ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f23b170-71e2-11dc-83b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 25, person 62, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 28. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty předplácí se v Praze v ndministrael šsle na čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáške na měsíe Bk čtrrt leta . . . . 7 K 50h ve mlialkách: a K 90h na měeíe .. Poštou: a mřa nva . . : : 3 k ooi s drojí sleilkoe nt:. . KBi
Praha
5 article Onešní čísle pro Prahu je o 12 stranácb.
Onešní čísle pro Prahu je o 12 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve čtvrtek dne 29. září t. r. v obvyklou ho- dinu ranní.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Paříže, 27. září. (C.-B.) »Matin zvěděl prý z Petrohradu, že posledn útok Japonců na Port Artur byl od- ražen. Japonci utrpěli ztráty ne- smírné. Z Petrohradu, 27. září. (C.-B) [Úřadní. G.-l. Sacharov telegrafoval věera hlav nímu štábu: Předvojové vojsko ne- přátelské — asi prapor pěchoty a dvě škadrony jízdy — vjalo se 25. t. m. nejspíše za vyzvídkou offensivy v kraji mezi mandarinskou silnicí a návrším u vesnice Tumince. Naše vojsko zn- drželo tento postup, odrazilo nepřítele na celé čáře a jízda ho pronásle- dovala. Severně od Davanu nepřítel n pravém břehu řeky Ljao nepostupuje ku předu, ale pozornje se, že bylo rozmnoženo jeho vojsko v čjantan- ském okoli a že vyskytuje se japon- ská jizda v poříčí Pucha. Z Petrohradu, 27. záři v 8.55 hod večer. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«. »Ruskému Slovu« telegrafuje se dnes z Mukdenu: Očekává se ofen- sivní pohyb japonský na celé frontě. Rusové užívají balonů připou- taných, aby studovali posice nepřá- telské (Bylo i minule již sděleno. Pozn. red.) ale Japonci dovedon dobře zakrývati tajné posice své předními strážemi. daleko v před posunutými.
Japonec Sacharov Rus Paříž Petrohrad Davan Ljao Matin Puch
7 article
Číňané, terrorisovaní Japonci, od- pírají poskytovati Rusům zboží i za veliké obnosy. Z Mukdenu odcházejí mnohé ženy a děti. Vzhledem na ranní chladno, ano již i mrazíky, intendance zabývá se zvláště dodávkami teplého oděvu. Kuropatkin poděkoval intendanci te- legraficky za dobré její služby. Z Varšavy odjelo včera padesát lékařů na bojiště. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.) Zřízení samostatné právnické fakulty italské v Inšpruku, Kurátor západní polovice soustátí rakou ského uznal za vhod, zříditi v Inšpruku samo- statnou fakultu právnickou s vyučovacím as vnitřním úřadním jazykem ilalským. Národnost italská má počátkem nového roku školního kus samostatné university ve hlavním městě tyrol- ském. Vládní výnos nazývá zřízení italské fa- kulty právnické jakožto úplně samostatného uče- liště v Inšpruku opatřením zatimním. V tom slově obsaženo jest mnoho stránek, jež nejno- vější skutek vlády Körbrovy do sebe má a jež mu dávají zvláštní význam. Především dlužno zastaviti se u okolnosti. uznává-li vláda Körbrova žádost národnosti italské v Rakousku, aby pro ni byla zde zřízená zvláštní
Číňan Japonec Rus Körbrův Mukden Varšava Rakousko
8 article
universita s vyučovacím jazykem italským z oprávněný požadavek kulturní, proč se splněním jeho otálela až do letošního podzimku? Vždyť splnění tohoto oprávněného požadavku svého Ilalové nejen v Tyrolích ale i v přímořských krajích a zemích rakouskýeh usilovně domáhají se už dávno; zejmena od onoho dne, kdy vesla vládního ve Vídni ujalse p. dr. Körber, tedy nyní už bezmála pět le dovolávají se ho důrazem zvýšeným. Loňské i letošní bouře, jichžto jevištémse staly nejen uníversitní budovy, ale i ulice inš prucké, jsou posud obecně ve svěží paměti Však vláda. p. Körbrova postavila se ku poža- davku a právu italskému na stanovisko odmí- tavé. Kdyby už tehdy byla pomýšlela a uvažo- vala, že mu vyhoví, ať už letos, nebo za rok. nebo třeba ještě později, neměla by nyní po- třebí, při zřízení samostalné právnické fakulty italské v Inšpruku mluviti o »prozatímnosti«. byla by připravovala definitivum, jako svého času se stalo při zřízení zbytečné university německé v Černovcích. Ale vláda páně Körbrova nepřipravovala pro zřízení ani toho kousku italské university v Inšpruku po pěe let zhola nie.
doktor Körber Körbrův Tyroly Vídeň Černovec právnický fakulta
9 article
Odkud tedy náhlé rozhodnuti její ? Náhle jest a nepopíratelný s pěch, v němž se stalo, sám způsobil, že vláda sama vtiskla mu na čelo znak »zatímnosti«, provisoria. Ale toho spěchu bylo při něm už svrchovaně potřebí. A to z několika příčin. Předně časopisy vládní samy prohlašují, že poměry na posavadní německé universitě inšprucké jsou na dále »neudržitelny«. O naprosté další »neudržitelnosti poměrův« na učilištích státních za vlády páně kuratorovy uslyšeli jsme ze síní vládních slovo letos také za jiné příležitosti, a jest věc velice významná. že právě za vlády p. dra. Körbra »naprosté neudržitelnosti« poměrů v tom, onom oboru správy státní a činnosti ministerské se hromadí. a že není zde ani dobré vůle ani mravní od- hodlanosti k nápravě těch poměrův dřive, až to s nimi dále vůbec nejde! Poměry »naprosto neudržitelné« zajisté zavládly ve všem, co ode- vzdáno bylo rukám páně kuratorovým. Drží se to všude jen potud, až to praskne.
10 article
Na německé universitě inšprucké už to také dále nešlo podle receptu všeněmeck državy. Ani od provisoria náhle zřízené samostatné právnické fakulty italské znalci po- měrův neslibují si návratu k někdejšímu veřej- nému klidu ve hlavním městě tyrolském. Ale vláda páně Körbrova zcela bezpečně očekává od svého zatímního opatření mnohem více, než klid na ulicích a v universitních učebnách inšpruckých. A tu přicházíme ke druhé a ke třetí příčině velikého spěchu, v němž kus samostatné první university italské v obvodu říše habsburské vstupuje do života. Obhájcí vykladači politiky páně Körbrovy pospíšili si už eskomptovati italskou fakultu právnickou v Inš- pruku pro jeho potřeby »parlamentní«, doka- zujíce sami, že účel té fakulty není kul- turní, ale politický, že zřízujíc ji vláda dra. Körbra neměla na mysli národní, jazykové právo Italův rakouských, nýbrž vlastní tísen svou v parlamentě vídeňském. Zkrátka řečeno.
pán Körbr Italův
11 article
Ilalové v Rakousku mají za svou fakultu inš- pruckou seřaditi se v novém zasedání říšské rady vídeňské pod prapor Körbrův a pomoe mu zřídit většinu poslancův proti obstruke poselstva českého. Že této většiny parlamentn dr. Körber má potřebí jako soli, proto honem bez dalších příprav, provisorně, dal jednu samo statnou fakultu v Tyrolích Italům, jichžto po slanci poslední dobou příliš silně byli se odchý lili od jeho levice. A časopisy jeho slibují jim po této » poli- tické« splátce ještě více: úplnou italskou universitu v Terstu. Tu jsme u třet příčiny spěchu, jevícího se v provisoriu vlád- ního opatření stran samostatné právnické fakully italské v samém středu německého Tyrolska. Nejen naprosto neudržitelné po- měry v rakouské politice vnítřn ale i velice zachmuřený obzor jej zahraničný dohnaly vládu Körbrovu ke kroku, jehož po pět let tak urputně a »s vy- trvalostí prostou vší vášně« byla se vzpírala. Včerejší »Neue Fr. Pr.« praví, že ne zbude než zříditi rakouským Ilalům úplnou universitu v Terstu, a slibuje Rakousku z tohoto činu věrnost Italův domácích a přízei Italův zahraničních. Jakmile prý se to slane. poznají prý Italové v Rakousku, že jsou zde doma a že se budou zde eítit jako doma. »Všechna nebozpečí, jichž prý někteří se obá- vají ze zřízení university italské v Terstu, ob jeví prý se jen jako plody obraznosti několik byrokratův . . . « — Vida, vida, jak vílaným zbožím počínaj býti panstvu vídeňskému sympatie národnost italské, domácí i zahraničné a jak pod věž svatoštěpánskou obrací se vítr ! Sám »Fremden- blatt«, jenž obsluhuje p. dra. Körbra v kura torské činnosti jeho s horlivosti někdy až pro stořekou, uhodil na tuto zajímavou strunu ital ské jeho mandoliny . ..
Körber Italos Neue Italův Rakousko Tyroly Terst Francie Körbrův
12 article
Zřízení třeba jen provisorního kusu samo- statné university italské jest novým, veliee silným důvodem pro zřízení university české na Moravě. I zde posavadní poměry jsou nadále »zhola neudržitelny«, abychom mluvili po pří kladu pana kuralora západní poloviny říše habs burské. Poslanec pan dr. Pantůček o politické situaci. Klub Novoměstských voličů uspořádal včera večer v zahradním salonu restaurantu Choděrova členskou schůzi, do níž pozval říšského poslance p. dra. Ferd.
doktor Pantůček Choděrův zřízený univerzita český na Morava
13 article
Pantůčka, aby promluvil o politické situaci před zahájením říšské rady a sněmu král. českého. Četné účastenství na schůzi svědčilo o zájmu členů klubu o záležitosti politické. Mezi přítomnými byli obecn starší pp. prvý náměstek starosty měst pražských dr Groš, posl. Březnovský, administrátor potravní daně Mellan, Kasalický, inž. Zvělina, Maděra, dr. Frič, H vlíček, Koubek, řed. Kreutzer, Šule, Ticháček, dále pesl. prof. dhi. G. Blažek Předseda klubu p. dr. Groš uvítal vřele přítomn poslance, i členstvo klubu, které po letní prázdni v tak čelném počtu zahájilo dobu práce. Správní výbor klubu svolal tuto schůzi, aby porokováno bylo osi tuaci našeho národa, v níž nenastala žádná změna vůči rozhodujícím činitelům vídeňským. Jest znám že v poslední době na své haličské cestě předsed ministerstva dr. šl. Körber způsobem zřejmým pro nlásil, že nemíní se datr na ústup. V těto době by náhle svolán sněm král. českého a klub uznal okamži tento za vhodný, aby poslance svě požádal o sdělení jak oni nazírají na siluaci. Na to ujal se slova Híšský poslanec p. dr. Fer Pantáček a pravil: Doba parlamentních našicl prázdnin bliží se ke konci. Již na den 6. října svolár jest zemský sněm král. českého, by v něm opět s stal pokus plodné práce a snad za nedlouho otevř se i arena vídeňská, kde podstupovati jest nám bo. za naše práva národní.
Pantůček Groš Březnovská Mellan Ing Zvělin Maděra doktor Frič H vlíček Koubek Kreutzer Ticháček profesor G Blažek Pantáček
14 article
Co především našeho staroslavného sněmu se do týče, chví se na rtech každého stopovatele události po litických otázke: Bude plodně pracová noč opět obstiuováno Na otázku tuto dávají odpověď resoluce dochá zející z různých kruhů a končin německých, resolue končící buď retrainem: „Bez říšské rady ni žádný zemský sněml“ nebo bojovnějším ješte heslem: „Obstrukce na tak dlouho, doku všem německým přáním nebude vyho věno!“ Řečník dokazuje věenou neodůvodněnost ba i svévolnost lohoto německého stanoviska, připo míná, že původně zahájili Němci obstrukci je proto, aby zmařili zamýšlenou reformu volehníh řádu do obcí, brzo ale celý les časopisectva něme- ckého ozýval se heslem: „Bez říšské rady nižádný český zemský sněm!“, později při- pojili k podmínce, žádající zastavení naší obstrukc vídeňské, ještě podmínky další t. j. splnění jejich přán po zabezpečení kuriátního vota a obsazení všech
Němec
15 article
úřadů zemských z polovice Němci, a hlásají, ž jen tenkráte, když jim bude ve všech těchto směrech vyhověno, od obstrukce své uslanou. Bylojiž na jiných místech poukázáno na n prostou nemístnost i nesprávnost pokusů, srovnávat obstrukci naši na radě říšské s obstrukcí německou na sněmě. Dokázáno, že je-li obstrukce naše ve Vídn aktem nutné sebeobrany nebo zbraní k odvrácení bez právných útoků na naše statky národní podnikaných jest obstrukce německá i při svém nejnovějším vý kladu jen aktem msty, jen aktem násilí, čelícím k tomu abychom donuceni byli upustiti od svého spravedli vého žádání za uznání a výkon svých práv. Soudím, že by bylo marno kázati o právu a bez práví a přesvědčovati Němce o nelogičnosti, nopravdi vosti a nesprávnosti jejich obstrukce. Musíme spíše počílati s fakty jak jsou nám dána. a připravitis na to, že ač-li nezvítězí strana německých agrárníků kteří aspoň věc nevzovou přejí si míti projedna nou, již první den sněmování zemskéhe přinese nové vydání starých scén ob strukčních. Co nás se týče, nás nechává tato obstruk chladnými. Víme velmi dobře, že škodí-li nám, škod také a snad ještě více Němcům ji provádějícím chtějí-li dobrovolně na sebe vzíti následky toho, že znemožní, aby pořádek v zemi zejmena v ohledu finančním byl zaveden, jest to jejich věcí.
Němec
16 article
Míní-li však, že nátlakem cbstrukce sněmovní denutí nás ke změně našeh postavení ve Vídni, jsou na omylu. M nebudeme sledovati Němce v jejich myšlenkovén chodu a uváděti chování se na sněmu a na říšsk radě v souvislost, nýbrž rozhodneme se vždycky tak jak nám rozumná úvaha a svědomí, jakož i ohl na naše zájmy rozkáže. Co týče se našeho postavení v parlamentě, moh své úvahy navázali ne slova svá, která jsem již jed nou v ct. shromáždění vašem pronésti si dovolil. Obstrukce česká zůstala formálně vítěznou, ježto se jí podařilo dosíci svého účelu, totiž zmařiti kaž jakékoli jednání o vládních předlohách; však tím bo věcně rozhodnut nebyl. Strany stojí proti sobě tak jako dříve a nálada jejich bojovná trvá nezkrácená a nezměněná dále. Vyskytli se ovšem během mezidobí parlamen ního hlasové, vybízející ukončiti válku nějakým smí- rem mezi Čechy a Němci uzavřeným. Ale hlasy lytc zůstaly zvukem pouště. Ne snad proto, že by na straně naší nebylo ochoty v poctivou dohodu. Náro náš netoužil a netouží po boji, neodmítá podati ruk k smíru, však jen ke smíru poctivému t. j. ta- kovému, který by při šetření rovného a stejného práva obou národnoslí vla sti naše obývajíclch klidné spolužit jejich jako dobrých sousedů a přá te zebezpečoval a vylučeval ksždé zná- silňování druha druhem.
Němec Vídeň Čechy
17 article
Než dokud Němci budou rozuměti „doh - dou“ jen takovou úpravu poměrů, která by jim n věky zabezpečovala, aby stali se v krajích převážn německých výlučnými pány, v končinách pal českých kmenem prvním a privilegova ným, jest každá možnost dorozumění se a prior vyloučena. Prato jsou laké všechny zprávy šířené o nějaké chystané námi akci dorozumívací, zejmena zprávy že prý v lůně naší strany vypracován byl detailní projekt krjského zřízení který chceme Němcům nabídnouti, nebe že prý mnou byl připravován nový ná- vrh jazykový o jednojazyčnost se opí- rající, jen prázdnou a nepodstatnou smýšlenkou V otázce ja zykově stojí strana na slanovisk dvojjazyčnosti, které došlo výrazu v elaborátu ji dne 22. března 1903 uveřejněném a od české veřj nosti bez odporu přijatém Otázky tyto nejsou dnes aktuální, poněvadž p dnešních poměrech jest smírné dohodnutí luzným sice však nesplnitelným snem. Ostatně snil-li kdo tento sen, byl z něho dojist událostmi doby poslední, zejmena afférou če- skýcha polských parallelek na učitelských ústavech slezských a projevem pana ministerského předsedy v Haliči nemile vyburcován. V drobném prodejl nansí čílo e neb5 . . . ma 8k vspolední . . . . . na 2k Va filslkách na venkové rauní čhalo sspolednt . . . . . . . 3h Inserát platí se kotově napře Přečplacení a inserty přijímá v ěmjni- strape v Marianské ulici č.2 Tam nnch ázají ze též rodlakee tiskárna a expodics ,Národnich List- Rukopisy se novrnceji
Němec Prata Halič Virginie
18 article
Když vláda místo žádaných samostatných ústavi slovanských toliko pouhé pobočky zřídila, jednal nejen ve formální dohodě s Němci, nýbrž i ve věcném jejich zájmu a jestliže přes to se ihned volalo na po- plach a vyzýváni všichni bojovníci němečtí do zbraně k obraně proti tomuto prý vpádu do državy německé. byl to dojista jen líčený odpor Mělo tu býti opakováno totéž, co stalo se po vy- dání jazykových nařízení, která taktéž Němcům v ni- čem neubližovala a Čechům jen nepatrný drobet je- jich práv poskytovala. Ovšem tentokráte neustoupila vláda tak daleko. že by povolení poboček vůbec opět odvolala, než aspoň pospíšila si jednak vnitřní organisací jejich a podrobením jich pod německý vliv, účinek svého opa- tření co možno paralysovati, jednak Němce i při této příležitosti o své blahovůli ubezpečiti Pro nás z této afféry plyne dvojí: jednak nový doklad, že příčinou všech nynějších politických Irudů jsou Němci, kteří ani uspokojení těch nejprimitiv- nějších potřeb národům slovanským dopřáti ne- chtějí, hned to ze svůj útisk i znásilnění prohlašujíce jednak že ve všeu vláda jen vůlí Němců se řídí a tím sama k. zmalkům těmto pomáhá Měl-li kdo by snad ještě o pravdě této nějaké po- chybnosti, toho dojista z nich vyvedl projev pana ministerského předsedy, který při banketu pořádaném u zemského maršálka haličskéhe jasně prohlásil, ž nynější vláda pokládá za svoji vážnou povinnost „ná- rodní državu Němců neumenšiti“.
Němec Čecho
19 article
Projevem tim poprvé přijímá vláda onen program, který dosud od Němců byl hlásán, za svůja tím se poprvé způsobem zcela officiál- ním za vykonavatelku idey německé vyhlašuje. Projevem tímto přestala nynější vláda, která fakticky již dávno na levo se přiklonila, však nominálně za neutrálnou se vyčávala i nominálně býti kabinetem mimo strany stojícíma stala se vládou německou. Vsak ještě větší význam než talo, abych tak řekl formální či theoretická změna. má věcný obsah nově hlásaného programu vládního Poněvadž program tento jest jen akceplováním myšlenky Němci propagované, nutno, máme-li jej vystihnouti, představiti a uvědomiti si, co všechn Němci slovem „národní država“, jejíž ne ztenčené trvání zachovati p. min. předsoda za svů úkol poklá dá, zahrnují. U nich neznamená termin „Besitzstand“ jen fak- tickou možnost výkonů všech práv, klerá jim na základě zákonů ústavních přísluší, jen kruh oné politické a národní moci klerou podle těchto zákonů ve společ- nosti rovnoprávných národů říši tuto tvo Hících jsko jeden člen společnosti tét mohou vykonávati.
Němec
20 article
Oni zahrnují slovem „národní država souhrn nejen veškeré politické a ná- rodní moci, klerou jim vlždy dřívější na úkor zákona propůjčily i oné, kterou si obstrukcí svojí usurpovali, nýbrz i právo vládu v říši vůbec vykonávati a každého jiného ve vlivu na úkony vlád- ní obmezova ti. A poněvadž vliv ostatních členů společnosti ná- rodů stát rakouský tvořících na osudy říše řídí se mírou politické polence dotčeného národa. pokládají Němci v dalších důsledcích za část své državy i právo obmezovati rozvoj této potence a uvažujíce, že každým kulturním, hospo- dářským i národním povznesením národa českéhos jeho vliv na úkor nadvlády jimi vindikované uplat- ňuje, prohlašují za čásť svých práv a tudíž za svoji državu i právo souhlasu nebo veta, kdykol ide o ukojení jakékoli nové potřeby če- ského národa přirozeným jeho rozvo- jem vzbuzeni. Než co znamenalo by odepříti národu ukojenl jeho potřeb rozvojem jeho vzbuzených? Zajisté vedlo by k jeho úpadku, poněvadž kdo nejde do předu, zůstává z pět a jde-li o národ, který jako národ český, jest ve svých potřebách jen chatrně opatřen, kterému schází celá řada nutných obecných, středních, odborných i vysokých škol, je- hož jazyková práva čekají svého provedení, jehož zastoupení ve sborech zákonodárných a úřadech cen-
Němec
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. masce věrouky. Časové připomínky. Podává Fr. P V jedné ruce evangelium, v druhé meč, tak nesli národu našemu učení Kristovo. Jméno Boha na rtech — v srdci na mysli podmanění. nadvládu. Postrach šířili všude tito apoštolové, kde se objevili. Káceli bůžky, rozmetávali obě- tiště a Bohu jedinému zapalovali k uctění ves- nice i města, obětovali životy statisíců. Starou víru vzali, novou nedali. Nemohli dáti, neuměli se dorozuměti s přemoženými. Teprve dlouhým pochodem věků vžilo se křesťanství na rumech krví prosáklých. Zatím zanechali zbědované národy nevědoucí, komu se kořiti. Když Cyrill a Method začali kázati lidu slova svaté pravdy jazykem srozumitelným, obviněni byli z blud- ného učení! Hle, bludné učení: budeš etít Boha, budeš vždy jednat, aby se Bohu libilo! Když to jest bludné, pak zřejmo, co bylo pravé učení Boha necti, nejednej dobře! Říci to tak otevřeně, nešlo. Řeklo se jinak. „Zavádějí bohoslužby srozumitelné lidu tím popuzují proti vyšší duchovní správě. Co říci nesměli, činili. Byli živi na obecn pohoršení. Měli moc v rukou, směli moc dále rozvádět. Co se příčilo moci, bylo — kacířství! Když Hu. kázal evangelium a porovnával a káral život panstva, když učil, jak žíti, aby se to Bchu libilo, také on jako bratří solunšti obžalo- ván. „Pro Boha jediného“ vrhli se naň, aby jej zničili. Co bylo cizozemcům po něm, což jim škodila jeho kázání — kterých ani neznali? Jest a byla vždy jedna liga — liga moc- ných. Dotkneš se zde a ozve se protest «3 na konci světa. Liga není ve spolkových zákonech
Kristův bůh Cyrill Hu Francie
22 article
jmenována, nemá stanov ani jména, ale jest. žije a tyje a jest velice citliva. Různé elementy se v ní vystřídají, ale vždycky ty, které zastupují moc. Někdy moc nad právem. Ve společném šiku proti Husovi nacházím preláty, biskupy, císaře a pány různých národ- ností. Což také páni kázali slovo boží? Proč stavěli se proti kazateli a oprávci? Či se cíti ohrožen císař Zikmund ve svém panství Huso- vým učením? Podivno, Hus navádí ke ctění téhož Boha, v nějž věří papež, biskupové, císai a přece jest upálen! Oč tedy šlo? O učení, jak milovati Boha, či o panství nad lidem? Kdo lidu ukazoval rozdil mezi Bohem a vrchnostmi, mu- sil ustoupiti, třeba násilím. V jednoho Boha s Husem věřili a přec na smrt jej odsoudili. Kristus hlásal lásku a odpuštění, dobyvatelé jen pro jméno hlásali totéž. Cíl jejich byl jiný panovačnost, nadvláda — jménem Páně! „Je diný Bůh — k vůli nám!“ Co nebylo pro ně pro jejich cíle, třeba i táž víra, nedoznalo mi losti, nebylo dobré. Vše podle příležitosti. Vlastnosti plemenné záhy se objevují a při- bývá jim síly s řadou pokolení. Jako kobylek přihnalo se vyznavačů Allah na křesťanskou Evropu. Půlměsíc hrozil vyhubiti kříž. Jméno Boha jednoho stálo proti jménu druhému. Za každým Bohem (t. zv.) množstv vyznavačů, hotových bíti se, dáti životy i statky přísahajících, že ten, ve kterého sami věří, jes pravý, jediný Bůh. „Nebudeš míti Bohů jiných mimo mne!“ jedni. „Není Boha mimo Allaha!“ druzí. A kdyby byli třetí, čtvrtí, všichni b volali: „Jen náš jest pravý, náš, náš...! Ve jménu Allaha vražděno, páleno, loupeno Leč ani Allah toho nežádal.
Hus Zikmund bůh Kristus Páně Allah Evropa
23 article
Kruté, hrozné uplatňování božstva! Bůh křesťanů zvítězil nad Allahem Turků V šílené zoufalosti hnali se ctitelé koranu zpět do svých vlastí. Rvali, že je Allah opustil. S B hem přišli, spoustu zanechali. Kdyby byl zvítězil Allah, rozlili by se mos- limové po Evropě. Nelze říci, co by bylo. Snad by Allah ovládl svět, na potřené by se jen vzpo- mínalo, že tu kdysi byli. Padl půlměsíc, zazáři kříž. S křížem a křesťanstvím zvítězila větš míra vzdělanosti a kultury. Bůh zvítězil nad Bohem. Však Bůh ani žádný nebojoval, nemoh také zvítěziti, nemohl být poražen. Jen vyzna- vači se utkali v boji za svojí představu Boha. za představu dobra a dokonalosti. Krváceli jedni a byli přemoženi, ale nekrvácel Bůh jejich. leda v nich samých. Přemožena jen idea, jim živená, buď lepší a vznešenější, neb méně dobrá a vznešená. Zvítězili křesťané a s nimi před stava Boha Kristova. Zvítězilo větší dobro, do- konalejší představa o Bohu. Kdo dovede větš dobro si představiti a dle toho jednati, má i do- konalejšího Boha, více se Bohu přiblížil. Jal kdo chce. Dobro jest Bůh. Proti sobě kříž a kalich. Dvě vojska kře sťanská v nenávistné zlobě. Fanatikové vyzna- vači jednoho a téhož Boha, jež sídlí v nebesích stvořil svět, velí den sváteční světit a praví: ne- zabiješ! Obě strany věří v něj, ale nepřátelstv vzplálo mezi nimi. Hrozí jední druhé povraždit Zase ne pro Boha, představitele dobra. míru, lásky. Nežádá Bůh nepřátelství, ani vražd. ani krve prolévání! Nežádá vypleněných krajů nežádá teď, aniž kdy žádal, aniž kdy žádat budel Jen pro způsob uctívání měl vzplanouti boj- V některých částech jen o otázku, jak bíi
Krutá Turek Allah bůh Kristův Evropa
24 article
poctivě a spravedlivě živu, aby se Bohu líbilo „Cnostný a bohabojný život“, heslo jedněch „Moc a sláva“ — druhých. Není pochyby: která strana přála si větš mravnosti, poctivosti a spravedlnosti, byla blíze Bohu — dobru. Nemělo o tom býti sporu! A přece, spon tak krutý. Zabývaly se jim celé sněmy, hýbal myslemi národů, vyžádal si mučedníky a způ- sobil mnoho zla v zemi. A zase tu cos jiného rozhodovalo, než jměn Boha! Záležitost čistě domácí, vnitřní. Chtěl- národ ctíti Boha, jak sám rozuměl: vroucněji. zbožněji. Nikomu neubližoval, leda že druhým dával vzor k následování. Mohli jej následovat — a — nemusili. Co bylo těm ze všech kout světa zverbovaným žoldákům křižáckým do toho, jak chce býti národ ve své domovině živ jak se chce doma zaříditi? Přišli, aby opanovali aby loupili, pálili a vraždili. Tak kříž a kalich stály proti sobě v poli Vyznavači jednoho a téhož pojmu Boha utkají se v zuřivém zápasení, které skončí porážkou vyhlazením národa. Jaký bohumilý účell Jako dravci slétli se ze všech krajů, růz ných národností a jazyků; nerozumějí si navzá jem, ale v tom účelu se shodli. Účel posvěcuje prostředky .. Stalo se však, čeho se nenadáli. Hordy bez kázně a vznětu, bez citu a opravdové víry utkaly se s lidem pevným, ukázněným, vírou silným. A ten zmohl jejich přesilu a chasa ei zácká opouštěla kříž a s krvavými hlavami utí- kala domů, za hranice. Zase kalich vítězil, kříž podléhal. Nikol však Bůh byl poražení Poražena panstvíchtivost, loupeživosta choutky po nadvládě. Ty utíkaly s křižáky ze země.
bůh Nikol
25 article
Míjely věky. Dlouho držel se kalich, a musil zase ustoupiti mocnějšímu kříži. S ka- lichem padla samostatnost národa. Cizí nad- práví zvítězilo a v zemi chvěli se hrůzou. Těžce dolehla zloba vítěze na ubohý lid. Msta byla vůdcem a rádcem za to, že tak dlouho zneuzná- váno panství, že tak dlouho o ně bylo zápoliti. Msta přivodila konfiskace, popravy a vyhánění nejlepších, kteří chtěli doma, ve svém, dle svého zbožně žíti. Vše pro Boha jedinéhol Msti-li se Bůh? Nemstí se — odpouští, ačkoli: „Místa ná- leží Hospodinu!“ Bůh nemstí se, protože jest mocný. Místa jest vlastností slabochů. Bůh neměl příčiny, se mstiti, na něj nebylo útočeno. Bůh nikoho noučinil svým mstitelem. Zas věky přešly. Vyčistil se obzor, světlo svobody proniklo světem. Domnívali jsme se již býti bezpečnými se svými názory o svobodě my- šlenky a svědomí. Nebude jitřeni, nebude ne- vražení, ani donucování pro víru. Konejšili jsme se: každý své dobro, svého Boha, ať volně dle svého uctívá! A přece ne! Zas vyvstává mrak na severu. Ne sice již houfy ozbrojenců, ale jejich po- t. mei, vždy výbojní a vlády chtiví! A opět ni- koli čisté pohnutky je vedou k nám. Požár idejný, jejž rozdmychují, má zakrýti starou žá- dost moci, nadvlády a panství. Nesmí býti pokoj a mír, nesmí si oddychnouti vlast, nesmí na- stati klid. Bůh již tolikrát vyzvednut na štit, aby kryl nízké choutky. Však Bůh, který jest dobro, jako nikdy neopustil svůj lid, pomůže i dále. Jest jeden a jest všech bez rozdílua nikdo nemá na něj více práva, než druhý. Bůh jest dobro, dobro jest pravda a pravda vítězíl
bůh