ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a6ce2350-8ebe-11dc-bcee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 43 celkem · entity: person 23, place 56, work 15, org 35
1 masthead
oln
2 masthead
O zee
3 masthead
Zemaědělství
4 masthead
bkhn
5 masthead
arodní hospodář. —obohod
6 masthead
Finaněnictví
7 masthead
v Příloha „Národních Listů“ k číslu 255. ze dne 15. září 190.
8 masthead
evar
9 masthead
SahiY
10 article Dva omluvitelné monopoly. Ant. Nydrle.
Dva omluvitelné monopoly. Ant. Nydrle. Nezbytně ozdravění zemských a stup ňovaně napinání říšských Hinanci nutí k hle- dání vydatnějších zdrojů přijmových. Návrhy jen prší a některé v ministerstvu finanční vážně jsnu probírány. Patrným jest opět sklo k formě monopolové, který již dřive př podobně príležilosti několikráte se projevil, ale přes první překážky dále se nedostal. V po- slední době uvažuje se zejména o mono po lisevání prodeje lihu a petroleje Pokusím se tyto snaby hrubými rysy načrtnont a vedle čelaých stínů ani na světlejší body ne zapomenouli Zavádění nových monopolň spadá v jedno s takovým zdražením denních potřeb, aby čistý zisk vynesl státu mnohem více ne daň dosavadní. Sotva lani v poslanscké sně- movně bylo navrženo zvýšení libové daně o 551% (290 na 140 K za bektolitr slkoholu). od něhož pčekáváno rozhojnění ročních příjmů c 46 mil. korun, hned se vyrojil souběžný po kyn k uzákonění monopolu a lkoholové ho který přý byza pevných cen konsumníeh jeřtě vlce vynesl než soukromý prodej rozpý lený v Rakousku na 300.000 výčepníků a vý robcň kořalky. Také monopolu petrolejo vému prorokuje se zvýšení dosavadního vy opsu daňového nspaň o 10 mil. korun.
Nydrle Rakousko
11 article
Vedle hlavsího účelu výtěžného nemi však novým monopolům seházeti náprav ný podklad v příznivější jakosti a ceně, aneb dů- ved jiného (zdravotníhn, mravního, hospodárného atd.) zlepšení. U petroleje i lihu by tom skuřečně lak bylo, ha docela, na újmu stá- losti zivku erárem předpokládeněho. Při pev- ných cenách v drobném prodeji kolisaly by každoročně někopní ceny sarovin (nafty a suro- vého lihu) a jako pružné péro spiše sílačován než vymršťován by byl čistý výnos monopolu prodejověko. Těžba nafty stůně již dávno neurovna- nosti cen, jež jsou břičkou spskulantů nebo na nejnižším svěm stupni skutečně následkem nadvýroby. Také lihovary byly zmítány ee novými otřesy, pokud aspoň zemědělským vý robnám se nepodařilo čáslečným sdružením če liti libovotné tvorbě cen. To i ono prů- myslové odvětví nežádá nic jiného, než aby ne musilo pracovati se zírátou nebo vříkati se ob- čanského zisku, který jiným průmyslům jest existenčním účelem. Při monopolu není an myslitelno, že by stát jakožto kupec suroviny nerespektoval skutečného nákladu výrobního nabízel měně než za nejhorších dob dával sou kromý podnikatel. Tyto obavy jsou vyvráceny mnohuletým prováděním šihového monopolu Rusku a Švýcarsku; zde rozhoduje sice nákup cizozemského lihu, onde však povolují se v růz- ných letech a rozličných gubernilch ceny při- způsobené měnivé úrodě plodin lihotvor ných, nestšlému nákladu a rozeahu výrobnímu vlivům ciziny atd.
Rusko Švýcarsko
12 article
Halič mohla by si od obou monopolů nej- více slsbovati a přece proti nim právě dam jest živen odpor přečetnými prostředníky, kteří se obávají o svou existenci. Těžitelé nafty úpěnlivě prosí vládu o pomoc a s důvérou se opírejí p státní ochranné prostředky dílem již prová- děné (státní reservciry a odbenzinování). Výrobei lihu sdružili se svépomocně do dvou skupin ke společnému a přiznivějšímu prodeji suroviny Oba tyto náběhy monopolisováním jen by ziskaly. Ustátení cen i jakosti mělo by mnoho stoupenců. Naši kuřáci dovedou nejlépe v eizině oceniti výhody určitých kvalit za pevné reny. Vždyť v samotném Německu, jemuž dříve laciné a dobré kuřivo bylo záviděno, vzmáhá se spotřeba rakouských doutníků, právě pro jieh stejnou jakost za stejnou cenu. Toto uznání ne- minulo by ani petrolej, až by táž kvalita v celém mocnářství za tutéž cenu každému stejně byla prodávána. Stálé střídání obchodních návěští:
Halič Německo
13 article
»Petrolej Taciněj81!e s eiframi stonpají- eími — tu ovšem se neoblašuje: »Petrolej dražší!« — omrzí nejdříve drobného konsu- menta, který s každým haléřem musí počitat a zvyknuv si trochu na mírnější cenu, tím bo- lestněji pociťoje její někdy náhlé zvýšení. Prot někdejším skokům až na 50 hal. za kg petro- leje smiřil by se konsument s munepolní cenou 36 hal. v drobném prodeji a dovedl si vážit stejnoměrné jakosti, která by v rafineriích pro stát pracujíeích pod technickým dozorem úřat- ním správně musila býti dodržována. Kdyby monopolní prodej petroleje byl prováděn až do kilových množství, jak ještě dále jde se v Rusku se zapečetěnými odměrkami lihu neb hotových kefalek (nejmenší lahvička rektifikovaného lihu 90procentního chová setinu vědra = 123 cmě a stojí v celém Rusku 18 kopějek za lih 3 kop. za obal, celkem 21 kop. = 53%p hal čili za litr asi K 435 proti nasí drobně ceně K 1.60 aneb po navrženém zvýšení kolem K 2 10, tedy polovině ruské ceny mono- polní), mohl by zajisté každý na správnou válu se spolehnouti, jako při lihu by státem byla za- ručena přesná míra neb váha a určitá stupňo- vitost (síla, proc. množství alkoholu). V tomto bodu bývá lidový náš konsument nejeitlivějsím a nalezá patrné uspokojení v jistotě, že kaž- dému jest stejně měřeno neb věžano.
Rusko
14 article
Jakost monopolního lihu jistě by se zlep- čila. I odpůrci ruského monopolu dosvěděují, že v čištění lihu dospělo se tam nejdále. Nepře- stává se na dokonalé reklifikaci, nýbrž rafino- vaný lih bývá ještě Gitrorán přes dřevěné ubll aby byt zbaven všech přiboudlin a cizích při chutí. Naše rafinerie činí tak jen výjimečné s lihem k vývozu určeným, postlajíce za bira- nice filtrovanou rafinádu zemákovou neb obilnou a obsťastňujíce domáci prjáky pouze rektifiko vaným lilem melasovým nebo dokonee i při boudlou surovinou »k vůli ostrosti« k němu přimichávenou. Zmírnění jedu alkoholového, jež má být první etapou bygienických snahi k ochiraně lidu
15 article
právě nejchudšího a nejhůť živeného, prověst lze všeobecně a důkladně jenom pří- snou kontrolou ve státních neb dle úřad ního návodu stejnoměrně rektifikujícíeh rafine- riích soukromých. Jeden stín alkoholové otravy byl by hned Umto způsobem odstraněn a další postup naznačil jsem již v několik eláneích zde úveřejněných o nenáhlém přesunu pitné spotřeby v přibývající užívání dena- turovaného lihu k účslům technjckým (k pálení, svicení, v živnostech a průmyslu ald.) Tento přirozený a nenásilně připravovaný přechod, podpíraný kromě toho zvýšenými ce nami konsumního a mírnými cenami denaturo vaného lihu, prospěl by nejtrvaleji snahám ab stinentním, zatlačoval postupně alkoholism přece neutloukal rozsáblý a zemědělsky opráv něný průmysl lihovarský. Lih přibližil by se tím zvláště jako topiv a svítivo k monopolnímu soudruhu petro- leljia oběma územím, nejvíce na tom inter sasovaným: Haliči a zemím koruny české do stalo by se nejjistější ochrany k nerušenému vývoji oněch dvou národohospodářsky velmi dů- ležitých průmvsla. a Poukazuji ještě na jeden moment ke spo- lečnému řešení monopolu lshového a petroleje vého. Správa státních skladů ve vělších mě- stech a manipulace s výpravou do menších nádob nestála by o mnoho víče, kdyby na bez- pečném místě byly v reservoirech přechovávány a do konvic neb lahví stáčeny obě tyto hořla- viny za stejně přesných podmínek jskostných kolikostných. Při menší režňi mohl by personá býti zapracovanějším i lépe honorovaným a v ex- pedici dosáhlo by se větší zručnosti a spolehli vosti.
Halič
16 article
Zbývá připomenouti, jak by asi k alkoho lovému monopolu stavěli se naši lihova nlei onředvy o osece Z hospodářských lihorarů pronik pomaln a nesměle tento názor: miniž de Chyslaným zdražením tihu a kořalek — i když by nadešlo pouhé zvýšení konsumn daně při zachování dosavadního systému zdaňo vacího — zmenš se spotřeba liho- vin o 10—20 proc. V dubhové osnově na vržený (o 30.000 hektolitrů zkrácený) kontingen 987.000 hl alkoholu nebude se pak již shodo vati s pitným konsumem a musí podobně, jak v Uhrách pro příšii kampaň již se stalo, sku- tečné spotřebě býti přizpůsoben. Snížený kontingent celkový nebude pak již daleko o souhrnu zemědělských kontingentů indi- viduálných v navrženěm množství 876 427 hl (na průmyslové vybývá 110 573 hl) mohl by jim tudíž jako pitné ma xim um výhradně býti rozdělen dle dozavad- ních měřítek podělovacích s jistým přilepše- ním Hihovarům družstevním a oněm statkářským, které nemají ani 1.4 hl kon- tingentu na hektar uznaných pozemků. Alkoho- lový kontingent, pokládaný již od počátku za nejsprávnější podklad a průpravu k monopolu splyne pak s roční téhož potřebou pro konsum a bude plně vrácen zemědělskému lihovarství, jemuž již před 21 lety nynějším zákonem ben výjimky měl býti přisouzen.
Uhry hektolitr kona zákon ben výjimka
17 article
Hospodářské lihovary zřeknouse přimíchávání melasy ve prospěch průmyslových lihovarů a droždáren a budou výhradně jen zpracovávati polní své plodiny (zemáky, ječmen, oves, žito, eukrovku, mrkev stp), z nichž vy- robený lih po rektifikaci a filtraci odevzdá s konsumu. Průmyslovým lihovarům ponechá s všechna melasa, aby zmenšením poptávky po ní dostalo se jim levnější suroviny v bývalých cenách 5—4 korun a vyhradi se jim výroba lihu pro vývoz a k účelům technickým. Tím rozděli se suroviny i výrobky do dvou skupin s různými — původem i povahou ! — podminkami výrobními a s odehyinými zájmy odbytovými: hospodářský výrobek z plodi škrobnatých neb cukrnatých zušlechtí se na nejjemnějšt lih konsumní; lih z průmyslového odpadku (melasy) nechť přederělm jest určen k denaturaci a jeho přebylck vyveze se za hranica, oll V náhradu za ztrátu kontingentu čili z zřeknutí se odbytu pro konsum zajisti se prů- myslovým lihovarům ve formě podobného ob- mezení (kontingentování) dle pohotovosti melasy a nezdaněné spotřeby určité minimálné ceny denaturovaného i exportního lihu« prvá tuzemským stanovením rok za rokem a druhá doplněním světových cen měnivými premiem ov e exportními.
18 article
Menopolní správa převezme v mezích pitného konsumu veškeru surovinu zemědělských liho- varů za pevnou cenu, pro každou kampai zvláště výčíslenou s ohledém na střídlavou úrodu a nestejný výrobní náklad u malých i většíeh závodů (nynější 3 stnpně bonrfikační), svěr surový lih hospodářský pod úřadním dozorem nad manipolací a výtratou za určitý poplatek trvajíeím lihočistnám k rektifikaci, nebo jej sama zušlechtí ve vyvlastněných či nově postavených rafineriích státních. Rektifikovaný lih zpracujese tamtěž nebo v konsumních střediskách na jedno duché kořalky (pouhým zředěním na určitý stupeň) neb na likéry, jejichž sklady povedou se v stální režii a koncesované prodejny po úřadní kontrolou, jak jest tomu u výrohků tabákových. Jisto jest, že obě skupiny nebudou spoko- jeny s tímto zde jen letmo nastiněným řešením Zemédelee má navždy obmeziti svou vý- robu na vlastní plodiny a na pitný konsum antialkoholismém stále umenšovaný. Továr ní má za vděk vzíli s technickou spotřebou a vý- vozem. Reptati budou oba. Ale spokojen by mohl býti konsument, dostávající za pevnou cenu vždy totéž mnežství aikuholu pitného neb denalurovaného v uzavřených labvích se zárukou nezměnilelné jakovli pro celé stální územi. Asi 1500 hospodářských i průmyslových výrobeů lihu znamená jisté méně než miliony konsumentů. Bude-li státu záležeti ki vůli finančn
19 article
ešišn z oe liřňvy rovnováze na zavedení z různých důvodů přee omluvitelného, ba za jistých záruk i přijatelného monopolu alkoholového, dovede zajisté vláda ony protivy smířiti a oba odpůrce k částečné vspoň dohodě příméti. 9002 20JI Ustáleni odbytových poměrů neposlouž jenom konsumentům, nýbrž i bez rozdlfu všem producentům; takpvá trvalejší úpreval cen i kval zasluhuje již býti výkoupena nékterými ústupky. bez nichiž žádná reforma se nedbejile ai jež ne- snadno jest na dvě strany rovnoměrně roz- vrhnouti, an 0 zšoq zomjlq lnee Poměr přijemce ku plutiči nemůže pak ž do té krajnosti býti přepínán, aby si liboval jenom státar pokladnu a výrobce i spotřebitel chřadnuli. Ústrk jim ehystaný rozvlní se zpět k nestřidměmu původei a nebude pak spokojen ani jeden ani druhý. K takovým koncům rozumné státní hospodaření dospěti n e si m a zajisté i v lihovarství k lomu nebez- pečnému srázu nesklouzne.
20 article
Z trhů peněžních, 14. zátl. V popřadí zájmu stojí nyní otázka eventuálního zvýšení úrokove sazby Řlžské banky německé, o které rez- hodnuto ve schůzi ústředního výboru v pálek dne 17. t. m., jakmile znám bude přesný výkaz z dru- hého lýdne září. Jž s počálku měsíce činěny byly značné nároky na banku, takže závoba nezdaněnýc bankovek byla vyčerpána až na poměrně nepstene zbylek 70 mil. mk. Od té duby však páruky v obor směnečného eskontu ještě stouply a zejména z ven- kova podány byly značnější obnosy. Také polřeba říše je stále značná, čímž se Řišské baníce odníma hožné prostředků, ježlo se jí stäle poukazují k eskonte pokladní poukázky. Vel výkaze ze 7. t. m. činil obno jich již 324 mil mk. Také zpevnění beriinského trhu peněžního činí rychlé pokroky, během posledních 2 dnů stoupl soukromý diskont o celou 1/4 proe. takže dnes znamná jž 31/o a je toliko o 1/2 0 pod oficiální sazbou. Není tedy vyloučeno, že již tento pátek usnese se Řiěská banka německá na zvý- šení svého disko nlu o l/a. proc. na 4 proc.
Vela Řiěský banka
21 article
Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládalo smýšlení klidně, zájem pro bankovní hodnoty ne- utuchl a zjednány závěrky akeil Zajišťovací banky za K 213 50, zkcil Hosp. úvěrní banky za K 424.— a akcií Pražské úvěrní banky za K B55.50, dál stonply dnes o 3 K akcie »Merkuru«, směn, ake. spol., za něž kladeno K 627.— a akcie Škodových závodů, kleté oceňovány K 297.5U. Ostatní hodnoty doznaly jen nepatrných změn a podáváno za akoie České průmyslové banky K 416.—, Pražské úvěrní banky K 655.— (+ 50 h). Rak.-uber. banky K 1766.— České banky Únion K 248 50, Živnostenské banky K 246.—, Králo-hradea. úvěr. ústavu 448.—, Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a Jučebnin v Ko lině K 387.50, Podolské cementárny K 198.—, České spol. pro průmysí cukerní K 217.—, pivovaro v Českých Budějovicích K 950.—, strojírny Daňkovy K 428.50. První českomoravské strojírny k 950.— První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225., Západočeských lováren kaohin. a šamote vých K 500.— peníze.
Škodův Daňkův Praha Krát Český Budějovice K B Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka Únion živnostenský banka Český společenský
22 article
Videň. V souhlase s nižšími záznamy v cizině a pod dejmem berlinských zpráv o brzkém zvýšení úrokové míry Ríšské banky německé panovalo n zaťáteční burse smýštení slabší, později se však na jada utvářila zase přivělivěji. V rýmavsko murán ských akcifch nebyt pohyb bouřlivý jako v posled ních dnecb, ale přece kursy koll al y. Započaly s 665, o 38 K níže než včera a zolavily se aže na 685. Poplávka byla po akcilch státní dráhy, lomber- dech a prioritách jižní dráhy. Na polední burse na- stalo slabší smýšlení, protože z Berlina ohlášeno poklesnotí berlinských papírů. Ke konci následkem místních pákupů kreditek naslalo značné zlepšenl Ve šraňku akcie Škodovy následkem pověstí o vl kých objednávkách se zlepšily. Petrolejářské povo tily. Turecké losy po včerejšku klesly. Irh s rentam neživý. Na eskontním urhu pemíze nezměněny 3 proc.o jo s Rakonská slatistika lihu. Dle předběžného výkazu min financí činila v měsíci srpnu t. r. výroba libu v Předlitavsku celkem 30.518 hl (+ 3656): zdaněno 81.791 hl (— 4236) a to 71.221 (+ 8962) kont. 10.570 (— 13.196) exkout; vývoz 7993 (— 17.3 49) hí vesměs exkont.; denaterováno 27.758 (+ 229) lo 2200 (— 234) hl. kont. a 25.558 (+ 463) hl ex- kontin gentu. Německá slatistika lihu. Dle úřadního výkazu činila v Německu v měsíci srpnu t. r. výrcba lihu 53.691 hl (lani 14.254); spotřeba pitná 235 331 hl (189 179); spotřeba živnostenská 70.160 (112.103). vývoz 967 (91) hl. Statistika vykazuje tedy opětn značný vzrůst spotřeby pilné, jež ovšem z části zeačí předběžné zásobování se vzhledem ke výšení daně. Nápadně malou je číslice spotřeby nezdaně- ného lihu k ňčelům průmyslovým a živnostenským.
Škodův Berlín Předlitavsko Německo 49
23 article
Za cejkové období nynější kampaně od října 190e do incl. sepna t. r. činí výroba lihu 4.179. 582 bl (proti 3.920.025 hl ze stejného období v kampani 1907 8), spolfeba pitná 2,325 013 (1.174.373) hl, spo- třeba živnostenskán 1,409 062 (1.463.256) bl a vývon 9151 (17.201) hl Stav zásob z konce srpna t. r. 889.61 hl proti 783.542 z konce srpna 1908. Zdiažení platiny. Syndikál platinový v Paříži usnesi se zvýšiti cenu ze 4000 na 4230 tr Pase ruských bank. Stanoy nové banky, v niž mají splynouti Ruskočínská banka Sibířská banka, byly již zadány ruskému mi- nisterstvu finaucí ko schválení. Základní kapitál či í 62 mil, rubld. Sjednocená banka začne ještě letos se svou činnosti. Nástupce Harrimanův. V pondělní schůzi správ- r' rady Union Pacific Railroad Comp. byl zvolen právní zástupce Lovett předsedou výk. výboru, z členy správní rady pak bankéř Schiff a William Rockefeller. Že Loveti stane se něstupcem Harrima- novým, bylo na všech stranách očekáváno. Bylť tak- Fka pravou rukou H. a v posledních letech nejlepším jeho zástupcem. Také Lovett propracoval se z nejne- patrnějích počátků. Jakožto syn chudého farmáře započal svou dráhu nejprve zcela podřízeným slu- žebním místem železničním. Ve volných chvílích pil- ně se připravoval k advokatuře a když byl konečně připuštěn ku právní praxi, vynikl záhy jako bystrý právník, který dovedně řešil nejsložitčjší právní vá- ležitosti. Guvernér Brown jmenoval jej pak generál- ním zástupcem texasské a pacifické dráhy, v kte- réž funkci upoutal na sebe i pozornost Harrimanovu Když se jednalo o reorganisaci dráhy Southern-Paci- dic. přijal jej H. do svých služeh, v nichž se výborae osvědřil. Lovett je stár 50 let.
Harrimanův Schiff Rockefeller Loveť Harrim Lovett Brown Paříž Ruskočínský banka Sibířský banka správar ' rada Union Pacifik Railroad
24 article
Zvýšení cen hornoslezskélio surověho železn. Hornoslezský syndikát surového železa ve Vralislavi usnesl se vzhledem k nynějšímu příznivému stavu zakázky, dále vzhledem k docházejícím značným odvolávkám, jakož i pevnosti zahraničných trhů mi- nimální ceny, stanovené v červenci t. r., zvýšiti oi mk. na tuně. Dodávka pro státní dráhy. C. k. ředitelství stát- ních drah v Praze zadá na rok 1910 a 1911 cestou olertní dodáváu fermeže. Oferty nadepsané: »Ofert na dodávku fermeže« podati dlužno u řečeného ředi- telství nejdéle do 30. září 1. r. do 12 hod. v poledne. Výplatní lisliny kolků prosly. C. k. ministerstvo financí sdělilo výnosem ze dne 17. srpna 1909 čís. 8.686/09 k příslašné žádosti obchodní a živno- stenské komory v Praze, že výplatní listiny, na nicht není žádných polvrzení příjmů aneb podpisů pří- jemců mzdy, kolkovému poplatku nepodléhají. Vzoree hstin, o něž šle, byl předložen. Taby. Výroční trh na hovězí dobytek bude se konati v Kardašově Řečici dne 21. t. m
Praha Kardašův Řečice
25 article PrS
PrS Výroční trh na dobytek v Rakovníku, klerý při padá na čivrtek dne 16. září t. r., konati se bude v středu dne 22. září t. r., na kterýžto den byl c. k místodržitelstvím přelažen. Insolvence. Velká firma na rukodílné zbaží J Michelevič ve Varšavě uvá la v platebních nesnázích. Zůčastněno je též Rakonsko. — Firma Ludvík Schidloli obchod s kůžemi ve Vídni II Fischerg. 1, domáhá se př ročí Dluhy ca. 200.000 K. Za důvod insolvence udává napříznivou konjunkluru v oborn kožařském a značně ztráty obehocní. 8k Tržní zprávy z venkovanid Z Třebtee, 13. září. Pienice K 25. 22, zi 17.75, ječmen 14.98, oves 13.52, brambory 5.80, vše ne za 100 1g.
Rakovník Varšava Vídeň Ludvík Schidloli obchod J Michelevič
26 title
Frhyy peněžní. be
27 article
olell-n nosold-n
28 article
10 del Pražská bursu. V Prazs, 14. září. Dhiclální zaznamy zašila
29 article Zástavní listy české byp. banky 5v
Zástavní listy české byp. banky 5v 40o 31/so Žák adní úpisy české zem. banky 490 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49 » » » » (vK) 4% Mel. úpisy . . (ve zl.) 4 e »» (vK) 4 0- Žel. » 40 Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 49v Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2% Dlužní úpisy České prům. banky 4 / 2 v Olužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen.. . . 4 % Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražskéo 4 Zástavní listy mor. hyp. banky 5 0 b, » 4 0 Kom. dl. úp. mori zeměd. bankys « o Želez. úpisy aos 41 0 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 16vk bal, zem. banky 41/2 Kom dl. úpisy . ,, 49 % Zeleznič. , , , s1o 4oo Zást. listy. Hal. akc. hyp. banky 4 1/o9 „ Rak. uherské banky 490 . Dolnorsk. hyp. ústavu 49 „ . S42 Kom. dl. úp. a . . . 31/n Zástavní listy Rak. hyn. bapky 49 Prior. obl. spol. rak, míst. drah. 3 0 Buská státní půjčka z r. 1906 Únorovů společná renta (v pap.) Duhnová, „ (ve stř.) Kvělnová . » (v pap.) Červencová spol. renta (ve stě.) Rakouská zlatá renta . . a korunová renta: . . 4 % invesliční » . . . 31/v9.
Prior Český průmyslový . banka městský spořitelna Komo
30 article
Česků eskontní banka . . . . akcie Česka banka Union., . . v Česká průmýslová banka . . . a Česká zajsšťovací banka . v . a Hospodářská úvěrní banka . s Moravská eskontní banka. Pražska úvěrní banka První česka akc, pojršť. na život o a ro Zál. úv. ústav v Hradci Králové 4o, Živnostenská banka Haličská skc. hypoteční banka Rakousko uherská banka) . . Českomoravská strojírna .. ee Daňkova strojírna Rustonova strojírna El.-tech. ake sp. dř. Kolben a sp. Česká spole nost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolfnská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hnt Pražská železářská společnost . a olle Prvnl česká raf. v Modřanech tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Kolben Poldin Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany eskontní banka Česko banka Union Český průmýslová banka Český zajsšťovace banka hospodářský úvěrní banka úvěrní banka živnostenský banka uherský banka El
31 article
z. Z Vídně, 14. září. (Telefgr. »Nár. Listů- Po burse. Kreditky 670.— po —.—, uherské kre- ditky 776.—, anglebanka 303 50, bankovní jednota 540 75, unionka 570.50, länderbanka 479.50, státn dráha 762.50, jižní dráha 127 25, polabská drábu —.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákov 370.—, rýmavsko muráňské 665.—, alpinky 721. — po ——, květnová zenta 95.60, uberská korunová 92. 40. turecké losy 205.—, marky za hotové 117.42, altimo 117.45. Smýštení pevné. x. Vídně, 14. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátké lh. 400 hol. zl. K 198.25. 198.45, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —. Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100mk. 117.371/2, 117.60. Německ za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 239.—, 239 90, Londýn na delší th. —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.- —.—, Ftalie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.32 11, 95.121/2, Italie na delší lhůly —.—, —.—, Petrohra a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 255.50 256.—, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na krátké ih. za 100 fr. 95.25, 95 45, Paříž delš lh —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké ih 95.271/2, 95 40, na delší thůty .—, —.—, ŠSvýcary šek a krátké lh. 95.271/2, 95.40, na delší ih. —.—
Petrohr Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia altima 117.45
32 article
Závěrečné kursy 14. září 13. zál Zástavnllisty: 4proe. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.50 3laproe. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.50 4prvc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.75 95 75 4proc. žel. úp. zem. hanky kr. česk. 95 75 95.75 4/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75 4, zást. listy Měst. spož. v Praze 97.50 97.50 Ustřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— Berlinská bursa. Z Berlinn, 14. září. (K. k.) V 1 bod. 15 min Kreditky 209.75, státní dráha 163 50, lombardy 25.25 Smýšlení volně. Z Borlina, 14. září. K. k.) Kreditky 211.— berlinská obchodní 179 20. darmštadtská banka 138.60 německá banka 249.20. diskonto komand. 194 20 drážďanská banka 161.—, národní banka 128 6 státní dráha 163.20, lombardy 25.—. Kanada 182. 70 Ballimore 117.60, dráha Henri 133.40, bochumsl —.—, dortmuadské 82 70, Lanřina huť —.— Consolidace —.—, gelsenkirchenské 201.40, harpensk 204.50, Hibernia —.—, Packel 132.10. Lloyd 100.40 dynam. trust 171.70. Smýšlení upevněně. Z Hamburku, 14. září. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.80, rakouská zlatá renta 99.49, uberská zlal renta 95.10, italská renta 104.20, kreditky 211.— losy z r. 1860 165.—, státní dráha 163.25, lombardy 25.—, stříbro 70 25 zboží, 69 75 peníze. Smnýšlen pevné. Z Franklurte, 14. září. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 209.40, akcie spolučnosti státní dráby 163.20, lombardy 25.10, papír. renta —.—, stří brná renta 99.40, rak. zlatá renta 99.80, 4 o rak korun renia —.—, uherská zlatá renta 95 30, uber korunová renta 92 75. Smýšlení pevné. hos
Henri 133.40 Consolidace Lloyd 100.40 Praha Berlinn Borlina Kanada Hamburk Franklurte Ustřední banka německý banka drážďanský banka národní banka 128 Lanřina huť Hibernia Packel 132.10
33 article
A tansdna vsud odsžat vmnsnrás labe Z Pranklarla, 14. září. (Nodaleč bursa.) Čv n akcie 203.50, státol dráha 163.20, lombardy 25.10, mded bPařižská bursa. vás Z Pažta, 14. zářt. (Podateční burss.) 3proe renta 98.40. Směšlení kolisavé. Z Partas. 14. září. (Tige. zavěnetns kurvtro Bproc. renta 99 40. italská renta —. —, rakouvý pozemk, úvšr. ústav 1255, státaí draha —. — tombardy 135.— cheky na Loniýn 25141/2. ravo- ská zlatá renta 101.80, uh. zlatá renta 97.65, otomanská hanka 731.—, tabákova režin! 394. — ruské 4908 103 85, turecké ose 490.59. Rio Tiuto 1913.—, spanělské exteriery 96.89. — Sinýšle st mdlě,
Pranklarla Pažt Rio Tiout
34 article
n4 00.O1 pland sn no pavo
35 article
roe Trhy na zbott. ná: Plodinová bursa, iva V Praze, 14 září. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce česká 1909 kg 78—82, 12.65, 13.20, raksuska — —, —.—, uherska 1903— kg —.—, —— vadnů ——.—, —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žitol české nov 1909 71—75 kg 9.30, 1025, uharské 1999 —— —. ječmeu výbir 8.90, 9.—,I. jakosti 8 40, 8.50, střední 8.15. 8 25, merkánt. 7.30, 7.85; o von s prima 1908 —.—, —.—, 1909 1 7..83, 7.90, ovas merkantitní 7.70, 7.75, kukuřice 11905 8 85, 8.90, cinquantinová 1908 11.25, 11.30; vikes česká —.—, —.—, haličská O, 0.—,aherská 0.—. 0.— pohanka 0., prolso 0.—.lá sí Mlýnské výrobky Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 43.50 44.50, č. 1 42.50, 43 59, . 2 41.50, 42 50, č. 3 38.50, 39.50, č. 4 36.30, 37.59, č 5 3650, 36.50, č. 6 32 50, 33 51, č. 7 29.50, 30.50, č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. 1. 30.51, 51. 50, č. jl. 29. 30.—, č. III 25.50 26.50, č. IV. 19.50. 2001 n0 pšeničné otruby jemné 14.—, 14.25, hrubé 14. 20. 14 41, otruby žitné 14.—, 14..50, krupice 43.50, 44.5 prach 15.—, —.—, tluč —. —, —.—, kroupy: č. 30 45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čls. 0 43.—, 64. — čia. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39, 40.—, čis. 3 380— 89.—, čís. 4 36.—, 37.—, cís. 5 35.—, 36.—, či s. 81.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28.— čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.50, 28.50.
Praha kg 85 36.30 41
36 article
Semsna. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 24.—, 24.50, modrý ruský —.—,— kmín čes. 38. 50. 40—, holandský 40.50, 41.—, lněná semena hahiéská —.—, —.—, konopná semena haličská 11..75, 12. 25, konopná semena uherská —.—, jetel červený 19. 54.—, 64.—, prostý kokotice 1908 —, —.—, bný 1908 40.—, 70.—, bilý 1909 40—, 76.—, vojtěšta česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymnotee —.—. —.—, růžák 35—, 46. —, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 14.— 14.20, tepka zimní suchá, 1909, 14.35, 14.50, řepkové pokrutiny 9.—, 9 15. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k vs- ření K 11.—, 12.—, ke kriení 0.—, 0.—, boby —.— .—, hrách Viktoria 15.50, 16.50, k vaření zlutý 12.—, 14.—, k vatení zelený 14.50, 15.50, ko krmení —.—, —.—, čočka 1908 11.—, 17.— Sušené ovooe. Ceny za 50 kg: švestky české 11.50, 13.50, merkant. bos. 13.75, 14.25, bos. 110/ 120 15.50, 16.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —. 20/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višné 29. 50 31.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, ktl- žaly —.—, — Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: senoti- sované nové 6.—, 6.20, nelisovane 6.—, 6. 20, české U.—, C.—, sláma cepy mläconů 4.—, 4.50, ke krinen —.—, —.—, ke stlaní 3.50, 360, cizí —.—, —.— Slad po 50 kg: Ia 14 75, 14.90, IIa 14.05, 14 30. Škrob po 400 4g trannito: pšeničný —.—,— rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bramn- botový: I. jakosti 31.—, 31.50, nejjemnější 32 5d 33.—, škrobová moučka 32.50 33.—, Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sadl uherské 92.—, 93.—, sádlo americké —.—, —-.—, 1ůj —.—, —.—, na psn Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 51. 50, 52, surový a nekounag. J1.50. 32 —, rafinovaný. kontingent., zdaučný 144 75, 445.—.
Slad český U kg Viktoria
37 article Peníze] Zbot
Peníze] Zbot 101.50 102. 50 97.5 98.50 89 50 90 . 50 99.50 100.50 95 75] 96.75 95 75 96.75 95.75 96 75 9575 96.75 95.75 96.75 99 75 99.75 100.—
38 article
100.75 100.75 100. 30 97.50 98.50 103 25 96.35 94.5 95.55 95.35 96.3 100.70 101 70 26.— 97. 100.— 100.50 4.50 95 50 92 55 94 50 94.50 93.58 99 25 99.75 98.15 99.15 87.50 88.50 96.75 v7.75 87. 50 88.50 72. 50 78.50 88 90 99. 10 98.90 99. 10 95.60 95 80 95.55 95 75 1176l 1 17 30 95.55 95 75 84 90 8470 248.502 19 50 416.— 448 — 213.30 21 4 5 424.— 424.50 635.—506.— 448.— 459.— 246.— z47. o 612.— 615.— 1766 1774 950 — —.— 428 50/430.— 396.— 400.— 217.—220.— 950.— 105 490- ObIlí.
17 30 95.55 50 / 430
39 article
T. Z Vídně, 14. září. (Teiel. zpr. »Nár. Lista y Plodtnová bursa. Na obilním trhu při suaban obchodu se tendence poněkud upevnila, třeba že se to v cenách pšenice a žila neprojevuje. Nab dka domácí plodiny není nikterak nalchavá a přímo trapně půsubí neobyčejně slabý dovoz uherské pše- nice. Jelikož pak lze zjevně pozorovati povolovaal ruského materiálu, žadali majitelé plně ceny. Nedali se také od toho odvratiti ani zdrželivosti reflektanto, kteří hradili jenom nejnutnější spotřebu, poněradž čekali zlacinění. Ječmen nemá obchodo, tendenci klidneu, ceny stálé. Z picnia kukuřice má zájam v obchodu a poslední ceny se nezměnily. Oves s zotavil z včerejších zírát o 5 h. Odbyt je normá ní. Znamenály: Pšoulce nisska 1160, 15 15, psentce banátská 44.35, 14 65. pšenice rumonstů 14 13, 14 45, pšenice slovácká 13.50, 13.80, pšenice z Morav- ského pole 13.15, 13.60, ruská Žito slovácké nové 9.55, 9.75, žito z nkoli Pašti 9.75, 985, žito a jižní dráhy 9. 45, 9.70, žito rakonské 9 50. 9.75. — Ječmen moravský 8 8 , 9.50, rak. 7.50. 8.50, slovácký 8.—, 940, z jilul dráhy 6.75, 8.50, severo- uherský 0.—, 0.—, ze sťanie 0.—, U.—, pro pivovary 0.——. 0.—, ke krinea! 0. — 0.—. Kukuřice uherská 7 95, 8.15, lepší 0.—, 0.— cinguantinská nová 10.35, 10.65, suchá 0.—, 0. —. — Ovas uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8. 05, 8.55, špatnějáí 0., 0.—, český a moravský 0.—, 0.—. fepka, pohotová —.—. —.—, rumun. — —, —. —.
Ječmen Vídeň Morava Pašť 9.75 uherský 7 95 Ječmen moravský 8 8
40 article
Z Berlina, 14. září. (K. k.) Závěr. Pšenice na září 216.50, na říjen. 214.50, na prosinec 214.50, smýšlení pevně. — Žito na září 175.59, na říjen 175.50, na prosinec 175.25, smýšlení pevné. — Oves na září 159.—, na prosinec 157.75, smýšlenl pevné. — Kukuřice na září —.—, na prosinee —.—, smýšlení klidné. Počasí: dest. Z Hamburku. 14. září. (K. k.) Pšenice holštýn- ská pevná, nová, 213.—, žito meklenh. pevné, 163.— 475 —, žito ruské pevně, 131.—. Počasí: krásně. Z Drážďan, 13. září. (Bursa plo dino v á.) Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá —, —, pšeníce hnědá nová 212. 220, pšenice červ. ruská 245, 250, žito saské staré —, —. nové 172, 180, ruské 186, 190, ječmen saský nový 180, 190, ječm en slezský 190, 205, český 205, 220, moravský —. — ječmen ke krmení 133, 146, oves saský 200, 205, slezský —, —, kukuřice cinquant. nová 435, 192. Laplata 157, 160, amer. mixed 169, 474, hrách ke krmení —, —, boby —, —, vikev —, — pohanka tuzemská 215, 225, cizí 215, 245.—, řepka zimní, vihká —, —, řepka suchá 230), 2 45, lníně pěkné 26.50, 27.— m., prostřední 25.50, 26.50 m. Laplata 25.50, 26.— m., otruby pšeničné hrub 11 80, 12.—, jemné 11.40, 11.69, otruby žitné 13 .30, 14.— marek za 100 kg Cnkr.
Bursa Berlín Hamburk Drážďany slezský kg
41 article
387.50390 — 198.— 200.— 478.— 185.50 2822 2832 225.— 255.—
42 article
Videňská bursa.
43 article
—n.— V Praze, 14. záři. (Pův. zpráva »Nár. Listů«) Surovína, Zprávy z večer- ních burs zahraničních nepřinesly nic význaě- ného, pročež zahájen dnešní náš trh smýšleni n klidným a kladeno za pohotové zboží K 26. 8). na říjen-prosinec K 24 35 v parite“ ústecké. Ceny udržely se i na první klídnou, v zázna- mech žádných změn nevykazujicí depeši han- burskou. Na polední slabší Magdeburk zname- náno K 26 70, resp. K 24.25 z Ústl. Londjn, jakož i odpolední Hamburk zněly ustáleně, ale poslednější zachoval v záznamech skoro úroveá deneše dopolední. Na naší burse udrželal se prate
Praha Magdeburk Hamburk