2
masthead
V Praze, ve středu dne 4. září 1901.
Praha
4
article
nn Gpsor i
středu a rárp Hlldká
Praze v »ninrá K —
n ř lela . . . .
s dvojí donáškou
atndets :
na měse e Hlisikách
Praha
NN Gpsor
6
article
mte . . . .
rojí sišnio
7
article
Obětujeme se Německu?
Obětujeme se Německu?
Hospodářské úspěchy Německá, kteréž
ovšem rokem 1900 nastoupily zpáteční
pochod, uvedly sousední země a žvláště je-
jich národní hospodáře v jakýsi stav bez-
podmínečného nadšení, kteréž zejmena vi této
polovině říše se zvrhlo v opravdové modlář-
ství. Mhozí domnívali se, že stačí ku po-
vznesení našeho vlastního národohospodář-
ského rozvoje, když hodně zeloticky budeme
papouškovati po Němcích slávu jejich báječ-
ného hospodářského rozkvětu a když —
nejlépe již zejtřejšího dne — si osvojíme
německého ducha podnikatelského a pře-
vezmeme šmahem německé hospodářské
formy
Znenáhla zaneslo se takto do různých
rakouských kruhů průmyslových, dělnickýc
i agrárních u nás tolik nekritických názor
o domnělé nejkratší a nejlepší cestě ku blahu,
již pro nás vymyslili v Německu, že i v kru-
zích neněmeckých počalo se ujímati pře-
svědčení, že nemůžeme hospodářsky nic
chytřejšího vymysliti, než když se staneme
súčastnými zmíněných hospodářských úspěchů
Německa, čehož dosáhneme, připřáhneme-li se
ko jeho vítězné jízdé.
Jednotlivci nespokojovali se již ani tím,
že posledními obchodními smlouvami, jsme
utvořili středoevropské hospodářské území
se 120 milliony obyvatelů, ale jali se po
vzoru známého vídeňského professora hlásali
opotřebu, vstoupiti do celní jednoty s Něme-
ckem k
V Německu se sice nemohou dočkat
onoho okamžiku, kdy Rakousko učiní tento
osudný krok pro svou hospodářskou a v dů
sledcích této i pro svou politickou samosta
nost, ale opatrně okřikovali své vlastní příliš
prostořeké lidi, že myšlenka ta bude na
svém místě až asi za tři d leta, t. ja, až se
bůde vyjednávati po uplynutí nynějších ob
chodních smluv o obnovu hospodářských
styků a poměrů.
Němec
Německo
Rakousko
8
article
Tento okamžik zatím již již nadešel,a
hle, v Německu, jak jsme častěji již v po-
slední době na to upozornili, počínají se opě
ozývati hlasy o celní jednotě s Rakouskem,
ba předvčerejší lipský sjezd všeněmecký volá
nejenom po sužším hospodářském
spojení Rakouska s Německem,«
ale i po důsledcích tohoto užšího hospodář-
ského spojení, »po užší organi sa c
korunních zemí, které kdysi ná-
ležely k německému buntu.«
Zatím v Německu po prudkém národo-
hospodářském rozběhu posledních let dosta-
vila se hospodářská krise, na jejíž
příchod sama vláda německá opětně upozor-
novala a Německo nevidí z ní jiného východu,
než zavedením nového zvýšeného celního
tarifu, jehož účelem je především zmocniti
se hospodářského území rakouského a zjed-
nati takto své výrobě, s jejíž nadbyt-
kem neví kudy kam, nové zá pa-
siště, na němž by slabší souper
— rakouská výroba záhy musila
podlehnoutil
Namítne se snad, že nynější hospodářská
krise v Německu jest jen nahodilá, jest
vlastně jen místním zjevem, způsobeným
několika úpadky podniků nezdravých, o váž-
nějším nebezpečí však že nelze mluviti.
Nuže vizme, jaké jsou vlastně poměry
hospodářské v Německu
Německé časopisy vyhýbají se sice nyní
úzkostlivě líčení povšechného stavu něme-
ckého hospodářství, ale v jednotlivých zprá-
vách přinášejí denně nové a nové doklady
toho, že krise pokračuje do šířky ido
Německo
Rakousko
9
article
hloubky; chceme z nich jen nejvýznamnější
uvésti:
Z odvětví průmyslových znějí zprávy
stále neuspokojivě. Všecka odvětví textilní
až na plštěné klobouky, ociťují se v nesná
zích, přádelny omezují výrobu a pracují jen
pět dní týdně, aneb zkracují pracovní dobu
Ve tkalcovnách obvodu goldbašského zabáli
pětína všechstavů. Malé průmyslové podniky
zejmena v Sasku, upadají hromadně. Výroční
zpráva sprůmyslové banky frankfurtské po-
znamenává, že její právě minulý správní rok
jest málo potěšitelný; a nč sama přímých
ztrát neutrpěla, přece na její obchody účin-
kovaly úpadkyvážných bank a firem.
e V uhelných. dolech s vázne odbyt uhlí,
těžba se omezuje, odělnícil se propouštějí.
V rurském obvodu se zkrácují šichty, zmen-
šuje plat dělníkům, jichž co týden více se
propouští; zejmena dostali dle »Berl. Börs.
Cour.« výpověď dělníci cizí, polští, italští a
ostatní. Ve Slezsku a v obvodu vratislav-
ském klesla těžbauhlí ve druhém čtvrtletí
letošním o 11.72, odbyt o 129. Odbyt uhl
vázne zvláště proto, že průmysl železářský
jest málo zaměstnán. Očekává se klesání cen
uhelných a snížení mzdy dělnické. Z Bo-
chumu se oznamuje, že odbyt koksu vícna
více upadá, z Vestfálska se ozývají nářky,
že tamější doly jsou zaměstnány nestejno-
měrně.
Akciové podniky snižují své základní
kapitály, tak vratislavská diskontnív banka
hodlá překolkovati své akcie na 50% jmeno-
vité ceny a na ostatek vydati nezúročené
likvidační poukázky. O četných akciových
společnostech se oznamuje, že budou vy-
pláceti značně nižší dividendy.
Banky stále ještě zastavují a odpírají
úvěr; tak oznamuje hotelová společnost v
Dortmundu, že ji její bankéř opustil; po-
rýnská pozemková banka padla, poněvadž
»Crédit foncier« v Basileji vypověděl jí svůj
požadavek půl millionu marek.
Berl
foncier
Sasko
Slezsko
Bo
Vestfálsko
Dortmund
Basilej
10
article
Avšak nejen průmyslové podniky upa-
dají, i firmy obilní a dřevní ohlašují kon-
kursy.
Obchody bursovní obmezují se jenom
na nejosvědčenější hodnoty, úvěr pozemkový
více a více vázne, pohotové kapitaly obra-
cejí se ko hodnotám cizím.
To jsou zprávy jediného dne.
Za takových okolností zasluhuje zvláště
pozorného povšimnutí souborný výklad o ně-
mecké hospodářské krisi, jejž z finančních
kruhů německých přinesl francouzský časopis
odborny »L'Echo de l'Industrie«.
První, základní příčina vážné krise,
jež se dotkla Německa, píše se jmenovanému
listu, vyplývá odtud, že průmysl německý
nerozvil se přímým účastenstvím a součin-
ností obecenstva, ale skoro výhradně
podporou bank. Banky samy nemělv
však dosti kapitálů, aby ovládly obrovský
průmyslový rozmach. Co učinily? Němečíí
bankéří vešli do styku s bankéři francouz-
skými — vždyť peníze nemají vlasti — a
nastalo převádění německých směnek do
rukou pařížských peněžníků, kteří je opět
umisťovali ve státní bance francouzské
(Banque de France). Takovým způsobem
ocitlo se v Paříži německých směnek za více
než tisíc millionů franků a poměr ten mohl
trvati snad až posud, kdyby pařížský list
jeden nebyl na to upozornil, že francouzské
banky, opatrně k průmýslu domácímu, pod-
porují průmysl německý velmi štědře. Na
to vláda francouzská jala se po věci pátrati
a výsledek vyšetřování způsobil, že zakázal
přijímání směnek z ciziny na francouzské
peněžní ústavy převedených. Tento zákaz náhl
jít l
Německo
Paříž
Banque jít Franca
11
article
uepal výdatný pramen, jenž napájel německý
průmysl.
Němečtí bankéři nedovedli tento obra
zatajiti a nalézti náhradu za francouzský
úvěr a následky se záhy dostavily. Průmys
ocitl se v nesnázích peněžních a obecenstv
německé se poplášilo; hodnoty stavební, prů-
myslové a finanění počaly zaplavovati pe-
něžný trh, ukladatelé vybírali své úspory
ž peněžných ústavů a nyní snad neníl jedi-
ného závodu, jehož důvěra by nebyla otře-
sena. Zkrátka, důvěra, bez níž není možn
zdár, v Německu poklesla a to snad n
dlouho; nedostatek tento účinkoval nepří
znivěji než vše ostatní.
Krise jest tak pronikavá, že ani vyni
kající průmýslníci nechtějí se odhodlati, uza-
vříti smlouvy na dodávky uhlí a na mnoze
pracují jen potud, žejmena v dolech, poku
to ješt nezbytno, aby doly neutrpěly zkázy.
Nicméně jsou zásoby různého zboží obrovské.
Byl-li rok 1900 nejskvělějším v německém
hospodářství, bude bilance za rok 1901 snad
nejsmütnější. Kriše zasáhla nejen celé Porýní,
ale přeskočila již i do Belgie a sousedních
krajů francouzských. (Podobně se ožnamuje
z jiné strany o Sasku a Slezsku. Red!) Návrh
novéšo celního tarifu stav tento ještě zhoršil
A co si počneme se svou nadvy-
robou?« volá avtor článku. »Děsno na to
pomýšleti. Podle jeho mínění sláva hospodář
ského rozkvětu německého zapadla — na
dlouhou doblu.«
Potad německý finančník. Pro nás“ v Ra-
kousku nastává tudiž nalehavá potřéba, aby-
chom konečně vystřízlivěli z opojení úspěchy
Německa na poli hospodářském a vzdali se
nebezpečné myšlenky, že pomocí Něme-
cka můzeme se hospodářsky povznésti.
Německo
Kriš
Porýní
Belgie
Sasko
Slezsko
Reda
12
article
Upozornili jsme již na nebezpečí, po
němž vlastní rukou sahá tak zv. zemědělské
hospodářské ústředí ve Vídni, jež docela
i své mluvčí (Richter) do Německa vysílá,
aby tam hlásali touhu Rakouska po celní
jednotě s Německem. Nový celní tarif něme-
cký ve svém návrhu dokazuje, že se jedná
Německu především o to, aby Rakousko
bylo vehnáno do jeho objetí, by
se uvolnilo Německu v jeho hospodářské
krisí. Německo zajisté nězamýšlí se vzdáti
trhu ruského, ale kdo ve drápech jeho nového
celního tarifu může uváznouti, to jest bu-
doucnost rakouské výrobyl
Až německý průmysl udolá slabší prů-
mysl zdejší, pahaastane i pro agrárníky
zdejší vystřízlivění. Nemá-li býti pozde
musíme se ozvati, dokud je čas.
Heslo hospodářského rozkvětu zarazilo
náš postup v obraně práv národních proti
Němcům domácím; obětujme Německu nyní
i svou hospodářskou samostatnost — a ono
toho potřebuje, aby uvolnilo si ve své tísni.
a budeme na dlouhé doby vrženi zpět.
Proto snad naši nejlepší lidé pracoval
o obrození našeho národa?
Politické zprávy domácí.
Poláci a Češi.
Do polsko-českého sporu o Slezsko klidne
a rozumné slovo promluvil petrohradský »Kraj«.
Přáli bychom si vřele, aby článek ten důkladně
přečetli a dobře uvážili všichní Poláci slezšt
i haličtí, nejen 6i, kteří užuž hlásali proti nám
svatoů válku jako proti odpovědnému nepřitel,
na jakého je dovoleno i dábla zavolati na po-
moc a proti kterému není žádná zbraň špatná
a hanebná, i ti slabocharakterní přálelé, kteří,
jak se zdá, se domnívali z některých slav-
nostných přípitků našich lidí, že po ničem tak
Richter
Němec
Polák
Čech
Vídeň
Německo
Rakousko
13
article
horoucně nepráhneme, jako po tom, aby Poláe
všechny nás anektovali, a nyní se stávají se-
timentalnými vidouce, že na pochodu do zemí
českých staví se jim v cestu pevná hráz.
Pisatel píše: Po prvé byl jsem ve Slezsku
rakouském r. 1881. Na úzké čáře pohraničné,
dělicí svět polský od světa českého, neustálé
potirání se těch dvou živlů znamenalo se jižr.
1881. Češi byli nad nás bohatší, vzdělanější,
osvědčenější v organisaci práce, proto se studem
a bolem přiznati musíme, že v té válce více
bylo vitězství na jejichi straně, než na naší.
Čech
Slezsko
14
article
Misky se zrovnováží, umístímesli na stráži
slezské tolik peněz, tolik lidí, tol k talentů orga-
nisátorského, kolik tam umístili Češi. A pře-
chýli se na stranu naši, bude-li na naší straně
více peněz, vic osvěty a víc ohnisek života,
než na české. Třenice mezi odvěma živly
v okresích s obyvatolstvem smíšeným jsou
jevem obyčejným. Neodpomohou tomu žádné
úmluvy mezi Krakovem a Prahou. Neuvěřím.
že by jakýkoli rozkaz, vydaný z Prahy, mohl
zadržeti Čechy na Bohuminsku, aby si nedo-
bývali převahy nad kmenem, který v té válce
ukazoval se dosud slabším, lenivějším, nesta-
tečnějším. Horlení na celý český národ, lomení
rukou nad nevěrností pobratimů, trnutí nad tím,
že národ, který nás- v Praze vítá »vivaty«, hájí
proti nám svou národnosť ve Slezsku, nezastaví
Třenice na pohraničí jsou jevemy s vkterým
se potkáváme všude, kde dva národové vehá-
zejí do sebe jako kliny. Úplně to nezávisí od
toho, jestliže v hlavním směru politiky chovají
se k sobě přátelsky nebo nepřátelsky. Přes přá-
telství německo-italské a rakousko-italské Němei
ztratili v Tyrolích ve prospěch Italů nějské
ždibce země. Národy švýcarské žíjou pospolu
svorně a přece hranice mezi nimi stáles
mění. Němci zgermanisovali značnou čásť kan-
tonu graubündtenského. Francouzi dobyli pro
svou kulturu značnou čásť kantonu fryburského.
Čech
Čecho
Italos
Němec
Francouz
Krakov
Praha
Slezsko
Tyroly
15
article
Hrozí-li nám (ve Slezsku) utonutí v češtině, od
toho nás neochrání žádný traktát česko-
polský.
Proto všechno horlení na národ český.
všechno dovolávání se na vzájemné přísahy a
vyznání, všeliké obžaloby naproti lidem, kteři
nás milují na sjezdech česko-polských a neustu-
pují nám ve Slezsku, nezachovají nám ani
hrudky země slezské a uvedou do naší politiky
naproti Čechům nervovou podrážděnost, která
již tolik škod nám způsobila. Nervosnost popu-
zující nás vždycky k nadsazování, byla ode-
dávna charakterným rysem naší politiky naprot
Čechům. Mile lechtaní projevy českých sympati
na sjezdech a schůzích, žádali jsme, aby Če-
chové výlučně nás milovali, nás jediné z cel
slovanské rodiny. Kdo v Praze přebýval déle.
kdo zná českou publicistíku a rozvoj myšlenky
české, ví, že Čechové nikdy by se nedali získat
pro takové výlučné milování Poláků. Ale my
hnaní vrozeným pudem do krajnosti, považoval
jsme mínění několika jednotlivců, velmi hod-
ných, ale zaujímajících v národě českém skrom-
ničké místečko, za projev všeho bratrského ná-
roda a prohlašovali jsme světu, že Čechové
přísahali věčnou lásku jen nám a nikomu ví.
Náhle dovídáme se o věci, o které jsme vědět
měli před 20 lety. Dovídáme se, že na pohra-
ničí polsko-českém děje se to, co děje se na
pohraničích obyčejně. Jak opravdoví neurasthe-
nikové upadáme z jedné krajnosti do druhé.
Výpověď z přátelství! Když Čech není takový,
jak jsem si ho představovala, mám ráda Němcel
Článek obrací pozornost Poláků na pohra-
ničný spor s Uhrami o Morské oko. Očito jest,
že prospěch společnosti, provincie i státu vyža-
duje, aby celistvost Haliče byla obráněna. Ale
spor ten vyhrají Poláci jen, budou-li mit ve
Vídni silnou posici naproli rakouské vládě, aby
Čecho
Polák
Slezsko
Praha
Čechy
Uhry
Halič
Vídeň
17
article
v eroblcn proacjí
ranní číslo o spbě. . . ze s
cdpolelnk
. . . za zh
ve slalkžch na veskor
ranní čulo. . . . . . .
sdpolední . . . . . . . . S n
1nseraty
plati ze hotově napřeá.
dplacani
vtracs v rpjná sdposinl-
on nacházejí se. tež redlakee.
tiskárna a sapedice „Národnich Liatas.
Eukopisy se novraesji
Národnich Liatas
18
article
se vláda néosmělila říci Polákům, že celistvost
hranic halických nemá přo ni váby.
Polák
22
article
Nové c. k. dělo.
Náčelnik hlavfiho šíábu rakouské, ármády,
baron Beck, odebral se včera do Žirce u Ves-
prýmu v uherském zadunají, kde se konati
budou velké vojenské munevry za přilomnost
císaře a krále. Ve dnech od 4. do 6. t. m. střileno
bude na zkoušku z nové houfnice, jež bude
zavedena v armádě, obstojí-li ve zkoušee.
Rozklad ve slovinské intelligenci.
(Od Jihoslovana. )
v te chvili celá jihoslovanská intelligence
ukazuje nejeden příznak velké choroby, která
povstala zvlástě odtud, že mládež jihoslovanská
vyhledává vysoké odborné vzdělání po celé
Evropě vyjma slovanskou Prahu, kde by Bulhar,
Srb. Chorvat i Slovinec nepotřebovali několik
set franků měsičně jako ve Francii, ve Švýcarech
a v Německu, takže by jako úřadnici ve své
vlasti necítilr nemilý přechod z velkoměstského
bíahobýtu studentského do maloměstské úřad-
nické tisně. Kromě toho výlučné politikaření
otrávuje jednu část intelligence a druhou žene
k přilis jednostranné specialisaci, z niž povstává
zpravidla i veliká nésnášelivost v náhledech
i nepříštupná nadutost v sociálním životě. Ale
vzdor navzájem se křižujícím vlívům cizí
rozumové výchovy a vzdor neurovnanosti, ba-
rožervanosti domácího politického života, Bul-
haři, Srbové a Chorvaté nahližejí znenáňila velké
národní nebezpečí, takže u nieh se jeví již
značná reakce proti duševnímu otrociví cíziněa
proti domácí rozštěpenosti na nesčerné strany a
frakce. Vedle toho vážný národohos podářský
ruch přirozehé rázu rolnického, šíří se vůči-
hledě v Bulharsku, Srbsku i v Chorvatskua
slibuje velkou nápravu právě v řadách úřad-
nické intelligence, posud plným právem nejvíce
nenáviděné i opovrhované. Jen mezi Slovinci
podobná reakce a podobný ruch nejeví ještě
znatelných příznaků ivýjma Terst a Štyrsko.
Beck
Jihoslovan
Bulhar
Srb
Chorvat
Srba
Slovinec
Žirka
Evropa
Praha
Francie
Švýcar
Německo
Bulharsko
Srbsko
Terst
Štyrsko
23
article
Nejvice cizího vlívu a domácí rozháranosti po-
zorovati lze, bohužel, v Goríci a v Krajině,
ktorá místo aby byla přitazlivým mägnetem
všem Slovincům, stává se pro ně za našich
dnův odpuzujleím polem.
Přečtěmo si jen podrobnou biografii právě
zemřelého hr. Františka Coroninia. V ní se
přesvědčíme, jak rozhodující a osudný vliv měl
tento Rakušan bez národnosti, tento politik ben
programu a tento charakter bez jasného cile
na vývoj věcí ve sněmu goričkém. Všimněme
si vzrůstajícího vlivu hrstky Němců lublaňských
a uvažme bezohlednost, s jakou se ze Štyrského
Hradce vyhlazuje půl millionů Slovinců z jižního
Štyrska a bezděčné se zeptáme, odkud taková
naprostá politická bezvýznamnost jeden a půl-
millionového národa slovinského, žijícího kom-
paktně a obklopujícího širokým a pevným
pásmem Terst, jediný světový přístav této říše?
Kdo měl přílezitost poznati hospodářsk
schopnosti, velkou socialnost a již i značnou
uvědomělost slovinského lidu (zvlášťě v horní
Krajině a v jižním Štyrsku) uzná, že bez-
významnost slovinského národa zaviňuje jen-
rozervanost jeho intelligence.
Intelligonce v žádném národě, není a ne-
může býti stejných náhledův, ba často i různost
v cílech jest nutná a přirozená. Jedno však
jest vždy abnormalné a nepřirozené: nejednot-
nost intelligence před nepřítelem, který ohrožuje
samu národní existenci. Jest to tím abnormal-
nější, čím větší jest abstrakce, pro niž se
intelligence dělí. Slovinská intelligence rozdělila
se k vůli »Svělu« a »Tmě«, k vůli »Bohu« a
»Dáblu« právě tak, jak před třemi roky roz-
František Coroninio
Rakušan
Němec
Slovinec
bůh
Štyrský Hradec
Štyrsko
Terst
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z brněnských letních pobytů.
»Jen žádný panegyrický popis krajiny!
voláte na mne, moje čtenářko? Neobávejte se
Vím, že milujete pouze pravé amethysty, opály
smaragdy, safiry, rubiny a démanty a protos
budu chrániti, šperkovati skromňounkou črt
z líbezného brněnského pobytu, nezdařenými na-
podobeninami. Ostatně, čím déle patřím na zelen
zahrádky a lučiny pod oknem, tím zdá se m
nevhodnějším, přirovnávati ji ke smaragdu, tak
bych neodvážil se nazvati oblohu safírovoul
»Amethyst dálavy,« »děmanty rosy« a »ru
bín západu« vyšlymimo to jiža z mody!
Ličiti toulky clair obscurem hlubokých hvo-
zdů a oslňujícím jasem peřestých mýtin, pokou
šeti se o popis rozbledů s vreholků pět až še
selmetrových, zalesnéných chlumů, kde se tak
sladce sní pod nesmirnou nebes bání, po ní
plují zářící oblačně faniömy, přeměňující se z b-
ječných pohoři v zlatě koráby a pak opět v šíky
cherubů l
K čemu to ?
25
article
Ani nejzdárilejší malba plein airová nevy-
stihla by na přiklad všechny světelné a barevn
efekly zeleného klinu, horského zátiší vranov-
ského
A přece jsme na sktonku saisony! Ba ve
travinách, lelikým vánkem zvlněných, kolibá s
již flalový květ ocunový a s výšm lze spatři
v dáli, směrem k modrající se silhiuetě Špilberka.
žlutá strniště, prohovana zelenými poli řepnými
Jen nad jižním, brčálovým svahem, kol b
lého chrámu vranovského, tak typicky poutn-
ekého, pak za prastarou zájezdnís hospodou
»U Skřivánka«, vysokou a pochmurnou a dál
až za idylickou fořlovnou se zahrádkou, v niž
pestří se květy topolky: tum mohutných, tma-
vých jedli, jak setnina středověkých žoldnéto
s poziiviženými kopími, mračně shlíží na vesel u
náladu údolička, na jehioz severu mladý les jehli
natý a buky i duby
záříjového slunka
Vlašťovky střelám se podobajíce kmilají kol
okna a ob čas mlsná vosa zaletí až na psací
stůl, k lehce dýmajícímu šálku černé kávy, vítané
při siestě po dopoledním výletu na »Babí lom
nebo k »Býčí skále«
Špilberk
U Skřivánek
26
article
vyhřivají se v paprseích
27
article
»Morayské Švýcarsko« nazvali brněnšt
Němci tuhle zalesněnou vysočinu.
Neprávem
Prošel jsem Helvetii křížem krážem,
právě prolo nemohu připustiti, že by ráz kle-
réhokoliv kantonu aspoň příbližně podobalse
krajině kol Adamova a Blanska
Než nechme bezůčelného vyvracení obl-
bených u Němců terminů. Moravský lid bez-
toho ničeho neví o těch všelijakých »Hiršen«-
a »Nonnensprunkách«y jimiž brněnská německ
společnost překrtila chlumy a stráně jeho vlast
a nazývá je jako před věky jeho praotcové:
Babou, Bukovcem atd.
Ba většina Moravců nemá ani potuchy, jak
sduchaplně« zněmčeno, vlastně zčinštěno jmeno
mnohé jejich vísky neb městečka. A kdyby
poslali jste je na př. do toho Kiristeinu nebo
Gureinu, jakživi by nešli do Křtin nebo Kuříma,
protože tém bodrým venkovanům ani ve snu
nenapadlo, že by brněnská vrchnost mohla je-
jich domovině tak »libozvučné« názvy při-
kládati.
Než dosti těch ukázek, kdo přeješ, více
dozvěděti se, prohlédni si mapu generálního
štábu . .. Tam najdeš na př. i famosní překlad
názvu známé vranovské vysočiny Kolohnáta
žjemnili jej ve Colonnade! Jak jednou
ve válečně době, rakouský voják orientuje se
pomocí mapy, opatřené těmito nesmyslnými, jen
v hlavách brněnských židů existujícími názvy
slovanských míst, vsí, vrehů a potoků — o
tom uvažóvati nebudul
Hned za příjezdu do okoli hlavního měst
moravského byl jsem nemálo překvapen změ
nou, jež za poslední desctilot v národním smý
šlení lidu zdejšiho se byla údála.
Němec
Helveti
Moravec
Švýcarsko
Adamov
Blansko
Bukovec
28
article
Zdá se mi, že dnes dýchá už mnohem
volněji ten bodrý venkovan, než tehda
v roce 90.
»Vědomí národní proniká vskutku rok o
roku hloubějí« vykládal mi starosta jisté obce
z okolí Brna sa nelze zamlčeti, že nám k tomu
i neurválost brněnského německého dorostu ne-
málo dopomáhá. Tito německo-nacionální šoha-
jové s chrpou v knoflíkově dirce, s typickým
klaekem v ruce a s velkoněmeckou písničkou
na rtech nebyli by ovšem na české vesnici tak
snadno možni. Ale, víme, my Moravané nejsm
tak vznětliví, jako vy Češí, třeba že se stejným
odporemi potkáváme tuto etnografickou zrůdu
německo-rákouského ražení.“ Pravdoui je, z
tyto zjevy vyburcovaly i nejospalejší mezi
námi ? . . .«
A naskytla se chvíle, že sám jsem se
zajímavěm úkaze přesvědčil. Neděli jak neděl
tlupy německo-židovských commiss, úřadníků,
studentů a panen vytáhnou z Brna do okolních
lesů a vsí odzpívati si něco »německo-národ-
niho« ..
Nemohu odolati pokušení, a neopakovat
zde aspoň sloku »nejžertovnější« přsně, již pělo
ondy půl tuctu pánů a dam v lese u Vranov
Počínalo to asi tak
,0 Mábrerland, o trautes Land
du deutsche Heimaterde .
Moravan
Land
Brno
29
article
A pokračovalo:
A pokračovalo:
Iknllnon
»An deine Marke stůrmen
die grimmen Gegner wuthentbrannt«,
a končili:
»Kein Fossbreit unsres Landes sol
in fremde Hand mehr fallen
Und stehln wir stets anf scharfer Wacht,
dass sich kein Raub erneue
bleibt deutsch das Land trotz Feindesmach
das walte Gott, der treue!e
Podobnými písničkami oslazují si tedy pří
slušníci brněnské »většiny« poslední leta svého
panování.
Fossbreit
Gott
Landes
30
article
Nebýti této nedělní nopříjemnosti a spousty
Nebýti této nedělní nopříjemnosti a spousty
všelijakých německých čmáranic po lavičkách.
správou kníž. lichtenštejnských lesů hojně roze-
stavených ve stínu stromů a řezeb v kůře buků
a dubů — nic nesvědčilo by jinak o blizkost
nějakého »německého« města ! Mimochodem zde
připomínám, že jsem jednoho nedělního pod-
večera napočítal na více jak 30 předmětech: na
pnech stromů, pařezech, lavičkách, plotech atd.
napsané a vyryté rýmovačky, podepsané jménem
jakéhos. Riesnera, »konduktora u tramwaye«
v Brně. Tak tuží se němečtí výletníci na mo-
ravském venkově!
Riesner
Brno
31
article
Kterak po dobu tří letních měsíců »oživ
Kterak po dobu tří letních měsíců »oživ
nou« české vsi okolí brněnského smetánkou
némecky maušlující brněnské společnosti, lzesi
představiti.
V té době ceny pokojů, nábytkem opatře-
ných, stoupají rapidně a nepřekvapí vás, žádá-i
sedláček 30 »renských« za měslc nájemného ze
siňky nábytkem spoře opatřeně.
»Přejme mu! Však mu brněnský »kšefts
man« tím způsobem jen nepatrnou část navrací
z toho, co na něm za rok byl vydělal.
Políček najdeš tam mezi kopcl jen málo.
nějaká ta brambora, hrách: . . Mnoho horáků
zaměstnáno v Adamově: v továrně“ Mlärky
Bromovský a Šulce, jiní, dřevorubci, v pan
ských lesich mozolně skývy chleba si dobývají
a opět jiní — kramaři o vranovských poutích.
Oh ty vranovské poutě
Podívejte se do kalendáře: kolik svátků
Marianských — tolik poutí na Vranově ! A t
největší pět neděl trvá! Pět neděl, osmým zářím
počinaje, vali se nepřetržitý pestrý proud lidu
moravského vzhůru k nepřiliš vyšperkovanému
chrámu. Pět neděl prodává se pověstná dvou-
krejearová polévka vranovská
Co tu procesí ; co tu pětiček panáčkovi za
každé vstříc přijití. Sotva stačí vyhověti! Celý
den má rozběháno. A zvony hlaholí, zpěvy ná-
božné rozléhají se údolím a vůně kadidla šlri
se čistým ovzduším horským.
Mlärka Bromovský
Šulc
Adamov
Vranov
32
article
Nezvu vás na procesí, čtenářko, ale k vý-
letu na malebné pobřeží Svítavky. Jaké čarovné
zákouti tohle okoli Blanska a Adamova ! Týden,
ba méně, stačí, byste poznala divy českoslovanské
přírody: závratnou propast Macochu, krápníkové
jeskyně u Sloupa, roztomilý Adamov se zříce-
ninami Nového Hradu, a údolím potoka Křtin-
ského s věkovitým památníkem lidské kultury,
přišernou Býčí skalou, poutnický Vranov ve výši
pěti set metrů, nedalekou Sv. Kateřinu polo
pevnost, polo gotický chrámek na strmém návrší
uprostřed revíru Kateřinského, a chlum Baby
Lomský proslulý svým rozhledem.
Všechny cesty jsou vzorné a s úzkostlivou
péči českými německým klubem turistů ozna-
čeny. .. Zde není zapovězených »Privatwegů«
jako na Křivoklátsku a turista může až do Čech
hlubokými lesy putovati.
Častější návštěvy ři schůzky na Svitavce sle
by našemu párku, Lvu i Orlici, jistě k duhul
Osvícení našinci mohli by zde o prázdninách
kus poctivé práce národní vykonati.
Této krnjině nechybí ničeho, než reklama,
aby ji Čechové a Poláci vyhledávali.
Co jich tu ročně kolem mine! Málo kdo
se zastavl
Sháněl jsem se v Brně u Barviče po če-
ském »Průvodčím po okolf«
Snesli mi malou knihovničku. »Jsou tu spisv
o moravských jeskyních, o Macoše, o Brně. . e
»Dobře! Máte nějaké kapesní vydání, v němž
bylaspoň čásť toho byla shrnuta? Jáko furista
nebudu přece tahati s sebou ranec účených po-
jednání !«
»Nemáme !«
Tak je tedy postaráno o informaci hosta-
turisty. V knihkupectví Píšově utěšovali mne.
zprávou, »že něco tákového připravují . . .«
V Adamově, v září 1901.
Kateřina polo pevnost
Orlik
Čecho
Polák
Barvič
Píšův
Blansko
Adamov
Macocha
Sloup
Nový Hrad
Křivoklátsko
Čechy
Brno
33
article
Charles Hipman.
Hipman