1
masthead
Remánová přilcha „Národních Listů“ k číslu 97. ze dne 7. dubna, 1908.
2
title
Z kulturní ciziny.
3
article
Všeruský sjezd režisérů divadelních
konati se bude v Moskvě v první polovici měsíce
dubna.
Vzhledem k blížícímu se jubileu Lva N. Tol-
stého a horlivým přípravám k jeho uctění koluje
v poslední době po všech ruských listech plno zpráv
Většina denníků petrohradských a moskevských má
od nynějška již stálé denní rubriky, věnované tomu-
to předmětu.
V těchto dnech přinesly některé listy následu-
jící zprávu: »Jistá velkosvětská dáma dostala o
Lva Nikolajeviče dopis, v němž sám se vyslovuje
veliký spisovatel velmi rozhodně proti všem pro-
jektům svojí oslavy. Táž dáma (patrně některá velko
kněžna) učinila prý u nejsv. synodu rozhodné kroky
za tím účelem, aby s Tolstého sňata byla církevní
klatba. Odtud vznikly všecky pověsti, které se o věci
rozšířily i za hranicemi. Metropolita petrohradský
otec Antonius prý zásadně by byl nakloněn
zrušení exkommunikace, ale klade prý podmínkou
aby se Tolstoj sám určitěji vyjádřil o svém poměru
k církvi pravoslavné.«
Berlínské Hebbelovo divadlo vypravilo
minulý týden dramatickou prvotinu mladého autora
Paula Apela, nazvanou »Liebe«. Je to tříaktová
aktovka smělého a veselého rázu, jejíž látka sotva
stačí na celé tři akty, zrovna jako autorova vynalé-
zavost v zápletkách, ale pro rozpustilost, hravost,
svítivost vtipu i situací a pro živý dialog svůj měla
komedie přec jen přijetí velmi sympatické.
Nikolajevič
Tolstý
Antonius
Tolstoj
Apel
Lieb
Moskva
Hebbelův divadlo
4
article
Georges Ohnet, oblíbený francouzský ro-
manopisec a dratatik, jehož jméno také u nás má
v širších kruzích, nebo spíše mívalo svoji popularitu.
slavil 3. dubna svoje 69letí. Jeho drama »Majite
hutí«, romány »Hraběnka Sarah«, »Serge Panine
(také zdramatisované) a velká řada jiných zjednaly
mu jméno, slávu i peníze, ačkoli jako umělec nikdy
nevynikl nad prostřednost.
Při vykopávkách v Římě, jež vede na ta-
mějším foru a palatinu s celou archaeologickou
komisi profesor Boni, podařil se v těchto
dnech nový vzácný nález, o němž se odborné listy
archaeologické a historické podrobně rozepisují. Při
kopání u Titova vítězného oblouku přišlo se na mo-
hutné základní zdi budovy, které se ukázaly býti při
podrobnějším ohledání základem bývalého chrámu
Iupitera Statora, chrámu dle pověsti vystave.
ného již Romulem, jedním ze zakladatelů Říma
obnoveného cís. Augustem. Chrám Joviše Statora stávai
při cestě zvané Summa via sacra, a při význačných
příležitostech shromažďoval se zde senát ke svým
schůzím. Zde také promluvil svého času Marcus Tul-
lius Cicero svoji proslulou řeč proti Catilinovi.
Ředitel pařížského Odéonu Antoine, jeden
z nejznámějších divadelníků pařížských, utrpěl v po-
sledních dvou sezonách tolik finančních neúspěchů,
že jeho divadlo stálo v těchto dnech před úplným
Ohnet
Sarah
Panine
Boni
Titův
Iupiter
Romulus
August
Joviš Statora
Tul
Cicero
Catilina
Řím
Majite huť
Odéon Antoine
5
article
Panský svrchník Kl2 Panský oblek 21 K Panská pelerlna
Panský svrchník Kl2 Panský oblek 21 K Panská pelerlna
bankrotem. V poslední chvíli našel Antoine několik
příznivců, kteří mu k dalšímu vedení divadla opa-
třili kapitál 300.000 franků.
Ve Výmaru zahájen byl začátkem tohot
týdne zajímavý spor literární povahy. Spisovate
Peter Gast vystoupil v zastoupení sestry ně-
meckého filosofa Nietzsche paní Förster-
Nietzscheové proti vydavateli Nietzscheovy
korrespondence Eugenu Diederichoví, který
ve druhém svazku vydal řadu dopisů filosofových.
adresovaných této sestře a vzbudivších mnoho po-
zornosti i vzrušení. Obhájce Diederichův upírá sestře
básníkafilosofa každou legitimací k hájení práv na
literární pozůstalost svého bratra. I jeho soukromé
dopisy, na ni adresované, jakmile se jich vzdala
přišly z jejích rukou, stávají se nespornou částí také
literární pozůstalosti a tak musí býti také posuzovány
Předpokládá se, že se i soud k tomuto názoru přidá
Verdiova »Aida« dosáhla v těchto dnech
na vídeňské dvorní opeře 300. představení. Premiéra
její byla v dubnu r. 1874. První stovky dosáhla
»Aida« v 7 letech (1881), druhé stovky v dalších
14 letech (1895), třetí konečně v těchto dnech (31.
března 1908), tedy ve 13 letech.
Klement
Antoine
Gast
Nietzsche
Förster
Nietzscheův
Eugen Diederichový
Diederichův
Aida
Výmar
divadlo op
6
title
Chlapecký svrchník 9 K Chlapěcký oblek 7 K Chlapecká pelerina
Chlapěcký
7
article
Různé zprávy
Různé zprávy
= Co potřebuje ročně elegantní dáma. 120.000
franků! To jest minimum dle mínění Cecilie Sore-
lovy, známé herečky z Comédie Francaise, která jako
jedna z nejelegantnějších dam pařížských udává ton,
a lze s tím vystačiti jen při rozumné šetrnosti, mají-li
se zaplatití všechny nádherné toiletty, kloboukya
kožešiny, jež fashionable dáma musí nezbytně míti.
by svou krásu postavila do pravého světla. Musím se
přiznati, pravila, že bych se 120.000 franky sotva
vystačila a vydám na svou garderobu průměrně nej-
méně 200.000 fr. Kdežto naše babičky vystačily úplně
s třemi toilettami, musí moderní dáma míti dnes nej-
méně 30 nádherných obleků, aby mohla skutečně
elegantně vystupovati a stejně jest i s klobouky. Dří-
ve mohl se nositi klobouk, jenž nestál více než 60 fr.
kus tylu a několik květin. Umělé růže, jichž se nyní
používá ke zdobení klobouků, prodávají se nejméně
po 20 fr. za kus a skutečně elegantní klobouk má
jich aspoň deset nebo dvanáct. K tomu přistupuje
ještě drahocenná tkanina a také jemnější slaměné
pletivo, takže letní klobouk sotva možno poříditi la-
ciněji, než za 500 až 600 franků. A zimní klobouky
jsou ještě dražší. Lze na ně použíti jen nejdražší ko-
žešiny, jež sama stojí nejméně 600 fr. K tomu ještě
drahá aigretta, která také stojí 200 fr., pak práce mo-
distova, takže není žádný div, zaplatí-li se za takový
zimní klobouk 1000 fr. a více. Za lehkou hedvábnou
šněrovačku, která při tom není ani příliš trvanliva,
vydá se průměrně 80 až 120 fr. a elegantní dáma
spotřebuje jich jistě ročně tucet, 20 fr. za ele-
gantní damské punčochy jest zcela obyčejná cena,
nehledě ani k nejelegamtnějším pařížským modárn,
jež jsou mnchem dražší. A k tomu všemu přistupuií
Cecilie Sorlov
Comédie Francaise
8
article
ještě kožešiny. Naše babičky byly hrdy, měly-li pra-
vý tulení žaket, ale moderní dáma octla by se brzy
v rozpacích, kdyby neměla ve své garderobě pět nebo
šest kožešinových garnitur. 10.000 až 20.000 fr. za
garnituru není při tom žádná neobyčejná cena. Je-
dině kožešiny zatíží tedy rozpočet elegantní dámy
velmi značně. Mlle. Sorelova prozrazuje také některé
tajnosti svého vkusu. Zvonovitý klobouk v nových
výstředních faconách se jí už nelíbí a také se příliš
mnoho nosí. Uputstila od něho a hodlá zavésti novou
faconu, která je dle jejího názoru mnohem úhlednější
než zvony. Jest to klobouk la Louis XV. se značně
vysokým vrškem z bílého sametu a okrajem z tmavé
liščí kožešiny. Na levé straně jest nádherná bílá ai-
gretta, jejíž střed zdobí krásný šperk. Celý klobouk
jest skoro okroullý a okraj sotva větší než hlava.
Slečna Sorelova vypravuje též, jak nalézá inspiraci
k novým výtvorům toilettního umění. Často dlí celé
hodiny v galerii obrazů, kdež nachází nejcennější
podněty. Tak inspiroval ji Van Dyck ke kožešino-
vému plášti, jenž se jejím příkladem dostal do mody.
„Ale myšlenky přitcházejí mi se všech stran, často
načrtnu skizzu dle popisu ve staré knize, svůj úspěch
na poli mody však si vysvětluji především tím, že
jsem nadána originálním vkusem. Hleděla jsem vždy,
abych nenosila to; co nosily také jiné a když jsem
poprvé vystoupila jse svými vlastními toilettními vý-
tvory, snášela jsem klidně kritiku svých družek, které
bylo vždy dosti. Mojí odměnou a pomstou pak bylo,
že mne napodobovaly.
Sorelův
le Louis
9
article
= Vrchol roztnlitosti. Z Říma se sděluje: Vrcho-
lu roztržitosti dosáhl mezi ikalskými učenci a umělci
malíř Francesco Podesti, jenž jest návštěvníkům
Říma znám obyčejně jen svými freskami k dogmatu
o neposkvrněném početí ve Vatikáně. Co dokázal
v roztržitosti, převyšuje daleko díla jeho štětce. Přišel
na poštu, aby odevudal peněžní dopis a úřadníku,
který se ho tázal, memohl udati své jméno; vyšel
se složeným svrchnítem pod paží a když jej cestou
chtěl obléci, zpozoroval, že vlastně nese na procház-
ku kalhoty. Byv pozván k hostině, přišel bez kravaty
a sousedu, jenž jej na to upozornil, se omlouval:
„Ano, ano, byl jsem poněkud roztržit při oblékání,
poněvadž jsem najednou učinil znepokojující objev,
že se mi levá noha krátí.“ Soused se podivil a pátral
po příčině. Při tom se ukázalo, že Podesti obul různé
boty s nestejně vysokýými podpatky. Nejkrásnější věc
však vyvedl ve svůj svatební den. Byl zvyklý jako
ženich tráviti večery v rodině své vyvolené a v urči-
tou hodinu odcházeti domů. Po oddavkách byla velká
hostina v rodinném kruhu u rodičů nevěstiných.
Ještě se nedospělo k desertu, když Podesti náhle
pohlédl na hodiny, povstal, pozdravil přívětivě na
všechny strany se slovy: „Je čas jíti domů“ a opustil
společnost, než se kdo nadál. Všichni pohlíželi na
sebe zaraženě, mladá paní ronila již slzy, tchyně
však odhodlaně vyskočila, běžela k oknu a zvolala
na ženicha přes ulici: „Francesco, vezmi s sebou
aspoň svou ženu!“
Francesco
Podest
Řím
Vatikán
10
article
nhabízí český závod
Ant. Hořovský, Praha,
Spálená ulice čís. 19 (proti faře).
Antonín
Hořovský
Praha
Spálená
11
title
(Na venek k výběru)
12
article
Avšak snad ten, jenž byl by spatřil obě tváře,
tvář supa i tvář plížícího se zločince, byl by uznal, že
tvář supa byla méně odpornou a méně ukrutnou nežli
tvář jeho.
14
article
Na sídle zrádkyně!
Na sídle zrádkyně!
Poslání, kteréž si byl Vilém Jordison uložil pro
noc onu, bylo skutečně posláním smrti.
Bývalý ředitel bankovní byl se rozhodl usmrtiti
Marii de la Mothe dříve, nežli by opustil Anglii a ukončiti
tak úkol, který si byl stanovil pro život od té chvíle, kdy
byl sveden k prvnímu zločinu svému a kdy zakročením
policie byla se shroutila celá existence jeho.
Jeden z úkolů, které si byl určil, když byl, opustiv
vězení, seznal, jak jest osiřelým, jeden z úkolů těch
byl splněn; nalezl syna svého.
Avšak nenalezi ho pouze, nýbrž nedav se mu šle-
chetně ani poznati, aby duši jeho nenaplnil zoufalstvím,
postaral se o jeho blaženost, o štěstí jeho pro celý život
Starý muž chtěl takto odčinit aspoň částečně, co
byl zlého učinil v životě jeho.
Nyní nezbývalo Vilému Jordisonu nežli jen oplatiti
dluh svůj té, jež byla jej přivedla až sem, kde se
nalezal, jež byla jej strhla až do této propasti ..
Mysl Jordisonova byla dávno pozbyla rovnováhy
425 —
Jordison
Moth
Vilém Jordison
Anglie
15
article
Skvosvy ty zbaveny byly pouzder svých a zaujímaly
tudíž prostar pranepatrný v poměru k ceně jejich.
Když sluha Lipp rozžal svítilny, usedli oba na
místa svoje a Jordison uvedl stroj v pohyb.
Několik vteřin na to oba mužové projeli dveřmi,
jež byli dokořán otevřeli, ze siré síně podzemní do
tunelu dlouhsího a úzkého, kterým projeli opatrně až
k moři.
Když dlojeli až k otvoru tunelu, měsíc svítil jasně
na široširou trozlohu písku a vody.
Vilém Jordison řídil automobil počínaje od otvoru
chodby podze mní po úzké stezce, jež by pro nezasvěcence
byla zůstala téměř neviditelnou, a jel po ní stále přímým
směrem, až oicitl se u bílého skaliska.
Zde bývalý ředitel bankovní zabočil s automobilem
svým náhle v jiný směr, k žlutému bodu jaké-
musi, který rzářil v temnotě. Bylo to blýskavé světlo
majáku na West Ray.
Oba cemstovatelé projeli bez všeliké příhody ony
písčiny nebezjiečné, kdež se bylo již tolik neštěstí událo
a tolik neoplatrných i chodců zahynulo. Právě zlosy-
nové tito unikli ale všemu nebezpečí, ačkoliv tu a tam
zaboření některého kola zpravilo řidiče automobilu, že
byli odbočili poněkud od bezpečného, pevnějšího pásma,
vedoucího nan říč píščinou.
Potom Vřilém Jordison a sluha jeho Lipp sjížděli
tichounce po lehkém svahu i přejeli čáru hrází, kteréž
zabraňovaly veidě, aby vnikla do nižších poloh vnitřní
země.
Odtud jeli zvolna a opatrně přes bařiny k západu.
Silnice, lsterou projeli, byla o málo víc nežli úzká
v bahně stezka. bylinami zarostlá. Kameny, kteréž pů-
„Cerný automtobíl“.
Lipp
Jordison
West Ray