ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a7b55020-661b-11dc-ad95-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: org 17, person 91, place 121, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
3 masthead
5. září 1901.
4 masthead
Číslo 245.
5 article
tím. byli uvalovali jakousi spoluvinu na zavra- ždění vyslance Kottelera i na císaře čin ského, jehož poslem Čun jest, a to činiti, prý je nikdy ani ve snu nenapadlo (?), proto pr vysloví prine pouze politování nad událostmi těmi Zjištěno nyní také, že to byl hr. Bülow jenž pohnul Viléma II., aby upustil od poža davku, by čínské poselstvo před ním hlavouaž zemi se dotklo, jakož také od »zmírněného« po- žadavku, aby před velevládcem Germanie po- kleklo. Hraběti Bülowu, jenž musil za účelem tím pobyt svůj v Norderneyi přerušiti, podařilo prý se přesvědčiti panovníka, že tím už, že císa Kvansu musil bratra svého »na pokání« až do Evropy vyslati, dán byl výraz pokoření Číny Ovšem, v Berlíně zapomínají, že právě pokoření svého národové neradi zapomínají a že zapo- minají leda tehdy, když je byli oplatili
Bülow Vilém II Germanie Kvansa Evropa Čína Berlín
6 article
Válka mezi Kolumbií a Venezuelou bude možná přece jen odvrácena, jelikož Spo- jené státy v poslední chvili nabízejí se ku pro střednietví. Pamětní spis, v němž president ve- nezuelský vykládal vládám, že jednání Kolumbie dlužno pokládati za jednání válečné, na ně budesnad třeba stejně odpověděti, sice svědě o chuti Castrově, tasiti meč, ale na druhé straně dlužno počítati právě s nechutí Spojených států, připustiti jakoukoli změnu na severu jižní Ame- riky, kteráž by přírozeně zasáhla i na převlaku panamskou, na níž jakožto na pojitku mez oběma okeány má Unie značné a velké inter essy. Ovšem snad by rychlá a brzy kon- čící válka byla lepší přece jen než nynější olouho se vlekoucí stav poloválečný. Obchodv obou republikách úplně uvízl, hospodářská zkáza jest skorem úplná a žádný z obou států neplat ani již úroků ze státního dluhu. Vynikající jeden tamní obchodník, Francouz, navrhuje proto spo- lečnou akci Spojených států, Francie, Anglie, štalie a Německa na ochranu hmotných zájmů příslušníků těchto států. Ve Francii ale podně taký odmítají a učiní tak nepochybně i v ostat- ních slátech evropských. Již proto, že bys
Castrův Francouz Kolumbie Venezuela spojený stát jižní ame Francie Anglie Německo
7 article
Spojené státy takovému zakročení evropskému jistě opřely, jak to i místopředseda republiky severo-americké Roosevelt ve své řeči na minne- sotské výstavě jasně připomínal. Tím pravdě podobnější jest ovšem ale in- tervence Spojených států samotných. Z obavy před ní asi také ještě president. Venezuely. Castro, formálním opovězením války kolumbijské vládě sečkává. Mezi tím ovšem podporuje málem již veřejně povstalce kolumbijské i jich vůdce generála Uriba, neboť cil obou, Castrův i Uribův. jest společným: zřízení velkokolumbíjské říše jež by pojala v sebe Kolumbii nynější i Vene- zuelu, a snad i Eeuador, jak také již dříve bý- valo. Uribe v nedávno vydaněm manifestu svém tento cil opětné revoluce své připomíná výslovně. Praví v manifestu svém, že když on v dubuu dobrovolně zbraně byl složil, víáda v Bogotě, hlavním to městě Kolumbie, nedovedla vděčiti za to ni jediným aktem spravedlnosti ni mi- losti; zůstala nesmiřitelnou a opí- rajíc se o vojenskou diktaturu, potírala nadále všeliký liberalism.
Roosevelt Castro Uriba Castrův Uribův Uribe spojený stát Venezuela Kolumbie Bogota
8 article
Zajaté liberály dala postříleti, ranůné porubati a hlavy jich na kopích nositi. Za okolností těch chopila s liberální strana v zoufalství svém opět zbraní proti vládě absolutismu a obsku- rantismu. »Nynější vládcové Kolumbies, praví se v manifestu dále, »zašli pak i tak da- leko, že ohrožují liberální vlády sousedních států, kteréž pronásledovaným Kolumbijcům po- hostinství poskýtly. Nepřestávajíce býti vlastene kolumbijskými saháme k oprávněné sebeobraně a pokládáme za věc svou i věc ohrožených vlád, s nimiž jsme i mnoholetou historií a stej- ným přesvědčením spojeni. Dev atená c té století bylo stoletím národn ost ního hnutI. Vlivy ty účinkují ia dál i must býti nejvyšší žádostí kmenů, kterés kdysi byiy utvořily stát velkokolumbijský mocný a slavný stát taký znovu zříditi. Cil tento jeví se za po- žadavků nové doby nalehavějším než kdy jindy. Prvním krokem k uskutečnění ideáluv toho jest dosazení vlád, jež sledují tutéž politiekou my- šlénku. K tomu by ale právě stačilo svrhnout zpátečnický režim v Bogotě, jenž jedině svornost a shodu ruší. Na praporu našem« — koně manifest — »není již vepsáno heslo jedné strany, nýbrž myšlénka velkokolum bijs ká.«
Kolumbijec Deva Bogota
9 article Volební ruch.
Volební ruch. Občanský klub pro Luži a okolí jedno- myslně se na tom usnesl, podporovati opětnou kandidaturu dra. Edv. Grégra pro příští volby do sněmu království českého. Z Roudnice. Důvěrníci národní strany svobodomyslné v Roudnici usnesli se navrhnouti za kandidáta poslanectví za městskou skupinu Brandýs, Mělník, Mšeno a Roudnice pana Erv. Špindlera, starostu a říšského poslance v Roudnici. Ze Mšena. Na schůzi důvěrníků národní strany svobodomyslné ve Mšeně bylo usneseno. společně s městy Mělníkem a Roudnicí setrvat na kandidatuře p. Ervína Špindlera, sta- rosty v Roudnici, za poslance sněmu království českého. Z Mělníka. Důvěrníci národní strany svo- bodomyslné na Mělníce usnesli se na kandida tuře p. Erv. Šplindlera, starosty a říšského poslance v Roudnici. Z Vlašimi. Veškeří důvěrníci nár. strany svobodomyslné v okresu vlašimském usnesli se jednohlasně navrhnouti za kandidáta poslanectv do sněmu král. českého dosavadního svého zá- stupce, p. Karla Loulu, rolníka v Dnespe kách a říšského poslance.
Luža Grégr Erv Špindler Loula Roudnice Brandýs Mělník Mšeno Vlašim
10 article
Schůze voličstva v Zásadě na Železno brodsku. Na den 1. září t. r. svolal bývalý zemský poslanec učitel pan Janoušek schůzi voličstva do Zásady na Železnobrodsku. Sehůze ta, konána v hostinci p. J. Marka, potvrdila znovu pověst, že Zásada patří k nejpokroči- lejším osadám na předhoří jizerském. Přečetní posluchučí z místa i z okole bedlivě sludovali vývody páně Janouškovy, kter vrcholily v tom, že z plánů a roceptů, čelících k povznesení našeho národa, tři jsou nejjistější a nejplatnější. Jsou to: všeobecné vzdělání uvědomění, vzpružení hospodářské a svornost i jednolitost v hlavních otázkách života veřej- ného. Národ všeobecně uvědomělý dovede správně odhadnout své síly a dle toho nejvhodnějším prostředky domáhat se místa, které mu ve spo- lečnosti lidské náleží. Národ uvědomělý doved si zajisté pomoci též k rozkvětu hospodářskému, bez kterého v nynějším rázu doby odsouzen b byl k roli podřízenější. Kdo nemá zabezpečenou existenci, nemá moci a kde není moci, neni dnes — bohužel! — ani práva. Řečník poukázal na prameny svépomoe v oboru hospodářském, které jsou zvláště: sdru- žování se ve spolky a družstva zemědělská i živnostenská, odborné vzdělání dorostu, zaklá- dání peněžních ústavů, účelné cestování po zemích v ohledu hospodářském nejpokročilejších, pořádání přednášek, četba a j. V chledu poli- tickém poukázal na žalostnou naši rozháranost.
Janoušek Janouškův Železnobrodsko
11 article
Uznal užitek a oprávněnost kritiky, hez které by nastala stagnace a zbahnění. Pravil však,že kritika má býti spravedlivou a že nemá zvrhnout se v soustavné hanobení a potírání politickýeh odpůrců. Řečník obhajoval dále stranu svobodo- myslnou před útoky z různých stran proti na podnikanýmí. Prohlásil, že v čele strany této stojí řada mužů věhlasných a poctivých, kterým hancové jejich ani po kotníky nesáhají. Sna dopustila se strana tu a tam nějaké chybičky, avšak v přetěžké pro nás situaci dovedla udržet a zvýšit význam našeho národa v Rakousku i v cizíně. Na odstranění její z areny politické dosud pomýšleti nelze. Majíť ostalní naše poli- tické strany sice mnoho troufalosti, za to však žalostný nedostařek lidí sehopných a pracovitých. Nečetný poměrně národ náš nemůže a nesmísi dovolit luxu častého měnění vůdčích sil, ne chce-li padnouti ve zmatky nejzhoubnější. Řeč ta došla všeobecného a nadšeného sou- hlasu mezi přítomnými občany.odze Potom po stručném výkladu p. Janouškově o účelu a prospěchu Raiffeisenek a po důklad- ném rozhovoru o věci té přikročeno k založení důležité instituce této. Čvrt sta nejpřednějších občanů dalo se zapsati do přípravného družstva Konečně povstal předseda schůze, rázný a uvě domělý starosta zásadský, pan František Marek poděkoval vřele panu Janouškovi za účinnou řeč, vyslovil mu důvěru a přál případné kandi datuře jeho nejúplnějšího zdaru.
Janouškův František Marek Janoušek Rakousko strana svoboda
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nejpřednější výtka, kterou proti na- šemu nedělnímu článku o významu nastávajících zemských voleb obranný orgán agrárníků pro- náší, je stížnost na jeho délku a na vítr, jaký z něho vane. Zjišťujeme, že nám agrární strana odpovídá na prostoře 878.25 čtv. em., kdežto náš článek měří pouhých 643.85 čtv. em. Jel tudíž odveta tato o celou čtvrtinu širší než náš dlouhý článek, což agrární straně dokonce ne- máme za zlé, dalo by se přece očekávati, že bude také obsažná a věcná a že při nejmenším pokusí se vyvrátiti naše věru těžká obvinění proti straně agrární. Leč z obrany této nevane žádný vítr a že by v ní »novinářská fráse sla- vila orgie«, rovněž říci nelze; co z ni zeje, jest hrůza prázdnoty a úzkostlivé vyhýbání se ve- škeré podstatě a jádru sporu. Z této čtyřsloup- cové latifundie nám věnované nesklidí »Obranae věru žádný »Triumf«, ačkoli nelze upříti, že na ní navezla hojně — zúrodňájících hmot. Jest již nepopíratelno, že v neděli potlouklo! Krom toho, že »k rozhodnému boji dojiti musí« není list pana Hrubého s to nic věcného nám od- tušiti, neboť říci, »o mladočeskou svornost ne- stojíme« nebo »hnutí agrární jest přirozenou etappou ve vývoji vnitřního životá«, že se strana agrární přičini, abychom výpočtem jmen agrár ních poslanců vyplnili více řádek než to možno pouhými djich pěti jmény, že »zemědělský lid český tvoří jádro našeho národa« atd., jsou všechno výroky, kteréž maji podnět a výrok ale nedokazují ničeho, tím méně vyvracejíč aspoň seslabují naše výstrahy k českému rolni- etvu před agrárními svůdci
Hrubý
13 article
Frásemi těmito, kteréž ovšem do orgif maj nekonečně daleko, zejmena nevyvráti se, že pan- germanismus, který se stal následkem kolosál- ního převratu ve smýšlení německého lidu v Če- chách imminentním, bezprostředním nebezpečím a který do nového sněmu vejde v šíři a výši dosavadního šiku německého zemského poslane- ctva, vyžaduje, aby se také v Čechách přikro- čilo k volbám pod heslem, ne-li výhradně tedy především hlavně nacionálním, do krajnosti ná- rodním.
Čechy
14 article
Nelze jimi nikterak popřiti, že jestto smutnou předzvěsti pro národní, českou věc pakli že se do rolnického lidu vnáší heslo roz- bití jednolitého zastupitelstva národního na zá- kladě stavovských rozluk a když se nad vě národní, dřívle než jest neklamn vybojována a zajíštěna, vynáší hmotný pro- spěch jedné třídy, jedné vrstvy národa, když jest nota bene pro všechny vidomé lidi patrno, že tato výlučnost, toto vystupování z národní fronty nikterak nemůže tohoto kýženého stavov- ského prospěchu dosíci a když se to činí právě ve chvíli, kdy této národní věc hrozi největěí pohroma a kdy se blíží dějinná chvíle rozhodnut konečně jednou pro vždy. Jest nepochybno, že český lid vě době nej- bližší bude zabaven a vyčerpáván takovými sta- rostmi o svůj pouhý vezdejší byt, že ani ne- bude míti času zabývati se otázkou svého blahobytu nebo ať jen každý přemýsli, co k tomu schází, aby se česká otázka stala e nejaktnálnější v každém smyslu slova i mezi národním svém významu, který teprve v době nejnovější byl poznán i se strašným svým ne- bezpečím pro národ český. Bylo by nebezpečným klamem, domnívati se, že nadnášime, neboť právě zemské volby, nadšení, sjakým německý lid v Čechách jde pro všeněmeckou ideu, pro Schönererův pro- gram do ohně, budou toho nejpádnějším do- kladem, že lavina se stále patrněji nachyluje také v příhodný a blízký okamžik se sřlu. Paklíže vtakový čas, skdy proti češkému ná- rodu a jeho vlasti sbírá nejnebozpečnější nepříte pole, aby provedl rozhodný svůj smrtící útok. kdy se konečně přiostřuje hrot v Čechách, na- sazený na dlouhé a mocné kopí celého něme- ckého národa, k závěrečnému bodnutí do srdce české vlasti, pakliže, pravíme, v takový svrcho- vaně nebezpečný čas, mezi námi Čechy s troj se úklad jednoho stavu, jedne vrstvy lidu proti všem ostatn ím,
Čecho Čechy
15 article
pak jsou výrazy »bezhlavost« a »zrada« ještě něčím neskonale mírným k označení takového počínání, takového řádění, nepravíme už prou dobru národa, nýbrž proti jeho pouhopouhé existenci. Nedivili bychom se, kdyby agrární hnutí slibovalo úspěchu, a kdyby s počínáním pánů Prášků a Zázvorků byla spojena dost ne- patrná vyhlídka. Jeť přece nepochybno, že k úspěšným podnikům sgrárním v nějakém státě náleží jako nezbytná podmínka jeho v še- obecnost takového hnutí v celé říši, i jest dále stejně nepochybno, že jest takové všeobecné agrární hnutí bez rozdílu ná- rodnošti u nás naprosto vyloučeno. Kdyby se pokusili naší agrárníci spřijíi s takovou nabídkou po volbách, k všeněmeckým rolnickým poslancům s potupou a hanoun by od- táhli zdravě vyhojeni ze své vtíravosti. o Což medle nemá německý rolník v Čechách tyže potřeby a tyže slížnosti aspoň v hlavních rysech, jako český? A kde vidíme v severních Čechách něco podobného agrární agitaci, ve venkovských okresích našich již celou prudkosti zuřici? Vše- obeená nevůle německého lidu by zardousila takovou zradu na společná věci hned v zárodku a české rolnietvo bude míti s takovým skutkem práci uži poněkud krušnějšt. Neboť tím nezklamou
Prášek Zázvorka Čechy
16 article
českou veřejnost ti tak zvaní egrárníci, že se tváří, jako kdyby za nimi stálo všechno české rolnictvo, ať malé, ať velké. Doufáme pevněa nezlomně, že toto opravdu české rolnictvo, jehož ivlastenectví ovšem nad všechnu po- chybnost povzneseno, výrazí pálenému kostel- nictvu agrárnímu z ruky onen kropáč, jímž toto bude ehtti českému rolnictvu udělovati své — — »vyšší posvěcení«, o němž »Obrana Zemědělcův« mluví. Také orgán Kubrův náleží mezi českě lísty, kteréž citůjí jen půlku Nerudova aforismu o vlasteneckém řečňování a kteréž druhou půlku onoho místa z Nerudy zatajují. »I nám jest stál žvanění o národnosti a vlastenectví už překona- ným »stanoviskem«, volá »Obrana« s Nerudou, nezmiňujíc se dokonce o vlastenectví činů, žádaném nesmrtelným českým publicistou v dalším pokračování jeho výroků, jehož jméno v ústee a péře agrárním jest rouháním! Přeraženýa kusý tento Nerudův výrok posloužil již mnohému studenému »vlastenci« k ucpání úst řvoucího svědomí. Také agrárníci používají těchto a po- dobných uspávacích prostředků, vypůjčených o realistů, svých blízkých přátel, kteří ověšeni vý- roky z Havlička, Nerudy a oplývajíce citáty z Husa, otravují v dorostlé i dorůstající intelli genci měst národní eítění, čímž provádějí totéž co podnikli agrárníci v intelligenci českého země dělstva.
Kubrův Neruda Hus Havliček
17 article
Co se nás týče, my v tuto intelligene máme důvěru nekonečně větší, než agrárníc samotní. My jsme přesvědčeni, že české rol nictvo nahlédne, že cesty, jež mu čeští agrár nici nabízeji k dosažení rolnického programu pod heslem »Agrárníci všech ze m spojte se!« znamenají vystoupení z řac národních a opušlění nejnalehavější a nejneod- kladnější věci národní ve chvlli, kdy ji hrozo největší nebezpečí. České rolnictvo nahlédne. že pastorek agrární, toto Šťastného nešťastné nedochůdče, v padařovském špiřitusu po lét chované, obdrželo jen pyšné, v zahraničních žurnálech vyčtené jméno agrární, a to jenom za tím účelem, aby posloužilo »mladé, čilé« straně za vnadu ve vodách volebních, že ale to hnutí jest naprosto jalové a beze všeho jádra a podstaty. Neboť dotud neřekl ani jediný z pětky v čele agrárním stojící, jakým z pů- sobem hodlá zachrániti rolnický lid, jej poslliti a z hrozicí záhuby vyprostiti. Má se to státi ochrannou celní kon- vencí středoevropskou? To doznává na úvodním místě včerejší »0. Z.«, řkouc vý- slovně: »Kdybyi něco plo dobné ho chtěli Všeněmci, nebyl by vntom žádný popud k tomu, abychomz pouhého odporuprotienim ne- směli to chtíti ani myl« Ano, naši agrárnício národnosti nežvaní, ale že jsou schopni právě v zájmu svého »positiv- ního« programu podati Všeněmcům ruku k uskutečnění jich idejálu o celiní jednotě s Německem, ačkoli to dozná- vají. A tito lidé hájí se proti výtce národní vlažnosti, mluvi o pohnutkách čistě vlastene- ckých a opovažují se bráti do úst státní právo zemi české koruny!
Německo
18 article
— Z Moravské Ostravy, 4. září. (Znl. tel. »Nár. Listů«.) Skorem po dvouletém boji ministerstvo vyučování povolilo zříditi če- skou měšťanskou školu v Polsko Ostravě. Bude to první měšťanská česká škola ve Slezsku. — Tábor lidu v Kolinci. Místní odbon Národní jednoty pošumavské v Kolinci za spolu- působení skupiny sušické a klatovské uspořádá dne 8. září o 2. hodině odpoledne na obecním tržišti manifestační tábor lidu, rázu čistě národ- ního, tedy nepolitického, na kterém přislíbili pro mluviti o otázkách národních a národo hospodář- ských pp. phil, dr. Vilém Kurz, říšský poslane a starosta ústředního výboru Národní jednoty po šumavské v Praze, dp. František Bláhovec, farái v Čachrově a Josef Kovářík, zemský poslanee a okresní starosta z Čiháně. Přípravy k táhoru jsou skončeny. Účastenství, jak se sděluje, bude veliké.
doktor Kurz Bláhovec Kovářík moravský Ostrava Polsko Ostrava Slezsko Kolinec Praha Čachrov národní jednota
19 article
— Budoucnost klassické filologie na školách středních. Myšlenka omuziti studium latiny a řečtiny na školách středních kráčí stále ku předul: ve mnohých zemích jest již prove- dena, ve mnohých provedení svému blízka. Během posledního desítiletí století 19. a na prahu sto- letí 20. řečtina vyloučena neb aspoň za nepo- vinnou prohlášena v Uhrách, Švédsku, Španěl sku a Rusku; latina i řečlina na minimum omezena ve Francii, částečně zkrácena i v Ně- mecku. Za těchto okolností můžeme pokládati za jisté, že i u nás dojde během několika let k nějakému redukování klassického studia na gýmnasiích našich. Jakého rozsahu redukován to bude, to se ovšem ještě stanoviti nedá s jistě však bude aspoň tak veliké, že se budeo moci zrušiti na každém gymnasiu při nejmenším jedno místo professorské pro klassickou filologii A s tímto faktem jia ko nieo div ra ným jest radno počítati již nyni Proto radíme klassickým filologům na universitě studujícím, aby vedle latiny a řečtiny studovali aspoň jeden jazyk moderní a hleděli z něhos také podrobiti státní zkoušce. Approbace z pouhé klassické filologie za několik let, až se začne očekávaná reforma prováděti, nikomu k existenci nedopomůže. Abiturientům pak gymna- sijním radíme, aby vůbec se nevěnovali odbor- nému studiu oboru, jehož budoucnost jest právě nyní lak velice neurčita. Vždyť ostatně i za nynějšího systému vyučovacího jest klassických filologů více než dosti, tak že téměř všichni musí vypomáhati v předmětech cizích, zvláště ve Hilologii moderní, ba mnozí vyučují po ně- kolik roků výhradně jenom předmětům cizím, pro něž se nyní učitelů nedostává.
Španěl Uhry Švédsko Rusko Francie
20 article
— Osobní. Pan MUDr. Ladislav Prokop Pr- cházka vrátil se do Prahy a ordinuje opětně ve Štěpánské ulici č. 1—II. — Pan docent dr. Karel Svehla vrátiv se do Prahy, ordinuje opět odpole- dne sv Platýze« ve Ferdinandově třídě. — V Praze dli právě návštěvou rada appellačního soudu v Miláně de Stetti s chotí. Včera prohlížel sobě, provázen radou vrchního zemského soudu panem Stoll ho a. místnosti zemského trestního soudu, jakož i novo- stavbu justičn ho paláce, — Reslgnace. Starosta karlínský pan A dol Lokay oznámil písemně městské radě, že vzdáva se svého úřadu. — Rodinné zprávy. Mag. pharm. pan Jose Růžíčka z Příbrami a paní Auna D vořáko vá vdova po lékaři, slavili včera sňatek v kostele sv Vojtěcha v Praze. — Slečna Božena Kašparo v v Hradci Králově a pan Antonín Březina, učitel tělocviku na vyšší realce v Pardubicích, slaví sňatek dne 10. září v kathedrálním chrámu sv. Ducha v Krá- lové Hradci. — Slečna Emilie Hřívova a pan Bobu- mír Valenta, soudní adjunkt, slaviti budou sňatek svůj v sobolu dne 7. září o 10. hodině dopoledne v Uherském Hradišti. — Nový advokát. Pan JUDr. Josef Sl avík advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou kancelář v Praze, na Václavském náměstí č. 15.. — Návrat ze světové cesty: Včera vráli se ředitel Joseř Kořenský ze své cesty opět do vlasti. Dne 26. září minulého roku vyplul z Neapole lodí »Královnou Luisou« a ubíral sedo Suezu, Port Saidu, Adenu, Kolomba a Fremantlu.
MUDr Prokop doktor Svehl svatý Platýz Stoll Lokay Mag Jose Kašparo Březina Hřívův Bob Valent JUDr Josef Sl Joseř Kořenský Luisa Praha štěpánský ulice Ferdinandov třída Milán Příbram Hradec Králov Pardubice Hradec uherský Hradiště Václavský náměstí Neapol Suez Aden Kolombo Auna D Port Said svatý Vojtěch
21 article
Navštíviv město Perth a některé kraje v Australii západní, přibyl Kořenský po třicetidenní plavbě z Evropy do Adelaidy, v jejímž okolí prodlel 14 dní, podnikaje výlety a lovy s kustody lamějšího musea. Z Adelaidy vedla ho studijní cesta ke splavné řece Murrayově, do požehnaného kraje gambierskéhoa k vyhaslým sopkám jeho, potom do zlatého Balla- ratu a Melbournu, kam přišel v pravou chvíli uslyšev hned po svém příjezdu do residenčního města viktorijské osady oratorium Dvořákovo »Sva- tební košile«. Ve Viklorii prožil Kořenský tři neděle a prodléval jednak v pralese u guinejského cesto- vatele a spisovatele Lindta, jednak na misijních stanicích, založených v pustinách eukalyptových k ochraně anstralských černochů, v Ramajuku a Tyersu. Přátelské styky s professorem Spencrem proslulým cestovatelem po střední Australii a ře- dítelem musea melbournského, vedly k tomu, že byly získány pro české ústavy vzácné přírodniny australské zvířeny. Z Melbournu plavil se Kořenský
Kořenský Adelaida Murrayův Dvořákův Sv Lindt Perth Austrálie Evropa Adelaida Melbourne
22 article
Bassovým průlivem za největší bouře do Tasmanie. přibyl do Launcestovnu, prožil několik dní v prales blahovičníkovém, a to v osadě, jež slove v tasman- štině Paramatta t. j. mráz, potom v Hobartě a na blízkém poloostrově, jsa hostem anglického lékaře v Eegelnecku. Slaviv Štědrý den ve vlasti vymřelých Tasmanců plavil se Kořenský z někdejšího Hobart- townu po lodi »Moana« do Bluffu na Novém Zélando a odjel železnou drahou do Innercargillu. Stráviv několik dof při morénovém jezeře Vakatipském při západních fjordech jižního ostrova novozeland- ského, pověstných ptačími osadami albatrosů, pin- gnínů a racků, přišel Kořenský do Christchurchu proslulého sbírkami obrovských koster, náležejícíeh vymřelým opeřencům, jichž jméno moa jest. Také měl příležitost poznati i místa, jež jsou hřbitovem památných těch kolosů, živších ještě asi před tisíe lety a zůstavivších po sobě ještě zárodky a kuřátka ve vejcích, ostatky kůže s peřím, svaly a šlachami,
Bassův Kořenský Moan Tasmanie Hobart Bluff
23 article
Dalším cílem Kořenského byl malebný Dunedin Wellington, kde byl uvítán co nejvřelejí a hostěn eo nejsrdečnějí u českého maliře Lindanera, podobiz náře maorských pohlavárů. Z Wellingtonu odjel Ko- řenský do Vanganui, plavil se po řece téhož jmenado maorských krajů, přišel do Piperiki, nastoupil odtud cestu vozem po stepi středozélandské, v níž vládnot osněžené vulkány Ruapehu a Tongariro, zdobené n úpatích a v okolí četnýmií gejzery, jako ve Spaa Vairaki a Vaítapu, a dospěí tak jezerní osady, zvané Ratorua. A odtud vydal se Kořenský po jezeře Tiki- ferském do maorské dědiny Morea, kde připravovaly se právě pohřební hody, zabočil koňmo do krajt taraverských a rotomahanských, památných děsným výbuchem r. 1882, a mohl se dívati v propasti a pu- kliny, jež tu ostaly z hrozné chvíle, kdy se země otvírala a lidi a osady pohlcovala. Z Rotoruje za- mířil Kořenský do Aucklandu, studoval tam život po divuhodných tříokých ještěrů, vymírajících a záko nem chráněných hatterií, proputoval nejsever nější výběžky ostrovní, poznal život dřevařů, za- měštnaných v pralesích damarových, jakožl i kolonie česko-německé a osady dalmatských Slovanů, dobý- vajících tam z »gumových polí« vzácnou pryskyřici kaurovou (damarovou). Výletem z Vaivery na příč severní ostrožny do Hellensvillu a Dargavillu a zpět do Aucklandu, jakož i návštěvou některých sopeka kraterovýchjezer, zakončil Kořenský svou pouť po Novém Zélande a odplavil se do Jižního moře k sou- ostroví Přátelskému, zdržcl se v Nukualofě na po- svátné Tonze, potom v Hapaji a Neiafu, na ostrově
Kořenský Wellington Lindaner More Wellington ko Ruapehu Tongariro Auckland Vaivera Hellensvill Nový Zéland jižní moře Tonga Spaa Vairaki Slovan
24 article
Navau, zajel k ostrovům Samojským, jsa hostěn v Apii v domě velmožného plantážníka, prodléval v Suvě v archipelaga Vitijském a nabaživ se po- hledů na korálové květnice podmořských atolů, plavil se ke břehům Jižního Nového Walesu. V Sydneji prožil Kořenský několik neděl, uviděv na vlastní oč pravé divy ze záhadných vývojů ptakopysčích a je žuřích, chystaných do tisku prof, Hillem jako velk překvapení pro celý svět zoologů, odjel do Modrých Hor a do Brisbanu, aby se plavil po nákladní lod průlivem Torresovým mezi Velkou Hrázi korálovou a mezi břehy queenslandskými na ostrov Celebes kotvil dle svého přání na pustých ostrovích, lovi opeřence a obrovské želvy a prožil několik dní v Ma kasaru, hostěníjsa na dvoře krále goanského. Z Maka- saru doplavíl se Kořenský břehů javanských, navštívi ostrov Maduru, proputoval příčně celý smaragdový ostrov od horské Surabaje a chladněho sanatoria hor ského v Tosari až po Batavii a to koňmo, v nosftkách železnici, prodiévaje v pohoři tenggerském, Lavanku Kertosoně, Solu, Dokji, Muntilanu, Burubudum, Man dutě, Gombonku, též na jižních březích, památných jbdlými hnízdy šatanganími, přišel do Maosu, sana- toria sindanglajského, selkal se tam s krajanem lékařem Krchem, podnikl výlet do kulturní horské za brady v Tipanasu a odcestovat do Buitenzoku a Bata vie, kde ho uvítal a hostil upřímný koncertní misti Jóža Šrogi. Z Batavie plavil se Kořenský do Singaporu a potom do Siamu, podnikaje výlety z Bangkoku s ceremonářem siamského krále. Z Bangkoku vyda
Kořenský Hill Burubudum Krch Jóža Šrogi Suva Nový Wales Celebes Ma Mak Madura Surabaja Batavie Buitenzok Singapor Siam Bangkok Lavanka Kertosona Solo Dok Bata via Muntilan
25 article
se Košenský do čínského města Svatau a do Hos- konu, stíženého tehdy krutým morem a odjel kanad- skou lodí do Japonska. Pobytem v mikadově ří zolavil se Kořenský brzy po namáhavější pouti v krajích tropických, proputoval hornaté kraje v Arimě. v Ikahu a Haruně a poutnická místa v přímořské provincii isejské a navrátil se přes Tokio, Jokohamu, Nagoju a Kioto do Kobe, aby se plavil po japonské lodi »Jamaširu« (Horský zámek) přes Šimonoseki a Nagasaki do Fusanu a Gensanu v Koreji a odtud do Vladivostoku. Z přístavu »Vládnoucího Východu- odjel Kořenský dráhou usurijskou do Chakarovsk a dočekav se šťastně parolodního spojení, odplul do Blahověščenska (pět dní) a po krátké zastávce do Stretěnska (deset dní), kde zastal již spojení želer- niční, načež přibyl k jezeru Bajkalskému, do Irkut, ska a odtud po osmidenní jízdě rychlíkem do Moskvy- potom do Varšavy a pozdravil s radostí po celoroční cestě stověžatou Prahu. Výsledky svých cestovníc studií vydá Kořenský v illustrovaném díle přípravova- ném již do tisku: »Cesta k protinožedm a návrat Siblří do vlastie
Kořenský Hos Japonsko Arima Ikah Harun Tokio Jokohama Nagoja Kioto Kobe Šimonoseki Nagasaki Fusan Gensan Korea Vladivostok Chakarovsk Moskva Varšava Praha Irkut
26 article
— Všeobecná daň výdělková. Včera vyko- nány byly v Praze doplňovací volby do komisí pro vše- obecnou výdělkovou daň III. a IV. tř. všech ukládacích okresů v obvodě I. berní správy. Na Starém městě dostavili se ve III. třídě z 990 oprávněných voliču jen 94 a zvolili členy komise pp. Václava Š mída, kartáčníka, 94 hlasy a Karla Záluského, spole- čníka firmy, 50 hlasy, jejich náměstky pp. Jaroslava Frühaufa, obchodníka s kožemi a Edvarda Ve- černíka; ve IV. třídě volilo ze 4296 oprávněných voličů 289 a zvoleni byli pp. J. Distl, pekař, 284 hlasy a Václav Mencl, obuvník, 263 hlasy, jejich náměstky pp. Ant. Šipek, zámečník, 283 hl. a Frant. Wagner, čalouník, 282 hlasy. — Na Malé straně a Hradčanech zvolení byli ve III. třídě pp. Josef Fiala, kupec na Hradčanech, 56 hlasy a oměl. zámečník Václ. Němec na Male straně 44 hlasy; ve IV. třídě pp. hostinský Josel Duhovský 269 hlasy a lakýrník Karel Š prunk 261 hlasem, oba na Hradčanech. — V Holešovi- cích-Bubnech zvoleni byli členy komise v III. třídě pp. Hübsch a Šráme k 59 hlasyt; ve IV. třídě členem komise p. Radoň 335 hlasya náhradníkem p. Sýkora 354 hlasy.
Š míd Záluský Frühauf J Distl Mencl František Wagner Fiala Václ Němec Š prunk Hübsch Šrám Radoň Sýkora Praha Hradčany Bubno Josel Duhovský 269 hlas
27 article
— Vyznamenání. Na Všeobecné zdravotnické výstavě v Karlových Varech, letos pořádané, dostalo se známé české firmě Ant. Kunz, dvorní dodavatel v Hranicích, za vystavené vodotěžné stroje a pří- stroje první ceny a sice zlaté medaille. Firmě této zadány byly nejnověji stavby vodovodů pro města Mníšek, Solnici a Kouřím v Čechách. — Ze Spolku ku povznesení návštěvy cizinců v Praze. S potěšením bylo konstatováno, že přes soustavné štvaní a ostouzení Prahy návštěva cizinců letošního roku utěšeně vzrostla, k čemuž přispěly nemálo i slavnosti, spojené s pobytem pa- novníkovým v Praze a slet všesokolský. Policejní zpráva oznamuje sice, že počet cizinců do Prahy zavítavších obnášel v kvělnu 7065 a v červnu 7828 osob, ač nechybíme, pak-li počet ten nejméně zde- sateronásobíme. Nápadný tento rozdíl povstal tím, že v policejní zprávě udány jsou pouze cizinci do hostinců zavitavší a policejně hlášení; na osoby v soukromých domech ubytované, jichž počel se po- licejnímu dohledu vymyká, nebyl vzal zřetel. — Spolek měl letošního roku dosti práce s vyřizováním dotazů, podáváním informací a rozesfláním re- klamních tiskopisů, zvláště do Francie, kdež zájem pro Prahu stále vzrůstá Účastníkům sjezdu českých lékařů a přírodozpytců, jakož i zavítavším do Prahy ruským studentům rozdány vhodné spolkové publi- kace a rozezlány, jako každého roku, reklamní spisy do čelných evropských lázní a příbuzným spolkům. — Ke zprávě »Národních Listů«, jednající o nepřirozené výši vstupného, jaké zaplatiti musili účastníci vycházky do královského hradu, žádal polek zámecké hejtmanství za vysvětlení a bude zodpovědění tohoto dotazu poděnu zvtaštní zpráva.
Kunz Karlová Vary Hranice Mníšek Čechy Praha Francie královský hrad všeobecný zdravotnický výstava Anta
28 article
Na žádosť za povolení vstupu do královské zahrady který každého roku na zakročení spolku v jefm době byl povolen, a jež podána byla prostřednictvím zámeckého hejtmanství, nedostalo se spolku vyří- zení. Ježto na žádosť, podanou ředitelství společnosti rakousko-uherské státní dráhy za odstranění nepří- stojnosti v čekárně III. třídy v nádraží v Hybernské ulici, nedostalo se spolku žádné odpovědi, požádáno ředitelství buštěhradské dráhy za odpomoc, jež žá- dosť tu však postoupilo opět ředitelství společnosti rak.-uher. státní dráhy. Za příkladem jiných korpo- rací protestováno proti vedení odbočky olektrické dráhy ulicemi Seminářskou a Karlovou přes Karlův most, podána žádosť za přenesení budov česko- slovanské vesnice do Kinského zahrady a za adaptaci dolejší její villy pro sbírky Národopisného musea. Zemský výbor požádán za uskutečnění nej- bližšího spojení Královské Obory s Trojou. V četných případech zakročeno za příčinou odstranění různých závad a nepřístojností. Zvelebení cizinecké návštévy v Praze, k němuž slibné základy byly položeny, vy- žaduje účelného a spolehlivého informování cizinců, neboť není zajisté lhostejno, kým a jak jsou, pří- chozí informování. Protože pak k tomu potřebí jest
hybernský ulice Karlův most Trója Praha Karlová národopisný muzeum
29 article
vhodných místností kancelářských, jichž spolek po- strádá, obrátil se se žádostí za jejich poskytnutí v některé obecní budově (nejlépe v místnostech ha- sičské strážnice v Staroměstské radnici, která v nej- bližších dnech bude vyklizena) a lze doufati, že žá- dosti té bude vyhověno. Povznesění návštěvy cizinců jest v ohledu hmotném i morálním pro Prahu velice důležito a měli by se o ně přičiniti všichni přátelé a zástupci Prahy. Jak se jinde na tuto záležitost pohlíží, lze nejlépe seznati z toho, jakými sumami podporovány jsou korporace, jež mají povznešení cizinecké návštěvy za účel, obcemi, zemí, státem, dráhami atd., zvláště v Německu a Svýcarsku. Je- likož u nás i místodržitelství uznalo důležitost ,po- vznesení cizinecké návštěvy, nezůstane snad naše veleobec, živnostníci a obchodníci, kteří by se o záležitosť tu nejvíce zajímati měli, pozadu za zeměpanskými orgány.
Praha Německo Svýcarsko
30 article
— Česká ferlální osada v Navarově vrátí se do Prahy v sobotu dne 7. t. m. o půl 5. bod. odpolední. Pp. rodiče se žádají, by na hochy své čekali v nádraží císaře Františka Josefa. — Nové peníze a jejich následky. Každá nová věc zaváděna bývá s obtížemi, ale nikdo za- jisté by se nenadál, že provázeti budou i vydání no- vých papírových 10korun a překvapen bude, zví-li, že postarala se o ně státní správa. U zemské hlavní pokladny bylo dosud oddělení, v němž zaměstnáni byli 3 úřadníci, jehož úkolem bylo vyměňovati a mě- niti obecenstvu peníze. Oddělení tohoto se hojně používalo, a docházely do něho zejmena ke konci týdne neb měsíce četné osoby, by vyměnily si v něm větší státovky neb i bankovky za drobnější, kterých potřebovaly k výplatě dělnictva. Výměny této použí- valy též ústřední kanceláře hospodářské i průmyslo- vých podníků, které nemohou zaslati k týdenním vý- platám do závodů svých na venkově stovky, ba ani desítky, ale posflaly jim zejmena pětky, které si dle potřeby u zemské hlavní pokladny za ně vyměnily.
Navarův František Josef Praha
31 article
Dnes octli se všichni, kdož timto způsobem opatřo- vali si k výplatám potřebných drobnějších peněz, v nemilé situaci, neboť nevědí a ani nemaji, kde by si jich opatřili. Při zavedení nových desetikoruno- vých bankovek erár totiž zmíněné oddělení zemsk hlavní pokladny, jež peníze měnilo, jednoduše dnem 1. září t. r. zrušil a o jeho náhradu, jak s zdá, se nepostaral. Kdo dnes přijde k hlavní zemské po- kladně za účelem výměny peněz, odkazuje se n filiálku rakousko-uherské banky, u které však, pod- niknuv cestu z Malé strany do Hybernské ulice, špatně pochodí. Pražská fillálka rakousko-uherské banky vyměňuje nové 10koruny jen za dosavadní pětizlatové státovky, ale výměnu jich, jak se též n jiném místě zmiňujeme, za stovky, desítky a dvaceli- koruny odmítá a nabízí za ně nejvýše drobné pe- níze kovové, které se však ve větším množství pr tíži k poštovní dopravě nehodí a ji značně zdražují. Jelikož staré pětizlatové státovky pozbudou platnosti teprve roku 1903, jest věru záhadou, proč oddělen zemské hlavní pokladny v Praze, zabývající se vý- měnou peněz, tak kvapně bylo zrušeno. — Budou zdraženy sirky? Ke zprávě o za- mýšleném zdražení sirek těchto dnů uveřejněné oznamuje se nám z kruhů interessovaných: »bi-
hybernský Praha uherský banka