ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a7858d90-661b-11dc-b4f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 127, place 70, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÉ LISTY
3 masthead
3. září 190
4 masthead
Číslo 243.
5 article
kážku rozvoje rolnietví, t. j. velkostatky, jako zákonitým způsobem byla vykoupena selská půda i robota a jinými povinnostmi. Tu nejde přece o to, aby si nynější sedlák přibral půdy z velkostatků, ale aby se dala příležitost k za- ložení nových selských rodin. Jen tak je možný program agrární jednotný a užitečný lidu. Pana Šťastného mýlí jeho souhlas s šlechtou ve věcech školských — souhlas o prů- plavech a snad ještě jiných věcech. Ale to by přece mohl vědět, že svým jednáním proti učitelstvu a škole národní pra- cuje ovšem do rukou velkostatkářů — ale n škodu rolnietva. Velkostatku a jiným by se pak vychovalo ovšem méně uvě do- mělé a tudíž povolnější, správně otročtější dělnictvo a také la- einější. Jaká radost by to byla, m oe najímat pocelý rok 12leté dět pro dvory panské za polovičn plat, ale využitkovat jich práv jako dospělých. Sedlák ale potřebuje sil vyškolených a schopných. Poslanec Svozil pojednává na to o šlechti- ckých privilejích, pro kteréž není společný postup malého rolníka s majiteli latifundií mysli telný i končí: »Šlechta stojí v cestě rozvoji života našeho lidu. Šlechta může splynout a splyne (dokud jaká právě je) i v Čechách jen se stranou. která jí pomůže bránit jejích privilejí, jejíel výsad. Tím však se přivádí ne živost, ale ztrnulost, zdřevnatělost — a proto bylo a je i v Čechách tak úzké spojení rolnictvase šlechtou, jak je chce strana agrární, krokem ke smrti a ne k životu.« Národnostní poměry nemění tu pranic. Ho- spodářské rozhodují — rozhodují sociální. Aty nutí rolnictvo, a by i vůči šhech t stálo na vlastních nohách, šl saní, kde je to možno a kde je to prospěšno jeho vlastnímu a zároveň všeobecnému pokroku Jinak však se musí domáhati svého bez velko statku a z veliké části přímo prot- němu.
Šťastný Sedlák Svozil Šlechta Čechy škola národní přít
6 article
Šlechta je pánem a ne spojencem. Je třeb toto panství rozšiřovat ještě? Ať si jen strana agrární v Čechách dobře rozváží, že sagrární« program neznačí. totéž co »selský!« Agrárníky byli také otro- káři vjižních státech Spojených států severoamerických — přecebyli otrokáři. Agrárníky jsou ovšem také naši velko- statkáři (slechta), ale proto nebudou chti a nechtějí přestat býti pány na škodu rolnictva. A grární prio gram by jeji eh pomocí zvítězil — ale jistě n program sels ký. Z Vídně, 2. září. Německo-nacionální korre- spondence oznamuje z Karlových Varů, že o tamější městský mandát ucházejí se kandídáti tři: německo- pokrokový, německo lidový a všeněmecký. Ani strana německo-pokroková, ani německo-lidová dosud ale nestanovily oficiálně svých kandidátů. Strana vše německá však dnes večer určila svým kandidátem učitele na měšťanských školách, Jos. Hoflmanna, který dosud byl reklamován stranou německo-lidovou, naposledy však se rozhodl, že kandidovati bude na program všeněmecký.
Hoflmann Čechy spojený stát Vídeň Karlová Vary
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Polsko-český spor o Slezsko. V »Dzenníku Polském« p. Jastřembec do končil své články o této choulostivé otázce. V článku posledním odsuzuje Poláky, ktoř se spojují s Němci naproti Čechům. Praví: Češi tvrdí, že jen dva tábory bojují prot sobě: český a německý, jemuž pomahají Po- láci. Něco pravdy je v tom. Poláci podporoval Němce při volbách obecních a Polák v obecní radě přívozské hlasoval, aby Přívoz přezván byl Oderfurthem. Mistné poměry vytvořily po- měry, jakých věru není nikde jinde, že Poláci spojují se s Němci přes orgie hakaty v Pru- sích a přes tolik tragických příkladů, jaké nám podávají dějiny, zvláště slezské. Opportunismu takového žádným způsobem nelze schvalovati, byť vystupování Čechův na Slezsku bylo ještě stokráte horším (!) nežli skutečně jest. Spojenstv s Němci jest nejen nerozumné, nýbrž i ha- nebné. Polák se svým popravčím spojovati se nemůže za žádnou podmínkou a činí-li to, tup sám sebe a zahrává si s ohněm. Hraček s ohněm bylo dost v naší minulosti a vždy potom po- vstával z toho strašný požár, ničící všechen ná- rodní majetek rozlehlých zemí a krajů. Popelem Iehlo Pomoří, Slezsko dolní i střední, silně po- žárem utrpěly Prusy západní, Mazovší Pruskéa Velkopolska, kolébka národu polského. Naučení vyplývajíeí z dějin, nesmí býti lelice váženo.«
Jastřembec Polák Němec Čecho Čech Oderfurth Čechův Popel Slezsko Pr Mazový Pruské Velkopolsko
8 article
Úlohu Čechů ve sporu o Slezsko p. Ja- střembec představuje si tak, že by měli mlčeti k tomu, jak »lid polský ve Slezsku odvrhuje vnucenou sobě češtinu a brání práva svoje,« neboť »podle pravdy tvrditi dlužno, že jen vinou Čechův a českých novin spor se roz- hlásil a dostal v nynější nepatřičný směr.« Pisatel není proto, aby spor dán byl k roz- řešení smíšené poradě polskočeské, složené z politiků. Taková rada již se konala a nevedla k ničemu. Pisatel navrhuje, aby rozřešení sporu vzneseno bylo na poradu filologů, která byse neomezila na vědecké prozkoumání nářečí fry- štáckého, nýbrž prozkoumala by i hovory r de- cký, ostravský, opavský a pohra- ničná podřečí moravská až po Mo- ravské Hranice. Pan Jastřembec, nemýlíme-li se, je ten polský publicista, který loni či předloni objevil, že polský jazyk sahá až po Hodonín. Myse přispůsobíme tomuto laskavému ústupu a ne- budeme žádali, aby filologická komise, sejde-l se, vzala v úvahu, nemluví-li se v Haliči až po Stryj česky, a spokojíme se, prozkoumá-li se v tom vzhledě Krakovsko. Aspoň p. Jastřembec ve svém čl. III. podal skvostný doklad,že k tomu, aby polský chlop, přišedší z Krakovsk do Slezska za prací, nabyl českého národního vědomí, neschází právě nic, leč aby český in- ženýr ve Slezsku dal mu dobrou mzdu a slušně s ním nakládal. Na žertovný návrh odpověděli jsme žer tovně — až bude Polákům libo, odpovíme n návrh p. Jastřembce vážně a věcně.
Čecho Čechův cký Jastřembec Polák Slezsko Hodonín Halič Stryj Krakovsk
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. září. Alibeg Sulejmanpašič. V Bugojně v Bosně byl dne 28. m. m pohřben jeden z nejváženějších velmožů bosen- ských, Alibeg Sulejmanpašič, v 56. roce věku svého. Dům jeho vždycky byl útočištěm chudých a utištěných. U krbu jeho shroma žďovali se i žebráci, i národní vůdcové, kteří přicházel k Alibegovi na poradu. Každé neštěstí, které stihlo národ, pociťoval tak, jakoby jej samého stihlo. Miloval všechen svůj národ bez rozdílu stavu a víry. Za dob turecké správy byl ochráncem křesťanů proti zvůli tureckých admi- nistratorův a výběrčích. Jednou neváhal prot Turkům šavli vytasiti, aby ráju zachránil o jejich útisku. R. 1895 byl členem známě mola- medánské deputace, která se odebrala k vládě, aby jí přednesla stížností mohamedánského obyvatelstva. Kallay obrátil se zvláště k němu s otázkou: »Proč pak ty jsi nespokojen, Ali- beže?« Alibeg dál tuto znamenitou odpověd »Uspokojte národ a mně dejte žebráckou hůl budu spokojen!« Byl nejhorlivějším zastancem shody a jednoty mezi pravoslavnými a moha- medány. Vždy a všude hlásal, že Srbové pravo- slavní i mohumedánští v okupovaných zemích jsou ztraceni, nebudou-li svorni. Ztráty jebo želí nejen jeho souvěrci, nýbrž i pravoslavní
Turek Kallay Al Srba Praha Bugojno Boseň Alibeg Sulejmanpašič
10 article
Katolická církeva Poláci v Prusku. Boj mezi národní polskou žurnalistikou v Poznaňsku a orgány katolického středu na řišském sněmu pokračuje, jen katolické orgány v posledních dnech snaží se plány své zahalit jezovitskou kutnou. Tak slibuje jeden z i nich a Střed jako vždycky bude se starati, aby Po- lákům zachováno bylo přirozené právo na kato- lické náboženství a jazyk mateřský, ale zato žádá od Poláků, aby se eítili občany státu pruského a vzdali se všech snáh odlučných Všecky spravedlivé kroky vlády k tomulo účeln kluby i orgány středu podporovati budou v nej širších rozměrech.« To znamená, že čas od času některý po slanec středu promluví na říšském sněmu řeč naznačeného smyslu, aby se Poláci upokojili pruská vláda mohla je tím bezohledněji germa nisovati.
Polák Prusko Poznaňsko
11 article
Neštěstí pro srbskou armádu. V dolním městé bělehradském před něko lika dni vypukl strašný požár, jenž zachváti i zdravotnický oboz srbské armády a zniči všechno, čeho je zapotřebí nemocným vojínům v době míru a nemoeným i raněným v dob války. Generál Dragutin Franasovič, předsed srbského Červeného kříže, vydal provolání k všemu srbskému národu, aby dobrovolnou sbírkou uhradil vojenskému eráru škodu tím způsobenou a dal mu prostředky, aby brz mohl poříditi nové zásoby zdravotnických potřeb. Král Alexandr prvý složil přispěvek 800 din. ve zl. „Svatá ' válka. Francouzské listy přinášejí z Alžíru depeše. že v hlavním městě a v okolních místech mezi Araby počíná to neobyčejně vřiti. Jakmile fran couzský velevyslanec p. Constans Cařihira opustil, různí marabutové, jak »Paris-Nouvelles« sdělují, počali rozhlašovati mezi svými souvěrci, že v době nejbližší dojde ke »svaté válce mezi sultánem a Francií« a že Alžírsko bude jevištěm tohoto velikého souboje. Ve všech maurských kavárnách jsou zavěšeny podobizny sultánovy s různými veršíky koranu. Mnohem horší jes siluace uvnitř Alžírska a v provincii oranské. kde Arabové se k této svaté válee vážně při- pravůjí. Vláda ihned učinila potřebná opatřen tím, že dislokovala vojsko do krajin povstáním ohrožených. Dva marabutově, hlásající boj prol nevěřícím Francouzům, byli zatčeni v Mostage- nemu a budou postaveni před vojenský soud oranský.
Dragutin Franasovič Paris Francouz Alžír Francie Alžírsko Svatá ' válka
12 article
Spory mezi Loubetem a Waldeck- Rousseanem pro návštěvu carskou. »Gaulois« vypravuje o vážných neshodách mezi panem Loubetem a panem Waldeck - Rous- seauem. Jak známo, byl ministerský předsed po odročení sněmoven na svém letním sídle v Jersey. Za jeho nepřitomnosti spravoval mini- sterstvo vnitra ministr vyučování p. Leygues. Bylo to po návštěvě páně Delcasséově v Petro hradě. Mezi Paříži a residencí ruskou se počalo vyjednávali o návštěvu carovu. Ale dělo se t tak tajně, že ani ministři, vyjímaje pana Delcasséa, ministra záležitostí zahraničních,o ničem nevěděli. Dne 5. srpna došla do Paříže šifrovaná depeše, že car jistě do Franci zavílá. Ministr zahraničních záležitostí ihned o tom zpravil p. premiéra, který timto způso- bem se dověděl o carově příjezdu zároven s ostatním světem; neboť officiální agencie »Havas« v touž hodinu rozeslala novinku ve- škerým žurnálům, svým filiálkám a cizím agen- ciím. President republiky svolal ihned mimo- řádnou poradu ministerskou, pozvav ovšem na venkově dlícího ministerského předsedu. Tento však nepřijel, nýbrž odpověděl sarkastieky : »Je me désinteresse absolument et du voyage et de l'élaboration du programme ofliciel.« (»Nezají- mám se nikterak ani o zamýšlenou cestu, ani o vypracování programu offleiálního. «) Depeše způsobila veliký rozruch mezi ostatními ministry.
Loubet Waldeck Rous Leygues Delcasséův Delcassé Franek zavílá Havas Waldeck Roussean Jersey Petra hradit Paříž
13 article
V téže ministerské poradě bylo rovněž usneseno, aby odsouzencům státního soudu byla milos udělena. Stalo se tak na podněť páně Loubetův Časopisectvo všech stran přijalo tuto proposiei velmi příznivě. Než dva dny po tom přinesl »Le Matin« článek inspirovaný panem Waldeckem- Rousseauem, psaný známým žurnalistou B1o- witzem- Lauzanem, kde ministerský předseda se co nejprudčeji obraci proti zamýšlené amnestii a praví, že on právě nynější okamžik nepokládá za vhodný, aby jakákoli milost byla udělena Tedy zřejmý boj předsednictva ministerstva s přodsednictvem republiky. Ostatní ministři se rovněž rozdělili, strana mírná pro pana Loubeta, strana radikálně-socialistická pro pana Waldeck- Rousseaua. V úterý jest ministerská porada na té stanou se pokusy spory vyrovnati.
Loubetův Waldeck Rousseau Ted Loubet Lauzan
14 article
„Figaro“ nacionalistickým. Pařížský »Figaro« zabočil, poučen zkuše nostmi nepříjemnými, úplně do vod nacionalisti- ckých. »Paris-Nouvelles« vversvüií, že počet vý tisků vzrostl ze 20.000, jež v poslední dob tiskl, na 45 tisíc. Rovněž i akcie podniku v po slední době stoupají. K casrké návštěvě ve Francii. Francouzský ministr zahraničných věe Delcassé poslal zvláštního kurýra do Kodaně jenž má uloženo, aby caru předložil návrh programu. Tím teprve vyřízena bude otázka. zajede-li car i do Paříže; včera publikovaný zmíněný návrh ponechává napořád ještě míst pro návštěvu takovou a sice den, který jinak dl publikace té car by strávil »v okolí Compiěgne« Ujištění offieiální, že car asi do Paříže nepojede nemusí ovšem znamenati ještě definitivní zma návštěvy hlavního města. Schůze 200 starostů kraje Oise, konaná v Brailu, usnesla se poslati caru uvítacía Loubetovi blahopřejnou adresu.
Figaro Francie Kodaň Paříž Compiěgne kraj Oise Braila ParisNouvelle
15 article
Konflikt mezi Veneznelot. Skutečné válčení mezi oběma republikami trvající již po delší dobu, vyspěti má nyní v přímé vypovězení války. Několik tisíc muž radověho vojska venezuelského chystáse vniknouti do Kolumbije, aby za podpory tam ních povstalců svrhlo klerikální vládu tamní aby pak provelllo snad — staré to přání presi- denta venezuelského Costra — sloučení obou republik v jednu mohutnou konfederaci, k ni by se snad i Eenador dohrovolné připojil Stane-li se tak, bude otázka přištích poměrů na převlace panamské, dosud Kolumbii náležející. ještě předmětem živého jednání mezi Venezuelou a Spojenými státy. Tyto mají především právo. smlouvou přiznané, pečovati o nerušenou do- pravu po převlace té, zvláště po mezimořske dráze kolonsko panamské, nad to ale chystaj se není ujati se sami dokončení pověstného průplavu panamského, jehož francbuzská spo- lečnost zkrachovavši již dostavěti nemohla Práplavní výbor kongresu washingtonského maje voliti mezi zřízením průplavu přes Nikaraguu neb panamského, byl by vzhledem na to, že by na nikaragujském průplavu miěla Anglie přávo společného dozoru zaručené ji smlouvou Clayton-Bulwerovou, raději pro zřízení průplav panamského jakožto kratšlho ještě pojitka mezi oceánem Atlantickým a Tichým. Dosud ale jes neshoda eo do ceny. Franeouzská společnos žádá za odstup koncese a vykonaného již díl 150 mill. dollarů, Spojeně státy ale poukazujíce. že by dostavení průplavu vyžadovalo ještě as 142 mill. doll. čili přes 300 mill. zl., nabízej mnohém méně. Ostatně bude o otázce tét teprve v prosincovém zasedání kongresu roz hodnuto.
Veneznelot Bulwerův Kolumbie Venezuela spojený stát Nikaragua Anglie Clayton kongres
16 article Prine Čun a jcho poselstvo.
Prine Čun a jcho poselstvo. »Magd. Zig.« tvrdí — z pramene oficios ního, že vláda německá rozhodla se nspořiti princi Čunovi veliké pokoření oso bní. Zvlástě při příjezdu do zámku postupimského mají mu býti prokázány všechny pocty, jež dle dvor ního ceremonalu náležejí bratru eisaře čín- ského. Za to prý ale vláda berlínská trvá na tom, aby před přijetím princo byl protokol smír deflnitivně podepsán, Vyslanec hr. Eulenburg- Liberální tisk německý zahájil znovut palbu proti vyslanci německému při dvoře vídeňském. Dnes zvlášté »Voss. Ztg.« vytýká vyslanci stále dlouhé jeho cesty a dovolené, čímž prý se za- stupování německých zájmů ve Vídní oslabuje. K léčení revmatišmu nebylo prý třeba na př. aby hr. Eulenburg provázel Viléma II. na jeho costě kol břehů norských. Když prý ale do- konce i teď, kdy otázka obchodních smluva balkánské poměry vyžadují vší pozornosti, dává se hr. Eulenburg zastupovati vyslaneckým ta- jemníkem, budí prý to mínění, že vyslanec jest vůbee zbytečným. Vyslance in partibue prý aspoň až dosud historie diplomacie neznala. Zaznámenáváme hlas ten jen k vůli úplnosti Nám jest nepřítomnost hr. Eulenburga ve Vídn oyšem více než lhostejnou, neboť přítomn hr. Eulenburg užíval značného vlivu svého v Vídni vždy jen proti české věci.
Magda Čun Voss Vilém II Vídeň
17 article Týrání vojáků v Německu.
Týrání vojáků v Německu. V Německu odsouzen byl opětně jeden po- ručík, Reinecke jmenem, v líčení — tajnén — aby prý osobní čest obžalovaného nedoznala veřejností újmy!! — na dva měsíce a jeden týden do vězení pro ztýrání vojáka, pro rušen předpisů, urážku a neposlušnost. Poručík tento na plovárně vojáka jednoho, jenž nebyl s t již, vyčerpav síly své, v řece plovati, ztýra šlapaje mu po rukou a zkopal jej tak do prsou. že voják dostal zánět. Proti vyloučení poru- číka z vojska ale soud se vyslovil. Spolu vinníku jeho, poddůstojníku zdravotního sboru vyměřil soud jen 14denní vězení. Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera po 4. bodině odpolední k IX. řádné schůzi, ve které vyřídil četné stavební stížnosti celken bez debaly. Při projednávání návrhů městské rady vítal obec starší p. Březnovský vřele návrh ve příčině zří zení lidových veřejných čítáren, kdežto obecní starší p. Vaníček poukázal při návrbuv příčině příspěvku obce pražské na zřízení nov státní reálky v Holešovicích-Bubnech na dvojí loket, jímž měří se ve Vídni českým a ně- meckým kulturním ústavům v Praze. Obecní starší pan Schiller pravil při tom, že nová česká reálk v VII. čtvrti pražské umožněna byla jen oběťavou podporou pražské obce, zač vzdal jí jménem svých kollegů ve sboru upřímné díky. Krátký, ale povšimnutí zasluhující rozhovor roz- předl se o návrhu na zastoupení VIII. část Prahy »Staré Libně« ve sboru obecních starších a v městské radě.
Reinecke Vaníček Schiller Německo Praha Holešovice Bubno Vídeň Libeň kulturní ústav v Praga
18 article
Obecní starší pan dr. Podlipný pravil, že jes zajisté žádoucno projeviti upřímnou radost oněm mužům, kteří připojení Libně přáli a o ně se zasazo- vali, nedbajíce útoků, kterých proto musili snášeti a vyslovil naději, že připajení Libně bude pohnulkou a příkladem, aby hlavní město království českého stalo se co nevidět velkou slovansko Prahou. Po jeho vřélém, pochvalou provázeném appellu ujali se slova dva stoupenci strany staročeské která ve svém celku ocitla se po sankci zákona o při pojení Libně v nemilé situaci. Oba řečníci chtě stranu svou z jednání a postupu, jež jest ostatně dobře známo, omývati, ale stala se jim táž nehoda jaké zažil muž, který se domníval, že mýdlem zběl tvář — mouřenína. Pan dr. Vlček pravil sice — po fait acompli — že ve příčině prvé části řeči p. dra, Podlipného není příčiny, aby 56 k projevenému v ní přání ne připojili všichni členové sboru, afe že by mehlose splniti i druhé přání, zejmena pokud týčese rychlého účinku »příkladu a pohnutky« připojen Libně vyslovil pochybnost; v jeho slově spochyb nost« vycítil každý přítel Velké Prahy známé »zbožné přání- Ještě nešťastněji debutoval druhý staročeský řečník p. dr. Holubovský. Pustil se v obhajován své strany dále a protestoval zejména, jak pravil »proli lokálce tak váženého listu, jakým jsou »Nár Listy«, v níž tvrzeno, že staročeská strana na radnici byla proti připojení Libně. Sotva že domluvil, po vstal p. dr. Jan Podlipný a prohlásil, že Staro- češi neodčiní, že připojení Libně schváleno bylo n pražské radnici 44 hlasy proti 41, že byl proti němu podán protest, že odpůrci tohoto spojení měl zástupce na sněmu, který proti němu mluvil a že konečně jejich zástupce namáhal se u vlädy, aby zákon sněmu o sloučení Libně nedostal sankce.
doktor Podlipná Vlček Podlipný Holubovský Libeň Praha
19 article
Po stručném tomto problášení ke slovu nikdo se již nepřihlásil a návrh městské rady, dle něhož bude nová část Prahy ve sboru obecních starších do provedení letošních doplňovacích voleb zastoupena 4 důvěrníky s poradnímhlasem, z nich jeden zasedati bude též v městské radě schválen jednohlasně . K dotazům přihlásili se na počátku schůze pp. dr. Scharf, Hašourek a Vaníčelk. Obecní starší p. dr. Scharf poukazuje, ž průchod v průlomu za kostelem sv. Mikuláše jes neschůdný a táže se starosty, je-li ochoten, dat komunikační závady v něm odstraniti. Starosta pa dr. Srb odpovídá, že se přičiní by komunikace ve zmíněném průlomu se uvolnila. Obecní starší p. Hašourek praví, že nebývalo zvykem zaváděti v městských sadech rozdíl toilety jako děje se nyní na Fügnerově náměstí. Vylíciv jeho okolí, uvádí, že vozí se na ně také dlítky v ko čárcích, z nichž připuštěny jsou na Fügnerovo ná městí jenom takové, které mají na kolách gumový potah, kdežto kočárky, které mají na kolech pásky kovové, do sadu na náměstí přístupu nemají. Za kázalo jim jej ředitelství, ale řečník neví, které Táže se, zda presidium jest ochotno, zákaz tente zrušiti a zrušení jeho publikovati. Starosta p. dr. Srb odpovídá, že o podobněm zákazu není mu nic známo, že dá věc vyšetřiti a závadu, na kterou si pan Hlašourek stěžoval, od straniti. Obecní starší p. Vaníček zmiňuje se o pr kopu skalou vyšehradskou, jenž zdá se býti prin ceznou z pohádky, která jest zakleta, dokud nepřijde »hloupý honza a jí nevysvobodí. Vyšehradský tune bude se vyplácet. Řečník se táže v jakém stadiu na- fézá se otázka stavby tunelu vyšehradskou skalou zdali jest starosta ochoten působiti k tomu, by věc tato dospěla konečně kel kýženému výsledku a kdy se dá na jednací pořad sboru.
doktor Scharf Hašourek Vaníčelk Mikuláš Srb Fügnerův Hlašourek Vaníček Praha Fügnerův náměstí
20 article
Starosta p. dr. Srb praví, že záležitost tunelu skalou vyšehradskou projednána byla zevrubně ko misí techuickou i figanční, že přijde nyní do měst ské rady a pak do sboru. Přechází se k jednacímu pořadu a zamítás stížnost p. Mariana Rombalda z Hochinfelsů, velko stalkáře jako majitele domu čp. 77—II. a Jana Marie Milnerových jako majitelů domu č. p. 79—II. v ulici Spálené do rozhodnutí, dle něhož upraviti se má Spálená ulice od ulice Lazarské k třídě Ferdi- nandově na šířku 18 m. Stížnostem advokáta p. dra. Ant. Kvíčaly, v za- stoupení pp. spolumajitelů domu č. p. 32—II. ( t Kornelů«) v třídě Jungmannově, v ulici Charvátov a Vladislavově a p. dra. Zikmonda Kaudersa, advo káta, v zastoupení p. Edvarda rytíře z Portheimu jako kurátora pí. Rosy z Portheimu, maj. domu č.p 41—II. v ulici Charvátově, do rozhodnuli, kterým schválena byla úprava ul. Charvátovy od ul. Vladi- slavovy k třidě Ferdinandově se vyhovuje, kdežto stížnost p. Vendelína Mottla, maj. domu č. p. 33—II na nároží-tř. Jungmannovy v téže záležitosti se zamítá Stížnosti advokáta p. dra. B. Weltsche, jménem vlast ním a v zasloupení Vilemíny a Laury Weltscho vých, jako maj. domu č. p. 470—I. v ul. Melantri- chově do rozhodnutí, kterým nebylo povoleno za- šklení dvorku při domě č. p. 470—I. se vyhovuje kdežto stížnost advokáta p. dra. Emila Stelzra, v za- stoupení p. Ant. Novotného, stavitele a majitele sou- sedního domu č. p. 1062—I. se zamítá.
Srb Rombald Jan Marie Milnerův Kvíčala Kornel Vladislavův Zikmonda Kaudersa Edvard rytíř Charvátův Vlad Mottl Jungmannův B Weltsch Vilemína Laura Weltscho Stelzr Novotný Hochinfels Jungmannův Charvátov Portheim Ferdinandov
21 article
Dáte zamítnuty a stížnost p. dra. Jana Vlčka. advokáta v Praze, v zastoupení p. Karla svob. pána z Brandů, maj. domu čp. 382—III. vul. Karmelitské do výměru, kterým bylo majiteli domu tohoto naří zeno předložiti plány na provedení přípojky kanali sace domovní k stoce veřejné; stížnost voj. stavebn oddělení jménem voj. eráru jako majitele domu čp 149—III. na rohu ulice Valdštýnské a pod Bruskou, do výměru, kterým bylo majiteli domu tohoto ulo ženo, aby předložil plány na provedení přípojky do- movní kanalisace k stoce uliční; stížnost p. Frant. Nováka, uzenáře z čp. 678—II. v ul. Vodičkově do výměru, kterým jemu bylo uloženo, aby učinil takov opatření při plynovém motoru v dílně jeho v dom řečeném umístěném, by sousedstvo hlukem nebyl oblěžováno; stížnost p. dra. Viléma Nováka, advo kála, m. noe. pi. B. Altschulové, maj. závodu na vý robu doutníkových špiček v čp. 1119—II. v ul. Tr- hlářské, do výměru, kterým stěžovatelce a majitel domu čp. 1119—II. bylo uloženo, aby provedli ně která opatření v zájmu bezpečnosti před ohněm v zá vodě tomto nutná. Vyhovuje se stížnostem: p. Josefa Holovského maj. dsmu č. p. 446—III. na rohu ul. Rtlční a Vše hrdovy, do výměru, kterým bylo mu nařízeno, aby dal opraviti fagadu jmenovaného domu a advokáta JUDra. V. Starka, m. noe. maj. domu č. p. 883—1 v Nekázance, do výměru, kterým mu bylo nařízeno ahy železné točité schody, vedoucí do skladiště pe troleje v domě tom, z příčin požárních byly obe zděny něbo opatřeny Rabitzovou stěnou a železným dveřmi. Městská rada podala návrh instrukce pr dozorčíradu veřejných lidových č táren král. hl. města Prahy.
Vlček Karel svobodník Bruská František Novák B Altschul Holovský JUDr V Starek Praha II Brand
22 article
Obecní starší p. Březnovský vítá návrh městské rady a jest povděčen, že po drahných le- tech uskutečňuje se konečně návrh, který učinil již před 15 lety. Přeje si, by čítárna byla v pravén slova smyslu lidovou, a byla přístupnou všemu lidu by dozorčí rada postarala se v ní o četbu jen lido- vou a nepřipustila četby moderní, v níž hemží s cizí slova. Navrhnuv stylistickou změnu instrukcí, navrhí řečník dále, by § 6. zněl: »O věcech jí přikázaných rozhoduje dozorčí rada ve schůzích, při nichž pří tomno musi býti, předsedajícího v to počitaje, nej méně 6 jejich členů (místo navržených 3) Řečník přeje si, by pro čítárnu nalazly se záby vhodné místnosti a žáda dozorčí radu aby ostano- vila hodiny návštěvy, vyhovující nikoli pohodlí za městnaných v ní úřadníků, nýbrž návštěvníků Po poznámce obec. star. p. dra. Jeřábka, ve které ujal se úřadníků obecní knihovny, schválen byl návrh instrukcí se změnami, navrženými panem Březnovským.
Jeřábek Březnovská obecní knihovna
23 article
Městská rada podala návrh prohlášení v příčině příspěvku pražské obce na zřízení nové stát. reálky s českým vyučovacím ja zykem v Holešovicích-Bubnech, o kterém jsme s již zmínili. Obec. starší pan Vaníček praví, že jest to zvláštním úkazem přízně vídeňských vlád, že česká obec, má-li se zříditi česká škola, přinésti musí krvavé oběti, kdežto při zřizování německé školy koupí pro ni erár velice pěkně situované místo z drabé peníze. Z toho viděti, že jsme v Rakousku občany rovnoprávnými. Proti návrhu městské rady řečník ničeho nena- mítá a pozvedne ruky vždy, má-li se zříditi ústa kulturní, ale žádá, by městská rada obrátila se na klub poslanců, by vláda měřila v Čechách oběma národnostem stejným loktem Obecní star, p. Schiller děkuje jmeném zá- stupců z Holešovic Buben obci za tolik benevolence a za tak veliké oběti, jež uvolila se přinésti pro novou reálku. Kdyby tak byla neučinila, VII. čás Prahy, mající 30.000 obyvatelů, byla by se česk střední školy nedočkala. Zástupcové části této mus
Vaníček Schiller Holešovice Bubno Rakousko Čechy Praha
24 article
za zřízení reálky děkovati jedině pražské obci vzdávají jí za to své dlky. Po doslovu p. Vaníčka byl návrh městal rady jednomyslně schválen. Debata rozpředla se též o návrhu na odepst náhrady 776 K 14 h za dělnické mzdy, vyplacenép ošetřování elektrického osvětlení v divadle »Urani na výstavišli v Král. Oboře v r. 1899. Úbeení siajší p, Weiss nevyslovuje se proti n vrhu, ale žádá, by se příště pamatevsln, za jaký podmínek obec co zadává a podmínky tyto byt také plnily Po přímluvě pp. dra Holubovského, Bře novského a Vaníčka, kteří poukázali zejmnen nalidová představení v »Uranii«, byl návrh městské rady schválen jednomyslně. Schvalují se: návrh, aby p. Karlu Jandovi, architektu v Praze, prodáno byl staveniště č. 1 ve skupině XXXIII. ass. obvoduv výměře 185.7 čtv. sáhu = 668 m? za cenu 600 K n 1 čtv. sáh, návrh na odepsání částky 800 K 93 z vodného za čas od- 31. ledna do 1. prosince 1900 částkou 1601 K 86 h družstvu rozhledny na Petříni pro potřebu lanové dráhy předepsaného, návrh, ab staveniště č. 9 rozdělené realily č. p. 449—II. ve vý- měře 68.82 čtv. sáhu prodáno bylo p. Ant. Nádvor- níkovi za 110 K za 1 čtv. sáh, návrh, aby pp. man želům Vratislavu a Johanně Pašovským prodána byl od rozdělené renlity č. p. 349—I. v Praze stav. par- cela č. kat. 390 2 ve výměře hsi 11.54 čtv. sáhu z cenu 570 K za 1 čiv. sáh a návrh na povolení ná- kladu 2400 K na stavbu stokového potrubí v ulici Vinařického na Vyšehradě.
Vaníček Uran Král Weiss Janda Antonín Vratislav Johanna Holubovský Praha Vyšehrad
25 article
Návrh, aby od pp. manželů Jana a Marie Seifer- tových zakoupen byl pozemek č. kat. 414/2 v Holešo- vicích ve výměře 314.414 čiv. sáhu a od p. Josef Plichty pozemek č. kat. 414/3 v Holešovicích ve vý- měře 299.41 čtr. sáhu, tudiž oba pozemky ve výměře 613.824 čtv. sáhu za úhrnnou kupní cenu 40.000 K e zamítá. Proti němu hlasovali stoupenči p. dra. Pod- lipného a Slaročeši. Městská rada předložila sboru návrh v příčin zastoupení VIII. části Praby »Star Libně« důvěrníky s hlasem poradním ve sboru obecních staršícha radé městské dot doby, než provedou se letošní doplňovací volby. Obecní starší p. dr. Podlipný praví, že myslí že dnes nadešel okamžik, kdy jest žádoucno, aby všem, kteří sloučení Libně přáli, je podporovali, ně se zasazovali a snášeli za torůzné útoky, proje- vil se upřímný dík a radost nad tím, že přes všechn obtíže připojení Libně ku Praze se konečně uskuteč nilo. (Souhlás). Rečník doufá, že sloučení tolo bude nejen ku prospěchu nové části Prabý, nýbrž idalší pohnutkou a příkladem, aby co nevidět stala se Praha veiko slovanskou Prahou (Výborně!). k čemuž projevuje srdečně vroucí přání. (Výborně!) Obec. star. p. dr. Vlček souhlasí s první část řeči p. dra. Podlipného, načež delší dobu zabývá se jejím koncem, pojednává o připojení dalších před- městských obcí, ale nesdílí přání, aby připojení Libně bylo pohnutkou k brzkému sloučení všech předměstských obcí. Obecní slarší p. dr. Molubovský zastavuje se nad tím, že se straně staročesků vytýká, že byla proti připojení Libně a protestuje zejmena proti tomu, že tvrdilo se to v lokálce »Národních Listne.
Jan Seifer Plichta doktor Podlipná Praga Vlček Podlipný Molubovský Holešovice Libeň Praha star Libeň národní Listne Praba
26 article
Obecní starší p. dr. Podlšpný prohlašuje, te slova jeho neměla nic jiného za účel, nežli konsta- tovati nynější stav, Chtějí-li Staročeši při tom jiné stránky, jest to marné, neboť neodčiní se tím, že sloučení schváleno 44 proti 41 hlasu, že podán byl proti němu protest, že měli ve sněmu zástupce, který mluvil proti připojení Libně, a že prostřednictvím svého zástupce chtěli u vlády překaziti sankci zá- kona o připojení sněmem schváleném. Co tvrdil p. dr. Holubovský, týkalo se jiné obce, nle dnes jest na programu Libeň. Návrh městské rady schválen jednohlasně. Městská rada podala návrh, aby se právo k umi- sťování návěštních tabulí a sloupů, do obecních po- zemků zasahujících, pronajalo na dobu 6 let za ná- jemné ročních 14.000 K společníkům pp. Frt. Vonkovi, Ed. Sochorovi (za »Český návěštní ústav«) a J. v. Kašpárkovi Obecní starší p. dr. Nesý tázal se, proč nebe vzat zřetel na nabídku p. Renna, jež zněla na 16.000 K. Obecní starší p. Urbánek pojednal zevrubně o postupu offertního řízení ve věci této a prohlánil že na nabídku p. Renna nemohlo se vzíti zřetele, poněvadž došla pozdě Obecní starší p. Zikan podotkl, že p. Ren nabídl sice 16.000 nájmu, ale s podmínkou, když ze povolí, by stanovené sazby směl o 25% zvýšiti. Návrh městské rady příjat K presentaci na uprázdněné farní obročí u s Petra v Praze navržen byl sboru na prvém místěp farář P. Jan Christ a na druhém p. P. Karel Svo- boda, kaplan v Tursku. Obecní starší p. Kasalický ujal se p. P. Jana Christa, uváděje, že byt na faře u sv. Petra po 20 le kaplanem a otcem chudých. Při volbě odevzdáno pro P. Christa 49. lfstk pro P. Svobodu 2; jeden lístek byl prázdný. Farařem u sv. Petra na Poříčí zvolen tudíž P. Jan Christ Jednací pořad byl tím vyčerpán a schůze, jelikož volných návrhů nebylo, skončena,
Podlšpný doktor Holubovský Vonk Ed Sochor Kašpárek Nesý Urbánek Zikan Ren Petro P Christ P Christus P Svoboda Libeň Praha Tursko
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Naše stanovisko vůči klerikálním rejdům a sjezdům bylo využitkováno tiskem jednak realisticky a jednak socialisticky proti národním k zůmyslně falšovaným závěrům o nichž jenom letmo se zmiňujeme, jakožto bezprostředním podnětu k opětnému výkladu o našem názoru na věci klerikální zvlášť a ná- boženské vůbec. Co se týče tvrzení, že naše zakročení proti útočné klerikální organisaci poli- tické a některé vývody námi proti povážlivost klerikálního nebezpečí vedené, ukázaly list náš v reakcionářském a dokonce klerikálně-katolickém zharvení — mohla tato tvrzení proti nám vzni- knouti pouze v listech vedených myslícím o gánem, obaleným mimo přirozenými plenami, ještě zvláštní nepronikautelnou juchtovou bla- nou! Naše neochota a naprostá uzavřenost vůč přetřásání otázek náboženských, k němuž jisté jinak dosti nepatrné kroužky v Čechách jeví tisíe chutí, naše důkazy, že choutky tyto nenajdou a nemohou najítí půdy v lidu českém, že jeho intelligentní čásť jest dávno venku mimo opar zaujetí pro tyto věci, že v tom leží právě po- krokovost české veřejnosti, vykládány nám z slabost vůči klerikalismu. Konečně pak nase zastání se národních menšin našich proti hier- archii, katolické, ochotné jazyková práva menšin těch před oltářem a ve zpovědnici obětovati německému chtíči nacionálnímu, naše zakročení proti plánu budoucí církevní mapy Čech, na nii národnostní rozdělení jest již provedeno, vytý- káno nám dokonce jako — katolická propa- ganda. Jak nekonečně daleko jsou tyto a takové názory pravé svobodomyslnosti a skutečnému správnému ponětí o národnosti! Vzhledem k tomu.
Čechy
28 article
že každé jakékoli rozplamenění náboženských otázek v národě českém pokládáme za skatečnou národní pohromu, nemůžeme přece připustiti, aby opanoval u nás pole nějaký jiný rozum, leč je- dině svobodomyslný u krajně tolerantní, popřšt každému nejúplnější svobodu svědomí a nem chati se do jeho poměru k bohu a věcem, o nichž za to má, že se mimo reální svět na- cházejí. Že jsme co nejrozhodnějšími odpůrci veškerého protikulturního a zvláště protinárodníbo zelotismu, ukázali jsme přece svým polním t žením proti kroměřížskému sjezdu, tomuto pokus tmářské poroby českého lidu moravského k úče- lům klerikálně-politickým a výhradně světským, se spásou duší podle katolického ritu nikterak