1
article
zahraničných záležitostí. Proslýchá se, že v odpovědi
této projevuje se sice přání po smíru, že však nepo-
skytuje žádného dostatečného zadost-
učinění, pokud jde o sesazení paše marakešského
Francií žádané a o záruky pro zachování pořádku
na alžírsko-marockých hranicích. Ministr Pijch o
prý prohlásil, že Francie musí úplně trvat
na svých požadavcích.
Belgický král v Paříži.
Z Pařtže, 29. dubna. (K. k.) Belgický král Leo-
pold a president Fallires oplatili si návštěvu
Král navštívil též ministra zahraničních záležitostí.
Pijch
Fallires
Král
Francie
Paříž
Pařtž
Leo
2
article
Ruské události.
Ruské události.
Říšská duma.
3
article
Z Berlína, 29. dubna. (K. k.) Z Petrohradu se
sděluje: O průběhu dnešní tajné schůze dumy pro-
slýchá se toto:
Za rokování ujal se slova ministr vojenství a pro-
hlásil, že po válce s Japonskem jest zvláště třeba
udržeti vojenský prestiž Ruska. Nepovolíte-
nám potřebný k tomu kontingent branců, povoláme
kontingent tento bez vás na základě § 119. státních
základních zákonů. Musíte nám povoliti žá-
dané vojáky. (Velký hluk v celé dumě. Výkřiky
Nejsme v kasárnách, nemluvte s námi jako s vojáky!)
Posl. Hessen (kadet) vyzývá dumu, aby cho-
vala se klidně v tak vážné chvíli. (Všeobecná pochva-
la.) Když ministr vojenství mluvil takovým tónem,
zapomněl, že mluví k zástupcům celého ruského ná-
roda. Ministr může od dumy očekávati pouze tehdy
courtoisii, bude-li se sám chovati zdvořile. Řečník
vyzývá dumu, aby nevšímala si ministrových slov
a zahájila věcné rokování.
Ke konci schůze došlo k prudkému povyku, když
sociální demokrat Subarov zvolal: „Pokud trvá
samodržaví a pokud užívá se armády k policejním
službám ve vnitř země, budou jí vždy scházeti mravní
vlastnosti k boji se zahraničními nepřáteli. Když
řečník napadl trůn a armádu, povyk se zvýšil. Členové
pravice křičeli, dupali nohama a tloukli
pěstmi na pulty. Přítomní ministři vyšli ze
zasedací síně. Následkem povyku skončil předsed
Golovin schůzi
Z Petrohradu, 29. dubna. (P. t. a.) Dum a roko-
vala dnes v tajhé schůzi o kontingentu
branců na r. 1907. Schůze byla v 8 hod 10 min.
přerušena. V rokování bude se zejtra v 11 hod. do-
poledne pokračovati.
Posl
Berlín
Petrohrad
Japonsko
Rusko
Hessen
4
article
Německý příslušník zevolucionářem.
H. Z Varšavy, 29. dubna. Vojenský soud od-
soudil německého říšského příslušníka Ostena pro
příslušenství k vojenské revoluční organisaci ke čtyř
leté nucené práci.
Zatčení junkéři.
H. Z Petrohradu, 29. dubna. V Pavlovském pá-
žecím ústavě byli dva junkéři, Pansilov a Pachomov
kteří měli před důstojnickými zkouškami, zatčeni pro
příslušnost ke straně revoluční, a uvězněni v Petro-
pavlovské pevnosti.
Osten
Varšava
Petrohrad
Petra
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Po dohodě vydavatelů denních
časopisů pražských s technickým
personálem nebude se v sazárnách
a tiskárnách pražských v den 1.
května pracovati. Za tou příčinou
nevyjde zejtra 1. května 1907 od-
polední vydání, ani dne 2. května
ranní vydání „Národních Listů“.
Odpolední vydání „Národ. Listů
dne 2. května 1907 vyjde v obvyklou
hodinu ve velkém formátě.
6
article
— O vlastnoručním lístě panovníkově uve-
řejňuje »Boh.« interview s vedoucími politiky.
Vůdce německých pokrokářů dr. Eppinger vy-
slovil se, že Němci se nikdy nevyhýbali pokusu
dorozumění s Čechy a nikdy se nevyhnou, bude-li
jen záruky, že — vyhověno bude náro-
kům německým. Tyto nároky vrcholi tou
dobou v nejmožnějším provedení nacionální
samosprávy tak, aby jeden kmen co nejméně
mluvil do záležitosti druhého zvláště těch, které
se týkají použití peněžních prostředků. Od tohoto
národního sebeurčení, které prý se prohlašuje
tendenčně za roztržení země, nebude moci
žádný německý politik ustoupiti. Má-li tudíž vy-
zvání panovníkovo, aby Němci podali ruku k ná-
rodní dohodě, míti nějaký praktický výsledek,
»musí se také zastupitelstvo če-
ského lidu s řečenou základní my-
šlenkou dorozumění za vládnou-
cích poměrů s přáteliti. Předvčerejší
vývody »Nár. Listů«, dodal dr. Eppinger do slova,
»v nichž starý, mohlo by se říci zarezavělý
odpor proti takovým opatřením nalezl opět vý-
bojného projevu, neprozrazují žádné dobré
vyhlidky řečeným směrem. (To také
pevně doufáme! Poznámka redakce.)
Náměstek nejv. maršálka dr. Werunský
rovněž ujišťuje mírumilovnost německého lidu,
osvědčenou prý punktacemi r. 1891 i prohla-
šuje, že nutno počíti tam, kde se přestalo roku
1891, má-li se dojíti k národnímu míru, t.j-
otázka nár. rozdělení ve všech oborech správy
musí býti řešena. Němci prý nemohou na zá-
kladě svých zkušenosti upustiti od tohoto zá-
kladního požadavku svého nacionálního života.
doktor
Eppinger
Němec
Werunský
Čechy
7
article
Pan Werunský měl ostatně tolik — humoru,
že prohlásil za zvláštnost Čechů a slovanských
kmenů v Rakousku vůbec, že tam, kde se na-
cházejí v menšině, žádají s důrazem národní
rovnoprávnost a rovnocennost, tam však, kde
mají většinu, holdují jiné praxi, což prý Némce
přirozeně nuti k témuž počínání. Kde prý
se nedá rozdělení provést, jako na příklad
ve větších městech, doporučovalo by se aspoň
zřízení národního katastru podle moravského
vzoru. — Poslanec Al. Richter hluboce
litoval, že se strany rozhodujících kruhů
brán za uplynulých slavnostních dnů tak ne-
patrný zřetel k náladě Němců a tak nadměrný
k náladě Čechů. — Posl. Bachmann ujišťuje,
že každý pražský a český Němec radostně při-
svědčí k vyzvání nejv. vlastního listu. Šlechetné
úmysly panovníkovy mohou však dojíti splnění
jen tehdy a národové jen tenkráte mohou se
»bez obavy o zachování své národnosti sdružití
ke společnému dílu a činu, jestliže budou uči-
něny politickému, nacionálnímu a hospodářskému
zabezpečení národnosti všechny záruky.« Má-li
se těžké dílo zdařiti, musí třenicím z vývoje
obou národů vzniklým, o nichž se v nejv. listě
zmínka děje z obou stran stejnoměrně býti vyvaro-
váno. To prý se však bohužel nestalo se strany
Čechů úplně ani během císařských dnů a co se
právě ve sloupcích vedoucího mladočeského
orgánu prohlašuje o německých návrzích
na odstranění a zmenšení třecích ploch,
vzbuzuje bohužel obavu, že přístupnost
anebo ochota Čechů, odstraniti spory v Čechách
národnostním sekcionováním správních obvodů
a tak uklidniti dostupná místa dosavadního bo-
jiště, ani po císařské návštěvě z dubna 1907
není ještě dostatečná, aby se mohlo vážně dou-
fati v dosažení kýženého míru národů v Če-
chách.« Bez nacionální autonomie
Werunský
Čecho
Al
Richter
Němec
Posl
Bachmann
Rakousko
Čechy
8
article
Němců v Čechách jest nedosažitelný, třeba že
prý vyžaduje přemítání jakými cestami a for-
mami cíle dojíti se má, aby nebylo dotčeno
oprávněné citlivosti. V žádném případě však
nemá prý s nimi jednota a nedělitelnost králov-
ství co činiti. Vláda, která chce v úmyslech
panovníkových vážně spolupracovati na díle
míru, musí prý se nejen všemu vyhýbati, co je
schopno sebevědomí Čechů zvýšiti, nýbrž musí
Čechy vážně napomínati, aby Němcům
přiznali co se těmto zdá nezbyt-
ným, a co Čechům také bezvýhradně poskyt-
nouti hodlají« — děl výborný pan dvorní rada
Bachmann, jehož vtip, že Němci hodlají Čechům
poskytnouti — bezvýhradného rozdělení českého
království, zasluhuje, aby se stal nesmrtelným.
Výrok »mladočeského přísedícího zem. výboru
dra. Herolda« zní pak doslovně takto:
Tři jsou momenty, jež v našem národu nepo-
chybně vzbudí všeobecné uspokojení s obsahem
nej. vlast. listu. Především vřelý tón, jímž panov-
ník projevil své uspokojení nad svým pobytem
v Praze a nad vývojem města. Za druhé mělo by
se podle mého názoru vytknouti, že císař ve svém
nejv. vl. listě jasnými slovy vítá vítězství moder-
ních idejí a že staví se v čelo dnešnímu ruchu.
Rovněž není bez významu místo o pádu tísnivých
hradeb, které až dosud obmezovaly náš veřejný
život. Přímo programovým jest pak prohlášení cí-
sařova vlastního listu o národnostních protivách.
Němec
Čecho
Bachmann
doktor
Herold
Čechy
Praha
9
article
J. V. zajisté že sám s potěšením pozoroval, že za
jeho čtrnáctidenního pobytu příslušníci obou ná-
rodních kmenů hrdě a plným uvědoměním svou
národní příslušnost před panovníkem projevovali aniž
by průběhem těchto 14 dnů i jen nejmenší zlo-
zvuk ve styku zástupců obou národností se byl
objevil. To dokazuje skutečně, že oba národní
kmeny, jak nejv. list uvádí, ve své národní sílea
svéráznosti vzpružily se a že tudíž bez obavy
o zachování své národnosti mohou sdružiti se ku
společnému dílu a činu. Tím zajisté ukázal nejv.
vl. list cestu, po které by se dojíti dalo k národ-
nímu dorozumění. Zajisté, že mi nepřísluší, abych
do těch slov víc kladl, než v nich vězí, avšak
myslím, že v tom momentu, kdy zákonná opatření
k rovnoměrné ochraně obou národů učiněna
budou, nikoli rozdělení, ale vzájemné
spolupůsobení obou národů zemi a říši
přinese nejen smír, ale i netušený rozvoj duševních
sil obou národů.
— „Jak mladočeský vůdce dr. Herold infor-
moval císaře!“ — Včerejší výpad sociálně-
demokratického orgánu proti dru. Heroldovi.
uspořádaný s velkým náparem líčeného rozhoř-
čení nad činem dra. Herolda, jaký prý se neroz-
pakoval spáchati při návštěvě císařově na
Vinohradech — vyvolal v informovaných kru-
zích značnou veselost na útraty uřícených
mravokárců v „P. L.“, které sedlo na lep
omylu „Nár. Politiky“, referující o předsta-
vení arch. dra. Bureše drem. Heroldem mocná-
řovi. Staročeský list psal totiž, že mocnáři před-
loženy byly plány okresní ne mocnice a
infekěního pavilonu, a že dr. Bureš byl panovní-
kovi představen jakožto autor těchto plánů. To
se ovšem nestalo, neboť plány okresní nemoc-
nice panovník viděl již roku 1901, když byl na
doktor
Herold
P L
Bureš
10
article
Král. Vinohradech návštěvou. Tentokráte před-
loženy panovnikovi skutečně jen plány infek-
čního pavilonu, který dosud zbudován není,a
k němuž plány nepracoval zesnulý arch. Horák.
nýbrž skutečně arch. dr. Bureš, panovníkovi
u té příležitosti představený. Pokřik sociálně-
dem. orgánu, jeho úžas nad domnělým pobou-
řením vinohradské buržoasie (!), lomení rukama
nad drem. Heroldem a drem. Burešem jest směš-
ným úkonem přemrštěnce, jemuž od srdce dluž-
no přáti jeho bezednou blamáž, předně za to, že
mu k ní pomohla „N. P.“, jím nesčetněkráte
prokletá, a za druhé, že se neinformoval a tučné
souste svým čtenářům předložil v domnění, že
učinil báječný lov, který pomůže churavému
sov.-dem. kandidátu na Vinohradech aspoň tro-
chu na nohy. Ale právě v tom mu co nejdoko-
naleji sklaplo!
— Z české vysoké školy technické. Z prvních
absolventů nově zřízeného odboru pojistně-techni-
ckého podrobili se v těchto dnech odborné státní
zkoušce a uznáni byli páni Inž.C. Autengruber
Ladislav z Pacova způsobilým s vyznamenáním,
Hřebík František z Prahy jednohlasně velmi způ-
sobilým, Choděra Václav z Vinnik u Lvova způ-
sobilým s vyznamenáním, Snopek Frant. z Ces.
Budějovic jednohlasně způsobilým, Šeba Jan z Ledče
velmi způsobilým.
— Z Husova fondu. Nejmenovaný dárce věnoval
prostřednictvím pana JUDra. Eduarda Krütznera Hu-
sovu fondu, spolku pro podporování nemajetných
posluchačů vysokých škol pražských 5000 K.
— Z městských elektrických drah. Bude-li pří-
znivé počasí zejtra v den 1. května, vyjedou vozy
trati »Král. Obora—Král. Vinohrady« již před 1/46, h.
ranní od vinohradského nádraží směrem do Král.
Obory. Na trati »Těšnov—Smíchov« bude pojížděno
po celý den až do konečné stanice v Král. Oboře.
Král
doktor
Bureš
Herold
Ing
Autengruber
Ladislav
Hřebík
Choděra
Snopek
František
Šeba
Husův
JUDr
Krützner Hu
Pacov
Praha
Vinnik
Ledeč
Těšnov
Smíchov
český vysoký škola technický
Ces . Budějovice
11
article
— Představení a nepředstavaní. Seznam osob,
které měly být panovníkovi představeny při různých
příležitostech, byl vypracován už před příjezdem moc-
náře, a sice dle pokynů místodržitelství. V nastalém
rozruchu nedostalo se však mnohým osobám tohoto
vyznamenání a a toho vzniklo mnoho mrzutostí. Tak
v Karlíně v posledním okamžiku byly do popředí
postaveny osoby jiné národnosti a jiného vyznánía
původně k představení určené osoby byly zatlačeny,
takže panovníka ani neviděly. — Nevysvětlitelným
způsobem stalo se, že mezi vynikajícími hodnosty,
jež v Pantheonu musea měli panovníka uvítati a jemu
býti představeni, uveden byl také hodnosta, který dva
měsíce dlí na olšanských hřbitovech. Podle tohoi
nebožtíkovi bylo zasláno upozornění, že se má do-
Pantheonu dostavit ve fraku! — Ne každý z těch,
jež mocnář oslovil, zachovali klid. I mnozí ostřílení
třásli se rozpaky a stal se také případ, že panovníkem
oslovený hodnosta v rozčilení ani nevěděl, jak se
sám jmenuje, když byl novinářem dotazován na obsah
rozmluvy. Jiný vyznamenaný hodnosta v rozčilení
vůbec zapomněl, o čem s ním panovník rozmlouval.
Za to byli také někteří vykoukaní. Sdělovali, že roz-
mlouvali s císařem a králem o věcech, které na první
pohled byly smýšleny. Nejeden německý výtečník
dal si do novin rozmluvu třikrát tak dlouhou, než jaká
byla ve skutečnosti. Jeden agrárník chtěl rozmluvy
s panovníkem využitkovati pro dosažení mandátu a
tvrdil, že mu mocnář povídal: „Přeji vám, abyste při
volbách zvítězil vy i vaše strana“. To bylo tak okaté,
že ani agrární denník svému stoupenci nešel na lep
a „rozmluvu“ tu neuveřejnil.
Karlín
Olšanský
12
article
— Obdarovaná školačka. Marie Horová, dcera
vdovy a žákyně prvního ročníku měšťanské školyv
Podolí, která panovníkovi na hranici obce podolské
u vyšehradského tunelu podala kytici, obdržela na
památku zlatý náramek s medailonkem, na němž na-
cházejí se iniciálky panovníka
— Jaké počasí bude v květnu? Prorok povětr-
nosti. Malý kalendář p. A. Petýrek píše nám,
že minulý měsíc (duben) poněkud ve svých proro-
ctvích »pochybil« Ale z chy b se člověk učí a proto
prý vezme p. Petýrek pro následující měsíc »lepší
pokrok«. Předpovídá takto: Dne 1. května proměna.
Teplo se pomalu zdvihá čili stoupá. 2. a 3. malá
proměna, hezky teplo; 4. rychlé teplo, až do 7. he-
zké dni, ráno dlouho mlhavo nebo pomračeno ; 8.
malá proměna; 9. místy slabá bouřka; 10. a 11.
bouře; 12. pošmourno a slabý déšť; 13. slabá pro-
měna; 14. a 15. bouře se silným deštěm; 16. déšť;
17. malá proměna; 18. hezky; 19. bouře; 20. a 21.
hezky; 22. proměnlivo; 23.—25. hezky; dále do 29.
zůstane teplo; 30. bouře. Na to silně se ochladí a
bude deštivo do 4. června. Dne 2. června na výši-
nách bílá zimní pokryvka.
Horová
A Petýrek
Petýrek
školyv Podolí
13
article
— Stávka cihlářských dělníků. V Schablínově
cihelně v Košířích zahájilo včera 79 dělníků stávku
z toho důvodu, že nebylo vyhověno jejich žádosti
za zvýšení mzdy.
— Zlomil si nohu. Z Králova Dvora u Berouna
se nám píše: U firmy Jirat a Natermiler v Nižboře
u Nové Huti zaměstnaný 20letý dělník Antonín
Pechar uklouzl v práci a padi na zem; povstati pak
nemohl. Povolaný závodní lékař p. dr. Elsnic ze
Staré Huti zjistil zlomeninu levé holenní kosti, ob-
vázal Pechara a dal jej k dalšímu léčení do závodní
nemocnice České montanní společnosti dopraviti.
— Rozdrtil si prst. V obcí Jarově u Berouna
pomáhal sotva škole odrostlý Josef Nosek svému
otci při setí řepy na polí. Náhle však secí stroj se
ucpal, semeno ze stroje nepadalo. Mladý Nosek,
chtěje o vadě stroje se přesvědčiti, manipuloval
prsty ve stroji, tento však náhle spustil a než
Nosek prst mohl vytáhnouti, byl tento již rozdrcen.
Pechar
doktor
Elsnic
Nosek
Košíře
Beroun
Jarov
Schablínov cihelna
Jirat
Natermiler
Nižbora