2
masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
5
article
tím. byli uvalovali jakousi spoluvinu na zavra-
ždění vyslance Kottelera i na císaře čin
ského, jehož poslem Čun jest, a to činiti, prý
je nikdy ani ve snu nenapadlo (?), proto pr
vysloví prine pouze politování nad událostmi těmi
Zjištěno nyní také, že to byl hr. Bülow
jenž pohnul Viléma II., aby upustil od poža
davku, by čínské poselstvo před ním hlavouaž
zemi se dotklo, jakož také od »zmírněného« po-
žadavku, aby před velevládcem Germanie po-
kleklo. Hraběti Bülowu, jenž musil za účelem
tím pobyt svůj v Norderneyi přerušiti, podařilo
prý se přesvědčiti panovníka, že tím už, že císa
Kvansu musil bratra svého »na pokání« až do
Evropy vyslati, dán byl výraz pokoření Číny
Ovšem, v Berlíně zapomínají, že právě pokoření
svého národové neradi zapomínají a že zapo-
minají leda tehdy, když je byli oplatili
Bülow
Vilém II
Germanie
Kvansa
Evropa
Čína
Berlín
6
article
Válka mezi Kolumbií a Venezuelou
bude možná přece jen odvrácena, jelikož Spo-
jené státy v poslední chvili nabízejí se ku pro
střednietví. Pamětní spis, v němž president ve-
nezuelský vykládal vládám, že jednání Kolumbie
dlužno pokládati za jednání válečné, na ně
budesnad třeba stejně odpověděti, sice svědě
o chuti Castrově, tasiti meč, ale na druhé straně
dlužno počítati právě s nechutí Spojených států,
připustiti jakoukoli změnu na severu jižní Ame-
riky, kteráž by přírozeně zasáhla i na převlaku
panamskou, na níž jakožto na pojitku mez
oběma okeány má Unie značné a velké inter
essy. Ovšem snad by rychlá a brzy kon-
čící válka byla lepší přece jen než nynější
olouho se vlekoucí stav poloválečný. Obchodv
obou republikách úplně uvízl, hospodářská zkáza
jest skorem úplná a žádný z obou států neplat
ani již úroků ze státního dluhu. Vynikající jeden
tamní obchodník, Francouz, navrhuje proto spo-
lečnou akci Spojených států, Francie, Anglie,
štalie a Německa na ochranu hmotných zájmů
příslušníků těchto států. Ve Francii ale podně
taký odmítají a učiní tak nepochybně i v ostat-
ních slátech evropských. Již proto, že bys
Castrův
Francouz
Kolumbie
Venezuela
spojený stát
jižní ame
Francie
Anglie
Německo
7
article
Spojené státy takovému zakročení evropskému
jistě opřely, jak to i místopředseda republiky
severo-americké Roosevelt ve své řeči na minne-
sotské výstavě jasně připomínal.
Tím pravdě podobnější jest ovšem ale in-
tervence Spojených států samotných. Z obavy
před ní asi také ještě president. Venezuely.
Castro, formálním opovězením války kolumbijské
vládě sečkává. Mezi tím ovšem podporuje málem
již veřejně povstalce kolumbijské i jich vůdce
generála Uriba, neboť cil obou, Castrův i Uribův.
jest společným: zřízení velkokolumbíjské říše
jež by pojala v sebe Kolumbii nynější i Vene-
zuelu, a snad i Eeuador, jak také již dříve bý-
valo. Uribe v nedávno vydaněm manifestu svém
tento cil opětné revoluce své připomíná výslovně.
Praví v manifestu svém, že když on v dubuu
dobrovolně zbraně byl složil, víáda v Bogotě,
hlavním to městě Kolumbie, nedovedla vděčiti
za to ni jediným aktem spravedlnosti ni mi-
losti; zůstala nesmiřitelnou a opí-
rajíc se o vojenskou diktaturu,
potírala nadále všeliký liberalism.
Roosevelt
Castro
Uriba
Castrův
Uribův
Uribe
spojený stát
Venezuela
Kolumbie
Bogota
8
article
Zajaté liberály dala postříleti,
ranůné porubati a hlavy jich na
kopích nositi. Za okolností těch chopila s
liberální strana v zoufalství svém opět zbraní
proti vládě absolutismu a obsku-
rantismu. »Nynější vládcové Kolumbies,
praví se v manifestu dále, »zašli pak i tak da-
leko, že ohrožují liberální vlády sousedních
států, kteréž pronásledovaným Kolumbijcům po-
hostinství poskýtly. Nepřestávajíce býti vlastene
kolumbijskými saháme k oprávněné sebeobraně
a pokládáme za věc svou i věc ohrožených
vlád, s nimiž jsme i mnoholetou historií a stej-
ným přesvědčením spojeni. Dev atená c té
století bylo stoletím národn ost
ního hnutI. Vlivy ty účinkují ia dál i must
býti nejvyšší žádostí kmenů, kterés kdysi byiy
utvořily stát velkokolumbijský mocný a slavný
stát taký znovu zříditi. Cil tento jeví se za po-
žadavků nové doby nalehavějším než kdy jindy.
Prvním krokem k uskutečnění ideáluv toho jest
dosazení vlád, jež sledují tutéž politiekou my-
šlénku. K tomu by ale právě stačilo svrhnout
zpátečnický režim v Bogotě, jenž jedině svornost
a shodu ruší. Na praporu našem« — koně
manifest — »není již vepsáno heslo jedné strany,
nýbrž myšlénka velkokolum bijs ká.«
Kolumbijec
Deva
Bogota
9
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Občanský klub pro Luži a okolí jedno-
myslně se na tom usnesl, podporovati opětnou
kandidaturu dra. Edv. Grégra pro příští volby
do sněmu království českého.
Z Roudnice. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné v Roudnici usnesli se navrhnouti
za kandidáta poslanectví za městskou skupinu
Brandýs, Mělník, Mšeno a Roudnice pana Erv.
Špindlera, starostu a říšského poslance v
Roudnici.
Ze Mšena. Na schůzi důvěrníků národní
strany svobodomyslné ve Mšeně bylo usneseno.
společně s městy Mělníkem a Roudnicí setrvat
na kandidatuře p. Ervína Špindlera, sta-
rosty v Roudnici, za poslance sněmu království
českého.
Z Mělníka. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné na Mělníce usnesli se na kandida
tuře p. Erv. Šplindlera, starosty a říšského
poslance v Roudnici.
Z Vlašimi. Veškeří důvěrníci nár. strany
svobodomyslné v okresu vlašimském usnesli se
jednohlasně navrhnouti za kandidáta poslanectv
do sněmu král. českého dosavadního svého zá-
stupce, p. Karla Loulu, rolníka v Dnespe
kách a říšského poslance.
Luža
Grégr
Erv
Špindler
Loula
Roudnice
Brandýs
Mělník
Mšeno
Vlašim
10
article
Schůze voličstva v Zásadě na Železno
brodsku. Na den 1. září t. r. svolal bývalý
zemský poslanec učitel pan Janoušek schůzi
voličstva do Zásady na Železnobrodsku. Sehůze
ta, konána v hostinci p. J. Marka, potvrdila
znovu pověst, že Zásada patří k nejpokroči-
lejším osadám na předhoří jizerském.
Přečetní posluchučí z místa i z okole
bedlivě sludovali vývody páně Janouškovy, kter
vrcholily v tom, že z plánů a roceptů, čelících
k povznesení našeho národa, tři jsou nejjistější
a nejplatnější. Jsou to: všeobecné vzdělání
uvědomění, vzpružení hospodářské a svornost
i jednolitost v hlavních otázkách života veřej-
ného. Národ všeobecně uvědomělý dovede správně
odhadnout své síly a dle toho nejvhodnějším
prostředky domáhat se místa, které mu ve spo-
lečnosti lidské náleží. Národ uvědomělý doved
si zajisté pomoci též k rozkvětu hospodářskému,
bez kterého v nynějším rázu doby odsouzen b
byl k roli podřízenější. Kdo nemá zabezpečenou
existenci, nemá moci a kde není moci, neni
dnes — bohužel! — ani práva.
Řečník poukázal na prameny svépomoe
v oboru hospodářském, které jsou zvláště: sdru-
žování se ve spolky a družstva zemědělská
i živnostenská, odborné vzdělání dorostu, zaklá-
dání peněžních ústavů, účelné cestování po
zemích v ohledu hospodářském nejpokročilejších,
pořádání přednášek, četba a j. V chledu poli-
tickém poukázal na žalostnou naši rozháranost.
Janoušek
Janouškův
Železnobrodsko
11
article
Uznal užitek a oprávněnost kritiky, hez které
by nastala stagnace a zbahnění. Pravil však,že
kritika má býti spravedlivou a že nemá zvrhnout
se v soustavné hanobení a potírání politickýeh
odpůrců.
Řečník obhajoval dále stranu svobodo-
myslnou před útoky z různých stran proti na
podnikanýmí. Prohlásil, že v čele strany této
stojí řada mužů věhlasných a poctivých, kterým
hancové jejich ani po kotníky nesáhají. Sna
dopustila se strana tu a tam nějaké chybičky,
avšak v přetěžké pro nás situaci dovedla udržet
a zvýšit význam našeho národa v Rakousku
i v cizíně. Na odstranění její z areny politické
dosud pomýšleti nelze. Majíť ostalní naše poli-
tické strany sice mnoho troufalosti, za to však
žalostný nedostařek lidí sehopných a pracovitých.
Nečetný poměrně národ náš nemůže a nesmísi
dovolit luxu častého měnění vůdčích sil, ne
chce-li padnouti ve zmatky nejzhoubnější.
Řeč ta došla všeobecného a nadšeného sou-
hlasu mezi přítomnými občany.odze
Potom po stručném výkladu p. Janouškově
o účelu a prospěchu Raiffeisenek a po důklad-
ném rozhovoru o věci té přikročeno k založení
důležité instituce této. Čvrt sta nejpřednějších
občanů dalo se zapsati do přípravného družstva
Konečně povstal předseda schůze, rázný a uvě
domělý starosta zásadský, pan František Marek
poděkoval vřele panu Janouškovi za účinnou
řeč, vyslovil mu důvěru a přál případné kandi
datuře jeho nejúplnějšího zdaru.
Janouškův
František Marek
Janoušek
Rakousko
strana svoboda
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejpřednější výtka, kterou proti na-
šemu nedělnímu článku o významu nastávajících
zemských voleb obranný orgán agrárníků pro-
náší, je stížnost na jeho délku a na vítr, jaký
z něho vane. Zjišťujeme, že nám agrární strana
odpovídá na prostoře 878.25 čtv. em., kdežto
náš článek měří pouhých 643.85 čtv. em. Jel
tudíž odveta tato o celou čtvrtinu širší než náš
dlouhý článek, což agrární straně dokonce ne-
máme za zlé, dalo by se přece očekávati, že
bude také obsažná a věcná a že při nejmenším
pokusí se vyvrátiti naše věru těžká obvinění
proti straně agrární. Leč z obrany této nevane
žádný vítr a že by v ní »novinářská fráse sla-
vila orgie«, rovněž říci nelze; co z ni zeje, jest
hrůza prázdnoty a úzkostlivé vyhýbání se ve-
škeré podstatě a jádru sporu. Z této čtyřsloup-
cové latifundie nám věnované nesklidí »Obranae
věru žádný »Triumf«, ačkoli nelze upříti, že na
ní navezla hojně — zúrodňájících hmot. Jest
již nepopíratelno, že v neděli potlouklo! Krom
toho, že »k rozhodnému boji dojiti musí« není
list pana Hrubého s to nic věcného nám od-
tušiti, neboť říci, »o mladočeskou svornost ne-
stojíme« nebo »hnutí agrární jest přirozenou
etappou ve vývoji vnitřního životá«, že se strana
agrární přičini, abychom výpočtem jmen agrár
ních poslanců vyplnili více řádek než to možno
pouhými djich pěti jmény, že »zemědělský lid
český tvoří jádro našeho národa« atd., jsou
všechno výroky, kteréž maji podnět a výrok
ale nedokazují ničeho, tím méně vyvracejíč
aspoň seslabují naše výstrahy k českému rolni-
etvu před agrárními svůdci
Hrubý
13
article
Frásemi těmito, kteréž ovšem do orgif maj
nekonečně daleko, zejmena nevyvráti se, že pan-
germanismus, který se stal následkem kolosál-
ního převratu ve smýšlení německého lidu v Če-
chách imminentním, bezprostředním nebezpečím
a který do nového sněmu vejde v šíři a výši
dosavadního šiku německého zemského poslane-
ctva, vyžaduje, aby se také v Čechách přikro-
čilo k volbám pod heslem, ne-li výhradně tedy
především hlavně nacionálním, do krajnosti ná-
rodním.
Čechy
14
article
Nelze jimi nikterak popřiti, že jestto
smutnou předzvěsti pro národní, českou věc
pakli že se do rolnického lidu vnáší heslo roz-
bití jednolitého zastupitelstva národního na zá-
kladě stavovských rozluk a když se nad vě
národní, dřívle než jest neklamn
vybojována a zajíštěna, vynáší hmotný pro-
spěch jedné třídy, jedné vrstvy národa, když
jest nota bene pro všechny vidomé lidi patrno,
že tato výlučnost, toto vystupování z národní
fronty nikterak nemůže tohoto kýženého stavov-
ského prospěchu dosíci a když se to činí právě
ve chvíli, kdy této národní věc
hrozi největěí pohroma a kdy se
blíží dějinná chvíle rozhodnut
konečně jednou pro vždy.
Jest nepochybno, že český lid vě době nej-
bližší bude zabaven a vyčerpáván takovými sta-
rostmi o svůj pouhý vezdejší byt, že ani ne-
bude míti času zabývati se otázkou svého
blahobytu nebo ať jen každý přemýsli, co
k tomu schází, aby se česká otázka stala e
nejaktnálnější v každém smyslu slova i mezi
národním svém významu, který teprve v době
nejnovější byl poznán i se strašným svým ne-
bezpečím pro národ český.
Bylo by nebezpečným klamem, domnívati
se, že nadnášime, neboť právě zemské volby,
nadšení, sjakým německý lid v Čechách jde
pro všeněmeckou ideu, pro Schönererův pro-
gram do ohně, budou toho nejpádnějším do-
kladem, že lavina se stále patrněji nachyluje
také v příhodný a blízký okamžik se sřlu.
Paklíže vtakový čas, skdy proti češkému ná-
rodu a jeho vlasti sbírá nejnebozpečnější nepříte
pole, aby provedl rozhodný svůj smrtící útok.
kdy se konečně přiostřuje hrot v Čechách, na-
sazený na dlouhé a mocné kopí celého něme-
ckého národa, k závěrečnému bodnutí do srdce
české vlasti, pakliže, pravíme, v takový svrcho-
vaně nebezpečný čas, mezi námi Čechy s troj
se úklad jednoho stavu, jedne
vrstvy lidu proti všem ostatn ím,
Čecho
Čechy
15
article
pak jsou výrazy »bezhlavost« a »zrada« ještě
něčím neskonale mírným k označení takového
počínání, takového řádění, nepravíme už prou
dobru národa, nýbrž proti jeho pouhopouhé
existenci. Nedivili bychom se, kdyby agrární
hnutí slibovalo úspěchu, a kdyby s počínáním
pánů Prášků a Zázvorků byla spojena dost ne-
patrná vyhlídka. Jeť přece nepochybno, že
k úspěšným podnikům sgrárním v nějakém
státě náleží jako nezbytná podmínka jeho v še-
obecnost takového hnutí v celé
říši, i jest dále stejně nepochybno, že jest
takové všeobecné agrární hnutí bez rozdílu ná-
rodnošti u nás naprosto vyloučeno.
Kdyby se pokusili naší agrárníci spřijíi
s takovou nabídkou po volbách, k všeněmeckým
rolnickým poslancům s potupou a hanoun by od-
táhli zdravě vyhojeni ze své vtíravosti. o Což
medle nemá německý rolník v Čechách tyže
potřeby a tyže slížnosti aspoň v hlavních rysech,
jako český? A kde vidíme v severních Čechách
něco podobného agrární agitaci, ve venkovských
okresích našich již celou prudkosti zuřici? Vše-
obeená nevůle německého lidu by zardousila
takovou zradu na společná věci hned v zárodku
a české rolnietvo bude míti s takovým skutkem
práci uži poněkud krušnějšt. Neboť tím nezklamou
Prášek
Zázvorka
Čechy
16
article
českou veřejnost ti tak zvaní egrárníci, že se
tváří, jako kdyby za nimi stálo všechno české
rolnictvo, ať malé, ať velké. Doufáme pevněa
nezlomně, že toto opravdu české rolnictvo,
jehož ivlastenectví ovšem nad všechnu po-
chybnost povzneseno, výrazí pálenému kostel-
nictvu agrárnímu z ruky onen kropáč, jímž toto
bude ehtti českému rolnictvu udělovati své — —
»vyšší posvěcení«, o němž »Obrana Zemědělcův«
mluví. Také orgán Kubrův náleží mezi českě
lísty, kteréž citůjí jen půlku Nerudova aforismu
o vlasteneckém řečňování a kteréž druhou půlku
onoho místa z Nerudy zatajují. »I nám jest stál
žvanění o národnosti a vlastenectví už překona-
ným »stanoviskem«, volá »Obrana« s Nerudou,
nezmiňujíc se dokonce o vlastenectví činů,
žádaném nesmrtelným českým publicistou v dalším
pokračování jeho výroků, jehož jméno v ústee
a péře agrárním jest rouháním! Přeraženýa
kusý tento Nerudův výrok posloužil již mnohému
studenému »vlastenci« k ucpání úst řvoucího
svědomí. Také agrárníci používají těchto a po-
dobných uspávacích prostředků, vypůjčených o
realistů, svých blízkých přátel, kteří ověšeni vý-
roky z Havlička, Nerudy a oplývajíce citáty
z Husa, otravují v dorostlé i dorůstající intelli
genci měst národní eítění, čímž provádějí totéž
co podnikli agrárníci v intelligenci českého země
dělstva.
Kubrův
Neruda
Hus
Havliček
17
article
Co se nás týče, my v tuto intelligene
máme důvěru nekonečně větší, než agrárníc
samotní. My jsme přesvědčeni, že české rol
nictvo nahlédne, že cesty, jež mu čeští agrár
nici nabízeji k dosažení rolnického programu
pod heslem »Agrárníci všech ze m
spojte se!« znamenají vystoupení z řac
národních a opušlění nejnalehavější a nejneod-
kladnější věci národní ve chvlli, kdy ji hrozo
největší nebezpečí. České rolnictvo nahlédne.
že pastorek agrární, toto Šťastného nešťastné
nedochůdče, v padařovském špiřitusu po lét
chované, obdrželo jen pyšné, v zahraničních
žurnálech vyčtené jméno agrární, a to jenom
za tím účelem, aby posloužilo »mladé, čilé«
straně za vnadu ve vodách volebních, že ale
to hnutí jest naprosto jalové a beze všeho jádra
a podstaty. Neboť dotud neřekl ani jediný
z pětky v čele agrárním stojící, jakým z pů-
sobem hodlá zachrániti rolnický
lid, jej poslliti a z hrozicí záhuby vyprostiti.
Má se to státi ochrannou celní kon-
vencí středoevropskou? To doznává
na úvodním místě včerejší »0. Z.«, řkouc vý-
slovně: »Kdybyi něco plo dobné ho
chtěli Všeněmci, nebyl by vntom
žádný popud k tomu, abychomz
pouhého odporuprotienim ne-
směli to chtíti ani myl« Ano, naši
agrárnício národnosti nežvaní, ale
že jsou schopni právě v zájmu svého »positiv-
ního« programu podati Všeněmcům ruku
k uskutečnění jich idejálu o celiní
jednotě s Německem, ačkoli to dozná-
vají. A tito lidé hájí se proti výtce národní
vlažnosti, mluvi o pohnutkách čistě vlastene-
ckých a opovažují se bráti do úst státní právo
zemi české koruny!
Německo
18
article
— Z Moravské Ostravy, 4. září. (Znl.
tel. »Nár. Listů«.) Skorem po dvouletém boji
ministerstvo vyučování povolilo zříditi če-
skou měšťanskou školu v Polsko
Ostravě. Bude to první měšťanská česká
škola ve Slezsku.
— Tábor lidu v Kolinci. Místní odbon
Národní jednoty pošumavské v Kolinci za spolu-
působení skupiny sušické a klatovské uspořádá
dne 8. září o 2. hodině odpoledne na obecním
tržišti manifestační tábor lidu, rázu čistě národ-
ního, tedy nepolitického, na kterém přislíbili pro
mluviti o otázkách národních a národo hospodář-
ských pp. phil, dr. Vilém Kurz, říšský poslane
a starosta ústředního výboru Národní jednoty po
šumavské v Praze, dp. František Bláhovec, farái
v Čachrově a Josef Kovářík, zemský poslanee
a okresní starosta z Čiháně. Přípravy k táhoru
jsou skončeny. Účastenství, jak se sděluje, bude
veliké.
doktor
Kurz
Bláhovec
Kovářík
moravský Ostrava
Polsko
Ostrava
Slezsko
Kolinec
Praha
Čachrov
národní jednota
19
article
— Budoucnost klassické filologie na
školách středních. Myšlenka omuziti studium
latiny a řečtiny na školách středních kráčí stále
ku předul: ve mnohých zemích jest již prove-
dena, ve mnohých provedení svému blízka. Během
posledního desítiletí století 19. a na prahu sto-
letí 20. řečtina vyloučena neb aspoň za nepo-
vinnou prohlášena v Uhrách, Švédsku, Španěl
sku a Rusku; latina i řečlina na minimum
omezena ve Francii, částečně zkrácena i v Ně-
mecku. Za těchto okolností můžeme pokládati
za jisté, že i u nás dojde během několika let
k nějakému redukování klassického studia na
gýmnasiích našich. Jakého rozsahu redukován
to bude, to se ovšem ještě stanoviti nedá s jistě
však bude aspoň tak veliké, že se budeo moci
zrušiti na každém gymnasiu při nejmenším jedno
místo professorské pro klassickou filologii
A s tímto faktem jia ko nieo div ra
ným jest radno počítati již nyni
Proto radíme klassickým filologům na universitě
studujícím, aby vedle latiny a řečtiny studovali
aspoň jeden jazyk moderní a hleděli z něhos
také podrobiti státní zkoušce. Approbace
z pouhé klassické filologie za několik let, až
se začne očekávaná reforma prováděti, nikomu
k existenci nedopomůže. Abiturientům pak gymna-
sijním radíme, aby vůbec se nevěnovali odbor-
nému studiu oboru, jehož budoucnost jest právě
nyní lak velice neurčita. Vždyť ostatně i za
nynějšího systému vyučovacího jest klassických
filologů více než dosti, tak že téměř všichni
musí vypomáhati v předmětech cizích, zvláště
ve Hilologii moderní, ba mnozí vyučují po ně-
kolik roků výhradně jenom předmětům cizím,
pro něž se nyní učitelů nedostává.
Španěl
Uhry
Švédsko
Rusko
Francie
20
article
— Osobní. Pan MUDr. Ladislav Prokop Pr-
cházka vrátil se do Prahy a ordinuje opětně ve
Štěpánské ulici č. 1—II. — Pan docent dr. Karel
Svehla vrátiv se do Prahy, ordinuje opět odpole-
dne sv Platýze« ve Ferdinandově třídě. — V Praze
dli právě návštěvou rada appellačního soudu v Miláně
de Stetti s chotí. Včera prohlížel sobě, provázen
radou vrchního zemského soudu panem Stoll ho a.
místnosti zemského trestního soudu, jakož i novo-
stavbu justičn ho paláce,
— Reslgnace. Starosta karlínský pan A dol
Lokay oznámil písemně městské radě, že vzdáva
se svého úřadu.
— Rodinné zprávy. Mag. pharm. pan Jose
Růžíčka z Příbrami a paní Auna D vořáko vá
vdova po lékaři, slavili včera sňatek v kostele sv
Vojtěcha v Praze. — Slečna Božena Kašparo v
v Hradci Králově a pan Antonín Březina, učitel
tělocviku na vyšší realce v Pardubicích, slaví sňatek
dne 10. září v kathedrálním chrámu sv. Ducha v Krá-
lové Hradci. — Slečna Emilie Hřívova a pan Bobu-
mír Valenta, soudní adjunkt, slaviti budou sňatek
svůj v sobolu dne 7. září o 10. hodině dopoledne
v Uherském Hradišti.
— Nový advokát. Pan JUDr. Josef Sl avík
advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou
kancelář v Praze, na Václavském náměstí č. 15..
— Návrat ze světové cesty: Včera vráli
se ředitel Joseř Kořenský ze své cesty opět
do vlasti. Dne 26. září minulého roku vyplul
z Neapole lodí »Královnou Luisou« a ubíral sedo
Suezu, Port Saidu, Adenu, Kolomba a Fremantlu.
MUDr
Prokop
doktor
Svehl
svatý Platýz
Stoll
Lokay
Mag
Jose
Kašparo
Březina
Hřívův
Bob
Valent
JUDr
Josef Sl
Joseř Kořenský
Luisa
Praha
štěpánský ulice
Ferdinandov třída
Milán
Příbram
Hradec Králov
Pardubice
Hradec
uherský Hradiště
Václavský náměstí
Neapol
Suez
Aden
Kolombo
Auna D
Port Said
svatý Vojtěch
21
article
Navštíviv město Perth a některé kraje v Australii
západní, přibyl Kořenský po třicetidenní plavbě
z Evropy do Adelaidy, v jejímž okolí prodlel 14 dní,
podnikaje výlety a lovy s kustody lamějšího musea.
Z Adelaidy vedla ho studijní cesta ke splavné řece
Murrayově, do požehnaného kraje gambierskéhoa
k vyhaslým sopkám jeho, potom do zlatého Balla-
ratu a Melbournu, kam přišel v pravou chvíli
uslyšev hned po svém příjezdu do residenčního
města viktorijské osady oratorium Dvořákovo »Sva-
tební košile«. Ve Viklorii prožil Kořenský tři neděle
a prodléval jednak v pralese u guinejského cesto-
vatele a spisovatele Lindta, jednak na misijních
stanicích, založených v pustinách eukalyptových
k ochraně anstralských černochů, v Ramajuku a
Tyersu. Přátelské styky s professorem Spencrem
proslulým cestovatelem po střední Australii a ře-
dítelem musea melbournského, vedly k tomu, že
byly získány pro české ústavy vzácné přírodniny
australské zvířeny. Z Melbournu plavil se Kořenský
Kořenský
Adelaida
Murrayův
Dvořákův
Sv
Lindt
Perth
Austrálie
Evropa
Adelaida
Melbourne
22
article
Bassovým průlivem za největší bouře do Tasmanie.
přibyl do Launcestovnu, prožil několik dní v prales
blahovičníkovém, a to v osadě, jež slove v tasman-
štině Paramatta t. j. mráz, potom v Hobartě a na
blízkém poloostrově, jsa hostem anglického lékaře
v Eegelnecku. Slaviv Štědrý den ve vlasti vymřelých
Tasmanců plavil se Kořenský z někdejšího Hobart-
townu po lodi »Moana« do Bluffu na Novém Zélando
a odjel železnou drahou do Innercargillu. Stráviv
několik dof při morénovém jezeře Vakatipském
při západních fjordech jižního ostrova novozeland-
ského, pověstných ptačími osadami albatrosů, pin-
gnínů a racků, přišel Kořenský do Christchurchu
proslulého sbírkami obrovských koster, náležejícíeh
vymřelým opeřencům, jichž jméno moa jest. Také
měl příležitost poznati i místa, jež jsou hřbitovem
památných těch kolosů, živších ještě asi před tisíe
lety a zůstavivších po sobě ještě zárodky a kuřátka
ve vejcích, ostatky kůže s peřím, svaly a šlachami,
Bassův
Kořenský
Moan
Tasmanie
Hobart
Bluff
23
article
Dalším cílem Kořenského byl malebný Dunedin
Wellington, kde byl uvítán co nejvřelejí a hostěn eo
nejsrdečnějí u českého maliře Lindanera, podobiz
náře maorských pohlavárů. Z Wellingtonu odjel Ko-
řenský do Vanganui, plavil se po řece téhož jmenado
maorských krajů, přišel do Piperiki, nastoupil odtud
cestu vozem po stepi středozélandské, v níž vládnot
osněžené vulkány Ruapehu a Tongariro, zdobené n
úpatích a v okolí četnýmií gejzery, jako ve Spaa
Vairaki a Vaítapu, a dospěí tak jezerní osady, zvané
Ratorua. A odtud vydal se Kořenský po jezeře Tiki-
ferském do maorské dědiny Morea, kde připravovaly
se právě pohřební hody, zabočil koňmo do krajt
taraverských a rotomahanských, památných děsným
výbuchem r. 1882, a mohl se dívati v propasti a pu-
kliny, jež tu ostaly z hrozné chvíle, kdy se země
otvírala a lidi a osady pohlcovala. Z Rotoruje za-
mířil Kořenský do Aucklandu, studoval tam život po
divuhodných tříokých ještěrů, vymírajících a záko
nem chráněných hatterií, proputoval nejsever
nější výběžky ostrovní, poznal život dřevařů, za-
měštnaných v pralesích damarových, jakožl i kolonie
česko-německé a osady dalmatských Slovanů, dobý-
vajících tam z »gumových polí« vzácnou pryskyřici
kaurovou (damarovou). Výletem z Vaivery na příč
severní ostrožny do Hellensvillu a Dargavillu a zpět
do Aucklandu, jakož i návštěvou některých sopeka
kraterovýchjezer, zakončil Kořenský svou pouť po
Novém Zélande a odplavil se do Jižního moře k sou-
ostroví Přátelskému, zdržcl se v Nukualofě na po-
svátné Tonze, potom v Hapaji a Neiafu, na ostrově
Kořenský
Wellington
Lindaner
More
Wellington
ko
Ruapehu
Tongariro
Auckland
Vaivera
Hellensvill
Nový Zéland
jižní moře
Tonga
Spaa Vairaki
Slovan
24
article
Navau, zajel k ostrovům Samojským, jsa hostěn
v Apii v domě velmožného plantážníka, prodléval
v Suvě v archipelaga Vitijském a nabaživ se po-
hledů na korálové květnice podmořských atolů, plavil
se ke břehům Jižního Nového Walesu. V Sydneji
prožil Kořenský několik neděl, uviděv na vlastní oč
pravé divy ze záhadných vývojů ptakopysčích a je
žuřích, chystaných do tisku prof, Hillem jako velk
překvapení pro celý svět zoologů, odjel do Modrých
Hor a do Brisbanu, aby se plavil po nákladní lod
průlivem Torresovým mezi Velkou Hrázi korálovou
a mezi břehy queenslandskými na ostrov Celebes
kotvil dle svého přání na pustých ostrovích, lovi
opeřence a obrovské želvy a prožil několik dní v Ma
kasaru, hostěníjsa na dvoře krále goanského. Z Maka-
saru doplavíl se Kořenský břehů javanských, navštívi
ostrov Maduru, proputoval příčně celý smaragdový
ostrov od horské Surabaje a chladněho sanatoria hor
ského v Tosari až po Batavii a to koňmo, v nosftkách
železnici, prodiévaje v pohoři tenggerském, Lavanku
Kertosoně, Solu, Dokji, Muntilanu, Burubudum, Man
dutě, Gombonku, též na jižních březích, památných
jbdlými hnízdy šatanganími, přišel do Maosu, sana-
toria sindanglajského, selkal se tam s krajanem
lékařem Krchem, podnikl výlet do kulturní horské za
brady v Tipanasu a odcestovat do Buitenzoku a Bata
vie, kde ho uvítal a hostil upřímný koncertní misti
Jóža Šrogi. Z Batavie plavil se Kořenský do Singaporu
a potom do Siamu, podnikaje výlety z Bangkoku
s ceremonářem siamského krále. Z Bangkoku vyda
Kořenský
Hill
Burubudum
Krch
Jóža Šrogi
Suva
Nový Wales
Celebes
Ma
Mak
Madura
Surabaja
Batavie
Buitenzok
Singapor
Siam
Bangkok
Lavanka Kertosona
Solo
Dok
Bata via
Muntilan
25
article
se Košenský do čínského města Svatau a do Hos-
konu, stíženého tehdy krutým morem a odjel kanad-
skou lodí do Japonska. Pobytem v mikadově ří
zolavil se Kořenský brzy po namáhavější pouti v
krajích tropických, proputoval hornaté kraje v Arimě.
v Ikahu a Haruně a poutnická místa v přímořské
provincii isejské a navrátil se přes Tokio, Jokohamu,
Nagoju a Kioto do Kobe, aby se plavil po japonské
lodi »Jamaširu« (Horský zámek) přes Šimonoseki
a Nagasaki do Fusanu a Gensanu v Koreji a odtud
do Vladivostoku. Z přístavu »Vládnoucího Východu-
odjel Kořenský dráhou usurijskou do Chakarovsk
a dočekav se šťastně parolodního spojení, odplul do
Blahověščenska (pět dní) a po krátké zastávce do
Stretěnska (deset dní), kde zastal již spojení želer-
niční, načež přibyl k jezeru Bajkalskému, do Irkut,
ska a odtud po osmidenní jízdě rychlíkem do Moskvy-
potom do Varšavy a pozdravil s radostí po celoroční
cestě stověžatou Prahu. Výsledky svých cestovníc
studií vydá Kořenský v illustrovaném díle přípravova-
ném již do tisku: »Cesta k protinožedm
a návrat Siblří do vlastie
Kořenský
Hos
Japonsko
Arima
Ikah
Harun
Tokio
Jokohama
Nagoja
Kioto
Kobe
Šimonoseki
Nagasaki
Fusan
Gensan
Korea
Vladivostok
Chakarovsk
Moskva
Varšava
Praha
Irkut
26
article
— Všeobecná daň výdělková. Včera vyko-
nány byly v Praze doplňovací volby do komisí pro vše-
obecnou výdělkovou daň III. a IV. tř. všech ukládacích
okresů v obvodě I. berní správy. Na Starém městě
dostavili se ve III. třídě z 990 oprávněných voliču
jen 94 a zvolili členy komise pp. Václava Š mída,
kartáčníka, 94 hlasy a Karla Záluského, spole-
čníka firmy, 50 hlasy, jejich náměstky pp. Jaroslava
Frühaufa, obchodníka s kožemi a Edvarda Ve-
černíka; ve IV. třídě volilo ze 4296 oprávněných
voličů 289 a zvoleni byli pp. J. Distl, pekař,
284 hlasy a Václav Mencl, obuvník, 263 hlasy,
jejich náměstky pp. Ant. Šipek, zámečník, 283 hl.
a Frant. Wagner, čalouník, 282 hlasy. — Na
Malé straně a Hradčanech zvolení byli ve
III. třídě pp. Josef Fiala, kupec na Hradčanech,
56 hlasy a oměl. zámečník Václ. Němec na Male
straně 44 hlasy; ve IV. třídě pp. hostinský Josel
Duhovský 269 hlasy a lakýrník Karel Š prunk
261 hlasem, oba na Hradčanech. — V Holešovi-
cích-Bubnech zvoleni byli členy komise v
III. třídě pp. Hübsch a Šráme k 59 hlasyt; ve
IV. třídě členem komise p. Radoň 335 hlasya
náhradníkem p. Sýkora 354 hlasy.
Š míd
Záluský
Frühauf
J Distl
Mencl
František
Wagner
Fiala
Václ
Němec
Š prunk
Hübsch
Šrám
Radoň
Sýkora
Praha
Hradčany
Bubno
Josel Duhovský 269 hlas
27
article
— Vyznamenání. Na Všeobecné zdravotnické
výstavě v Karlových Varech, letos pořádané, dostalo
se známé české firmě Ant. Kunz, dvorní dodavatel
v Hranicích, za vystavené vodotěžné stroje a pří-
stroje první ceny a sice zlaté medaille. Firmě této
zadány byly nejnověji stavby vodovodů pro města
Mníšek, Solnici a Kouřím v Čechách.
— Ze Spolku ku povznesení návštěvy
cizinců v Praze. S potěšením bylo konstatováno,
že přes soustavné štvaní a ostouzení Prahy návštěva
cizinců letošního roku utěšeně vzrostla, k čemuž
přispěly nemálo i slavnosti, spojené s pobytem pa-
novníkovým v Praze a slet všesokolský. Policejní
zpráva oznamuje sice, že počet cizinců do Prahy
zavítavších obnášel v kvělnu 7065 a v červnu 7828
osob, ač nechybíme, pak-li počet ten nejméně zde-
sateronásobíme. Nápadný tento rozdíl povstal tím,
že v policejní zprávě udány jsou pouze cizinci do
hostinců zavitavší a policejně hlášení; na osoby
v soukromých domech ubytované, jichž počel se po-
licejnímu dohledu vymyká, nebyl vzal zřetel. —
Spolek měl letošního roku dosti práce s vyřizováním
dotazů, podáváním informací a rozesfláním re-
klamních tiskopisů, zvláště do Francie, kdež zájem
pro Prahu stále vzrůstá Účastníkům sjezdu českých
lékařů a přírodozpytců, jakož i zavítavším do Prahy
ruským studentům rozdány vhodné spolkové publi-
kace a rozezlány, jako každého roku, reklamní
spisy do čelných evropských lázní a příbuzným
spolkům. — Ke zprávě »Národních Listů«, jednající
o nepřirozené výši vstupného, jaké zaplatiti musili
účastníci vycházky do královského hradu, žádal
polek zámecké hejtmanství za vysvětlení a bude
zodpovědění tohoto dotazu poděnu zvtaštní zpráva.
Kunz
Karlová Vary
Hranice
Mníšek
Čechy
Praha
Francie
královský hrad
všeobecný zdravotnický výstava
Anta
28
article
Na žádosť za povolení vstupu do královské zahrady
který každého roku na zakročení spolku v jefm
době byl povolen, a jež podána byla prostřednictvím
zámeckého hejtmanství, nedostalo se spolku vyří-
zení. Ježto na žádosť, podanou ředitelství společnosti
rakousko-uherské státní dráhy za odstranění nepří-
stojnosti v čekárně III. třídy v nádraží v Hybernské
ulici, nedostalo se spolku žádné odpovědi, požádáno
ředitelství buštěhradské dráhy za odpomoc, jež žá-
dosť tu však postoupilo opět ředitelství společnosti
rak.-uher. státní dráhy. Za příkladem jiných korpo-
rací protestováno proti vedení odbočky olektrické
dráhy ulicemi Seminářskou a Karlovou přes Karlův
most, podána žádosť za přenesení budov česko-
slovanské vesnice do Kinského zahrady a za
adaptaci dolejší její villy pro sbírky Národopisného
musea. Zemský výbor požádán za uskutečnění nej-
bližšího spojení Královské Obory s Trojou. V četných
případech zakročeno za příčinou odstranění různých
závad a nepřístojností. Zvelebení cizinecké návštévy
v Praze, k němuž slibné základy byly položeny, vy-
žaduje účelného a spolehlivého informování cizinců,
neboť není zajisté lhostejno, kým a jak jsou, pří-
chozí informování. Protože pak k tomu potřebí jest
hybernský ulice
Karlův most
Trója
Praha
Karlová
národopisný muzeum
29
article
vhodných místností kancelářských, jichž spolek po-
strádá, obrátil se se žádostí za jejich poskytnutí
v některé obecní budově (nejlépe v místnostech ha-
sičské strážnice v Staroměstské radnici, která v nej-
bližších dnech bude vyklizena) a lze doufati, že žá-
dosti té bude vyhověno. Povznesění návštěvy cizinců
jest v ohledu hmotném i morálním pro Prahu velice
důležito a měli by se o ně přičiniti všichni přátelé
a zástupci Prahy. Jak se jinde na tuto záležitost
pohlíží, lze nejlépe seznati z toho, jakými sumami
podporovány jsou korporace, jež mají povznešení
cizinecké návštěvy za účel, obcemi, zemí, státem,
dráhami atd., zvláště v Německu a Svýcarsku. Je-
likož u nás i místodržitelství uznalo důležitost ,po-
vznesení cizinecké návštěvy, nezůstane snad naše
veleobec, živnostníci a obchodníci, kteří by se
o záležitosť tu nejvíce zajímati měli, pozadu za
zeměpanskými orgány.
Praha
Německo
Svýcarsko
30
article
— Česká ferlální osada v Navarově
vrátí se do Prahy v sobotu dne 7. t. m. o půl 5.
bod. odpolední. Pp. rodiče se žádají, by na hochy
své čekali v nádraží císaře Františka Josefa.
— Nové peníze a jejich následky. Každá
nová věc zaváděna bývá s obtížemi, ale nikdo za-
jisté by se nenadál, že provázeti budou i vydání no-
vých papírových 10korun a překvapen bude, zví-li,
že postarala se o ně státní správa. U zemské hlavní
pokladny bylo dosud oddělení, v němž zaměstnáni
byli 3 úřadníci, jehož úkolem bylo vyměňovati a mě-
niti obecenstvu peníze. Oddělení tohoto se hojně
používalo, a docházely do něho zejmena ke konci
týdne neb měsíce četné osoby, by vyměnily si v něm
větší státovky neb i bankovky za drobnější, kterých
potřebovaly k výplatě dělnictva. Výměny této použí-
valy též ústřední kanceláře hospodářské i průmyslo-
vých podníků, které nemohou zaslati k týdenním vý-
platám do závodů svých na venkově stovky, ba ani
desítky, ale posflaly jim zejmena pětky, které si dle
potřeby u zemské hlavní pokladny za ně vyměnily.
Navarův
František Josef
Praha
31
article
Dnes octli se všichni, kdož timto způsobem opatřo-
vali si k výplatám potřebných drobnějších peněz,
v nemilé situaci, neboť nevědí a ani nemaji, kde by
si jich opatřili. Při zavedení nových desetikoruno-
vých bankovek erár totiž zmíněné oddělení zemsk
hlavní pokladny, jež peníze měnilo, jednoduše
dnem 1. září t. r. zrušil a o jeho náhradu, jak s
zdá, se nepostaral. Kdo dnes přijde k hlavní zemské po-
kladně za účelem výměny peněz, odkazuje se n
filiálku rakousko-uherské banky, u které však, pod-
niknuv cestu z Malé strany do Hybernské ulice,
špatně pochodí. Pražská fillálka rakousko-uherské
banky vyměňuje nové 10koruny jen za dosavadní
pětizlatové státovky, ale výměnu jich, jak se též n
jiném místě zmiňujeme, za stovky, desítky a dvaceli-
koruny odmítá a nabízí za ně nejvýše drobné pe-
níze kovové, které se však ve větším množství pr
tíži k poštovní dopravě nehodí a ji značně zdražují.
Jelikož staré pětizlatové státovky pozbudou platnosti
teprve roku 1903, jest věru záhadou, proč oddělen
zemské hlavní pokladny v Praze, zabývající se vý-
měnou peněz, tak kvapně bylo zrušeno.
— Budou zdraženy sirky? Ke zprávě o za-
mýšleném zdražení sirek těchto dnů uveřejněné
oznamuje se nám z kruhů interessovaných: »bi-
hybernský
Praha
uherský banka