Dne 16. Května 1914

-CECH

128. číslo Strana 5.

mitra šl. Sandor dovozoval, že vláda jednala .o nejsvědomitěji při stanovení volebních o- <resů. Vzhledem na rozmnožení mandátů nule zvýšen též počet chorvatských poslanců. Potupený maďarský poslanec. Z Pešti, 15. května. „Pester Lloyd“ sdě- uje z Bukurešti: Po včerejší zahajovací schů- á rumunské akademie věd došlo к rozrušu- ící události. Když poslanec uherského říšského sněmu a biskupský vikář velkovarad- ;ký Mangra, který jest členem akademie, ustupoval po schůzi do kočáru před akade- nií, spílal mu větší zástup studentů, kteří ej očekávali před budovou akademie a u- spořádali proti němu velmi nepřátelský pro- ev. Někteří studenti se na něj vrhli a ; tloukl i ho. Kočímu podařiJo-p^, jen těží s kočárem ujeti a posi. Mangru.záchrár liti. „Pester Lloyd“ podotýká к tomu ,ještě: / Uhrách očekává se zajisté všeobecně, že uikurešfská vláda neopomene zjednati při- něřeným způsobem nápravu za potupu, která lyla způsobena členu uherského zákonodár- lého sboru.

Říšský sněm německý. Z Berlína, 15. května. Sněm pokračoval lneš v druhém čtení rozpočtu zahraničního ířadu. — Posi Bernstein (soc. dem.): Náro- lové jsou nám bratry a nepřítelem je ten, cdo je tyranisuje. — Posi. kn. Löwenstein- Vertheim-Rosenberg (střed): Silné německé oďstvo jest prvním předpokladem dobrého loměru mezi Anglií a Německem. Vůči rrancii je třeba omeziti se na vlídné a korektní stanovisko. Jsem potěšen, že státní ta- emník pronesl včera tak silná slova proti štvanicím ruského tisku. Neexistují vážné po- itické rozpory mezi Německem a Ruskem, ež musily by anebo mohly by vésti k násil- lému vyrovnání. Zda totéž je možno říci o xmiěru mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, ) tom lze pochybovati. Rakousko-uherští státníci jednali vůči Rumunsku nejen logicky, lýbrž přátelsky a Učinili vše, aby přiměli Bulharsko к ochotě vůči Rumunsku a tyto ímysly rozbily se jen o zaslepenost jednotlivých bulharských státníků. Italské samostat- ié podniky neměly žádného vlivu na náš po- něr, naproti tomu však poměr mezi Itálií a ?akousko-Uherskem několikráte kolísal. Troj- polek politicky a strategicky se posílil. Spo- ení obou císařských říší ku vzájemnému polku na výboj a odboj zdá se mi národně »sychologickou nutností. Rakousko-Uhersko lisponuje silnou, válečně zdatnou ave válce »svědčenou armádou. Nezapírám, že dnes byl

by snad myslitelným jiný spolek, jenž by pro nás mohl býti ještě výhodnější. To samé platí však také pro Rakousko-Uhersko. — Posi. svob. pán Richthofen: Jsme odkázáni na silnou vývozní politiku a tudíž též na silnou a úspěšnou politiku zahraniční. — Stát. tajemník šl. Jagow: Jest nejdůležitějším ú- kolem zahraničního zastupitelstva pečovati o zájmy obchodu a průmyslu. — Byl schválen požadavek na zřízení generálního konsulátu v Dráči a konsulátu ve Skoplji. Rozpočet byl pak ve druhém čtení vyřízen.

Belgický školní zákon. Z Bruselu, 14. května. Senát přijal školní zákon většinou 68 hlasů. Liberálové a socialisté opustili před hlasováním zasedací síň, podavše protestní prohlášení proti zákonu.

První máj na Rusi. Z Petrohradu, 14. května. První květen minul v celé říši klidně. Dle oficielního údaje stávkovalo v Petrohradě 130.000, v Revaíu 6000, v Nižním Novgorodě 9000, v Moskvě

22.000. i , Ulster zbrojí. Z Glasgova, 14. května. Celní úřady zabavily 500 bodáků, které byly dopraveny s parníku, plujícího z Londýna, na parník, určený do Mulroyportu v hrabství donegal- ském.

Delegace. Spojené čtyři výbory uherské delegace sešly se dnes odpoledne ke schůzi. — Společný ministr financí ryt Biliňski:

К vyvážení kmetů má se přihlížeti rovnoměrně s jinými důležitými otázkami finančními. Dosud hospodaří se již po třetí rok bankovními zálohami, jež jsou drahé a nepovzbuzují tudíž к tomu, aby vyvážení bylo urychleno. V třetím roce přijdeme pravděpodobně na 30 mill. К. Je-li správným odhad, že celý kapitál na vyvážení kmetů representuje cenu 140 mill. K, bylo by dílo to skončeno za 14—16 let. Co se týče zadání

železničních staveb, budou plně uhájeny zájmy Uherska. Ani rakouskému, ani uherskému průmyslu nemá se státi bezpráví. O jazykové otázce prohlašuje ministr: Mám souhlas obou vlád ku podání zákona osnovy v zemském sněmu, kterou se, vyjímaje železnice, stanovila srbo- —«—a—a——— Z Pešti, 15. května.

chorvatština za vnitřní a vnější úřední řeč Práva maďarské a německé řeči budou však úplně zachována. — Zpráva byla na to vzata na vědomí a schůze skončena.

Douč přelíčení s Rusíny. Ze Lvova, 15. května. Na dotaz obhájcův prohlásil dnes svědek Duliškovič, že z četných doporučujících listů, které mu byly dány к disposici, odevzdal jen část adresátům. Několik z nich dosud má, z ostatních pořídil si fotografické snímky. Hr. Bobrinský prý mu radil, aby přestoupil к pravoslaví v Uhrách a ne v cizině, aby se tím* vyvrátila domněnka, že byl v Rusku přemluven к přestupu. Svědek jel po druhé do Kyjeva a ne do Petrohradu, poněvadž mu to hr. Bobrinský doporučil. Bobrinský poslal také do Pešti knihy na adresu sestry Duliškovičovy. Svědek odpovídá pak ještě na několik otázek o organi- saci ruskohaličského spolku a poměru hr. Bobrinského к sv. synodu, pak o své schůzce s drem. Romanem Gerovským v Karlových Varech. Na to byl vyslechnut jako svědek chovanec žákovského internátu v Gorlicích' Jurkovský, a čteny četné lístky a dopisy nalezené u obžalovaného Bendasjuka, m. j. od Romana Gerovského, Verguna a Pašalova. Byl' také čten dopis Bendasjukův ředitelství tiskárny Stauropigianovy s prosbou, aby mu zaslalo 3 výtisky jeho ruské gramatiky, o níž je v Rusku zájem, chce prý je zasiati hr. Bobrin- skému, rusko-haličskému spolku a Slovanskému spolku.

R situaci na RaUtánč. Vilém Albánský do Skadaru. ‘ . Z Dráče, 14. května. Dvorní maršálek Trotha odjel dnes do Skadaru učinit přípravy к cestě knížete do Skadaru.

Spoicná Státy proti Mcxiliu.

Suafoíanslté pomněntiy. Dějepisné zprávy o sv. Janu \re;>o- nuckem dlužno hledati již v nejstarších do- >ách, chceme-li vyvrátit útoky těch, kteří endenčně tvrdí, že sv. Jan Ne pomůcky ni- ;dy nežil. Zprávy takové podává nám již obní spis arcibiskupa pražského Jana z Jen* týna z roku 1393 (uchovaný ve Vatikáně).r (aplam téhož arcibiskupa sepsal životopis větce, jehož nazývá „mučedníkem vátým.“ V „Historii křesťanské církve“ - knize to z let 1378—1422 — jest rovněž minka o světci našem, jehož nazývá „Bohu nilým“. Podobné svědectví vydává „benát- iká kronika“, (nalezena Palackým), kronika ipská, falcská; totéž vypravuje rektor Ví- leňské university Tomáš Eberdorfer z Ha- elbachu, jenž roku 1433 meškal v Praze. Yavíf doslovně, že Václav IV. „dal Jana, povědníka své manželky a magistra boho- toví do Vltavy shoditi, protože řekl, že jen en jest hoden královského jména a hoden, do dobře vládne a pak že zpovědního ajemství, jak se vypravuje, nechtěl poru- iti.“ Totéž vypravuje i Pavel Žídek ve své iSprávovně“ roku 1470 kronikář Manlius

Hořelický z Lužice roku 1561, Bartoloměj Paprocký z Glogol kolem r. r. 1602 a j. Zprávy jsou tudíž staré a psané dávno před Jesuity. Některé zprávy dějepisné o hrobě sv. Jana Nepomuckého. Životopis sv. Jana Nep. jest znám většině našich čtenářův. Ale daleko méně známá jsou některá data o hrobě jeho. Když totiž tělo světcovo vynořilo se na břeh Vltavín nedaleko nynějšího klášte- ' ra Milosrdných bratří, bylo vzato a pochováno ve zvláštním, dosud zachovaném sklípku v chrámě svatovítském, do něhož se vcházelo po 11 schodech. Otvor byl uzavřen kamenem a později ohražen z úcty к svátému mučedníkovi železnou mříží asi kolem roku 1450. Čteme totiž v žitavské kronice, psané v 15. věku: „Tentýž Jan z Po- muku v mbci Boží působí mnoho zázrakův a jest hrob jeho mříží obdělán, aby nikdo nemohl šlapati po něm.“ R. 1553 dal děkan svatovítský Václav z Wolfemburka poříditi kolem náhrobního kamene ještě mříž jednu, vyšší a ozdobnější, jež několikráte byla o- pravována. Na desce byl již v 14. století vytesán nápis „Joannes de Pomuk“. Kámen ten rozlomil se roku 1719 při otevírání hrobu, načež uložen byl v blízké kapli Navštívení Panny Marie. Když pak roku 1729 byl,

Pád Tampica. Z Brownsville (Texas), 14. května. V; o* ficielní zprávě konstřtucionalistického guvernéra v Mata moru o pádu rTampica — ve středu večer — se praví: V pondělí večer bylo před Tampicem postaveno deset děl a 14 kulometů a v úterý byla zahájena palba. Dělová palba spolkového vojska neměla účinku. Dvě lodi vpluly za boje do řeky Ra- sv. Jan Nep. za svátého prohlášen, pomýšleli mnozí ctitelé jeho, kterak by tělo světcovo důstojněji uložili а к tomu cíli byly uspořádány sbírký. Z těch pořízen nynější stři-, brný náhrobek, který jest dílem vídeňského zlatníka Fr. Jos. Seitze a pochází z r. 1736.* Celková váha stříbra obnáší 36 starých centů. Vrchol náhrobku tvoří stříbrná rakev, nesená dvěma anděly. V ní uložena jest rakev křišťálová s téfem světcovým, na jehož skráních spočívá koruna zlatá, podobající se vavřínovému věnci. Než ani původní hrob světcův nebyl zapomenut. Sloužilať se v něm i nadále mše svátá až do roku 1782. Dnes ještě dvířka ukazují vchod do něho nedaleko nádherného náhrobku, který později ještě více byl vyzdoben, tak že není mu takřka rovmého na celém1 světě.

Oltář sv. Jana Nep. v Litoměřicích. Je to charakteristické pro úctu sv. Jana Nep. že byly mu stavěny oltáře dřív, nežli za blahoslaveného byl prohlášen. Tak ku př. dal biskup Jaroslav hrabě ze Šternberka ve stolioném chrámu litoměřickém posta- viti světci našemu oltář, který dárce posvětil roku 1693. Oltář má nápis: „Ke cti a slávě sv. Jana Nepomuckého, ochránce dobrého

jména“. Starší oKáře nápisu toho nemají,; ,jef vždy ku, jménu světcovu, připoj en