ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a7985240-661b-11dc-bba2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 65, org 5, person 47
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 4. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 244.
4 article
nn Gpsor i středu a rárp Hlldká Praze v »ninrá K — n ř lela . . . . s dvojí donáškou atndets : na měse e Hlisikách
Praha NN Gpsor
5 article
2K 9k ko Kei
6 article
mte . . . . rojí sišnio
7 article Obětujeme se Německu?
Obětujeme se Německu? Hospodářské úspěchy Německá, kteréž ovšem rokem 1900 nastoupily zpáteční pochod, uvedly sousední země a žvláště je- jich národní hospodáře v jakýsi stav bez- podmínečného nadšení, kteréž zejmena vi této polovině říše se zvrhlo v opravdové modlář- ství. Mhozí domnívali se, že stačí ku po- vznesení našeho vlastního národohospodář- ského rozvoje, když hodně zeloticky budeme papouškovati po Němcích slávu jejich báječ- ného hospodářského rozkvětu a když — nejlépe již zejtřejšího dne — si osvojíme německého ducha podnikatelského a pře- vezmeme šmahem německé hospodářské formy Znenáhla zaneslo se takto do různých rakouských kruhů průmyslových, dělnickýc i agrárních u nás tolik nekritických názor o domnělé nejkratší a nejlepší cestě ku blahu, již pro nás vymyslili v Německu, že i v kru- zích neněmeckých počalo se ujímati pře- svědčení, že nemůžeme hospodářsky nic chytřejšího vymysliti, než když se staneme súčastnými zmíněných hospodářských úspěchů Německa, čehož dosáhneme, připřáhneme-li se ko jeho vítězné jízdé. Jednotlivci nespokojovali se již ani tím, že posledními obchodními smlouvami, jsme utvořili středoevropské hospodářské území se 120 milliony obyvatelů, ale jali se po vzoru známého vídeňského professora hlásali opotřebu, vstoupiti do celní jednoty s Něme- ckem k V Německu se sice nemohou dočkat onoho okamžiku, kdy Rakousko učiní tento osudný krok pro svou hospodářskou a v dů sledcích této i pro svou politickou samosta nost, ale opatrně okřikovali své vlastní příliš prostořeké lidi, že myšlenka ta bude na svém místě až asi za tři d leta, t. ja, až se bůde vyjednávati po uplynutí nynějších ob chodních smluv o obnovu hospodářských styků a poměrů.
Němec Německo Rakousko
8 article
Tento okamžik zatím již již nadešel,a hle, v Německu, jak jsme častěji již v po- slední době na to upozornili, počínají se opě ozývati hlasy o celní jednotě s Rakouskem, ba předvčerejší lipský sjezd všeněmecký volá nejenom po sužším hospodářském spojení Rakouska s Německem,« ale i po důsledcích tohoto užšího hospodář- ského spojení, »po užší organi sa c korunních zemí, které kdysi ná- ležely k německému buntu.« Zatím v Německu po prudkém národo- hospodářském rozběhu posledních let dosta- vila se hospodářská krise, na jejíž příchod sama vláda německá opětně upozor- novala a Německo nevidí z ní jiného východu, než zavedením nového zvýšeného celního tarifu, jehož účelem je především zmocniti se hospodářského území rakouského a zjed- nati takto své výrobě, s jejíž nadbyt- kem neví kudy kam, nové zá pa- siště, na němž by slabší souper — rakouská výroba záhy musila podlehnoutil Namítne se snad, že nynější hospodářská krise v Německu jest jen nahodilá, jest vlastně jen místním zjevem, způsobeným několika úpadky podniků nezdravých, o váž- nějším nebezpečí však že nelze mluviti. Nuže vizme, jaké jsou vlastně poměry hospodářské v Německu Německé časopisy vyhýbají se sice nyní úzkostlivě líčení povšechného stavu něme- ckého hospodářství, ale v jednotlivých zprá- vách přinášejí denně nové a nové doklady toho, že krise pokračuje do šířky ido
Německo Rakousko
9 article
hloubky; chceme z nich jen nejvýznamnější uvésti: Z odvětví průmyslových znějí zprávy stále neuspokojivě. Všecka odvětví textilní až na plštěné klobouky, ociťují se v nesná zích, přádelny omezují výrobu a pracují jen pět dní týdně, aneb zkracují pracovní dobu Ve tkalcovnách obvodu goldbašského zabáli pětína všechstavů. Malé průmyslové podniky zejmena v Sasku, upadají hromadně. Výroční zpráva sprůmyslové banky frankfurtské po- znamenává, že její právě minulý správní rok jest málo potěšitelný; a nč sama přímých ztrát neutrpěla, přece na její obchody účin- kovaly úpadkyvážných bank a firem. e V uhelných. dolech s vázne odbyt uhlí, těžba se omezuje, odělnícil se propouštějí. V rurském obvodu se zkrácují šichty, zmen- šuje plat dělníkům, jichž co týden více se propouští; zejmena dostali dle »Berl. Börs. Cour.« výpověď dělníci cizí, polští, italští a ostatní. Ve Slezsku a v obvodu vratislav- ském klesla těžbauhlí ve druhém čtvrtletí letošním o 11.72, odbyt o 129. Odbyt uhl vázne zvláště proto, že průmysl železářský jest málo zaměstnán. Očekává se klesání cen uhelných a snížení mzdy dělnické. Z Bo- chumu se oznamuje, že odbyt koksu vícna více upadá, z Vestfálska se ozývají nářky, že tamější doly jsou zaměstnány nestejno- měrně. Akciové podniky snižují své základní kapitály, tak vratislavská diskontnív banka hodlá překolkovati své akcie na 50% jmeno- vité ceny a na ostatek vydati nezúročené likvidační poukázky. O četných akciových společnostech se oznamuje, že budou vy- pláceti značně nižší dividendy. Banky stále ještě zastavují a odpírají úvěr; tak oznamuje hotelová společnost v Dortmundu, že ji její bankéř opustil; po- rýnská pozemková banka padla, poněvadž »Crédit foncier« v Basileji vypověděl jí svůj požadavek půl millionu marek.
Berl foncier Sasko Slezsko Bo Vestfálsko Dortmund Basilej
10 article
Avšak nejen průmyslové podniky upa- dají, i firmy obilní a dřevní ohlašují kon- kursy. Obchody bursovní obmezují se jenom na nejosvědčenější hodnoty, úvěr pozemkový více a více vázne, pohotové kapitaly obra- cejí se ko hodnotám cizím. To jsou zprávy jediného dne. Za takových okolností zasluhuje zvláště pozorného povšimnutí souborný výklad o ně- mecké hospodářské krisi, jejž z finančních kruhů německých přinesl francouzský časopis odborny »L'Echo de l'Industrie«. První, základní příčina vážné krise, jež se dotkla Německa, píše se jmenovanému listu, vyplývá odtud, že průmysl německý nerozvil se přímým účastenstvím a součin- ností obecenstva, ale skoro výhradně podporou bank. Banky samy nemělv však dosti kapitálů, aby ovládly obrovský průmyslový rozmach. Co učinily? Němečíí bankéří vešli do styku s bankéři francouz- skými — vždyť peníze nemají vlasti — a nastalo převádění německých směnek do rukou pařížských peněžníků, kteří je opět umisťovali ve státní bance francouzské (Banque de France). Takovým způsobem ocitlo se v Paříži německých směnek za více než tisíc millionů franků a poměr ten mohl trvati snad až posud, kdyby pařížský list jeden nebyl na to upozornil, že francouzské banky, opatrně k průmýslu domácímu, pod- porují průmysl německý velmi štědře. Na to vláda francouzská jala se po věci pátrati a výsledek vyšetřování způsobil, že zakázal přijímání směnek z ciziny na francouzské peněžní ústavy převedených. Tento zákaz náhl
jít l Německo Paříž Banque jít Franca
11 article
uepal výdatný pramen, jenž napájel německý průmysl. Němečtí bankéři nedovedli tento obra zatajiti a nalézti náhradu za francouzský úvěr a následky se záhy dostavily. Průmys ocitl se v nesnázích peněžních a obecenstv německé se poplášilo; hodnoty stavební, prů- myslové a finanění počaly zaplavovati pe- něžný trh, ukladatelé vybírali své úspory ž peněžných ústavů a nyní snad neníl jedi- ného závodu, jehož důvěra by nebyla otře- sena. Zkrátka, důvěra, bez níž není možn zdár, v Německu poklesla a to snad n dlouho; nedostatek tento účinkoval nepří znivěji než vše ostatní. Krise jest tak pronikavá, že ani vyni kající průmýslníci nechtějí se odhodlati, uza- vříti smlouvy na dodávky uhlí a na mnoze pracují jen potud, žejmena v dolech, poku to ješt nezbytno, aby doly neutrpěly zkázy. Nicméně jsou zásoby různého zboží obrovské. Byl-li rok 1900 nejskvělějším v německém hospodářství, bude bilance za rok 1901 snad nejsmütnější. Kriše zasáhla nejen celé Porýní, ale přeskočila již i do Belgie a sousedních krajů francouzských. (Podobně se ožnamuje z jiné strany o Sasku a Slezsku. Red!) Návrh novéšo celního tarifu stav tento ještě zhoršil A co si počneme se svou nadvy- robou?« volá avtor článku. »Děsno na to pomýšleti. Podle jeho mínění sláva hospodář ského rozkvětu německého zapadla — na dlouhou doblu.« Potad německý finančník. Pro nás“ v Ra- kousku nastává tudiž nalehavá potřéba, aby- chom konečně vystřízlivěli z opojení úspěchy Německa na poli hospodářském a vzdali se nebezpečné myšlenky, že pomocí Něme- cka můzeme se hospodářsky povznésti.
Německo Kriš Porýní Belgie Sasko Slezsko Reda
12 article
Upozornili jsme již na nebezpečí, po němž vlastní rukou sahá tak zv. zemědělské hospodářské ústředí ve Vídni, jež docela i své mluvčí (Richter) do Německa vysílá, aby tam hlásali touhu Rakouska po celní jednotě s Německem. Nový celní tarif něme- cký ve svém návrhu dokazuje, že se jedná Německu především o to, aby Rakousko bylo vehnáno do jeho objetí, by se uvolnilo Německu v jeho hospodářské krisí. Německo zajisté nězamýšlí se vzdáti trhu ruského, ale kdo ve drápech jeho nového celního tarifu může uváznouti, to jest bu- doucnost rakouské výrobyl Až německý průmysl udolá slabší prů- mysl zdejší, pahaastane i pro agrárníky zdejší vystřízlivění. Nemá-li býti pozde musíme se ozvati, dokud je čas. Heslo hospodářského rozkvětu zarazilo náš postup v obraně práv národních proti Němcům domácím; obětujme Německu nyní i svou hospodářskou samostatnost — a ono toho potřebuje, aby uvolnilo si ve své tísni. a budeme na dlouhé doby vrženi zpět. Proto snad naši nejlepší lidé pracoval o obrození našeho národa? Politické zprávy domácí. Poláci a Češi. Do polsko-českého sporu o Slezsko klidne a rozumné slovo promluvil petrohradský »Kraj«. Přáli bychom si vřele, aby článek ten důkladně přečetli a dobře uvážili všichní Poláci slezšt i haličtí, nejen 6i, kteří užuž hlásali proti nám svatoů válku jako proti odpovědnému nepřitel, na jakého je dovoleno i dábla zavolati na po- moc a proti kterému není žádná zbraň špatná a hanebná, i ti slabocharakterní přálelé, kteří, jak se zdá, se domnívali z některých slav- nostných přípitků našich lidí, že po ničem tak
Richter Němec Polák Čech Vídeň Německo Rakousko
13 article
horoucně nepráhneme, jako po tom, aby Poláe všechny nás anektovali, a nyní se stávají se- timentalnými vidouce, že na pochodu do zemí českých staví se jim v cestu pevná hráz. Pisatel píše: Po prvé byl jsem ve Slezsku rakouském r. 1881. Na úzké čáře pohraničné, dělicí svět polský od světa českého, neustálé potirání se těch dvou živlů znamenalo se jižr. 1881. Češi byli nad nás bohatší, vzdělanější, osvědčenější v organisaci práce, proto se studem a bolem přiznati musíme, že v té válce více bylo vitězství na jejichi straně, než na naší.
Čech Slezsko
14 article
Misky se zrovnováží, umístímesli na stráži slezské tolik peněz, tolik lidí, tol k talentů orga- nisátorského, kolik tam umístili Češi. A pře- chýli se na stranu naši, bude-li na naší straně více peněz, vic osvěty a víc ohnisek života, než na české. Třenice mezi odvěma živly v okresích s obyvatolstvem smíšeným jsou jevem obyčejným. Neodpomohou tomu žádné úmluvy mezi Krakovem a Prahou. Neuvěřím. že by jakýkoli rozkaz, vydaný z Prahy, mohl zadržeti Čechy na Bohuminsku, aby si nedo- bývali převahy nad kmenem, který v té válce ukazoval se dosud slabším, lenivějším, nesta- tečnějším. Horlení na celý český národ, lomení rukou nad nevěrností pobratimů, trnutí nad tím, že národ, který nás- v Praze vítá »vivaty«, hájí proti nám svou národnosť ve Slezsku, nezastaví Třenice na pohraničí jsou jevemy s vkterým se potkáváme všude, kde dva národové vehá- zejí do sebe jako kliny. Úplně to nezávisí od toho, jestliže v hlavním směru politiky chovají se k sobě přátelsky nebo nepřátelsky. Přes přá- telství německo-italské a rakousko-italské Němei ztratili v Tyrolích ve prospěch Italů nějské ždibce země. Národy švýcarské žíjou pospolu svorně a přece hranice mezi nimi stáles mění. Němci zgermanisovali značnou čásť kan- tonu graubündtenského. Francouzi dobyli pro svou kulturu značnou čásť kantonu fryburského.
Čech Čecho Italos Němec Francouz Krakov Praha Slezsko Tyroly
15 article
Hrozí-li nám (ve Slezsku) utonutí v češtině, od toho nás neochrání žádný traktát česko- polský. Proto všechno horlení na národ český. všechno dovolávání se na vzájemné přísahy a vyznání, všeliké obžaloby naproti lidem, kteři nás milují na sjezdech česko-polských a neustu- pují nám ve Slezsku, nezachovají nám ani hrudky země slezské a uvedou do naší politiky naproti Čechům nervovou podrážděnost, která již tolik škod nám způsobila. Nervosnost popu- zující nás vždycky k nadsazování, byla ode- dávna charakterným rysem naší politiky naprot Čechům. Mile lechtaní projevy českých sympati na sjezdech a schůzích, žádali jsme, aby Če- chové výlučně nás milovali, nás jediné z cel slovanské rodiny. Kdo v Praze přebýval déle. kdo zná českou publicistíku a rozvoj myšlenky české, ví, že Čechové nikdy by se nedali získat pro takové výlučné milování Poláků. Ale my hnaní vrozeným pudem do krajnosti, považoval jsme mínění několika jednotlivců, velmi hod- ných, ale zaujímajících v národě českém skrom- ničké místečko, za projev všeho bratrského ná- roda a prohlašovali jsme světu, že Čechové přísahali věčnou lásku jen nám a nikomu ví. Náhle dovídáme se o věci, o které jsme vědět měli před 20 lety. Dovídáme se, že na pohra- ničí polsko-českém děje se to, co děje se na pohraničích obyčejně. Jak opravdoví neurasthe- nikové upadáme z jedné krajnosti do druhé. Výpověď z přátelství! Když Čech není takový, jak jsem si ho představovala, mám ráda Němcel Článek obrací pozornost Poláků na pohra- ničný spor s Uhrami o Morské oko. Očito jest, že prospěch společnosti, provincie i státu vyža- duje, aby celistvost Haliče byla obráněna. Ale spor ten vyhrají Poláci jen, budou-li mit ve Vídni silnou posici naproli rakouské vládě, aby
Čecho Polák Slezsko Praha Čechy Uhry Halič Vídeň
16 title
Čechy
Čechy
17 article
v eroblcn proacjí ranní číslo o spbě. . . ze s cdpolelnk . . . za zh ve slalkžch na veskor ranní čulo. . . . . . . sdpolední . . . . . . . . S n 1nseraty plati ze hotově napřeá. dplacani vtracs v rpjná sdposinl- on nacházejí se. tež redlakee. tiskárna a sapedice „Národnich Liatas. Eukopisy se novraesji
Národnich Liatas
18 article
se vláda néosmělila říci Polákům, že celistvost hranic halických nemá přo ni váby.
Polák
20 title
Jse
21 article
q ueonr vina
22 article
Nové c. k. dělo. Náčelnik hlavfiho šíábu rakouské, ármády, baron Beck, odebral se včera do Žirce u Ves- prýmu v uherském zadunají, kde se konati budou velké vojenské munevry za přilomnost císaře a krále. Ve dnech od 4. do 6. t. m. střileno bude na zkoušku z nové houfnice, jež bude zavedena v armádě, obstojí-li ve zkoušee. Rozklad ve slovinské intelligenci. (Od Jihoslovana. ) v te chvili celá jihoslovanská intelligence ukazuje nejeden příznak velké choroby, která povstala zvlástě odtud, že mládež jihoslovanská vyhledává vysoké odborné vzdělání po celé Evropě vyjma slovanskou Prahu, kde by Bulhar, Srb. Chorvat i Slovinec nepotřebovali několik set franků měsičně jako ve Francii, ve Švýcarech a v Německu, takže by jako úřadnici ve své vlasti necítilr nemilý přechod z velkoměstského bíahobýtu studentského do maloměstské úřad- nické tisně. Kromě toho výlučné politikaření otrávuje jednu část intelligence a druhou žene k přilis jednostranné specialisaci, z niž povstává zpravidla i veliká nésnášelivost v náhledech i nepříštupná nadutost v sociálním životě. Ale vzdor navzájem se křižujícím vlívům cizí rozumové výchovy a vzdor neurovnanosti, ba- rožervanosti domácího politického života, Bul- haři, Srbové a Chorvaté nahližejí znenáňila velké národní nebezpečí, takže u nieh se jeví již značná reakce proti duševnímu otrociví cíziněa proti domácí rozštěpenosti na nesčerné strany a frakce. Vedle toho vážný národohos podářský ruch přirozehé rázu rolnického, šíří se vůči- hledě v Bulharsku, Srbsku i v Chorvatskua slibuje velkou nápravu právě v řadách úřad- nické intelligence, posud plným právem nejvíce nenáviděné i opovrhované. Jen mezi Slovinci podobná reakce a podobný ruch nejeví ještě znatelných příznaků ivýjma Terst a Štyrsko.
Beck Jihoslovan Bulhar Srb Chorvat Srba Slovinec Žirka Evropa Praha Francie Švýcar Německo Bulharsko Srbsko Terst Štyrsko
23 article
Nejvice cizího vlívu a domácí rozháranosti po- zorovati lze, bohužel, v Goríci a v Krajině, ktorá místo aby byla přitazlivým mägnetem všem Slovincům, stává se pro ně za našich dnův odpuzujleím polem. Přečtěmo si jen podrobnou biografii právě zemřelého hr. Františka Coroninia. V ní se přesvědčíme, jak rozhodující a osudný vliv měl tento Rakušan bez národnosti, tento politik ben programu a tento charakter bez jasného cile na vývoj věcí ve sněmu goričkém. Všimněme si vzrůstajícího vlivu hrstky Němců lublaňských a uvažme bezohlednost, s jakou se ze Štyrského Hradce vyhlazuje půl millionů Slovinců z jižního Štyrska a bezděčné se zeptáme, odkud taková naprostá politická bezvýznamnost jeden a půl- millionového národa slovinského, žijícího kom- paktně a obklopujícího širokým a pevným pásmem Terst, jediný světový přístav této říše? Kdo měl přílezitost poznati hospodářsk schopnosti, velkou socialnost a již i značnou uvědomělost slovinského lidu (zvlášťě v horní Krajině a v jižním Štyrsku) uzná, že bez- významnost slovinského národa zaviňuje jen- rozervanost jeho intelligence. Intelligonce v žádném národě, není a ne- může býti stejných náhledův, ba často i různost v cílech jest nutná a přirozená. Jedno však jest vždy abnormalné a nepřirozené: nejednot- nost intelligence před nepřítelem, který ohrožuje samu národní existenci. Jest to tím abnormal- nější, čím větší jest abstrakce, pro niž se intelligence dělí. Slovinská intelligence rozdělila se k vůli »Svělu« a »Tmě«, k vůli »Bohu« a »Dáblu« právě tak, jak před třemi roky roz-
František Coroninio Rakušan Němec Slovinec bůh Štyrský Hradec Štyrsko Terst
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z brněnských letních pobytů. »Jen žádný panegyrický popis krajiny! voláte na mne, moje čtenářko? Neobávejte se Vím, že milujete pouze pravé amethysty, opály smaragdy, safiry, rubiny a démanty a protos budu chrániti, šperkovati skromňounkou črt z líbezného brněnského pobytu, nezdařenými na- podobeninami. Ostatně, čím déle patřím na zelen zahrádky a lučiny pod oknem, tím zdá se m nevhodnějším, přirovnávati ji ke smaragdu, tak bych neodvážil se nazvati oblohu safírovoul »Amethyst dálavy,« »děmanty rosy« a »ru bín západu« vyšlymimo to jiža z mody! Ličiti toulky clair obscurem hlubokých hvo- zdů a oslňujícím jasem peřestých mýtin, pokou šeti se o popis rozbledů s vreholků pět až še selmetrových, zalesnéných chlumů, kde se tak sladce sní pod nesmirnou nebes bání, po ní plují zářící oblačně faniömy, přeměňující se z b- ječných pohoři v zlatě koráby a pak opět v šíky cherubů l K čemu to ?
25 article
Ani nejzdárilejší malba plein airová nevy- stihla by na přiklad všechny světelné a barevn efekly zeleného klinu, horského zátiší vranov- ského A přece jsme na sktonku saisony! Ba ve travinách, lelikým vánkem zvlněných, kolibá s již flalový květ ocunový a s výšm lze spatři v dáli, směrem k modrající se silhiuetě Špilberka. žlutá strniště, prohovana zelenými poli řepnými Jen nad jižním, brčálovým svahem, kol b lého chrámu vranovského, tak typicky poutn- ekého, pak za prastarou zájezdnís hospodou »U Skřivánka«, vysokou a pochmurnou a dál až za idylickou fořlovnou se zahrádkou, v niž pestří se květy topolky: tum mohutných, tma- vých jedli, jak setnina středověkých žoldnéto s poziiviženými kopími, mračně shlíží na vesel u náladu údolička, na jehioz severu mladý les jehli natý a buky i duby záříjového slunka Vlašťovky střelám se podobajíce kmilají kol okna a ob čas mlsná vosa zaletí až na psací stůl, k lehce dýmajícímu šálku černé kávy, vítané při siestě po dopoledním výletu na »Babí lom nebo k »Býčí skále«
Špilberk U Skřivánek
26 article
vyhřivají se v paprseích
27 article
»Morayské Švýcarsko« nazvali brněnšt Němci tuhle zalesněnou vysočinu. Neprávem Prošel jsem Helvetii křížem krážem, právě prolo nemohu připustiti, že by ráz kle- réhokoliv kantonu aspoň příbližně podobalse krajině kol Adamova a Blanska Než nechme bezůčelného vyvracení obl- bených u Němců terminů. Moravský lid bez- toho ničeho neví o těch všelijakých »Hiršen«- a »Nonnensprunkách«y jimiž brněnská německ společnost překrtila chlumy a stráně jeho vlast a nazývá je jako před věky jeho praotcové: Babou, Bukovcem atd. Ba většina Moravců nemá ani potuchy, jak sduchaplně« zněmčeno, vlastně zčinštěno jmeno mnohé jejich vísky neb městečka. A kdyby poslali jste je na př. do toho Kiristeinu nebo Gureinu, jakživi by nešli do Křtin nebo Kuříma, protože tém bodrým venkovanům ani ve snu nenapadlo, že by brněnská vrchnost mohla je- jich domovině tak »libozvučné« názvy při- kládati. Než dosti těch ukázek, kdo přeješ, více dozvěděti se, prohlédni si mapu generálního štábu . .. Tam najdeš na př. i famosní překlad názvu známé vranovské vysočiny Kolohnáta žjemnili jej ve Colonnade! Jak jednou ve válečně době, rakouský voják orientuje se pomocí mapy, opatřené těmito nesmyslnými, jen v hlavách brněnských židů existujícími názvy slovanských míst, vsí, vrehů a potoků — o tom uvažóvati nebudul Hned za příjezdu do okoli hlavního měst moravského byl jsem nemálo překvapen změ nou, jež za poslední desctilot v národním smý šlení lidu zdejšiho se byla údála.
Němec Helveti Moravec Švýcarsko Adamov Blansko Bukovec
28 article
Zdá se mi, že dnes dýchá už mnohem volněji ten bodrý venkovan, než tehda v roce 90. »Vědomí národní proniká vskutku rok o roku hloubějí« vykládal mi starosta jisté obce z okolí Brna sa nelze zamlčeti, že nám k tomu i neurválost brněnského německého dorostu ne- málo dopomáhá. Tito německo-nacionální šoha- jové s chrpou v knoflíkově dirce, s typickým klaekem v ruce a s velkoněmeckou písničkou na rtech nebyli by ovšem na české vesnici tak snadno možni. Ale, víme, my Moravané nejsm tak vznětliví, jako vy Češí, třeba že se stejným odporemi potkáváme tuto etnografickou zrůdu německo-rákouského ražení.“ Pravdoui je, z tyto zjevy vyburcovaly i nejospalejší mezi námi ? . . .« A naskytla se chvíle, že sám jsem se zajímavěm úkaze přesvědčil. Neděli jak neděl tlupy německo-židovských commiss, úřadníků, studentů a panen vytáhnou z Brna do okolních lesů a vsí odzpívati si něco »německo-národ- niho« .. Nemohu odolati pokušení, a neopakovat zde aspoň sloku »nejžertovnější« přsně, již pělo ondy půl tuctu pánů a dam v lese u Vranov Počínalo to asi tak ,0 Mábrerland, o trautes Land du deutsche Heimaterde .
Moravan Land Brno
29 article A pokračovalo:
A pokračovalo: Iknllnon »An deine Marke stůrmen die grimmen Gegner wuthentbrannt«, a končili: »Kein Fossbreit unsres Landes sol in fremde Hand mehr fallen Und stehln wir stets anf scharfer Wacht, dass sich kein Raub erneue bleibt deutsch das Land trotz Feindesmach das walte Gott, der treue!e Podobnými písničkami oslazují si tedy pří slušníci brněnské »většiny« poslední leta svého panování.
Fossbreit Gott Landes
30 article Nebýti této nedělní nopříjemnosti a spousty
Nebýti této nedělní nopříjemnosti a spousty všelijakých německých čmáranic po lavičkách. správou kníž. lichtenštejnských lesů hojně roze- stavených ve stínu stromů a řezeb v kůře buků a dubů — nic nesvědčilo by jinak o blizkost nějakého »německého« města ! Mimochodem zde připomínám, že jsem jednoho nedělního pod- večera napočítal na více jak 30 předmětech: na pnech stromů, pařezech, lavičkách, plotech atd. napsané a vyryté rýmovačky, podepsané jménem jakéhos. Riesnera, »konduktora u tramwaye« v Brně. Tak tuží se němečtí výletníci na mo- ravském venkově!
Riesner Brno
31 article Kterak po dobu tří letních měsíců »oživ
Kterak po dobu tří letních měsíců »oživ nou« české vsi okolí brněnského smetánkou némecky maušlující brněnské společnosti, lzesi představiti. V té době ceny pokojů, nábytkem opatře- ných, stoupají rapidně a nepřekvapí vás, žádá-i sedláček 30 »renských« za měslc nájemného ze siňky nábytkem spoře opatřeně. »Přejme mu! Však mu brněnský »kšefts man« tím způsobem jen nepatrnou část navrací z toho, co na něm za rok byl vydělal. Políček najdeš tam mezi kopcl jen málo. nějaká ta brambora, hrách: . . Mnoho horáků zaměstnáno v Adamově: v továrně“ Mlärky Bromovský a Šulce, jiní, dřevorubci, v pan ských lesich mozolně skývy chleba si dobývají a opět jiní — kramaři o vranovských poutích. Oh ty vranovské poutě Podívejte se do kalendáře: kolik svátků Marianských — tolik poutí na Vranově ! A t největší pět neděl trvá! Pět neděl, osmým zářím počinaje, vali se nepřetržitý pestrý proud lidu moravského vzhůru k nepřiliš vyšperkovanému chrámu. Pět neděl prodává se pověstná dvou- krejearová polévka vranovská Co tu procesí ; co tu pětiček panáčkovi za každé vstříc přijití. Sotva stačí vyhověti! Celý den má rozběháno. A zvony hlaholí, zpěvy ná- božné rozléhají se údolím a vůně kadidla šlri se čistým ovzduším horským.
Mlärka Bromovský Šulc Adamov Vranov
32 article
Nezvu vás na procesí, čtenářko, ale k vý- letu na malebné pobřeží Svítavky. Jaké čarovné zákouti tohle okoli Blanska a Adamova ! Týden, ba méně, stačí, byste poznala divy českoslovanské přírody: závratnou propast Macochu, krápníkové jeskyně u Sloupa, roztomilý Adamov se zříce- ninami Nového Hradu, a údolím potoka Křtin- ského s věkovitým památníkem lidské kultury, přišernou Býčí skalou, poutnický Vranov ve výši pěti set metrů, nedalekou Sv. Kateřinu polo pevnost, polo gotický chrámek na strmém návrší uprostřed revíru Kateřinského, a chlum Baby Lomský proslulý svým rozhledem. Všechny cesty jsou vzorné a s úzkostlivou péči českými německým klubem turistů ozna- čeny. .. Zde není zapovězených »Privatwegů« jako na Křivoklátsku a turista může až do Čech hlubokými lesy putovati. Častější návštěvy ři schůzky na Svitavce sle by našemu párku, Lvu i Orlici, jistě k duhul Osvícení našinci mohli by zde o prázdninách kus poctivé práce národní vykonati. Této krnjině nechybí ničeho, než reklama, aby ji Čechové a Poláci vyhledávali. Co jich tu ročně kolem mine! Málo kdo se zastavl Sháněl jsem se v Brně u Barviče po če- ském »Průvodčím po okolf« Snesli mi malou knihovničku. »Jsou tu spisv o moravských jeskyních, o Macoše, o Brně. . e »Dobře! Máte nějaké kapesní vydání, v němž bylaspoň čásť toho byla shrnuta? Jáko furista nebudu přece tahati s sebou ranec účených po- jednání !« »Nemáme !« Tak je tedy postaráno o informaci hosta- turisty. V knihkupectví Píšově utěšovali mne. zprávou, »že něco tákového připravují . . .« V Adamově, v září 1901.
Kateřina polo pevnost Orlik Čecho Polák Barvič Píšův Blansko Adamov Macocha Sloup Nový Hrad Křivoklátsko Čechy Brno
33 article
Charles Hipman.
Hipman