ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a780f9b0-661b-11dc-9ce2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 53, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 243.
4 article
pran bbserTi ortsnaa ns Praze v sžninil nanrt iote s dvojí donásko natloh, sinjkna lnlo Poštos Br . .. n ml rí zeanlio k iel
Poštos Praha
5 article
na naěst kei
6 article Basilejská fraška.
Basilejská fraška. Tam daleko na východě na ohromném prostranství, do něhož vešla by se bezmála Evropa, žije starý, podivný národ, o němž do nedávna nevěděli jsme nic jiného, než že nosí oholenou hlavu a dlouhé copy, ženské že nechodí, nýbrž toliko se šourají následkem zmrzačených noh, jež proto, aby zůstalý malé. cpou od mládí do směšně úzkých střevíčků a potom že vynašli už dávno před Berchtol- dem Schwarzem střelný prach a porcelán a že jsou mistři v lakování. Pardon! Ještě něco jsme o nich zvěděli Že do vody házejí novorozeňátka, aby se jich zbavili a tímto drastickým způsobem zamezil ještě větší přelidnění říše, než jakým už dávno trpí. V zájmu těchto dětí, jež pr misionáři před utracením zachraňují, sbírám u nás špičky od doutníků, slamky z viržine a listovní známky. Dnes o nich víme již více. Týmž proudem, jakým lidstvo vůbec po- stupuje, jakým postupovalo na dlouhé věko- vité pouti z Indie do Evropy, z Evropy do Ameriky, z amerického východu na ameri- cký západ, dere se také populace asijsk plemene mongolského z východu na západ. Od břehů Tichého oceánu k poušti arabské k vysokým stěnám Kavkazu a Urálu. Západ naproti tomu úsilovně hledá nové cesty a nové posice na východě, ne proto, aby tam umístil svou přebytečnou populaci, nýbr aby upevnil v tamní a proti ní svou moc, v pří- padném postupu na západ ji zdržoval, pře- devším ale aby jí prodával výrobky svého pokročilého průmyslu a své píle, na východě ale opatřoval si naopak levné a cenné plo- diny a suroviny Jednou jiz mraky asijského lidu, souse- dícího s Činou a s ní v každém směru př buzného, zaplavily Evropu, byli však z ní vypuzeni, ať již tak, jak to líčí kralodvorsk rukopis, či jinak, na tom nesejde.
Schwarz Evropa Indie Amerika východ západ Kavkaz
7 article
Od té doby nejednou již k nám došla zvěst že obrovské spousty lidu na východě, jež přes největší skromnost v potřebách živo- ních nemohou ve svých starých vlastech uhájiti existence, hotoví se ve strašných zástupech k pochodu na západ. Pověst zůstala pověstí a pouhým strašákem. Jest moc, která převzala vznešený úkol v Asii hájiti Evropu. Je to Rusko, jež důmyslně kombinovanou prací vojenskou a kulturní rok za rokem dobývá za Kavkazem a za Urálem půdy a jež národy východu naplňuje takovým respektem, že snad jen tímto r- spektem vysvětliti lze, proč neopakuje se, c před věky podnikl Čingis-chan. Také ostatním narodům západu byla Asie ode dávna zemí zaslíbenou, k níž ale ne jako ke kolébce své, ale jako k obrovské zásobárně, kde nabrati si může každý, co mu libo, tíhli. Byli to zejmena Angličané, pak Holanďané a konečně Francouzové, již tam zabrali ohromné spousty země, takž dnes — nehledě k Sibiři — bezmála již polovina Asie nenáleží Asijcům.
Angličan Holanďan Francouz Asie Evropa Rusko Kavkaz Sibiř
8 article
Ale ne jen národové z důvodů politi- ekých a hospodářských, také obě křesťanské církve v horlivém závodění o úspěch zvoliiy si Asii a především Čínu za své působiště. Ohromné sumy peněz, kterýchž dle na- šeho domnění jinak a křesťanštěji mohlo býti použito v zájmu dobra, vyhozeny na obra- cení »pohanův« asijských na křesťanství. Nikdo missionáře nevolal, nikdo po jejich učení a pravdách netoužil, leč oni v houfech přicházeli a procházejíce zemi šířili neúctu a odpor k zařízením domácím, aby budili v lidu lásku a náklonnost k instituci, najmě k víře, kterou oni hlásali. Každé náboženství, nechť je jakékoli. zasahuje jak do sociálních, tak i do politi ckých poměrův a i v nejkulturnějším státě nikdo — a sice právem — takovou nevzbudí nedůvěru, jako prorok nové víry. Toť se ví, že Číňanům nebyli vhod samozvaní apoštolové křesťanští, již se jal
Asie Číňan Čína
9 article
káceti, co dosud bylo lidu svatým a že ne jednou došlo k velkým krveprolitím, jichž obětí stali se křesťanští missionáři, křesťané a křesťanští proselyté. Nedělo se tam ovšem nic jiného, než co v mnohem větším rozsahu dělo se a děje dosud v zemích křesťanských, ze stejné příčiny. Loni objevilo se v provinci hlavnímu městu nejbližší zvláštní hnutí. Nejchudšía politování nejhodnější tvorové v Číně jsou tak zvaní boxeři. Nosiči zavazadel, vykonavatelé všech možných prací, nádenníci. Lidé tito tvoří obrovské sdružení, které již počtem svým a proto že záleží ze samých téměř silných a statných mužů, nejednou bylo stát- nímu pořádku nebezpečno. Patrně jen z toho důvodu chytří Číňané učinili opatření, »aby na osvědčení lásky náklonnosti k chudému lidu a rovnosti všech lidí na světě byl členem boxerů vždy jeden z císařských princů a řada nejvyšších man- darinů.« Tito »čestní chudáci« neměli ovšem jiného úkolu, než boxery držeti na uzdě. Boxeři ale vzdor tomu, že vrchním ko- mandantem jejich jest princ, aneb spíše právě proto, pojednou se počali vojensky organi- sovat, vystupovat energicky proti cizincům když činské vojsko na oko Evropany brániti se jalo, pustili se i do svých krajanů. Došlo ke sporným událostem, k obléhán evropských vyslanectev a k zavraždění vy- slance německého.
Číňan Evropan Čína
10 article
To ovšem Evropa, ani Amerika, an kulturní Žaponsko snésti nemohly. Diplomate všech států sestrkovali hlavy, depeše lítaly sem a tam, až konečně usneseno, že má býti do Číny vypraveno mezinárodní vojsko za vrchního vůdcovství německého generalissima hraběte Walderseea, jemuž uloženo, aby ve skvělém veselém tažení Číňany zkrotil. S velikou družinou a s velikými okáza- lostmi, po nesčetných hostinách a slav- nostních řečech, opatřen drátěnou košili asbestovým pokojem, vydal se hrabě Walder- see konečně do Číny. Však než se tam veliký hrdina dostal. byla pacifikace ze tří čtvrtin šťastně již vy konána. Přišel tam již jen na paběrky. Číňané byli konečně poraženi, úplně pora- ženi, jakkoli to tak snadná věc nebyla, jak si ji páni z počátku představovali. Započal druhý akt krvavé čínské komedie: vyjedná- vání o mír a konečně o stipulace, jak má býti proveden.
Waldersee Číňan Walder Evropa Amerika Čína
11 article
Jak mají býti chráněni cizinci v Číně, co třeba učiniti v zájmu vyslanecké bezpeč- nosti, jaká práva přísluší missionářům, různá ustanovení obchodně-politická atd., byla pro- jednána dost záhy a poměrně hladce. Jak- koli i tu se ukázalo, že zápoliti s Čínouje docela něco jiného, než s kterýmkoli jiným státem. Ukázalo se, že pokořit takového obra, zdrtiti státní, společenský a náboženský orga- nismus, jenž je výsledkem práce, která trvala několik tisíc let, je úkolem, na jakýž nestačí lidé tuetoví, ukázalo se, že dá se sice porazit to či ono oddělení čínských vo- jáků, avšak zapomnělo se, že v Číně není státní moc representována vojskem, tak že porazit třeba všechny armády čínské nezna- menalo by daleko ještě porazit Činu! A poněvadž na to se zapomnělo, stá valo se čínské drama čím dál tím ve- selejší, až pokleslo tak nízko, že dnes jest vlastně již fraškou, jejíž dějištěm stalo se, bůh ví jakým řízením osudu historická Basilej ve Švýcarsku.
bůh Čína Basilej Švýcarsko
12 article
Když bylo totiž všechno již vyjednáno když hodná, ochotná Anglie nabídla Číně která s mnohými evropsko-kulturními státy stejnou trpí nemocí, totiž nedostatkem peněz — nabídla milliony, aby z nich mohla plati válečnou náhradu a v Číně se opakovalo, co Velká Britanie provedla již v Egyptě — když vytčena místa pro evropské posádky atd. smluveno i to poslední, že do Evropy má se vydati poselstvo s císařským princem v čele, aby vyhledalo představitele evropské mocia
Anglie Čína Velká Británie Egypt Evropa
13 article
slávy císaře Viléma II., učinilo mu pokorným způsobem své reverence a allegoricky jej od- prosilo za to, čeho se byla Čina na Evropě a trochu také na Americe dopustila. To byl totiž hlavní trůmí v instrumente míru. Dle evropských názorů je už docela všední princ, objeví li se jako representant poraženého státu na cizím dvoře, zjev do- cela výjimečný, což teprve prine čínskýl Spekulovalo se na to, jak ohromnou de- pressi způsobí vyslání Jeho císařské Výsosti pana Čuna na lid čínský, který má sice svou dynastii za rovnou bohu, jemuž ale prani nevadí, vyhnat ji a depossedovat, když ne- dělá dobrotu. V rozpacích svých čínští diplomaté pod- mínku, aby družina princova v Berlíně de setkrát padla před Vilemem II. na kolena princ aby se mu třikrát poklonil a jej slav nostní řečí oslovil, sice přijali a prince s le- sklou suitou do Evropy poslali, avšak zatím si to panstvo nebeské říše rozmyslilo a po čínsku chtělo se z kruté podmínky vyvléci Rozbřesklo se jim, co by to znamenalo a jak by to na čínský lid působilo, kdyby císař čínský, zosobněn ovšem toliko princem, pokořiti se musil před jiným obyčejným cí- sařem Číňané jsou národem kontemplativním, jakým byl jejich největší mudřec a jakým jest jejich náboženství, a což aby jalise uvažovati o prosebném procesí čínském, vy- praveném do Evropy a srovnávati je s ne- beskostí svého panovníka, jemuž jen vzácní vyvolenci smějí se ukázati tváří v tvář?
Vilém II Čun Vilem Číňan Evropa Berlín
14 article
Uvažovali o tom a počali činiti obtíze. Zdá se jim býti především toho šourání se po kolenou mnoho, rovněž mnoho princov- ských úklon a potom se jim nelibí text prin- covského oslovení. Nyní telegrafuje se sem a tam pod mořem a po souši, co zatím prine zmírá dlouhou chvílí v Basileji, kdežto císa německý netrpěliv na slavný moment a mimo to připraven každým dnem odjeti na ma névry, je prý už z té čínsko-německé frašky také nervosní. Slevit ale nechce. Má dobře vypočteno, mnoho-li millionů státi bude každá ta úklona německou říši a mnoho-li Evropu a potom ten veliký okamžik, až hrdinný Siegfried lesklém brnění a s vlajícím pláštěm řádu černého orla s obrovským mečem v ruce přijímati bude v bílém sále berlínského hradu hold císařských representantů říše středu ? Vyjednává se dosud, co zatím poselstvo říše, střeženo německými officíry v občan- ském kroji na republikánské půdě švýcarské, čeká, až co mu bude sleveno z etiketních podmínek, jimž má se podrobiti za to, že Čína bránila se proti vetřelcům, již napadli čínskou vlast. Což ale, kdyby se čínskému poselstvu zlíbilo, na místě zajeti do Berlína vrátiti se domů? Vrátil by se hrabě Waldersee opět do Pekina se drátěnou košilí a asbestovým po- kojem a posilněn i posvěcen k dalším veli kým činům hubičkou, kterou mu Vilém Il při návratu vtiskl na pravou tvář?
Siegfried Waldersee il Basilej Evropa Čína Berlín
15 article Reorganisace měšťanských škol
Reorganisace měšťanských škol Reorganisace tatto dle všeho jest bližší než se očekávalo. Ministerstvo zemské obrany zaslalo ministerstvu vyučování dotaz, nemohlo-li by ab- solventům školy měšťanské vhodnou úpravou těchto ústavů (přizpůsobením učebné osnovy k učebné osnově nížších škol středních) umož- něno býti přijetí do kadetní školy zemské obrany. Odvolávajíc se mimo tento dotaz také na četné veřejné rozpravy, podání memoranda a petice kruhův odborných i neodborných, vyžá- dalo si ministerstvo vyučování výnosem z 11. července t. r. dobré zdání zemských školních rad v této záležitosti a česká zemská školní rada výnosem z 8. srpna požádala okresní školní rady, aby dokonce září podaly své ná- vrhy a dobrozdání, k nimž zajisté žádány budou i sbory učitelské o potřebné zprávy a návrhy
16 article
Záležitost reorganisace škol měšťanských. stane se tedy předmětem vsestranného jednání; také bude o ní asi jednati mimořádná valná hromada Jednoty učitelstva měšť. škol českých a zemská porada učitelská J. U. M. Š. jednala o ní posud úryvkovitě, ježto úprava platův uč. absorbovala velikou část její činnosti a mimo to nebylo známo, že tato záležitost jest tak akutnl. Jest nesporno, že školy měšt. možno reor- ganisovati jedině rozšířením o 4. třídu (na za- vedení měšťanské školy čtyřtřídní nižší a troj- třídní vyšší — rovnocenné se školou střední — jak jest tomu v Uhrách, dojde snad později). Jedná se však o to, zda li čtyřtřídní škola mě- šťanská máů se pojiti ke 4. nebo 5. ročníku školy obecné. Německé učitelstvo žádá připojení k 5. ročníku ob. školy, ale my se přimlouváme za připojení ke 4. ročníku ob. školy a to ze mnoha příčin. V Uhrách jest to již zavedeno a osvědčuje se to, také školy střední a dívčí lycea přijímají žáky a žákyně ze 4. třídy ob. Proč by tomu mělo být jinak na škole měšt., která touto reorganisací má býti úplně na roveň nižší škole střední a když již nyní výjimečně jest to přípustno? Jest přece známo, že dobrý žák ze 4. třídy prospívá na škole měsťanské střední lépe než slabý žák z 5. třidy; ovšem bude nutno stanoviti k přijetí do školy měšt. přísnější podmínky než posud. Mimo to jest naše škola měšť. školou povinnou a tou může býti jen do 14. roků. Doporučujeme shorům učitelským i úřadům školním ku přijetí následující návrhy, sestavené se zřetelem k návrhům německým (jich změny i doplňky buďtež i s důvody zasílány předsed nictvu J. U. MI. Š.)
J U M Š Uhry
17 article
I. Oškole měšťanské. 1. Měštanská škola (chlapecká i dívěí) budi zalím rozšířena na 4 ročníky a připojuj se ke 4. ročníku školy obecné. 2. Učebná osnova školy měšťanské budiž roz šířena o vyučování algebře a jazyku fran couzskému. 3. Počet žáků v jedné třídy školy měšťanské nechť nepřesahuje 50; žáci nechť přijímaj se bez ohledu na bydliště rodičův. 4. Podmínky ku přijetí do školy měšťanské budtež přísnější než dosud. 5. Absolventi škol měšťanských postaveni buďtež úplně na roveň absolventům nižších ško- středních. 6. Absolventům škol měšťanských zkrácen budiž presenční služba vojenská. 7. Budiž vydán zvláštní organisační statut pr školy měšťanské. II. O učitelstvu škol měšťanských 1. Odborní učitelé škol měšťanských vzděl vejte se na vysokých školách. 2. Za inspektory škol obecných a měšťanský buďtež povolávány v prvé řadě osoby z uči- telstva škol měšťanských. 3. Pro školy měšťanské zřízen budiž zvláštn inspektorát. 4. Učitelské sbory škol měšťanských mějte? přiměřený vliv při zavádění učebných kni a pomůcek.
Oškole Měštanský škola
18 article
5. Služební doba na školách měštanských budiž kratší než na školách obecných. Týdenní počet hodin na školách měšťan- ských budiž takový jako na školách středních 7. Učitelstvo škol měšťanských mějž své zá- stupce ve všech školních úřadech a kor- poracích. 8. Řediteli škol měšťanských ustanovováni b uďtež jen ti, kdo více let na škole měšt. jako odborní učitelé působili. 9. Na čtyřtřidní škole měšťanské budiž ustano- veno mimo ředitele a katechetu 5 odborných učitelů, počitaje v to industriální učitelky na měšťanských školách divčích. Učitelstvu škol měšťanských budiž zákonitě zabezpečeno, aby mohlo přestupovati n školy odborné a ústavy učitelské. Učitelům škol měšťanských náleží zákonitý titul »odborný učitel« a příjmy přiměřené jich vzdělání i práci, jakož i významu školy měšťanské. Jos. Vlach. v drobném prodejjie ranníčíslo o sobě . . . za 8h odpoledni . Va slialkách na vezkors polední. . . . . . . . Insersty plalí ss hstově saplel dplacení a Inserty dtrase v Mariar indpinl- m nnckáuejí se tel reěs ke tiskárna a szpedice „ Národnich Listě- Rukopiiy se nevraeeji
Vlach Virginie
19 article Volební ruch.
Volební ruch. Vynálezce selských fideikomisů a nejspo- lehlivějšího systému pro výrobu proletariátu z příslušníků malého i nejmenšího majetku zemědělského, Alfons Šťastný, jest oteem a také nejhorlivějším hlasatelem nejdůležitější myšlénky agrárního programu — spojenectví, ano úplného splynutí agrárníků s velkostatkáři. Proti této jeho snáze vystupují velmi ostře olomoucké »Selské Listy« a posl. Svozil v so- botním čísle tohoto orgánu postavil se s nej- větší rozhodností proti tvrzení Alfonsa Šťast- ného, že »musí býti v zájmu českých agrár- níků, spojit se s velkostatkáři ve většinu agrární, která by byla schopna řešit agrární olázku«a že »většina tato jest u nás možná a proto že se jí agrárníci musí domáhati stůj co stůj, kdežto na Moravě je tomu jinak a proto prý nelze agrárníkům řídít se podle moravské rady.« Posl. Svozil uveřejnil ve svých »Selských Listech« článek proti tomuto konfusnímu tvrzení, z něhož vysvitá na jevo aspoň tolik, že agrárníkům se jedná o utvoření většiny solskošlechtické proti ostatním stranám národním a ze článku Svozilova uveřejnili jsme v neděli nej- markantnější odstavec. Poněvadž pak jest ve pro- spěchu všeobecném, zvláště pak českého rol- nictva, aby v té příčině seznalo zásady v ů dce moravského rolnictva a srovnalo jeho stavovské zásady se stavov skou bezzásadností strany agrární, po- važujeme za nutno, seznámiti čtenářstvo naše s bližším jeho obsahem.
Alfons Svozil Šťast Posl Svozilův Morava
20 article
Posl. Svozil táže se Alf. Šťastného, proč že myslí, že s pojenství se šlechtou pomůže agrárnímu programu k vítězství i má-li při tom na paměti program rolnictva — totiž hospo- dářův se statky střední a menší než střední velikosti. S tohoto stanoviska pak pokračuje: Snad šlechta v Čechách se vzdala tvoření lati- fundií, snad chce zrušit fideikomisy, snad »ne- zaokrouhlují« tam velkostatky a jejich honební revíry statky selskými, snad nejsou v Čechách velkostatkáři, kteří mají továrny a jsou vlastně kapitalisty, aspoň mnohem víc než hospodáři. V Čechách patrně velkostatkářské hospodářství živí mnohem více lidí a k tomu lidí samo- statných, než selské statky střední velikosti. Nebo snad už dokonce dělí šlechta česká po- příkladě uherského hrab. Schönborna s vé statky a dává je v nájem nebo za- prodáváje rodinám selským, aby si položily základy trvalého, klid- ného života? V Čechách patrně šlechta není k rolníku v takovém poměru, jako továr- níci k řemeslníkům. Ate takové otázky stranou. Víme, že hospodářský poměr šlech ty k rolnictvu je v Čechách právě ta- kový, jako na Moravě. Hospodár- ské poměry dělí oba tyto stavy o sebe . .
Posl Svozil Šťastný Schönborn Čechy Morava Alfa
21 article
Statky střední velikosti živí předně mnohem více rodin, které je obdělávají a pak proto, že i na trh dávají poměrně mnohem více. Po- rovnávat tuto snahu s komunistickým dělením — to může jenom prašpatný znalec otázky rolnické. Jde tu přece, jak snad ví také pan Alfons Šťastný, o ponenáhlé zakoupení velkostatků a n o rozebrání. Jde tu jen o další článek v řetězu rozvoje selského stavu. Ví snad pan Šťastný, že byly doby, kdy sedláci neměli půdy vlastní, kdy půda (aspoň na mnoze) patřila pánu. To bylo zlé. Zavedlo se tedy právo nákupní. Za pevné platy dostal sedlák statek v dědičné uživání. Ale musil konat roboty. — Roboty byly majetkem panstva — bičem na lid — vykou- pily se. Ale šlechtická latifundie zůstala. A přes to, že vynalezeno už tolik strojů, vidí se, že polní hospodářství jediné žádá více lidí než strojů a že jen v menším provozováno dá za našich poměrův u nás mnohem větší výtéžek. Spěje-li se jinde ke hromadění kapitálu a k pro- vozování živnosti ve velkém, děje se v polním hospodářství pravý opak — v zemích ovšem hustěji zalidněných. Nuže, pak je třeba způ- sobem rovně zákonitým odstraniti i nynější pře-
Alfons
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Kladivem a pérem. K jubileu Adama Staszezyka, po ského spisovatele z lidu. V Krakově, v srpnu. Minulých dnů odbyla se v krakovském lidovém divadle dojemná slavnost. Oslavovalitu pětadvacetiletou spisovatelskou činnost jistě ori ginálního autora svého rodu, jenž denním povo- láním vlastně vázán je k dílně — zámečnické. Adam Staszezy k narodil se r. 1852 v Krakově a z vůle rodičů a vlastní náklonnost věnoval se řemeslu zámečnickému. Leč jiné ještě talenty rozněcovaly mladistvou hlavu. Z rytmického buchotu kladiv do žhavého železa, v oblacích kousavého dýmu, valícího se z roz- pálené výhně honily se v mladistvé hlavě bujné stvůry obraznosti, vznikaly k ušlechtilému plá- polu vlastenecké vášně a uzrávaly šlechetné myšlenky. Co přátelé a tovaryší jinochovi za chvíle prázdně odevzdávali se nevázané krato chvíli nebo linému odpočinku, Adam sedal k psa- eímu stolku a na papír přenášel, co se mu div- ného a nepokojného přes den vyrojilo v hlavě. Plli i skutečným nadáním přivedl to časem nejen k uznání a obdivu širší polské veřejnosti, al i k opravdové originalitě svého druhu. Když jsem po jubilejní slavnosti v divadl navštívil oslavence, zastal jsem muže v pra- covním úboru, v zamaštěné do černa vestěa kabátci, v rozhalené bez límce košili, dýmajícího z krátké dýmčičky, kterou však přes můj ener- gický prolest rychle odkládal. Paní Staszczyková,
Kladivo Staszezyk Staszeza Adam Staszczyková Krakov lidový divadlo
23 article
příjemná panička plných forem, zaměstnána byla při mém příchodu vylupováním hrachových lusků. Po srdečném uvítání nabídnut hostu nezbytný poczestunek — sklínka vodky — a zapředen přátelský rozhovor. Vyměněny obvyklé zdvořilostní otázky odpovědi. — Jak se má pán? Jak strávil památny den? Co právě robí ? Co robí? To je zajímavé. Hádal jsem, ž byl právě u měchu či kovadliny. Chyba lávky Podivná věe Byl zabrán dokončováním tušové kresby kterou byl přislíbil pro album Sienkiewiezovo. neboť mistr od výhně je v prázdné chvíli nejen spisovatelem, ale také dovedným malířem. Kresb představovala polského kováře, jenž kuje n meči královském. Vedle kovadla připraveny jsou k opravě i krunýř, rukavice a holeně. V pozadí, jaksi v mlze, voják ruský s napřaženou rukou k zabrání těchto polských zbraní. Na bodáku vojínovy pušky navlečena koruna polská. Nad výjevem vznáší se Polonie, žehnající práci ře- meslníka-vlastence. Jak viděti, tendence náčrtku ne právě bra trsky slovanská, ale hledíme tu na umělce se zřetele užšího jeho prostředí společenského. Pr- měrnému intelligentu polskému vlivem literatury i společenských styků připadá ještě dnes dosti těžko vymaniti se z běžného předsudku. Naskytla se pak příležitost poznati bliže i práce modelérské, uměleckého samouka,“ kresbu Madony — provedenou velmi dovedně, ba vzletně. Člověk Adam Staszczyk je vskutku podivuhodný zjev. Odloživ kladivo, chápe se péra. Učiněný polský Hans Sachs! Či t
Polonius Staszczyk Sachs Sienkiewiezův
24 article
špatné porovnání? U porovnání s pracemiji ných autorů polských možno tvrditi, že Staszezyk ve svých spisech lidového slohu předčil Anezyceva. I jako autoru prostonárodních her divadelních s pozadím patriotickým náleží mu plné uznání. Staszczyk je svého druhu typ, řemeslní obratný, pracujíeí, vzdělanec osvícený, sledující s ohnivým zájmem široký obor současných vě- domostí, pracuje ve dne při své výhni, večer usedaje k psacímu stolku, prsa rozhalená, ru- kávy podhrnuté, v trepkách, odkládaje pilně archy papíru, naplněné svými úpravnou formou vyhraněnými fantasiemi. Také horlivým ochotníkem je Adam Staszezyk. Jako mladý tovaryš zámečnický vy- stupoval na ochotnickém jevišti s přátel z nichž mnozí stkvějí se dnes jako přední hvězdy na obzoru polského divadelnictví : Žel- zowski, Lentowski bývali jeho soudruhy-ochotníky.
Staszezyk
25 article
Tehdy pracoval Staszczyk v dílně zámečnické p. Šimona Šlivinského, otce manželky zname- nitého dramatika polského Balucké ho Jako mladík, r. 1875 přeložil hru »D w przyjaciele« (Zwei Freunde und ein Rock). Tři leta později, v r. 1878, ohlásil se na jevišti krakovském, poprvé jako samostatný autor s dramatem »Noc svatojanská«. Hra byla velmi příznivě přijata a dobylasi záhy všech jevišť polských. Obsahem má pověst lidovou o čarovné moci dne sv. Jana kř., kdy o půlnoci otvírají se poklady země a zlý duch nabývá moci nad pokolením lidským. Básník těží obratně z pověry lidu ve prospěchu i smyslu moderního pokroku. Kus sehrán i za přiležitosti jubilejní slavnosti dne 11. srpna t.r.
Šlivinský svatý kř Zwei Freund und SF rock
26 article
při přeplněném divadle. R. 1880 napsa Staszczyk »Bledne ogniki« (Bludičky), kde alegoricky užito přírodního zjevu k osvětlení života sedláka, hráče a pijáka, který se vzpa- matuje k lepšímu poznání, až kdy mu žid prodal chalupu i svaté obrazy. Roku 1881 vyšla »Wiara, nadziej i milošé«, jež vítězně přešla všechny scěny polské. Roku 1884 následovalo drama »D zie- dzictwo Orlów« ve 4 jednáních. Autor pokouší se v něm smířiti ideu selskou s mě- šťanskou. Hráno s úspěchem v Krakově v Po- znani i ve Varšavě. V roce 1890 objevil se na jevíšti obrázek »O statni fant« s motivem lásky civiliso- vaného žida s katoličkou, která přichází do banky zastaviti poslední svůj cenný předmět, zlatý křížek. — Roku 1891 objevil se zname- nitý obraz historický »X. Pavilon« osnovaný na episodě z r. 1864. Roku 1894 vzniklo patriotické drama dě- jepisné: »Kosciuszko w Petersbu rg u« líčící setkání Kosciuszky s carem Pavlem a osvo- bození 20 tisíc zajatců z tvrze Petropavlovské. V témže roku 1894 vystaven na scéně pohnutý obraz »Noc w Belvederze«, jenž dosu náleží k přitažlivým kusům polského repertoiru. Založen je na momentě ze dne 29. listopadu 1830, kdy povstalci polšti vyhánějí vel, knížete Konstantina z letohrádku Belvederu. Roku 1896 vyšli »Filareci«. Děj z časů Ad. Mickiewicza. Motivem láska básníkova ke krásné Marylle a hromadné zatknutí studentů university wilenské. Zde poprvé předveden dra- maticky neznámý dosud milostný poměr , polského krále plsní.
Kosciuszko Pavel Konstantinos Krakov Varšava letohrádek Belveder Ada
27 article
Roku 1898 napsal Staszezyk veršované libretto »Na Bilanachs, jednoaktovka, která však dosud nenašedši svého hudebníka ve stolku autora odpočívá. Poslední Slaszezykova dokončená práce jsou v r. 1899 napsaní »Górnicy« (Hornici). Za- mílované dílko autorovy musy. Básník sámje považuje za nejlepší svou fantasii, čerpanou z života podzemních dělníků věličských, prochvěnou množstvím plaménků symbolických, vybájených duchů, víl, skritků i oživlých mrtvol zasypaných druhů. Hru tuto, šíře lidského obzoru, práhne autor dostati do širšího světa, na větší jeviště slovanská, nejraději na pražské, kdyby se na- lezl překladatel, znalý ducha i života dělníků dolařských. Rozepsánu má pan Adam jednosktovou vlasteneckou hru veršem, kterou doufá ještě tohoto roku skončiti. Sympalický básník samouk dočkal se v plné síle své tvořivosti čestného jubilea svéhoa polská spisba lidová naděje se do něho ješt mnohé zdárné práce. Slaší ještě zminiti se o zajímavém denníku spisovatele, jenž obsa- huje veršované dojmy životní ze všech dob života, jejž autor pomalu připravuje k tisku. Širší známosti nabyly jeho básné »Alma Mater« i »Madonna«. Nalezne-li se schopný překladatel český pro jeho »Horníky«? Bylo by nejvroucnějším přáním pobratimského básníka, opravdovým snem jeho života, spatřiti své »Horniky « na velkém jevišti pražském. Dojde-li sen svého vyplnění?
Hornik jednosktová Mater Madonna