Periodikum ALTO Viewer

1 article

mavý byl koncert vsetínský tím, že provedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany »Má vlast. přítomna byla dcera zvěčnělého mistra paní Hej- dušková, která až k slzám pohnuta děkovala po koncertě dirigentu za vzorné provedení díla otc svého.

Smetan

2 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Soudní dohra milostného románku s veselým zakončením. Delikátní záležitost zvláštního rázu zaměstnávala dne 20. t. m. čtyřčlenný senát krajského soudu v No vém Jičíně. Před 4 lety zemřel v N. Jičíně městský stavitel L. Již za jeho života bydlel u manželů L svobodný adjunkt městského úřadu stavebního, Po smrti stavitelově bydlel R. u vdovy L. dále Před několika měsíci se však R. oď vdovy odstě hoval a ihned na to obdržela vdova i její švakr od R. dopisy, v nichž tento vyhrožoval, že prozradí, že vdova udržovala po celou dobu vdovství, ba již za živobytí svého manžela s ním milostný poměr a ne- obdrží-li ihned 10.000 K, že podá na vdovu žalobu na náhradu stejného obnosu za to, že jej svou láskou duševně i tělesně úplně zničila (!). Dopisy odevzdány byly státnímu zastupitelstvu, které za- vedlo proti R. trestní řízení pro zločin vydírání. Nežli však došlo k líčení, usmířila se vdovička zase se svým milencem a při líčení se sepjatýma rukama a se slzami v očích prosila soudce, aby miláčka je- jího od obžaloby osvobodili. Poněvadž pak R. dělal dojem člověka ne docela normálního, byl skutečně od obžaloby osvobozen. S netajenou radostí opou štěli milenci ponurou soudní síň a bude prý z nich brzy šťastný párek.

Jičín

3 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Slavnosti.

4 article

Praha Slovensku. Částí programu této vel- ké slavnosti dne 8. a 9. května budou též slovácké tance. K vůli nacvičení několika těchto tanečních čísel pořádají se na Žofíně taneční hodiny. Dámy v imposantním počtu je navštěvují. Dnes večen v a bod. je obvyklá taneční hodina.

Praha Slovensko Žofín

5 article Z úřadních zpráv.

Z úřadních zpráv. Věstník ogobní. František Radouš v Opočně vykonal přísahu jako úřadně oprávněný zeměměřič a zemědělský technik. Místa učitelská ve školním okresu pardubi- ckém: říd učitelů s nábož. způsobilostí v Litětinách a Ohrazenicích; učitele pro II. odbor na chlap. v Par- dubicích, učitelů I. tř. v Ohrazenicích, Svinčanech a Volči, II. tř. v Kuněticích a Vosicích. Žádosti od 21. dubna. Místa učitelská ve školním okresu novopa- ekém: správce školy s náboženskou způsobilostí v Bezníku, učitele I. tř. ve Vrchovině, II. tř. v Čisté (dvě), Hněvčevsi, Horní Kalné, Oubislavicích a Tře- bihosti, učitelky II. tř. na dívčí v Nové Pace. Žádosti od 19. dubna. Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze „Pražská továrna na automobily, společnost s ruče- ním obmezeným“ (také po německu) v Praze. Společ- nost ustavila se na smlouvě ze dne 27. března s do- datkem z 8. dubna t. r. s kmenovým kapitálem 900.000 K, na nějž v hotovosti splaceno 300.000 K Jednateli jsou Fr. sv. p. z Ringhofferů mladší, pro- kudista firmy „F. Ringhoffer“ na Smíchově (jeho ná- městek Fr. Svoboda, ředitel této firmy) a Bohuslav Mařík, vrchní ředitel Českomoravské strojírny v Praze (jeho náměstek Josef Macháček, obchodní ředitel této firmy). Zapsané firmy. U soudu v Písku: „Moric Le- derer“ „Moriz Lederer“ v Bělčicích, obchod dle § 38. živn. řádu. — U soudu v Kutné Hoře: „Rudolí Horner“ v Čihošti v okresu ledečském, obchod dle § 38. živn. řádu. — U soudu v Králové Hradci: „Emil Fuchs“ v Náchodě, obchod se zbožím lněným a bavlněným.

Radouš F Ringhoffer Svoboda Mařík Macháček Lederer Horner Fuchs Opočeň Litětiny Ohrazenice Svinčany Voleč Kunětice Vosice Bezník Hněvčeves Horní Kalná Oubislavice Nová Paka Praha Smíchov Francie Písek Bělčice Kutná hoře Čihošť Náchod Moric Le U soud v Králové Hradec

6 article Zemřeli v Praze.

Zemřeli v Praze. Dne 15. dubna 1907: Fejfarová Josefa, mam- želka obuvníka, 55 roků, 1329—II. Haasová Kamilla, soukromnice, 42 roky, 1580—II. Machutova Emilie, dcera dělníka, 4 roky, 645—II. Saugl František, syn dělníka, 7 měs., 25—V. Kočí Jan, revisor dráhy, 59 r., 350—VII. Šelanský Josef, dělník, 72 roky, 238—VIII. — U Milosrdných bratří: Němec Václav, děl- ník, 67 roků. — U Milosrdných sester: Krčko- vá Marie, vdova po zedníku, 67 roků. Trojanová Anna, služka, 77 roků. — V josefovské nemocnici: Berglová Berta, švadlena, 32 roky. — V městském chudobinci: Ryba Václav, býv. krejčovský mistr, 73 roky. — V městském chorobinci: Altova Jana, 51 rok. — Ve všeobecné nemocnici: Bobková Antonie, manželka dělníka, 351/2 roku. Bro- decká Anna, vdova, 74 roky.

Haasová Machutův Emilie V Kočí Jan Josef Němec Václav Marie Trojanová Ryba Bro Praha Fejfarová Josef Saugl František Krčka Anno Berglová Bert Altův Jan Bobková Antonia

7 article Aréna na Smíchovň (blíže Palsckeh

Aréna na Smíchovň (blíže Palsckeh Začátek o 7. hod. V úterý 23. dubna. Novinka. Panenka. (La Poupée.) Opereta o 4 jedn. Text dle básně Maurice Ordoneaua. Přeložil V. Táborský. Hudbu složil E. Andran. Rež. A. Vaverka.

Panenka Mauric Ordoneau V Táborský E Andran A Vaverka Le Poupée

8 article Pištěkovo lidové divadlo viaehrvdcok

Pištěkovo lidové divadlo viaehrvdcok Začátek o 7. hod. V úterý 23. dubna. Lidové představení při malých cenách. Novinka. Staří záletníci. Novinka. Velká fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Na- psal K. Fořt. Hudbu komponoval a řídí R. Piskáček 7996 Režisér J. Pulda. Zejtra při malých cenách: Staří záletní ci.

K Fořt R Piskáček J Pulda Pištěkův lidový divadlo

9 article Nové lidové divadlo v Praze VIII. “ vEbrn

Nové lidové divadlo v Praze VIII. “ vEbrn Ředitelka Mary Kučerová-Groszova. Začátek o 1/28. hod V úterý 23. dubna. Ve prospěch Gustava Ekla. 8061 Po prvé. Mistr Bedrník a jeho chasa, aneb: Kozel zahradníkem. Výpravná fraška se zpěvy o třech jednáních a šesti dděleních. Napsal J. Vilhelm. Režisér Jan Hurt. na Král. u Deutschů

Maro Kučerová Groszův Ekl Bedrník Vilhelm Hurt Král Deutsch Nová lidový divadlo v Praga

10 article

V úterý 23. dubna.

11 article Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo,

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo, 175. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Žena Sokratova. Komedie o jednom dějství. Francouzsky napsal Theo- dore de Banville. Veršem přeložil Bohdan Kaminský Režisér Gustav Schmoranz. OSOBY: Sokrates, Jan Vávra. Xantippa, Hana Beno- niová. Myrrbina, Marie Laudová. Draches, Karel Že- lenský. Antisthenes, vojín, Jaroslav Hurt. Praxias sochař, Karel Hašler, Eupolis, humorista, Emil Focht. Bacchis, Zdeňka Rydlova. Melitta, Helena Tovarnická Muži a ženy athenské, otroci. V Athénách, v domě Sokratově, r. 429 před Kristem. Nevysloveno. Hra o jednom dějství. Napsal Emil Tréval. Režisét Karel Mušek. OSOBY: Žofie, Isa Grégrova. Advokát, Jaroslav Hurt. Doba přítomná. Zima. Hra o jednom dějství. Složil Karel Leger. Režisér Florentin Steinsberg. OSOBY: Zámecká paní, Ludmila Danzerová. Stani- slav, Rudolf Deyl. Ludmila, Zdeňka Rydlova. Farář, Pravoslav Rada. Marta, Marie Ryšavá. Děj v prosinci na zámku v podhoří. Doba přítomná. Nový sport. Veselohra o jednom dějství. Napsa! Karel Jonáš. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Lambert, majetník velkostatku, Alois Sedlá- ček. Betty, jeho choť, Marie Laudová. Kladarský, báň- ský úřadník, Karel Hašler. Služka, Růžena Havelská. Doba přítomná. Konec o 3/410. hod Začátek o 2. hod. Po druhé hře přestávka. Odpoledne Ve středu 24. dubna. V nížině. Ve středu 24. dubna. Pohádka o Honzoví. Večer.

Král Sokratův Theo Banville Kaminskij Schmoranz Sokrates Vávra Hana Beno Myrrbin Laudová Draches Karel Hurt Hašler Eupolis Focht Rydlův Melitt Tovarnická Krist Tréval Karel muška Žofie Grégrův Leger Steinsberg Danzerová Staňa Deyl Ludmila Rada Mars Ryšavá Napsa Karel Jonáš Sedláček Lambert Alois sedlat Betty Růžena havelský Praha Atény národní divadlo

12 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy:

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy: V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru Začátek o 7. hod. V úterý 23. dubna. Ve prospěch paní Anny Bermanové. Slavnost založeni. Po prvé. Po prvé. Žert o třech dějstvích. Napsal G. z Moserů. Přeložil E. Bozděch. Režisér Jar. Počepický.

Berman Žert E Bozděch Počepický Praha lidový divadlo Moser

13 article Káva pražená.

Káva pražená. Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/, kg. K 2.40 Vídeňšká původní směs . . .. 1/2 „ „ 2.- Vídeňská kavárenská směs . 1/2 „ „ 1.60 1/2 „ „ 1.40 Terstská rodinná smě

Louvre kg Vídeňšká terstský rodinný

14 article ALOSPEL,

ALOSPEL, =Praha, Platýz.

Praha Platýz

15 article

krátké, svalnaté ruce, prsty s chloupky mezi klouby tlustý krk, svědčily o neobyčejné síle. Nejen že necítil tíži nacpané mošny, visící mu na zádech, ale zdálo se, že by jej nestálo pražádné námahy, vyzdvihnouti na ramena třebas mlýnský kámen. Mluvil úsečně a hlas jeho zněl dutě, jako ze sudu. Třetí společník byl neduživý, maličký stařeček, všecek věkem shrbený, jemuž se mohlo směle hádat osmdesát let; svraštělá tvář, jejíž rysy jakoby byly staženy, jevila výraz žalostný, ponížený a podlízavý. Oči jeho viděly dosud dobře, avšak stařec, podro- buje se svému smutnému osudu, zamhouřil je, jakmile vstoupil do světnice a uviděl tam při světle louče cizího člověka. Smíšek mezitím opatrně kráčel napřed, opíraje se jednou rukou o hůl, již držel vyzáblý, bledý, asi osmi- letý hošík, který měl takové střevíce, že hodily by se ně- jakému obru; druhou rukou rozháněl se ve vzduchu, takže jeho dlaň náhodou zasáhla obličej stařečkův. I vykřikl seč mu hrdlo stačilo: »Oslep! oslep' 1 milí kamarádi, oslep'! Poslyš, Ver- stane (tak jmenoval se obr), jen se podívej, náš staroušek oslep'! a teď ještě viděl, nedávno oslep' a už nic nevidí, chudáček !« »Mlč, je tu někdo cizí . . .« zašeptal Verstan. »To je náš,« odvětila Gračicha také šeptem a šl zavřít dvéře. »Proč's nám, matko, nic neřekla?« zvolal smíšek: »hihihi! to je tak, jako když někdo koupil krávu, přived ji domů, cbtěl si ji podojit a on to byl býk!« dodal a podepřev si ruce o boky, postavil se jako voják.

Smíšek Verstan Vera

16 article

»To je jeho chlapsc?« otázal se Verstan, ukazuje stařeně na Stěpku. »Můj!« ozval se Filip, jenž po prvním zběžném po- hledu nabyl odvahy. Smíšek se zastavil, pozorně naslouchaje hlasu ne- známého. Kdyby ho byl slyšel třebas před desíti léty, ne- byl by se zmýlil, ale tento hlas mu nebyl znám; maje Filipa za svého soudruha slepce (soudil tak dle přítom- nosti hocha), obrátil se k němu s otázkou: »Odkud jsi, nebožáku?« »Jdu světem . . « »Tak, to je hezké, to mám rád,« prohodil slepec tonem nedůvěřivým a vysměvačným, »ale ať jsi přišel odkudkoli, šel's dobře, ke kmotře na návštěvu, to je hezké!« Avšak neuspokojen patrně neurčitou odpovědí Fili- povou a nucen podezřívající zvědavostí, jež je slepým lidem vrozena, smíšek obrátil se k svému průvodci a řekl mu svým nářečím *), aby ho dovedl k cizímu hochovi; zastaviv se u Stěpky, slepec neočekávaně položil mu na hlavu volnou ruku a tak rychle ohmatal jeho obličej, že chlapec neuspěl se odvrátiti. »Aj, aj, tomu prší do nosu! . . . a zuby má za- ječí — to musí být povedený klouček . . . Míško, dej pozor, nechoď k němu blízko, kousne tě! . . .« pravil slepec. »Koukněme se . . . i ty kluku! počkej, ty by se's chtěl prát?« dodal, ucítiv na ruce Stěpkovu pěst, *) Tulští a rjazanští žebráci, kteří tvořili v té době jaksi jedinou rodinu a kteří chodili po žebrotě ze řemesla, mluvili zvláštním, mezi sebou umluveným jazykem.

Smíšek Filip Stěpka Stěpkův