5
article
dělila se intelligence francouzská pro »Spravedl-
nost« a nyní pro »Pokrokovost«.
Tu již nastává tém, kdož na tento bo
dosud pohlíželi jako němí svědkové, povinnost,
připamatovati bojujícím, že ve svém zápalu ne-
smějí zapomínati, že původně jední jako druz
pbrali si za úkol pracovati pro povznesení svého
národa a že nynějšími svými rvačkami jsou
na nejlepší cestě národ svůj oslabit a rozložit.
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nebezpečí z Německa.
Rakouští i uherští offieiosové s dojemnou
naivností přinášejí den za dnem nové poplašné
zprávy, jakoby Rusko tu na hranicích rumun-
ských, tu v ústi Dunaje a bůh ví kde činilo
jakési nápadné kroky, které jakoby se zdály
míru evropskému, t. j. trojspolku nebezpečnými.
Zprávy tyto jsou vesměs nadsazováním
zkrucováním nevinných faktův a dílem i tako-
vých, které se směrem vládní politiky ruské dia-
metrálně se rozcházejí, jako je rusko-francouzský
lístek »la BTO« (Pravoslavný
Východ), v posledních dvou nedělích bezpočtu-
kráte jmenovaný.
Účelem jejich jest odvrátiti oči obecenstva
evropského a rakousko - uherského zvlášť od
skutečného nebezpečí, které vzchází z politiky
Německa.
Krach, který už loni na podzim vypukl
v Německu, jest ohromný a nabývá stále větších
rozměrů. V podobných krisích státy ode dávna
hledávaly spásu v podnicích zahraničné politiky,
jednak aby opatřily svým národům nové hospo-
dářské prameny, jednak aby jejich pozornost
pdvrátily od neblahého stavu politiky vnitřní.
S tímto stavem Německa souvisí loňská
pyšná výprava »světového maršála« do Činy,
na jeho vrub padají kruté podmínky míru, Ná-
meckem diktované Číně, jejichž účelem bylo
ukojiti krvežíznivé pudy dobráckého Michla.
Proto také cisař Vilém II. klade nyní poslům
čínským požadavky, s čínského stanoviska ne-
splnitelné, jen aby bylo Němcům polichoceno
vzbuzeno v nich domnění, že nastolení německé
hegemonie nad celým světem letem se přibližuje.
Michl
Vilém II
Němec
Německo
Rusko
Dunaj
Čína
7
article
Co Němci dosud k dosažení světovlády dě-
lali zvolna, nyní začínají dělati rychle a chvatně,
a protože jsou nejvíce navykli na tu dráhu,
kterou se vždycky ubíral jejich »Drang nach
Osten«, jakož i proto, že tímto směrem dosud
dosáhli největších úspěchův a naráželi na nej
slabší odpor, chystají se k novému rozběhu přes
Rakousko-Uhersko a Balkán k Cařihradu, do
Malé Asie, k Perskému zálivu, ano až do
Australie.
Pojato je to skutečně velkolepě a podobá
se, že mnohé překážky samy se jim s cesty od-
klidí. Poslanec K. H. Wolí jinak úst svých ne-
otvírá, než jako pangermánský agent, a jeho
slova vždycky mohou býti pokládána za hlas,
který do té trouby vmluven byl v Berlíně. Proto
slib jeho, daný o posledních delegacích Srbům,
že jim Německo utvoři Veliké Srbsko, znamená
mnoho, znamená tolik, jako novou intriku Ně-
mecka, mající za účel ještě větší rozeštvání
rozdělení Slovanstva, zvláště balkánského, než
jaké vidíme dosud. Doufáme, že Srbové na tento
lep se nechytí.
Provedení svých podniků v Cařihradě Němo
překotně uspěšují. Na žádost císaře Vilému.
tlumočenou cařihradským německým vyslancem.
sultán daroval německé společnosti maloasijských
železných dráh důležitou koncessi, podle niž
přístav Hajdar paša na skutarském břehu proti
Cařihradu dán je této společnosti k výhradnému
užívání a vykořistění s právem, prohlásiti jej z
porto franco. To znamená, že všechny tovary.
přicházející z vnitřních tureckých provincií do
Hajdaru pro Cařihrad, budou prosty cla.
Němec
Osten
Wolit
Srba
Vilém
Hajdar
RakouskoUhersko
Balkán
Cařihrad
Malá Asie
perský záliv
Austrálie
Berlín
Německo
Srbsko
8
article
Kromě toho je v Hajdaru počátečná stanice
maloasijské železně dráhy, jež odtud jde na vý-
chod podél břehu Mramorového moře do Ismidu
a dále k Angaře. U stanice Eskišeheru vybíh
odbočka do Konie (445 kilometrů). To je hlavní
čásť budoucí bagdadské dráhy či vlastně trati
Bospor-Perský záliv.
Možno jen žasnouti nad tím, co všecko
Němci mohou si osvojiti v Turecku, ano zrovna
pod okny sultánovými. Dle »HoB. BpeM.« vy-
pravuje se v Cařihradě, že nedávný velký požár
v Hajďaru, telegrafem novinám ohlášený a za
chvátivší 150 domů, založili agenti s po-
lečnosti maloasijských dráh
proto, že společnost jejich potřebovala toho
místa, aby na něm vystavěla skladiště a jiné
nádražní budovy.
Pozoru je hodno, co p. Cháradame píše
v »Annales de la patrie francaise« ve článku
o zahraničné politice francouzské. Spor sultánův
s Francouzi o doky skončí tím, že sultán
doky od Francouzů vykoupí pr
Němce. Tyto doky leži na břehu
evropském. Němci tím způsobem
nabudou přes Bospor spojení
z Evropy dlo A sie.
Budouli státy a národové, kterých seto
v prvé řadě týká, uskutečněni velkolepých plánů
Německa podporovati svou slepotou, leností a
bezstarostností, dobře se jim stane, až německá
obrněná pravice položí se na ně jako na Činu.
Není to Rusko, kdo jeví ruch, mohouci
ohroziti pokoj evropský.
Němec
Francouz
Angara
Eskišeher
Bospor
perský záliv
Turecko
Cařihrad
Evropa
Německo
Rusko
Annale jít le patrie
9
article
»Köln. Ztg.« o štvaní proti Rusku.
»Köln. Ztg.« vyvrací dle informací, jež si
zjednal, zprávy o soustřeďování ruského vojska
při dolním Dunaji. Pověsti ty, praví, jsou dílem
v přímém odporu s projevy, jež Rusko v pří-
čině té učinilo a dílem vycházejí ze známé
Ivovské a krakovské výrobny zpráv, v nichž za
zlými úmysly obstarávají se takové smyšlenky.
Zprávy ty, končí list, neměly by
brány býti vůbec za podklad k po-
litickým úvahám.
Branná pomoc z Francie a ze
Spojených státův Burám.
Jistý Američan, jménem Bedřich Sabolle
z Holyaku ve státu Massachusetti, soustředil ko
sebe 52 dobrovolníků, kteří chtějí se odebrati
Burům na pomoc. Odplují z Nového Yorku do
Francie, aby se tam spojili se 600 francouz-
skými dobrovolníky. Těchto 652 dobrovolníkův
odjede jako soukromníci do Jižní Afriky
i má se jim dostati vojenského výzbroje teprve
na palubě lodi, kteráž je ke břehům jihoafriekým
poveze. Dobrovolníci doufají, že tak se vyvarují
reklamacím Anglie u vlády americké a fran-
couzské. Tvrzení, že dobrovolníci američt
najati byli penězi, přehojně opatřenými agenty
burskými, lze stěží přikládati víry, poněvadž
Burové učinili s cizími dobrovolníky, neznalým
řeči jich vlastní, terrénu a vojenství jihoafri-
ckého, celkem tak málo velkých zkušeností, že
stěží by mnoho obětovali na uspořádání nové
takovéto výpravy.
Köln
Američan
Sabolle
Burová
Rusko
Dunaj
Francie
spojený státův Bura
Nový York
jižní Afrika
Anglie
10
article
V Praze, 3. září.
Praha
11
article
Chvástavost Všeněmcův.
Mnichovský náš dopisovatel píše nám
Když Vilém II. nastoupil poslední svou cestu
do Anglie a k nemalému údivu celého světa
podělil řády britské vůdce v jižní Africe, pro-
budil se ve Všeněmcích přes to, že tak rádi
padají před Hohenzollery na kolena, »furor
teutonicus«, jenž u nich, aspoň na papíře, jest
ihned pohotově. V Drážďanech výcházející
»Deutsche Wacht« psala tehdy:
»Že by Edvard VII., kdyby kdy na dvéře
německého lidu zaklepal, za vstup žádaje,
uslyšel z millionů hrdel hřímavé »zpět« a že
by ho plamen svatého hněvu lidového od prahu
svatyně zaplašil zpět — to ví snad on sám,
ale kdyby se v příčině té přece klamal, nabude
brzy jistoty o tom «
Několik týdnův potom Edvard VII. přijel
do Německa nejen na pohřeb sestry své, nýbrž
prodlel tam i delší dobu. Překročil »práh
svatyně«, aniž jen tucet neřku-li milliony hlasův
ozvalo se proti němu, »plamen svatého hněvu
lidového nezaplašil ho zpět«, nýbrž byl ohen
ten, jako když sláma hoří a tak jest to při
nejedněch přiležitostech v dnešní slavné zpru-
šáčtělé řiši německé.
Vilém II
Edvard
Anglie
jižní Afrika
Drážďany
Německo
Deutsche Wacht
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
V Praze usnesl se »Občanský klub« n
Starém městě postaviti jako kandidáty posla-
nectví pro sněm království českého dosavadní
sněmovní zástupee Starého města p. JUDra.
Jana Podlipného, advokáta a městského radního,
a p. Václava Némce, klenotníka a zatímního
předsedu pražské obchodní a živnostenské
komory.
Rada městská na Smíchově usnesla se
v sezení dne 2. t. m. jednomyslně kandidovat
p. JUDra. Alořsa Koldinského, adve-
káta na Smíéhově, za poslance do sněmu zem-
ského království českého.
Z Plzně. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné z okresu plzeňského usnesli se na
opětné kandídatuře svého dosavadního poslancep.
Frant. Königa, rolníka a říšského poslance
z Krašovie.
Z Velvar. Ve schůzi důvěrníků a starostů
okresu velvarského, konané dne 31. srpna t. r.
v zasedací síni okresního zastupitelstva, usnesli
se tito jednohlasně navrhnouti a voliti za po-
slance do sněmu království českého okresního
starostu velvarského pana Heřmana Jandu.
Zároveň vysloven povstáním dosavadnímu po-
slanci panu Václavu Jandovi dík
uznání za jeho dlouholeté poctivé působen
u vykonávání povinností poslaneckých s po-
lítováním, že pro churavosť více kandidovati
nehodlá.
Z Nymburka. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné pro město Nymburk, městská
rada nymburská, výbor politického spolku pro
Nymburk a okolí a zástupcové společensten
nymburských navrhují za kandidáta poslanectv
pro sněm království českého dosavadního svého
zástupce dra. Václava Škardu, přísedícího zem-
ského výboru.
Z Písku. Kandidátem poslanectví na sněm
zemský za město Písek navržen byl důvěrníky
národní strany svobodomyslné, jakož i zástupei
městské rady atd., pan Max Hájek, obchodník
a říšský poslanec z Písku.
Podlipný
Václav Némka
JUDr
Alořsa Koldinský
František
König
Heřman Janda
Janda
Škarda
Hájek
Praha
Smíchov
Plzeň
Velvary
Nymburk
Písek
živnostenský komora
spolek pro Nymburk
13
article
Ze Sušice. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné v okresu sušickém navrhli za kan-
didáta poslanectví na sněm král. českého pana
Petra Nováka, rolníka z Budětic.
Z Příbrami. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné z Přibrami a Březových Hor
usnesli se navrhnouti za kandidáta poslanectv
sněmu zemského za Příbram a Březové Hory
p. Ign. Hořicu, spisovatele a říšského po-
slance v Praze, svého dosavadního zástupce na
sněmě zemském.
Ze Sobotky. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné pro okres sobotecký navrhli ve
schůzi své za kandidáta poslanectví p. V. Ha-
vlíka, rolníka a náčelníka selského banderia
v okresích soboteckém, libáňském atd.
Z České Třebové. Zástupcové městské
rady a živnostnictva spolu s důvěrníky národní
strany svobodomyslné v Čes. Třebové usnesli se
na opětné kandidatuře svého dosavadního zá-
stupce p. Karla Adámka, přísedícího zemského
výboru král. českého.
Z Čáslavi. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné v okrese čáslavském usnesli se na-
vrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm král.
českého svého dosavadního zástupce p. JUDra.
Bedř. Pacáka z Kutné Hory, svého říšského
poslance.
Petro Novák
Březův
Igny
Hořica
Třebová
Adámek
Pacák
Sušice
Budětice
Příbram
Březová Hora
Praha
Sobotka
Český Třebová
Čáslav
Kutná Hora
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera za předsednictv
posl. dra. V. Škardy četně navštívenou a dlouhou
schůzi, na které jednáno o nastávajících volbách
poslanců sněmu království českého; dále usne-
sena direktiva pro další jednání se státoprávními
stranami.
— Stremayrova jazyková nařízení.
Je zajímavo, že všechna ona nařízení, jež Něme
prohlašují za největší křivdy na nich spáchané,
pocházejí od německých státníků, od mužů ta-
kových, jimž by i Němec nejnárodnější v pravdě
nemohl vyčítati proradu na věci německé. Stre-
mayr, Gautsch, Gleispach atd. byli dozajista
Němci a právě to, co tito mužové učinili v zájmu
rovného práva a ve smýslu platných zákonů,
nejvíce rozčiluje Němce. Nestačí jim ani hlu-
boké pokoření státní auterity a všeho co
s ní souvisi, jež stalo se dne 17. října
Stremayrův
Němec
Gautsch
Gleispach
národní strana
15
article
roku 1899, neboť dokazují, že odvoláním jazy
kových nařízení ničeho se nezměnilo, češt
úřadové kladou prý passivní odpor tomuto na-
řízení, k němuž propůjčil se jeden z rodiny
Aldringenů, tak že zůstalo vše při starém. Je
to sice lež, kterou. bychom sterým způsobem
doložiti mohli, jakkoli nepopíráme, že skutečný
opravdový vzdor úřadnictva českého by by
stačil ku paralysování ministerského nařízení.
ze zmíněného dne. Z řeči národních odpůrcův
našich ale patrno, že nestačí jim poprava Gaut-
sehových nařízení, nýbrž že jazyk náš vymýtiti
chtějí i odtamtud, kde dosud platným. S ve-
likou vervou obracejí se nyní proti nařízením
Stremayrovým, jimiž prý se více hřešilo na
zájmech Němectva než nařízeními, jež týkala s
vnitřní řeči úřadní. Badeni a po něm Gautseh
prý »poškodili« německé úřadniky, Stremayer
svým nařízením poškodil prý ale všechny Němee
bez výjimky, poškodil všechen národ v důle-
žitém zájmu. Proto prý se v kruzích vídeňských
nepřikládalo Badenovu a Gautschovu nařízení
ani tak velké důležitosti. Soudilo se totiž do-
cela správně, že povinnost německého soudu
v německém kraji vyřizovati české podání česky,
mnohem citelněji dotýká se práv a výsad ně-
meckého jazyka, než povinnost úřadníka při ně-
meckém soudě rozuměti jazyku druhému a na
podání v tomto jazyku odpovidati jazykem svým.
Aldringen
Stremayrův
Baden
Badenův
Gautschův
16
article
A přece prý nic se neproslýchá o nějakém od-
poru, tím méně o nějaké výpravě proti nařízení
Stremayrovu. Co prý se stalo s Plenerovým
návrhem, aby nařízení toto bylo zrušeno? Aneb
snad Němci v tiché resignaci s tímto nařízením
již se smířili? — Tak daleko tedy již sahá
odvážlivost německá, že konfiskovati chce
práva jazyka českého i v jednání zevním?
Jak ničemné to v tomto směru jednání, mohl
bychom nejsnadněji dokázali z fakta, že hlavní
orgán německý ve Vidni, že »N. Fr. Presse«
o Stremayrovu nařízení rozepsala se své
doby teprve třetlho dne po jeho
vydání a že ji k tomu stačilo asi dvacel
řádek v »Innlandě«. Zrovna tak jako je pravda,
že Němce pranic neznepokojila nařízení Bade-
nova, o nichž ostatně byli dříve již dobře zpra-
veni a jejichž obsah znali dopodrobna. Musilo
se to do nich teprve vtlouci, aby pochopili, jak
hrozný se na nich páše tím zločin a kdyby
nebylo hrozného Wolfa, snad ani později ni-
kdo by byl nehles'. Však na kolbišti objevil se
třicetiletý bezvousý mladíček, bez veškerého
politického vzdělání, bez politické zkušenosti
ale drzý a pak mluvka comme il faut, a mě
vyhráno. Jazyková nařízení prohlášena za vele-
zrádu na německém právu a proti nim zahájen
boj zbraní, jaké v arsenále politickém dosud ne-
bylo. Němci zvítězili, jazyková nařízení Gaut-
schova padla a proč by tedy nepodnikli vý-
pravu druhou, aby padla též jazyková nařízen
Stremayrova? A není pochybnosti, že oproti
chabé Vídni, která ve větší lásce má něme-
ckého zemězrádce, než nejloyálnějšího Čecha,
i tuto kampaň vyhrajou.
Plenerův
Němec
Stremayrův
Bade
Wolf
Čecho
Vídeň
17
article
— Je po siestě — v táboře německo-
liberálním! volá »Aussiger Zig.« ve článku
o rozpuštění českého sněmu a člověk by se do-
mníval, že vykládati bude, jak bojovné zástupy
němečké, vedeny ve stříbrném brnění lesknoucím
se drem. Funkem, vrhnou se na nás Čechy,
jak nás budou bez milosti masakrovat a na
troskách naší národní existence jak vztýčí
prapor nově zřízeně německé slávy, které na
konec i Všeněmci se pokoří. Čeho ale se dočí-
táme ve článku tom? Jednak lamenta na ne-
svornost v táboře rakouských nositelů kůltury
a potom mrzkého žebronění, aby vláda ko-
nečně konála oproti nám svou povinnost a co
možná důkladně nás přitiskla kde zdi, tak,
abychom již nepopadli dechu. »Český sněm byl
již od počátku chorobným orgánem na těle
státu a proto musí býti vyléčen, radikálně vy-
léčen, neb budenutno přikročiti k chirurgické
oporaci, kterouž pan dr. Pražák nazval kdysi
»eísařským řezem«. Rozumí se, že by jinak
musil tento řez býti proveden, než jak si jej
tento pán představoval. K tomu všemu bylo by
zapotřebí při vládě bystré, hlavy, která ví, co
chce, železné vůle a obratné ruky. V Praze
nechť dokáže vláda, co umí. Uvidíme, jestli ve
Vídni dosud mají vrch strany, které v r. 1878
provedly převrat a překazily přirozený proces
léčebný.« — Tak volá ňěmecko-liberální tisk
Funk
Čecho
doktor
Pražák
Praha
Vídeň
Aussiger Big
18
article
Čechách. A strana taková, která událostmi po-
sledních třiceti let praničemu se nepřiučila, která
lpí na svých směšných, nicotných vidinách
dnes, jako v době, kdy politickým analfabetům
tu i tam mohlo býti dovoleno drobet romantiky
— dere se pořád ještě v popředí a sní o ví-
tězství. Snadněji prý se zamilovaný rozloučí
s milenkou, než ztřeštěnec se svým domnělým
ideálem a proto pan dr. Zd. Schücker napíná
hlasivky na svých poutích po německém kraji,
aby přesvědčil německý lid, že nejlépe pochodí,
když dle receptu středověkých mastičkářů po-
kusí se zbaviti se malomocenství seškrabanouse
starých trámů červotočinou. Jen na nás, zase
tak, jako své doby Herbst s Auerspergem. Kri-
minálem a dragonádami k ústavnímu životu,
jaký mají jen v Anglii! — znělo po Schmer-
lingovi zděděné heslo těchto pánů a skutečně
se jim podařilo, zatáhnouti tuto říši do tako-
vého bahna mravního i fysického, že by se byla
bez mála v něm utopila. Ti lidé, kteří dávno
už měli ohlásiti konkurs, kteří dávno již měli
býti pohnáni pro přečin zaviněného úpadku před
politický soud, dnes před vládní mocí se plazí
a žebrají, aby naproti nám osvědčila se silnou
a bezohlednou. Ti lidé ovšem nikdy nic jiného
nedovedli, než pomocí vládních biřiců kořistit
ze státu každým směrem. Proto se s nim také
tak křečovitě stotožňovali, aby pohnáni byvše po
případě před soud z nekalého svého jednání,
mohli se vymluviti slovy: Nepoškodili jsme stát
již proto, že stát jsme my.
doktor
Zdeněk
Herbst
Auersperg
Čechy
Anglie
19
article
— Klerikální přípravy k volbám. Dl
všeho nebude voličstvu před nastávajícími zem-
skými volbami ušetřen nejtrpči pohár, jaký je
vůbec může potkati: naši klerikálové ohlásili
již své zasáhnutí do agitace. I vystrčilo kleri-
kální čírtě své volební kopýtko v článku, uve-
řejněném v pražském orgáně katolickém, i pro-
zrazeny tu volební naděje temného družstva
dosti jasně. Strana tak zv. katolická a »spří-
zněné s ní strany křesťansko-sociální« shledá-
vají prý, že jim zavedením přímých voleb ve
venkovských obeích nastávají poměry výhod-
nější a příznivější, ježto bude nyní padati každý
hlas na váhu. Na této váze přívažkem hodlá
20
article
býti nyní strana klerikální. Representanti jejía
»stran katolieko lidových« musí prý přehlížet
své šiky, i budouli s přehlídkou touto spoko-
jeni, mají se pustiti do volebních příprav.
Každá politická strana musí prý počítati se
stranou katolickou, protože prý »při přímých
volbách bude snad rozhodovati ve prospěch
nebo neprospěch toho kterého kandidáta«.
I kdyby nenašla prý schopného (!) kandidáta,
nevzdá se prý volebního zápasu, nýbrž odevzdá
své hlasy kandidátu tomu, jenž jí přislíbí, že
bude pamětliv pomoci poskytnuté mu katoliky.
I bude prý záhodno zeptati se hned každého
kandidáta, jaké stanovisko zaujímá i na sněmu
hodlá zaujímati vůči náboženskému přesvědčení
katolickému. Nelze prý všechno říci, co má ka-
tolická strana za lubem, »protože nebylo uči-
něno rozhodujícími kruhy deflnitivní usnesení«
a protože »nedošly dosud příslušné infor-
mace«. Ale není prý vyloučeno, že snad
»při přehlídce šiků« postaví se tu a tam
nějaký samostatný kandidát« (roz. klerikální).
21
article
Přes to však napomíná klerikální mluvčí, aby
»se neskládaly ruce v klin« i aby se před vol-
bami a zvláště při volbách pozoro-
val každý přihlásivší se kandidát
jaká jest jeho politická minulost a jakého jest
náboženského přesvědčení atd. Budou tedy vo-
lební schůze velice veselé, také klerikální černý
pták zasedne k supům čekajícím na odpadky
při lví hostině volební a pánům kandidátům ne-
zbude nic jiného, leč aby honem kupovali
»katesismusy« a horlivě připravovali se na
zkoušku, jíž budou podrobeni od pánů vikářů
při volebních schůzích. Může to býti rozkošně,
tak rozkošné, že kdyby bylo pravda, že násled-
kem zavedení přímých voleb připadne klerikál-
ním hlasům rozhodnutí, nebylo by snad ne-
sťastnější opravy volebního řádu. Bude zajisté
svobodomyslnými stranami klerikálům dáno na
pamětnou, že se velice mýli, čekají-li něco po-
dobného a míní-li do opravdy, že venkovský
lid český pro klerikální zub dozrál. Skutečná
výška mandátových hroznů bude pánům od če-
ského voličstva na venkově příslušným způso-
bem vyložena. Kdyby nechtěli míti na tom i dosti,
mohlo by se jim dostati vážnějšího poučenío
nevčasné svévoli, k jaké se tak všetečně chy-
stají. Je to velice odvážlivé spoléhání se na milo-
srdenství boží a tudiž hříchem proti duchu sv.,
toto neustálé zahrávání si s českým ohněma
protož lze se nadíti, že zůstane při pouhé »pro-
hlídce« šikův a pak že budou zase »ruce ulo-
ženy v klin«. Neboť tam se aspoň — nepopáli
22
article
— K volbám do komisí daně výděl-
kové v Praze, jež konají se dnes, dne4.
t. m., zařídila Zemská jednota řem. a živnost.
společenstev v král. českém volební kanceláře,
na něž se živnostníci upozorňují, a sice pro
Staré město v hostinci »u zlatého tygra«,
Husova třída č. 17, pro Hořejš1 N o ve
město v hostinci »u Kupců«, Štěpánská ul.
č. 39, pro Dolejší Nové město ve vi-
nárně p. J. Pochopa, Jindřišská ulice č. 32 (za
věží) a pro Malou stranu v Měšťanské
besedě na Malostranském náměstí.
Husův
Hořejš
Kupec
J Pochop
Praha
štěpánský ulice
Jindřišská ulice
č . 32
malostranský náměstí
23
article
— Rodinné zprávy. Slečna Ma řenka
Hulova a pan Jaroslav Čejka slaviti budou
sňatek svůj v úterý dne 10. t. m. o 1/212. hod. dop.
v evang. ref. chrámu ve Velimi.
— Úmrti. V pondělí odpoledne zemřel v Praze
pan Adolí Sobotka, pražský měšťan a majitel
závodu holičského v Ječné ulici, v 51. roce věku.
Pohřeh konati se bude ve čtvrtek dne 5. září o 3.
hod. odpol. z farního chrámu u sv. Štěpána na
hřbitov olšanský. — Dne 31. srpna t. r. zemřel n
Král. Vinohradech náhle chrlením krve pan J ose
Novák, vrchní úřadník banky »Slavie« v Praze
v 46 roce věku svého. Zesnulý byl všestranně vzdě
laný muž, mluvil několika evropskými jazyky, měl
umělecký temperament a ve svým oboru jako korre-
spondení a stenograí vynikal. Při tom byl povahy
mírné, tiché a dobrým kollegou svým soudruhům
v práci. U svých představených těšil se značné
oblibě. Čest budiž jeho památce
— Z kruhů advokátských. Advokát pan
JUDr. Jaroslav Brabec otevřel kancelář v Karlíně,
ve Vítkově ul. č. 18 n.
ma
Hulův
Čejka
Úmrt
Štěpán
Král
J Novák
JUDr
Brabec
Praha
Ječná
Olšanský
Karlín
Vítkov ulice
Adolit Sobotka
Slavia
24
article
— Pocta památky Vojty Náprstka. V ne-
děli dne 1. září, den před sedmým výročím úm t
Vojty Náprstka, navštivili Náprstkovo České průmy
slové museum hromadně členové Českoslovanské
obchodnické besedy a položili k urně, v níž uscho-
ván popel Náprstkův, krásnou kytíci se slovanskou
trikolorou a nápisem: »Nezapomenutelné památce
Vojty Náprstka — Českoslovanská obchodnická be-
seda.« Pěvecký odbor besední zapěl několik přiměře-
ných písní, načež následovala prohlídka bohatých
sbírek musejních. V pondělí ve výroční úmrtní den
shromáždily se v museu dámy bývalého amerického
klubu dam a vzdaly rovněž poctu památce zakladatele
klubu, Vojty Náprstka, květinovými dary a zapěním
oblíbených písní Náprstkových (zejmena na slova
Jablonského). Též četní jiní osobní přátelé Náprst-
kovi dostavili se v ten den k jeho popelnici, aby
projevili úctu památce a snahám jeho.
Vojta Náprstek
Náprstkův
Jablonski
Náprst
25
article
— Z městské rady pražské. (Schůze
v úterý dne 3. září.) K žádosti Živnostenské banky
byla schválena stavební čára pro dům č. p. 1006—Il
na Havlíčkově náměstí a v ulici Hybernské (vo-
jenská zásobna). V nejbližší době bude jednánoo
parcelaci tohoto rozsáhlého objektu. — Stav. radov
p. Vrat. Pasovskému byla povolena stavba nového
domu na Perštýně vedle domu p. dra. Podlipného.
— Vyhověno bylo 154 žádostem za přiznání práva
domovského v král. hlav. městě Praze; 24 žádostí
téhož druhu byly zamítnuty pro nedostatek pod-
mínek, zákonem předepsaných, zejmena proto, že
žadatelé nemohou vykázati nepřetržitý desetiletý
pobyt v Praze. — Firmě Deckert a Homolka povo-
leny byly podstatné změny stavební v domě č. p.
144—I. na Malém náměstí za účelem úpravy tohoto
domu na skladiště a dílny. — V zásadě schválen
byl návrh m. r. p. Hudla, aby kočí z obecních
dvorů, kteří zvláště bedlivě pečují o svěřené jim
koně, byli odměňováni. Návrh bude propracován ve
společné schůzi pp. inspektorů obecních dvorů. —
Vrchní ředitel chudinského ústavu m. r. pan Kasa-
lický předložil výkaz ústavu pro bezplatné zpro-
středkování služby a práce za měsíc srpen. V oddě-
lení mužském hlásilo se o práci 786 dělníků (o
1. ledna 6194) a práci obdrželi 523 (4205), z nichž
bylo 336 z Prahy a 187 z venkova. V oddělení žen-
ském hlásilo se o práci 265 služebných a obdrželo
ji 151. V prvém oddělení obdrželo práci nejvíc
obuvníků (132), truhlářů (87), holičů (68), krejčí
mužských (62) atd. V oddělení ženském obdrželo
zaměstnání nejvíce služek (110), kuchařek (10)
chův (10).
Pasovský
Podlipný
Kasa
Havlíčkův náměstí
hybernský
Perštýn
Praha
Deckert
Homolka
chudinský ústav m
26
article
— K úmrtí dra. Kaizla. Ze soukromého pra-
mene se nám sděluje, že poručnictví dětí zemřelého
ministra a poslance dra. Josefa Kaizla převzal jeden
z nejstarších přátel nebožtíkových, ministr dr. Rezek
— Advokátský talár. »Wiener Allge-
meine Zeitung« sděluje: Zpráva některých
listů, že ministerstvo spravedlnosti již nařídilo, aby
advokáti byli povinní dostavovati se k soudu v taláru
není správná. Takové rozhodnutí dosud nebylo vy-
dáno, jakkoli není vyloučeno, že »otázka« taláro
v nejblížší době stane se opětně aktuální. Posud mi
nisterstvo spravedlnosti neučinilo rozhodnutí a t
z té příčiny, že o otázce té mezi samými advokáty
není shody. Zvláště prý jsou protivné názory mezi
venkovskými a městskými advokáty. Není však žádné
pochybnosti, že bude nalezena uspokojivá prostřední
cesta a že »otázka« ta v dozírné době bude vyřízen
Kaizl
Rezek
Wiener
meine Zeitung
27
article
— Dary. Místo věnce na rakev pane
Jana Landsmanna, stavitele v Přibv-
slavi, věnovali pánové Václav Heimrich a Ja
Nep. Heimrich 10 K Ústřední Matici školské. —
K uctění památky J. E. dra. Kaizla da-
roval témuž vlasteneckému podniku okresní výbor
v Soběslavi 20 K.
— Svatováclavská národní slavnost Ma-
tiční. Korporace a spolky, jež byly písemně vy-
zvány, by jmenovaly delegáty své do slavnostního
výboru, se tímto žádají, by co nejdříve slavnostnímu
výboru do kanceláře Ústř. Mat. školské v Praze, ve
Spálené ul. č. 24 laskavé své pány zástupce ohlásily.
Schůze výboru slavnostního konati se bude jižv
nejbližších dnech. Páni hostinští, kteří se na slay-
nost přihlásili, dostavtež se ve čtvrtek dne 5. září ve
3. hod. odpol. na výstaviště, kdež budou jim hospo-
dářským správcem p. St. Haviíkem po podepsání
smlouvy a složení zálohy místa vykázána. Tamtéž
dostavtež se za touže příčinou zároveň i majitelé
různých attrakcí, kolotočů ald.
— 300 českých dětí z Pošumaví do
Prahy. Již v pátek dne 6. t. m. přibude do Prahy
sedmá dětská výprava z Pošumaví a sice z Prach a-
ticka o 2. a z Krumlovsko-Kaplicka o 6. hod. odpol.
Landsmann
Heimrich
Kaizl
Mat
Stanislav
Haviík
Přibv
Nepa
Soběslav
Praha
Pošumaví
Prach
Krumlovsko
Kaplicko
národní slavnost Matiční
28
article
Královská Praha ve zdech svých opětně hostiti bude
drobně poutníčky z daleka, kteří přijdou prohlédnouti
si památky stověžaté Prahy-matičky, k níž náš lid
v Pošumaví s takovou důvěrou lne. Pořadatelský
výbor očekává, že Praha dokáže opět svou pohostin-
nost, jež se každoročně při této příležitosti co nej-
zářivěji ukazuje. Jelikož přihlášek na pohostění ditek
je dosud málo, žádá pořadatelský výbor všechny p. t.
příznivce těchto výprav, zejmena ctěné spolky, stolní
společnosti, pp. hostinské, kavárníky, uzenáře i jed-
notlivce, by se o pohostění dítek obědy, večeřemia
snídaněmi přihlásili v kanceláři Národní jednoty po-
šumavské ve Vodičkově ul., Národní kavárna I. patro.
Veškeré přihlášky budou s díky kvitovány.
— Velká veřejná manifestační schůze
řezníků pražských uspořádána bude ve čtvrtek
dne 19. září o 4. hod. odpolední »u Štajgrů« ve
Vodičkově ulici. Rokovati se bude o dodávkách masa
pro místní c. k. vojenskou posádku, o dodávkách do
ústavů zemských, obecních a jiných ústavů soukro-
mých, jež nakupují přímo ve velkém na trhu na
pražských jatkách i mimo ně. Na pořadu je též
rokování o žádoucím upravení tržního řádu a růz-
ných nepřístojnostech, jež den za dnem na úkora
ke škodě řezníků jsou trpěny. Do schůze pozváni
jsou a svou účast slíbili pp. zemští a říšští poslanci,
zástupci žurnalistiky, obchodní a živnostenské ko-
mory, zemské jednoty řemeslných živností pro král.
české a jiní činitelé. Komu na tom záleží, aby
spravedlivým požadavkům pražských řezníků bylo
poctivým způsobem vyhověno, neopomeň se do-
staviti.
Praha
Pošumaví
Vodičkův ulice
národní kavárna I
29
article
— Sjezd abiturientů. Píše se nám z Jindli-
chova Hradce: Ve dnech od 26. do 28. srpna 1. r.
konala se v městě našem slavnost dojemná, kterouž
občanstvo zdejší s velkým zájmem sledovalo. Sešlit
se zde po 40 letech abiturienti zdejšího gymnasia
z r. 1861, z nichž mnozí po všecka ta léta se nevi-
děli. Shledání bylo dojemné, často zábavné; podoba
mnohých po tolika letech tak se změnila, že vzá-
jemné poznání bylo obtížné, někdy naprosto ne-
možné. Z 19 dosud žijících kollegů dostavilo se jich
15 a to: Bezecný Frant., učitel měšť. školy v. v.,
Duchoslav Rud, kníž, správce v Krumlově, dr. Al.
Duchoslav
doktor
Al
Jindnout
chov Hradec
Krumlov
Bezecná Františkův
30
article
Feigl, rada z. s. v Olomouci, Hrabal Jan, farář ve
Zbirově, Hrnčíř Jan, prof. a vychovatel, Kloboučník
Ant., bisk. vikář a děkan v Pacově, Novotný Karel,
prof. malostr. reálky v Praze, dr. Ig. Pick, advokát
ve Vídni, Pošusta Václav, ředitel gymnasia v Chru-
dimi, Schindl Ig., kanovník ve Sv. Hippolytě (Ra-
kousy), dr. Schirmer Fr., vrchní štábní lékař (Uhry),
Spurný Václ., farář v Suchdole u Kutné Hory, Tadra
Ferd., kustos univers. knihovny v Praze, Tichý Jos.,
farář v Lipolticích u Přelouče a Ullrich Fr., děkan
v Nové Bystřici. Čtyři kollegové se omluvili nemocí
a to: Brandejs Jos., rada z. s. a okresní sudí v Ne-
chanicích, dr. Fera. Jelínek, prof. v Otomouci, Peli-
kán Ant., bisk. vikář a farář v Louňovicích a Wege
Jan, prof. v Mladé Boleslavi. Schůze zúčastnili se
přední hodnostové města, jakož i zástupcové stud.
ročníků z r. 1860 a 1862. Po slavné smuteční mši,
kterou sloužil nejstarší z kollegů kanovník Schindl,
navštívili účastníci sjezdu hřbitov a položili na po-
mník milovaného býv. ředitele gymnasia p. Hudce
věnec se stuhami a s nápisem: »U vděčné paměti —
Abiturienti r. 1861«, na hroby zemřelých svých pro-
fessorů (Steinhausera, Schöbla, Kořínka, Madernera
Českého) krásné kytice. Při slavnostní hostině v sále
»na střelnici« pronesl první přípitek městu a občan-
stvu zdejšímu ředitel Pošusta v řeči plně humoru,
v níž zminil se o krásných dobách žití studentského
v městě našem. Jemu odpověděl starosta města dr.
Feigl
Hrabal
Jan
Hrnčíř
profesor
Kloboučník
Karel
doktor
Ig
Václav
Schindl Ig
Hippolyta
Schirmer
Spurná Václ
Tadra Ferd
Ullrich
Fero
Jelínek
Antonín
Schindl
Hudec
Steinhauser
Schöbl
Kořínek
Maderner
Český
Olomouc
Pacov
Praha
Vídeň
Chr
Uhry
Suchdol
Kutná Hora
Tichá Jos
Lipoltice
Přelouč
Nová Bystřice
Otomouc
Louňovice
Mladá Boleslav
Brandejs Jos
Wege Jan
rada z . s
31
article
Naxera vřelou řečí a připil na zdraví všech účast-
níků i další úspěšné jich činnosti. Farář Spurný vě-
noval vzpomínku zemřelým učitelům a připil dalšímu
blahodárnému rozkvětu zdejšího gymnasta. Zesnulýc
spolužáků — počtem 14 — vzpomenul kustos Tadra
a přečetl zároveň omluvné listy a telegramy nepří-
tomných, z nichž zvláště dopis býv. třídního, nyní
školního rady v. v. prof. Pírchana vřele byl přijat.
Dne 28. srpna podniknut výlet do Kard. Rečice na
ostrov, kamž studující v minulých dobách vedením
oblíbeného prof. Steinhausera výlety konávali. Po
delším pobytě na ostrově odjeli účastníci vedením
dávného svého spolužáka p. lesmistra Knappa krás-
nou lesní cestou do Jemčiny, odtud pak zpět do
města, kdež nastalo loučení, při němž málo které
oko zůstalo suché. Se vzájemným slibem, že dá-li
bůh, sejdou se po pěti letech opět v městě našem,
rozešli se dávní druzi za svým povoláním.
— Návrat z feriálních osad. Dívčí
feriální osada z Cerekvice navrátí se do
Prahy v sobotu dne 7. září o 7. hod. več. Rodiče
očekávejtež dítky své na severozápadním nádraží
na Poříčí.
— Po třech letech konflskovaná kniha.
Do místností nakladatelství p. Pelclova dostavili se
dne 3. t. m. po 1 hod. odpol. policejní úřadníci
s rozkazem, konfiskovati knihu univ. prof. v Brussela
A. Hamona: »Duševní povaha anarchisty«, která vyšla
již roku 1898.
— K oslavě šedesátýchinarozenin mistra
dra. Ant. Dvořáka pořádán bude dne 8. září
v městském sále v Dašicích koncertní večer ve pro-
spěch postavení tělocvičny »Sokola« v Dašicích.
Spolupůsobí: sl. Al. Holubova, virtuoska na harfu,
sl. Anna Holubova, virtuoska na klavír, pan Fr.
Naxera
Spurná
Tadra
profesor
Pírchan
Steinhauser
Knapp
Pelclův
Hamon
Dvořák
Holubův
Rečica
Jemčina
Cerekvice
Praha
Dašice
Holubov
Francie
Sokol
Brussel A
32
article
Jedlička, majitel hudební školy, a ženský i mužský
místní odbor pěvecký.
— Konfiskace. Včerejší číslo »Českých Zájmůe
bylo zabaveno a v redakci vykonána policejní pro-
hlídka. Vydavatelstvo uspořádalo nové vydání
— K referátu o pondělní schůzi sboru
obecních starších města Prahy, sluší po pravdě
připomenouti, že obecní starší pan dr. A. Holu
bovský neprotestoval proti tvrzení, že strana sta-
ročeská byla proti připojení Libně ku Praze, ani
proti zprávě našeho listu, jež týkala se otázky slou-
čení Libně s Prahou. Správno ovšem jest, že pan
dr. Holuboský maje na mysli zprávu uveřejněnou
dne 15. června 1901, která týkala se připojení Karlína,
Smíchova, Vinohradů a Žižkova ku Praze — v níž
tedy o Libni není ani zmínky — prohlásii, že strana
staročeská proti připojení předměstí ku Praze nenía
že to mohou dokázati členové příslušných komisí
pan dr. Podlipný.
— Záchranná stanice v Praze poskytla
v měsíci srpnu první pomoc v 634 případech;
v noci bylo žádáno jeji pomoci ve 42 případech.
Chirurgická onemocnění byla 502 a to těžkých 128,
mezi nimiž 15 zlomení kostí, 17 popálení, 26 ran
bodných a j. Vnitřních onemocnění bylo 40, očních
nemocí bylo 92, pokusů sebevraždy 6. Ambulančním
vozem převezeny 53 osoby a sice 42 do všeobecné
nemocnice a 5 do léčebných ústavů. Dobrovolných
příspěvků složeno do pokladničky na stanici 80 k
53 hal.
— Z elektrických podníků obce pražské.
Ve sboru obecních starších doporučoval p. Pasovský,
aby od komunikace tramwayové na mostě Karlově
bylo vůbec upuštěno. Správní rada elektrických pod-
níků o tomto návrhu uvažovala a včera bylo jejl
usnesení v radě městské sděleno. Správní rada ná-
hled p. Pasovského nesdílela, neboť dráha vede po
Jedlička
doktor
A Hol
Holuboský
Podlipná
Pasovský
Český Zájmů
Praha
Libeň
Karlín
Smíchov
Žižkov
Karlov