5
article
Politika srbských států naproti Turecku a
sultánovi jest, možno říci, až příliš loyalná.
Tato srbská loyalnost jest už po drahná let
podrobována zkouškám a nemění se ani tehdy,
když Turci a turecké úřady upadají ve staré
koleje. Sultán to uznává. Umíní si, ze pozve
k sobě krále Alexandra — a vídeňské a peštské
listy hned jako jeden muž pracují, aby to pře-
kazily, líčí Srbsko a Černou Horu jako nejl-
tější nepřátele Turecka, čekající jen na vhodný
okamžik, aby mu urvály Bosnu a Hercegovinu,
kdežto u Rakouska je má jako schované.
Ani »Pesther Lloyd«, ani listy jemu po-
dobně nemohou dokázati, že Rusko a srbsko
státy kali v Turecku vodu, neboť je vědomo
kdo to dělá. Ruská a srbská diplomacie v Caři-
hradě starají se, aby v tureckých zemích Bal-
kánu anarchie přestala, aby tam nastal dobrj
řád a pokoj. V tom byl by jejich prospěch.
neboť to již Srbově pochopili, že »Drang nack
Osten« jest jejich samostatnosti, národnosti
víře, blahobytu nebezpečnějši, byť jim »Velik
Srbsko« rukama Wolfovýma jako na talíři po
dával, než ultrakonservativné Turecko.
S tím srovnejte to jediné, co právě ozna-
muje »aoc BC«: že rakousko
uherský vyslanec v Cařihradě bar. Calice nařídi
všem c. k. konsulům v Makedonii a Starém
Srbsku, aby všude šířili, že nemá platnosti sul
tánovo iradé, kterým se zastavuje pátráníp
zbraních u Srbů. —
Král Alexandr jmenoval svým vyslancem
na dvoře černohorském dosavadního vojenského
attaše srbského ve Vídni, plukovníka Vasu An-
toniče. Jmenování jeho bude uveřejněno, až
skupštína povolí na toto místo potřebný náklad.
Jak známo, v posledním roce řádění Milanov
bylo srbské vyslanectví na Cetyní zrušeno.
ja
Alexandr
Lloyd
Srbův
Drang
Wolfův
Srba
Turecko
Turec
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Rusko
Cařihrad
Calic
Makedonie
Vídeň
Bala
Velik Srbsko
BC
Vasa an
6
article
K návštěvě carově ve Francii.
Mezi Paříží a Fredensborgem vyjednává se
dosud v příčině návštěvy carovy v Paříži. Pr
intimní hostině, jež večer po příjezdu carských
manželů bude v Compieqne pořádána, bude
přítomen toliko Loubet vedle carských manželů;
v téže době bude pořádati Delcasěe hostinu nu
počest hr. Lambsdorfa. Již při hostině té pře-
třásány budou zajisté mezi oběma státníky
různé politické otázky a zvláště asi také znění
přípitkův hlav obou státův, jež při hostině
v Betheny mají býti předneseny.
Dle zprávy »Tempsu« z Kodaně byly prj
ihned po příjezdu carově v sadu fredensborgském
zalčeni dva podezřeli mužové, kteří mluvili ně
mecky a vlasky.
Temps
Francie
Paříž
Fredensborg
Kodaň
7
article
Zoufalé anglické prostředky
válečné.
Anglické depeše z bojiště samy již dozná-
vají, že Kitchenerovo pověstné provolání, jež
mělo Bury zastrašiti, nejeví žádných valných vý-
sledků. Londýnská »St. James Gazette« při-
mlouvá se, aby po 15. září při trestu smrt
zapovězeny byly takové činy, jež sice o dpo-
vídají válečným zvyklostem, jež
ale dle »názoru velitele« jsou s to způsobovaii
zbytečné oběti na životech v britském vojsku.
»Žádáme skutečně,« praví list s celou ne-
stoudnou nelidskostí svou, »aby v do-
bytých státech neplatil žádny
jiný zákon nežli vůle vítěze.«-
Kdyby byl Timurleng mohl vydávati již
orgán svůj, tento nemohl by mluviti hanebněji,
než publicistický mlavčí civílisovaného národa
anglického. »St. James Gazette« proto na-
vrhuje, aby také vůči těm Burům, kteří za-
chovávaj! válečné zvyklosti, mezinárodním
právem vytčené, ochrany mezinárodního práva
dbáno nebylo, slovem, aby za legální jednání
odplaceno jim bylo smrtí. Věru laková my
šlenka mohla se zroditi jen v neblahém mozku
mezi Towerem a Whitechapelem l
Podle zpráv anglických agentů bylo ve
Spojených státech až dosud koupano 115, 190
Kitchenerův
Stanislav
James Gazette
Timurleng
Bura
Tower
Whitechapel l
spojený stát
8
article
kovo jméno zastoupeno nebylo nejméně čtyři
Jen o jediné stránce skvělé techniky Dvořá-
kovy buď ještě dovoleno učiniti zmínku: o jeho
instrumentaci. Těžko je chudému, střízlivému
slovu vyličiti její bohatství, její krásu. Ničím
snad »pojmová bezobsažnost« hudby není de-
monstrována výmluvněji, než nedostatkem nani
se vztabujících, výstižných pojmů. Za tohoto
nedostatku musíme utíkati se k obrazům a v pře-
neseném slova smyslu mluviti o hebkém nebo
drsném, šťavnatém nebo suchém, po případě
sladkém zvuku, ačkoli takové vlastnosti, poja-
telně buď hmatem nebo chuti, nelze rozlišovat
rozhodující apercepční schopnosti pro hudbu;
sluchem. Mluví-li se však již o barvě a barvi
tosti zvuku, přirovnává-li se nejdokonalejší or
chestr Wagnerův k opalisujícímu spektru v jeho
nevyčerpatelném do sebe splývání tónů barev
ných, o partituře Dvořákově, plně ostrého slu-
nečního jasu, lze říci, že oslňuje asi tak, jako
obrazy proslulého krajana našeho a Monetova
žáka. Václava Radimského. V této barvitostn
intensitě, dosaženě jedině zaměstnáváním nástrojů
v polohách jich mechanismu nejpřilehlejších, je
orchestr Dvořákův bezprostředním pokračováním
Beethovenova. Tak by vybavovali partituru svou
klassikové, kdyby vstali z hrobu a těžiti mohli
z dnešních pokrokův a vymožeností v oboru
nástrojářském, jakoby snad asi psali symfonické
básně tímže způsobem, kterým je Dvořák píše.
A tak vidíme, že v partiturách Dvořákových —
v novějších i starších — začátek devatenáctého
a dvacátého století podávají si ruce ..
Wagnerův
Dvořákův
Monetův
Radimský
Beethovenův
Dvořák
9
article
Snadno se řekne Hanslickovi, že Dvořákova
tvorba klavírní a písňová oproti jeho velikým
skladbám podobá se »klasobraní mezi snopy«.
I v nich skryta jsou mnohá geniální zrnka
Stačí uvésti malý příklad. Před čtyřmi roky uve-
řejnil Richard Strauss v mnichovském časopise
»Jugend« píseň, jež počínala — tuším
v Des-dur a končila v H-dur a připojil k ní po-
známku tohoto obsahu: »Kdo chce tuto píseň
zpívati ještě v devatenáctém stoleti, nechť po-
užije připojené varisnty, jež převede jej v tóninu
začátku.« Strauss jistě si nevšíml, že Dvořák
dávno před ním v písni »Při vyšíváni« (op. 82.
čís. 2) první strofu počal v C-dur a prokompo-
nováním dostal se a setrval při druhé až do
konce v H-dur? .. . Byť virtuosové a pěve
drobnou skladbu Dvořákovu nechávali bez po-
všímnatí — se čtyřručními výtahy jeho velkých
Hanslick
Strauss
Dvořák
Dvořákův
Hdur
Cdur
11
article
koní a mezků pro britské vojsko v jižní Africe
a přes Nový Orleans tam odesláno. Pouze na
ty musila Anglie vydati neméně než 75 milliono
franků.
K franko-tureckému sporu.
Vláda francouzská rozhodla se, že rozpust
policii, kterouž Turecko vydržovalo v Paříži z
účelem střežení Mladoturkův a že policejní
agenty turecké vypoví.
Turecký vyslanec Numir bej, jemuž v Pa-
říži byly dvéře ukázány, odjel, aniž služebnictvu
vyslanectva zaplatil mzdu, už po 6 měšícův
dluhovanou. Služebnictvo dovolává se zakro
čení tisku.
Demonstrace proti Vilému II.
Berlínský sbor obecních starších učini
včera usnešení, jež povede jistě k přiostření
značných sporů obee berlínské s korunou. P
náhlé smrti druhého purkmistra berlínského
zvolil sbor jeho nástupcem syndika města
Kauffmanna, ale Vilém II. odepřel volbě občan-
ské schváleni své z důvodu čistě vojáckého.
Proto totiž, že Kauffmann byl jako záložní dů-
stojník z důstojnického sboru před 20 léty vy-
loučen z pouhé té příčiny, že byl i předsedou
opposiční svobodomyslně jednoty.
Ačkoliv nelze čekati, že by Vilém II. při
opětné volbě Kauffmanna potvrdil, usneslse
sbor obecních starších včera, že ve čtvrtek pro-
vedena bude nová volba druhého purkmistr
bez předchozí porady ve výboru. Okolnostta
nasvědčuje, že bude Kauffmann navzdor oněn
sdůvodům« vojáckým zvoten znovu. V berlín-
ském sboru obecních starších mají, jak známo
velkou většinu liberálové a jsou v něm i socialn
demokraté dosti značně zastoupení. Konserva
tivců v něm ubývá každou volbou.
Vilém II
Kauffmann
Vilém
Afrika
Nová Orleans
Anglie
Turecko
Paříž
Kauffmann
12
article
Konílikt mezi Venezuelou a Ko-
lumbií.
Americký zástupce v Karakasu poslal sv
vládě ve Washingtoně notu venezuelského mi
nistra zahraničných věcí Eduarda Blanca, v
kteréž — dle novovorské depeše »Globu« —
odmítá se zprostředkování Ma
Kinleve, dokud vláda kolumbijská nedd-
volá vojsko své od venezuelských hranic a dokud
nepodá záruk, že přestane veneznelské po-
vstalce podporovati. Oproti tomu kolumbijská
vláda chystá prý »důkladnou« odpověď na ve-
nezuelské obžaloby. »Vyloží« prý v ní, že jevila
umírněnost a že kolumbijské vojsko na hranie
mělo prý jen úkol tuto chrániti. Kolumbije prý
dokonce mlčela, když venezuelský presiden
Castro s povstaleckým vůdeem Uribem za spol-
účastenství Nikarague a Ecuadoru vyjednávali.
Eduard Blanca
Castro
Venezuela
ko
Washington
Nikaragua
Glob
Ma Kinleve
13
article
Uribe prý za svého pobytu ve Washingtoně sám
to přiznal. Ostatně zdá se, že i bez takých
výkladů Spojené státy chtějí ehrániti Kolumbi
a zameziti, by pozbyla svrchovanosti; ovšem
zaručily se smlouvou dříve již chrániti ne-
utralitu jak její tak i její součástí: převlaky
panamské. Na druhé straně pak jest ale ovšem
pochopitelno, že Venezuela váhá spor svůj s Ko-
lumbií předložiti smírčímu soudu Mac Kinleyovu-
Z Vysokého Mýta. Okresní výbor ve
Vysokém Mýtě jednomyslným usnesením ze dne
5. září 1901 prohlásil offieiálním kandidátem
poslanectví na sněm zemský slovutného pana
MUDra. Edv. Grégra, jenž již po 40 le
venkovské obce okresu zdejšího na sněmu krá
lovství českého zastupuje.
Z Hlinska. Důvěrníci venkovských obe
našeho okresu schválili jednohlasně kandidaturu
svého dosavadního poslance dra. Edv. G rég re.
přísedicího zemského výboru v Praze.
Z Nymburka. Po úradě s předními osob
nostmi a stoupenci naší strany v okresu zdejším
nymburském, navrhujeme za kandidáta pro volby
do sněmu království českého bývalého našeh
děl instrumentálních tvoří i ona základ domácích
biblioték rodinných. A po té stránce, myslím,
má Dvořák na massy neméně blahodárný vycho-
vávací vliv, než když jako veřejný paedagog vy
pravuje do světa celé legie nadaných žákův
apoštolů to svého umění.
Kolumbi
Mac Kinleyův
Mudra
Grégr
Dvořák
Washington
spojený stát
Venezuela
ko
Vysoký Mýto
Hlinsko
Praha
Nymburk
14
article
Dotkl-li jsem se v řádcích předchozích jen
kuse Dvořákovy umělecké činnosti, s citelným
dluhem k tak mnohým stránkám nad jiné vý-
znamným, mám na omluvu účel tohoto článku.
k němuž popud dává nikoli umělecké jubileum,
nýbrž důležitý moment v životě místrově. Z toho
důvodu na chvíli snad smím se obrátiti o
umělce k člověku, což činím tím raději, poně-
vadž časté styky s osobou mistrovou budou
mne zapsány v paměť jako nejkrásnější chvíle
měho života.
Dvořákův
15
article
Jako je Dvořák v umění svém povahav
idealním smyslu slova naivní, přirozená a bez-
prostřední, je takovým i ve svém soukromém
životě. Nejvyšší prostota a skromnost jsou vzáe-
nými ctnostmi jeho osobního jednání a vystupo
vání. Víme všichni na př., že před desíti léty
dvě university laurem doktorským ověnčily jeho
skráň, Ale ani jednou ruka ke jménu a přijmen
nepřičinila dvoupísmenovou značku akademické
hodnosti, ono »dr.«, na něž má dvojí právo
Rovněž dvě vysoké dekorace řádové — železní
koruna a čestný odznak pro vědu a umění, tal
zřídka komu udílený — nezdobívají jeho prsa
Vždyť Dvořák i tehdy, když čekati může bez
pečně, že davy jásati budou před jeho tváří
dostavuje se k premierám svých děl v prosté
promenádní toilettě ..
O Wagnerovi je známo, že dovedl se po
nořiti do světa mythických postav jen tehdy.
nasadil-li si ve svých nádherně vyčalounovaných
boudoirech sametový barett, oblékl-li se v hed
vábný župan a převedl-li se v hodinách nočních
přiměřenou dávkou jemné alkoholové substance
ve stav příjemného opojení. O Chopinovi zase
vypráví se, že svůj salon před vnikem denního
světla nejpečlivěji chráněný musil napustiti fial-
kovým parfumem, aby vyloudil ze sebe snivé
notturno. Dvořák způsobem mnohem jednodušším
podniká evokaci své Musy. Umělě světlo neudrži
jej při práci. Večery trávívá v rozhovorech
pravidelně před desátou dává hostěnci tvář jeho
na jevo, že podmaňuje si ji touha po spánku.
Proto vídáme jej v divadle jen při prvních po
lovinách kusů, v koncertech zřidka kdy setrvává
Dvořák
doktor
Wagner
16
article
poslance p. Josefa Šulee, statkáře z Jiřie
okres. starostu novobenáteckého. — A. Souček
Z Jaroméře, 6. září. (Zvl. tel. »N. Le
Při dnešní schůzi starostů a důvěrníků venkov
ských obcí volební skupiny Jaroměř—Dvůr Krá-
lové prohlášen jednomyslně kandidátem pro volby
do sněmu království českého dosavadní poslane
pan Jan Jaroš, okresní starosta a statkán
z Čáslavek. — Hojný, starosta města Smiřie.
Z Pardubic. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné vyslovili se spelečně se svobodo
myslnými důvěrňíky Selské politické jednoty
jednomyslně pro kandidaturu pana Václa v
Pilaře, majitele hospodářství a mlýna, a po-
kladníka Labského komitétu ve Valech u Prulouče-
Z Mnichova Hradiště. Důvěrníci národn
strany svobodomyslné v okresu mnichovo-
hradištském připojili se k usnesení důvěrníků
okresu mladoboleslavského a bělského, kteří na-
vrhují, aby pro okresy Bělá, Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště kandidován byl do sněmu
království českého za národní stranu svobodo-
myslnou pan Cyril! Papouše k, rolník
a okrosní starosta ve Všelisech,
Šulee
A Souček
Jaroš
Hojná
Václ
Pilař
Vala
Prulouč
Cyril
Jaroméř
Dvůr
Smiřie
Pardubice
Mnichov
Mladá Boleslav
mnichův Hradiště
Všelisy
okres Bělá
národní strana svoboda
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Národně-sociální lež o stajných
punktacích« vyvrácena byla námi hned šest
hodin po tom, co byla v orgánu Klofáčové tak
směle prohlášena, i nemohlo býti věru pádněj
šího a účinnějšího dokumentu nad řízné telefo
nické dementi dra. Pacáka v »Nár. Listech« ji
včera odpůldne uveřejněně. Jak známo, obvi-
ňoval národně-socišlní orgán zesnulého dra
Kaizla, dra. Kramáře a dra. Pacáka, že uza
vřeli s vládou tajné punklace, jichž obsah kryje
se tak asi úplně s požadavky německo-lidove
strany. Zesnulý dr. Kaizl nemůže se ovšem brá
niti proti nehonetnímu napadení národně-sociál
nímu a dr. Pacák ihned, jakmíle zvěděl o k-
lumnii o něm národními sociály hlásané, neme-
škal a postaral se o nejdůkladnější vyvrácen
národně-sociální prolhanosti. Propaganda lzi
zatím postoupila a zpráva »Č. D.« objevila se
v olomouckých »Selských Listech« s tím do-
datkem, že mimo jmenované tři poslance za-
svěcen toliko dr. Škarda do věe
té. Z té příčiny obdrželi jsme následující přípis?
»Slavná redakce 1 Dočitám se ve vašem včerej
ším odpoledníku, že olomoucké »Selské Listy
píší, že jsem zasvěcen do jakýchsi punktncí,
které prý dr. Kaizl, dr. Pacák a dr. Kramát
s ministrem Körbrem sosnovali pro královstv
české a jež mají býti škodlivějšlmi, než jsou
moravské. Žádám vás, abyste konstatovali, že
tato zpráva jest naprosto nepravdivá, nebot
podle mého vědomí nebylo mezi uvedenými po-
slanci a ministrem Körbrem žádněho jed-
nání o nějaké punktace. Mně rozhodně není nie
známo o takovém vyjednávání, není tudíž
pravda, že jsem do věci té zasvěcen. Jest s po-
litováním, že v nynější vážné době najde se
list, který takými nepravdivými zpřávami českou
veřejnost mystifikuje. S veškerou úctou dr. Vá-
elav Škarda. V Praze, dne 6. září. 1901.«.
Klofáč
Pacák
Kaizl
Kramář
doktor
Kramát
Körbr
Praha
18
article
Budou míti vynálezcové a rozšiřovatelé ni
čemných lží ještě dále odyahu popírati, že jich
chatrný a nejapný vynález, volební agitaci slou-
žiti mající, není než pouhou smyšlenkou ?l
— Německý vděk. Čím by byli Němei
v Čechách, kdyby nebylo židů? Čím by byl
zejmena v Praze, kde Němectvo výhradněje
odkázáno na židy? Kdo by v Praze mluvil ně-
mecky, kdyby to nebyli židé? Kdo by vydržova
německá divadla v tomto městě, kdyby nebyli
to židě? Kdo by zde plnil jejich školy ? — —
A jak se jim odměňují? Když Schönererovci
je kopou, tomu se nedivíme. Schönererovci byli
vlastně dříve antisemity než se stali nacionálním
Némci, co ale tomu říci, když stejnou hudou
i němečti liberálové a jejich listy, titéž liberálové,
již beztoho již jen židovskými dýchají plicem i.
Vizme, co nyní před volbami o situaci v ně
meckých stranách píše »Tetschen Bodenb. Ztg.«
tedy orgán německo-liberální: »Kdyby se by
do konce programu. Ale šestá hodina ranní ne
nechá jej již na lůžku. Jako Smetanovi nejlepš
melodie vnuknuty byly při hodech škubánko-
vých, Dvořákovi dostavují se nejšťastnější inspi-
race, když nadýchá se před vařením netrpělivě
očekávaně snídaně výparů z rozmílané praženo
kávy . . . Pak následuje v zimě i v létě stejně
časná ranní procházka, která končívá obyčejné
okolo B. hodiny na některém nádraží. Dvořákov
lahodí totiž dost problematický požitek cestování
ve vagonu a k speciální zálibě jeho patří zvláště
pozoroväní lokomotiv, jejichž inventář dle čísel mě
na všech pražských nádražích v lepší evidenci, než
úřadní povinnosti ukládají leckterému železnič
nímu technikovi z povolání.
Schönererovec
Dvořák
Čechy
Praha
Němei
19
article
Celé dopoledne věnuje Dvořák práci. Ale
jen tehdy, když byl k ní jednou usedl, k čemuž
dochází po dlouhé často přípravě. Pokud fantasie
jeho je v útěžku, celý život jeho plyne ve zdán-
livé nečinnosti. Jakmile uvnitř uzralé a předem
v duchu vypracované dílo jeho chce být pře-
neseno na notový papír, práce ani při jídle ne-
pustí jej k oddechu. A to znamená mnoho
Neboť žádná moc není z pravidla s to, aby
zmařila jeho přítomnost při rodinném stolu
krbu o polednách. Celý život Dvořákův — jak
jiné pěro v těchto dnech podotklo — děli se
mezi jeho umění a jeho rodinu.
Nejšťastnějším a nejvolnějším cítí se Dvořák
na osvěžujícím vzduchu svého letního sídla
Vysoké u Příbrami. Tam nejlěpe pookřeje, po-
odpočine a mezitím co styky své omezuje n
horníky — k lomuto zaměstnání vychovává se
mužský dorost tradičně v příbramském celém
okoli na několik hodin cesty — a pěstuje
holuby, tvoří nejkrásnější svoje díla.
Trávení jara a léta na venkově pomáhá
ještě utužovati v kořenu svém již nezdolně fy
sické zdraví Dvořákovo, které opravňuje k naději,
že dovršeným rokem šedesátým naplnily se te-
prve dvě třetiny jeho života pozemského. Pře
jeme mu všichni, aby v další třetině hodně mu
šla k duhu vůně z pražené kávy, aby hodně
lokomotiv prohlédl a hejna holubů ještě na
krmil, při tom v neztenčené tvůrčí sile hodně
partitur nových k starým navršil. Že se nám o
něho dostane ještě mnohého překvapení, je jisto,
ale jaké. to překvapení bude, zatím trpělivě oče
kávejme. Jednou si o něm něco povíme. Třebu
za deset let, až budeme oslavovat se dm
J. Boleška.
desáté narozeniny
Dvořák
Dvořákův
J Boleška
Vysoký u Příbram
20
article
podařil na jaře plán Pergeltův — píše list ten —
a čecho-němečtí členové strany pokrokové byli se
spojili ve zvláštní klub, bylo by bývalo splynut
toho klubu s německými nacionály jen otázkou času
Téměř veškerá strana pokroková byla pro utvo
ření tohoto klubu, jen židovské listy vídeňská
které o smýšlení voličů nemají ponětí, byly
proti tomu. A bůh ví co jiného se ještě dálo,
aby velká německo-národní strana v Čechách
nestala se skutkem. A následek všeho toho
V Čechách vůbec nemožno, aby zde vrchu na-
byla strana, která by jakýmkoli způsobem chtěla
židy hájiti. Kdyby o to šlo, má-l i ji
německý lid proti židům či, pir
ně, stačiila by nepatrná agita ce
k tomu, aby šel na ně. Na sym pa-
tiích k židům nedá se vůboc žá dná
německá sirana v Čechách zbu
dovati. — To zdá se nám že postačí, aby
si důstatek byl charakterisován poměr Něme
v Čechách k židům, kteří si ale přes to noby
mohou ubrousiti, aby nepozbyli německé přízně
O tom, jak týž list dokazuje, že nejen mez
Němci a v Rakousku, ale všude každá strana,
každé její hnutí, jež opíralo se o přízeň židů,
vzaly za své, nebudeme se ani zmiňovati
Článek ten jest rozhodné vypovězení všeho
přátelství a liberální lásky k židům, však že
by ti na to nějakým způsobem reagovali, toho
nepozorujeme.
Němec
Čechy
Rakousko
národní strana
21
article
— »Prager Tagblatt« brání židy, Anti-
semité vytýkají židům v Praze, že oni jsou pří
činou německého úpadku v Praze. Jen tím prý
klesl počet německého obyvatelstva v Praze, ž
množství židů přihlásilo se zde k české řeči
obcovací. Toť se ví, že výtka taková bolestně
se dotkla širokého srdce »Tagblattu«, v němž
místa po každého, pro křesťana i pro žida. Aby
vyvrátil »emělé« tvrzení, že židé jsou v první
řadě apostaty v Praze, opatřil si zmíněný list
výroční zprávy jedné ze zdejších německých
skol — je to patrně novoměstské gymnasium —
aby dokázal, že tomu tak není, židé že Něme-
etvu, i když je z něho »zlí lidé« kopají, věrn-
zůstanou, srovnává počet židovských a křesťan-
ských žáků na tomto ústavě průběhem řady
let. A výsledek konečný? Že téměř
vtéže míře, v jaké tam křesťano
ubývalo, židů přibývalo, tak ze dnes
jich tam více než třikrát tolik co křesťanů.
Prager
Praha
22
article
Kdo že tedy prchá od Némců? táze se ví
tězoslavně »Prager Tagblatt«. — Však za
pomíná, tim že nic nedokázal. Prodevším
se jeví počítání to nesprávným proto, že
hromadění se židů v jedné škole dějese
vůbec ze zcela jiných příčin, než je počet židů
v místě. Děje se tak, jak pozorovati na některých
částech města, k níž židé jeví zvlástní náklonnost
Jeden jde za druhým, poněvadž sami, pociťujíce
svou nedostatečnou legitimaci ke společnosti
ostatní, jsou rádi mezi sebou. A že z takove
školy, v níž žáci křesťanští stávají se menšinou,
žáci ti prchají, rozumí se samo sebou. Nemáme
příčin zastávati se židů, však že by tak houfně
přecházeli k nám, jak se na ně žaluje, to po-
píráme. Je pravda, že mnozí z nich, rozpome-
nuli se, že žijí mezi námi a že mají v prvmí
řadě povinnosti k nám. Ale jest jich malá
hrstička. Právě číslice, jež »Prag. Tgbltt.a při
nesl na obranu židovstva, jsou dokladem k tomu,
jak právě v Praze jedině oni jsou to, již Ně-
mectví tu ještě udržují při dechu a životu. Jsou
to zejmena dnešní německé národně bojovné
školy, které z mladých židů vychovávají největš
nepřátele národnosti naší. Neučí se tam pouze
jazyku německému, ale také německy cítit, přede-
vším ale německy nenávi dětl
Prager
Praha
Praga
23
article
— Tajná historie obnoveného troj-
spolku. Jistý italský diplomat uveřejňuje
v »Deutsche Revue« velmi zajímavě intimity
o tom, jak obnoven byl v roce 1892 tro
spolek, jehož kontrakt tou dobou byl vypršel
Proti obnovení trojspolku byla právě onu
moc, jež v něm poslední asi zaujímá místo
s sice — Italie. Hrabě Robilant prohlásil troj
spolek za »neplodnou allianci«, k vůli níž zby
tečno se namáhat a kdyby se nebylo markýzi
Rudinovi podařilo připojiti k ostatním listinám,
jež tvoři podklad trojspolku, novou, nebylo by
k obnovení jeho vůbec již došlo. Listina ta, ku pro
tokolu připojená, je dosti zajímava a zní
Robilant
Rudin
Italia
24
article
»Zmíněné a při této smlouvě interessované
strany garantují si na vzájem klausuli národů
s největšími výhodami a slibují, že jedna druhé
poskytovati bude co možná největší hospodář-
ské výhody.« Markýz Rudiní prý vůbec učmnil
výhodné obchodní smlouvy podmínkou sine qua
non pořitického trojspolku. — Následky tohoto
dodatkuke smlouvé trojspolkové dostavily se
záhy a sice způsobem pro Rakousko ne zrovna
příjemným. Hned na to bylo totiž Rakousko
zaplaveno italským vínem, které dosud domá-
címu vinařství na velikou je škodu. Zajímavo
je ostatně, jak zcela jinak na věc pohlíží pan
Goluchowski, který ovšem tenkráte, když v Mni-
chově o obnovení smlouvy jednáno, zahra-
ničným ministrem ještě nebyl. Kdežto dle
doznání italského diplomata stal se troj-
spolek obnovením v roce 1892 vlastně
allianci hospodářskou, rakouský ministr velmi
rozhodně se postavil ve svém delegačním vý-
kladu proti tendenci, kterou patrně po-
zoroval též doma a ne jen na
straně italské a německé, uvá-
děti vnitřní prospěchy hospodár
ské ve spojení s politikou zahra-
ničnou. Tomu naproti dokazuje italský di-
plomat, že v Italii jest trojspolek jen potud mož-
ným, pokud přináší zemi hospodářských výhod.
Rudinit
Goluchowský
Rakousko
25
article
Z politických důvodů jsou proti trojspolku
Italii nejen demokraté a přátelé Francie, nýbrž
i veškeré průmyslné obyvatelstvo. S trojspolkem
výhradně politickým by v Italii žádná strana
frakce nesouhlasila. Nynější zahraniční ministr
Prinetti, jen se stanoviska hospodářského se
spřátelil s trojspolkem a také Zanardelli, pohlíží
na něj pouze jako na spolek, který Itulii při-
nášíhmotně výhody... V roce 1892 nebyl
prý to ani Vídeň ani Berlín, kde se kuly pikle
proti trojspolku, ale byl to Milán. To prý je
středisko všech nepřátel trojspolku a popírati
prý se nedá, že od té doby spolek ten v Italii
na popularitě pranic nezískal, naopak proti němu
jest prý lid, o jehož smýšlení již ve zmíněném
roce opřeli se italští ministři Giuseppe Colombo,
Ascanio Branco a Bruno Chimirri, kteří proti
allianci té a p. Rudinovi co nejrozhodněji se
stavěli. .. O trojspolek, jak se zdá, vůbec ji
červotočina nápadně se pokoušl.
Prinetti
Giuseppe Colomba
Branco
Bruna Chimirri
Rudin
Francie
Vídeň
Berlín
Milán
26
article
— Styk písemný mezi c. k. státním
úřady a úřady samosprávnými v Čechách
po stránce jazykové upraven jest, jak známo,
»nařízením c. k. ministrů vnitřních záležitostía
práv, daným dne 19. dubna 1880 o užívání
zemských jazyků při jednání politických a soudních
úřadů a státních zastupitelstev v království če-
ském se stranami a samosprávnými úřady«.
Čl. 11. těhož ministerského nařízení dí: »Poli-
tičtí a soudní úřadové a státní zastupitelstva jed-
nejtež se samosprávnými úřady v té
jednací řeči, jakéž úřady tyto,
pokudje známo, uživají.« Vzdor tomuto
nařízení zákonné závaznosti, kteréž požívá plné
platnosti, poněvadž nebylo ani zrušeno, ani zá-
konem nahraženo, pokoušejí se některé státní
úřady prolomiti zásadu tuto a dopomoci státní
němělně k nové etapě v oboru písemného styku
s úřady samosprávy. Zejměna III. oddělení e. k.
zem. trestního soudu v Praze zasílá v poslední
době častěji českým obcím, o jichž jednacím
jazyku nemůže býti pochybnosti, německé př-
pisy. Nejnověji stalo se tak i obecnímu úřadu
ve Slaném. Že by III. oddělení e. k. zem. trest.
soudu v Praze nevědělo, že obecní úřad ve
Slaném užívá výhradně českého jakožto jazyka
jednacího, nelze přece očekávati. Je to zkrátka
nepřístojnost, kterouž netrpěti přikazuje nejen
národní hrdost, ale i prokázané právo českých
autonomních úřadů. Žádáme všechny české
obecní a okresní úřady, aby nám oznamovaly
každý případ takového porušování jich jazy-
kových práv, neboť »proti počátkům sluš
bojovati«.
Čechy
Praha
Slaný
obecní úřad
27
article
— Státní němčina na postupu. Nej-
výdatnějším pomocníkem jejím je při tom c. k.
byrokratismus. Pokradmu, mimo všechen hluk
veřejnosti zjednává němčině jednu posici za
druhou i na poli, které až dosud z její všemoci
bylo vyloučeno. K těmto činům německé byro-
kracie náleží nejnovější skutek předsednictva
vrchního zemského soudu v Brně, kteréž vrátilo
všem českým auskultantům české písemní práce
ke zkoušce soudcovské zaslané s dokladem, že
je musí zaslati výhradně německy. Moravské
zprávy o tom došlé nesdělují žádného bližšíhe
odůvodnění této novoty, kteráž značně ztíží
vstup českých právníků do praxe soudní i jest
do jistě míry zárukou poněmčení stavu soud-
covského v obvodu vrchního zemského soudu
brněnského, od samých prvních stupňů soud-
covské kariéry. Zejmena právníkům absolvovaným
na české universitě jest tím soudcovská zkouška
značně slížena z příčin patrných. Nelze pochy-
bovati, že toto opatření, kteréž ovšem přichází
velice vhod německým křiklounům, považujíeím
státní úřady nejen na Moravě za výhradu ně-
mecké mládeže, nezůstane bez odvety z posla-
neckých kruhů českých a že učiněny budou
příslušně kroky za účelem nápravy.
Brno
Morava
28
article
— Nová podpora německé Šumavě.
V minulé schůzi delegátů českého odboru země-
dělské rady bylo upozorněno z řad delegátů na
snahu německého výboru a zvláště předsedy
dra. Schreinera, aby zřízeno bylo zvláštní
inspektorské místo pro chov skotu jenom pro
německou část Šumavy. Na toto upozornění
bylo z předsednietva odpověděno, že o zřízení
onoho místa jednati by se musílo dříve v zem-
ském sněmu a proto že jsou zatím snahy ně-
mecké jenom zbožným přáním. Dovídáme se
však, že pro myšlénku zřízení uvedeného místa
inspektorského pro německé Pošumaví získáno
jest již ministerstvo orby, které jest ochotno
v případě odepření sněmovního samo na náklad
státu ono místo zříditi. Zcela otevřeně vyslovi
se již o tom konsulent ministerský Gürth, který,
jak se zdá, chystá místo inspektora pro sebe.
Schreiner
Šumava
český odbor země
29
article
Sídlem nového úřadnika byly by buď Nové
Hrady, buď — a to spíše — Čes. Budějovice.
Jaká práce přidělena bude pak inspektoru ně-
meckého odboru Lassmannovi, je věru hádankou,
neboť dnes veškera péče německého odboru
směřuje jen ku povznesení německé Šumavya
dlužno doznati, že s výsledkem. Mistem nového
inspektora německého, majícího styky v mini-
sterstvu orby, posíleny býti mají zase germani-
sační snahy na Šumavě. Upozorňujeme na to
naše přísiušné kruhy, aby důrazné a v čas
postaraly se o náležitou protiváhu z české
strany.
— Osobní. Pan inž. Gustav Hormann
jmenován byl vrchním inženýrem v ministerstvu
vnitra ve Vídni.
— Úmrtí. Pan František Kindl, stavitel,
zemřel dne 4. t. m. na svém velkostatku Zvíkově,
maje 54 léta věku svého. Tělesná schránka jeho
bude převežena do Prahy, kdež konati se bude po-
hřeb v neděli dne 8. t. m. o 3. hod. odpol. z kostela
sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský. Stavitel Fr. Kindi
narodil se v Kněževsi u Rakovníka r. 1847, do Prahy
přišel v roce 1865, pracoval neunavně jako pomocník
i stal se polírem u svěho bratra stavitele p. Jana
Kindla. Později byl zaměstnán jako stavbyvedoucí
u firmy Wiehl, Zeyer a Martin, načež stal se samo-
statným stavitelem a provedl řadu menších i velkých
staveb. Tak zejmena stavbu domu p. Podhorského,
obecné školy na Svatojanském náměstí, kláštera na
Smíchově, novostavbu záložny svatováclavské, dům
p. Stýbla, prof. Kaufmanna atd. V životé občan-
ském vyznamenával se vzornou správností a horli-
vým vlastenectvím. Ztráty jeho želí dvě dcerya
řada upřímných přátel. Budiž čest jeho památce ! —
Ve čtvrtek zemřel p. Václav Švehla, rolník na
odpočínku z Lečic, v 79. roce věku svého. Pohřeb
bude zejtra o 11. hod. z domu smutku v Lečicích.
Čes
Ing
Hormann
Kindl
svatý . Vojtěch
Kind
Wiehl
Zeyer
Martin
Podhorský
Stýblo
profesor
Kaufmann
Švehla
Nová Hrad
Šumava
Vídeň
Zvíkov
Praha
Olšanský
Francie
Kněževes
Rakovník
svatojánský náměstí
Smíchov
Lečice
30
article
— Z rady král. hlav. města Prahy. Ve
včerejší schůzi rozpředla se dlouhá debata o tunelu
a silnici vyšehradskou skalou. Referent
mag. rada p. Růžíčka podal zprávu o dosavadním
postupu prací. Na základě těchto bylo po návrhu
finanční komise v březnu minulého roku usneseno,
by stavebním úřadem vypracován byl podrobný
projekt a rozpočet. Vojenský erár, se kterým byl
jednáno o získání potřebných pozemků, slíbil po-
stoupiti je zdarma. Náklad na tunel a silnici hraditi
se měl výpůjčkou. Technická komise doporučila již
loňského roku vypracovaný projekt ke schválení
tento byl předložen místodržitelství a zároveň bylo
zavedeno finanční projednávání s obcí podolskou.
Příbližný rozpočet na stavbu i udržování vypočten
byl na 785.000 K; mimo to vyšetřil hospodářský
úřad frekvenci a na základě mýtného a garančního
fondu vypočtěna úhrada. Projektem takto vypraco-
vaným zabývala se finanční komise, která jej proti
hlasům pp. dra. Holubovského, Jirouska a Kasa-
lického doporučila po přímluvě pp. nám. dra. Friče,
Neuberla a měst. rady Hudla ke schválení. — Ve
včerejší schůzi městské rady přimlouval se měst
rada p. Švagrovský za provedení projektu, protože
v něm vidí vzpruhu života pro Podskalí a Nové
město a velké uvolnění komunikace, stížené nyní
dalekou cestou přes oblížný vrch. Měst. rada pan
dr. Podlipný považuje projekt finančně za nevý-
hodný a nepříznivý pro rozvoj ve vnitřním městě.
Rovněž měst. rada p. Zikan doporučoval, by věno-
vala se dříve péče bližším podnikům a nalehavějším,
jako na př. provedení nábřeží v assanaci svato-
vojtěšské. K němu připojil se měst. rada pan ryt
Pštross, ale tlumočil svůj náhled toliko jako přání
Jirousek
Kasa
doktor
Frič
Neuberla
Podlipná
Zikan
Pštross
Praha
Holubovský
Podskalí