1
masthead
V Praze, v úterý dne 30. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu Il8.
Čislo v Praze za 2k
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
7
article
Hlasy o panovníkově vlastnoručním listě
pražském.
Hlasy o panovníkově vlastnoručním listě
pražském.
Z Vídně, 30. dubna. Také dnešní listy za
bývají se na čelném místě listem, který zasla
panovník, opouštěje Prahu, místodržiteli hr
Coudenhovovi a ve kterém vyslovuje dů
tklivé přání o národním smíru v královštví če
ském.
»Fremdbl.« praví: »Cesta císařova, do
Prahy nemohla najíti významnějšího doslovu,
nežli ten, jakým jest projev ve vlastnoručním
listě císařově místodržiteli království českého
obsažený. Politika, nezbytnosti a přání panov
níkovy spojují se zde k souzvuku, který mocně
zníti bude zemím všem. Nic nestalo se během
posledních dvou neděl, co by mělo za účel bez-
prostřední nastávající akci politickou, ale sou-
těž obou národů v projevu loyálního smýšlení
a veliké úspěchy, za které děkuje Praha stateč-
nosti svých obyvatelů českých a německých,
budily v panovníkovi přesvědčení, že velikými
změnami, které se staly v politickém a hospo-
dářském životě, také poměr obou národů může
a musí býti postaven na nový podklad.«
»N. Fr. Pr.« ukazuje k tomu, že všechny
dosavadní pokusy o smír obou národů v Če-
chách zůstaly marny, ale přece měly pokusy
ty úspěchy negativní. Přinesly poučení, jak se
dorozumění zahajovati nemůže, má-li býti úspěšno.
Coudenhove
Vídeň
Praha
Francie
8
article
Naproti tomu »N. Fr. Pr.« ukazuje na rozdě-
lení zemědělské rady a na rozdělení zemské
školní rady a dodává:
»Stalo se všeobecným přesvědčením Němců
v Čechách, že národní mír jest dosažitelný to
liko prostředkem jedním: národní autonomii,
provedenou v oborech co možná četných a roz-
sáhlých. Je-li vůlí vlády učiniti skutkem přání
vyslovené v císařově vlastnoručním listě, pak
musí vláda najíti též i prostředek, aby přesvěd-
čila Čechy o nerozumu a marnosti jejich od-
poru proti národní autonomii. Tato jest jedinou
cestou, vedoucí k smíru. Kdo se zdráhá nastou-
piti ji, nechce smír. Pro praktickou politiku má
tedy vlastnoruční list císařův význam jen ten-
kráte, bude-li podnětem, zabývati se uskutečněním
národní autonomie.«
»N. Wr. Tgblt.« vyličuje, jaké by nastaly
poměry, kdyby mezi Čechy a Němci zjednán
byl nějaký modus vivendi. »Vzájemně se pod-
porujíce,« praví, »stali by se nejsilnějším fakto-
rem při vykonávání oněch úkolů, které Rakou-
sko vykonati musí, chce-li si zachovati starou
svoji vlastnost na venek a zůstati kulťurním
státem evropským. Strach před majorisováním
ve věcech národních nastal by pro kmeny oba.
Místo nepřirozeného a pro všechny stejně
zhoubného seskupení stran, jakého bylo dosud,
povstaly by konečně veliké strany, které, jsouce
spojeny svazem stejného názoru osvětového,
vrátily by Rakousku svobodu a kulturu, které
potřebuje.«
Němec
Čecho
N Wr
Francie
Čechy
Rakousko
9
article
Němci v říšské radě.
Z Vídně, 30. dubna. Zemský hejtman dol-
norakouský dr. Alfred Ebenhoch uveřejňuje
ve svém lineckém »Volksbl.« stať pro z ří-
zení velikého německého bloku,
k němuž ovšem náleželi by také němečtí kon-
servativci a křesťanští sociálové.
»Nelze popírati«, praví jmenovaný politik,
»že němečtí ministři mají v kabinetě postavení
těžké. Vzbudování velikého bloku německého,
ba pouhou ohláškou, že se tak stane, by se
jim v postavení jejich podstatně ulehčílo. Lito-
vati se musí, že dr. Dersch atta se vyslo-
vil proti velikému bloku německému, ježto
na straně slovanské mluví se pořáde o velikém
bloku slovanském. Na druhé straně trvám na
tom, zdali se najde mezi Němci a Slovany mo-
dus vivendi. To bude však možno jenom, bu-
dou-li Slované a Němci společně v jed-
nom kabinetě.«
Dolnorakouský zemský maršálek prin
Liechtenistein na schůzi, konané v Grin-
zinku blíže Vídně, pravil:
»Mají-li Němci v Rakousku zachovati si
oprávněné své postavení, musí býti svorni.
My křesťanští sociálové, potlačujíce leckteré
antipatie proti liberálním Němcům a německým
nacionálům, zachovali jsme v minulém parla-
mentě věrně t. zv. německé souručenství a jsme
též odhodláni v novém parlamentě věrně příslu-
šeti k německému souručenství. Ale dr. Der-
schatta prohlásil ve Štyrském Hradci, že
chce německý blok, ale že ten německý blok
musí býti svobodomyslný. Nyní ve
chvíli, ve které jest nebezpečí pro Němce, ve
které dlužno se připraviti, že bude proti nám
postaven blok slovanský, v této chvíli nemohou
němečtí nacionálové potlačiti svoji starou anti-
patii proti nám a chtějí blok svůj, svobodomy-
slný. Jest patrno, že taková strana v novém
parlamentě velikou roli již hráti nebude.«
Němec
doktor
Ebenhoch
Dersch
Slovan
Dera
Vídeň
Grin
Rakousko
Štyrský Hradec
Slovan
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. dubna. (K. k.) »Wiener Zeitunge
oznamuje: Ministr vnitra schválil na základě nejvyš-
šího zmocnění po dohodě s ministerstvem železnic a
financí změnu stanov, na nichž usnesla se mimo-
řádná valná hromada akcionářů akciové společnosti
»Místní dráha Strakonice—Vimperk síd-
lem ve Vídni« dne 14. srpna 1906; dle této změny
stanov bude společnost dále trvati pod firmou »Sdru-
žené pošumavské místní dráhy«.
Maďarský apel na svornost
Z Pešti, 29. dubna. (K. k.) Na oslavu 25letélio
trvání královské uherské námořní plavební společs
nosti „Adria“ uspořádal předseda ředitelstva, Lev šl,
Lanczy, hostinu, jíž zúčastnili se též ministr ob-
chodu Košut, státní tajemník Szterenyi a ge-
nerální řed. „Rakouského Lloydu“, Frankfurter.
Ministr obchodu Košut pronesl přípitek, v němž
mezi jiným pravil, že nejlépe uznává důležitost plav-
by. Od západu jsme odříznuti, proto musíme vrhnouti
se na plavbu, abychom přes Rěku dosáhli západu.
Státní tajemník Szterenyi prohlásil, že s ra
dostí pohlíží na mír a svornost, vládnoucí mezi „Ra-
kouským Lloydem“ a „Adrií“. Této svornosti bylo by
třeba ve všech oborech, a státní tajemník byl by po-
těšen, kdyby při vyrovnávacím jednání zavládla
stejná svornost.
Sousedé mohou se dobře snášeti, je-li mezi nimi
vzájemná úcta a slušný zřetel na obapolne
zájmy.
Oslava Panny Orleanské.
Z Orleanu, 29. dubna. (K. k.) Poněvadž munici-
pální rada rozhodla, aby o slavnosti Jeanny d' Ar
dne 7. května připuštění byli ve slavnostním prů-
vodu s vobodní zednáři, nezúčastní se ducho-
venstvo tohoto průvodu.
Wiener Zeitunge
Adrie
Košut
Lloyd
Rěko
Szterenyi
Jeanny d ' Ara
Vídeň
Strakonice
Vimperk
Pešť
Orlean
Szterenyi a ge
Frankfurter
11
article
Haagská konference.
Z Lissabonu, 29. dubna. (K. k.) Bývalý ministr
spravedlnosti a zahraničních záležitostí, Viega
Beirao, byl jmenován zástupcem portugalským na
haagské konferenci.
Nepokoje na Celebesu.
Z Haagu; 29. dubna. (K. k.) Úřadně se sděluje:
Hollandské vojsko překvapilo tlupu u Kassy (na Cele-
besu). Na straně Hoilanďanů byli usmrceni
Evropan a 3 jízdní policejní vojíni z
ostrova Amboiny, 3 policejní vojíni byli ra-
něni. Náčelník tlupy a 14 jeho stoupene
ců bylo zabito, 13 se podrobilo. 26 ručnie
bylo ukořistěno.
Záležitosti marocké.
Z Paříže, 29. dubna. (K. k.) Na mnohých místech
se proslýchá, že ministr Pichon sdělil dnešní mi-
nisterské radě písemnou odpověď marockého ministra
Viega Beirao
Kassa
Evropan
Pichon
Lissabon
Celebes
Haag
Paříž
Hoilanďan
13
article
Milostný román politika.
Milostný román politika.
„S ženami dojde se přece ještě nejdále!“ prav
Forestier v Maupassantově proslulém románu „Bel-
ami“, v němž líčí se politický život třetí republiky
Záleží však na dobré volbě, neboť někomu postav
se ženy také velmi nepříjemně do cesty, jako se stalo
bývalému finančnímu ministru republiky panu Me
louovi, jenž jest nyní vyslancem v Limě, na nějž
jeho bývalá milenka na boulevardu des Italiens ně-
kolik kroků od Credit Lyonnais, tedy v nejživějším
ruchu pařížském, vypálila čtyři rány z revolveru
To stalo se 26. listopadu 1906. Pan Merlou by
lehce raněn. Ona dáma, slč. Marguerita Dallémagne-
ová, zvaná divadelním jménem paní Addeyová, byla
zatčena a postavena před sekvanskou porotu pro po-
kus vraždy. Pan Merlou nešel při onom neblahém
setkání sám, nýbrž zavěšen s jinou damou, rovněž
herečkou, paní Bergéovou. Měl patrně zálibu pro toto
umění. Mimochodem řečeno, jest pan Merlou ženat
a otcem dítek. Vše to zajímalo neobyčejně elegantní
obecenstvo, jež se velmi četně dostavilo k pondělnímu
přelíčemí. Pan Merlou ovšem zůstal opatrně v Limě.
Že ministři a bývalí ministři měli milenky, není
ničím neslýchaným a při tom byli zcela dobrými mi-
nistry, ale panu Merlouovi přihodilo se neštěstí, že
způsobil veřejný skandál. Jeho kariéra, jak ji vylíčil
jeho advokát, připomíná ve mnohém osoby Mau-
passantova románu. Selský synek, odervaný od rodné
půdy, vrhl se do pařížského života bez sou v kapse,
ale s pěkným zevnějškem, pevným zrakem, zdravými,
bílými zuby a hbitou obratností. Jako lékař poznai
slečnu Dallemagneovu a za několik neděl byla
jeho milenkou a sice po deset iet, od roku 1892 do
r. 1902, tedy něco, čemu Francouzi říkají „collage“ .
poměr, jehož se nemožno zbaviti. Jeho milence bylo.
když ji poznal, 32 roky, takže jest nyní 47 roků stará
Forestier
Maupassantův
Merla
Dallémagne
Addeyová
Bergéová
Merlou
Dallemagneův
Francouz
Lima
Credit Lyonnais
Belay
14
article
Také jako svědkyně povolaná paní Bergéová musila
před soudcem udati stáří 44 let. Pokročilý věk mno-
hých hrdinek skandálních milostných afér nesmí ni-
koho překvapiti v městě, kde paní de Maintenor
ještě v 60 letech s uzarděním se tázala svého zpověd-
níka, smí-li prudkosti svého královského milence po-
voliti.
Paní Addeyová tedy milovala a byla při tom po
nějakou dobu patrně i šťastna. Uvykla však příliš di
vadelnímu stylu, což jest fatálním pro muže ve ve-
řejném životě. Nejprve došlo k výstupům a hádkám
později sáhnuto k holi a deštníku — před veřejností.
Kromě toho poskytla opuštěná Ariadna jistému pam-
fletistovi látku ke knize proti Merlouovi. V této stup-
nici scházel ještě revolver. Madame střílela, když
bývalého milence potkala s jinou, ve skutečnosti chtěla
však jen způsobiti skandál.
Paní Bergéová dovedla svoji situaci před soudem
velmi jemně vystihnouti. Když se jí obhájce obžalo-
vané tázal: „Nebyla jste po 15 let přítelkyní pan
Addeyové?“ odvětila: „Nikoli její přítelkyní, ale jej
kamarádkou.“ „Její kamarádkou a následnicí!“ doplni
advokát. Popuzena poznamenala paní Bergé ová-
„Jsem zde jako svědkyně, nikoli jako obžalovaná.“
Udala dále do protokolu, že paní Addeyová jí posílala
do domu živé krysy, hady a shnilá zvířata, což ovšem
není znamením zvláštního přátelství. Tyto zásilky od-
povídaly ostatně divadelnímu stylu obžalované, která
také vnikla do bytu bývalého ministra a způsobila
mu výstup v přítomnosti jeho rodiny. Porota, jak jsme
již sdělili v telegrafické zprávě, obžalovanou osvobo-
dila a to jest pr. veřejnost zatím konec romanu.
Bergéová
jít Maintenor
Addeyová
Bergé
15
article
— Židovská kolonie v Egyptě. Archeolog Cler
mont Ganneau vrátil se z výpravy na ostrov Elefan-
tinu na severním konci prvních vodopádů nilských
proti Assuanu, kdež učinil řadu pozoruhodných ob
jevů. Nalezi velký počet hliněných předmětů s armej
skými nápisy, jež dosvědčuj, že v pátém stoleti pře
Kristem nalézala se na tomto ostrově židovská kolo-
nie. Z nálezů vysvítá též, že v židovské části města
stála svatyně Jehovy, jejíž stopy badatel při pozdějším
kopání doufá nalézti. Kromě toho bylo nalezeno mno-
ho předmětů všeho druhu, náležejících různým epo-
chám egyptských dějin
— Zatykač ze starého Řecka. Při vykopávkách
v Miletu byl v těchto dnech nalezen zatykač, vydaný
v r. 449 před Kristem a připevněný na sloupě milet-
škého tržiště. Byl vydán na rod Nilitů, jehož všichni
členové po krvavých občanských bojích byli navždy
z Miletu vypovězeni. Na dopadení a usmrcení každého
člena byla vypsána peněžitá odměna. Městským orgá-
nům přikázáno pod trestem každého Nilita ihned za-
tknouti nebo usmrtiti. Zatykač má platnost tak dlouho,
pokud Nilité vůbec žijí.
Krist
Mileta
Egypt
Elefany
Řecko
Jehova
16
article
= Rejdy ducha. Z Piquy v Ohiu se sděluje: Rej-
dy duchů v Heeterově domě, asi tři míle daleko ed
Sonory v Preble county, přivábily na sta dobrodruž-
ných a — odvážných osob. Nejen že klepáním dává
duch důkazy své přítomnosti, ale v zadu na dvoře
držadlo pumpy pohybuje se nahoru a dolů, jakoby
neviditelná síla vládla jím, aby pumpovalo vodu.
Ozývají se zvuky, jako by zdosi tloukl na plechový
škopek, rnce na kamnech vznášejí se do výše a
plovou ve vzduchu a pak vracejí se na své místo. Ch.
Hiller vypravuje o rozmluvě, kterou měl so duchem.
„Žádal jsem napřed neviditelného návštěvníka, aby
mi sdělil, jak dlouho jest už v domě, aby označil
každý měsíc jedním zaklepáním. Ozvalo se osm za-
klepání. Pak jsem počal jmenovati od počátku všechny
písmeny v abecedě a požádal ducha, aby při písme-
nách jména jeho vždy jednou zaklepal. Tak se také
stalo. Když jsem dospěl k M, ozvalo se zaklepání.
Vrátil jsem se na to k počátečnímu písmenu abacedy
a po několikerém opakování obdržel jsem jméno
Marta Donald.“ Klepáním bylo také obyvatelům do-
mu sděleno, že blíže stodoly zakopány jsou peníze
a jestliže pí. Heeterová vyjde ke stodole, když duch
jest na blízku, ozve se na místě, kde poklad jest za-
kopán, trojí zaklepání. — Na neštěstí pí. Heeterová
jest chromná a emůže choditi.
Mars
Ohio
Heeterov dům