2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
5
article
Proti řeholím.
Pařížský »Le Siěcle« se dovídá, že kromě
jesuitů a assumptionistů i františkáni a kapucíni
budou z Francie vypovězeni. Zajímavé jest odů-
vodnění tohoto opatření ve Francii proti těmto
dvěma posledním řádům; pravíť se v něm, že
kongregace ty, pěstujíce jediné žebrání (la men-
dicité), stávají se veřejnosti obtížnými. Jak se
»Siecle« dovidá, povede se rovněž tak i řádu
sv. Augustina.
K zápletce jihoamerické.
Kolumbijská vláda přijala již nabídku
Spojených států na prostředkování jich ve sporu
s Venezuelou. Bude-li ale válka zažehnána,
záviseti bude od toho, zdaž také Venezuela
prostřednictví toto přijme. Určitá odpověď vlády
venezuelské není dosud známa, ale okolnost,
že orgán její »Carcas Republica« ve článku
velmi bojovném prohlašuje další shovívavosta
další vyčkávání oproti Kolumbii za zbabělost,
nezdá se býti věštbou míru příznivou.
Mezi tím povstalei proti vládě kolumbijské
zbraní se chopivší počínají si velmi čiperně,
zvláště díky podpoře, poskytované jim vládami
republik sousedních. Oblehli, opatřivše si dvě děla
moderní, i město Boca del Toro; zbraně
munici poskytli jim Costarica a Nicaragua. Po-
stavení jejich kolem města jest silné. Úřady
ve městě prohlásily válečné právo. Dva. Němei
byli pro svou kritiku těchto úřadův zatčeni, ale
na zakročení německého konsula opět propu-
štěni. Doprava mezi přístavem města a mez
ostatními přístavy kromě Colon byla zakázána.
Konsulární agent Spojených států pohrozil při-
voláním vojenské lodi »Machias« nebude-l
zákaz zrušen. Na mnohých domech vzlýčeny
vlajky americké, anglické, německé a francouz
ské, aby bojující strany šetřily neutrality jejich
Augustin
Francie
spojený stát
Venezuela
Kolumbie
Boca del Toro
Le Siěcle
Carcas Republica
6
article
K rozsudku gumbinskému.
K rozsudku gumbinskému.
V revisi proti rozsudku pronesenému v zá
ležitosti zavraždění rytmistra Krossigka nemůže
býti prý již, jak se z Gumbin oznamuje, po-
chybnosti. Zvláště proto prý, že dnes prý už
příslušné vojenské instance uznávají, že major
Ziermann od 11. pluku dragounského, náležející
vrchnímu vojenskému soudu, protizá konn
mezi soudce při procesu tom vřaděn byl, po-
něvadž nenáleží k soudeům, kteří již p řed
1. lednem t. r. dle zákona za soudce se
stanoví.
Soud nad Jaurěsem.
V šobotu shromáždili se v Paříži delegát
soeislistiekých skupin, aby vynesli ve známé
záležitosti soud nad poslancem Jaurěsem, jed-
ním to z dosavadních vůdeů strany a snad nej
lepším řečníkem jejich. Usnesli se jednohlasně
vyloučiti ho z protiklerikální socialistické
strany, poněvadž »jeho činy nesouhlasí s my-
šlenkami, jež denně v projevech svých hlásal.«
Jaurěsovi kladou soudruzi jeho, jak známo, za
vinu, že připustif klerikální vlivy na výchovu
svého dítěte.
Jaurěs
Paříž
Jaurěs
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Za Žižkova. Seznam voličů v Žižkově
pro volbu poslance za obce venkovské na sněm
království českého vyložen jest u městského
úřadu v Žižkově v I. patře, čís. dveři 10, na
dobu 14 dnů od 5. až včetně do 19. září 1901,
aby každý do něho mohl nahlédnouti. Rekla-
mace podati lze v uvedené nepřestupné 1ádenní
lhůtě u městského úřadu v Žižkově v hodinách
úřadních od 8. hod. dop. do 2. hod. odpol.
Z Hlinska. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné z okresu hlineckého úsnesli se
jednohlasně navrlinouti za kandidáta poslanectv
sněmu král. českého za venkovské obce hli-
necké, skutečské a vysokomýtské svého dosa-
vadního poslance p. MUDra. Ed. Grlégra
přísedícího zemského výboru a říšského poslance
v Praze.
Z Luže. Občanský klub pro Luži a okol
usnesl se jednohlasně voliti opět za poslance
venkovských obcí vysokomýtských na sněmu
král. českého p. MUDra. Ed. Grégra, ktery
okres tento již 40 let na sněmě zastupuje.
Rekl
Mudra
Luža
Grégr
Žižkov
Hlinsko
Praha
Luže
8
article
Ze Sobotky. K první zprávě o kandida-
tuře za venkovské obce okresu soboteckého
sděluje se nám, že důvěrníky národní strany
svobodomyslné navržen byl za kandidáta posla-
nectví sněmu zemského pan František Hav lík
rolník ve Vestci u Sobotky, předseda hospo-
dářského spolku pro okres sobotecký a náčelní
selského banderia.
Z Březnice. Pan Josef Novotný, okresn
starosta březnický, kdysi zvolený stoupenec ná-
rodní strany svobodomyslné, nyní agrárník
člen sdružení zemědělců, svolal na neděli, dne
1. září t. r., do okresního výboru březnického
tajnou a důvěrnou schůzi důvěrníků agrárního
sdružení z okresu březniekého, blatenského
mirovického. Účel schůze týkal se patrně vy-
psané volby do zemského sněmu. Ačkoliv ke
schůzi bylo vydáno pozvání mnoho, dostavil
se, mimo svolavatele, účastníků pouze 11 z nej-
bližšího okolí města. Ke schůzi pozvaní snac
omylem nebo zůmyslně důvěrníci strany svobodo-
myslné se nedostavili. Ze slabého účastenství
i z průběhu schůze samé, pokud známo, možno
souditi, že kandidatura opětná p. poslance Jos.
Hav
Novotná
Jos
Sobotka
Vestec u Sobotka
Březnice
strana svoboda
9
article
Novotného nenalézá ani v nejbližším okolí jeho
působení souhlasu a obliby, tím méně jím vý-
hlašovaný program agrární.
Politický charakter. Píše se nám z Par-
dubic: Minulý pátek konala se zde schůze
»Selské politické jednoty pro okresy pardubický
holický a přeloučský«, do které dostavil se též
bývalý poslanec pan Jos. Komárek. Pří-
tomnost jeho překvapila proto, poněvadž tento
pán neuznal za celou minulou volební periodu
snad ani jednou za potřebí dostaviti se
do schůze voličské a zde složiti účty ze své
posavadní činnosti, vlastně nečinnosti a sluší
tudíž poslední návštěvu jeho na schůzi Selské
jednoty pokládati za zjev výjimečný. Pravá pří-
čina ovšem vynikla teprve během schůze.
Pan Komárek, který ještě před týdnem
dušoval se, že umře jako Mladočech, učinil ne-
očekávaný přemet a prohlásil udivenému poslu-
chačstvu, že se z něho přes noc stal agrárník
a že ucházeti se chce o důvěru voličstva ni-
koliv jako svobodomyslník, ale jako poslušný
nohsleda pp. Kubra, Hrubého atd. V překvapení
Novotný
Jos
Komárek
Kubr
Hrubý
10
article
které po tomto neočekávaném bravurním skoku
pana kandidáta zmocnilo se valné části poslu-
chačstva, stalo se, že z přítomných svobodo-
myslných voličů hlasovalo 18 pro kandidáta ná-
rodní strany svobodomyslné pana V. Pilaře,
mlynáře z Valů, a 24 agrárníků, vedených pp.
Markalousem a Tužílem, zvedlo ruce pro pana
Komárka, mnozí pak, jati úžasem nad jednáním
týden starého tohoto agrárníka, zdrželi se hlaso-
vání. A tomu říká »Obrana« obrovská vět-
šina!! K učiněnému dotazu, proč stala se
s p. kandidátem takřka přes nocstaková změna,
odpověděl p. Komárek, jemuž po šesti letecl
panující parné slunce a naděje na opětný mandát
rozvázaly k radosti několika jeho věrných ko-
nečně až dotud moudře zamlklá ústa, že s tra na
svobodomyslná uvrhla celocuc tlž
úpravy platů učitelských na rol
nictvo. Ačkoli ví, že náklad jen na rolnictvo
uvalen býti nemůže a dle usnesení sněmovního
zemskou přirážkou uhražen býti nesmí, neostýchá
se tvrditi takovou nepravdu.
Deserer p. Komárka strana svobodomyslná
nie neztratila a strana agrární ničeho nezískala.
Rolnictvo našieh okresů dá p. Komárkovi, který
na sněmu král. českého po plných šest le
s uznání hodnou vytrvalostí mlčel, důkladně z
vyučenou. Ten, kdo nedovedl pracovati pro nás
jako rolník, nedovede nám ničeho vymoci ani
jako agrárník. Naše rolnictvo jest příliš uvědo-
mělě, než aby sedlo na lep politickým přeběhlí-
kům. »Obrana zemědělců« známým svým jizli-
vým způsobem ofírá se také o našeho řišského
poslance p. Fr. Udržal a, statkáře z Dol.
V Pilař
Vala
Markalous
Tužíl
Komárek
Udržal
Dolo
11
article
Rovné a v dětinné radosti tleská ručkama, že
prý doma ubývá mu půdy pod nohama. Ubezpe-
čujeme však, že p. Udržal, poetivý, upřímný
vždycky přímý český sedlák, nepřitel falšea
klamu, způsobí pánům agrárníkům ještě mno-
hou hořkou chvíli. Bude se ucházet o důvěru
voličstva tam, kde se pánům generálům ze Sdru-
žení nejméně bude libit. My mu však zacho-
váme důvěru neztenčenou, ba přilneme k němu
tím vroucněji, čím více zloba odpůrců snažiti
se bude lesklý jeho štít jedovatou pomluvou
pokáleti, neboť z dosavadního jeho nezistného
působení na poli veřejné práce odnášíme si to
neochvějné přesvědčení, že se mu vždy jedná
jedině o prospěch rolnictva a dobro vlasti.
A tento náš názor, dá bůh, že stane se ma-
jetkem všeho uvědomělého rolnictva, jež k obraně
svých zájmů potřebuje mužů dokonale znalých
jeho potřeb, především pak rázných a pevnýeh
čharakterů a nikoliv povídšlků, kteří vedou
obchod s politickými převlečníky
Udržal
bůh
Sdr
12
article
Poslanec Reichstädter před svými
voliči v Mlatku. V neděli dne 1. září pro-
mluvil na veřejné schůzi voličů v Místku, velice
četně navštívené, poslanec Reichstädter o parla-
mentních poměrech, o své činnosti a svém po-
stupu. Řeč jeho provázena byla souhlasem. Z
rolnictvo promluvil starosta z Rychaltie, děkuje
p. poslanci za jeho působení. Také starostaa
rolník pan Havránek z Paskova vyslovil se
s uznáním a vyzval shromážděné k provolání
»Slávy !«, což učiněno. Potom národně-sociáln
důvěrník p. Fiedler z Místku navrhl ná-
sledujíeí resoluci: »Mý shromáždění voličové na
veřejné schůzi, dne 1. záři v Místku
konané, vyslechnuvše řeč našeho poslance z
V. kurii, Fr. Rostislava Reichstädtera, souhla-
síme s činností jeho, děkujeme mu za práci,
pro zdejší kraj vykonanou, projevujem
mu úplnou důvěru a žádáme, aby i nadále
neohroženě hájil zájmy lidu českého, ze všech
stran utiskovaného. Ponecháváme mu úplnou vol-
nost v jednání a žádáme, aby i nadále v českém
klubu vytrval, neboť spojenými silami domůžeme
se více, než jednotlivě.« Resoluce tato schvá-
lená jednomýslně. — Potom následoval
rozhovor o starobním pojišťování a promluvil
v delší, souhlasem provázeně řeči p. Adamíra
z Brna, pak obč. Riedl, p. Šebesta a Macha.
O zápisu do škol mluvili pp. Procházka a
Zaoral z Mor. Ostravy.
Reichstädter
Havránek
Fiedler
Adamíra
Riedl
Šebesta
Mach
Zaoral
Mor
Místek
Paskov
Francie
Brno
Ostrava
13
article
Ve Frenštátě pod Radhoštěm
promluvil posl. Reichstädter před četně
shromážděnými voličí na veřejné schůzi ve
»Slavii« v neděli dne 1. září večer. Též zde,
jako v Místku, setkal se s úplným souhlasem,
Zemský poslanec p. dr. Parma dlumočil přání
voličů a uznával vřele činnost posl. Reichstädtera,
»k němuž si voličové mohou gratulovati«. Z
živnostnictvo a dělnictvo promluvil p. Kaděr
a navrhl v podstatě stejnou resoluci, jak byl
v Místku přijata, s projevem neobme-
zené důvěry. Rovněž zde přijata resoluce
jednomyslně. Pak zahájen rozhovor o sta-
robním pojišťování.
Reichstädter
Parma
Kaděr
Frenštát pod Radhošť
Místek
Slavia
14
article
Trutnovský Národní dům.
Trutnovský Národní dům.
Bylo to koncem října minulého roku, když
pod záštitou bodáků a četnických piklhauben
otovírali trutnovští Čechové svůj Národní dům.
Dálo se to za okolností, jež vzrušily zájem cel
české veřejnosti. Již ouvertura německá k této
slavnosti, kterou složil purkmistr Rauch v tele-
grafických značkách k instanci, jež mu měla
poradili, jak zameziti bouřím, které najisto prý
v den otevření domu očekává a jak odvrátiti
pozornost rozzuřených Germánů, aby je nena-
padlo snad kámenovati slavnostní vlak z Par-
dubic, prozrazovala, že není Němeům lhostejno,
vyrostl-li jim na území, mrveném německou
kulturou, český hřib. Abnormální prý tento
zjev, psala liberecká »Volkszeiťung«, tento vřed
na čistém němockém těle, vyrostlém mezi drvy
od věků německých Krkonoš, musí odstraněn
býti šikovnou operací, když v zárodku se nepo-
dařilo všelijakým německým »mazáním« a ná-
plastémi ho rozehnati. A hořčičné semínko
zasévané tak pilně pochopy libereckého kádru
od Aše až po Liberec a odtud až po Jihlavu a
Svitavu na straně druhé bují roztomile. Mete-
orologické německé stanice trutnovské docházeji
prý ustavičně zprávy o srážkách, které způso-
bují ti zlí Češi svojí panovačností a nesnášen-
livostí, a kteří kde jen mohou, kalí německému
beránku vodu. Orgán této stanice, ctihodný
»Trautenauer Zeitung«, theorotieky pak poučuje
o střílení do českých mračen a upozorňuje
především na mrak, který se nad samotným
Trutnovem zahnízdil, na český Národní dům.
Do toho se musí páliti ony pověsíně, (rhavé
rakety, nemá-li s něho spadnouti na Trutnova
okolí české krupobití. Výzva tato nezůstala
ovšem od snadně chápavých v tom ohledu
Čecho
Rauch
Germán
Čech
Krkonoše
Aš
Liberec
Jihlava
Svitava
Trutnov
národní dům
Trautenauer Zeitung
15
article
Němeů bez povšimnutí. Při každé sebe menší
přiležitosli vycení německý Cerberus trutnovský
své řezáky a hrozivě vrčí do kraje.
Na nároží ulic »Walhalla«- a »Niebelungen-
strasse« zuřivě se otírá o patník Národního
domu, trouse příznaky své vztekliny na zdi če-
ské v podobě smrdutých vajec a libovonnějších
ještě výronů německé kultury. Nedávná afféra
stržení a zhanobení české tabulky na domě
soudní o tom přelíčení, v živé dojista je paměti.
Němci trutnovští vypověděli s položením úhel-
ného kamene k Národnímu domu podniku lomu
vyhlazovací boj a provádějí ho s taktikou
úskočnosti přímo dábelskou, za assistence úřadů,
jež mají býti nestrannými. Bylo již svého času
vzpomenuto, jak macešsky zachovalo se okresní
hejtmanství trutnovské k žádosti českého druž-
stva o udělení koncesse hostinské.
Není v celém Rakousku případu, jenž by
se příčil tolik živnostenskému řádu, jako výmět
okresního hejtmanství trulnovského, udělením
olbm ezreně koncese hostinské. Rovnéž snad
ještě nikdy nezpůsohilo toliku obtiží žádnému
hejtmanství povolení jeviště něklerému spolku,
jako trutnovskému družstvu. A v celých Čechách
neurodilo se letos dojista tolik prašivek, jako
u trutnovského hejtmanství překážek na povolen
divadelní dvorany. Když jich konečně trochu od
házeno, jmenovitě těch, které bezpříkladnou hlou-
posti přímo trkaly, povolilo hejtmanství pro za
tímní jeviště, na zkoušku, jak to Němci při
jmou. O Čechy by nešlo, ti snesou všechno,
třeba, kdyby jeviště bylo na půdě. Takovými
zbraněmi bojuje zuřivost německá sílená se všech
stran i za hranicemi ochranou úřadů, silnou svoj
organisací, působením tisku. Veřejnost německá
vynakládá sumy peněz na zničení české menšiny.
Němec
Walhalla
Niebelungen
Čechy
národní dom
16
article
neúmorně štve a znepokojuje úřady, aby vystu-
povaly proti české minoritě. Je to nerovný zápas
předních hlídek českých s hlavním oddílem ně-
meckého vojska. Slabé vedetty české se neubrání.
nepřijde-li jim ku pomoci vydatná posila české
veřejnosti ze středu země. Každé chvíle dolétaj
do centra českého tábora poplašné signály z ma-
jáků vystavených na ostrožnách germánského
moře. Česká veřejnost přijme je na vědomí, jako
sta jiných věcí klidně a nechá zanésti je spoustou
jiných, třeba méně důležitých otázek. A zatím
tam na severu vysílených a unavených ustavič-
nou ostražilostí zmahů se únava, ztráta sebe-
víry, ztráta naděje v pomoc. Jest nám tlumočiti
opětně jeden výkřik takový, který by neměla
veřejnost uložiti ad acta. Trulnovská menšina,
která s bezpříkladnou obětavostí zbudovala Ná-
rodní dům, opětně obrací se k českému lidu
s následujícímappellem;
»Při vzniku myšlenky, zbudovati v poněm-
čelém Trutnově českou národní tvrz, počal se
v fadách českých jeviti velký zájem o dílo to
a proto také Čechové trutnovští, doufajíce, že
zájem ten neutuchne, přikročili za vzácné pod-
pory města Pardubic ke zbudování Národního
domu, stavbu jeho dokončili a předešlého roku
blahodárnému účeli odevzdali. By budova řádně
representovala českou menšinu trutnovskou a vy-
tknutému účeli všestranně vyhovovati mohla.
nutno bylo vynaložiti k zbudování jejímu většího
nákladu, kterého Čechové trutnovštví sami složiti
nemohli.
Prolo obrátilo se Družstvo Národního domu
v Trutnově několikráte již k české veřejnostio
pomoc, ale vždy až na čestné výjimky marně.
Čecho
Trutnov
Pardubice
národní dom
rodný dům
17
article
Česká veřejnost zůstává k Čechům trutnovským
chladnou, česká veřejnost nesleduje ani ty těžké
boje české menšiny trutnovské, které zvláštěv
posledním čase oproti zpupnosti německé pod-
nikati musí, ano jsou města česká, ve kterých
o české menšině trutnovské vůbec ničeho známo
není. Za takových smutných poměrů není divu,
když Čechů trutnovských zmocňuje se bezna-
dějnost; ohromné starosti na bedra jejich vlo-
žené dostoupily svého vrchole a odnikud ne-
kyne jim pomoci, nikde nenalézají ani té nej
menší útěchy. Bezpříkladně pokutováni a pro
následováni se všech stran, nejisti svým ma-
jetkem i životem, pohlížejí smutně budoucnosti
vstříc, neb následkem lhostejnosti české veřej-
nosti nejen že na Národní dům, na jediný to
útulek českých spolků trutnovských, uvalen dluh
ohromný, ale i jednollivé účly řemeslníků zů-
staly doposud nevyrovnány a brzkého zaplacení
vyžadují. O nedostatků hmotných prostředků
dobře vědí strany německé a proto s neslýcha-
nou, v hloub duše každého Čecha urážející
jizlivosti hlásají brzký pád díla, tak těžce do-
bytého, drzými lžemi hledí poškoditi podnik ten
smělosti nápadnou chápou se nejnižších pro-
středků ku zničení díla ryze českého. Čechové
trutnovští vynaložíli vše ve prospěch národního
díla toho a jsou hotovi obětovati se i na dále,
alo žádají, by též širší vrstvy lidu českého jim
byly nápomocny, by česká veřejnost dokázala,
že dovede si vážiti zákopnické práce předních
českých stráží a že jest ochotna pomoci hmotně
těm, kteří první vydáni jsou na pospas vlnám
germánským. Položme tudíž všichni, bez rozdílu,
ruce k dílu, zanechme lhostejnosti oproti české
menšině trutnovské a přispěj každý dle možnosti
ku záchraně monumentálního díla Čechů trut-
novských, neb jedině ve spojených silách naše
vítězství!
Čecho
národní dům
18
article
Manifestační schůze jihočeského
soukromého úřadnictva
svolána byla Zemskou jednotou soukromýcl
úřadníků na minulou neděli do Písku. Stěžejním
bodem jednání, jako již na o předchozíeh
schůzích — kladenské a novobydžovské — byla
vládní předloha o pojišťovacím zákoně a nutnost
dokonalé organisace veškerého soukromého
úřadnistva, má-li jakých výsledků v době do-
zírné dosaženo býti. Do Pisku sjelo se na pět
set účastníků všech tříd a stavů soukromého
úřadnictva; z poslanců přítomni byli schůzi
pp. Hájek, Karbus a Kratochvíl
Za předsedu schůze zvolen p. Loren
z Plzně, jeho náměstkem p. Vorel z Bu-
dějovic. Po pozdravných slovech purkmistra
p. Lukáše a pp. Karbusa a Kra-
tochvíla přikročeno k vlastnímu programu.
jehož první bod věcně a přesvědčivě probral
delegát Zemské jednoty p. Landa, vyloživ.
proč potřebí mohutné a svorné organisace ve-
škerého soukromého úřadnictva právé nyní
když běží o nejpalčivější jeho otázku. Vystou-
pení soukromého úřadnictva musí býti dů-
stojné, usneseni jeho manifestační, aby pozor
nosti vlády neušla.
Referentem druhého bodu byl rovněž de-
legát Zemské jednoty p. Houdek, který
probral do podrobna celou osnovu zákona po-
jišťovacího, vytkl jeho přednosti i nedostatky
přednesl návrhy ústředního výboru.
Hájek
Karbus
Kratochvíl
Loren
Vorel
Lukáš
Landa
Houdek
Písek
Pisco
Plzeň
19
article
Po referátech těchto, jež vyslechnutys
všeobecnou pozorností, rozpředla se debata,
které zúčastnil se soc. demokrat p. K látil,
který snažil se zavésti jednání na pole poli-
tické, poukazoval dle známych již method so-
ciální demokracie na kastovnictví, jevící se
v tom, že úřadnictvo nejde ve svých snahách
solidárně s dělnictvem, nevolajíe po všeobecném
starobním pojišťováni, věci to, jež odbyty již
na schůzích kladenské a novobydžovské, kde
posl. Maštálka jasně poukázal, jaké pozadí má
volání soc. demokracie po všeobecném po-
jišťovacím zákoně. — Když za četných projevů
nevole neustával a zabřídal do osobních útoků
na poslance, bylo mu připomenuto předsedou
p. Lorenzem, by držel se mezí programu.
Říznou odpovědí pp. Houdka a posl. K ar-
busla dostalo se mu poučení, aby podruh
lépe se seznámil s činnosti a tendenei své
strany a nezahaloval její úsilí očividné pod
roušku požadavků spravedlivých. Oběma řeč-
níkům dostalo se bourlivého souhlasu, načež
jednohlasně přijaty nástedovní resoluce:
My soukromí úřadníci jihočeští, shromá-
ždění dne 1. září 1901 na manifestační
sehůzi v král. krajském městě Písku, poro-
kovavše o našich poměrech, nabyli jsme pře-
svědčení, že jen tuhou organisací, sdružením
nás všech pod záštitou Zemské jednoty sou-
kromých úřadníků v král. českém, domoe
se můžeme spravedlivých požadavků, touto
Zemskou jednotou sledovaných.
Maštálek
Lorenz
Houdek
Písek
20
article
Přihlížejíce k tomu, že v době dohledné
požadavky a tužby naše splněny býti mohou,
budemeli jen my sami všichni, bez ohledu
na své nižší neb vyšší služební postavení
bez ohledu na své horší nebo lepší hmotné
poměry, bez ohledu na jakékoliv okolnost
ruku v ruce svorně pracovati, ryzýváme ve-
škeré své soudruhy z odborů hospodářství,
stavitelství, lesnietví, účetní — pokladníky
úřadníky továrenské, velkozávodů a podniků,
peněžních ústavů, úřadníky advokátní a no-
tářské, farmaceuty, učitele a vychovatele,
vůbec veškeré v soukromých službách všech
oborů stojící úřadníky a zřízence, by se při
hlásili za členy Zemské jednoty soukromých
úřadníků v král. českém a tak umožnil
sdružení tomu dobojovati těžký boj za spra
vedlivé požadavky celého našeho stavu.
Druhá resoluce zní:
My soukromi úřadníci jihočeští, shromáždění
dne 1. záři 1901 na manifestační schůze
v král. krajském městě Písku, vyslechnuvše
zástupce ústředního výboru Zemské jednoty
soukromých úřadníků v království českém,
sehvalujeme plně stanovisko, jaké za-
ujala Zemská jednota k osnově zákona o po-
vinném pojisťování soukromých úřadníků.
Písek
21
article
Jsme si vědomi posavadních nedostatko
našich, obav, jež chováme o sebe a zvláště
o naše rodiny pro případ našeho stáří, v němž
vysazení jsme ponejvíce blahováli a uznalosti
zaměstnavatelstva, obav před nebezpečím,
ohrožujteím naše rodiny pro případ před-
časného naseho úmrti a vůbec obav pře
budoucností pro nás až posud beznadějnou.
Vitáme proto osnovu tohoto zákona, v němž
zříme svit lepši budouenosti tisíců námezdných
pracovníků intellektuálních a jejich rodin,
neboť doufáme, že poslancům našim, jež
považujeme za své příznivce, podaří se př
projednávání věci v parlamentě z osnovy této
utvořiti zákon, který by alespoň do jisté míry
výhovoval svému účelu.
Prohlašujeme proto solídárně, že neustou
píme od spravedlivého svého požadavku
domoci si opátření starobního pojistění našeho
a našich rodin, že domáhati se budeme vždy
všemi legálními prostředky a na každém
místě splnění jeho a appellujeme proto zde
v první řadě na přítomné pp. poslance i na
veškeru delegaci českou, aby všemožně půso-
bili k tomu, aby osnova řečeného zákona
býla říšskou radou co nejdříve pro-
jednána, pak na velectěné naše zaměstnava
telstvo a přátele našeho stavu, aby snahu
náši ve směru tom podporovali!
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— Žádáme zřejmou, neklamnou od-
pověď! Promluviti v záležitosti chystanéhoa
tajeného církevního rozdělení království českého
podle národností s našimi klerikály konečně če-
sky a srozumitelně jest nejvýše na čase ! Svl-
zelné výkruty arcibiskupského orgánu pražského,
více než podezřelé jeho chování, kdykoli se udeř
na tulo jeho slabinu, jest znamením, že na věc
jest více, než zmíněný orgán potvrditi dosud se
odvážil, Sliby, že budeme vyvedeni ze svého
domnělého omylu prohlášením z místa kompe-
tentního, dosud se nesplnily, naopak svými na-
rážkami na snahy »Opitziánů«, proti nimž ne-
bylo s dostatečným úsilím od církevních úřadů
v Čechách vystupováno, a kteří chtěli a dosu
prý chtějí národnostnímu rozdělení Čech k úče-
lům duchovní správy, posilnil podezření z prá-
vami z kruhů duchovenských o věci
uveřejněnými více než ospravedlněné. Jest
známo, jak poplašně tyto zprávy zněly a jest
známo, že nevyskytly se na veřejností poprvé.
Hlídek
Čechy
23
article
Je tomu asi právě rok, co objevila se v české veřej-
nosti původem z péra českého římsko-katolického
kněze první výstraha před piklemi, kutými mezi
vysokými hodnosty duchovénskými na národnostní
rozdělení duchovní správy v Čechách podle die-
césí výhradně českých a německých. V minu-
lém měsíci pak z téhož pramene objevila se
zpráva o dokonané události v tom smyslu, že
se výsoký římsko-katolický český a německý
klerus docela potichu o království české již roz-
dělil, že již vymezeny hranice nové ultraněme-
cké diecése v severních Čechách a označeny
vikariáty litoměřické a králové-hradecké, z nichž
záležeti má, že již ustanoven biskup těto něme-
eké diecése v osobě nového svělícího biskupa
dra. Frinda, původce známé knihy, naprosto ne-
křesťanského ducha, o superioritě německé ná
rodnosti nad českou v římsko-katolickém ovčinei
o úmyslu jmenování generálního německéhio
káře v Praze s funkci arcibískupa německé část
Frind
Čechy
Praha
24
article
Čech. Zprávy ty obsahovaly zevrubné dějiny
agitace Opitzem a Frindem k tomu konci vedené
snahy k získání vlády pro tento plán a skončily
ujištěním, že k uskutečnění tohoto plánu ne-
schází, leč vhodný okamžik, kterýž bude dán
směnou na litoměřickém stolci biskupském. Če-
ské veřejnosti zprávámi těmito, jak opakujeme
s důrazem, z kruhů vlasteneckého du-
chovenstva českého pochodícími,
v nemalé míře rozbouřené dosud nedostalo se
autoritativního, všechnu oprávněnost podezření
vylučujícího prohlášení o bezpodstatnosti tako-
vých zpráv, aneb o tom, že od naznače-
ných plánů bylo upuštěnlo. Naopak
hluboké mlčení v příslušných kruzích české hier-
archie, zatvrzelá ba výsměšná lhostejnost církev-
ních autorit v Čechách, nejapné výkruty katol. tisku,
to vše spíše potvrzuje, že kup jest již proveden,
že německému nacionalismu Opitzovu obětovány
v šanc církevním roztržením království českého
menšiny ohledně církevní správy v Čechách
že zbývá jen formální uvedení této simonie ve
skutek. Včerejší »Katolické Listy«, jimž nestačil
proti nám úvodní článek, a kteréž ještě na dvou
jiných místech nás potirají, odbývají celou zá-
ležitost velice pohodlně i píší: »Národní Listy«
jednou si zavrtaly do hlavy, že česká hierarchie
Opitz
Frind
Opitzův
Čechy
25
article
míní diecése v Čechách dle národností roz-
trhati a tu není již moci na světě, která by jim
to z hlavy vyvrtala. Jakkoli jest stopování tisko-
vého orgánu J. Em. pana kardinála rozkoše
podobnou asi zábavě lovců tehoře, nezbývá než
srdnatě překonati všcchny nelibé pocity a na-
mítnouti, že není pravda, že jsme si my vzali
něco podobného do hlavy, neboť zprávy o chy-
staném a na papíře provedeném národnostním
rozdělení Čech co do duchovní správy, o jme-
nováni nejvyšších funkcionářů německé duchovní
správy až po tu výhradně německou kapitolu
litoměřickou! — zprávy ty na veřejnost přinesl
vlastenec-kněz, jemuž jeho české srdce velelo
prozraditi veřejnosti české, jakou pohromu uva-
luje na český lid Řím svým přispěním Němcům
v jich trhanství, dodávaje jim k jich činnosti
vzorek. Co se týče duchovních potřeb českých
menšin v uzavřeném území, jakkoli nám ne-
konečně méně na srdci leží než politická stránka
těchto církevních píklů, poukázali jsme na jich
nejvýš neslušné, nespravedlivé, naproslo nekře-
stanské zanedbávání církevní správou v jednom
z posledních čísel našeho listu a přiměli jsme
J em
Němec
Čechy
Řím
26
article
»Katolické Listy« ku konání jich povinnosti
jako orgánu udánlivě katolického, aspoň v tomto
směru, k čemuž odhodlaly se po nějakém od-
bojném vrčení. Stejně doufáme docíliti toho,
aby zabráněno bylo provedení plánů církevnich
o roztržení Čech, obětování českých duší
v uzavřeném území německému žraloku a duši
německých, aby zastaveno bylo německé o-
padlictví. I kdyby to byly ruce zdobené prstenem
biskupským, které by se odvážily ke skutku,
od jakého před desíti lety nucen byl upustiti
odvěký náš nepřítel na hromovou výstrahu ce-
lého národa, uposlechnouti musily by i ony
zvolání, kteréž zazní: »Pryč ruce zlolajnéa
svatokrádežné!« Dokud ve věci té nebude zjed-
náno jasno naprosto nepochybné a klid vše-
stranně uspokojivý, nedáme olázce usnouti,
tom může být tiskový mluvčí páně kardinálův
přesvědčen.
Čechy
pán
27
article
— Politické klepaření. K časopisům pro-
lhaným, kteréž s tendencí až příliš zjevnou uve-
řejňují nemotorně sestrojené, ba mnohdy na-
prosto vymyšlené zprávy z tábora českého, náleží
páně Mercyho »Prager Tagblatt«. Jeho
včerejší zpráva o kompromisním jednání mezi
Mladočechy a Staročechy, o kandidaturách dra.
Mattuše a dra. Baxy atd. je pouhým politickým
klepem, tedy od počátku do konce nepravdivá.
— »Německé« Malesice. Zápis do škol
v Malesicích u Plzně, do české i německé, již
proveden a zahájeno v nich také vyučování. Do
české školy chodí osmdesát dítek, vesměs jen
české národnosti, do německé asi 35, z nichž
jest 14 českých a ostatní německé děti jsou
vesměs z přiškolené ohce Vlkýše. Z Malesie
nenavštěvuje německé školy ani
jediné dítě německé národnostia
navštěvovati jí nemůže, protože tam žádné
není, Pozoruhodným faktem tímto nejlépe a
nejjasněji prokázána báchorka o německosti
Malesie.
— Poradní schůze starostů a delegátů
veškerých českých obchodních gremií v krá-
lovství českém svolána jest Jednotou obchod-
ních gremií na středu dne 18. září o 9. hod.
dopol. do velké dvorany Měšťanské besedy v Praze
(ve Vladislavově ulici). Rokování zahájí zpravo-
dajové těmito thematy: 1. O národním a poli-
tickém stanovisku českého obchodnictva p. Gross-
mann Arnošt. 2. O školství obchodním p. Placek
Emanuel. 3. O hospodářském hledisku kupectva
p. Růžička Alois.4. a) O úpravách živnosten-
ského řádu p. Krejčí Petr F.; b) O organisaci
společenstevní a živnostenské p. Sládek Ant.
c) O nemocenském a starobním pojištění obchod-
nictva, o nemocenských pokladnách společen-
stevních a o osnově starobního pojištění sou-
kromých zřízenců p. Špírek Jan.
Mercy
Prager
Mattuš
Baxa
Gross
Arnošt
Růžička
Sládek
Špírek
Jan
Malesice u Plzeň
Malesie
Praha
Vladislavův ulice
28
article
— Z politické literatury. V nejbližších
dnech skončen bude ve Sborníku spisu
politických a národohospodář-
ských (redakcí dra, Lad. Dvořáka a nákla-
dem J. Ouy) překlad věhlasných děl. Niceola
Machiavelliho: Kníže (Il principe) a Úvahy
(Discorsi). Díla tato, zvláště Kníže v nesčet-
ných opětných vydáních u všech kulturních
národů rozšířená, ba v Italii již ve školách
čtená, konečně stala se překladem dra. J. Že-
lízka přístupnými i čtenáři českému, který za-
jisté neopomene z nich vyčísti zásady účelnéa
soustavné politiky, jíž řídil se i proti nám Řlm,
Vídeň a posléze Berlín a jejíž tvůrce a mistra
poznati bylo pro nás zrovna literární i polit-
ekou nezbylností. Nelze proto pochybovati, že
díla tato vykonají i u nás vliv na směr a po-
hyb politických představ a nazírání národního.
Hned po zakončení děl Machiavelliho bude oli-
skován ve Sborníku výběr essaiův a studií vě-
hlasného Alberta Sorela, člena Akademie
francouzské a professora známé Politické školy.
Výběr ponese název: Úvahy ze současné
mezinárodní politiky, který sestavil,
přeložil a výklady opatřil, bývalý žák Sorelův
Štěpán Radié. Uspěch našich konečných eíláv
závisí valnou měrou na rozvoji mezinárodních
poměrů, jež máme všechnu příčinu zevrubně
při tom střízlivě a kriticky sledovati. Výbor
Dvořák
J Ouy
Niceola Machiavelli
Kníže
Machiavelli
Sorel
Sorelův
Radié
Vídeň
Berlín