1
article
bilě soudcovské úřadníky, nýbrž také národními
sbory, obcemi a okresy, které poskytová-
ním stipendií, podpor a subveneí
umožnily by uchazečům, aby se dali na dráhu
úřadnickou a tím přispěly k tomu, aby ně-
mecký lid v Čechách měl náležitý
počet úřadníků německý c h.
K domnělé schůzi ruského císaře s německým.
Z Berlína, 11. listopadu. Císař Vilém
nedostal dosud žádného pozvání cara Miku-
láše ke schůzi, ani mu se své strany neohlásil
svoji návštěvu.
Z Berlína, 11. listopadu. »Berl. Tageblatt«
opravuje svoji zprávu o schůzce německého cí-
saře s carem ve Skěrněvici a označuje ji ni-
koliv více jako tvrzení, nýbrž pověsť, povstalou
tím, že dal car zhotoviti celou řadu drahocen-
ných předmětů ze zlata, řády vykládané brilli-
anty a pod. Komu se těchto věcí dostane, není
známo, ale není pravděpodobno, že by byly při-
praveny pro císaře Viléma ..
Vilém
Mika
Berl
Čechy
Berlín
2
article
Inšprucké události a jich účinky.
Z Vídně, 11. listopadu. Purkmistrův ná-
městek v Inšpruku dr. Erler, zemský hejtman
tyrolský dr. Kathrein a zemský hejtman horno-
rakouský dr. Ebenhoch jsou lidé, ke kterým
chodí se každý den, nutno-li znáti jejich mínění.
Jsou to hotová orakula. Dnes uveřejňuje opět
»Zeit« projev dra. Ebenhocha, odpovída-
jící celé jeho povaze. Tento poslanec vyslovil
se o inšpruckých věcech takto: »Politická situace
událostmi inšpruckými je kromobyčejně
přiostřena, nevěřím však, že přiostření to
bude trvalým. 1. Není důvodno svalovati vinu
na vládu. Vlašská fakulta jako provisorium byla
prohlášena německým professorstvem inšpru-
ckým za dobrý východ. Byla obsazena bez zá-
vady. Teprv šílený postup vlašských studentů
byl zápalnou jiskrou. Nebýt revolverových ran,
bylo by došlo snad leckde ke srážkám, ale ne-
bylo by bývalo třeba zavírati brány vlašské fa-
kulty. Věc má ještě opposiční stránku.
Trvale opposiční chování se Němců musilo by
způsobiti konstelaci, která by Němcům jistě ne-
byla výhodnou. Kdyby pak Němci začali ob-
strukci, byli by v neprávu. Co vše s tím sou-
visí, nemusím zvláště podotýkat. Možnost, aby
šli Němci proti Körbrovi, měla by býti vylou-
čena; neboť každý vidí, že kabinetn
chef, Němcům příznivější, za ny-
nějších poměrů se nenajde.«
doktor
Erler
Kathrein
Ebenhoch
Němec
Vídeň
3
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. listopadu. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministr obchodu udělil
vrchnímu poštovnímu kontroloru Josefu Wol-
fovi v Ústí n. L. místo vrchního poštovního
správce tamže.
Odloučení církve od státu ve Francii.
Z Paříže, 10. listopadu. (C.-B.) V důvo-
dové zprávě k osnově zákona ohledně o dlou-
čení církve od státu praví se: Vláda
ukazujíc Vám, jak konkordát církevní mocí co
den systematicky rušen jest, sděluje Vám, že
se jí zdá nemožným, aby na dále udržovala
spoluvládu, kteráž si osobuje, aby sama jenom
respektována byla. Vláda činí Vám tedy známo,
v jakém duchu a dle jakých zásad se rozhodla
navrhnouti Vám zavedení nového řádu, jenž ob-
sahuje odloučení církve od státu.
Souboj mezi poslanci.
Z Pešti, 11. listopadu. (C.-B.) Hádka mez
poslanci Buzathem a Szötsem v poslanecké sně-
movně měla za následek souboj. Buzath vyzval
Szötsa svými svědky poslanci Kubíkem a Eitne-
rem. Poslanec Szöts zvolil si za svědky poslance
Wolfnera a Münnicha. O půl 10. hodině večerní
proveden souboj šavlemi. Buzath byl lehce po-
raněn; jeho odpůrce zůstal nedotknut.
Wol
Buzath
Kubík
Szöts
Wolfner
Münnich
Vídeň
Ústí
Francie
Paříž
Pešť
Wiener Zeitung
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Soud Němce o Japonsku. V německém
spolku zdejším »Uranii« přednášel válečný
zpravodaj Zabel o svých zkušenostech na bojišti
rusko-japonském. Zdejší německé listy, jež ve
svých zprávách a posudcích o krvavém zápasu
na dálném východě jsou japonštější než Japonci
sami, přinášejí o této přednášce zprávy, které,
jakkoli tendenčně upravené, přece dosti pro
zrazují, co stojí za to, aby bylo zaznamenáno.
Především stěžoval si Zabel na to, jak v Ja-
ponsku s evropskými korrespondenty zacházejí.
Tahají je prostě řečeno za nos. Příležitosti, aby
z vlastní zkušenosti a z vlastního názoru mohli
referovat, jim nedopřejí, naopak odhánějí je
odovšad, kde by néca zvěděti mohli, tak še
ubožáci odkázáni jsou na to, co jim Japonci
velkodušně nalhou. Z toho je patrno, jakou
cenu sluší přikládati zprávám z pra-
mene japonského, zejmena telegramům
z Čifu a z Tokia. Zabel, jenž plných osmdesát
dnů ztrávil na »bojišti«, doznává, že z vojny
naprosto ničeho neviděl. Co do poměrů japon-
ských vykládal Zabel, že dnes se Japonsko o
Evropy úplně již emancipovalo. Za pomoci
ochotných Evropanů opatřili si Japonci téměř
již všechno, tak že v obchodě zboží evrop-
ského původu a evropských obchodních zpro-
středkovatelů nemají již zapotřebí. Naopak Ja-
ponci exportují dnes již fabrikát v ohromném
množství do ostatních zemí asijských a ničí
všude evropský trh. Vítězné Japonsko znamenalo
by krutou hospodářskou ránu pro všechny
evropské státy, jež do Asie vyvážejí. Ostatně
jest vývozník do Japonska — dnes možno vy-
vážet tam zboží jen výborné jakosti — v si-
tuaci nikoli závidění hodné, k vůli tomu, že
japonský obchodník je rozený šejdíř a že
poškozený Evropan u japonských soudů nenalezne
nikde ochrany. Nejzajímavější je ovšem doznání
Němec
Zabel
Japonec
Evropan
Japonsko
dálný východ
Čif
Tokio
Evropa
Asie
5
article
Zabelovo, že špatně odplácejí Japonci za služby,
které jim prokázali Evropané, najmě Němci
v době, kdy se učili. Evropané jsou prý v Ja-
ponsku dnes vůbec nenáviděni, nejvíce ale ne-
náviděni jsou tam vedle Rusů — Němci. Ja-
ponci tedy pranic nejsou vděčni za to, že »Bo-
hemie« a »Tagblatt« denně přinášejí tučným
písmem vytištěné zprávy o vylhaných japon-
ských vítězstvích, že půl leta již téměř každo-
denně prorokují konečný pád Port Arturu v »ně-
kolika hodinách« a že ke zprávám o ruských
úspěších připojují zpravidla znaménko otázky.
Co se týče otázky, jaký bude konec konců války
na východě, je Zabel přesvědčen, že úspěch
bude na straně ruské, poněvadž Rusko prý stačí
déle penězi i dechem.
— Německý protějšek k výroku Riciotta G
ribaldia. Ve včerejším odpoledním vydání uvá-
díme prohlášení Garibaldiova syna, jímž odpo
věděl na četná vyzvání italská, aby povolal do
služby 35.000 italských dobrovolníků proti Ra-
kousku. Německé listy uveřejňují dnes depeš
hornorakouského vůdce selského Hanze Oehma,
kterýž telegrafoval do Inšpruku: Tyrolská domo-
brana musí býti ve všech německých městech
Tyrolska vyzdvižena a musí město Inšpruk ob-
saditi a všecky Vlachy z něho vyhnati. To jest
povinností zemské hotovosti tyrolské. Heil Inns-
bruck! — Velice vkusný, ryze německé napuch-
losti svědčící nápis mají — pohlednice s podo-
biznou zabitého Pezzeye právě vydané: Pestře
žhavě svůj namaloval's obraz nejkrasší — vlast-
ního svého srdce krví nejdražší!
Zabelův
Japonec
Evropan
Němec
Rus
Artur
Zabel
Garibaldiův
Oehm
Vlach
východ
Rusko
Tyrolsko
Inšpruk
Heil Inn
tyrolský domo
6
article
— Japonské pohostinské hry u plzeňských
Němců. S nemalou hrdostí sděluje „Pils. Tgbl.
že na plzeňské scéně v sobotu a v neděli bude
se provozovati představení pohostinské hry „ja
ponského ensemblu cís. dvor. divadla v Tokiu“
Dávati se bude: „Ronin čili Chudý zeman“ anek
„Tragedie životních osudů generála Kurokia“
Rozumí se samo sebou, že japonská společnost
v německém divadle plzeňském jest právě tak
cís. dvorním ensemblem jako její kus tragedi
ze života generála Kurokia. Neboť z těžka lze
uvěřiti, že by dvorní divadlo v Tokiu dávalo po
Evropě provozovati kus ze života japonského ge-
neralissima, líčící — podle obsahu v plzeňském
něm. listě uveřejněneho — kterak Kuroki beře
si za ženu souložnici čínského vyzvědače, bý-
valou gejšu.
250 kusů národního kolku v rukou ně-
meckých. Pan Jung nájemce podmokelského
„Vereinshausu“ byl obžalován pěti podmokel
skými spolky českými na náhradu škody, že zadal
řečeným spolkům sál pro dvě přednášky a miku-
lášskou slavnost a v zápasu mužného svého slova
s vyhrůžkami podmokelských Němců mužně
podlehl a v poslední chvíli odřekl. Děčínským
soudem byl odsouzen zaplatiti celých devadesát
korun náhrady s tou podmínkou, že mu žalujíe
spolky napřed vydají 250 kusů nepoužitých ná
rodních kolků, divadelní kusy a úlohy k nim,
500 pozvánek k mikulášské zábavě. Podmokelská
„Germania“ může si nyní polepiti svou hrud
dobytým vítězstvím se dmoucí, 250 kusy národ-
ního kolku!
Němec
Kurokia
Jung
Vereinshaus
Tokio
Evropa
Ronin čít Chudá zeman
7
article
— Francouzská dáma sběratelkou pro
Ústřední Matici školskou. Dojemný doklad fran-
couzského nadšení pro českou věc oznamuje se
z Plzně. Madame A. Heyraudová, učitelka fran-
činy v Plzni, zavedla ve svém učilišti před krát-
kým časem sbírky pro Ústřední Matici školskou,
kteréž tak utěšeně vzrostly, že pí. Heyraudová
byla s to zaslati nyní ústřední pokladně 200 K.
Ušlechtilá dcera spřáteleného národa podala
zrozeným útlocitem svým důkaz tklivé lásly
k dětem českých menšin a osvědčila tak smýšlení,
kteréž bude uvítáno vřele a sympatie české
k Francouzům jenom rozmnoží.
— Fondu prof. dra. Ignáce Axamita, který zřízen
jest při zdejším akademickém gymnasiu k podpoře
žáků, věnovali kollegové z let 1869—1877 přebytek
ze sbírky na věnec zvěčnělého professora obnosem
45 korun.
— Přípravy na bazar »Makové pole«, zejmena
nádherná výzdoba sálů žofínských, se dnes dokon-
čují. Práce tyto byly umožněny ochotou Českého
filharmonického družstva, jež mělo vyhrazeno sály
žofínské pro páteční odpoledne a s uznáníhodnou
ochotou damskému odboru pražskému ustoupilo. Roz-
umí se samo sebou, že dámy odvděčí se Českému
filharmonickému družstvu při nejbližší příležitosti.
Bazar bude zahájen zejtra odpoledne, večer pak bude
uspořádáno »Umělecké Variété«, na něž zvláště upozor-
ňujeme. Pečlivě sestavený jeho program, jehož každé
číslo srší humorem a vtipem, jest následující: 1. Kon-
certní kreslení, provede akademický malíř pan K.
Muttich. 2. Z rozmarného repertoiru, přednáší pan
inženýr K. Pelikán. 3. »Chanson Francais«, přednese
pan Ivo Rajč de Lonja. 4. »Nevěsta«, solový výstup
od Nerudy, přednese sl. Andula Sedláčkova. 5. Zpěvní
imitace a parodie, přednese pan inženýr K. Pelikán.
6. »? ?« provede akademický malíř pan K. Muttich.
A Heyraudová
Francouz
profesor
doktor
Axamit
Roza
K Mutti
K Pelikán
Francais
Rajč Lonja
Sedláčkův
Plzeň
Kon
8
article
7. »Le Roman de Pierrot et de Pierrotta par Burg-
mens (Stínohra), provedou pp. umělci: Benda, Cocle,
Figar, Harlas, Kysela, Kropáček, Mencl, Peters,
Schlosser, Start, Vocilka. Vstupenku k Variétéa
sice sedadla po 4 a 2 K a lístky k stání po 1 K
laskavě do prodeje přijali pp. knihkupci: Bursíka
Kohout, Grosman a Svoboda, Fr. A. Urbánek, M.
Urbánek. V neděli bude bazar otevřen od 10 hod. do-
poledne do 10 hod. večer (vstupné 40 h), v pondělí
pak od 2—7 hod. (vstupné 40 h). O 8. hod. téhož
dne bude taneční věneček pro účinkující slečnya
tím se také slavnost ukončí. Vstupné pro pányk
věnečku 1 K. Po všechny tři dny i při věnečku účin-
kuje vojenská kapela pluku č. 102 osobním řízením
kapelníka pana Bobka.
— Náhlé úmrtí. Obuvnický pomocník Josef Květ,
35 roků starý a v domě č. 35 ve Vyšehradské třídě II.
bydlící, včera náhle zemřel. Mrtvola odvezena do
pathologického ústavu.
— Drobné místní zprávy. V Schablinově cihelně
v Košířích včera odpoledne dovádělo několik cihlářů.
Kočí Josef Dohnal, který tam nakládal cihly, ze zvě-
davosti šel se podívat na ciháře, ale zle se mu zvě-
davost vyplatila. Kus cihly přiletěl a těžce zranil Do-
hnala na pravém oku. Byl odvezen do nemocnice. —
Při včerejší vichřici byl u domu čp. 129—VIII. po-
valen 20 metrů dlouhý plot. — Ve vězení karlínského
okresního soudu uvězněná Anna Šimková včera zší-
lela a byla odvezena do ústavu choromyslných. -
Z domu č. 42 na Václavském náměstí včera v pod-
večer spadl kus římsy a zranil vdovu Annu Nešme-
rovou z čís. 794—VII. Ta ulekla se tak nesmírně, že
omdlela. Kolemjdoucí odnesli ji do průjezdu domu,
kde se vdova záhy vzpamatovala.
Pierrott
Benda
Cocle
Figar
Harlas
Kropáček
Mencl
Peters
Schlosser
Vocilka
Bursík
Grosman
Svoboda
A Urbánek
M Urbánek
Bobek
Josef Květa
Dohnal
Šimková
Anna Nešme
Francie
Košíře
Václavský náměstí
Burgmenza
Schablinov cihelna
ústav choromyslný
Le Roman jít Pierrot
9
article
— Noční setkání. Zlatník Robert Brodt oznámil
včera před 2. hod. v noci v Sadové třídě policejní hlíd-
ce, že nedaleko vrat do sadů, naproti Františkovu
nádraží, vstoupil mu do cesty asi 28 roků starý muž,
natáhl pravici a zvolal: „Dej sem peníze!“ Brodt vy-
právěl dále, že místo peněz vytáhl z kapsy revolver,
namířil na neznámého a pravil: „Já tě zastřelím!“
Po těchto slovech onen neznámý utekl. Hlídka pátrala
po neznámém, ale bezvýsledně. Ani hlídač u dráhy
ani hlídači v sadech a dozorci potravní daně neslyšeli
nějakého hluku
— Zrušený rozzudek. Vojenský soud v Olomouci
odsoudil v letě plukovního trubače pěšího pluku čís.
93 šikovatele Schmidta pro jakýsi domnělý delikt
proti mravnosti k 3letému žaláři v pevnosti a k de-
gradaci a dopraven byl do Terezína. Na rozkaz
vrchního vojenského soudu byl Schmidt v těchto
dnech propuštěn na svobodu, jelikož rozsudek olo-
mouckého soudu vojenského byl nejvyšší vojenskou
instancí zrušen. Plukovním rozkazem ze dne 5. t. m.
byl Schmidt znovu přijat do svazku 93. pěšího pluku
jako šikovatel a vyplatí se mu také žold a veškery
příjmy, o něž přišel za 8 měsíců, z nichž 4 dlel ve
vyšetřovací vazbě a 4 v pevnostním žaláři.
Brodt
Hlídek
Schmidt
Františkov nádraží
Olomouc
Terezín
10
article
— Zoufal si z hladu. Truchlivý obrázek z lidské
společnosti oznamuje se z Litomyšle: Sklonek svého
života prožít uchýlil se tam 71letý výměnkář Křivka
v Oseku v naději, že v městě snáze nalezne výdělek
při lehčí práci. Než zmýlil se. Pracoval, co mohl, ale
veškera jeho námaha byla marna. Nepatrný výdělek ne-
stačil na živobytí, jiného příjmu nebylo, jelikož příbuzní
všechnu podporu starci odepřeli. Křivka zavřel se do
své komůrky, kde nalezen byl po několika dnech ne-
mocný. Vyhladovělému přinesl soused talíř polévky,
kterou Křivka hltavě snědl, ale více se o něho již
nikdo nestaral. Nouze a hlad přiměly konečně starce,
že se oběsil na stromě.
Zoufal
Křivka
Litomyšl
Osek
11
article
— Sebevražda vojína. Z Hradce Králové se nám
oznamuje: Veliké vzrušení způsobíla v našem městě
zvěsť o tragické události, jež se přihodila ve středu
ve zdejších nových kasárnách mezi půl 3. a 4. ho-
dinou odpolední: Vojín 14. setniny 42. pěšího pluku
posádkou zde ležícího, František Mencl, syn ob-
chodníka z okresu kladenského, dobře mířenou ranou
z ručnice učinil životu svému konec, nezanechav, jak
se praví, písemného objasnění příčin, které jej k činu
přiměly. Zvláštním způsobem vysvětlují pohnutku ke
skutku jeho představení. Byl prý jistému druhu svému
dlužen 2 zlaté a nemohl mu částku tuto, když naň
naléhal, odvést a protože předpokládal, že o tom
zvědí jeho představení a že následkem toho sejde
s očekávaného povýšení jeho, byl tak ve své ctižá-
dosti raněn, že si zoufal. Sluší dodati, že Mencl byl
ošetřovatelem »marodů« v kasárnách a k takové
službě obyčejně nebývají voleni lidé, mající nárok
na brzké povýšení. Případ ovšem je příliš křiklavý,
než aby mohl býti utajen jako jiné události z téhož
prostředí s méně tragickým koncem.
— Zatěený kacelářský pomocník. Včera byl za-
tčen a k trestnímu soudu do vazby dopraven 27letý
Čeněk Vetešník, kancelářský pomocník u žižkovského
okresního soudu, bydlicí z Holešovicích č. Báž. Vetel
Mencl
Vetešník
Hradec Králové
Holešovice