Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

14. září 1909 Čsle 254.

4 article

4. 8 20., odslavec 5. organisačního statulu zní: „Podávání a přípisy stran aneb samosprávných úřadů a zřízenců, jež docházejí k ředitelstvím státních drah, se psa- ny v některé z řečí v zemi obvyk- lých, užívaných v částech zemí, v nichž polo- ženy jsou železniční trati, přidělené jmenova ným úřadovnám, nutno zodpoví d at vtéže řeči. nal Na základě tohoto ollstavce vydalo c. k. ře- ditelství severní dráhy nedopatřením (ůmyslným?) príslüšný, výnos o rovnoprávném dopisování se stranami s platností pouze pr Moravu, Slezsko a Halič, takže píše-li některý Čech z českého království stížnost neb reklamaci na c. k. ředitelství severní dráhy če- sky, dostane na ni odpověď německyl Tak zúmyslně hledají se okliky, jimiž by ita částečná rovnoprávnost na drahách dle § 20. organísněního statütu stala se ilusorní a teprve, když strana z království českého nedá si toto bezpráví líbiti a vráti německé vyřízení, rozhodnou páni Němci u el k. severní dráhy. že se dopis má podruhé vyříditi češky. dab dle Není tedy v tomto jednání právniekého dů myslu, nýbrž pouhé chíkanování českých strar z královstvíčeskéhodo 381 dozdanbí sa laon A ještě jeden zlomyslný výmysl, jak chika- novati české strany na Moravě a ve Slézsku

Čo Němec Morava Slezsko Halič

5 article

České dopisy zasílá reditelství stranám niko přímo, jak se děje s německými, nýbrž pro střednictvím moravskolostruvského inspektorátu čímž se dopisy o několikdní opozdují. Výmys štento, prokterý není rovněž ž ádnéchoc pr áe ního podíkladu, diktovala pouhá zloba ně meckých vládců u ředitelství, aby jednak nená viděnou češtinu z ředitélství c. ko severní dráhy wyhostili, jednak českým stranám dodávána byl vyřízení opozděně. X 1d 08 v h u e ba 5. Odstavec 6. § 20. organisa čníhov statutn zní: „Voškeré prooblecenstvo uřče né zprávy (vyhlášky, nápisy, oběžníky atd. vydati dlužno v německé neho o v poří- slušné řečiv zemio blvyklé.“ oz Proti tomuto výslovnému znění o českýc vyhláškách podává se všakostraně při informa i vyřízení sice česky, avšak výtah z tarifu, z ně- hož se má strana informovati, v němleck ém výtisku! otueinemsoy sstnsb

X 1 d

6 article

6. Soupisy skutkové pov ah (Tatbestandaufnahmen) o poškozeném neb zne- hodnoceném zboží na drahách, důležité tyto li- stiny pro reklamační nároky stran, vyplňují se na c. k. severní dráze pro české strany sice na oboujazyčných tiskopisech, ale úplně něme- eky proti výslovnému znění organisačního sta lutu § 20. odstavce 6., neboť protokoly tytc nejsou jen pouhým vnitřním výkonem železnič- ním, nýbrž patří též ke „zprávám, určeným pr obecenstvo,“ při nichž se dokonce žádá, ab obsah jejich strany uznaly svým podpisem. České obecenstvo neni tudíž povinno, aby podpisovalo protokoly drah o poškozeněn zboži, pokud nejsou vystaveny úplně česky Štává se ovšem, že některá rozhodnějš strana česká odepře německy protokol pode psati, německé reditelství c. k. severní dráhy vyřídí pak reklamací podle nepodepsaného, ne potvrzeného protokolu. V tomto případě jest n českých stranách, aby žalovaly dráhu a prokázaly dak nezákonitosty jednání státních zřízenců před soudem. 13« dsb dolnii oložele 7. K takovýmto spro obecenstvo určeným zprávám dle 820. organ. statutu, odst. 6., patř i nápisy na přimých vozech železničních, jako Prerau—Brünn, Wien—Nezamislitz über Ol mütz a t. d., kteréž jsou na c. k.- severní dráze neprávem dosud jenom německé!sv žass 8. Rovněž i doplatní kupony na zavazadla pro průvodčí vlaků a zastávky (Gepäcksnach- zahlungskupons) vydávají se neoprávněně u e k. severní dráhy jen výhradně německy. lal

Brünn Wien Nezamislitz übry Ola mütz

7 article

9. Některé stanice vyhlašují se ředitelstvín e. k. severni dráhy neprávem jednojazyčný m t. j. výslovně němcekými. Tak: Opava, Bohu- mín, Šternberk, Bílsko, dále veškeré stanice zustávky na tratích: Břeclava- Mikulov—Nové Sidlo—Drnholec—rušovany—Šanovs nápisy razítka těchto stanic jsou neprávem jenom ně- meckyloznačena.hslá 3 s dalos Z tohoto pak bezpráví dedukuje se násilně další bezpráví, že prý dle dosav adníh o ja zykového označení staničních budov ě musí seř diti i terif ná označení a nosmí se tudiž při pustiti pouhé české označení těcht etanic na nákladních listech. ao če Ostatně i v ryze českých stanicích straš leckde dosud čistě německá razítka; ředitelstv se vymlouvá, že nemá pro nová dvojjazyčná ra zitka od ministerstva dosud povoleného úvěru který prý činí 15.000 koran.

bůh Opava Šternberk Bílsko Břeclava Mikulov Nová Sidlo Drnholec

8 article

10. Česky psané účty necbávají ně kteří němečtí referenti u ředitelství z národn nevraživosti úmyslně déle ležeti, než je zašlou ku překladu a vyřídí. i bylo by záhodno, uby si české strany určovaly samy v dopisech n ředitelství den splatnosti žádané pohledávky od tohoto dne požadovaly úroky z pro dlen níl 11. Libovůle německé panovačnosti jes i z toho zjevna, že malé staničky německé, jak Congr, Dürnkrut, Wagram a j. stanoveny jso ředitelstvím za dopravní úřady důležitých stanie za to české i větší stanice, jako na př. Hraniee a j. považovány jsou za pouhé podružné úřady menší důležitosti. Z uvedeného jest jasno, že pro ředitelstv c. k. severní dráhy neplatí zákon a ministeriáln nařízení, nýbrž samavůle a panovaěnost něme- cká. Již tyto nézákonné poníěry u sestátněn e. k. severní dcáhy molily by českým poslancům poslačiti, aby proti náshné germanisaci spoji se konečně k jednotné pelitice české a ke spo- lečně plodně práci, rozdětivše si ji dle vě- 16u otie ných odborů!z vodln O to my voličové čeští žádáme české p slance důrnzně. alo oo Výprava českého Sokolstva v Americe. ale i (pěv donisNár. L Inšentno oli e Je ještě nutno, abych uvedl další jednolli vesti našeho pobytu se týkající. Dne 30. srpna konala sokolská župa »Fögner« a »Tyrše svoj zvláštní cvičení veřejné, aby dokázala svou pil na poli sokolském a předvedla nám pěkné vý sledky své práce. Při přátelském večírku bratr župy a za naší přítomnosti odevzdal br. Košal

Tyrš Amerika Congr Dürnkrut

9 article

do rukou bratra starosty Č. O. S. 1250 K pro bratry ve zněmčeném územi, načež i župě »Fügner-Tyrá« odevzdal dar České obce so- kolská. Po tomto slavnostním aktu odebrali jsm s9 někteři do schůze českých novinářů v Ame- rice, v níž jednato se o společné tiskov zpravodajské české kanceláři, na niž pro začátek věnoval p. F. Kor be1 1500 do larů. Za Sokolstvo přítomni byli: br. Scheiner, Novotný, Klofáč a mímo tyto br. řod. Pátek podepsaný jako zpravodaj I zde přikročene k slibnému činu, totiž že stanoveny zásady projednáno vše, co spojeno se začátečními kroky k této věci směřujícími. A jak krásné bylo, když po příkladu p. Korbelově i český ban kéř v Chieagu pan Kašpar nám opověděl vydatnou pomoc, v čemž i ostatní ho následovali. I ledy v lélo věci českého zpravodajství učiněn slibný počátek. Další části pořadu našeho pobytu v Ame- rice býla návštěva u bratří Chorvatů, při kteréž příležitosti bratr slarosta »C. O. Sav v jazyku českém, bratr vrchní ředitol Pátsk vl jazyku chorvatském a bratr náčelušk chorvatského Se- kolstva vyložili přítomným veliké poslání nejen Sokolstva, ale i Slovanstva vůbec. A odtud té- huž večera odjelí jsme na přátelský večíre Praha Praze — uspořádaný jednotou »Praba« v Chicagu. Ztrávili jsme zde jedny z posledníeh chvil svého pobytu v Chiengu, mezi lidem děl- nickým, upřímným, jenž dával nám stále a stále na jevo, že on přes svůj téžký boj za chléh stoji pevně po boku našem.

Fügner Tyrat Scheiner Novotná Klofáč Korbelův Kašpar Chorvat Č . O . S ame Sava Chicago Praha Praga

10 article

Dnes večer koná se přednáška bra. Schei- nera a bratra Pátka současně s večirkem v Ob- čanské besedě, kde bude se nám na dlouho zuse rozloučiti, abychom zejtra večer 6 10. hod. nastoupíli cestu do vlasti. jimész jelsnbe Den 30. srpnastane se pamálnýmí pro založení České obce sokolské v Ame- rice a hodina večerní desátá památnou pro utvořenl se velik ého svazu i Sio kno llstv slovamiského. Uskutečněno tak dávné přání lidu českého a slovanského v Americe a aplněno tak to, o čemž všichni tlumočníci za svénově- fené jednoty nás již předem ubezpečili. Všecky listy česko- amprické jásají nad skutkem lím, Ke schůzi dopolední i večerní dostavili s záslupeově všech sdružených organisací sokol ských a byly tedy zasloupeny: Národní jednola sokolská, Dělnickoamerický Sokot, Župa Fülgnee a Tyrš, Slováci, Poláci, Chorratě. Slovinci dosud netvoři většího celku. Byli jen ledy pritomni bez hlasovacího práva. Do rozhovoru plalně zesáhi li bratří Hi bek. Košař, Rudiš, Jičínský, Getiug za Slováky, pal zástupeové Poláků a záslupee Chorvatů« Zastou- peny byly všecky féměř americké české listy. Za všepbecného soullasu pak vysvětlije bratro starosla Č. O S ješté jednou hlavní, účel cesty naší, ke spojení všech dosud vedle sebe stojících a volá: »Sokolstvu sl o v an- akému není nic více v ces!ě, a by se nespojilo«. Po vřelém doslovu dra. Norotného pak všichni zástupcové jmenovaných, každý zvláště problásil za svou jednotu, že ke společnému eciku přistupuje. A viděl jsem, že všichní činí tak s hlubokým, pravým pohnutím. A to, co stalo se dopoledne ve věei české to večer o půl desáté opakovalo se, neboť během dne se dohodli zástupeové jednotlivých slovan ských sokolských obel a pak slavně prohlásil utvoření »Svszu slovanského Sok ol sri stva v Americe«.

Pátek Tyrš Slovák Polák Slovinec Košař Rudiš Jičínský Getiug Chorvat Ob Amerika Dělnickoamerický Sokoto Fülgnea

12 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. tOd zvlaštaího zpravodaje »Národních Lis ů-) V Zábřebě, 10. září 1909. Acourii vykládá svoji zlobu. bšsopnzigové oznámili rozyrh obrany. Vsicbn mluviti nebudou, ale přes to hezká řada v slově se vystřídá. Dnes Aecurti ve své jizlivé sofistice pokračoval. Na světlo světa vynesený material důkazů prý nepřipouští pochyby o tom, že v územi Ghorvatska a Slavonie se rozvijelo úsil po připojení těch zemí k Srbsku pod žezlem Karaďe rděviče Petra I. To úsilí snadno prý mohlo i občnnskou válku vyvolati. A proznaazo- valo se to úsilí v nápadném šíření srbského jmé- na, srbského praporu, erbu a zřizování různých kulturních i ekonomičkýeh srbských spolků.

Acourie Záhřeb Zábřeba Slavonie Srbsko národní Lisa ů Karaď

13 article

(Dosud nikdo nevěděl, že zaklndání sporitelen které, vedle spořivosti, majívlídi nabádati i k vy- manění se zrakou židů, je dilem velezradným, až Aceurti tomu přisel na kloubt). Násilníko prý se nechce zabývati ofázkou ekistence Šebo v Chorvatsku, ale jen na to ukáže, že jiudy pravoslavní se neprohlašovali za Srby, ale že od několika roků zfanatisováni bez potřeby vykřikují, že jsou Srby, identičnými s oněmi v království. (No a nejsou?) A všechno to zape- čalo a přiehodem krále Petra. A započalo pry se mávat praporem, jindy církevním al dne národním. Dnes prý Seb v búnovině, jakmil uzří ten prapor, myslí na království srbské a ne na eírkev. A ten prapor je prý však symbolem cií državy a je proti zákonnému državnému ehorvatskému pruporu. Srbský, prapora nemáá prý místa v teritoriu Chorvatska. Náhledy dra. Josu Franka! Šovinism, kkterý ty Chorvaty, kteží mu holdují, činíodporný mi, protože je dělá i rva- vými. Accarti ten šovinism volebí. A polivnou mu dává pedporu: to, že srbský prapor v Cher- vatsku mista nemá, potvrzujív prý i nařízení uhetského ministerstva vnitra. Dost šmutn věru, že si Chorvaté líbiti dají, aby se Maddat do jich věcí mísili.

Šeba Srba Petro Franco Chorvat Chorvatsko Chry Seba

14 article

Aocurti to madaronství vytruhuje. Dr. Hin- kovič chladí jeho zápal slovy: „Co nám je do nařízení maďurského ministerstra.“ Ale Accurti přece te ta nařizení z r.1874 a 1895, imiž s zapovidlá uživání srbského prapora. To prý je příkladem, jak se má pojímat otázka prapora. V Maďarsku Accurti lescos násilnického může odkouknout — ale paradovat tím jako důkazem velezrády, to nic jiného nedokazuje, než jen mělkost obžaloby. Výtcčný byl dr. D. Popoviě. Zvola na násilníka „Nezapomeňte, že vy, uzná- vající tato nařizení, na konec budete nucen za- povídat i užívání chorvatského praporu v Chor- vatsku.“ Ba že, tam to rozpálení kohouti dra. Josua Franka jednou doredoul Accurti nerad tu poznámku slyšel; spěšně z tho matu odbočil slovy: „A co, s vámi nebude přetřásat otázky državnoprávní.“ Zatím se rozzuřila potyčka mozi členy senátu a obhájci, Přímo zuřivě si počínal kaprálský Cekuš, „zjev: odporný!

Výtcčný doktor Franco Accurt Chor senát

15 article

Accurti tvrdí, že pravoslavní opovrhují praporem chorvatským. (Ten vlastně je vypůjčeným z bare srbských!) Ukazuje na význam praporu. Bezmála prý by bylo došlo k válce řecko-turecké pro vztý- čení řeckého praporu na Krétě. Obhájcové pokřiky násilníkovi odpovídají. A Accurti posměšně dí: „A co vás to bolí? Snad byste nechtěli, aby i v tomio sále zavlál jen srbský prapor. A to ne Srbové, ale Chor- vatél“„Žalostnou píseň tu Chorvatům zpíváte“, po- výšeným hlasem zvolal dr. Popovič. A jiný obhájce trelně Aceurtovi připomenul maďarskou rozpína vos výkřikemy„Julinnské školyi“vTy nás nezavedoudo propasti“, odvětil pochorvatštělý Ital! Ba že zavedou Stále se v Chorvatsku množí. Ty cizí živly, ti přistě- hovalci, kteří se v Bánovině usedili a které z hmot- ných prospěchů za chorvatské patrioty se prohlásili vždy budou na skoku ku pomaďarštění« Protol jen šil- ně pronásledčvat čistokrevné Slovany! Eh, trpkost násuchvacujetn víbovas vda mlmz hže e Accurti nevyclírlil svojí zlobu jenom na srbský prapor, otřel se i o cyrilici! Staré kulturní písmb jehož miliony Slovanů použivají! Jena ono přinesko svobodu Bulharům. V její znamení na Balkáněs útvořila svobodná slovanská država, ktorá s povným přesvědčením to předvídáme, zšehová Slovanstvon Bálkáně, Cotu huronský pokřik násilníka ?!

Srba Chorvat Popovič Aceurt Ital Bulhar Kréta Chorvatsko Jena Slovan Slovanstvon Bálkán

16 article

Zle soptí Aceurti na eyrilici Ta prý jtecko-vý- chodnímu živlu dávě nátěr srbský. Zuří i na srbslý znak. Tímn, že se v bánovině rozšiřoval, prý se při- pravovalo připojení její F SrbskufiJak mělké a sme- ně tlachy! K ním Arcurti připojuje t zůmyslnou pědně vyvrácenou nepravdu, že zprý mézi Srby se šířila nenávist kiChotvatům. Jiní lidé ju nenávist vy volávají. Josna Frank máv tom mnuho zuřivých pomocnkůt hdv a vololá sle nonie Potom násilníle se pouští dovsrbských kulturníeh a ekonomických institucí Sloužily prýn jen ke sbli- žování se stejnými v Srbsku. Zvláště Accurti má na mušce Sckoly. Bez potřeby Srbově spolky sokolské prý zakládali. Accurti v nich vidí jen čety poslán garibaldovského Pravda, i Čechové ni Chorvaté prý vnají takové spolky, ale jaký prýz to rozdil. Český i chorvalský „Sokol“ prý má tendence jen v rámci řiše, ale u Srhů je prý národním vojskem s centri- fvrídní snahou. (Tak se fabrikuje „velezráda“ 1) Stej- ného ducha Aecurti dává i heslu „Svůj k svému.

Srba Frank Srbův Čecho Chorvat Srbsko Sokol

17 article

Vždyť prý je známým výrok mnohého obžnlovaného; „Srbe, nedlávej svoji půdu ze své ruky.““ Podivná velezráda, která učí národ, aby houževnatě lpěl na půdě svých oteůl Je zřejmo, že pojem o centrilu- zále je Accurtoví čpanělskou vesnicísnůs jslr Násilník syní spojuje zjevy se zakládáním kulturních spolků. Každá věc o sobě není ničím, spo- jena, je sopkou velczrády. Je organisaci bánovině nebězpočnou. Její kořeny jsou prý v Bělehratlě. Je 6rganisací budoucího Dušanova curstva. Počíná r. 1903. Nejsilněji prý zabujela r. 1906. Nastolení krále Petra bylo embryem velezrády v bánovině. Cilem bylo odtržení Chorvatska, Slavonie, Dalmacie i Bos- ny od říše, Na obzoru byla válka srbsko-rakouská Velezrádci stáli na straně Srbska. Dobrovolníky pr srbskou avmádu mezi poddanými J. V. sehnati chtěli Aceurüi má o tom v ruce důkaz: úvodní články ame- rického Srbobrana“ Šileně zuřily proti záboru Bos.

Srb Dušanův Cil Chorvatsko Slavonie Dalmacie Srbsko

18 article

ny. Pozdravy kráti Petrovi i knížeti Nikolovi jen jen pršely. A Accurti bombasticky prohlašuje, že mluv ve jménu nonarchie. Dr. Hinkovič volá: „My jsme morarchií, my, kteří platíme daně i vás.“ Aceurti na obhájce dra. Magdiče se spouští a zbytečně pokři- kuje: „My jsma tu v Záhřebě!“ „A co, myslíte-li vy že Varaždínci jsou Hotentoty? K čemu mne provoku- jete?“ násilníka odbývá dr. Magdič a dr. Hinkovič trefně volá: „Hledejte zase ochranu u soudu. Accusti petom vodnatě se rozšiřuje o tom, že proces se novede baronem Rauchem, že není namí- řen proti Srbům, ale proli některým jednotlivcům. kteří drze se odvážili svádět loyální občany k vele- zrádě. A drzcům prý nyní zůstává jediná nadějev milosti J. V. „j, ještě před rozsudkom!“ dí dr. Hin- kovič. „Ach, věc je stále lepší a lepší!“ volá dr. Me dakovič. A Accurti vykládá, že obžalovaní prý svů zločin skrývají za záminkou osvětové práce ku pro- buzení lidu. Vše prý zapřeli. A přece prý se dopuslil činu, označeného v § 58. trest. zákona. (Bezděkytu hrozí šihenicí!) Potom Accurfi přistupuje k dokazování viny jed- notlivců. vřái čšennhae

Petro Nikolov doktor Hinkovič Magdič Varaždínec Rauch Srba Accurfi Záhřeb

19 article

Počiná s Vrginmostem. Tam se započalo s roz šiřováním ohrazu krále Petra. Tím lamní Srbové pro- jevovali, že Srbové v království jsou jich bratrya že je nutno utvořiti velkou srbskou državu. Obžalo vaní měli tajně schůze již r. 1903. V národě se šíi „Srbobran“ i „Srbaké Kolo“. V kraji propagoval pos Sv. Pribičevič. Srbský prapor nebyl zjevem ojedině- lým, do obce se zavedla cyrilice, Chorvatům se spí- lalo. Nenávist k nim rostla. (Důkazů Accurti nemál) Zrodila se srbská samostatná strana. (Ta Rancha bolí!) Adam Pribičevič se usídlil ve Vrginmostu r. 1905. Psal do srbských novin. Dělal výlety do Běle- hradu. Tam se seznámil s Nastičem, ale zapírá, se byl členem revoluční organisace. Ale Nastič praveu mu dokázál. A tu nestoudnik se dofýká i zoufalost Adama Pribičeviče. Cynieky vykládá, jak ubožák si žíly podřezal. Neuplatňuje pravdu, že churavec, mu- čen útrapami žaláře, k žádněmu vyšetřování nevolán o násilnicíví zjednaných pochopů přesvědčen, o ne- možnosti toho, že před nimi svoji jasnou nevinu do- kázati můze, hledal utišení všech svých bolestí v hrohě. Bezcitný jízlivec surově se dotýká Bolestí du- še bezbranného chudasa. Proř. Valerlán, tou nelid- skestí pobouřen, odchází z dvorany. A násilník z po- kusů sebevraždy A. Pribičeviče vyvází důkaz o jeho „velezrádě“] Obecenstvo je plno nevole. S chmůrou v tvářích odchází z dvorany po oznámené přestávce Odchází za dojmů, jež v něm vzbudílo zvolání prol V. Prihičeviče: „To je svinstvol““ bvoropje Ze Záhřeba, 14 září. (K. k.) Uh. tel. kor. kane sděluje: V 8 hod. ráno pokračoval státní zástupce ve svých vývodech o pakračské skupině obžalova- ných a dovozoval pak subjektivní vinu obžalovaných z okrasu Staré Gradisky.

Petro Srba Chorvat Pribičevič Nastič A Pribičevič V Prihičevič Záhřeb Bělahrad

20 article Živelni pohromy.

Živelni pohromy. Z Třebovětic u Hotle. (Pův. zpráva »N. L. .) De 12. září 1. r. hrozným plsmem zaznamenal se do paměti obce Třebovětie u Hořic. Od rána byl vzduch dasný, že nebylo možno dýchati. Horko stoupalo ke 4. hodině odpoledne přihnala se strašná bouře. Do racholu hromu mísii se hrůzný hukot vody. Průlrž mračen s krupobitím! Příval vody nezdál se miti konce. Najednou zaječela hasičská trubka v zápěti udtšeně voláno: »Vods 1 Voda !« Obec Tře bo. člice rozložena je po březíeh nepat. ného potůcku co nad ní k severozápadu je neveliký rybník. ?S 1ě strany přivalily se spousty vody. Jako zeď řílil se dravý živel, v okamžiku byla stavení zatopena V hukot vody mísilo se zoufalé volání o pomoc dobytek fval, bylo slyšeli praskot bořících se stavení. Příval vody byl tak náhlý, že lidé útěkem zachrániti se nemobli. Nadlidskému namahání hasičů a p. Smrže, četnického strážmistra z Cerekvice, podařilo se s nasazením živola mnohé nešťastníky zachrániti; mnoho dospělých i dětí nalezlo smri ve dravém živlu. Někteří nešťaslníci pohřbení jsou dosud v ssu- tinách. Srdce rozrývající pláč vede nás k místům, kde spatřujeme nešťastné oběti. Počet zabynulých, ce toto píšeme, nebyl zjištěn. Pohled na vytopenou ves, čílající k 90 číslům, je nevylíčitelně hrozný. Domu v ssulinách, po některých zbylo jen místo, na němž stšly, jiné plny bahna, stremy vyvráceny, ploty od neseny. Venku i v chlévech utopený dobytek hovězí kozy, vepři i drůbež. — Všude hrůza, nářek, zou- fasství.

Smrž Třebovětice Hotle Třebovětie u Hořice Horka Cerekvice Vod 1 Voda

21 article

Denní zprávy,b as e vavní pral sdáním snčmu kráfovství če- ského sprádají se samozřejmě, pořád úvaho jeho pravděpodobněm proběhu. Rovněž je n snadě, že jsbu nava zovány na vládnh siněmovní konference, minulý dýden ve Vadlni konané. Dnes se ke nim vrátilo takélněmeckýc úřadní list pražský Ve formě vídeňského dopisu v části neúřadní těšíse » BragerZeitungs, že jnfozmativní roz- pravy minulého V týdne zplodily mnobý dobrý náběh, prozatímí prý nic více. Poslední slovo bůdousmiti zúčastněné strany, a elren za návo stoto slovo pohybovati se bude ve směru posi- tivním, jestiiže projevené zde (ve Vídni — red.) disposice obopstranných důvětníků . . . budau sehváleny jich mahdanty, jakož přece lze za to oe r1gsl žne míti.«

Vídeň

22 article

Po manifestačním prohlášení zástupců če- ských, že se při konfereneích k ničemu ne- zavázáli a nic neslibili — stejně výslovil se jak známo, též dr. Eppirger — lze soudití, že ajemná mluva pražského úřadního listu se vzlahuje na Némce. Němei buď vskutku nejsou jednotni, nebo sí rozdělili role, aby podle svěho zbožňovaného Moltka jednotně postu povalia společně se bili: dr. Damm, na sněně zemském poslanec ústavovětného velkostatku, na rado ti- ské poslanec strany německoegrární, řekl vídeň- skému novinářoví pro účely tiskoré, že keno slnucvám sněmu považujé za podobno pravděa že sněmovní konference znamenají mininiálno zlepšenl. Zlim německý lidovee posl.° Leglen uveřejnil v německo-nacionšlním denníku libere- ckém připis, končicí výrokem, že dosud nen ato, najde-li se ve svazu německých poslaneů zemských většina pro připuštění pouhého kon- stiluování sněmu. Zároveň vláda již uvažuje co a jak bude ve sněmě českém po jeho usta- vení a nepřepíná svých nadějí, ježto — dle »Boh.« — Němci hined po ustavení snému podniknou zkoušku, zda Čechové vážně miní sblížení, ve vídeňských konfereneích beztoho jen vá- havě se objevivší a nepokusítii se po dosaženém ustavení opět zcela odvolati přípovědí na polo učinéné.« ebude pe

Eppirger Damm Leglen Němec Čecho

23 article

Tské tyto narážky »Bohemie« nelze srov- nati s řečeným projevem českých účastníků sně- movních porad. Někde uvázla pravda v pozad a do popředi postavena šalha — věru v ráme sněmu nepříznivá předzvěst právě pro toho, kde se ji dopustil a ji veřejnost bala mutí. — Manifestační schůze v Lounech. Sdru- žené organissce všech pohtických stran v okresu lounském pořádají za protektorětu okres výbor a městské rady v Lounech v neděli dne 19. zář o půl 11. hod. dopolední manifeslační schůz v sále founské sokolovny, na níž promluví po slanci všech zůčastněných stran »O uzsvřeníiče- ské školy v Poštorné a pronasledování Čechů v Vídni«. Dostav se proto každý, kdo můžeš, do tr této sehůze. — Osobul. Pan Jindřich Vaněk, velkoobchod ník se semeny, poctěn byl pro svě zásluhy v oboru hospodářském a kultuiním italským záslužním kří- žem II. třídy. — Sborový a zeměbranecký velitel velicí generál v Praže, geherál pěcholy Aibert ši. Koller, odjel 14. t. m. na 14denní dovolenou do Vídně a Semněrir gu.h o nbiv — Úmsli. V Litovli na Moravě zemřela v neděli dne 12. září t. r. paní Maří Magd. Hnllová, chot řediele rolnického akciového cukrovaru, ve stáři 56 tet. Pochována byla dnes 14 záři 1909 odpol. — Vpondělí ue 13. zářít. r. zesnola v Praze slečne Marie Janatov a, dcera pana Ladislava Janaly. olicianla c k. vrchního zemského soudu po krátké nemoci v 38. roce věku svéno. Pohřeb zesnulé bud ve středu dne 15. září t. r. o 3 hod. odpol. z ústř. šaple v Olšanech do rodinného hrobu.

Čecho Vaněk Koller Janatov Janala Louny Poštorná Vídeň Litovel Morava Praha Olšany Bohemia paní Máří Magda

24 article

— Osmačtyřicátník zemiel. Pan Václav Lank. technik z Proseče, okres Český Dub, který zúčastnil se r. 1848 rovolučního hnutí a bojů v Praze na bari- kádách a 9 let ztrávil ve vyšetřovací vazbě, zemřei v Jiřičkově dne 11. září. Budiž mu země lehkout — K neudržitslným poslupovým poměrům bur- ního úřadnictva. V důvěrné krejinské schůzi svolané spolkem c. k. berních úřadníků nu den 12. září 190) do hotelu Amort« v Táboře, která byla navstívena 56 berními úřadníky různých kolních berních úřadů, usneseno jednomyslně předložiti žádosti za povýšení do 25. t. m. e. k. ministerstvu financí dle návrhu besního odboru klubu českých státních úřadníků Současně vyzván byl spolek c. k. berních úřad iků. aby s veškerým úsilím o bržké předložení těchto podaných žádosti se zasadik. la — Schůze národně-sociální strany Eonala se včera v Žižkově v hostinci „u Komenského“, pořá- dana politickým klubem „Havliček“. Referováno o otázce školské a politické sítuaci. Posl. Buří v u pravil, že schůze tato se pořádá, by se českým ro- dičům připomenula povinnost, že děti své mají po- slatí ne do německé, nýbrž do české školy. Při té příležitosti zmínil se o pronásledování Čechů v Dol.

Lank Jiřičkův Amort Komenský Posl Čecho Proseč Praha Tábor Žižkov Havliček Dolo Český Dub spolek c

25 article

Rakousích a ve Vídni. Menšinový pracovník Rej- mon promluvil o výchově dělí po stránce všeobecné v duchu českém a spostrofute rodiče, by dětem co největší pěči věnovali. Pan MUDr. Masák děkuje za uspořádání schůze politickému klubu „Havlíček“ jménem Osvětového svazu v Žižkově. T'heoretický anarchisla p. Rehořek pravil, že sever v olázee školství je národnostnější než Praha. Soc. demokraté čeští podléhají vlivu německému, ale nýní budou hnáni k vodě, po kongresu vidí, že musí řešiti otáz- ku českého školství. Neplačme nad menšinami dolno- rakouskými, nýbrž věnujme každý přebytečný groě na ně. Tot nejúčinnější práce. — Pojmenování nových ullc na Král. Vlnohra- dech. Městské zastupileistvo na Král. Vinohradech usnoslo se, aby ulice novými stavbami již utvořené. jakož i nově proje lovaně, byly takto pojmenovány I. Ulice ve skupině u Riegrových sadů 1. Ulice, jež lemuje Riegrovy sady na straně východní nazvána budiž »v Hiegrových sadech“. 2. Ulice, která u čp. 1476 z prve jmenované ulice kolmým směrem odbočuje do ulice Grěgrovy, budiž zvána »Na švihance«. B. Ulice, která u čp. 1474 z prve jmenované ulice kolmým směrem odbočuje do ulice Grěgrovy, alujž »ulice Krkonošská«. 4. Ulice vedoucí z této posléz jmenované do ulice Nerudový budiž nazvána »ulice Čerchovská«. 5. Ulice ohrani- čující Riegrovy sady na straně soverní (mezi Riegro- vými sady a Rajskou záhradon) nazýväna budiž »Vozová«. IL Ulice příčné mezi třídou Jungmannovou a třídou Korunnl v části od ulice Perunovy sž ke Straš nieům beďte pojmenovány dle jmen českých měst a sice poslupně uvedeným směrem takto: 6. ulice Kolinská, 7. ulice Llbická, 8. nlice Boles avská, 9.

MUDr Masák Havlíček Král Riegrův Grěgrův Nerudová Perunův Kolinská Llbická Rakousy Vídeň Žižkov Praha Vinohrady Riegrův sad Hiegrový sad Riegro osvětový svaz

26 article UiEnevěrvrai

UiEnevěrvrai ulice Čáslavská, 10. ulice Jičinská, 1I. ulise Chru- dimská, 12. ulice Hradecká, 13. ulice Písecká. 14 Budoucí naměstí za ulicí Píseckou ve skupině prů myslových budov budiž pojmenováno k uctění pa- mátky zemřelého nejvyšáího maršalka království če- ského »náměstí Jišího z Lobkovic«. 15. Ulice odbo- čující z třídy Jongmannovy k Žiškovu a připojující se na ulici Bořivojovou (v Žižkově) nazvána budíž »ulice Oriická«. 16. Druhá ulice k olšanským břbito- vům, odbočující rovněž ze třídy Jungmonnovy k Zižkovu, slujž »ulice Radhošťská«. III. Třii vil ia ce vedoucí ze Zižkovy olice do Bo- žetěchovy ulice budle zvány: 17. »ulice Doudlehská« podél vily čp. 560 p. Bromov- ského, 18. »ulice Lichnická« podél vily čp. 1037 p. dra. Plateho, 19. »ulice Kunělická« v pokračování »Vozové« směrem k ul. Bošetěchově. IV. Ve čtvrti villově: 20. Ulici mezi řadou činžovních donlu a první řadou domů rodinných dáno budiž jméno ulice Letohradská«, 21. Nejdolejší ulice ve čtvrti vi- lové v pokračování olice Slovenské a ústicf do třídy Palackého, slujž také »ulice Sl ovenská«. 22. Ulice ve čivrti vilové u usedlosti Šafránky budiž nazvána »na S fránce«. V. 23. U ice, ktera spojuje ulicí Ko- pernikovu s ulicí Jablonského a ohraničpje sady Havllčkovy na straně severožápadní, obdrží nazev u Havnčkových sadů«. Vl. 24. Ulice od ohybu lice Šsfaikovy vedoucí ke Zonafce nechť sluje b u Z ao- nařky« Jsko součást ülice od schodů ve třídě Hi- vlíčkově vedouci do ulice Šsfaříkovy a taktéž su Zvonatky« nazvané, VII. 25. Ulce vedoucí ze ti dy Korunní podél zehrady Měšťanského pivovaru a okresní vy hovalelny směr m k Vršovi cům, budiž pojmenována »ulice Chorvalská«.

Čáslavská Jičinská Jiší Žiškův Bořivojův Bromov ský Palacký Havnčkový Šsfaikův Šsfaříkův ec Žižkov Olšanský Bo Doudlehský Kunělická ko Lobkovic

27 article

— Lhůta literári soutěže, vypsané Sdružením českoslovanského úřadnictva úslavů peněžních na brežuru o „Postavení peněžního úřadníka v ohledu národním, sociálním a národohospodářském“, končí dnem 30. září l. r. — Ve státní zaslavárně v Praze bylo v měsíci srpnu zastaveno nebo zúrokováno 31.675 zástav skvostů a 31.327 svrchků a půjčeno na ně 766.312 K. Vyplaceno bylo 25.009 zástav skvostů a 25.254 svrchků, za něž zaplaceno 617.950 K. Na cenné pa- píry zapůjčeno 15.929 K. Ke konci měsíce bylo v za- stavárně zástav skvostů za 3.509.650 K, v odefelení svrchků za 1.181.003 K, čenných papírů za 326.415 K. 1— Týdenni výkaz o nakažlivýc) nemocechv Práze. Dle zprávy městského fysikátu vyskytle se v týdnu od 5. do 11. září 32 případů nakazla vých nemocí a sice 5 případů tyfu střevního (4 na beř Novém městě a 1 na Hradčanech), planých neštovic 1. spalniček 3, spály 8, kašle dusivého 5, záškrlu k, růže 3, tuberkulí plic 2, horečky omladnic 1 případ. — Při prudké bouří a lijavci, včera nad Prahou povstatěm, bylb přivalém vody zaplaveno skladistě továmy na knošlíky firmy Waldes a spol. ve Vršovi- cích č. 478. Příval způsobil značnou škodu. Dále byla zaplavena zahrada hostince „Zavádilky ve Vrřovi- cích č. 267 a voda stála zde na metr výsoko. — Skle- py domů čís. 47 a 15 na Havličkově náměstí v Praze byly přívalom vody zaplaveny. — Při bouři sjel blesk do domu č. 120 v Michli, vnikl předsíní do kuchyně soustružníka Josefa Navrátila a poškodil omítku. V bytě byla rodina s pěti dítkami, klerým se šťastnou náhodcu nic nestalo.

Navrátil Praha Hradčany Havličkov náměstí Michle Waldes

28 article

— Výbuch ve stoce. Při provádění kanalisace na zahradě akademie hr. Straky na Malé straně bylo nutno skálu trhati dynamitem. Včera odpoledne dělník Josef Trč vypálil v hloubce as 10 metrů dva dynamitové náboje a po výbuchu sestoupil s Trčem do stoky stavitel p. Josef Šťastný, zaměstnaný v pod- niku firmy O. Bělský, aby zjistil rozsah odstřelené skály. Sotva že sestoupili na 9 metrů hluboko, po- vstal hromový výbuch. Vysloven názor, že výbuch byl způsoben gasolinem, kterého se používá při ka- nalisačních pracích. Pan Šťastný utrpěl při tom značné popáleniny v obličeji a na rukou. Trčovi byl ožehnut vous a oboči. Stavitel po první pomoci do- praven do věcobecné nemocnice, Trč ponechůn v do- mácím léčení. — Zlodějské historky. Do bytu Boh. Novák v čís. 310—I. vloupal se včera zloděj a odcizil mu více skvostů a různých předmětů v ceně někofika set korun — Náhodou se postretil. Karel Penz, 20letý úřadník ústavu »Viktorieo a bydlící v Hálkově ulici č. 6 na Král. Vinohradech, při problížení revolveru nešťastnou náhodou postřelil se do levé nohy. Zra- něný dopraven byl do vše becné nemecnice. — Spadl se střechy nemocniční budovy. Př opravě jednoho z pavilo ). všeobecné zdejší nepoc- nice zaměstnaný 29letý dělník Joseí Štefan ze Žiž- kova dnes dopoledne spadl se střechy ve výši 8 m a těžce se pollnukl. — Nehoda. Do všeobecné nemocnice dopraven byl dnes dopoledne 44letý rolník Prokop Šinkler ze Záluží u Hořovic, klerý při česání ovoce spadl se že- bříko, na němž se jedna příčka pod ním zlomila. Utrpěl pádem těžká poranční.

Straka Trč Šťastná Novák Karel penzum Viktorieo Král Štefan Nehoda Prokop Šinkler Hálkův ulice Žiž Záluží Hořovice O . Bělský

29 article

— Požáry na venkově. Píše se nám z Třebolova V noci na ponděli dne 13. t. m. chytl stoh se dvaceti řebřinovými vozy vikvea čtyřmi vozy hráchu na poli n Třebolova, náležející p. Fro Valtrovi a jebo bratra. Oba stohy byly nevymláceny a lehly úplně popelem. Hasiči, přikvapivší k ohni, omezili se jen na polévání blízkých budov, neboť hasiti nebylo možno. Ohromná záplava osvětloval a celou krajinu a požár byl viděn z dalekého okolí. Dva sbory ha- sičské se vrátily, vidouce, že stoby neuchrání s jiny nebezpečí že nebrozí. Oheň byl založen dle všeho ze msty. Škoda je veliká a majitelé pojišlění nebyli. Vyšelřování je zavedene. — Drobné místní zprávy. U fírmy Všetečkaa spol. v Práze č. 366—II. zaměstnaný kočí Josef Kau- cký jel s nákladem vápna Palackého třídou ve Vnšo- vicích. Na srázné ulici vůz se rozjel, kočí klouzl. upadl a byl asi 30 kroků po dlažbě vlečen. Povoz zastavil se teprve u domu č. 152, kde nárazil na železný stojan elektrické dráhy. Kočí utrpěl lehké odřeniny. — Kočí Arnošt Štalla z Pankráce jel s jednespřežním povozem Hybernskou ulicí tak ne- opatrně, že obecenstvo bylo ve značném nebezpeší, Policista chtěl kočího zadržeti, Štalla, značně opilý. postavil se na odpor a teprve, když policista tasil šavli, dal se odvěst na strážnici. — Před domem čp. 1620—II. v městském sadě praskla roura vodo- vodu a proud vody způsobil proboření části jlzdní dráhy.

Požár Fro Valtr Kau Palacký Štall Vnšo Pankrác hybernský

30 article

— Z Nusli. (Statistika.) V týdnu od 5. do 11 září narodily se 4 dítky, zemřely 2 osoby. — Z Chlumce u Třeboně. (Spor správy vel- kostatku s obecním výborem.) Zajimavý spor vznikl poslední dobou mezi správou velkostatku arcivévody Františka Ferdinanda a mezi obec- ním výborem. V Chlumci jest arcivévodský ryb- ník Hejtman, kam od dávných dob chodili lidé práti, nádobí dřevěné mýti, jakož i dobytek napájeti a pod. bez námitek se strany velkostatku. Teprve poslední dobu počal se o to zajímati hlídaě zámku Feucht. Němec, jenž, ač 13 roků v Chlumci působí, českého slova nepromluví. Tento pán vzkázal po- jednou služce pl. Lemingrové, která právě prádlo u rybníka máchala, že ji dá příště sebrati četníkem.

František Ferdinand Němec Lemingrová Chlumec Třeboň Feucht

31 article

Když pl. Lemingrová, choť setníka v. v., služku svou i dále k rybníku práti a máchati posílala, objevily se pojednou u rybníka dvě výstražné tabulky toholo znění: „Čerpati vodu, máchati prádlo, umývání ná- dobí a jiného nářadí, koupání a podobné používání tohoto místa cizími osobami bez výhradného svolení správy velkostatku jest zde co nejpřísněji zakázáno. Vyvěšení těchto tabulek, jež obyvatelstvo velice po- dráždily, přičítáno občanstvem jednak Feuchtovi. jednak arciv. důchodnímu Penížkovi. Brzy po tom konána byla (3. srpna) schůze obecního výboru,v níž pp. Prunar a V. Čepák prudce vyčítali přítom- nému zástupci velkostatku p. Penížkovi toto nově příkoří správy velkostatku vůči občanstvu. Pan V. Cepák připomenul, že rok osmačtyřicátý již minul a on že nepůjde se sepjatýma rukama velkostatek prositi o milostivé dovolení, když ví, že právo jest na jeho straně a že p. arcivěvoda o tom všem neví. Po pohnuté debatě byl přijat návrh p. Prunara, aby správa arciv, velkostatku byla vybídnula, by do 48 hodin tabulky ony odstranila, jinak že je dá odstra- niti obec. Mezi tou dobou žaloval právní zástupce velkostatku p. dr. Ferd. Tonder, advokát z Prahiy, pí. Lemingrovou pro uživání vody ze zmíněného rybníka. Správa velkostatku na vyzvání obce labulek neodstranila a tu slarosta obce p. Jan Novotný dal za asistence dvou členů obec. výboru a obec. stráž- níka tabulky ty sejmouti. Po odstranění labuleko biyl právní zástupce velkostatku povolnější, V připisu ae vio

Penížek Prunar V Cepák doktor Ferd Novotná Tonder Prahia obecní výbor