ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a7f6ce40-8de1-11dc-924c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 91, place 80, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. září 1901.
4 masthead
Číslo 247
5 article
Politika srbských států naproti Turecku a sultánovi jest, možno říci, až příliš loyalná. Tato srbská loyalnost jest už po drahná let podrobována zkouškám a nemění se ani tehdy, když Turci a turecké úřady upadají ve staré koleje. Sultán to uznává. Umíní si, ze pozve k sobě krále Alexandra — a vídeňské a peštské listy hned jako jeden muž pracují, aby to pře- kazily, líčí Srbsko a Černou Horu jako nejl- tější nepřátele Turecka, čekající jen na vhodný okamžik, aby mu urvály Bosnu a Hercegovinu, kdežto u Rakouska je má jako schované. Ani »Pesther Lloyd«, ani listy jemu po- dobně nemohou dokázati, že Rusko a srbsko státy kali v Turecku vodu, neboť je vědomo kdo to dělá. Ruská a srbská diplomacie v Caři- hradě starají se, aby v tureckých zemích Bal- kánu anarchie přestala, aby tam nastal dobrj řád a pokoj. V tom byl by jejich prospěch. neboť to již Srbově pochopili, že »Drang nack Osten« jest jejich samostatnosti, národnosti víře, blahobytu nebezpečnějši, byť jim »Velik Srbsko« rukama Wolfovýma jako na talíři po dával, než ultrakonservativné Turecko. S tím srovnejte to jediné, co právě ozna- muje »aoc BC«: že rakousko uherský vyslanec v Cařihradě bar. Calice nařídi všem c. k. konsulům v Makedonii a Starém Srbsku, aby všude šířili, že nemá platnosti sul tánovo iradé, kterým se zastavuje pátráníp zbraních u Srbů. — Král Alexandr jmenoval svým vyslancem na dvoře černohorském dosavadního vojenského attaše srbského ve Vídni, plukovníka Vasu An- toniče. Jmenování jeho bude uveřejněno, až skupštína povolí na toto místo potřebný náklad. Jak známo, v posledním roce řádění Milanov bylo srbské vyslanectví na Cetyní zrušeno. ja
Alexandr Lloyd Srbův Drang Wolfův Srba Turecko Turec Srbsko Bosna a Hercegovina Rakousko Rusko Cařihrad Calic Makedonie Vídeň Bala Velik Srbsko BC Vasa an
6 article
K návštěvě carově ve Francii. Mezi Paříží a Fredensborgem vyjednává se dosud v příčině návštěvy carovy v Paříži. Pr intimní hostině, jež večer po příjezdu carských manželů bude v Compieqne pořádána, bude přítomen toliko Loubet vedle carských manželů; v téže době bude pořádati Delcasěe hostinu nu počest hr. Lambsdorfa. Již při hostině té pře- třásány budou zajisté mezi oběma státníky různé politické otázky a zvláště asi také znění přípitkův hlav obou státův, jež při hostině v Betheny mají býti předneseny. Dle zprávy »Tempsu« z Kodaně byly prj ihned po příjezdu carově v sadu fredensborgském zalčeni dva podezřeli mužové, kteří mluvili ně mecky a vlasky.
Temps Francie Paříž Fredensborg Kodaň
7 article
Zoufalé anglické prostředky válečné. Anglické depeše z bojiště samy již dozná- vají, že Kitchenerovo pověstné provolání, jež mělo Bury zastrašiti, nejeví žádných valných vý- sledků. Londýnská »St. James Gazette« při- mlouvá se, aby po 15. září při trestu smrt zapovězeny byly takové činy, jež sice o dpo- vídají válečným zvyklostem, jež ale dle »názoru velitele« jsou s to způsobovaii zbytečné oběti na životech v britském vojsku. »Žádáme skutečně,« praví list s celou ne- stoudnou nelidskostí svou, »aby v do- bytých státech neplatil žádny jiný zákon nežli vůle vítěze.«- Kdyby byl Timurleng mohl vydávati již orgán svůj, tento nemohl by mluviti hanebněji, než publicistický mlavčí civílisovaného národa anglického. »St. James Gazette« proto na- vrhuje, aby také vůči těm Burům, kteří za- chovávaj! válečné zvyklosti, mezinárodním právem vytčené, ochrany mezinárodního práva dbáno nebylo, slovem, aby za legální jednání odplaceno jim bylo smrtí. Věru laková my šlenka mohla se zroditi jen v neblahém mozku mezi Towerem a Whitechapelem l Podle zpráv anglických agentů bylo ve Spojených státech až dosud koupano 115, 190
Kitchenerův Stanislav James Gazette Timurleng Bura Tower Whitechapel l spojený stát
8 article
kovo jméno zastoupeno nebylo nejméně čtyři Jen o jediné stránce skvělé techniky Dvořá- kovy buď ještě dovoleno učiniti zmínku: o jeho instrumentaci. Těžko je chudému, střízlivému slovu vyličiti její bohatství, její krásu. Ničím snad »pojmová bezobsažnost« hudby není de- monstrována výmluvněji, než nedostatkem nani se vztabujících, výstižných pojmů. Za tohoto nedostatku musíme utíkati se k obrazům a v pře- neseném slova smyslu mluviti o hebkém nebo drsném, šťavnatém nebo suchém, po případě sladkém zvuku, ačkoli takové vlastnosti, poja- telně buď hmatem nebo chuti, nelze rozlišovat rozhodující apercepční schopnosti pro hudbu; sluchem. Mluví-li se však již o barvě a barvi tosti zvuku, přirovnává-li se nejdokonalejší or chestr Wagnerův k opalisujícímu spektru v jeho nevyčerpatelném do sebe splývání tónů barev ných, o partituře Dvořákově, plně ostrého slu- nečního jasu, lze říci, že oslňuje asi tak, jako obrazy proslulého krajana našeho a Monetova žáka. Václava Radimského. V této barvitostn intensitě, dosaženě jedině zaměstnáváním nástrojů v polohách jich mechanismu nejpřilehlejších, je orchestr Dvořákův bezprostředním pokračováním Beethovenova. Tak by vybavovali partituru svou klassikové, kdyby vstali z hrobu a těžiti mohli z dnešních pokrokův a vymožeností v oboru nástrojářském, jakoby snad asi psali symfonické básně tímže způsobem, kterým je Dvořák píše. A tak vidíme, že v partiturách Dvořákových — v novějších i starších — začátek devatenáctého a dvacátého století podávají si ruce ..
Wagnerův Dvořákův Monetův Radimský Beethovenův Dvořák
9 article
Snadno se řekne Hanslickovi, že Dvořákova tvorba klavírní a písňová oproti jeho velikým skladbám podobá se »klasobraní mezi snopy«. I v nich skryta jsou mnohá geniální zrnka Stačí uvésti malý příklad. Před čtyřmi roky uve- řejnil Richard Strauss v mnichovském časopise »Jugend« píseň, jež počínala — tuším v Des-dur a končila v H-dur a připojil k ní po- známku tohoto obsahu: »Kdo chce tuto píseň zpívati ještě v devatenáctém stoleti, nechť po- užije připojené varisnty, jež převede jej v tóninu začátku.« Strauss jistě si nevšíml, že Dvořák dávno před ním v písni »Při vyšíváni« (op. 82. čís. 2) první strofu počal v C-dur a prokompo- nováním dostal se a setrval při druhé až do konce v H-dur? .. . Byť virtuosové a pěve drobnou skladbu Dvořákovu nechávali bez po- všímnatí — se čtyřručními výtahy jeho velkých
Hanslick Strauss Dvořák Dvořákův Hdur Cdur
11 article
koní a mezků pro britské vojsko v jižní Africe a přes Nový Orleans tam odesláno. Pouze na ty musila Anglie vydati neméně než 75 milliono franků. K franko-tureckému sporu. Vláda francouzská rozhodla se, že rozpust policii, kterouž Turecko vydržovalo v Paříži z účelem střežení Mladoturkův a že policejní agenty turecké vypoví. Turecký vyslanec Numir bej, jemuž v Pa- říži byly dvéře ukázány, odjel, aniž služebnictvu vyslanectva zaplatil mzdu, už po 6 měšícův dluhovanou. Služebnictvo dovolává se zakro čení tisku. Demonstrace proti Vilému II. Berlínský sbor obecních starších učini včera usnešení, jež povede jistě k přiostření značných sporů obee berlínské s korunou. P náhlé smrti druhého purkmistra berlínského zvolil sbor jeho nástupcem syndika města Kauffmanna, ale Vilém II. odepřel volbě občan- ské schváleni své z důvodu čistě vojáckého. Proto totiž, že Kauffmann byl jako záložní dů- stojník z důstojnického sboru před 20 léty vy- loučen z pouhé té příčiny, že byl i předsedou opposiční svobodomyslně jednoty. Ačkoliv nelze čekati, že by Vilém II. při opětné volbě Kauffmanna potvrdil, usneslse sbor obecních starších včera, že ve čtvrtek pro- vedena bude nová volba druhého purkmistr bez předchozí porady ve výboru. Okolnostta nasvědčuje, že bude Kauffmann navzdor oněn sdůvodům« vojáckým zvoten znovu. V berlín- ském sboru obecních starších mají, jak známo velkou většinu liberálové a jsou v něm i socialn demokraté dosti značně zastoupení. Konserva tivců v něm ubývá každou volbou.
Vilém II Kauffmann Vilém Afrika Nová Orleans Anglie Turecko Paříž Kauffmann
12 article
Konílikt mezi Venezuelou a Ko- lumbií. Americký zástupce v Karakasu poslal sv vládě ve Washingtoně notu venezuelského mi nistra zahraničných věcí Eduarda Blanca, v kteréž — dle novovorské depeše »Globu« — odmítá se zprostředkování Ma Kinleve, dokud vláda kolumbijská nedd- volá vojsko své od venezuelských hranic a dokud nepodá záruk, že přestane veneznelské po- vstalce podporovati. Oproti tomu kolumbijská vláda chystá prý »důkladnou« odpověď na ve- nezuelské obžaloby. »Vyloží« prý v ní, že jevila umírněnost a že kolumbijské vojsko na hranie mělo prý jen úkol tuto chrániti. Kolumbije prý dokonce mlčela, když venezuelský presiden Castro s povstaleckým vůdeem Uribem za spol- účastenství Nikarague a Ecuadoru vyjednávali.
Eduard Blanca Castro Venezuela ko Washington Nikaragua Glob Ma Kinleve
13 article
Uribe prý za svého pobytu ve Washingtoně sám to přiznal. Ostatně zdá se, že i bez takých výkladů Spojené státy chtějí ehrániti Kolumbi a zameziti, by pozbyla svrchovanosti; ovšem zaručily se smlouvou dříve již chrániti ne- utralitu jak její tak i její součástí: převlaky panamské. Na druhé straně pak jest ale ovšem pochopitelno, že Venezuela váhá spor svůj s Ko- lumbií předložiti smírčímu soudu Mac Kinleyovu- Z Vysokého Mýta. Okresní výbor ve Vysokém Mýtě jednomyslným usnesením ze dne 5. září 1901 prohlásil offieiálním kandidátem poslanectví na sněm zemský slovutného pana MUDra. Edv. Grégra, jenž již po 40 le venkovské obce okresu zdejšího na sněmu krá lovství českého zastupuje. Z Hlinska. Důvěrníci venkovských obe našeho okresu schválili jednohlasně kandidaturu svého dosavadního poslance dra. Edv. G rég re. přísedicího zemského výboru v Praze. Z Nymburka. Po úradě s předními osob nostmi a stoupenci naší strany v okresu zdejším nymburském, navrhujeme za kandidáta pro volby do sněmu království českého bývalého našeh děl instrumentálních tvoří i ona základ domácích biblioték rodinných. A po té stránce, myslím, má Dvořák na massy neméně blahodárný vycho- vávací vliv, než když jako veřejný paedagog vy pravuje do světa celé legie nadaných žákův apoštolů to svého umění.
Kolumbi Mac Kinleyův Mudra Grégr Dvořák Washington spojený stát Venezuela ko Vysoký Mýto Hlinsko Praha Nymburk
14 article
Dotkl-li jsem se v řádcích předchozích jen kuse Dvořákovy umělecké činnosti, s citelným dluhem k tak mnohým stránkám nad jiné vý- znamným, mám na omluvu účel tohoto článku. k němuž popud dává nikoli umělecké jubileum, nýbrž důležitý moment v životě místrově. Z toho důvodu na chvíli snad smím se obrátiti o umělce k člověku, což činím tím raději, poně- vadž časté styky s osobou mistrovou budou mne zapsány v paměť jako nejkrásnější chvíle měho života.
Dvořákův
15 article
Jako je Dvořák v umění svém povahav idealním smyslu slova naivní, přirozená a bez- prostřední, je takovým i ve svém soukromém životě. Nejvyšší prostota a skromnost jsou vzáe- nými ctnostmi jeho osobního jednání a vystupo vání. Víme všichni na př., že před desíti léty dvě university laurem doktorským ověnčily jeho skráň, Ale ani jednou ruka ke jménu a přijmen nepřičinila dvoupísmenovou značku akademické hodnosti, ono »dr.«, na něž má dvojí právo Rovněž dvě vysoké dekorace řádové — železní koruna a čestný odznak pro vědu a umění, tal zřídka komu udílený — nezdobívají jeho prsa Vždyť Dvořák i tehdy, když čekati může bez pečně, že davy jásati budou před jeho tváří dostavuje se k premierám svých děl v prosté promenádní toilettě .. O Wagnerovi je známo, že dovedl se po nořiti do světa mythických postav jen tehdy. nasadil-li si ve svých nádherně vyčalounovaných boudoirech sametový barett, oblékl-li se v hed vábný župan a převedl-li se v hodinách nočních přiměřenou dávkou jemné alkoholové substance ve stav příjemného opojení. O Chopinovi zase vypráví se, že svůj salon před vnikem denního světla nejpečlivěji chráněný musil napustiti fial- kovým parfumem, aby vyloudil ze sebe snivé notturno. Dvořák způsobem mnohem jednodušším podniká evokaci své Musy. Umělě světlo neudrži jej při práci. Večery trávívá v rozhovorech pravidelně před desátou dává hostěnci tvář jeho na jevo, že podmaňuje si ji touha po spánku. Proto vídáme jej v divadle jen při prvních po lovinách kusů, v koncertech zřidka kdy setrvává
Dvořák doktor Wagner
16 article
poslance p. Josefa Šulee, statkáře z Jiřie okres. starostu novobenáteckého. — A. Souček Z Jaroméře, 6. září. (Zvl. tel. »N. Le Při dnešní schůzi starostů a důvěrníků venkov ských obcí volební skupiny Jaroměř—Dvůr Krá- lové prohlášen jednomyslně kandidátem pro volby do sněmu království českého dosavadní poslane pan Jan Jaroš, okresní starosta a statkán z Čáslavek. — Hojný, starosta města Smiřie. Z Pardubic. Důvěrníci národní strany svobodomyslné vyslovili se spelečně se svobodo myslnými důvěrňíky Selské politické jednoty jednomyslně pro kandidaturu pana Václa v Pilaře, majitele hospodářství a mlýna, a po- kladníka Labského komitétu ve Valech u Prulouče- Z Mnichova Hradiště. Důvěrníci národn strany svobodomyslné v okresu mnichovo- hradištském připojili se k usnesení důvěrníků okresu mladoboleslavského a bělského, kteří na- vrhují, aby pro okresy Bělá, Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště kandidován byl do sněmu království českého za národní stranu svobodo- myslnou pan Cyril! Papouše k, rolník a okrosní starosta ve Všelisech,
Šulee A Souček Jaroš Hojná Václ Pilař Vala Prulouč Cyril Jaroméř Dvůr Smiřie Pardubice Mnichov Mladá Boleslav mnichův Hradiště Všelisy okres Bělá národní strana svoboda
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Národně-sociální lež o stajných punktacích« vyvrácena byla námi hned šest hodin po tom, co byla v orgánu Klofáčové tak směle prohlášena, i nemohlo býti věru pádněj šího a účinnějšího dokumentu nad řízné telefo nické dementi dra. Pacáka v »Nár. Listech« ji včera odpůldne uveřejněně. Jak známo, obvi- ňoval národně-socišlní orgán zesnulého dra Kaizla, dra. Kramáře a dra. Pacáka, že uza vřeli s vládou tajné punklace, jichž obsah kryje se tak asi úplně s požadavky německo-lidove strany. Zesnulý dr. Kaizl nemůže se ovšem brá niti proti nehonetnímu napadení národně-sociál nímu a dr. Pacák ihned, jakmíle zvěděl o k- lumnii o něm národními sociály hlásané, neme- škal a postaral se o nejdůkladnější vyvrácen národně-sociální prolhanosti. Propaganda lzi zatím postoupila a zpráva »Č. D.« objevila se v olomouckých »Selských Listech« s tím do- datkem, že mimo jmenované tři poslance za- svěcen toliko dr. Škarda do věe té. Z té příčiny obdrželi jsme následující přípis? »Slavná redakce 1 Dočitám se ve vašem včerej ším odpoledníku, že olomoucké »Selské Listy píší, že jsem zasvěcen do jakýchsi punktncí, které prý dr. Kaizl, dr. Pacák a dr. Kramát s ministrem Körbrem sosnovali pro královstv české a jež mají býti škodlivějšlmi, než jsou moravské. Žádám vás, abyste konstatovali, že tato zpráva jest naprosto nepravdivá, nebot podle mého vědomí nebylo mezi uvedenými po- slanci a ministrem Körbrem žádněho jed- nání o nějaké punktace. Mně rozhodně není nie známo o takovém vyjednávání, není tudíž pravda, že jsem do věci té zasvěcen. Jest s po- litováním, že v nynější vážné době najde se list, který takými nepravdivými zpřávami českou veřejnost mystifikuje. S veškerou úctou dr. Vá- elav Škarda. V Praze, dne 6. září. 1901.«.
Klofáč Pacák Kaizl Kramář doktor Kramát Körbr Praha
18 article
Budou míti vynálezcové a rozšiřovatelé ni čemných lží ještě dále odyahu popírati, že jich chatrný a nejapný vynález, volební agitaci slou- žiti mající, není než pouhou smyšlenkou ?l — Německý vděk. Čím by byli Němei v Čechách, kdyby nebylo židů? Čím by byl zejmena v Praze, kde Němectvo výhradněje odkázáno na židy? Kdo by v Praze mluvil ně- mecky, kdyby to nebyli židé? Kdo by vydržova německá divadla v tomto městě, kdyby nebyli to židě? Kdo by zde plnil jejich školy ? — — A jak se jim odměňují? Když Schönererovci je kopou, tomu se nedivíme. Schönererovci byli vlastně dříve antisemity než se stali nacionálním Némci, co ale tomu říci, když stejnou hudou i němečti liberálové a jejich listy, titéž liberálové, již beztoho již jen židovskými dýchají plicem i. Vizme, co nyní před volbami o situaci v ně meckých stranách píše »Tetschen Bodenb. Ztg.« tedy orgán německo-liberální: »Kdyby se by do konce programu. Ale šestá hodina ranní ne nechá jej již na lůžku. Jako Smetanovi nejlepš melodie vnuknuty byly při hodech škubánko- vých, Dvořákovi dostavují se nejšťastnější inspi- race, když nadýchá se před vařením netrpělivě očekávaně snídaně výparů z rozmílané praženo kávy . . . Pak následuje v zimě i v létě stejně časná ranní procházka, která končívá obyčejné okolo B. hodiny na některém nádraží. Dvořákov lahodí totiž dost problematický požitek cestování ve vagonu a k speciální zálibě jeho patří zvláště pozoroväní lokomotiv, jejichž inventář dle čísel mě na všech pražských nádražích v lepší evidenci, než úřadní povinnosti ukládají leckterému železnič nímu technikovi z povolání.
Schönererovec Dvořák Čechy Praha Němei
19 article
Celé dopoledne věnuje Dvořák práci. Ale jen tehdy, když byl k ní jednou usedl, k čemuž dochází po dlouhé často přípravě. Pokud fantasie jeho je v útěžku, celý život jeho plyne ve zdán- livé nečinnosti. Jakmile uvnitř uzralé a předem v duchu vypracované dílo jeho chce být pře- neseno na notový papír, práce ani při jídle ne- pustí jej k oddechu. A to znamená mnoho Neboť žádná moc není z pravidla s to, aby zmařila jeho přítomnost při rodinném stolu krbu o polednách. Celý život Dvořákův — jak jiné pěro v těchto dnech podotklo — děli se mezi jeho umění a jeho rodinu. Nejšťastnějším a nejvolnějším cítí se Dvořák na osvěžujícím vzduchu svého letního sídla Vysoké u Příbrami. Tam nejlěpe pookřeje, po- odpočine a mezitím co styky své omezuje n horníky — k lomuto zaměstnání vychovává se mužský dorost tradičně v příbramském celém okoli na několik hodin cesty — a pěstuje holuby, tvoří nejkrásnější svoje díla. Trávení jara a léta na venkově pomáhá ještě utužovati v kořenu svém již nezdolně fy sické zdraví Dvořákovo, které opravňuje k naději, že dovršeným rokem šedesátým naplnily se te- prve dvě třetiny jeho života pozemského. Pře jeme mu všichni, aby v další třetině hodně mu šla k duhu vůně z pražené kávy, aby hodně lokomotiv prohlédl a hejna holubů ještě na krmil, při tom v neztenčené tvůrčí sile hodně partitur nových k starým navršil. Že se nám o něho dostane ještě mnohého překvapení, je jisto, ale jaké. to překvapení bude, zatím trpělivě oče kávejme. Jednou si o něm něco povíme. Třebu za deset let, až budeme oslavovat se dm J. Boleška. desáté narozeniny
Dvořák Dvořákův J Boleška Vysoký u Příbram
20 article
podařil na jaře plán Pergeltův — píše list ten — a čecho-němečtí členové strany pokrokové byli se spojili ve zvláštní klub, bylo by bývalo splynut toho klubu s německými nacionály jen otázkou času Téměř veškerá strana pokroková byla pro utvo ření tohoto klubu, jen židovské listy vídeňská které o smýšlení voličů nemají ponětí, byly proti tomu. A bůh ví co jiného se ještě dálo, aby velká německo-národní strana v Čechách nestala se skutkem. A následek všeho toho V Čechách vůbec nemožno, aby zde vrchu na- byla strana, která by jakýmkoli způsobem chtěla židy hájiti. Kdyby o to šlo, má-l i ji německý lid proti židům či, pir ně, stačiila by nepatrná agita ce k tomu, aby šel na ně. Na sym pa- tiích k židům nedá se vůboc žá dná německá sirana v Čechách zbu dovati. — To zdá se nám že postačí, aby si důstatek byl charakterisován poměr Něme v Čechách k židům, kteří si ale přes to noby mohou ubrousiti, aby nepozbyli německé přízně O tom, jak týž list dokazuje, že nejen mez Němci a v Rakousku, ale všude každá strana, každé její hnutí, jež opíralo se o přízeň židů, vzaly za své, nebudeme se ani zmiňovati Článek ten jest rozhodné vypovězení všeho přátelství a liberální lásky k židům, však že by ti na to nějakým způsobem reagovali, toho nepozorujeme.
Němec Čechy Rakousko národní strana
21 article
— »Prager Tagblatt« brání židy, Anti- semité vytýkají židům v Praze, že oni jsou pří činou německého úpadku v Praze. Jen tím prý klesl počet německého obyvatelstva v Praze, ž množství židů přihlásilo se zde k české řeči obcovací. Toť se ví, že výtka taková bolestně se dotkla širokého srdce »Tagblattu«, v němž místa po každého, pro křesťana i pro žida. Aby vyvrátil »emělé« tvrzení, že židé jsou v první řadě apostaty v Praze, opatřil si zmíněný list výroční zprávy jedné ze zdejších německých skol — je to patrně novoměstské gymnasium — aby dokázal, že tomu tak není, židé že Něme- etvu, i když je z něho »zlí lidé« kopají, věrn- zůstanou, srovnává počet židovských a křesťan- ských žáků na tomto ústavě průběhem řady let. A výsledek konečný? Že téměř vtéže míře, v jaké tam křesťano ubývalo, židů přibývalo, tak ze dnes jich tam více než třikrát tolik co křesťanů.
Prager Praha
22 article
Kdo že tedy prchá od Némců? táze se ví tězoslavně »Prager Tagblatt«. — Však za pomíná, tim že nic nedokázal. Prodevším se jeví počítání to nesprávným proto, že hromadění se židů v jedné škole dějese vůbec ze zcela jiných příčin, než je počet židů v místě. Děje se tak, jak pozorovati na některých částech města, k níž židé jeví zvlástní náklonnost Jeden jde za druhým, poněvadž sami, pociťujíce svou nedostatečnou legitimaci ke společnosti ostatní, jsou rádi mezi sebou. A že z takove školy, v níž žáci křesťanští stávají se menšinou, žáci ti prchají, rozumí se samo sebou. Nemáme příčin zastávati se židů, však že by tak houfně přecházeli k nám, jak se na ně žaluje, to po- píráme. Je pravda, že mnozí z nich, rozpome- nuli se, že žijí mezi námi a že mají v prvmí řadě povinnosti k nám. Ale jest jich malá hrstička. Právě číslice, jež »Prag. Tgbltt.a při nesl na obranu židovstva, jsou dokladem k tomu, jak právě v Praze jedině oni jsou to, již Ně- mectví tu ještě udržují při dechu a životu. Jsou to zejmena dnešní německé národně bojovné školy, které z mladých židů vychovávají největš nepřátele národnosti naší. Neučí se tam pouze jazyku německému, ale také německy cítit, přede- vším ale německy nenávi dětl
Prager Praha Praga
23 article
— Tajná historie obnoveného troj- spolku. Jistý italský diplomat uveřejňuje v »Deutsche Revue« velmi zajímavě intimity o tom, jak obnoven byl v roce 1892 tro spolek, jehož kontrakt tou dobou byl vypršel Proti obnovení trojspolku byla právě onu moc, jež v něm poslední asi zaujímá místo s sice — Italie. Hrabě Robilant prohlásil troj spolek za »neplodnou allianci«, k vůli níž zby tečno se namáhat a kdyby se nebylo markýzi Rudinovi podařilo připojiti k ostatním listinám, jež tvoři podklad trojspolku, novou, nebylo by k obnovení jeho vůbec již došlo. Listina ta, ku pro tokolu připojená, je dosti zajímava a zní
Robilant Rudin Italia
24 article
»Zmíněné a při této smlouvě interessované strany garantují si na vzájem klausuli národů s největšími výhodami a slibují, že jedna druhé poskytovati bude co možná největší hospodář- ské výhody.« Markýz Rudiní prý vůbec učmnil výhodné obchodní smlouvy podmínkou sine qua non pořitického trojspolku. — Následky tohoto dodatkuke smlouvé trojspolkové dostavily se záhy a sice způsobem pro Rakousko ne zrovna příjemným. Hned na to bylo totiž Rakousko zaplaveno italským vínem, které dosud domá- címu vinařství na velikou je škodu. Zajímavo je ostatně, jak zcela jinak na věc pohlíží pan Goluchowski, který ovšem tenkráte, když v Mni- chově o obnovení smlouvy jednáno, zahra- ničným ministrem ještě nebyl. Kdežto dle doznání italského diplomata stal se troj- spolek obnovením v roce 1892 vlastně allianci hospodářskou, rakouský ministr velmi rozhodně se postavil ve svém delegačním vý- kladu proti tendenci, kterou patrně po- zoroval též doma a ne jen na straně italské a německé, uvá- děti vnitřní prospěchy hospodár ské ve spojení s politikou zahra- ničnou. Tomu naproti dokazuje italský di- plomat, že v Italii jest trojspolek jen potud mož- ným, pokud přináší zemi hospodářských výhod.
Rudinit Goluchowský Rakousko
25 article
Z politických důvodů jsou proti trojspolku Italii nejen demokraté a přátelé Francie, nýbrž i veškeré průmyslné obyvatelstvo. S trojspolkem výhradně politickým by v Italii žádná strana frakce nesouhlasila. Nynější zahraniční ministr Prinetti, jen se stanoviska hospodářského se spřátelil s trojspolkem a také Zanardelli, pohlíží na něj pouze jako na spolek, který Itulii při- nášíhmotně výhody... V roce 1892 nebyl prý to ani Vídeň ani Berlín, kde se kuly pikle proti trojspolku, ale byl to Milán. To prý je středisko všech nepřátel trojspolku a popírati prý se nedá, že od té doby spolek ten v Italii na popularitě pranic nezískal, naopak proti němu jest prý lid, o jehož smýšlení již ve zmíněném roce opřeli se italští ministři Giuseppe Colombo, Ascanio Branco a Bruno Chimirri, kteří proti allianci té a p. Rudinovi co nejrozhodněji se stavěli. .. O trojspolek, jak se zdá, vůbec ji červotočina nápadně se pokoušl.
Prinetti Giuseppe Colomba Branco Bruna Chimirri Rudin Francie Vídeň Berlín Milán
26 article
— Styk písemný mezi c. k. státním úřady a úřady samosprávnými v Čechách po stránce jazykové upraven jest, jak známo, »nařízením c. k. ministrů vnitřních záležitostía práv, daným dne 19. dubna 1880 o užívání zemských jazyků při jednání politických a soudních úřadů a státních zastupitelstev v království če- ském se stranami a samosprávnými úřady«. Čl. 11. těhož ministerského nařízení dí: »Poli- tičtí a soudní úřadové a státní zastupitelstva jed- nejtež se samosprávnými úřady v té jednací řeči, jakéž úřady tyto, pokudje známo, uživají.« Vzdor tomuto nařízení zákonné závaznosti, kteréž požívá plné platnosti, poněvadž nebylo ani zrušeno, ani zá- konem nahraženo, pokoušejí se některé státní úřady prolomiti zásadu tuto a dopomoci státní němělně k nové etapě v oboru písemného styku s úřady samosprávy. Zejměna III. oddělení e. k. zem. trestního soudu v Praze zasílá v poslední době častěji českým obcím, o jichž jednacím jazyku nemůže býti pochybnosti, německé př- pisy. Nejnověji stalo se tak i obecnímu úřadu ve Slaném. Že by III. oddělení e. k. zem. trest. soudu v Praze nevědělo, že obecní úřad ve Slaném užívá výhradně českého jakožto jazyka jednacího, nelze přece očekávati. Je to zkrátka nepřístojnost, kterouž netrpěti přikazuje nejen národní hrdost, ale i prokázané právo českých autonomních úřadů. Žádáme všechny české obecní a okresní úřady, aby nám oznamovaly každý případ takového porušování jich jazy- kových práv, neboť »proti počátkům sluš bojovati«.
Čechy Praha Slaný obecní úřad
27 article
— Státní němčina na postupu. Nej- výdatnějším pomocníkem jejím je při tom c. k. byrokratismus. Pokradmu, mimo všechen hluk veřejnosti zjednává němčině jednu posici za druhou i na poli, které až dosud z její všemoci bylo vyloučeno. K těmto činům německé byro- kracie náleží nejnovější skutek předsednictva vrchního zemského soudu v Brně, kteréž vrátilo všem českým auskultantům české písemní práce ke zkoušce soudcovské zaslané s dokladem, že je musí zaslati výhradně německy. Moravské zprávy o tom došlé nesdělují žádného bližšíhe odůvodnění této novoty, kteráž značně ztíží vstup českých právníků do praxe soudní i jest do jistě míry zárukou poněmčení stavu soud- covského v obvodu vrchního zemského soudu brněnského, od samých prvních stupňů soud- covské kariéry. Zejmena právníkům absolvovaným na české universitě jest tím soudcovská zkouška značně slížena z příčin patrných. Nelze pochy- bovati, že toto opatření, kteréž ovšem přichází velice vhod německým křiklounům, považujíeím státní úřady nejen na Moravě za výhradu ně- mecké mládeže, nezůstane bez odvety z posla- neckých kruhů českých a že učiněny budou příslušně kroky za účelem nápravy.
Brno Morava
28 article
— Nová podpora německé Šumavě. V minulé schůzi delegátů českého odboru země- dělské rady bylo upozorněno z řad delegátů na snahu německého výboru a zvláště předsedy dra. Schreinera, aby zřízeno bylo zvláštní inspektorské místo pro chov skotu jenom pro německou část Šumavy. Na toto upozornění bylo z předsednietva odpověděno, že o zřízení onoho místa jednati by se musílo dříve v zem- ském sněmu a proto že jsou zatím snahy ně- mecké jenom zbožným přáním. Dovídáme se však, že pro myšlénku zřízení uvedeného místa inspektorského pro německé Pošumaví získáno jest již ministerstvo orby, které jest ochotno v případě odepření sněmovního samo na náklad státu ono místo zříditi. Zcela otevřeně vyslovi se již o tom konsulent ministerský Gürth, který, jak se zdá, chystá místo inspektora pro sebe.
Schreiner Šumava český odbor země
29 article
Sídlem nového úřadnika byly by buď Nové Hrady, buď — a to spíše — Čes. Budějovice. Jaká práce přidělena bude pak inspektoru ně- meckého odboru Lassmannovi, je věru hádankou, neboť dnes veškera péče německého odboru směřuje jen ku povznesení německé Šumavya dlužno doznati, že s výsledkem. Mistem nového inspektora německého, majícího styky v mini- sterstvu orby, posíleny býti mají zase germani- sační snahy na Šumavě. Upozorňujeme na to naše přísiušné kruhy, aby důrazné a v čas postaraly se o náležitou protiváhu z české strany. — Osobní. Pan inž. Gustav Hormann jmenován byl vrchním inženýrem v ministerstvu vnitra ve Vídni. — Úmrtí. Pan František Kindl, stavitel, zemřel dne 4. t. m. na svém velkostatku Zvíkově, maje 54 léta věku svého. Tělesná schránka jeho bude převežena do Prahy, kdež konati se bude po- hřeb v neděli dne 8. t. m. o 3. hod. odpol. z kostela sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský. Stavitel Fr. Kindi narodil se v Kněževsi u Rakovníka r. 1847, do Prahy přišel v roce 1865, pracoval neunavně jako pomocník i stal se polírem u svěho bratra stavitele p. Jana Kindla. Později byl zaměstnán jako stavbyvedoucí u firmy Wiehl, Zeyer a Martin, načež stal se samo- statným stavitelem a provedl řadu menších i velkých staveb. Tak zejmena stavbu domu p. Podhorského, obecné školy na Svatojanském náměstí, kláštera na Smíchově, novostavbu záložny svatováclavské, dům p. Stýbla, prof. Kaufmanna atd. V životé občan- ském vyznamenával se vzornou správností a horli- vým vlastenectvím. Ztráty jeho želí dvě dcerya řada upřímných přátel. Budiž čest jeho památce ! — Ve čtvrtek zemřel p. Václav Švehla, rolník na odpočínku z Lečic, v 79. roce věku svého. Pohřeb bude zejtra o 11. hod. z domu smutku v Lečicích.
Čes Ing Hormann Kindl svatý . Vojtěch Kind Wiehl Zeyer Martin Podhorský Stýblo profesor Kaufmann Švehla Nová Hrad Šumava Vídeň Zvíkov Praha Olšanský Francie Kněževes Rakovník svatojánský náměstí Smíchov Lečice
30 article
— Z rady král. hlav. města Prahy. Ve včerejší schůzi rozpředla se dlouhá debata o tunelu a silnici vyšehradskou skalou. Referent mag. rada p. Růžíčka podal zprávu o dosavadním postupu prací. Na základě těchto bylo po návrhu finanční komise v březnu minulého roku usneseno, by stavebním úřadem vypracován byl podrobný projekt a rozpočet. Vojenský erár, se kterým byl jednáno o získání potřebných pozemků, slíbil po- stoupiti je zdarma. Náklad na tunel a silnici hraditi se měl výpůjčkou. Technická komise doporučila již loňského roku vypracovaný projekt ke schválení tento byl předložen místodržitelství a zároveň bylo zavedeno finanční projednávání s obcí podolskou. Příbližný rozpočet na stavbu i udržování vypočten byl na 785.000 K; mimo to vyšetřil hospodářský úřad frekvenci a na základě mýtného a garančního fondu vypočtěna úhrada. Projektem takto vypraco- vaným zabývala se finanční komise, která jej proti hlasům pp. dra. Holubovského, Jirouska a Kasa- lického doporučila po přímluvě pp. nám. dra. Friče, Neuberla a měst. rady Hudla ke schválení. — Ve včerejší schůzi městské rady přimlouval se měst rada p. Švagrovský za provedení projektu, protože v něm vidí vzpruhu života pro Podskalí a Nové město a velké uvolnění komunikace, stížené nyní dalekou cestou přes oblížný vrch. Měst. rada pan dr. Podlipný považuje projekt finančně za nevý- hodný a nepříznivý pro rozvoj ve vnitřním městě. Rovněž měst. rada p. Zikan doporučoval, by věno- vala se dříve péče bližším podnikům a nalehavějším, jako na př. provedení nábřeží v assanaci svato- vojtěšské. K němu připojil se měst. rada pan ryt Pštross, ale tlumočil svůj náhled toliko jako přání
Jirousek Kasa doktor Frič Neuberla Podlipná Zikan Pštross Praha Holubovský Podskalí
31 title
Volební ruch.