1
masthead
Německě školství na Smichově ve
školním roce 1907—8.
Na Smíchově jsou tři německé školy :1
měšťanská škola dívčí a 2 obecné: chlap.a
dívčí. V těchto 3 německých školách je letos
zapsáno v 18 třídách 745 dětí. Z nich je v
obecné škole chlapecké 249, v dívčí 363,v
měšťanské dívčí 133 dětí. Průměrně připadá na
1 třídu německých škol na Smíchově4í
dítě.
Zajímavo je sledovati počet dětí v jedno
tlivých třídách německých škol smíchovských.
Chladná mluva čísel mluví sama.
A značí třídy postupné, B značí třídy po-
bočné.
Smíchov
3
article
Obecná škola chlapecká
třída všech z nich
dětí čes kých
4
article
Německá obecní dívčí.
třída všech z nich
dětí českých
42 13
2.A 26) 25
2.B 27
5
article
3B 35 37
3B 35 37
4.A
48 p p29
4.B
ži
Průměrně na třídu: 41.
6z
úbrnem
6
article
Průměrně na třídu : 40.
Méšťanská škola dívčí.
všech
dětí
9
article
úbrnem
Průměrně na třídu: 44.
Z přehledu je zjevno, že při obecné škole
dívčí mají 2 druhé třídy dohromady 53 děti,
2 třetí třídy 70 dětí, 2 páté třídy při obecné
škole chlapecké 66 dětí. Má-li se při některé
třídě zříditi pobočka, vje dle ministerského vy-
nesení ze dne 18. června 1884 č. 9086 zá-
sadně nutno, aby průměr všech tříd 80 ke škole
té patřících dětí čítal. Pod výrazem
»ke škole patřící školou povinne
děti« rozuměti je toliko ty děti, které jsou
u věku školou povinném a dotyčnou školu také
skutečně navštěvovati maji, jelikož jenom počet
těchto dětí rozhodným je pro zřízení po-
bočky při některé třídě. Tolik je nutno připo-
menouti, chceme-li posuzovati, zda počet tříd
na německých školách smíchovských odpovídá
zákonitým nařízením.
Kdyby v šecky děti na německých ško
lách smichovských byly německé, měla by
míti obecná škola chlapecká pouze 4 (dosud má
6), dívčí 5 (dosud má 9), měšťanská dívčí3
třídy. Celkem 12 tříd, místo dosavadních 18
tříd.
předčasně stárnul. Ale zvláště poslední dvě léta
jeho tělesné síly podlomila a jeho podobu měnila.
Po celou tu dobu jsem ho neviděl.
V polovici letošního února po dlouhé chmurně
zimě konečně zase jednou dostavivší se jasný slun
ný den vylákal mne podívat se do Královské Obory
jak tam pokročily přípravy k výstavě
Šel jsem po chodníku od podjozdu dráhy smě-
rem k domům holešovickým. Přes cestu naproti mně
blížil se podle ohradní zdi Král. Obory malý, drobný
šedivý stařeček. Také jako já, mezi chůzí prohlížel
si rychle vznikající nové výstavní město. Poblíže
české chalupy se zastavil, pohlédnul směrem k mí
stu, kudy jsem právě kráčel a sejmuv klobouk s hla-
vy, s vlídným úsměvem činil poklonu.
Král
10
article
Pomyslil jsem si, že pozdrav snad platí mně, ale
nejsa si tcho jist, rychle jsem se kolem sebe roz-
hédl. Ale pranikoho na blízku jsem neviděl. Tu te
prve pronikavěji prohlédl jsem si starého pána a te-
prve potom náhle se mi rozbřesklo, koho mám pře
sebou.
Jak jsem se zamrzel, že jsem já sám ihned ne-
pozdravil Svatopluka Čecha! A jak mne to mrzeloa
jak mi toho bylo líto k vůli němu samému, jenž
z opomenutí mého mohl třeba vytušiti, že chorobou
svou skoro k nepoznání se změnil!
Brzy potom Svatopluk Čech, nepocítiv bolest-
ných útrap, v několika krátkých hodinách svůj tichý
život tiše dekonal. Jen takové smrti byl hoden! On
přece krutosti jejího posledního zápasu se životem
naprosto nezasloužil.
Tvrdím tedy, že bylo také proň přízní osudu, že
do poslední chvíle byla zhoubná podstata jeho cho-
roby jenom pravděpodobně předpokládána, ačkol
prof. Thomayer již před plnýma dvěma roky dle pří-
znaků mu oznámených vyslovil obavu, že Svatoplul
Čech je nemocen zhoubným novotvarem, který za-
chvátil jeho střevo.
Bylo šťastným osudem Svatopluka Čecha, že
sám nepocítil toho potřebu, by nemoc jeho byla pře-
sně zjištěna, že neslyšel rady, by proti ní bylo ope-
rativně zakročeno.
Byl by zajisté zůstal déle na živu, ale tělesně
i duševně sklíčený, ubohy
Pojem Svatopluka Čecha a pojem ubohosti spolu
však se naprosto nesnášely. On, duševní velikán, to
muto pojmu tedy i vzhledem ke své tělesné bytost
Dr. Vratislav Kučera.
šťastně unikl.
Čecho
Čo
profesor
Thomayer
doktor
Kučera
Svatoplul Čechy
11
article
Odečteme-li počet českých dětí na ně-
meckých školách smíchovských, byla by obecná
škola chlapecká pouze dvoutřídní, dívči
trojtřídní. Přičteme-li k tomu tři třídy mě-
šťanské školy dívčí, měly by 3 německé školy
na Smíchově pouze 8 místo dosavadních 18
t ř í d.
Ze 745 dětí, chodících do 3 německých
škol smichovských, je 340, t. j. 45.64 procen
českých.
Vedle českých děti chodí do německých
škol smichovských mnoho židovských
dětí. Letos je v obecné chlapecké 62, dívčí 59
měšťanské dívčí 34 židovských dětí. Cel
kem 155; z nich 29 je z venkovských obcí.
Židovské děti (155) v německých
školách smíchovských činí 20.8 proc., t. j. 1/5
všech zapsaných děti.
Ze 745 dětí v německých školách smíchov-
ských je 340 českých, 155 židovských; je tu-
díž ve všech německých školách na Smíchově
pouze 250, t. j. 33.56 proc. německých
děltí.
Německé školy smíchovské plní české děti
ze Smíchova, Radlic, Košíř, Zlíchova, Prahy (1)
a Jenče (1). Pro 745 dětí, z nichž je 340 če-
ských, mají smichovští Němci 3 školyo
18 třídách; pro 832 českých dětí, tedy
o 87 více, stačí 1 škola.
IV. dívčí o 15 třídách. Dle letošního počtu
žactva jsou při 3 německých školách na Smí-
chově zbytečny a zákonem neod-
vodněny 4 pobočky. Smíchovští Němci
nemohou si naříkat, že jejich obecné školství
jest utiskováno; naopak město Smíchov chová
se k němu přímo královsky. V době, kdy ve
zněmčeném území nechtějí německé obce pro
sta českých dětí zříditi školy, je naprosto
neodůvodněno, by český Smíchov vydržoval ně-
kolik zbytečných tříd při německých
školách smíchovských.
Němec
Smíchov
Košíře
Zlíchov
Praha
Jeneč
český Smíchov
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čeština u soudů v České Lípě. Ozna-
muje se nám: Dr. L. Kresl, advokát na Malé
straně, podal dne 4. dubna jazykem českým
upomínací žalobu k českolipskému okresnímu
soudu na tamější stavitelskou kancelář John
Jizba. Platební rozkaz na tuto ža-
lobu vyhotoven v českém jazy ku
M. 140/8
a datován ze dne 6. dubn
pod jedn. čís.2
1908. Podepsán je Kassekert. Razítko jest ně-
mecké a rovněž adresa na obálce, která přijata
jenom ze zvědavosti, řídí-li se okresní soud po-
kyny krajského soudu, dle něhož čeština v jeho
obvodě není řečí v zemi obvyklou. Jak z tohoto
platebního rozkazu vidno, jest a doufejme že
zůstane čeština v obvodě krajského soudu
česko-lipského řečí v zemi obvyklou a že ná-
kaza p. Freyerem šířená bude přece jen vy-
hojena.
— Z německé domáchosti pražské. „Německý
spolek v Praze“ měl 1. dubna řádnou výborovou
schůzi a o této schůzi přináší „Boh.“ dnes obšír-
nější, patrně zcela oficiální zprávu. Dle této zprávy
rokoval výbor pražských Němců především o žá-
dosti některých, zejména venkovských frakcí, aby
rázně a důsledně prováděno bylo heslo „Pryč od
Prahy“ a za tím účelem aby nejprve všechny dů-
ležitčiší německé ústavy z Prahy na německý ven-
kov byly přeloženy. Výbor po delší debatě uznal
jednomyslně, že je hnutí za heslem „Pryč od Prahy“
pro Němce velmi škodlivé a prohlašuje naopak, že
pražská država Němců za všech okol-
nosti musí býti hájena a sílena. Přeložení
německých ústavů z Prahy do některého z venkov-
ských měst německých bylo prý by spojeno s nej-
většími obtížemi, není-li vůbec nemožné. Výbor uznal
prý jednomyslně za správnou formuli, již v debatě
té pronesl předseda německé národní rady dr. Titta
doktor
L Kresl
Jizba
Němec
Titt
Český lípa
Praha
krajský soud českýlipský
14
article
„Pražská německá menšina musí být
všemi prostředky chráněna.“ Také uznáno
za oprávněné přání téhož hodnostáře, aby prove-
dena byla nová organisace pražského Ně-
mectva. Co se týče zemského ústavu pr
pensijní pojišťování soukromých ú-
řadníků, prohlašuje výbor pražského německého
spolku, že jsou vůbec možny jenom národ-
ně oddělené zemské ústavy a že sídlem
těchto ústavů musí býti Praha. Potom projevuje vý-
bor politování nad tím, že vláda ve svých jazykových
prohlášeních ondy přísně nepokárala státní úřadní-
ky, kteří český jazyk do vnitřní úřadní služby zavá-
dějí, lituje také, že někdejší panství Stráž barona
Leonhardího přešlo v majetek jistého českého úvěr-
ního ústavu, čímž prý německý ostrov u Jindřichova
Hradce značné újmy doznává a projevuje přání, a by
německé peněžní ústavy napříště vět
ší obětavost osvědčovaly a německé po-
sice před podobnými ztrátami chránily. Tím byl pro
gram současných, Němce zajímajících otázeki vy-
— Úmrtí. Dne 2. t. m. zemřela na Král. Vino-
hradech v rodině rady vrch. z. s. p. Kasalického pí
Anna Lindnerová, vdova po kn. Thurn-Taxis-
ském nadlesním v 87. roce věku svého. Zesnulé sta-
řenka byla dne 5. t. m. v Uhersku do rodinné hrobky
pohřbena.K pohřbu dostavili se přátelé a známí u ve-
likém počtu z celého okolí, aby prokázali poslední
poctu milované bytosti, která se pro svou miloua
přívětivou povahu u všech veliké oblibě těšila. —
Zde zemřel p. Václ. Šimák, mistr krejčovský. Po-
hřeb koná se dnes v úterý o 5. hod. odpol. z ústřední
síně v Olšanech.
Leonhardí
Němec
Král
Lindnerová
Thurn
Taxis
Václ
Šimák
Praha
Jindřichov Hradec
Uhersko
Olšany
15
article
— Výsledek poroty o návrzích pro budovu zá-
ložny čáslavské. Ku posouzení náčrtků, došlých ve
veřejné soutěži, sešla se dne 4. dubna porota, se-
stávající z pánů: Antonína Cechnera, profesora prů-
myslové školy na Smíchově, určeného ctěným spolkem
architektů a inženýrů v král. českém, Vincence Mül-
lera, architekta v Praze, vyslaného ctěnou jednotou
stavitelů v král. českém, a Aloisa Prokopa, stavitele
z Chrudimi, zvoleného správou záložny čáslavské.
Porota po bedlivém prohlédnutí všech projektů, po-
čtem 54, uznala za ceny hodný návrh, podaný
s heslem: »Účelně a ladně« — projektant p. Ladislav
Skřivánek, architekt ve Vídni — a přisoudila mu
cenu první. Návrhu, označenému heslem »A já
sám« — projektant pan Josef Mařík, stavitel na
Smíchově čís. 636 — přísouzena cena druhá. Čestné
uznání vysloveno návrhům: »Po dvacáté«, B, »Jedna-
dvacet« a konečně navrhu pod značkou otazník
v zeleném obdélníku A 3. Všechny projekty, jakoži
protokol, sepsaný o výsledku jednání poroty, vysta-
veny budou v zasedací síni obce čáslavské v měst-
ské radnici ve dnech 12. a 13. dubna t. r., vždy od
9—12 hodin v poledne a od 2—5 hodin odpoledne,
načež náčrtky cenou nepoctěné pánům projektantům
budou vráceny.
— Nová vodárna města Vršovic. Obec vršovická
postavila si nákladem 1,250.000 K vlastní vodárnu,
která ke konci min. roku byla odevzdána všeobec-
nému používání. Za příčinoů zjištění jakosti vodya
jejího množství, dali v roce 1905 zástupci města
Vršovic a sice starosta p. Bedřich Herold, městský
radní Jäger, řed. měst. kanceláří Řezníček a vrchní
inž. Tampier zároveň se staveb radou Kressem pro-
váděti pokusy na území kolem Bráníka. Za rádce
byl dožádán profesor české techniky J. V. Hráský.
Cechner
Mül
Prokop
Skřivánek
Mařík
Bedřich Herold
Jäger
Řezníček
Tampier
Hráská
Smíchov
Praha
Chrudim
Vídeň
Vršovice
Bráník
rada Kress
16
article
Když pokusy dopadly uspokojivě a analyse vody,
provedená prof. Hlavou a Raýmanem, byla ozna-
čena za hygienicky nezávadnou, koupila obec
vršovická potřebné pozemky v Bráníku a Michli »Na
lišce«. Se stavbou bylo započato v polovině září
1906 a ani ne po uplynutí celého roku byla vo-
dárna ukončena a k užívání odevzdána. Ke konci
roku 1907 připojily se k vodovodu sousední obce
Bráník a Michle, v nichž byly uliční stojany na
vodu zřízeny. Rozsah a velikost vodárny lze po-
souditi z toho, že tato sestává z pozemků v Bráníce
a Michli ve výměře 40.000 čtver. sáhů, ze 2 studní
v Bráníku 4 m širokých a 7 m hlubokých, ze dvou
strojoven: v Braníku se 2 motory 60 HP na plyn
nassávanými a 8 třídílnými pumpami; v Michli se
2 benzin. motory o 10 HP a 2 pumpami; z plynárny
s 2 generátory na výrobu plynu z koksu, ze skla-
diště na koks na nádraží v Bráníce, z kolny na
koks, ze dvou obytných budov pro 2 strojníky
v Bráníce a v Michli. Voda čerpá se v Bráníkua
vytlačuje se potrubím dlouhým 4500 m a 300 mm
v průměru do vodojemu »Na lišce«, kterýž má obsah
12.000 hl. Odtud pak do reservoiru na 4000 hl
umístěného ve vodárenské věži 45 m vysoké. K roz-
vádění vody do Vršovic slouží dvojnásobná potrubní
síť 4000 m dlouhá. Vodárny spojeny jsou telefonem,
jehož centrála umístěna jest na městském úřadě ve
Vršovicích. Vodovod projektoval stav. rada Kress,
facady budov navrhl prof. arch. J. Kotěra. Dozor
nad strojním zařízením vedl prof. J. Jedlička. Do-
zorčí komise vodárenská sestávala: ze starosty
města B. Herolda, měst. rad. Jägra, Nováka, Holečka,
Olmera, řed. Řezníčka, měst. tech. úřadníka Tam-
plera a Kutiny. V poslední době uspořádána byla
do vodárny exkurse inženýrů a techníků za vedení
prof. Hráského a Jedličky, kteří o moderním vypra-
vení vodárny se velmi pochvalně vyslovili.
Raýman
J Kotěra
profesor
J Jedlička
Jägr
Novák
Holeček
Olmer
Řezníček
Hráský
Jedlička
Bráník
Michle
Vršovice
Kress
HP
mm
17
article
— Přednáška v advokátní komoře. Dne 2. t. m.
konal se v místnostech advokátní komory třetí večer
přednáškový z cyklu pořádaného Spolkem pražských
advokátů »O vládní osnově novely k o b-
čanskému zákonníku«. Na programu byla
přednáška univ. docenta p. dra. Brunona Kafky
o článcích novely, týkajících se práva obligačního,
Obsáhlá materie, tvořící nejobjemnější část navržené
osnovy, vyložena byla p. přednášejícím ve 2hodi-
nové poutavé přednášce způsobem velice přehledným
a nanejvýše sympatickým. Vědecky založený výklad
p. přednášejícího podal jasný obraz o značných vý-
hodách, ale i též jistých nedostatcích osnovy, při
čemž p. přednášející neomezil se toliko na výtku
vad elaborátu vládního, nýbrž poukázal též na
způsob, jakým by veškeré nedostatky novely odstra-
něny býti mohly. Vybrané posluchačstvo z kruhu
pražských advokátů a kandidátů advokacie vyslechlo
vysoce zajímavou přednášku tu s opravdovým po-
rozuměním a živou pochvalou. — Dne 9. t. m. bude
ukončen cyklus přednášek přednáškou p. univ. prof.
Jana Krčmáře »O právu osobním a ro-
dinném« (v místnostech advokátní komory v Miku-
landské ulici č. 12. o půl 7. hodině večerni). Hosté
vítáni.
— Vinohradští kadeřníci oznamují, že se usnesli;
závody své na Hod boží velikonoční neotvírati, aby
personálu svému ten den prázdno poskytli. R. T,
obecenstvo se slušně žádá, aby toto usnesení vše-
možně podporovalo.
— O projevech lásky jindy a nyní. Jak vroueně
dojímavé bývalo líčení v novelkách o láskyplných
projevech zamilovaných srdcí. Roztoužení milenci
Brunon Kafka
profesor
Krčmář
R T
Mik
landský ulice