2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. září 1904.
5
article
než které se vinnou stala ruská diplomacie,
kdyby Evropa se spoléhala, že zůstane zase
v bezpečí od asijského nepřítele v případě, že
by mu Rusko neodolalo, a že záda Ruska
vždycky budou dosti široká, aby byla celé
Evropě záštitou od Asie. Nebezpečí hrozí z Ja-
ponska Evropanům ne jako národům, daleko n
západě za Rusy bydlícím, nýbrž jako cizincům,
rozšířivším v Asii své panství na úkor národů
tamních. Rusko větším svým prostranstvím, ale
poměrně malým počtem svého obyvatelstva patří
mezi státy asijské. Není vyloučeno, že Rusko
Japonsko jednoho krásného dne si porozumějí
a dohodnou se o svých společných zájmech.
Ale jiné státy evropské vždycky budou Asiatům
pouze dobyvateli a uchvateli.
Dopisovatel »Tempsu« z Tokia nepřestává
po celou dobu války Francii a ostatní Evropu
upozorňovati na japonské nebezpečí. Činíto
vytrvale přes to, že mu z té odvahy vzcházejí
konflikty s japonskými úřady. S jeho strany je
zapotřebí nemalé odvahy, aby takovým spůso-
bem k Evropě mluvil. Stupeň odvahy je tu
známkou hlubokosti přesvědčení.
V jednom ze svých posledních dopisů
zmíněný publicista dokazuje, že Japonsko může
se držeti jen jako stát vojenský, jen stálým
bojem a výbojem. Vojna, praví, je Japonsku
»národní živností«. Appetyty jeho jsou
ohromné a my Evropané, zde žijící, dobře
víme, že Japonsko nebude dělati s Francií nebo
jiným evropským státem méně ceremonií nežli
s Ruskem. Francie vlastně musí děkovati šťastné
náhodě, že bouře nerozzuřila se nad její hla-
vou, nýbrž nad jejím spojencem Ruska. Ale
netajme si, praví dopisovatel: japonským hlav-
ním štábem už je vypracován plán vtržení do
Indo Číny, zaplavené japonskými špehouny
Siam je přeplněn převlečenými japonskými dů-
stojníky a vojáky a v jihočínských provinciíeh
číle pracují japonští emissaři, hlásající revoluci.
Evropan
Ruska
Asiat
Temps
Evropa
Rusko
Asie
Japonsko
Tokio
Francie
Čína
Siam
6
article
Bojovnost japonská nemůže zůstati bez
účinku na mírumilovné Rusko, jakž vidno nej-
prve z energie, kterou ve válce osvědčuje car
Mikuláš, jenž byl Japonci nemilosrdně vybur-
cován ze svých krásných snů o věčném míru
u mezinárodních soudech. Toho car Mikuláš
nikdy nezapomene a nezapomene ani ruský
národ, že Japonci k idealným ruským snahám
o mírném řešení mezinárodních sporů odezvali
se mezinárodním zákeřnictvím. Jako Rus věčně
bude pamatovati berlínského kongresu, tak se
mu navždy do paměti i do srdce vryje, kterak
Japonci zahájili tuto válku. Obojí zkušenost
zanechá nevyhladitelné stopy v ruské národní
povaze.
Je-li Japonsko vojenským státem, stanes
jím i Rusko.
Jak se události ve východní Asii odrážej
na ruských myslích, vidno ze všech ruských
listů, ve kterých se rusky eíti. K tomu, co již
dřive námi uvedeno, dodáváme hlas »Moskev-
ských Vědomostí«, jež píší v článku »Staňme
se vojíny!« takto: Aby naše okrajiny byly tak
pevně zabezpečeny od nepřátelského napadení,
jako Baltický kraj nebo Finský záliv, k tomu
je nám zapotřebí dvojího: 1. musíme rozmno-
žiti svou armádu a sesiliti své loďstvo, a 2.
Japonec
Mikuláš
Rus
Rusko
Mikuláš
Japonsko
Asie
Moskva
7
article
musíme se státi bojovnějšími. Je to nevyhnu-
telno, chceme-li hráti úlohu, klerá přísluší státu
mající 135millionové obyvatelstvo, jež obývá
pětinu povrehu zeměkoule. Jestliže Německo
při 58 millionech obyvatelstva má 219 millionu
vojska, musíme my míti šest a půl
millionu vojínů. Při takovém množství
vojska byli bychom bezpečni všude na hrani-
eích, ale i proti všem koalicím, a to by nám
také zjednalo v celém světě ten respekt, na
který máme právo. Ale pouhého rozmnožení
vojska nebylo by dosti, kdybychom se nestali
zároveň bojovnějšími. Osvojme si chutě milita-
rism od svých sousedů na západě i východě,
od Němců i Japonců. My jsme chrabří, ale
passivně. Ovšem, to platí o massách vojska,
nikoli o důstojníeích našich. Důstojníci ruští se
vyznamenávají i aktivnou chrabrosti, ale vojín
náš, s malými výjimkami, má chrabrost pouze
passivnou. Passivná chrabrost dává člověku
schopnost vrhati se v nebezpečí smrti a oběto-
vati svůj život za vlasť, národ, víru, ale přeee
vždycky rozmýšlí o životě a smrti a dává před-
nost živolu. Naproti tomu člověk, vyznamená-
vající se aktivnou chrabrostí, nerozvažuje mnoho
o svých povinnostech a cílech, ale všecek je
proniknut pevnou vůlí zvílěziti. A tuto aktivnou
ehrabrost v našem národě musíme vypěstovati.
O vypěstování aktivné chrabrosti Rusů
přičiňují se Japonci.
Němec
Japonec
Rus
Německo
západ
8
article
Bitva v dalinském průsmyku.
Dne 20. t. m. udála se bitva v dalinském
průsmyku, o niž japonské a anglieké zprávy
učinily pouze stydlivou zmínku. Podrobněji o ni
telegrafuje zpravodaj »Rusi«, pan Orlovec: Dne
19. září večer naši zvědové donesli, že za prů-
smykem pozorovali silné pohyby Japonců. Ihned
učiněna opatření. Nazejtří ráno Japonci začali
nastupovati hustými kolonami na dalinský prů-
smyk. Naši je pustili k sobě na blízko, načež
dali do nich několik salv a přešli v protiataku.
Japonci se obrátili a utíkali, zahazu-
jíce pušky, sumky, padajíce pod
údery naší jízdy, jež je pronásledo-
vala. Po nedlouhé přestávce Japonci, obdr-
ževše posily, znova se na nás vrhli a chtěli
obchvátiti naše boky, mezi tím co hlavní útok
činili na střed našeho voje. Ale i tento útok
byl odražen a naše jízda znova proná
sledovala nepřítele. Ukořistili jsme 200
pušek a vzali mnoho zajatců.
Rus
Japonec
9
article
Telegrar
Telegrar
Německý prine v Japousku.
Z Londýna, 27. (C.-B.) Prine Karel Ho-
henzollernský byl přijat, jak sděluje se »Stan-
dardu« z Tokia, včera císařem a císařovnou
Prine posnídal pak ve společnosti eísařských
princů, nejstarších státníků a ministrů. Cisar
princi návštěvu oplatil.
Z Londýna, 27. září. (C.B.) »Daily Tele
graph« praví: Návštěvě prince Karla Antonina
Hohenzollernského u dvora císaře japonského
musí se přikládati význam; jméno princovo
svědčí, že eísař Vilém II., zvoliv jej, hodlá
vzdáti poetu mikadovi. Návštěvou má se dáti
na jevo, že císař Vilém hodlá pěstovati dobré
styky s císařem japonským. Německo jest
ovšem nakloněno Rusku jako Anglie Japonsku,
ale přátelství s touto moci není spojeno s ne
dostatkem dobré vůle osobní jiné mocnosti.
Anglie přes přátelství s Japonskem uvílá ra-
dostně lepší poměr k Rusku. Taktní zástupce
může vykonati často četné a dobré služby, jak
potvrzuje návštěva prince Jindřicha v Americe.
Kdyby Japonci bývali vůbec znepokojeni německo-
ruským sblížením, nyní seznají, že německé
přátelství s Ruskem nemá účel vyloučiti přátel-
ský poměr s Japonskem. V tomto příkladu dobré
politiky a zdvořilosti anglické listy nebudou ne-
pochybně spatřovati již znamení německé per-
fidnosti. Bylo by vůbec dobře, kdyby výměna
tvrdých slov a nelichotivých označení přestala.
Cisar
Antoninus
Vilém II
Vilém
Japonec
Londýn
Tokio
Německo
Japonsko
Anglie
Rusko
eísařský princ
Karel ho
Daily Tela
Jindřich v amerika
10
article
Nedá-li Německo svému ruskému příteli k dispo-
sici svůj meč, nýbrž jen své pomůcky, týká se
to jen válčících stran. Japonské časopisy, jak
se zdá, si nestěžovaly, proto neutrální časopisy
neměly by se míchati do věci, do níž jim nie
není. List praví: Musí se opakovati ještě jed-
nou, že již v tomto velikém souboji na dalekém
Východě mezi Anglií a Německem není sporu
a žádné příčiny k němu. Poruší-li neutráln
státy neutralitu, smějí jen válčící strany stížnos
podati.
Z Tokia, 27. září. (»Reuter«.) Císař je
dnes ze svého paláce do šibského odvětiti ná-
vštěvu prince Karla Antonína. Dnes večer bude
ve vyslanecké budově na princovu poctu ho-
stina, jíž zúčastní se členové kabinetu, generá-
lové a admirálové i starší státníci. Japonei
prokazují princi velké pocty. Tento nastoup
záhy 4denní okružní cestu a potom odebere se
k polní armádě japonské.
Operace v Mandžursku.
Z Londýna, 27. září. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« sděluje se z hlavního stanu generála
Oku, že Japonci neukořistili žádné lokomotivy
a musili železniční vozy táhnouti. Po dráze mezi
Dalným a Kaipinem lze již jezditi.
Z Londýna, 27. září. (C.-B.) »Daily Tele-
graphu« sděluje se z Ljaojanu: Japonci do-
byli dolů jantajských. Rusov
kladli jen malý odpor. Stroje byly zni-
čeny. Ústup Rusů do Tenlinu byl dle japonské
zprávy zastaven.
Tvrdí se, že Francouzi dodali Rusům z Tjen
cinu a Hsinmintinu různé zásoby.
Doprava ruských zásilek do Man-
džurska obnovenn.
Z Oděssy, 27. září. (C.-B.) Doprava sou
kromého zboží pro Sibiř a Mandžursko, jež ležt
zde od 29. července, počala dnes. Zboží skládá
se nejvíce z potravin.
Karel Antonín
Japonec
Rusov
Rus
Francouz
Německo
Anglie
Tokio
Mandžursko
Londýn
Man
Sibiř
Reuter
Reuterův kancelář
Daily Tela
Oděssy
11
article
Zimní válčení.
Z Mukdenu, 27. záři. (»Reuter«.) Zdese
pochybuje o možnosti války v zimě. Čiňané ne-
mohli sklízeti obilniny. Čině bude nesnadno opa-
třiti dostatečně zásoby obyvatelstvu.
Ruské loďstvo černomořské.
Z Cařihradu, 27. září. (»Neue Fr. Presse«.)
Anglické vyslanectvo dovědělo se, že ruské
lodstvo černomořské v noci ze Sevastopolu vy
plulo na neurčité místo. Zpravilo o tom ihned
Portu. Sultán svolal mimořádnou ministerskou
radu, ze které poslány neprodleně telegramydo
všech přístavů tureckých na Černém moři
s rozkazem, aby poslaly ihnod do Cařihradu
zprávu, jakmile by loďstvo to shledly. Vzhledem
k tomu, že mezi Ruskem a Tureckem nen
právě neshody, vzbudilo vyplutí loďstva podiv
Dobrá známka o situaci v Port
Arturu.
w. Z Londýna, 27. září. O zápaseci
u Port Arturu docházejí zprávy, jež se na vzá
jem vylučují. Jisto však jest, že situace
Rusů je dobrá, protože loďstvo v port-
arturském přístavu se zdržuje a od-
plouti se nepokouší. Při tom třeba po
dotknouti, že admirál Virenius má rozkaz
ihned přístav opustiti pokud možno spojiti se
s vladivostockým loďstvem, kdyby loďstvu jaké
koli nebezpečí hrozilo.
Tendenění zprávy Japonců o Port
Arturu. Jích finance.
R. Z Pařiže, 27. září. »M ati n u« se
sděluje, že Japonci zastírají svou porážkua
ohlašují v Tokiu, že blokáda jest naprosto ne-
proniknutelná a že zprávy ruské blokádou pro-
niknouti nemohou, že útok Japonců na Pori
Artur byl toliko odložen pro velikou bouři
Příčina těchto japonských zpráv jest na snadé.
Artur
Rus
Virenius
Japonec
Mukden
Cařihrad
Francie . Presse
Sevastopol
Rusko
Turecko
Londýn
Tokio
Reuter
Pařiže
12
article
Papírových peněz obíhá nesmírné
množství. Počet těchto peněz, vydaných
státem, stoupl poslední dobu o 21 mill. yenů,
z nichž 19 millionů koluje v Mandžursku
Koreji.
Naproti tomu telegrafuje se z Londýna, že
japonský finanční zástupce úřadně ohlásil, že
zásoba zlata v Japonsku v nynější době je vělší
než při vypuknutí války a že pro nejbližš
dobu se neprojektuje žádná půjčka. Po pádu
Port Arturu prý japonské papíry stoupnou. Žne
rýže, ječmena, pšenice i hedvábí jsou letos vý
tečné. 70 proc. výdajů válečných zůstává v zemi.
Lze proto soudit, že i po celý rok 1905
Japonsko povede válku bez finančních potíží
Také nově objevené doly zlaté jsou prý velmi
nadějné.
Zásilka zimních odévů pro vojsko.
Z Petrohradu, 27. září. Náhlý příchod le
tošní zimy urychlil zásilky zimních oděvů pro
vojsko na bojiště. Intendantura po celé léto pra-
covala intensivně. Na bojiště již odesláno
478.000 kusů hotového obleku: poloplášťů
čepic, rukavic a plstěných bot. Za 3 neděle
bude všecko na místě. Nové zásoby se opa-
Opatření ruská na řece Chunu.
Z Tokia, 27. září. („Zeit“.) Rusové jsou
odhodláni setrvati v Mukdenu. Na pravém břehu
řeky Chun stavi se silná opevnění. Přes řeku
jsou položeny tři mosty, které jsou na obou
koncích opevněním chráněny.
Číňané z Vladivostoku prchají.
Z Potrohradu, 27. září. Z Vladivostoku se
oznamuje, že je mezi Číňany rozšířena pověst.
že japonská armáda co nevidět objeví se před
Vladivostokem. Ježto Číňané bývají pravidelně
debře o všem napřed zpraveni a nyní své ob-
chody na rychlo uzavírají a město opouštějí
uvažuje se zde vážně o této pověsti.
třují.
Artur
Rus
Číňan
Korea
Londýn
Japonsko
Petrohrad
Chun
Tokio
Mukden
Vladivostok
Potrohrad
13
article
Generál Dragomirov.
Generál Dragomirov.
Z Petrohradu, 27. září. Zdravotní stav ge-
nerála Dragomirova se zlepšil. Nemůže dosud
vyjeti koňmo, ale chce se příští středy povozem
zúčastniti přehlídky, již ear koná v Kišiněvě
Na doklad přízně, jaké požívá a váhy, jaká se
mu přikládá v otázkách vojenských, budiž uve-
deno, že jeho žák, kterého si nejvíce oblíbil,
totiž generál Rustký, byl jmenován chefem
generálního štábu armády Grippenbergovy (nově
zřízené druhé to armády východoasijské.)
Boj na moři.
Z Charbina, 27. září. (Rus. Tel. Ag.) Dl
zpráv ze Sachalina slyšeli tam v noci na 26. zářo
od předhoří Anivy dělostřelbu. Sveden nejspíše
boj na moři.
Minonosky pro Rusko (7).
Z Nového Yorku, 27. září. (»Frankfurten
Ztg.«) Nironova loděnice staví 10 minonosek —
nejspíš pro Rusko — jež mohou odeslati se po
částech.
Anglický strach před porušováním
neutrality.
Z Kolína n. R., 27. září. »Kölnische Ztg.
oznamuje z Madridu: Z dobře zpraveného pra-
mene se ujišťuje, že španělská vláda zapověděla,
aby na ruský parník »Terek« dodáno bylo uhll.
Učinila tak po rozmluvě anglického zástupce se
španělským ministrem zahraničních záležitosti.
Anglický zástupce upozornil ho, že by zásobování
»Tereku« bylo porušováním neutrality a vyvolalo
by v Anglii nepokoj. (»Reuterova kancelář« celou
tu zprávu popírá. Pozn. red.)
Ruské zálohy.
Z Batumu, 27. září. (C.-B.) Parník dobro
volného loďstva »Saratov« zahájil transport zá-
ložníků vojenského okruhu kavkazského.
Malá hybnost japonské jízdy.
Z Berlína, 27. září. Japonšti generálové
nařizují, aby se jízda cvičila pilně za účelem
dosažení větší hbitosti.
Dragomirovo
Rustký
Nironův
Kölnisch Ztg
Reuterův
Petrohrad
Kišiněv
Rus
Sachalina
Rusko
Nový York
Kolín
Madrid
Terek
Anglie
Saratov
Berlín
Grippenbergův
Charbina
Frankfurten Ztg
Batum
14
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 2.)
V Brně, 27. září 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Dnešní schůze měla ráz formální. Provedla volby
sněmovních odborů a jejich ustavení. Pak vyřídila
celou řadu pilných návrhůnouzových, ktere
vesměs po odůvodnění přikázány byly odboru fi-
naněnímu
Posl. dr. Stránský a soudr. podali pilný ná-
vrh na změnu zemského volebního řádu
na zásadách všeobecného práva hlaso-
vacího následujícího znění:
Stálý výbor pro změnu volebního řádu se vy-
zývá, aby ještě v tomto zasedání předložil osnovu
nového volebníh. řádu pro sněm moravský, v níž
šetřeno budiž následujících zásad;
1. Poslance na sněm moravský voliti oprávněn
jest každý svěprávný občan rakouský
který v době vypsání volby na Moravě bydlí, 24. rok
věku svého dovršil, obecní školu navštěvoval a z práva
volebního vyloučen není
2. Aktivního práva volebního zbaveni jsou: a) kde
pod poručnictvím neb opatrovnictvím se nalezají; b
na jichž jmění konkurs uvalen jest, pokud konkursní
řízení trvá; c) kdo pro nějaký zločin neb pro pře-
stupek krádeže, zpronevěření neb podvodu odsouzeni
byli, pokud následky odsouzení toho dle zákona ze
dne 15. listopadu 1867 č. 131 ř. z. nepominuly.
3. Osoby náležející stavu vojenskému nesmí vo-
lební právo vykonávati, pokud v aktivní službě vo-
jenské jsou.
4. Každý volič vykonává právo své osobně jen
v jednom volebním okresu a sice v onom, ve kterém
bydlí v době volby.
5. Morava roztřídí se na 100 volebních okresů
z nichž každý nejméně 18.000 a nejvíce 25.000 oby-
vatelů obsahovali má. Při roztřídění tom budiž poku
možno k tomu hleděno, by každý volební okres
obydlen byl obyvatelstvem jedné národnost
náležejícím.
Posl
doktor
Stránský
Brno
Morava
15
article
6. Volba koná se v jednollivých místních obcích
v celé zemi v jeden den a sice v neděli.
7. Volba děje se tajně lístky hlasovacími. Návrh
tento budiž projednán se všemi zkratkami v § 35. jedn
žádu přípustnými.
Interpellace podali: posl. P. Ševčík, Poko-
ný a Beneš k zemskému hejtmanovi stran nešetření
práv jazyka českého při schůzi honebního výboru
dne 9. září 1904 ryt. Mannerem a posl. dr. Hru-
ban a soudr. stran zřízení pobočky při IV. třídě česko
obecné školy v Olomouci.
Konec schůze o 1 hod. 25 min. odpol. Příšt-
schůze zejtra o 10. hod. dopol.
Slezský sně m.
—n— V Opavě, 26. září
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání, 4. sch ůze dne 26. září 1904.)
Posl. Karel Türk zalekl se svého hrdinství z po-
slední schůze. Dotkl se šlechty a obsazování míst ve
státní správě, zvláště u politických úřadů ve Slezsku.
různými neschopnými protekčními dětmi. Bez hene-
volence bar. Zdeňka Sedlnického a hr. Larische by
to dopadalo s německou nadvládou ve Slezsku velice
smutně a radikální p. Türk a jeho neméně rozhodní
soudruhové, kteří návrh podepsali, lekli se. Na dvě
fronty proti Slovanům a šlechtě byli by slabí a proto
couvli. Na začátku schůze odvolal K. Türk poslední
odstavec o neschopné modré krvi a pak to šlo hladce.
P Ševčík
Beneš
Manner
Posl
Türk
Zdeňka sedlnický
Larisch
Slovan
Interpellace
Poko
Opava
Slezsko
český obecný škola v Olomouc
16
article
Proti Čechům a Polákům dnes velkostatek s radikály
jde v jedné řadě, v tom mezi Zdeňkem Sedlnickým
a Kudlichem nebo Tůrkem není rozdílu. Odůvodňuje
svůj návrh, posl. Türk uvedl, že mu bylo vyloženo.
že poslovaňování nemá s protežováním šlechty nie
společného a spojení obou věcí nebylo by logli cké
Německá přání nebyla ve sněmu nikdy správně tlu-
močena, pravil dále, a byl vždy zdržován, aby je ve
sněmu uvedl. Ač loni byla povodeň, Slované předná-
šeli své stížnosti, zvláště posl. dr. Stratil svou inter-
pellací o nedostatku slovanských učitelů ve Slezsku
a posl. dr. Michejda svou řečí, přednesenou v poslední
schůzi loňského zasedání. Slavisování úřadnictva pro-
vádl se zvláštním úsilím v čistě německém území
Čecho
Polák
Zdeněk
Kudlich
Tůrk
Slovan
doktor
Stratil
Michejda
Slezsko
17
article
V bruntálském okresu je 99% Němců, za to 25 % če-
ských a 8% polských, ve frývaldovském 28.7% če
ských a 1.75% polských úřadníků při 99 % německého
obyvatelstva, v krnovském při 95% Němců skorem
33% českých úřadníků. Na jednollivých železničních
stanicích jsou v obcích čistě německých jen čeští úřad-
níci neb jsou němečtí v menšině. Na stanici krnovské
ze 148 úřadníků je 49 Slovanů, podobně i 32 sluhů
stálých a velká řada provisorních. Kolik tu Němců
připraveno je o chléb, volal p. posl. Türk. U jiných
státních úřadů prý to tak zlé není, ač i tam poslova-
ňování dělá velké pokroky; nepříznivé poměry jsou
pro Němce u pošty. Tak v Krnově mluví se na pošt
více česky než německy mezi úřadnictvem, v Bílsku
je dobře třetina úřadnictva slovanská a jen v Opavě
jsou poměry trochu lepší. Na německých stanicích
mají jen české jízdní řády. Je to maličkost. Slované
si jich však ve Slezsku všímají, poněvadž jim není
neznámo, že z maličkostí povstávají velké věci. V ná-
rodním zápasu není vůbec nepatrných, nedůležitých
věcí. Slovanští úřadníci v německých městech na roz
díl od německých ve slov. městech, kde to trochu jde.
hned zřídí Besedu, stanou se krystalisačním bodem
a přivádějí za sebou své krajany, stanou se novou
slovanskou kolonisací.
Němec
Slovan
Krnov
Bílsko
Opava
Slezsko
Slovan
18
article
Pak rozhovořil se o Přemyslovcích, zvláště o Př
myslu Olakaru II., ti že Němcům méně škodili než
pozdější němečtí králové, kteří v Čechách vládli. Ně-
mecká města byla vždy německou državou, jsou sídlem
německé kultury, práce, živnostenské pilnosti a musl
zůstat nedotknuta, ačkoliv některá, jako Těšín se ztrá-
cejí. Pak přešel Türk na parallelky, které přišly jako
blesk z jasného nebe; lid projevil svůj odpor. Mezi
Němci není žádných exaltados, lituje toho. (Smích
u slov. poslaneň.) Hned na to octl se v husitských vál-
kách, kdy Žižka Němce pálil, čtvrtil, věšel, paku
vnitřní kolonisace Markomanů a Kvádě, poukazova
na německý původ dra. Riegra a dra. Grégra, př
čemž ho zemský hejíman hr. Larisch přerušíl, že dr
Grégr nemá vskutku nic společného s poštovním nel
železničním ředitelstvím. Posl. Türk pak rychle skon-
čil. Němci mají důvody, aby se nebránili diplomaticky.
nýbrž po německém mravu. Na stát se nesmí spoleh-
nout, ten je nechrání, nýbrž jich národní protivníky.
V rakouských rozhodujících kruzích panuje směr, kte-
rý snaží se potichu, aby Němci volně zmizeli z Rakou-
ska, by se tolo mohlo přeměniti v čistě slovanskýa
katolický stát. Obává se, že tato nová idea Rakouska
bude jeho záhubou, poněvadž Češi nemají dar státo-
tvorný, jak svým na německé říši závislým státem
dokázali. Návrhem svým chce spravedlnost Němcům
kteří nechtějí Slovany znásilňovat, ale nestrpí, aby
zasahovali do německého území.
Reč Tůrkovu slovanští poslanci provázeli vý
směchem a různými poznámkami. Návrh byl všemí
hlasy proti oněm slovanských poslanců přikázán vý
boru pro záležilosti právní a politické.
Němec
Žižek
Markoman
Riegr
Grégr
Larisch
Posl
Čech
Tůrkův
Čechy
Těšín
Rakousko
Slovan
Olakar II
19
article
Šestnáct předmělů jednacího pořadu bylo jinal
hladce vyřízeno. Náhradníkem člena zemského vý-
boru za kurii velkostatkářskou zvolen byl místo ze-
mřelého bar. Arnošta Sedlnického Rob. šl. Bayer
povolena subvence na stavbu okr. silnice z V. Kloko-
čova do Vítkova obnosem 7600 K, zřízeno další zem-
ské stipendium na lihovarnické škole v Pra z
pro slezské příslušníky ohnosem 600 K, poněvadžo
jediné, loni zřízené, přihlásilo se 8 uchazečů, ústřed-
nímu říšskému svazu hospodálských družstev a spole-
čenstev ve Vídni povolena zemská podpora 1200 K
ročně po pět let (členem jsou oba slezské svazy, český
v Opavě s 55 členy a německý v Bílsku se 152, k ně-
muž i polský patří), slezskému subvenčnímu komitétu
povolen režijní příspěvek ročních 4000 K po pět let
pro letešek povoleny hospodářským společnostem pod-
pory a to Ústřední hosp. společnosti pro české kraje
2000 K na všeobecné účely a 800 K na zvelebení
chovu prasat, vídeňskému spolku rakouských národ-
ností, který loni ve Slezsku podporoval 27 obcí ob-
nosem 3910 K, povolena do odvolání roční podpora
200 K a schváleny účetní uzávěrky různých fondů
za rok 1903 a rozpočty fondu regulačního a zeměděl-
ského na rok 1905. Poslední vykazuje úhradu z po-
kut 300 K, z výnosu honebních listků 22.000 K
úroků 7350 K 76 h, ze splájek 14.420 K, spolu
44.100 K 76 h, ve vydáních podpor pro družstva
povodňovací a odvodňovací 1000 K, pro Raifteisenky
1000 K, na zhotovování plánů a rozpočtů 3300 K a na
půjčky pro drenážní společenstva 33.300 K.
Příští schůze koná se ve středu 28. září dopo
ledne.
Arnošt
Rob
Bayer
V Kloko
Vítkův
Vídeň
Opava
Bílsko
Slezsko
pro český kraj
spolek rakouský národ
Raifteisenka 1000 K
20
article
Z Lublaně, 27. září. (C. B.)
Krajinský sněm byl dnes zahájen proslo
vem zemského hejlmana Detely, jenž poukazovai
na hojně nahromaděný materiál, podotýkaje, že po
slanci mají dbát o jeho zpracování. Poukazoval na
nutnost dorozumění se stran a opravdové práce.
Zemský president bar. Hein pochvaloval vý
vody zemského hejtmana a dovolával se rozvahy
stran a vyslovil naději, že najde se pravá cesta, ve-
doucí přes protivy. Vláda stojí prý nepředpojatě na
proti všem stranám a on vynasnaží se a bude pod-
porovati všemožně sněmovní práce.
Posl. Susteršič podal pilný návrh na povo-
lení úvěru 140000 K k úlevě nouze a na žádost
k vládě, aby také ona přispěla.
Zemský president bar. Stein troufá, že sněm
bude podporovati zemskou vládu, aby dosáhla nou-
zového úvěru.
Posl. Tavčar pravil, že Šusteršič obnovuje
starou hru s pilnými návrhy. Své útoky ať si po-
nechá pro Vídeň a doráží tam na ústřední vládu.
Řečník prohlašuje jmenem své strany, že jest od-
hodlána k opravdové práci a učiní vše, čeho lřeba
ku prospěchu a blahu obyvatelstva. Řädnou cestou
k tomu je normální činnost sněmu. Nejprve musí s
povoliti prostředky a potom teprve odhlasují se vý-
daje. S tohoto stanoviště jeho strana bude hlasovati
proti pilnosti návrhu.
Posl, bar. S chwegel jmenem velkostalkářů o
volávaje se na loňské vývody, podal podobné pro
hlášení.
Pilnost Šusteršičova návrhu propadla.
Hein
Posl
Stein
Tavčar
Šusteršič
Šusteršičův
Lublaň
Vídeň
21
article
Potom čten samostatný návrh Šuste
šičův na změnu zemského a zemského volebního
řádu rozmnožením mandátů venkovských obcí a zří
zením IV. kurie. K tomu cíli buď zvolen výbor pro
volební opravu,
Před volbami výborovými poslanec Š usteršiě
prohlásil, že jeho strana se jich nezúčastní a žádný
z jejích členů nepřijme více nového mandátu. Příči-
nou toho jest jednání většiny, jež v minulém za-
sedání mařila všelikou práci ve výborech, jmenovitě
také volební opravu.
V tom nestala se žádná změna a jeho strana
vyvozuje pouze důsledky, ponechávajíc všecky výbo-
rové mandáty, avšak také zodpovědnost většiněa
omezí svou činnost sněmovními schůzemi.
Při volbách volily strany většiny do všech vý-
borů laké poslance katolicko národní strany, jimž
vyhraženo všude nejčetnější zastoupení.
Posl. bar. Sch wegel podotkl, že po volbě
každý poslanec je povinen přijmouti výborový man-
dát. Ať sněm vyřkne, že vývody Šusteršičovy pro ne-
přijetí volby do výboru nelze ospravedlnit.
Strany většiny vyslovily souhlas s tímto pro-
hlášením a schůze skončena.
Příští bude v pátek.
Z Vídně, 27. září. (C.- B.)
Štyrský sněm vykonal dnes volby výborů
jež se lined ustavily.
Po vyřízení jednacího pořadu členy dotazy
návrhy.
Posl. Schweiger a spol. dotazovali se místo
držitele po vinném clu v obchodní smlouvě s Italií
protože vinaři jsou znepokojeni různými pověstmi
té záležitosti; — Grösswang a spol. dotazoval
se zemského hejtmana po sporu jedné obce s Vídn
pro odvádění pitně vody; — Resel a spol. navrhl
zavésti obecné a přímě volební právo zemské.
Přiští schůze bude z ejtra.
Solnohradský sněm přikázal výborům
předložení zprávy.
Příští schůze bude v pátek.
Šust
Posl
bar
Štyrský
Schweiger
Vídeň
katolický národní strana
22
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Rozmluva s Körbrem o vlašské fakultě
právnické.
Z Vídně, 27. září. Ministerský předseda dr.
Körber rozmlouval s vídeňským redaktorem
„Tribuny“ a vyslovil se o vlašské právnické
fakultě inšprucké: „Jest politováníhodno, že
Vlachové nechtějí vyčkati, zda se provisorium,
vládou zavedené, osvědčí. Vláda nařízením, dnes
vyhlášeným, zajistila naprostou neodvislost vlaš-
ské fakultě v Inšpruku od německé university.
Vlachům může býti lhostejno, kde se samostatná
vlašská fakulta zřizuje. Vlachové by neměli býti
tak tvrdohlaví a trvati na svém požadavku zří-
zení vlašské university, nevyčkavše ani výsledku.
jaký bude míti provisorium, právě zavedené.
Není pravda, že vláda zmařila parlamentní vy-
řízení předlohy v příčině zřízení právnické fa-
kulty v Roveredě; naopak, vláda je odhodlána
jakmile parlament se stane dělným, nalehati na
to, aby se tato předloha vyřídila co nejdříve.“
Dr. Körber dodal: „Nevěřím, že dojdev
Inšpruku ke třenicím. Pro všechen případ však
radím Vlachům a prosím je, aby se nedali
strhnouti k nerozvážným činům a musím kon-
statovati, že vinu za výtržnosti v létě v Inšpruku
dlužno připsati po výtce Vlachům a jich provo-
katérům.
Změny v politické správě zemí.
Z Vídně, 27. září. Osobni změny ve vrchná
politické správě vévodství bukovinského a v Pří-
moří — místodržitel terstský hr. Goes půjde
do pense a jeho nástupcem stane se prine
IIohenlohe, který nahražen bude dvornim
radou ministerstva vnitra Bleilebenem —
budou vyhlášeny úřadně hned v prvních dnech
říjnových. Nynější zemský president bukovinský
Oktavian Regner ryt. z Bleilebenů odebere
se neprodleně na nové své působiště, poněvadž
10. října zahájen bude sněm bukovinský, na
kterém bude vládu zastupovati.
doktor
Körber
Vlach
Goes
IIohenloh
Oktavian Regner
Vídeň
Rovereda
23
article
Ze Srbska.
Srbsko
24
article
Sp. Z Bělehradu, 27. září. Bulharský
kníže telegramem vyslovil srdečný dík králi
Petru za skvělé a upřímné uvítání zvláštního
bulharského poselstva, s generálem Nikolajevem
v čele.
Zejtra ráno odebere se princezna Jele na
v průvodu králova tajemníka dra. Nenadoviče
do Italie na pozvání královny Jeleny.
V kanceláři královských řádů píše se ve-
liký úkaz o vyznamenání četných spiso-
vatelů, zástupeň vědy a umění, novinářů srb-
ských a slovanských.
„Samouprava“ prohlašuje vzhledem na
nepřetržité ubíjení Srbů v Turecku, že je
v tom nevinna bulharská vláda právě tak, jako
srbská; bulharská vláda nepodporuje již ko-
mitské čety a snaží se společně se Srbskem po-
máhati velmocem provésti reformy. Tlupy, které
znepokojují obyvatelstvo a ubíjejí Srby v Tu-
recku, jsou povahy loupežné, nebojují za svo-
bodu, nýbrž způsobují zmatky a připravují oby-
vatelstvo pro některou okupaci, což se jim alo
nepodaří.
Útisk až do — ztřešlěnosti.
Z Poznaně, 27. září. Polský list »Lech«
sděluje: Od velikonocí nebudou směti učitelé
škol obecných v Poznaňsku učiti již latinské
abecedě, poněvadž se děti touto — soukromě
učí polsky psáti a čísti.
Nikolajev
Nenadovič
Jelen
Srba
Lech
Bělehrad
Italia
Turecko
Srbsko
Poznaň
Poznaňsko
25
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 27. září. (C.-B.) Dle sdělení
úřadnických kruhů byla včera u ministra
financí deputace státních úřad-
níků za připočtením jejich aktivního přídavku
do vyměřené pense. Ministr vytkl, že nynější
chvíle není přízniva takové akci pro nynější rozpo-
čtové i parlamentní poměry. Žádoucí brzké roz-
řešení záležitosti té není tak snadné také
proto, že dle obsahu druhé petice musily by se
rozmnožiti výdaje státní pokladny, což bez
spolupůsobení legislativy není možná provésti.
Avšak ministr nechce pozbavovati státní úřad-
níky naděje, že jejich prosbě bude lze v pří-
znivější době vyhověti, avšak dříve musí znáti
vláda finanční dosah příslušného opatření. Proto
obrátí se na ministerstvo vnitra, aby postaralo
se o potřebné nové výpočty.
Sjezd sociální demokracie německo-rakouské.
Ze Solnohradu, 27. září. (C.-B.) Na sjezdu
sociální demokracie německo rakouské delegát
Skaret učinil návrh na stanovení práva, jak
se mají ustanovovati kandidáti do říšské rady.
Debata o návrhu trvala celé odpoledne.
Del. Bartel (Falknov) prohlásil, že ná-
vrhem ohrožuje se autonomie volebních okresův
a jejich právo k jmenování kandidátův. Obává
se, aby se nevytvořil jakýs osobní nebo stran-
nický zájem. Máli návrh ten smysl, že správa
strany může rozhodovati proti většině důvěrníků,
musí se mu opříti.
Del. Behr (Krumlov) přeje sí revise ce-
lého statutu strany, jenž má být vypracován na
společném základě. Oprávněným je požadavek,
aby se posílali do říšské rady pouze lidé nej-
schopnější.
Bartel
Behr
Vídeň
Solnohrad
Falknov
Krumlov
26
article
Del. Seliger (Tepliee) prohlašuje, že
poslanci jsou zástupci sociálně demokralického
dělnictva, zástupci velkého světového názorua
ne snad zástupci Vídně, Opavy nebo Liberce.
Správa strany musí tedy míti právo stanoviti,
kdo má dělati na říšské radě politiku strany.
Volebním okresům nesmí se ničeho ponechávati,
neboť nejedná se o zájmy a práva volebních
okresů, ale o zájmy a práva celé strany.
Konečně přijat návrh velkou většinou
s tímto dodatkem: »Takto jmenovaní kandidáti
do říšské rady ustanovují se mimo doplňovací
volby říšskou konferencí, na níž pozvou se
mímo zastupitelstvo strany důvěrníci volebních
okresů.«
K aftentátu na oděsského grado-načalnika.
Z Oděssy, 27. září. (Rus. Tel. Ag) Polja-
kov, jenž spáchal attentát na grado načalnika,
generála Nejdgarta, prohlásil, že generála ani
nezná a nemá ničeho proti němu. Chtěl prý
spáchati politickou vraždu.
Odloučení státu od církve ve Francii.
Z Paříže, 27. září. „L'Aurore“ píše, že
ministerský předseda Combes nepředloží žádné
vlastní předlohy o odloučení církve od státu
sněmovně, nýbrž že se spokojí s navržením růz-
ných změn k osnově, přijaté již výborem. Tak
má se předejíti všemu průtahu debaly o této
předloze.
Řecká sněmovna rozpuštěna.
Z Alhén, 27. záři. (C. B.) Úřadní noviny
uveřejňuji královský dekret, jímž sněmovnase
rozpouští. —
Býv. ministr Stais, jenž zabil v souboji
poslance Hadžidura, dostavil se sám k soudu.
Řecké loďstvo.
Z Toulenu, 27. září. (C.-E) Řecké válečné
loďstvo (lodi »Hydra«, »Psara« a »Specai«) při-
plulo sem z Marseille.
Seliger
Tepliee
Nejdgart
Aurore
Stais
Hadžidura
Vídeň
Opava
Liberec
Rus
Francie
Paříž
Marseille
Oděssy
Alhén
Toulen
27
article
Giolitti u Bülowa.
Giolitti
Bülow
28
article
Z Homburku, 27. září. (C.-B.) Italský před-
seda ministerstva Giolitti přibyl sem dnes ráno.
Z Homburku, 27. září. (C.-B.) Ministerský
předseda Giolitti navštívil brzy po svém příjezdu
řišského kaneléře Bülowa. Rozmluva obou mi-
nistrů trvala až do oběda, jehož se Giolitti
u hr. Bülowa zúčastnil.
Giolitti
Bülow
Homburk
29
article
Z Holandska.
Holandsko
30
article
Z Haagu, 27. září. (C.-B.) Ministr zahra-
ničních věcí sdělil sněmovně, že jedná s Anglií
ve příčině smlouvy o smírčích soudech a o pd
žadavcích, jež vyplynuly z jihoafrické války.
S Portugaly bude vyjednáváno o holandsko-por-
tugalských hranicích na Timoru, s Německem
o upravení státního příslušenství vzhledem ku
pojištění práce a k vojenské službě. Od Ruska
byly dosaženy, jak ministr oznámil dále, nej-
větší výhody pro dovoz. čaje javského.
Haag
Anglie
Timor
Německo
Rusko