ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a638e960-8f31-11dd-8a0f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 116, place 65, org 20, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROVNÍ LISTY.
3 masthead
12. července 1913. číslo 189.
4 article
kdo z nich má pravdu, nemohou-li ji sami mezi sebou naléztí. A když tak uvažujeme nad tímto sporem, napadne nám mimoděk ona pře dvou žen před Šalamounem o živé dítě. Roztínají živou slo- vanskou myšlenku, a hle, kdo vzkříkl bolestně .. Ze Sofije letí do světa zprávy o srbských provokacích a násilnostech. Dal jsem sí dosti ná- mahy, abych od prostých vojínů, kteří byli raněni v bojich u štipu, seznal pravdu o vzájemném po- měru vojsk. Vojíni vyprávějí, že na předstrážích panoval mezi nimí nejpřátelštější poměr. Podával si cigarety, chleba, sdělovali si drobné novinky.
5 article
Říkám zhurta vojínovi, jenž těžce raněn do noby; „Bulhaři tvrdí, že jste je napadli...“ „Raději jsme je měli my napadnouti než oni nev“, trpce bovoři vojín. „Alespoň nebylo by nás tolik zahynulo. Celý den jsme musili bojovati bez dělostřelectva, protože bylo daleko za námi.“ Ze Sofije rozšiřují se zprávy o znásilňování bulharských zajatců. Když ze Sofije šiřili zvěsti o násilnostech srbských úřadů nad Bal- hary v Makedonii, mičel jsem, ale tvrditi do světa že bulharským zajatcům v Bělehradě děje se křiv- da, toť do nebe volající smělost. Byl jsem svěd- kem průvodu půldruhého tisíce bulharských zajatee ulicemi Bělehradu. Za vzorného pořádku obecen- stva, jež se nahrnulo na ulice v obrovských zá- slupech, procházely řady zajatců. Z obecenstva kro- mě výkřiků „živela srpska vojska“, jež byly spo- radickými, kromě pozdravů chrabrému šikovateli jenž zajal bulharského plukovnika Manova, ani je- diného výkřiku proti Bulharům nebylo slyšeti Kdosi, jenž byl raněn na Drinopoli, rozhořčeně za- čal volati: „Tak vy, bračo, nám, za naše rány a rovy na Drinopoli ... ? Ale i on zakříkaut stráž- níkem. Na Teraziích nezbedný hošík vykřikl „Dolů s Bulhary“, ale z obecenstva hned mu dán lekce. Cizinec, jenž viděl bulharské zajafce tvrzi, podivil se nad jejich svobodou, řka s úsmě vem, že kdyby se mezi nimi Garibaldi nacházel č. S. mohli by dobýti Bělehradu . .
Bulhar Manův Makedonie Bělehrad srbský úřad nad Bala
6 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Boj o německý blázinec v Čechách zuři už delší dobu. Včera splodil v „Bohemii dvousloupcový článek ve prospěch Chomutova Autor jeho, odborník — neznámo však, zda lékař- ský nebo dopravní, nebo národně politický — vy- týká německým městům, že o blázinec konkuro- vala, ač svaz německých měst se usnesl, že žádné německé město se o něj nemá ucházeti, a že se předstihovala v soutěžných nabídkách, jež činila zemskému výboru. Pak odborník „Bohemie“ posuzuje se zřetelem na blázinec všechna ta města, jaž se o něj uchá- zejí: Růžodol, Hroznětín a Horní Ves. Růžodol zamítá z důvodů národně politických poněvadž blázinec tam zřízený by musil přijímati choré z přilehlých českých krajů, a stal by se tal dvojjazyčným. že Růžodol i Liberec odmítly tuto námitku jako vedlejší a nerozhodnou, je včerav „Bohemii“ pominuto úplným mlčením. Hroznětín odmítá „Bohemia“ pro nedostatel komunikací, ač uznává, že by tam blázinci nehro- zila dvoujazyčnost.
Čechy Chomutov Růžodol Hroznětín Horní Vesa Liberec Bohemia svaz německý město
7 article
Tak důvěrník „Bohemie“ se dostal, kde chtě býti: do Chumutova. Posteskl si, že toto město za- nedbalo příležitost, kdy mohlo o německý blázine kenkurovat, ale přece je spokojen, že se oň ucház Horní Ves, od Chomutova oddělená pouze že- lezniční kolejí, ale jinak s ním zcela spojená Chomutov s Horní Vsí vylíčil jako pravé eldorádo bláznů i jich lékařů a ošetřovatelů; pikantní je, že při tom — zcela zbytečně — uhodil do Dobřan jako do hnízda bezútěšně pustého a jednotvárného. Dobřanští budou za to asi „Bohemii“ pramálo vděční, rovněž Růžodol za výtku, že tam žije česká menšina, takže proti Růžodolu dvojjazyčnost must dle „Bohemie“ miti týž úkol, jako při Dobřanech odstrašující příklad jednotvárné pustoty. A přece vše to, co „Bohemia“ včera psala o ně- meckém blázinci, je zcela zbytečné neb aspoř předčasné, neboť země ještě dlouho nebude míti peníze na nové blázínce; zatím jich nemá ani pre starél Nebo snad nový německý blázinec zřídí správni komise, v níž by zasedal posl. Pacher, zemský říšský poslanec za Chomutov? Dle německých po- žadavků a dle prohlášení ministerského předsedy hr. Stürgkha k zástupcům svazu německých po- slanců na sněmě českém přece má správní komise pro Čechy míti velmi obmezený obor působnosti a peníze má dostati jenom na nejnutnější potřeby správy zemskél
Pacher Stürgkh Chomutov Dobřany Růžodol Čechy Bohemia
8 article
Z Moravy.
Morava
9 article
Dne 11. července. (Dr. Žáček. — Kandidatury do zem ského výboru.) Moravské politické poměry a tak zvaný »pokrok lidový« nemůže nic lépe charakterisovat nežli případ dra. Žáčka. Dr. Žáček byl při říšských volbách v roce 1911 pokrokovým blokem morav- ským v pravém slova smyslu ubit. Byí obviněn zrovna ze zrady národní, byl špiněn všemi různými činiteli a novinami, až se to slušným lidem hnu- silo, byl mu odňat říšský mandát, který pokro- kový blok s posl. drem. Fischerem zadal výhybkáři Machovi, osobě pro mandát říšský naprosto ne- schopné. Pokrokový blok zajásal, když dr. Žáček byl odstraněn z politiky — ale dr. Žáček přes tento nevděk bezpřikladný byl vyhledáván v dů- ležitých akcích a žádán o intervenci. A pokrokový blok přerovský, chtěl-li něco pro město Přerov. nemohl jíti k Machovi a netroufal si k dru. Žáčkovi, chodil tedy prosit konservativního agrár- nika Rozkošného. Dvě leta mínula od tohoto skvělého vítězstv pokrokového bloku nad drem. Žáčkem a týž po- krokový blok při zemské volbě nestaví proti dru. Žáčkovi kandidáta a co více, týž pokrokový blok s drem Stránským a drem. Fischerem najednou uznává dra. Žáčka za nejschopnějšího a jedině možného občanského kandidáta na místo v zemi nejvyšší, na místo zemského hejtmana! A týž blok se na veřejnost zlobí, že dr. Žáček není vládou jmenován zemským hejímanem, nýbrž že jím jmenován dosavadní hrabě Serenyi a týž blok vytýká vládě vídeňské nevděčnost, s jakouž prj se zachovala proti dru. Žáčkovi.
doktor Žáček Fischer Mach Rozkošný Stránský Serenyi Přerov
10 article
Skvělejšího zadostučinění se dru. Žáčkovi ne mohlo dostati. Že však ta láska pokrokového bloku k dru Žáčkovi nejde od srdce — a že vše je jen ko medie, která hraje se s nemyslícím lidem, posou diti možno z toho, že velmi důležitý činitel po slanecký, bez něhož dnes v řaách lidovopokro- kových poslanců tak mnohá velíčina by neseděla toliž sociální demokrati, ukazují ve svém orgán tu lásku k dru. Žáčkovi. Vystupují proti myšlence aby dr. Žáček byl vedle jednoho lidovopokro- kovce, jednoho klerikála a jednoho agrárníka kandidován do zemského výboru. Tedy za zem ského hejtmana se hodí, je proň kvalifikovaný,a je zrovna urážkou, když má býti jen náměstkem ale za člena zemského výboru, kde mnohoa mnoho let výborně pracoval, se nehodil A této komedii se říká pokrokovost! Do zemského výboru jsou stanoveni stranam kandidáti. Lidovopokroková strana, počítajíc na hlasy sociálních demokratů, postavila dvě kandi- datury: dra. Pluhaře a dra. Budínského, agrárním kandidátem bude posl. Sonntag. katolickosociálním prof. Šrámek, jenž v klubu na nátlak dra, šl. Koudely zvítězil proti dru. Dolanskému. V kru- zích velkostatkářských budou dosavadní hrabě Belcredi a baron Baratta, za Němce Jellinek, a o druhé místo se vede boj. Proli dosavadnímu dru. Freislerovi vystupuje posl. Luksch. Sněm bude zasedati příští týden ve středu, ve čtvrtek a v pátek; v tento den bude odročen asi do vánoc.
Žáček doktor Pluhař Budínský Sonntag profesor Šrámek Koudela Dolanský Belcredi Baratt Němec Jellinek Freisler Luksch Lidovopokroková strana
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Rakousko a balkánské státy. Nejnovější obrat na Balkáně způsobil ve vídeňském tisku změnu názorů na balkánské státy. Byly zjevně na straně Bulharů a prot Srbsku. Po marných pokusech rakouské diplo- macie, zabrániti válce mezi Rumunskem a Bul- harskem a po neúspěších bulharského vojska v zápase s Řeky a Srby oba hlavní vídeňské listy, „Zeit“ a „N. Fr. Pr.“ radí dnes rakou- skému ministerstvu vnějších věcí, aby se vzda- lo „fantomu bulharského přátelství“ a hledělo navázati přátelsky styky se Srbskem. Příčina takové změny názorů je jasná. Bulharsko dbá více přátelství ruského než rakouského a také Rumunsko plave nyní v ruských vodách, obra- cejíc se zády k trojspolku, který je pokládai dosud za své nejlevější křídlo. „Zeil“ radí, aby se Rakousko přizpůsobile co nejrychleji názorům srbským a žádalo, aby výsledky druhé balkánské války byly pře- zkoušeny a právoplatně ustanoveny ne pouze Ruskem, nýbrž celým evropským areopagem. jako r. 1878. Rakousko mělo by pak příleži- tost obhájiti své zájmy při stanovení nových hranic balkánských států a poněvadž „fantom bulharského přátelství“ rychle a důkladně již vyprchal, mohlo by se sblížiti se Srbskem, čímž by nejlépe prospělo státním zájmům ra- kouským bez jakékoli předpojatosti k Srbům neb Bulharům.
Bulhar Řek Zeil Srba RakouskoUhersko Rakousko Balkán Srbsko Rumunsko Francie Bulharsko Rusko
12 article
Posl. Stapíňski nespokojen. Značná porážka, kterou polšti biskupové způsobili při haličských volbách polským li- dovcům, založivše proti nim novou selskou křesťansko-národní stranu a brojíce všemožně proti kandidátům strany lidově, uvedla vůdče lidovců, posl. Jana Stapiňského v náladu velmi mrzutou. Chce se vzdáti předsednictvi v sněmovním klubu lidovém a nechce se dát voliti ani do nové komise pro volební reformu Jinak lidovci budou prý žádati, aby nový sněm vyřídil co nejrychleji volební opravu, aby se mohlo pak ve sněmě klidně pracovati, po- něvadž lid nemá už chuti čekati, až se dr. Kozlowski (tvůrce šlechtické strany středu. úhlavního odpůrce poctivé volební opravy přesvědčí, že jeho politícký kurs je nadobro pochován. Z tábora halíčských Rusů. „Dilo“ napsalo o jediném zvoleném po- slanci strany rusofilské, dru. Markovu, že se v okrese brodském zavázal tamějším Ukra- jincům, že půjde s nimi v otázce volební opra- vy a nebude také již protestovati proti sti- hání pravoslaví a literárního jazyka velko- ruského v Haliči. Dr. Markov v „Prikarp Rusi“ potvrzuje, že brodským Ukrajincům kteří mu dali své hlasy, slíbil spolupůsobitis nimi pro volební opravu, ale jiných slibů ne- učinil. V obci Velkém Lackém u Zločova hejt- manství zapečetilo pravoslavno modlitebnu, v níž duchovní Kiprián Cym- bala konal pravoslavnou bohoslužbu. Otee Cymbala byl už vícekrát stíhán haličskýmá po- litickými úřady. Jakou polítiku chce Tisza prováděti v Chorvatsku.
Posl Stapiňský doktor Kozlowski Rus Markov Ukrajinec Zločův Dila Halič Prikarp Rus Chorvatsko národní strana brojit Tisza
13 article
Fr. Košut nedávno obvinil hr. štěp. Tiszu. že podlézá Chorvatům a chce dokonce na jích usmíření zrušiti železniční pragmatiku, kte- rouž Uhry a Chorvatsko za svého ministro- vání obdařil právě Košut. Tisza nechce byt patrně proti Chorvatům slabší než Košut, proto dává ve svém orgáně, „Magyar Nem- zetu“ psáti, jakou politiku hodlá dělat v Chor- vatsku. Vláda uherská bude se prý snažít, aby učinila v Chorvatsku možnou maďaronskou stranu, byť to stálo nějaké oběti. Nepodaří-l se to, bude se do Chorvatska posílati komisai za komisařem. K vůli nějakým ústavním for- málnostem nesmí se prý strpěti, aby Chorvat sko bylo stálým pařeništěm protiuherskýel agitací. V Chorvatsku musí se podporovat ustáliti supremacie Chorvatů nad srbským. Maďarům nepřátelským živlem, podobně jake se v jižních Uhrách proti Srbům podporuji Švábové, v Sedmihradech proti Rumunům Sa- síci, a jako bude třeba v severovýchodních Uhrách podporovati kulturně a hospodářsky Slováky — patrně proti bezmocným karpat ským Rusům. Hr. Tisza podal už tolik důkazů, že „ústav- ní formálnosti“ jsou mu věcí zcela vedlejší, proto mu věříme na slovo, že jich nehodlá dbáti ani v Chorvatsku. Zajímavější je, kter Slováky chce podporovati v severovýchodních Uhrách. Patrně jen Slováky rodem, ale smý- šlení maďarského.
František Košut Chorvat Magyar Maďar Srba Švábová Rumun Slovák Rus Tisza Uhry Chorvatsko Chor Hradec
14 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Konec zasedání ruské dumy. Ruská hosudarstvenná duma i státní rada zároveň byly odročeny do konce září Tím se zakončilo prvé zasedání čtvrté dumy Rozvaha činnosti dumy není příliš bohatá. I čtvrtá duma stonala na tutéž chorobu jako třetí duma; neměla pevné dělné většiny. Nesplnily se sice naděje pravých, že to bude duma zpátečníků, ale ani příliš velký sklo na levo čtvrtá duma neprojevila. Při chudosti celkové bilance dumy Rusi chválí si aspoň to, že pomalu přece jen určitěji formuje konstituční život obnoveného Ruska. Bylo to patrno i z prvého projevt předsedy dumy, Rodzjanka, který přímo mluvil o konstitučních úkolech Okťabristé, kteří zase svým centrálním po- ložením tvoří rozhodující skupinu, třeba že tentokráte jich počet se snížil na 99 man- dátů, několikráte projevili dosti občanské odvahy, že postavili se i proti rozpočtu mi- nistra vnitra, ačkoli v debatách o volebních zneužitích se vyhnuli ostřejšímu vystoupení. Neurčitost vnitřních poměrů dumy je- vila se jíž v tom, jak nesnadno bylo dumě zvoliti presidium. Na konec volba byla pro- vedena většinou hlasů okťabristů, spojených s levicí, tedy kombinace oposiční. Praví se mstili tím, že nechtěli se dáti v presidiu zastoupit, takže nynější presidium je kombi- nováno z představitelů středu a levice. Pravice na počátku byla vedena snahou dumu rozbíti skandály, ale v té snaze byla dosti rázně zakříknuta shora. Praví proto se zmírnili, ačkoli neopomenuli žádné příle- žitosti, aby jmenovitě Kokovcevu pro jeho prý nedostatečnou horlivost v boji s prevo- lučními« živly nezpůsobili nepříjemné chvíle. šli tak daleko, še v dumě jich řečník Markov obvinil vládu z krádeží státního mujetku.
Rus Rodzjanko Markov Rusko
15 article
Vláda na to odpověděla dosud nevídaným »bojkotem« dumy. Členové kabinetu se v dumě neukazují. Nepřišli ani tehdy, když četl předseda dumy carský list o odročen dumy. Jedním z nejzajímavějších bodů v čin- nosti čtvrté dumy byly »slovanské« otázky. balkánská a polská. Balkánská vítězství byla přijímána v dumě s nadšením; o posledním sporu neměla duma příležitosti se vyslovili. Za to v polské otázce došlo k osamoceni Poláků; praví byli vždy proti nim a leví je opustili, protože Poláci nechtěli učinit ústupky židům v městské samosprávě.
Polák
16 article
Vojenská předloha ve Francii. Ve čtvrteční schůzi francouzské sněmovny př projednávání čl. 6. vojenské předlohy, jenž se týká otázky věku, v němž mají býti branci povolávání k činné službě, napadal Jaurěs prudce vládu, že prý staví sněmovnu před alternativu, buď vzdáti se naděje na propuštění třídy, která nyní dosluhuje druhý rok, nebo zvýšiti počet onemocnění a úmrtí vojínů, přijetím návrhu, aby povoláváni byli dva- cetiletí. Ministerský předseda Barthou poukázal na to. že otázka zařadění dvaceliletých vznikla z podnětu parlamentu, výhody tohoto opatření, jež v zásadě uznává, však nejsou v žádné souvíslosti s propu- štěním ročníku 1910, jenž má dle vládního rozhod- nutí na základě zákona z r. 1905 býti podržen u praporu. Vláda jednala loyálně, sdělivší komisi po- sudek vrchní zdravotní rady, i chtěla, aby otázk byla v komisi a ve sněmovně všestranně prozkou- mána. Nechce nikterak na sněmovnu naléhati nýbrž ponechati jí úplnou volnost. Na konec byl návrh na zařadění branců ve dva- ceti letech přikázán armádní komisi, která jej po- prve odmítla, k novému prozkoumání a debatao vojenské předloze vzhledem na národní svátek od- ložena na středu. Armádní komise sešla se ještě odpoledne zamítla po druhé návrh na zařazování dvacetiletých všemi hlasy proti třem.
Barthou Francie
17 article Papežská stolice a republika San Marino
Papežská stolice a republika San Marino „Corriere della Sera“ sděluje, že nastal „váž- ný konflikt“ mezi papežskou stolicí a republikou San Marino. Vláda minlaturní republiky schválila zákon, dle něhož jí přísluší právo, disponovati cír- kevními statky na území republiky, udělovatí nebo odepříti je farářům a odejmouti je obročníku, jsou-li špatně spravovány. Kongregace konsistorní na to vyhlásila dekre- tem, že onen zákon je nespravedlivý, označila je jako útok na svobodu církve i pohrozila exkomu- nikací jak zákonodárcům, tak i těm, kdož by nový zákon prováděli. Je viděti, že se mnoho změnilo od dob Řehoře VII., před nímž se musil císař Jindřich IV. v Ca- nosse pokořiti. Plovi X. vzdoruje již beze strachu vláda nejmenšího státečku evropského, jenž se zeměpise a dějepise uvádí jen jako kuriosita.
Jindřich Iva Pla San Marino Ca Corriere della Ser
18 article
Německý inženýr z Brna pro- dával ltalii tajemství rakou- ských vojenských pevností. Aféra plukovníka Redla zbystřila patrně pozor- nost příslušných kruhů na to, že „něco shnilého je ve státě — dánském“ a této zbystřené pozornost sluší děkovati, že byl odhalen inženýr, který po léta vedl dozor nad stavbami rakouských pevnost na jihu, a prodával jejich plány vládě italské. I- ženýc jmenuje se Paier, byl zatčen před několika dny v Roveredu a v pátek byla zatčena v Brně na Moravě jeho manželka Berta Paierová, kte- rá byla usvědčena ze spoluviny. „Lidové Noviny“ brněnské přinášejí o tomto případě podrobnosti, z nichž vyjímáme tato sdě- lení: Před několika dny bylo oznámeno, že byl v Roveredu zatčen inženýr Paier ze Štyrského Hradce pro podezření z vyzvědačství. Současně hned uvedeny do oběhu zprávy, že jde jen o pod- vod na škodu vojenské správy. Zatím však jde vyzvědačský skandál, který není prvního řádu jen proto, že předcházel nedostižný skandál Redlův. A hnizdem nově odhalené vyzvědačské aféry není Štyrský Hradec, ale Brno, ačkoli j hezky daleko od rakouských pevností, jichž plány si Italie kupovala touto, ne již neobvyklou cestou.
Redl Paier Paierová Redlův Italia Brno Morava Štyrský Hradec Štyrský Hradec
19 article
Služby, které Paier prokazoval Htalii, jsou pro Rakousko těžkou pohromou. Paier řídil jako vedoucí inženýr stavbu rakouských pevnosti na horském hřbetu Lavaro- ne na svahu údolí řeky Adiže, těsně na italské hranici. Na těchto pevnostech pracuje se už dlou- hou řadu let a ve vojenských kruzích rakouských byly pokládány za absolutně nepřístupné a nedobytné. Sumy vynaložené na tyto pev- nosti, jež měly být jádrem rakouské posice ve válce s Italií, jsou nesmírné. Dnes jsou tyto pev- nosti patrně bezcenné a bude se asi opakovati při- pad haličský, kdy se nesmírně nákladné pevnosti ze stejných důvodů musily přestavět novým obrov- ským nákladem. Už dnes je jisto, že Paier pro- vozoval vyzvědačství v italský ch službách dlouhou dobu a lze z toh soudit, že Italie byla zpravována d podrobností o všech plánech i o po- stupu prací na těchto pro ni velm nepříjemných pevaostech.
Paier Htalie Rakousko Adiž Italia
20 article
Paier není ze Štyrského Hradce, jak tvrdily první zprávy o jeho zatčení, ačkoliv byl inženýrem jisté štyrsko-hradecké firmy, ale brněnsk Němec, a má v Brně rodinu, sílně zúč a st- něnou na jeho obchodech vyzvědač- ských. Styky Paierovy s Brnem vedly vlastně k odhalení jeho rejdů. Měl se svou rodinou nejčilejší styk, měsíčně jí posilal obnos 2600 korun a každý týden jezdil k ní na návštěvu, což jen na jízdních llstcích representovalo, jak zjištěno, obnos 328 K měsíčně. Obnosy, které posílal domů, nákladný život jeho i jeho rodiny a pravidelné cesty do Brna upozornily příslušné činitele na nepoměr mezi jeho příjmy a vydáními a vzbu- dily podezření. Trvalo to hezky dlouho, než toto podezření vzniklo a patrně jen pod dojmem Redlovy aféry, která ukázala názorně, jaké opatr- nosti třeba je k lidem, jimž se svěřují vojenská ta- jemství. Sledování podezřelého inženýra vedlok jeho zatčení. Vyšetřováním v několika dnech po- tvrzena všecka podezření a zjištěno, že Paiero- vy vyzvědačské činnosti účastní s také jeho žena a jeho syn a Paierov zásilky že jdou do Italie přes Brno.
Paier Němec Paierův Redlův Štyrský Hradec Brno
21 article
V úterý bylo nařízeno telegraficky zatčení že- ny Paierovy, 41leté Berty Paierové. Rozkaz pro- veden ihned zcela nenápadným způsobem. Detektiv jí sdělil v jejím bytě v třídě Františka Josefa č. 12. že se jejímu manželu stalo neštěstí a že má prote navštívit policejního ředitele Wachu. Paierová jel s detektivem ochotně na policii, kde jí řekli, že policejní ředitel právě odešel, že však má jit do budovy trestního soudu, kde se vše doví. Jela tedy s detektivem, nic zlého netušíc, na Cejl. Teprve když drožka nezastavila před domem, ale zajela do dvora, pochopila Paierová, oč jde a spustila velký povyk. Protesty byly ovšem marny a za několil minut seděla už milostpaní ověšená zlatem a dra- hokamy jako indický bůžek — v cele. Manželé Paierovi mají tři syny, dvacetiletého, osmiletého a 16timěsíčního. Nejstar ší sy byl nepochybně zasvěcen do vyzvě dačské čínnosti rodičů a pravděpodobně se jí zúčastnil. Ukazuje na to ta okolnost, že odjel už 4. července z Brna a že neni po něm dosud stopy. S ním zmizela také řada dokumentů, patrně nejzá- važnější pro důkaz viny Paierovy jeho rodiny.
Paierův Paier František Josef Paierová Cejl Brno
22 article
Ve čtvrtek byla provedena v bytě Paierově domovní prohlídka. Policie už minulý týden z úterý na středu prohledala o půlnoci půdu, náležející k bytu Paierovu. Mimo vyšetřujícího soudce byliv komisi substitut státního návladnictví, policejní koncipista, dva důstojníci generálního štábu a dva policisté. Komise příšla do bytu Pairové o 7. hod. ranní a pracovala tam do půl 4. hod. odpolední. Byt zabírá celé druhé patro tohoto domu, má sedm pokojů a skvělé příslušenství a je zařízen s nevšední nádherou. Cenu zařízení od- hadují členové komise nejméně na 50 tisíc. Ko- míse sháněla se po věcech v tomto případě důle- žitějších než peníze a našla také, co hle- dala. Zabavena celá řada plánů, do- svědčujících vyzvědačské řemesl Paierovo. Při tom se však zjistilo, že množ- ství listin, patrně nejdůležitější ck pro usvědčení Paierova vyzvědač ství zmizelo s jeho synem.
Paierův ko
23 article
Pohřeb mistra Mikoláše Aleše. Pohřeb místra Mikoláše Aleše koná se ná- kladem král. hlav. města Prahy, uspořádáním zvláštního komitétu sdružených uměleckých kor- porací (C. k. akademie umění, Česká akademi Jednota umělců výtvarných, S. V. U. »Manes Skupina výtvarných umělců, Výtvarný odbor Umě- lecké besedy) v nedělí o 4. hod. odpol. z Pan- theonu Musea král. Českého na hřbitov vyše- hradský. Přístup do Pantheonu bude jen ke smutečním obřadům a jen na průkaz vstupenky. Průvod ubí- rati se bude Václavským náměstím, Jungmau- novou ulicí přes Karlovo náměstí na král. Vyše- hrad. Veškeré korporace (studentské, dělnické všenárodní) nechť přihlásí svou účast do sekre- tariátu S. V. U. »Manes« dnes do 6. hod. veě- Členové uměleckých spolků, pokud neobdrží vstu- penky do Pantheonu přímo od svého spolku, při- hlastež se o tyto v »Manesu«. Schůze zástupců spolků koná se dnes v sobotu o 6. hod. večerní v »Manesu«. Studenti škol vysokých a uměleckých se žá- dají, by se přihlásili ku průvodu s věnci v Sekre- tariátě S. V. U. »Manes«, Praha II., Vodičkova ul 38 (telefon 3945). Věnce nutno dodati do budovy musejní během neděle.
Mikoláš Aleš Manes Praha Václavský náměstí nova ulice Karlův náměstí Vodičkův ulice 38 akademie uměný Uma muzeum král Jungmau Vyšhrad Praha II
24 article
Profesorský sbor c. k. akademie umění vyslo- vil choti zvěčnělého mistra soustrast tímto pro- jevem: „Se srdcem bolestí rozechvělým nad ne- nadálým úmrtím nezapomenutelného chotě Vašeho našeho milovaného soudruha, věhlasného místra Mikoláše Alše, dovolují si Vám, vysoce ctěná pání jménem svým a celého sboru profesorského c. k. akademie umění vyslovití nejhlubší soustrast s prosbou, abyste nejvřelejší účastenství naše v těž- kém bolu Vašem laskavě přijati a také ostatním členům velevážené rodiny Vaší dobrotivě sděliti ráčila. Račte přijati, velectěná paní, ujištění, že jasná památka zvěčnělého mistra žíti bude v srd- cích naších a že zvláště Akademie naše nesmrtel- nou pamět Jemu věrně zachová. Bohužel, nebylo nám dopřáno, odevzdati zvěčnělému mistru těchto dnů očekávané potvrzení jednohlasné volby Jeho prvním čestným členem naší Akademie. J. Kotěra t. č. rektor.
Aleš Vaš J Kotěra
25 article
Sokolstvo — paměti Alšově. Česká obec sokolská vyzývá jednoty pražské a okolní, aby v hojném počtu zúčastnily se v kroji bez praporů pohřbu Mikoláše Alše. K tomu účelu dostavte se jednoty po žup. svazcích, spořádanýchv útvaru čtyřstupovém, o 3. hod. odpol. do Sokolské třídy od Komenského náměstí ke Karlovu, kde se- řadí se v průvod čtyřstupový, v tom pořadu, v ja- kém na místo se dostaví. Trubačské odbory nemají v průvodu místa. Poměr Sokolstva k zvěčnělému mistru vyžaduje, aby účastenství při pohřbu bylo co nejčetnější. Zadání úřadům stalo se prostřed- nictvím Č. O. S. Z předsednictva České obce sokolské byla vyslovena účast vdově mistrově a usneseno polo- žiti na rakev věnec. Jednoty pražské a okolní vy- zvány, aby se nejhojnějším počtem účastnily po- hřbu Mikoláše Alže, který koná se v neděli dne 13. července t. r. Bližší pokyny podá technický odbor č. O. S. Pořadatelský odbor č. O. S. nechť dostaví s dnes v sobotu o 1/46, hod. odpol. do místnosti „Manesa“ v Praze II., Vodičkova ul. 38, kdež bu- dou dány pokyny o účastenství Sokolstva při po- hřbu Mikoláše Alše. Účastenství všech členů nutno. Ze Sokola pražského. Jednuta zúčastní se po- hrbu Mikoláše Alše: členové v kroji sokolském dostavte se v neděli o 1/3. hod. odpol. do Sokol pražského (tělocvičny), odkud odchod na seřadiště do Sokolské třídy Ze župy středočeské. Jednoty, pokud nejste vázány okrskovými cvičeními, zúčastněte se po- hřbu Mikoláše Alše. Sraz jednot v župě sdružených v Sokolské třídě dle pokynů technického odboru č. O. S.
Alšův Aleš Mikoláš Alhát Komenský náměstí Karlov Praha Vodičkův ulice Sokol pražský
26 article
Sokol smíchovský I. bude bráti účast na po- hřbu M. Alše. Bližší v denních listech. Z musea království Českého. Za příčinou pří- prav ku pohřbu mistra Mikoláše Alše, který se svolením zemského výboru král. Českého konati se bude 13. července z Pantheonu musea království Českého, zůstanou musejní sbírky v sobotu a v ne- děli 12. a 13. července t. r. uzavřeny. Umělecké dílo Míkoláše Alše, jeho skvělé kresby, jimiž proslavil se jako malíř ryze národní. vyšlo ve dvou velkých knihách s názvem „Špalí- ček národních písní a říkadel“ nákladem Ottovým a staví se mezi první illustrační publikace české Obrazy „Špaličků“ spolu s cykly „Pěti smyslů“ národní písní „Sirotek“, „Bude vojna“ a s množ- stvím kreseb, jimiž Aleš vyzdobil obrazový umě- lecký časopis „Zlatou Prahu“, vystavuje naklada- telství Ottovo ve velké dekorované skříni svého závodu na Karlově nám. č. 34, a upozorňujeme pražské obecenstvo, aby nedalo si ujíti příležitost ku prohlédnutí rozkošného díla Alšova. Důstojnou posmrtnou vzpomínku místru Mi- koláši Alší uspořádal Topičův Ústřední závod u- mělecký v Praze na Ferdinandově třídě. V roz- sáhlé vitrině do výstavní místnosti hluboko sáha- jící a černou látkou cele dekorované v háji exoti- ekých květin umístěno jest Kafkovo mistrně pro- vedené popraí zesnulého v nadživolní velikosti
M Aleš Aleš Míkoláš Aleš Ottův Alšův Alší Topičův Kafkův Praha Karlov já Ferdinandov třída Sokol smíchovský I Špalý
27 article
roku 1902. Nad ním v pozadí vystupuje veliký, 3m široký a 11/4 m vysoký karton pevnou rukou mi- strovou markantně kreslený a představující pří- chod Čechův. V popředí pod poprsím ve vkusném uměleckém uspořádání rozestavena a zavěšena řa- da originálů zesnulého mistra s rázovitou, vlaste- necky procítěnou kresbou k Čechově básní „Ne- věřme nikomu“ a Šajnostovy velezdařilé bronzově medaile s plastickou podobiznou mistrovou. Ce- lek jest v pravdě důstojnou vzpomínkou velikého našeho výtvarníka, jehož životní dílo jest po zá- sluze oceňováno všemi umělecky citícími lidmi. Ve výkladní skříni fírmy Hejda Tuček, knih- kupectví v Praze-II., Karlovo náměstí, vystave- na jest poslední práce zesnulého mistra (repro- dukce), kterou maloval ještě den před svojí smrtí. Jest to illustrace pro „Česko-židovský kalendář“ k Jiráskově povídce a představuje růži, v níž skrý- vá se smrt. Mimo ni vystaveno jest mncho ori- ginálů, dopisů, reprodukcí, fotografií atd. ze ži- vota zesnulého, jakož i mnoho knih, zvěčnělým illustrovaných
Čechův Šajnostův Hejda Tuček Jiráskův Praha Karlův náměstí II
28 article
Obraz Tizianův v Holešově na Moravě? Olomoucký „Pozor“ upozorňuje ve včerejším čísle na to, že v „černé kapli“ holešovského far- ního chrámu je na jednom oltáři o braz Krista na křiží v barokovém zlaceném rámci. Podle sdělení Ignáce Chambreza, rodáka holešovského, v jeho historii výtvarného umění na Moravě, do- končené v Krakově r. 1807, jest tento obraz v „černé kapli“ dílem Tizianovým. Řehoř Volný ve své topogralii moravské r. 1838 rovněž přičitá obraz ten Tizianovi. Feuilletonista „Pozora“ ukazuje, že docela dobře možno, aby obraz ten skutečně od Tizian byl. Zmíněný Ign. Chambrez byl sám znamenitým malířem s evropskou zkušeností. Procestoval Ně- mecko, zvláště však Francii a Italii, cestu svou popsal a svým vypsáním dokázal, že důkladně zná umění německé, francouzské a italské. Jeho zpráva o provenienci obrazu zni docela jasně. Pan- ství holešovské náleželo od r. 1650 rodině hrabat z Rotalu, za níž se Holešov stal střediskem bard- kového umění. Zámek, vystavěný za pana z Rotalu ifalskými mistry, jest velká a krásná baroková architektura, čivercového půdorysu s arkádovým dvorem uvnitř. Zámek vyzdoben byl malbami ital- ských malířů, francouzský park byl vyzdoben řa- dou skulptur italských sochařů. Členové hraběeí rodiny měli čilé styky s italskými umělci, sami jezdívali do Italie a na umění věnovali velké pe- nize. Farní chrám holešovský vystavěn byl r. 1705, jest to také baroková stavba o třech lodích, ozdo- bená četnýmí skulplurami barokního umění morav- ského sochaře J. J. Schaubergra a obrazy malířů italských a moravských, Olomoučanů J. K. Handla a Bilze. „Černá kaple“ vystavěna byla posledním členem hraběcího rodu z Rotalu r. 1749 a je ozdo- bena skulpturami holešovského rodáka Jos. Ant.
Tizianův Krist Chambreza holešovský Volná Tizian Chambrez Schaubergr Olomoučan Handl Bilha Jos Holešov Morava Krakov Igny Francie výtvarný uměný na Morava
29 article
Friče. Tyto okolnosti, obětavost a umělecká záliba hraběcí rodiny z Rotalu i její styky s Italií, ukazují, že obraz Krista na kříži může býti skutečně dílem Tizianovým, jež získáno bylo z Italie. Obraz — sděluje autor feuilletonu — je uprášen a pokryt vrstvou nečistoty. Na konec vyzývá odborníky. aby obraz náležitě ohledali a rozhodli, je-li zpráva o Tizianově obrazu legendou, či má-li Holešov skutečně výtvor největšího malfře benátské školy Tato zpráva, sensačně znějící a snad také psaná takovým způsobem, aby vyprovokovala naši odbornou veřejnost k zájmu, jenž by přinesl rychlé vyjasnění, musí přece býti přijímána s jistou dáv- kou skepse. Nehledíme k tomu, že sdělení o autor- ství Tizianově je už napsáno a publikováno téměř 100 let a že je skoro neuvěřitelno, aby odborníci byli přehlédli tato data a neučinili ani pokus zjl- stiti pravdu. Ale jest tu jiná obtíž při vážném zji- šťování pravosti Tizíanova sutorství.
Frič Krist Tizianův Holešov
30 article
V odborných kruzích našich, jak jsme se in- formovali, se soudí, že při zjišťování by se musilo přihlížeti — zejména pokud by nebyla zjištěna pro- venience obrazu přímým dokumentem na př. z zápisků neb korespondence hrabat Rotalů —k jemaým fnessám technickým, což by předpoklá- dalo jednak čerstvých reminiscencí z Tiziana zkoumajícího odborníka a bedlivého studia, jednak také průvodního maferiálu, především přesných fotografií obrazů Tízianových. Nevíme, kdo by si z našich odborníků troufal věc na jisto rozhodnou- li, zvláště, neměl-li by ani oněch čerstvých remi- niscencí, ani průvodního materiálu po ruce. Byla proto vyslovena myšlenka, aby byl požádán bud prof. Max Dvořák z vídeňské university, by se při některé inspekční cestě do Holešova podíval, nebo aby obraz prozkoumal Gluck, ředitel dvorní Ga- lerie vídeňské, která má řadu děl Tizianových. Ne- ní vyloučeno ovšem, že obraz je kopií; řada mi- strovských děl italských velmistrů štětce bylav té době hojně napodobena a kopií jejich je u ná dost a dost. Ale ať je tomu jakkoliv, věc si zaslou- ží opravdu pozornosti odborných kruhů a brzkého vyšetření.
Rotal Tízianový profesor Dvořák Gluck Tizianův Holešov
31 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Oktroj zemského zřízení. Němci ne- ustávají pomocí různých svých korespondencí vypouštěti pokusné balonky o oktroji zem- ského zřízení, pokud bylo smluveno. K takové- mu jednostrannému postupu by neměla vláda práva jednak proto, že s obou stran bylo vše. co smluveno, odvoláno, jednak proto, že, kdy- by Čechové mohli připustiti takovéto jedno- stranné řešení, nebylo by třeba oktrojírky. nýbrž mohlo by býti zasedání sněmov- ní, poněvadž Němci je připouštěli, když aspoh část zemského zřízení bude vyřízena. Proto všecky tyto řeči o oktrojírce zemského zří- zení pokládáme za prázdný novinářský tlach. V projevu naší a agrární strany o zmaru druhé dohodovací akce bylo velmi rozhodně zaujato stanovisko proti jednostrannému postupu vlá- dy a na něm nic se nezměnilo. — Co dál? Na to dává odpověď prof. Ma- saryk redaktoru „Národního Obzoru“. Řekl doslova: „Povinností českých stran je brániti se proti absolutismu a vyčerpati všechny ústav- ní prostředky, aby se mu zabránilo. To je po- stup, který budeme pořadem stupňovat. Ne- zbývá než vyčkat opatření vlády a pak proti nim protestovat.“ To je čistě česká, velmi zastaralá politika, nechat na sebe zlo přijít a pak — protestova t. T dělali jsme za abstinence, protestovat jsme vždy znamenitě dovedli. Také odpor proti re- signaci zemského výboru výborně prof. Ma- saryk vykládá: „Čeští přísedící mají podržeti tak dlouho své mandáty, pokud mohou se- trvat, aby vláda byla nucena sáhnout buď — abych tak řekl — kmechanickému ab- solutismu, nebo musí uvažovat, jak by
Němec Čecho ma národní obzor