5
article
kážku rozvoje rolnietví, t. j. velkostatky, jako
zákonitým způsobem byla vykoupena selská
půda i robota a jinými povinnostmi. Tu nejde
přece o to, aby si nynější sedlák přibral půdy
z velkostatků, ale aby se dala příležitost k za-
ložení nových selských rodin.
Jen tak je možný program
agrární jednotný a užitečný
lidu.
Pana Šťastného mýlí jeho souhlas s
šlechtou ve věcech školských — souhlas o prů-
plavech a snad ještě jiných věcech. Ale to by
přece mohl vědět, že svým jednáním proti
učitelstvu a škole národní pra-
cuje ovšem do rukou velkostatkářů — ale n
škodu rolnietva. Velkostatku a jiným by se pak
vychovalo ovšem méně uvě do-
mělé a tudíž povolnější, správně
otročtější dělnictvo a také la-
einější. Jaká radost by to byla, m oe
najímat pocelý rok 12leté dět
pro dvory panské za polovičn
plat, ale využitkovat jich práv
jako dospělých. Sedlák ale potřebuje
sil vyškolených a schopných.
Poslanec Svozil pojednává na to o šlechti-
ckých privilejích, pro kteréž není společný
postup malého rolníka s majiteli latifundií mysli
telný i končí:
»Šlechta stojí v cestě rozvoji života našeho
lidu. Šlechta může splynout a splyne (dokud
jaká právě je) i v Čechách jen se stranou.
která jí pomůže bránit jejích privilejí, jejíel
výsad. Tím však se přivádí ne živost, ale
ztrnulost, zdřevnatělost — a proto bylo a je
i v Čechách tak úzké spojení rolnictvase
šlechtou, jak je chce strana agrární, krokem
ke smrti a ne k životu.«
Národnostní poměry nemění tu pranic. Ho-
spodářské rozhodují — rozhodují sociální. Aty
nutí rolnictvo, a by i vůči šhech t
stálo na vlastních nohách, šl
saní, kde je to možno a kde je to prospěšno
jeho vlastnímu a zároveň všeobecnému pokroku
Jinak však se musí domáhati svého bez velko
statku a z veliké části přímo prot-
němu.
Šťastný
Sedlák
Svozil
Šlechta
Čechy
škola národní přít
6
article
Šlechta je pánem a ne spojencem. Je třeb
toto panství rozšiřovat ještě?
Ať si jen strana agrární v Čechách dobře
rozváží, že sagrární« program neznačí. totéž co
»selský!« Agrárníky byli také otro-
káři vjižních státech Spojených
států severoamerických —
přecebyli otrokáři. Agrárníky
jsou ovšem také naši velko-
statkáři (slechta), ale proto nebudou chti
a nechtějí přestat býti pány na škodu
rolnictva. A grární prio gram by jeji eh
pomocí zvítězil — ale jistě n
program sels ký.
Z Vídně, 2. září. Německo-nacionální korre-
spondence oznamuje z Karlových Varů, že o tamější
městský mandát ucházejí se kandídáti tři: německo-
pokrokový, německo lidový a všeněmecký. Ani strana
německo-pokroková, ani německo-lidová dosud ale
nestanovily oficiálně svých kandidátů. Strana vše
německá však dnes večer určila svým kandidátem
učitele na měšťanských školách, Jos. Hoflmanna,
který dosud byl reklamován stranou německo-lidovou,
naposledy však se rozhodl, že kandidovati bude na
program všeněmecký.
Hoflmann
Čechy
spojený stát
Vídeň
Karlová Vary
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Polsko-český spor o Slezsko.
V »Dzenníku Polském« p. Jastřembec do
končil své články o této choulostivé otázce.
V článku posledním odsuzuje Poláky, ktoř
se spojují s Němci naproti Čechům. Praví:
Češi tvrdí, že jen dva tábory bojují prot
sobě: český a německý, jemuž pomahají Po-
láci. Něco pravdy je v tom. Poláci podporoval
Němce při volbách obecních a Polák v obecní
radě přívozské hlasoval, aby Přívoz přezván
byl Oderfurthem. Mistné poměry vytvořily po-
měry, jakých věru není nikde jinde, že Poláci
spojují se s Němci přes orgie hakaty v Pru-
sích a přes tolik tragických příkladů, jaké nám
podávají dějiny, zvláště slezské. Opportunismu
takového žádným způsobem nelze schvalovati,
byť vystupování Čechův na Slezsku bylo ještě
stokráte horším (!) nežli skutečně jest. Spojenstv
s Němci jest nejen nerozumné, nýbrž i ha-
nebné. Polák se svým popravčím spojovati se
nemůže za žádnou podmínkou a činí-li to, tup
sám sebe a zahrává si s ohněm. Hraček s ohněm
bylo dost v naší minulosti a vždy potom po-
vstával z toho strašný požár, ničící všechen ná-
rodní majetek rozlehlých zemí a krajů. Popelem
Iehlo Pomoří, Slezsko dolní i střední, silně po-
žárem utrpěly Prusy západní, Mazovší Pruskéa
Velkopolska, kolébka národu polského. Naučení
vyplývajíeí z dějin, nesmí býti lelice váženo.«
Jastřembec
Polák
Němec
Čecho
Čech
Oderfurth
Čechův
Popel
Slezsko
Pr
Mazový Pruské Velkopolsko
8
article
Úlohu Čechů ve sporu o Slezsko p. Ja-
střembec představuje si tak, že by měli mlčeti
k tomu, jak »lid polský ve Slezsku odvrhuje
vnucenou sobě češtinu a brání práva svoje,«
neboť »podle pravdy tvrditi dlužno, že jen
vinou Čechův a českých novin spor se roz-
hlásil a dostal v nynější nepatřičný směr.«
Pisatel není proto, aby spor dán byl k roz-
řešení smíšené poradě polskočeské, složené
z politiků. Taková rada již se konala a nevedla
k ničemu. Pisatel navrhuje, aby rozřešení sporu
vzneseno bylo na poradu filologů, která byse
neomezila na vědecké prozkoumání nářečí fry-
štáckého, nýbrž prozkoumala by i hovory r de-
cký, ostravský, opavský a pohra-
ničná podřečí moravská až po Mo-
ravské Hranice.
Pan Jastřembec, nemýlíme-li se, je ten
polský publicista, který loni či předloni objevil,
že polský jazyk sahá až po Hodonín. Myse
přispůsobíme tomuto laskavému ústupu a ne-
budeme žádali, aby filologická komise, sejde-l
se, vzala v úvahu, nemluví-li se v Haliči až po
Stryj česky, a spokojíme se, prozkoumá-li se
v tom vzhledě Krakovsko. Aspoň p. Jastřembec
ve svém čl. III. podal skvostný doklad,že
k tomu, aby polský chlop, přišedší z Krakovsk
do Slezska za prací, nabyl českého národního
vědomí, neschází právě nic, leč aby český in-
ženýr ve Slezsku dal mu dobrou mzdu a slušně
s ním nakládal.
Na žertovný návrh odpověděli jsme žer
tovně — až bude Polákům libo, odpovíme n
návrh p. Jastřembce vážně a věcně.
Čecho
Čechův
cký
Jastřembec
Polák
Slezsko
Hodonín
Halič
Stryj
Krakovsk
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. září.
Alibeg Sulejmanpašič.
V Bugojně v Bosně byl dne 28. m. m
pohřben jeden z nejváženějších velmožů bosen-
ských, Alibeg Sulejmanpašič, v 56. roce věku
svého. Dům jeho vždycky byl útočištěm chudých
a utištěných. U krbu jeho shroma žďovali se
i žebráci, i národní vůdcové, kteří přicházel
k Alibegovi na poradu. Každé neštěstí, které
stihlo národ, pociťoval tak, jakoby jej samého
stihlo. Miloval všechen svůj národ bez rozdílu
stavu a víry. Za dob turecké správy byl
ochráncem křesťanů proti zvůli tureckých admi-
nistratorův a výběrčích. Jednou neváhal prot
Turkům šavli vytasiti, aby ráju zachránil o
jejich útisku. R. 1895 byl členem známě mola-
medánské deputace, která se odebrala k vládě,
aby jí přednesla stížností mohamedánského
obyvatelstva. Kallay obrátil se zvláště k němu
s otázkou: »Proč pak ty jsi nespokojen, Ali-
beže?« Alibeg dál tuto znamenitou odpověd
»Uspokojte národ a mně dejte žebráckou hůl
budu spokojen!« Byl nejhorlivějším zastancem
shody a jednoty mezi pravoslavnými a moha-
medány. Vždy a všude hlásal, že Srbové pravo-
slavní i mohumedánští v okupovaných zemích
jsou ztraceni, nebudou-li svorni. Ztráty jebo
želí nejen jeho souvěrci, nýbrž i pravoslavní
Turek
Kallay
Al
Srba
Praha
Bugojno
Boseň
Alibeg Sulejmanpašič
10
article
Katolická církeva Poláci v Prusku.
Boj mezi národní polskou žurnalistikou
v Poznaňsku a orgány katolického středu na
řišském sněmu pokračuje, jen katolické orgány
v posledních dnech snaží se plány své zahalit
jezovitskou kutnou. Tak slibuje jeden z i nich a
Střed jako vždycky bude se starati, aby Po-
lákům zachováno bylo přirozené právo na kato-
lické náboženství a jazyk mateřský, ale zato
žádá od Poláků, aby se eítili občany státu
pruského a vzdali se všech snáh odlučných
Všecky spravedlivé kroky vlády k tomulo účeln
kluby i orgány středu podporovati budou v nej
širších rozměrech.«
To znamená, že čas od času některý po
slanec středu promluví na říšském sněmu řeč
naznačeného smyslu, aby se Poláci upokojili
pruská vláda mohla je tím bezohledněji germa
nisovati.
Polák
Prusko
Poznaňsko
11
article
Neštěstí pro srbskou armádu.
V dolním městé bělehradském před něko
lika dni vypukl strašný požár, jenž zachváti
i zdravotnický oboz srbské armády a zniči
všechno, čeho je zapotřebí nemocným vojínům
v době míru a nemoeným i raněným v dob
války.
Generál Dragutin Franasovič, předsed
srbského Červeného kříže, vydal provolání k
všemu srbskému národu, aby dobrovolnou
sbírkou uhradil vojenskému eráru škodu tím
způsobenou a dal mu prostředky, aby brz
mohl poříditi nové zásoby zdravotnických potřeb.
Král Alexandr prvý složil přispěvek 800
din. ve zl.
„Svatá ' válka.
Francouzské listy přinášejí z Alžíru depeše.
že v hlavním městě a v okolních místech mezi
Araby počíná to neobyčejně vřiti. Jakmile fran
couzský velevyslanec p. Constans Cařihira
opustil, různí marabutové, jak »Paris-Nouvelles«
sdělují, počali rozhlašovati mezi svými souvěrci,
že v době nejbližší dojde ke »svaté válce mezi
sultánem a Francií« a že Alžírsko bude jevištěm
tohoto velikého souboje. Ve všech maurských
kavárnách jsou zavěšeny podobizny sultánovy
s různými veršíky koranu. Mnohem horší jes
siluace uvnitř Alžírska a v provincii oranské.
kde Arabové se k této svaté válee vážně při-
pravůjí. Vláda ihned učinila potřebná opatřen
tím, že dislokovala vojsko do krajin povstáním
ohrožených. Dva marabutově, hlásající boj prol
nevěřícím Francouzům, byli zatčeni v Mostage-
nemu a budou postaveni před vojenský soud
oranský.
Dragutin Franasovič
Paris
Francouz
Alžír
Francie
Alžírsko
Svatá ' válka
12
article
Spory mezi Loubetem a Waldeck-
Rousseanem pro návštěvu carskou.
»Gaulois« vypravuje o vážných neshodách
mezi panem Loubetem a panem Waldeck - Rous-
seauem. Jak známo, byl ministerský předsed
po odročení sněmoven na svém letním sídle
v Jersey. Za jeho nepřitomnosti spravoval mini-
sterstvo vnitra ministr vyučování p. Leygues.
Bylo to po návštěvě páně Delcasséově v Petro
hradě. Mezi Paříži a residencí ruskou se počalo
vyjednávali o návštěvu carovu. Ale dělo se t
tak tajně, že ani ministři, vyjímaje pana
Delcasséa, ministra záležitostí zahraničních,o
ničem nevěděli. Dne 5. srpna došla do
Paříže šifrovaná depeše, že car jistě do Franci
zavílá. Ministr zahraničních záležitostí ihned
o tom zpravil p. premiéra, který timto způso-
bem se dověděl o carově příjezdu zároven
s ostatním světem; neboť officiální agencie
»Havas« v touž hodinu rozeslala novinku ve-
škerým žurnálům, svým filiálkám a cizím agen-
ciím. President republiky svolal ihned mimo-
řádnou poradu ministerskou, pozvav ovšem na
venkově dlícího ministerského předsedu. Tento
však nepřijel, nýbrž odpověděl sarkastieky : »Je
me désinteresse absolument et du voyage et de
l'élaboration du programme ofliciel.« (»Nezají-
mám se nikterak ani o zamýšlenou cestu, ani
o vypracování programu offleiálního. «) Depeše
způsobila veliký rozruch mezi ostatními ministry.
Loubet
Waldeck
Rous
Leygues
Delcasséův
Delcassé
Franek zavílá
Havas
Waldeck
Roussean
Jersey
Petra hradit
Paříž
13
article
V téže ministerské poradě bylo rovněž usneseno,
aby odsouzencům státního soudu byla milos
udělena. Stalo se tak na podněť páně Loubetův
Časopisectvo všech stran přijalo tuto proposiei
velmi příznivě. Než dva dny po tom přinesl »Le
Matin« článek inspirovaný panem Waldeckem-
Rousseauem, psaný známým žurnalistou B1o-
witzem- Lauzanem, kde ministerský předseda
se co nejprudčeji obraci proti zamýšlené amnestii
a praví, že on právě nynější okamžik nepokládá
za vhodný, aby jakákoli milost byla udělena
Tedy zřejmý boj předsednictva ministerstva
s přodsednictvem republiky. Ostatní ministři se
rovněž rozdělili, strana mírná pro pana Loubeta,
strana radikálně-socialistická pro pana Waldeck-
Rousseaua. V úterý jest ministerská porada
na té stanou se pokusy spory vyrovnati.
Loubetův
Waldeck
Rousseau
Ted
Loubet
Lauzan
14
article
„Figaro“ nacionalistickým.
Pařížský »Figaro« zabočil, poučen zkuše
nostmi nepříjemnými, úplně do vod nacionalisti-
ckých. »Paris-Nouvelles« vversvüií, že počet vý
tisků vzrostl ze 20.000, jež v poslední dob
tiskl, na 45 tisíc. Rovněž i akcie podniku v po
slední době stoupají.
K casrké návštěvě ve Francii.
Francouzský ministr zahraničných věe
Delcassé poslal zvláštního kurýra do Kodaně
jenž má uloženo, aby caru předložil návrh
programu. Tím teprve vyřízena bude otázka.
zajede-li car i do Paříže; včera publikovaný
zmíněný návrh ponechává napořád ještě míst
pro návštěvu takovou a sice den, který jinak dl
publikace té car by strávil »v okolí Compiěgne«
Ujištění offieiální, že car asi do Paříže nepojede
nemusí ovšem znamenati ještě definitivní zma
návštěvy hlavního města.
Schůze 200 starostů kraje Oise, konaná
v Brailu, usnesla se poslati caru uvítacía
Loubetovi blahopřejnou adresu.
Figaro
Francie
Kodaň
Paříž
Compiěgne
kraj Oise
Braila
ParisNouvelle
15
article
Konflikt mezi Veneznelot.
Skutečné válčení mezi oběma republikami
trvající již po delší dobu, vyspěti má nyní
v přímé vypovězení války. Několik tisíc muž
radověho vojska venezuelského chystáse
vniknouti do Kolumbije, aby za podpory tam
ních povstalců svrhlo klerikální vládu tamní
aby pak provelllo snad — staré to přání presi-
denta venezuelského Costra — sloučení obou
republik v jednu mohutnou konfederaci, k ni
by se snad i Eenador dohrovolné připojil
Stane-li se tak, bude otázka přištích poměrů na
převlace panamské, dosud Kolumbii náležející.
ještě předmětem živého jednání mezi Venezuelou
a Spojenými státy. Tyto mají především právo.
smlouvou přiznané, pečovati o nerušenou do-
pravu po převlace té, zvláště po mezimořske
dráze kolonsko panamské, nad to ale chystaj
se není ujati se sami dokončení pověstného
průplavu panamského, jehož francbuzská spo-
lečnost zkrachovavši již dostavěti nemohla
Práplavní výbor kongresu washingtonského maje
voliti mezi zřízením průplavu přes Nikaraguu
neb panamského, byl by vzhledem na to, že by
na nikaragujském průplavu miěla Anglie přávo
společného dozoru zaručené ji smlouvou
Clayton-Bulwerovou, raději pro zřízení průplav
panamského jakožto kratšlho ještě pojitka mezi
oceánem Atlantickým a Tichým. Dosud ale jes
neshoda eo do ceny. Franeouzská společnos
žádá za odstup koncese a vykonaného již díl
150 mill. dollarů, Spojeně státy ale poukazujíce.
že by dostavení průplavu vyžadovalo ještě as
142 mill. doll. čili přes 300 mill. zl., nabízej
mnohém méně. Ostatně bude o otázce tét
teprve v prosincovém zasedání kongresu roz
hodnuto.
Veneznelot
Bulwerův
Kolumbie
Venezuela
spojený stát
Nikaragua
Anglie
Clayton
kongres
16
article
Prine Čun a jcho poselstvo.
Prine Čun a jcho poselstvo.
»Magd. Zig.« tvrdí — z pramene oficios
ního, že vláda německá rozhodla se nspořiti
princi Čunovi veliké pokoření oso bní. Zvlástě
při příjezdu do zámku postupimského mají mu
býti prokázány všechny pocty, jež dle dvor
ního ceremonalu náležejí bratru eisaře čín-
ského. Za to prý ale vláda berlínská trvá na
tom, aby před přijetím princo byl protokol
smír deflnitivně podepsán,
Vyslanec hr. Eulenburg-
Liberální tisk německý zahájil znovut palbu
proti vyslanci německému při dvoře vídeňském.
Dnes zvlášté »Voss. Ztg.« vytýká vyslanci stále
dlouhé jeho cesty a dovolené, čímž prý se za-
stupování německých zájmů ve Vídní oslabuje.
K léčení revmatišmu nebylo prý třeba na př.
aby hr. Eulenburg provázel Viléma II. na jeho
costě kol břehů norských. Když prý ale do-
konce i teď, kdy otázka obchodních smluva
balkánské poměry vyžadují vší pozornosti, dává
se hr. Eulenburg zastupovati vyslaneckým ta-
jemníkem, budí prý to mínění, že vyslanec jest
vůbee zbytečným. Vyslance in partibue
prý aspoň až dosud historie diplomacie neznala.
Zaznámenáváme hlas ten jen k vůli úplnosti
Nám jest nepřítomnost hr. Eulenburga ve Vídn
oyšem více než lhostejnou, neboť přítomn
hr. Eulenburg užíval značného vlivu svého v
Vídni vždy jen proti české věci.
Magda
Čun
Voss
Vilém II
Vídeň
17
article
Týrání vojáků v Německu.
Týrání vojáků v Německu.
V Německu odsouzen byl opětně jeden po-
ručík, Reinecke jmenem, v líčení — tajnén
— aby prý osobní čest obžalovaného nedoznala
veřejností újmy!! — na dva měsíce a jeden
týden do vězení pro ztýrání vojáka, pro rušen
předpisů, urážku a neposlušnost. Poručík tento
na plovárně vojáka jednoho, jenž nebyl s t
již, vyčerpav síly své, v řece plovati, ztýra
šlapaje mu po rukou a zkopal jej tak do prsou.
že voják dostal zánět. Proti vyloučení poru-
číka z vojska ale soud se vyslovil. Spolu
vinníku jeho, poddůstojníku zdravotního sboru
vyměřil soud jen 14denní vězení.
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera po 4. bodině odpolední k IX. řádné
schůzi, ve které vyřídil četné stavební stížnosti celken
bez debaly.
Při projednávání návrhů městské rady vítal obec
starší p. Březnovský vřele návrh ve příčině zří
zení lidových veřejných čítáren, kdežto
obecní starší p. Vaníček poukázal při návrbuv
příčině příspěvku obce pražské na zřízení nov
státní reálky v Holešovicích-Bubnech
na dvojí loket, jímž měří se ve Vídni českým a ně-
meckým kulturním ústavům v Praze. Obecní starší
pan Schiller pravil při tom, že nová česká reálk
v VII. čtvrti pražské umožněna byla jen oběťavou
podporou pražské obce, zač vzdal jí jménem svých
kollegů ve sboru upřímné díky.
Krátký, ale povšimnutí zasluhující rozhovor roz-
předl se o návrhu na zastoupení VIII. část
Prahy »Staré Libně« ve sboru obecních starších
a v městské radě.
Reinecke
Vaníček
Schiller
Německo
Praha
Holešovice
Bubno
Vídeň
Libeň
kulturní ústav v Praga
18
article
Obecní starší pan dr. Podlipný pravil, že jes
zajisté žádoucno projeviti upřímnou radost oněm
mužům, kteří připojení Libně přáli a o ně se zasazo-
vali, nedbajíce útoků, kterých proto musili snášeti a
vyslovil naději, že připajení Libně bude pohnulkou
a příkladem, aby hlavní město království českého
stalo se co nevidět velkou slovansko
Prahou. Po jeho vřélém, pochvalou provázeném
appellu ujali se slova dva stoupenci strany staročeské
která ve svém celku ocitla se po sankci zákona o při
pojení Libně v nemilé situaci. Oba řečníci chtě
stranu svou z jednání a postupu, jež jest ostatně
dobře známo, omývati, ale stala se jim táž nehoda
jaké zažil muž, který se domníval, že mýdlem zběl
tvář — mouřenína.
Pan dr. Vlček pravil sice — po fait acompli
— že ve příčině prvé části řeči p. dra, Podlipného
není příčiny, aby 56 k projevenému v ní přání ne
připojili všichni členové sboru, afe že by mehlose
splniti i druhé přání, zejmena pokud týčese
rychlého účinku »příkladu a pohnutky« připojen
Libně vyslovil pochybnost; v jeho slově spochyb
nost« vycítil každý přítel Velké Prahy známé »zbožné
přání-
Ještě nešťastněji debutoval druhý staročeský
řečník p. dr. Holubovský. Pustil se v obhajován
své strany dále a protestoval zejména, jak pravil
»proli lokálce tak váženého listu, jakým jsou »Nár
Listy«, v níž tvrzeno, že staročeská strana na radnici
byla proti připojení Libně. Sotva že domluvil, po
vstal p. dr. Jan Podlipný a prohlásil, že Staro-
češi neodčiní, že připojení Libně schváleno bylo n
pražské radnici 44 hlasy proti 41, že byl proti
němu podán protest, že odpůrci tohoto spojení měl
zástupce na sněmu, který proti němu mluvil a že
konečně jejich zástupce namáhal se u vlädy, aby
zákon sněmu o sloučení Libně nedostal sankce.
doktor
Podlipná
Vlček
Podlipný
Holubovský
Libeň
Praha
19
article
Po stručném tomto problášení ke slovu nikdo
se již nepřihlásil a návrh městské rady, dle něhož
bude nová část Prahy ve sboru obecních starších do
provedení letošních doplňovacích voleb zastoupena
4 důvěrníky s poradnímhlasem, z nich
jeden zasedati bude též v městské radě
schválen jednohlasně .
K dotazům přihlásili se na počátku schůze
pp. dr. Scharf, Hašourek a Vaníčelk.
Obecní starší p. dr. Scharf poukazuje, ž
průchod v průlomu za kostelem sv. Mikuláše jes
neschůdný a táže se starosty, je-li ochoten, dat
komunikační závady v něm odstraniti.
Starosta pa dr. Srb odpovídá, že se přičiní
by komunikace ve zmíněném průlomu se uvolnila.
Obecní starší p. Hašourek praví, že nebývalo
zvykem zaváděti v městských sadech rozdíl toilety
jako děje se nyní na Fügnerově náměstí. Vylíciv
jeho okolí, uvádí, že vozí se na ně také dlítky v ko
čárcích, z nichž připuštěny jsou na Fügnerovo ná
městí jenom takové, které mají na kolách gumový
potah, kdežto kočárky, které mají na kolech pásky
kovové, do sadu na náměstí přístupu nemají. Za
kázalo jim jej ředitelství, ale řečník neví, které
Táže se, zda presidium jest ochotno, zákaz tente
zrušiti a zrušení jeho publikovati.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že o podobněm
zákazu není mu nic známo, že dá věc vyšetřiti a
závadu, na kterou si pan Hlašourek stěžoval, od
straniti.
Obecní starší p. Vaníček zmiňuje se o pr
kopu skalou vyšehradskou, jenž zdá se býti prin
ceznou z pohádky, která jest zakleta, dokud nepřijde
»hloupý honza a jí nevysvobodí. Vyšehradský tune
bude se vyplácet. Řečník se táže v jakém stadiu na-
fézá se otázka stavby tunelu vyšehradskou skalou
zdali jest starosta ochoten působiti k tomu, by věc
tato dospěla konečně kel kýženému výsledku a kdy
se dá na jednací pořad sboru.
doktor
Scharf
Hašourek
Vaníčelk
Mikuláš
Srb
Fügnerův
Hlašourek
Vaníček
Praha
Fügnerův náměstí
20
article
Starosta p. dr. Srb praví, že záležitost tunelu
skalou vyšehradskou projednána byla zevrubně ko
misí techuickou i figanční, že přijde nyní do měst
ské rady a pak do sboru.
Přechází se k jednacímu pořadu a zamítás
stížnost p. Mariana Rombalda z Hochinfelsů, velko
stalkáře jako majitele domu čp. 77—II. a Jana
Marie Milnerových jako majitelů domu č. p. 79—II.
v ulici Spálené do rozhodnutí, dle něhož upraviti se
má Spálená ulice od ulice Lazarské k třídě Ferdi-
nandově na šířku 18 m.
Stížnostem advokáta p. dra. Ant. Kvíčaly, v za-
stoupení pp. spolumajitelů domu č. p. 32—II. ( t
Kornelů«) v třídě Jungmannově, v ulici Charvátov
a Vladislavově a p. dra. Zikmonda Kaudersa, advo
káta, v zastoupení p. Edvarda rytíře z Portheimu
jako kurátora pí. Rosy z Portheimu, maj. domu č.p
41—II. v ulici Charvátově, do rozhodnuli, kterým
schválena byla úprava ul. Charvátovy od ul. Vladi-
slavovy k třidě Ferdinandově se vyhovuje, kdežto
stížnost p. Vendelína Mottla, maj. domu č. p. 33—II
na nároží-tř. Jungmannovy v téže záležitosti se zamítá
Stížnosti advokáta p. dra. B. Weltsche, jménem vlast
ním a v zasloupení Vilemíny a Laury Weltscho
vých, jako maj. domu č. p. 470—I. v ul. Melantri-
chově do rozhodnutí, kterým nebylo povoleno za-
šklení dvorku při domě č. p. 470—I. se vyhovuje
kdežto stížnost advokáta p. dra. Emila Stelzra, v za-
stoupení p. Ant. Novotného, stavitele a majitele sou-
sedního domu č. p. 1062—I. se zamítá.
Srb
Rombald
Jan
Marie
Milnerův
Kvíčala
Kornel
Vladislavův
Zikmonda Kaudersa
Edvard rytíř
Charvátův
Vlad
Mottl
Jungmannův
B Weltsch
Vilemína
Laura Weltscho
Stelzr
Novotný
Hochinfels
Jungmannův
Charvátov
Portheim
Ferdinandov
21
article
Dáte zamítnuty a stížnost p. dra. Jana Vlčka.
advokáta v Praze, v zastoupení p. Karla svob. pána
z Brandů, maj. domu čp. 382—III. vul. Karmelitské
do výměru, kterým bylo majiteli domu tohoto naří
zeno předložiti plány na provedení přípojky kanali
sace domovní k stoce veřejné; stížnost voj. stavebn
oddělení jménem voj. eráru jako majitele domu čp
149—III. na rohu ulice Valdštýnské a pod Bruskou,
do výměru, kterým bylo majiteli domu tohoto ulo
ženo, aby předložil plány na provedení přípojky do-
movní kanalisace k stoce uliční; stížnost p. Frant.
Nováka, uzenáře z čp. 678—II. v ul. Vodičkově do
výměru, kterým jemu bylo uloženo, aby učinil takov
opatření při plynovém motoru v dílně jeho v dom
řečeném umístěném, by sousedstvo hlukem nebyl
oblěžováno; stížnost p. dra. Viléma Nováka, advo
kála, m. noe. pi. B. Altschulové, maj. závodu na vý
robu doutníkových špiček v čp. 1119—II. v ul. Tr-
hlářské, do výměru, kterým stěžovatelce a majitel
domu čp. 1119—II. bylo uloženo, aby provedli ně
která opatření v zájmu bezpečnosti před ohněm v zá
vodě tomto nutná.
Vyhovuje se stížnostem: p. Josefa Holovského
maj. dsmu č. p. 446—III. na rohu ul. Rtlční a Vše
hrdovy, do výměru, kterým bylo mu nařízeno, aby
dal opraviti fagadu jmenovaného domu a advokáta
JUDra. V. Starka, m. noe. maj. domu č. p. 883—1
v Nekázance, do výměru, kterým mu bylo nařízeno
ahy železné točité schody, vedoucí do skladiště pe
troleje v domě tom, z příčin požárních byly obe
zděny něbo opatřeny Rabitzovou stěnou a železným
dveřmi.
Městská rada podala návrh instrukce pr
dozorčíradu veřejných lidových č
táren král. hl. města Prahy.
Vlček
Karel svobodník
Bruská
František
Novák
B Altschul
Holovský
JUDr
V Starek
Praha
II
Brand
22
article
Obecní starší p. Březnovský vítá návrh
městské rady a jest povděčen, že po drahných le-
tech uskutečňuje se konečně návrh, který učinil již
před 15 lety. Přeje si, by čítárna byla v pravén
slova smyslu lidovou, a byla přístupnou všemu lidu
by dozorčí rada postarala se v ní o četbu jen lido-
vou a nepřipustila četby moderní, v níž hemží s
cizí slova.
Navrhnuv stylistickou změnu instrukcí, navrhí
řečník dále, by § 6. zněl: »O věcech jí přikázaných
rozhoduje dozorčí rada ve schůzích, při nichž pří
tomno musi býti, předsedajícího v to počitaje, nej
méně 6 jejich členů (místo navržených 3)
Řečník přeje si, by pro čítárnu nalazly se záby
vhodné místnosti a žáda dozorčí radu aby ostano-
vila hodiny návštěvy, vyhovující nikoli pohodlí za
městnaných v ní úřadníků, nýbrž návštěvníků
Po poznámce obec. star. p. dra. Jeřábka, ve
které ujal se úřadníků obecní knihovny, schválen
byl návrh instrukcí se změnami, navrženými panem
Březnovským.
Jeřábek
Březnovská
obecní knihovna
23
article
Městská rada podala návrh prohlášení v příčině
příspěvku pražské obce na zřízení nové stát.
reálky s českým vyučovacím ja zykem
v Holešovicích-Bubnech, o kterém jsme s
již zmínili.
Obec. starší pan Vaníček praví, že jest to
zvláštním úkazem přízně vídeňských vlád, že česká
obec, má-li se zříditi česká škola, přinésti musí
krvavé oběti, kdežto při zřizování německé školy
koupí pro ni erár velice pěkně situované místo z
drabé peníze. Z toho viděti, že jsme v Rakousku
občany rovnoprávnými.
Proti návrhu městské rady řečník ničeho nena-
mítá a pozvedne ruky vždy, má-li se zříditi ústa
kulturní, ale žádá, by městská rada obrátila se na
klub poslanců, by vláda měřila v Čechách oběma
národnostem stejným loktem
Obecní star, p. Schiller děkuje jmeném zá-
stupců z Holešovic Buben obci za tolik benevolence
a za tak veliké oběti, jež uvolila se přinésti pro
novou reálku. Kdyby tak byla neučinila, VII. čás
Prahy, mající 30.000 obyvatelů, byla by se česk
střední školy nedočkala. Zástupcové části této mus
Vaníček
Schiller
Holešovice
Bubno
Rakousko
Čechy
Praha
24
article
za zřízení reálky děkovati jedině pražské obci
vzdávají jí za to své dlky.
Po doslovu p. Vaníčka byl návrh městal
rady jednomyslně schválen.
Debata rozpředla se též o návrhu na odepst
náhrady 776 K 14 h za dělnické mzdy, vyplacenép
ošetřování elektrického osvětlení v divadle »Urani
na výstavišli v Král. Oboře v r. 1899.
Úbeení siajší p, Weiss nevyslovuje se proti n
vrhu, ale žádá, by se příště pamatevsln, za jaký
podmínek obec co zadává a podmínky tyto byt
také plnily
Po přímluvě pp. dra Holubovského, Bře
novského a Vaníčka, kteří poukázali zejmnen
nalidová představení v »Uranii«, byl návrh městské
rady schválen jednomyslně. Schvalují se: návrh, aby
p. Karlu Jandovi, architektu v Praze, prodáno byl
staveniště č. 1 ve skupině XXXIII. ass. obvoduv
výměře 185.7 čtv. sáhu = 668 m? za cenu 600 K n
1 čtv. sáh, návrh na odepsání částky 800 K 93
z vodného za čas od- 31. ledna do 1. prosince 1900
částkou 1601 K 86 h družstvu rozhledny na Petříni
pro potřebu lanové dráhy předepsaného, návrh, ab
staveniště č. 9 rozdělené realily č. p. 449—II. ve vý-
měře 68.82 čtv. sáhu prodáno bylo p. Ant. Nádvor-
níkovi za 110 K za 1 čtv. sáh, návrh, aby pp. man
želům Vratislavu a Johanně Pašovským prodána byl
od rozdělené renlity č. p. 349—I. v Praze stav. par-
cela č. kat. 390 2 ve výměře hsi 11.54 čtv. sáhu z
cenu 570 K za 1 čiv. sáh a návrh na povolení ná-
kladu 2400 K na stavbu stokového potrubí v ulici
Vinařického na Vyšehradě.
Vaníček
Uran
Král
Weiss
Janda
Antonín
Vratislav
Johanna
Holubovský
Praha
Vyšehrad
25
article
Návrh, aby od pp. manželů Jana a Marie Seifer-
tových zakoupen byl pozemek č. kat. 414/2 v Holešo-
vicích ve výměře 314.414 čiv. sáhu a od p. Josef
Plichty pozemek č. kat. 414/3 v Holešovicích ve vý-
měře 299.41 čtr. sáhu, tudiž oba pozemky ve výměře
613.824 čtv. sáhu za úhrnnou kupní cenu 40.000 K e
zamítá. Proti němu hlasovali stoupenči p. dra. Pod-
lipného a Slaročeši.
Městská rada předložila sboru návrh v příčin
zastoupení VIII. části Praby »Star
Libně« důvěrníky s hlasem poradním ve sboru
obecních staršícha radé městské dot
doby, než provedou se letošní doplňovací volby.
Obecní starší p. dr. Podlipný praví, že myslí
že dnes nadešel okamžik, kdy jest žádoucno, aby
všem, kteří sloučení Libně přáli, je podporovali,
ně se zasazovali a snášeli za torůzné útoky, proje-
vil se upřímný dík a radost nad tím, že přes všechn
obtíže připojení Libně ku Praze se konečně uskuteč
nilo. (Souhlás).
Rečník doufá, že sloučení tolo bude nejen ku
prospěchu nové části Prabý, nýbrž idalší pohnutkou
a příkladem, aby co nevidět stala se Praha veiko
slovanskou Prahou (Výborně!). k čemuž projevuje
srdečně vroucí přání. (Výborně!)
Obec. star. p. dr. Vlček souhlasí s první část
řeči p. dra. Podlipného, načež delší dobu zabývá se
jejím koncem, pojednává o připojení dalších před-
městských obcí, ale nesdílí přání, aby připojení
Libně bylo pohnutkou k brzkému sloučení všech
předměstských obcí.
Obecní slarší p. dr. Molubovský zastavuje
se nad tím, že se straně staročesků vytýká, že byla
proti připojení Libně a protestuje zejmena proti
tomu, že tvrdilo se to v lokálce »Národních Listne.
Jan
Seifer
Plichta
doktor
Podlipná
Praga
Vlček
Podlipný
Molubovský
Holešovice
Libeň
Praha
star Libeň
národní Listne
Praba
26
article
Obecní starší p. dr. Podlšpný prohlašuje, te
slova jeho neměla nic jiného za účel, nežli konsta-
tovati nynější stav, Chtějí-li Staročeši při tom jiné
stránky, jest to marné, neboť neodčiní se tím, že
sloučení schváleno 44 proti 41 hlasu, že podán byl
proti němu protest, že měli ve sněmu zástupce, který
mluvil proti připojení Libně, a že prostřednictvím
svého zástupce chtěli u vlády překaziti sankci zá-
kona o připojení sněmem schváleném. Co tvrdil
p. dr. Holubovský, týkalo se jiné obce, nle dnes jest
na programu Libeň.
Návrh městské rady schválen jednohlasně.
Městská rada podala návrh, aby se právo k umi-
sťování návěštních tabulí a sloupů, do obecních po-
zemků zasahujících, pronajalo na dobu 6 let za ná-
jemné ročních 14.000 K společníkům pp. Frt. Vonkovi,
Ed. Sochorovi (za »Český návěštní ústav«) a J. v.
Kašpárkovi
Obecní starší p. dr. Nesý tázal se, proč nebe
vzat zřetel na nabídku p. Renna, jež zněla na
16.000 K.
Obecní starší p. Urbánek pojednal zevrubně
o postupu offertního řízení ve věci této a prohlánil
že na nabídku p. Renna nemohlo se vzíti zřetele,
poněvadž došla pozdě
Obecní starší p. Zikan podotkl, že p. Ren
nabídl sice 16.000 nájmu, ale s podmínkou, když ze
povolí, by stanovené sazby směl o 25% zvýšiti.
Návrh městské rady příjat
K presentaci na uprázdněné farní obročí u s
Petra v Praze navržen byl sboru na prvém místěp
farář P. Jan Christ a na druhém p. P. Karel Svo-
boda, kaplan v Tursku.
Obecní starší p. Kasalický ujal se p. P. Jana
Christa, uváděje, že byt na faře u sv. Petra po 20 le
kaplanem a otcem chudých.
Při volbě odevzdáno pro P. Christa 49. lfstk
pro P. Svobodu 2; jeden lístek byl prázdný. Farařem
u sv. Petra na Poříčí zvolen tudíž P. Jan Christ
Jednací pořad byl tím vyčerpán a schůze, jelikož
volných návrhů nebylo, skončena,
Podlšpný
doktor
Holubovský
Vonk
Ed
Sochor
Kašpárek
Nesý
Urbánek
Zikan
Ren
Petro
P Christ
P Christus
P Svoboda
Libeň
Praha
Tursko
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naše stanovisko vůči klerikálním
rejdům a sjezdům bylo využitkováno tiskem
jednak realisticky a jednak socialisticky proti
národním k zůmyslně falšovaným závěrům
o nichž jenom letmo se zmiňujeme, jakožto
bezprostředním podnětu k opětnému výkladu
o našem názoru na věci klerikální zvlášť a ná-
boženské vůbec. Co se týče tvrzení, že naše
zakročení proti útočné klerikální organisaci poli-
tické a některé vývody námi proti povážlivost
klerikálního nebezpečí vedené, ukázaly list náš
v reakcionářském a dokonce klerikálně-katolickém
zharvení — mohla tato tvrzení proti nám vzni-
knouti pouze v listech vedených myslícím o
gánem, obaleným mimo přirozenými plenami,
ještě zvláštní nepronikautelnou juchtovou bla-
nou! Naše neochota a naprostá uzavřenost vůč
přetřásání otázek náboženských, k němuž jisté
jinak dosti nepatrné kroužky v Čechách jeví tisíe
chutí, naše důkazy, že choutky tyto nenajdou
a nemohou najítí půdy v lidu českém, že jeho
intelligentní čásť jest dávno venku mimo opar
zaujetí pro tyto věci, že v tom leží právě po-
krokovost české veřejnosti, vykládány nám z
slabost vůči klerikalismu. Konečně pak nase
zastání se národních menšin našich proti hier-
archii, katolické, ochotné jazyková práva menšin
těch před oltářem a ve zpovědnici obětovati
německému chtíči nacionálnímu, naše zakročení
proti plánu budoucí církevní mapy Čech, na nii
národnostní rozdělení jest již provedeno, vytý-
káno nám dokonce jako — katolická propa-
ganda. Jak nekonečně daleko jsou tyto a takové
názory pravé svobodomyslnosti a skutečnému
správnému ponětí o národnosti! Vzhledem k tomu.
Čechy
28
article
že každé jakékoli rozplamenění náboženských
otázek v národě českém pokládáme za skatečnou
národní pohromu, nemůžeme přece připustiti, aby
opanoval u nás pole nějaký jiný rozum, leč je-
dině svobodomyslný u krajně tolerantní, popřšt
každému nejúplnější svobodu svědomí a nem
chati se do jeho poměru k bohu a věcem,
o nichž za to má, že se mimo reální svět na-
cházejí. Že jsme co nejrozhodnějšími odpůrci
veškerého protikulturního a zvláště protinárodníbo
zelotismu, ukázali jsme přece svým polním t
žením proti kroměřížskému sjezdu, tomuto pokus
tmářské poroby českého lidu moravského k úče-
lům klerikálně-politickým a výhradně světským,
se spásou duší podle katolického ritu nikterak