý- deje k uhražení potřebkulturních a hmotných dle měřítka věcnéh a přizpůsobují se všemožně odi- vodněným požadavkům kruhů odborných. Jinak jest tomu u nás. (Tak jest! Výborně!) Zde každý nový příspěvek z fondů veřejných musí býti pracně dobyta nezřidka i zaplacen jakousi obětí v některém oboru jíném. Neboť každý požadavek toho druhu, byť by byl věcně sebe více oprávněn a odů- vodněn, nabývá u nás vždy ihne rázu otázky politické, bývá pak posouzen hlavně, ne-li výhradn s toho stanoviska a jeho splněn tím naráží často na překážky které vlastně s věcí samou nikte rak nesouvisejí Odvoláváme se arci v těchto věcech na své rovné právo učiníme tak i na dile, jsouce přesvědčeni, že touto platnou zásadou jest nám zabezpečen nárok na plnou ochranu našich kulturních zájmů jak v oboru duševním, taki voboru hmotném.

13 article

Avšak s jistých stran se mně právo vykládá v ten smysl, že z prostředků veřejných nesmí býti povoleno ve prospěch našeho ná- roda aní za mák víc, než kolik se poskytuje v témíz okam žiku so- časně národu jinému. (Proč neřic přímo i národu německému? — Pozn. red. A na vše to, co v dřivějších dobách bylo zmeškáno, nebéře se pak při tom žádný ohled (Trvalý, bouřlivý pollesk.) Slavné shromáždění! Zmínil jsem se o těchto poměrech, nikoliv snad doufaje, že bych svými slovy mohl zjednati nápravu. Nechei je ani nikomu snad klásti za vinu, aneb do- konce tvrditi, že by se daly v brzku snadno změniti. Mým úmyslem bylo jediné poukázati na rozhodnou váhu, která náleží u nás obětem soukromníků ku prospěchu zájmů kulturních, a upozorniti na to, že nám nelze jedině se spoléhati na neúplnou a nedo- statečnou podporu z prostře dků veřejných. Budeme síce tam, kde toho třeba, i na dále žádati, co nám dle práva ná leží; zároveň však nespustíme se naděje, ž

14 article

v našem lidu neustane vlastenecká obětavost. které máme v první řadě co děkovali nynější úroveň duševní i hmotné kultury národa če- ského.« (Potlesk.) Po řeči maršálkově předčílají pp. gen sekretář prof. dr. Raýmaln, prof. Zikmund Winter a prož. Zubatý stručné posmrtné vzpomínky zesnulým v minulém roce členům Akademie. slavnému chemikovi ruskému D. J Mendě lejevu, ruskému slavistovi A. A Koču binskému, právníku a politikovi prof. B Riegrovi, velikému filologu a slavistovi prof J. Gebauerovi, hud. skladateli Jos. Foer- sterovi, světícímu biskupu F. Krá slo vi. paedagogu Václ. Roytovi, archeologovi Jindt Richlému, mathematikovi Ant. Such ar- dovi a hudebnímu spisovateli Karlu Knitt- lo vi.

profesor doktor Raýmaln Winter Menda lejevo Koča Riegr J Gebauer Jos Foer Václ Royt Jindt Richlý Antonín Knitt Such ard

15 article

Generální sekretář prof. Raýman potom přednáší výroční zprávu o stavu a činnosti Akademie za minulý rok. Vyjímáme z ní několik důleži tých dat. Zvoleni byli za nově členy: přespolní v I. třídě: dr. Maryan Sokolowski c. k. dvor. rada, prof. dějin umění na univer sitě krakovské, Antonín Nikitič Jasinskij, prof všeobecných dějin na universitě jurjevské; z členy mimořádné III. třidy: Phdr. Jiři Polívka řádný prof. slov. filologie při české universitě Phdr. Václav Vondrák, prof. slavistiky při uni versitě vídeňské; za členy dopisující: Phdr Jaroslav Vlček, m. prot. dějin české literatury při české universitě, Phdr. Jos. Janko, docent české university, Phdr. Emil Smetánka, docent českého jazyka a literatury při české universitě Jan Voborník, gymn. profesor v Li tomyšli; za řádné členy I. třídy: dvorní rada dr. Jaro slav Goll, univ. profesor všeobecných dějin, JUD Leopold Heyrovský, prof. římského práva na universitě pražské, Ferdinand Lehner, monsi gnore, farář na Kr. Vinohradech; za mimořádné JUDr. Kamil Henner, univ. profesor kanonického práva, Phdr. Josef Pekař, profesor rakouských dějin při pražské universitě, JUDr Kare! Kadlec prof. slov. práva při universitě pražské; za členy dopisující: JÚDr. Karel Herrmann šlechtic z Otavských, profesor obchodního a směnečného práva při universitě pražské, Phdr. Zdeněk Ne jedlý, docent hudební vědy na univ. pražské, Václav Schulz, archivář Musea král. českého.

profesor Raýman Maryan Sokolowský Nikitič Jasinskij Polívka Phdr Vondrák Vlček Janko Smetánka Voborník Jara Goll Heyrovský Lehner JUDr Henner Pekař Kadlec Herrmann Zdeněk Schulz Zvolen český univerzita archivář muzeum král JUDr Kare

16 article

Phdr. Alois Musil, prof. na bohoslovecké fa kultě v Olomouci, JUDr. a Phdr. J. Te ge, ar chivář král. města Prahy, Phdr. Joseť Šimák docent českých déjin na universitě pražské. Následovala zpráva o stavu řádných členů Národohospodářského ústavu, Jeho členy jsou pp.: Josef Bartoň ml. text. továrník v Nšchodě, Léon Bondy, továrníl a velkoobchodník v Praze, JUDr. Albín Bráí c. k. dvorní rada a univ. profesor, člen panské sněmovny v Praze, inž. Augustin Braulík, in- spektor tkalc. škol a ředitel c. k. odb. školy v Ústi n. Orl., Karel Bubela, velkoobchodník ve Vsetíně na Moravě, Oldřich Čerych, továrníkv Josefové, Josef Šeb. ryt. Daubek, majitel velko- mlýna v Brněnci, JUDr. František Fiedler, c. k. ministr obchodu ve Vídni, Josef Jan Frič, to- várník na Král. Vinohradech, JUDr. Joset Gruber, profesor c. k. čes. vys. školy technrcké V drobném prodejtt raanÍ čísle o sobě odpolední . . . . . . . za 2 Ve slialkách na venkovš ranní čéslo. . . . . . . . 10h odpolslní . . . . . . . . 4h Inserátv plali se hotově napřed. Přečplacení a inserty přijímá sdmlni- strace v Marianské ulici !. š. Tan narhánejí se též radakee tiskárna a szpadita „Národnich Listů“ Rukopisy s9 Bsvrapeji.

Musil profesor JUDr Phdr J T ge Šimák Bartoň Léon Bond Albín Bráí Ing Augustin Braulík Bubela Čerych Josefová Šeb Daubek Fiedler Frič Král Joset Gruber profesor c Inserátv Olomouc Praha Nšchod Orlický Vsetín Morava Brněnec Vídeň Tana panská sněmovna Bsvrapea

17 article

v Praze, Jan Havelka, nájemce dvora v Třemo- šnici u Čáslavi, František Hejtmánek, místo- předseda ako. pivovaru na Smíchové, František Hering, emer. ředitel závodů firmy Fr. Ring- hoffer v Praze, Dr. Ph. a dr. techn. Josel Hlávka, c. k. vrchní stavební rada, člen panské sněmovny v Praze, Adolf Hofmann, c. k pro- fesor báňské vys. školy v Přibrami, JUDr. Cyril Horáček, profesor c. k. české university v Praze, JUDr. Rudolť Holowetz, vládní rada, sekretál obchodní a živn, komory v Praze, dr. techn.

Havelka Hejtmánek Hering doktor Josel Hlávek Hofmann JUDr Horáček profesor c Holowetz Praha Čáslav Francie . Ring panská sněmovna

18 article

Richard Jahn, továrník v Praze, Josef Janatka, ředitel strojíren akc. spol. dř. Breitfeld, Daněk a spol. v Karlině, Vilém K. Jarkovský, ředitel eukerní rafinerie v Rosicích u Pardubic, dr. techn. Hanuš Karlík, ředitel eukrovaru v Nym- burce, Vladimir Kavalír, majitel skláren v Sá- zavě, František Korbel, c. a k. konsul pro Ka- lifornii, nyní v Praze, JUDr. Karel Kramář, ma- jitel tkalcovny v Libštátě, říšský poslanec ve Vídni, dr. techn. Frant. Křižik, člen panské sněmovny, továrník v Karlíně, dr. Franuišek Malinský, majitel lihovaru v Ronově u Přiby- slaví, Bohuslav Mařík, vrchní ředitel Česko- moravské strojírny v Libni, JUDr. Karel Mattuš, vrchní ředitel Zem. banky král. českého, člen panské sněmovny v Praze, PhDr. Milan Nevole, majitel chemické laboratoře v Praze, Jan Otto, předseda Živnostenské banky, nakladatel v Praze, Antonín Pavec, ředitel akc. továrny na umělá hnojiva v Kolfně, JUDr. Jaroslav Preizs, ředitel Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze, František Procházka, ředitel Zemské banky král. české v Praze, ThDr. Cyril Seifert, ředitel statků řádu angustiniánského v Brně, Josef Srb, ředitel velkostatku v Praze, JUC. Josef Tomášek, majitel továrny na keramické výrobky ve Vys. Mýlě, Jan Vaníček, emer. bo- spodářský rada v Praze, Jan Vilím, ředitel re- produkčních ústavů čes. grafické spol. »Uniee v Praze, Josef Wohanka, velkoobchodník, člen panské sněmovny v Praze, inž. Osvald Ži vot- ský, podnikatel železničních staveb v Tišnově na Moravě.

Jahn Janatka Breitfeld Daněk Karlin K Jarkovský doktor Hanuš Karlík Kavalír Korbel JUDr Kramář František Franuišek Malinský Mařík Mattuš PhDr Nevole Jan Otta Pavec Preizs Procházka Seifert Josef Srb Tomášek Vaníček Jan Vilím Wohanka Ing Osvald Praha Rosice Pardubice Ny sá Ka Libštát Vídeň Karlín Ronov Přib Libeň Čechy Morava Brno Tišnov strojírna akciový . společenský panská sněmovna Českomoravský strojírna živnostenský banka zemský banka král

19 article

Výroční ceny přisouzeny: V odboru literárním: První cens (2000 K) nebyla v celku svém udělena. Druhá cena 800 K přiřknuta románu »Prosinee« od Viktora Dyka. Tretí cenou 500 K poctěna Frant Heritesa »Botanická pohádka«. První cena roz- dělena na ceny tři: dvě po 700 K a jednu v částce 600 K. Cena 700 K udělena Jiřímu Karáskovi za dramatickou báseň »Sen o fis krásy«. Cena 700 K Václavu Hladíkovi za knihu povídek »Barevné skizzy«. Cena 600 K K M Čapkovi za román »Kaspar Lén«. Cena z fondu paní Josefy Čermákové 400 K udělena K. Klo stermannovi za román »Mihy na Blatech«, V odboru hudebním: První cenr 2000 K udělena Josefn Sukovi za symfoni »Asrael«. Druhá cena 800 K Jos. R. Rozkošnému za operu »Černé jezero«. Třeti cena 500 K Otakaru Ostrčilovi za symfonti z A-dur. V odboru výtvarnickém: Prvn cena 2000 K Janu Štursovi na sochu »Pře koupeli v moři«. Druhá cena 800 K Ant Hn- dečkovi za soubor jeho prací. Třetí cena 500k L. Kubovi na jeho obraz »V dětském pokoji«. Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky. jeho choti Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha- Havelky udělena cena 1600 K Aloisu Jiráskovi za drama »Lucerna«.

Dyk František Heritesa Karásek Hladík Čapek Kaspar Čermák Josefn Sukův Asrael R Rozkošný Ostrčil Štursa Matěj Havelka Růžena Karel Pippich Jirásek Anta Hn Černá jezero Prvn cena Lucerna

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Neřešitelnost záhad světa. Napsal doc. dr. J. V. Pexider. Cílem vědy bývalo od samotných počátků její dopracovati se na základě zkušenosti po- znatků a vědomostí tak obecných a tak uce- lených, aby možno bylo utvořiti si exaktní po- jeti fysického všehomíra v jeho niterné pod- statě. Historie věd a filosofických systémů po- učují nás o nesčetné řadě takých pokusů, z nichž mnohé zdály se současníkům dostatečně ověřené a přetrvaly i věky. Ale duch skeptiků, prostý pověr a dogmatismů, vždy znovu probouzel ne- důvěru ke všeobecným závěrům, jichž důsledky nebyly samozřejmy, stávaje se kvasem pro nové a nové teorie a uskutečňuje tak krok za krokem opravdový pokrok vědy. I v přítomné době vi- díme podobný rozhodný postup.

docent doktor Pexider

21 article

Skepse nynějších noetiků jest mnohem hlubší nežli byla skepse předkantovská; o mož- nosti jejího překonání nelze již dobře mluviti Vědecká diskuse o základních otázkách přírodních nauk, vedená v posledním desetilet největšími žijícími matematiky Německa, zvláště však prvními noeliky a fysiky Francie v Revue de Metaphysique ot de Morale, od- halila skryté dosud slabiny i nejopřenějších pří- rodovědeckých teorií a nejběžnějších naukových pojmů. Vhodné spojení poznatků, zkušeností na- bytých, s teoriemi matematických disciplin — a víra v exaktní přesnost dosavadních vědeckých základů sřítila se jako písková pyramidaa pohřbila jistotu i obecně uznávaných přírodo- vědeckeýh „pravd“. Matematisováním vzdálila se sice přírodo- věda do jisté míry přírodě jako abstrakce od- daluje se reálné skutečnosti, přiblížila se však těsně noetice. Století dvacáté čítá teprve několik let přece noetika postoupila tak rychle v před, ze podařil se exaktně přesný důkaz o neřešitelnosti záhad světa. Za pokrok ten děkovati má noetika výhradně matematice, jež jí k dostoupení cíle toho podala obě ruce na pomoc. V následujících řádcích podán budiž popu- lární výklad zmíněných matematických důkazů, pokud ovšem věci tak abstraktní populárně po- sěděti jest vůbec možno.

Morale Německo Francie

22 article

I. Noetický podklad přírodních zákonů Pozorujeme-li děje přírodní, jak se dějí na světě a ve vesmíru nezávisle na nás, nep prová- díme-li ve svých laboratořích pokusy ať fysikál- né, ať chemické, ať jiné, určujeme-li vůbec ně- jaké objektivné stavy, vztahy neb děje, nejsou míry, čísla, hodnoty, jichž při bádání svém em- piricky nabýváme, určeny absolutně přesně, ný- brž jen do jistého stupně, či aritmeticky vyjádře- no, až po jisté místo desetinného zlomku. Fysi- kům a chemikům činívá obtíže z pravidla sta- novení již třetí neb čtvrté decimály; dále dosaži- telná přesnost nezacbázívá. I kdyby pozorování neb pokusy ty provedly se pokaždé se seb větší pečlivostí, se sebe precisněji pracujícími přístroji, a vícekráte, výsledky zkoumání vždy budou provázeny jistými nepřesnostmi, malý m chybami. V praxi, při skutečném numerickém počí- tání, při mochanickém měření, při fysikálném, chemickém, biologickém experimentování atd , t. j. při přírodovědeckém bádání vůbec, všechny určenosti jsou jen příbližně přesné a příbližně správné. Nemůžeme nikdy prohlásiti, že ten neb onen pokus, to neb ono měření povedlo se nám s přesností neomezenou a že stanovené hodnoty vystihují provedená pozorování se správností absolutní. Empirická data nenesou tody na sobě pečeť naprosté jistoty, nýbrž jsou přesná jen po určité mezní hodnoty; necháme-li však tyto kon- krétné, konečné meze nepřesnosti stranou, t. j anullujeme-li je ve svých myšlen- kách, dosáhne platnost dat absolutní přesnosti, použité myšlenkové pochody nabudou rázu obee- nosti, t. j. platnosti logicko-noetických závěrů, a teprve pak můžeme výsledek zkoumání vysln- viti přírodovědecky nějakou zákonitostí obecně platnou a matematicky vystihnouti nějakým vzta- hem mezi číselnými úkony.

23 article

Abstrakcí takto provedenou překročujeme meze lidského poznání; neboť i při sebe pečli- vějším stanovení hodnot, popisujících a vyjadřu- jících pozorování neb pokusy naše, nemůžeme určiti je číselně jinak, nežli na konečný počet decimálek, kdežto všech jest někonečně mnohc Do nekonečna však dopočítati se nelze. Čísla, charakterisující pokusy naše, nedostihnou tudiž nikdy absolutní přesnosti, nutné k vyslovení zá- kona apodikticky jistého. Vždy zbude jakási byť sebe menší mezera konečné velikosti mez empirickými daty a mezi čísly, nabytými deduk tivně na základě vyslovené zákonitosti pro kte- rékoli přírodní dějství, čili: shoda mezi výsled- ky, nabytými zkušeností a mezi výpočty, plynou- cími konsekventně z vyslovených zákonů přl rodních, nebude nikdy dokonalá, nýbrž jen sko- rem úplná, dobrá až na ty malé, případně velm malé hodnoty, udávající rozsah možné přesnosti Noeticky: vždy zbude ještě jakási logick mezera a následkem toho odůvodněná skepse protože nezodpověděnou zůstane otázka, zdal vůbec oprávnění jsme anulovati v myšlenkách onu povždy nalézanou a pokaždé zjišťovanou nepatrnou nepřesnost aneb ne, tedy otázka zdali svět zbudován jest dle mo- delu matematických veličin či n i koliv.

24 article

Odkud plyne však ona takměř všeobecná víra lidí v přírodní zákony? Často, ba velmi ča- sto podaří se nám některý pozorovaný počáteční stav přírodního dějství z průběhu jeho určiti čí- selně mnohem lépe na základě matematických pravidel, odpovídajících předpokládaným záko- nům přírodním, nežli experimentální methody naše s to jsou empiricky stanoviti. Ještě častěj s velikou přesností odhadujeme obdobnými vý- počty stavy budoucí, jak se na př. výhradně děje v astronomii. V této okolnosti tkví a z takých poznatků prýští pramen víry v přírodní zákony, víry, že pozorovaný přírodní stav byl počtem naším ne konečně přesně stanoven, kdežto že nepřesnosti shledané při skutečném provedení experimentu na empirických datech, nemají původ svůj ve věci samé, nýbrž v nedostatečnosti našich pří strojů a v naší neschopnosti, provésti pokusy ty s přesností matematickou. By nebylo žádných pochybnosti, co vlastně v myšlenkách činíme, vyslovujíce na základě empiricky daného materiálu přírodní zákony uvědoměme si myšlenkový proces ten zcela názorně, geometricky. Seřadme čísla, vyjadřu- jící průběh pozorovaného děje tak, že ze dvou za sebou jdoucích čísel odpovídá předchozímu číslu přírodní stav časově dřívější, a znázorně- me čísla ta posloupně za sebou délkami, kolmo postavenými v malých mezerách od sebe na přímku, vedenou v rovině, tedy prostě tak, jak tomu učí analytická geometrie. Spojíme-li nyn

25 article

konečné body nanesených délek spojitou čarou, obdržíme geometrický obraz průběhu znázorně- ného děje, tedy ve skutečnosti empirickou čáru o jisté šířce. Šířka ta udávejž zároven rozsah možné nepřesnosti znázor- něných čísel Geometrické obrazce matematických úkonů jsou však ideálné křivky, jež nemají žádné šíř- ky, nýbrž jen délku; přesně nemůžeme tudíž matematický úkon geometricky znázorniti, nýbrž pouze představiti si jej. Nakreslená křivka ne- bude věrným, nýbrž jen příbližně přesným obra- zem znázorněného úkonu. Křivku, odpovídajíeí absolutně přesně vytčenému matematickému úkonu, musíme pak představiti si jako ideální linii bez šířky, ležící zcela uvnitř oné empiri- cké čáry, totiž uvnitř onoho nakresleného proužku. Zkušenost podává nám jen čísla s omeze- nou přesností t. j. geometricky pojato, empiri- cké čáry o jisté šířce či matematicky řečeno pouhé funkční proužky, nikoliv však ideálné křivky čili matematické funkce. Zkušenost ne- poučuje nás tudíž o tom, zdali děje přírodn řídí se fakticky matematickými funkcemi či ni koliv, čili v mechanickém pojetí: při pozorová- ních svých nepostřehujeme, děje-li se pohyb dle průběhu ideálních křivek či nikoliv. Chtějíee však vysloviti nějakou zákonitost, mu sí m abstrahovati od šířky zkušeností daného funk- čního proužku, t. j. předpokládati, že máme před sebou ideální křivku čili, noeticky, že po- střehujeme věci a děje nekonečně přesně.

Křivka

26 article

Abstrakce tyto neexistují v přírodě, nýbrž v našem myšlení; ony jsou však nutny, aby- chom vůbec mohli vysloviti na základě dat, zku šeností nabytých, logicky platnou a tudíž abso lutně přesnou zákonitost. Abstrakce ty jsou nutny proto, že logické soudy mají přesnost ab solutní, takže geometrické znázornění jich ne- mohou vystihnouti empirické čáry, nýbrž křivky s vlastností absolutní přesnosti, t. j. ideálné linie či matematické funkce. Proto nevyhnutelno jest přejiti ještě před vyslovením zákona od da- ných proužků k ideálním křivkám, t. j. empiri- ckou nepřesnost předem v myšlenkách anullo- Je-li však svět skutečně konstruován dle modelu matematických veličin a my toho ne- můžeme nikterak popírati — jeť to logicky vati. nejjednodušší z možných případo — pak v důsledku toho použiti můžeme metho a pravidel infinitesimálního počtu a celou vyšš matematiku s neomezonou přesno st na popisování přírodních dějů, čili noeticky pak abstrakce z funkčních proužků na matema tické úkony jest nejen dovolena, nýbrž odpo- vídá i skutečnému stavu věcí. Filosoficky: víra v přírodní zákony jest oprávněna jakožto nej jednodušší z možných případů.

27 article

Další a noeticky nejdůležitější otázkou jest však, zdali možno jest z jedné a téže empirické čáry abstrahovati křivku jen jedinou či více navzájem různicích se linif? Prostý názor od- poví již na tuto otázku: jelikož ideální křivky nemají šířky, nýbrž jen délku, mohu představiti si v každém, sebe užším proužku nikoliv jen jednu, nýbrž dvě, tři, libovolně mnoho ideál- ních linií, jež nejen svými body, nýbrž i charak- terem svého průběhu liší se od sebe navzájem. Poznání toto jest základního významu. Nebot dle toho, na křivku jakých vlastností provedeme vytčenou abstrakci, t. j. jakým druhem matema- tických funkcí proložíme v duchu funkční proužky, takovou disciplinou matematickou bu- deme nuceni popisovati a vykládati přírodní zjevy a jaký nootický substrát skryt bude v do- tyčné teorii, takový výklad světa bude nám po- dávati. Uvidíme, že stačí tři, podstatně různé ab- strakce, totiž průklad proužků 1. analytickými úkony, 2. funkcemi, definovanými differenciálním rovnicemi a 3. Fourrierovými řadami, aby- chom byli jednou deterministy a ate- isty, podruhé žili ve světě, řízeném Prozře- telností, a po třetí nabyli přesvědčení o s vo- bodě lidské vůle a jsoucnosti boží. Všechny tři průklády není možná prověsti jedinou abstrakcí a proto právě vytčené názory na svět nejsou současně možné. Ježto však ab- strakce na tyto tři druhy funkcí jsou s logi- ckého stanoviska stejně oprávněny, mají v še- chny tři uvedené výklady světa for- málně stejnou cenu.