2
masthead
NÁROVNÍ LISTY.
3
masthead
12. července 1913. číslo 189.
4
article
kdo z nich má pravdu, nemohou-li ji sami mezi
sebou naléztí. A když tak uvažujeme nad tímto
sporem, napadne nám mimoděk ona pře dvou žen
před Šalamounem o živé dítě. Roztínají živou slo-
vanskou myšlenku, a hle, kdo vzkříkl bolestně ..
Ze Sofije letí do světa zprávy o srbských
provokacích a násilnostech. Dal jsem sí dosti ná-
mahy, abych od prostých vojínů, kteří byli raněni
v bojich u štipu, seznal pravdu o vzájemném po-
měru vojsk. Vojíni vyprávějí, že na předstrážích
panoval mezi nimí nejpřátelštější poměr. Podával
si cigarety, chleba, sdělovali si drobné novinky.
5
article
Říkám zhurta vojínovi, jenž těžce raněn do noby;
„Bulhaři tvrdí, že jste je napadli...“ „Raději jsme
je měli my napadnouti než oni nev“, trpce bovoři
vojín. „Alespoň nebylo by nás tolik zahynulo. Celý
den jsme musili bojovati bez dělostřelectva, protože
bylo daleko za námi.“ Ze Sofije rozšiřují se zprávy
o znásilňování bulharských zajatců. Když ze Sofije
šiřili zvěsti o násilnostech srbských úřadů nad Bal-
hary v Makedonii, mičel jsem, ale tvrditi do světa
že bulharským zajatcům v Bělehradě děje se křiv-
da, toť do nebe volající smělost. Byl jsem svěd-
kem průvodu půldruhého tisíce bulharských zajatee
ulicemi Bělehradu. Za vzorného pořádku obecen-
stva, jež se nahrnulo na ulice v obrovských zá-
slupech, procházely řady zajatců. Z obecenstva kro-
mě výkřiků „živela srpska vojska“, jež byly spo-
radickými, kromě pozdravů chrabrému šikovateli
jenž zajal bulharského plukovnika Manova, ani je-
diného výkřiku proti Bulharům nebylo slyšeti
Kdosi, jenž byl raněn na Drinopoli, rozhořčeně za-
čal volati: „Tak vy, bračo, nám, za naše rány a
rovy na Drinopoli ... ? Ale i on zakříkaut stráž-
níkem. Na Teraziích nezbedný hošík vykřikl
„Dolů s Bulhary“, ale z obecenstva hned mu dán
lekce. Cizinec, jenž viděl bulharské zajafce
tvrzi, podivil se nad jejich svobodou, řka s úsmě
vem, že kdyby se mezi nimi Garibaldi nacházel
č. S.
mohli by dobýti Bělehradu . .
Bulhar
Manův
Makedonie
Bělehrad
srbský úřad nad Bala
6
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Boj o německý blázinec v Čechách
zuři už delší dobu. Včera splodil v „Bohemii
dvousloupcový článek ve prospěch Chomutova
Autor jeho, odborník — neznámo však, zda lékař-
ský nebo dopravní, nebo národně politický — vy-
týká německým městům, že o blázinec konkuro-
vala, ač svaz německých měst se usnesl, že žádné
německé město se o něj nemá ucházeti, a že se
předstihovala v soutěžných nabídkách, jež činila
zemskému výboru.
Pak odborník „Bohemie“ posuzuje se zřetelem
na blázinec všechna ta města, jaž se o něj uchá-
zejí: Růžodol, Hroznětín a Horní Ves.
Růžodol zamítá z důvodů národně politických
poněvadž blázinec tam zřízený by musil přijímati
choré z přilehlých českých krajů, a stal by se tal
dvojjazyčným. že Růžodol i Liberec odmítly tuto
námitku jako vedlejší a nerozhodnou, je včerav
„Bohemii“ pominuto úplným mlčením.
Hroznětín odmítá „Bohemia“ pro nedostatel
komunikací, ač uznává, že by tam blázinci nehro-
zila dvoujazyčnost.
Čechy
Chomutov
Růžodol
Hroznětín
Horní Vesa
Liberec
Bohemia
svaz německý město
7
article
Tak důvěrník „Bohemie“ se dostal, kde chtě
býti: do Chumutova. Posteskl si, že toto město za-
nedbalo příležitost, kdy mohlo o německý blázine
kenkurovat, ale přece je spokojen, že se oň ucház
Horní Ves, od Chomutova oddělená pouze že-
lezniční kolejí, ale jinak s ním zcela spojená
Chomutov s Horní Vsí vylíčil jako pravé eldorádo
bláznů i jich lékařů a ošetřovatelů; pikantní je, že
při tom — zcela zbytečně — uhodil do Dobřan
jako do hnízda bezútěšně pustého a jednotvárného.
Dobřanští budou za to asi „Bohemii“ pramálo
vděční, rovněž Růžodol za výtku, že tam žije česká
menšina, takže proti Růžodolu dvojjazyčnost must
dle „Bohemie“ miti týž úkol, jako při Dobřanech
odstrašující příklad jednotvárné pustoty.
A přece vše to, co „Bohemia“ včera psala o ně-
meckém blázinci, je zcela zbytečné neb aspoř
předčasné, neboť země ještě dlouho nebude míti
peníze na nové blázínce; zatím jich nemá ani pre
starél
Nebo snad nový německý blázinec zřídí správni
komise, v níž by zasedal posl. Pacher, zemský
říšský poslanec za Chomutov? Dle německých po-
žadavků a dle prohlášení ministerského předsedy
hr. Stürgkha k zástupcům svazu německých po-
slanců na sněmě českém přece má správní komise
pro Čechy míti velmi obmezený obor působnosti
a peníze má dostati jenom na nejnutnější potřeby
správy zemskél
Pacher
Stürgkh
Chomutov
Dobřany
Růžodol
Čechy
Bohemia
8
article
Z Moravy.
Morava
9
article
Dne 11. července.
(Dr. Žáček. — Kandidatury do zem
ského výboru.)
Moravské politické poměry a tak zvaný
»pokrok lidový« nemůže nic lépe charakterisovat
nežli případ dra. Žáčka. Dr. Žáček byl při říšských
volbách v roce 1911 pokrokovým blokem morav-
ským v pravém slova smyslu ubit. Byí obviněn
zrovna ze zrady národní, byl špiněn všemi různými
činiteli a novinami, až se to slušným lidem hnu-
silo, byl mu odňat říšský mandát, který pokro-
kový blok s posl. drem. Fischerem zadal výhybkáři
Machovi, osobě pro mandát říšský naprosto ne-
schopné. Pokrokový blok zajásal, když dr. Žáček
byl odstraněn z politiky — ale dr. Žáček přes
tento nevděk bezpřikladný byl vyhledáván v dů-
ležitých akcích a žádán o intervenci. A pokrokový
blok přerovský, chtěl-li něco pro město Přerov.
nemohl jíti k Machovi a netroufal si k dru.
Žáčkovi, chodil tedy prosit konservativního agrár-
nika Rozkošného.
Dvě leta mínula od tohoto skvělého vítězstv
pokrokového bloku nad drem. Žáčkem a týž po-
krokový blok při zemské volbě nestaví proti dru.
Žáčkovi kandidáta a co více, týž pokrokový blok
s drem Stránským a drem. Fischerem najednou
uznává dra. Žáčka za nejschopnějšího a jedině
možného občanského kandidáta na místo v zemi
nejvyšší, na místo zemského hejtmana! A týž
blok se na veřejnost zlobí, že dr. Žáček není
vládou jmenován zemským hejímanem, nýbrž že
jím jmenován dosavadní hrabě Serenyi a týž blok
vytýká vládě vídeňské nevděčnost, s jakouž prj
se zachovala proti dru. Žáčkovi.
doktor
Žáček
Fischer
Mach
Rozkošný
Stránský
Serenyi
Přerov
10
article
Skvělejšího zadostučinění se dru. Žáčkovi ne
mohlo dostati.
Že však ta láska pokrokového bloku k dru
Žáčkovi nejde od srdce — a že vše je jen ko
medie, která hraje se s nemyslícím lidem, posou
diti možno z toho, že velmi důležitý činitel po
slanecký, bez něhož dnes v řaách lidovopokro-
kových poslanců tak mnohá velíčina by neseděla
toliž sociální demokrati, ukazují ve svém orgán
tu lásku k dru. Žáčkovi. Vystupují proti myšlence
aby dr. Žáček byl vedle jednoho lidovopokro-
kovce, jednoho klerikála a jednoho agrárníka
kandidován do zemského výboru. Tedy za zem
ského hejtmana se hodí, je proň kvalifikovaný,a
je zrovna urážkou, když má býti jen náměstkem
ale za člena zemského výboru, kde mnohoa
mnoho let výborně pracoval, se nehodil A této
komedii se říká pokrokovost!
Do zemského výboru jsou stanoveni stranam
kandidáti. Lidovopokroková strana, počítajíc na
hlasy sociálních demokratů, postavila dvě kandi-
datury: dra. Pluhaře a dra. Budínského, agrárním
kandidátem bude posl. Sonntag. katolickosociálním
prof. Šrámek, jenž v klubu na nátlak dra, šl.
Koudely zvítězil proti dru. Dolanskému. V kru-
zích velkostatkářských budou dosavadní hrabě
Belcredi a baron Baratta, za Němce Jellinek, a
o druhé místo se vede boj. Proli dosavadnímu
dru. Freislerovi vystupuje posl. Luksch.
Sněm bude zasedati příští týden ve středu,
ve čtvrtek a v pátek; v tento den bude odročen
asi do vánoc.
Žáček
doktor
Pluhař
Budínský
Sonntag
profesor
Šrámek
Koudela
Dolanský
Belcredi
Baratt
Němec
Jellinek
Freisler
Luksch
Lidovopokroková strana
11
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Rakousko a balkánské státy.
Nejnovější obrat na Balkáně způsobil ve
vídeňském tisku změnu názorů na balkánské
státy. Byly zjevně na straně Bulharů a prot
Srbsku. Po marných pokusech rakouské diplo-
macie, zabrániti válce mezi Rumunskem a Bul-
harskem a po neúspěších bulharského vojska
v zápase s Řeky a Srby oba hlavní vídeňské
listy, „Zeit“ a „N. Fr. Pr.“ radí dnes rakou-
skému ministerstvu vnějších věcí, aby se vzda-
lo „fantomu bulharského přátelství“ a hledělo
navázati přátelsky styky se Srbskem. Příčina
takové změny názorů je jasná. Bulharsko dbá
více přátelství ruského než rakouského a také
Rumunsko plave nyní v ruských vodách, obra-
cejíc se zády k trojspolku, který je pokládai
dosud za své nejlevější křídlo.
„Zeil“ radí, aby se Rakousko přizpůsobile
co nejrychleji názorům srbským a žádalo, aby
výsledky druhé balkánské války byly pře-
zkoušeny a právoplatně ustanoveny ne pouze
Ruskem, nýbrž celým evropským areopagem.
jako r. 1878. Rakousko mělo by pak příleži-
tost obhájiti své zájmy při stanovení nových
hranic balkánských států a poněvadž „fantom
bulharského přátelství“ rychle a důkladně již
vyprchal, mohlo by se sblížiti se Srbskem,
čímž by nejlépe prospělo státním zájmům ra-
kouským bez jakékoli předpojatosti k Srbům
neb Bulharům.
Bulhar
Řek
Zeil
Srba
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Srbsko
Rumunsko
Francie
Bulharsko
Rusko
12
article
Posl. Stapíňski nespokojen.
Značná porážka, kterou polšti biskupové
způsobili při haličských volbách polským li-
dovcům, založivše proti nim novou selskou
křesťansko-národní stranu a brojíce všemožně
proti kandidátům strany lidově, uvedla vůdče
lidovců, posl. Jana Stapiňského v náladu
velmi mrzutou. Chce se vzdáti předsednictvi
v sněmovním klubu lidovém a nechce se dát
voliti ani do nové komise pro volební reformu
Jinak lidovci budou prý žádati, aby nový
sněm vyřídil co nejrychleji volební opravu, aby
se mohlo pak ve sněmě klidně pracovati, po-
něvadž lid nemá už chuti čekati, až se dr.
Kozlowski (tvůrce šlechtické strany středu.
úhlavního odpůrce poctivé volební opravy
přesvědčí, že jeho politícký kurs je nadobro
pochován.
Z tábora halíčských Rusů.
„Dilo“ napsalo o jediném zvoleném po-
slanci strany rusofilské, dru. Markovu, že
se v okrese brodském zavázal tamějším Ukra-
jincům, že půjde s nimi v otázce volební opra-
vy a nebude také již protestovati proti sti-
hání pravoslaví a literárního jazyka velko-
ruského v Haliči. Dr. Markov v „Prikarp
Rusi“ potvrzuje, že brodským Ukrajincům
kteří mu dali své hlasy, slíbil spolupůsobitis
nimi pro volební opravu, ale jiných slibů ne-
učinil.
V obci Velkém Lackém u Zločova hejt-
manství zapečetilo pravoslavno
modlitebnu, v níž duchovní Kiprián Cym-
bala konal pravoslavnou bohoslužbu. Otee
Cymbala byl už vícekrát stíhán haličskýmá po-
litickými úřady.
Jakou polítiku chce Tisza prováděti
v Chorvatsku.
Posl
Stapiňský
doktor
Kozlowski
Rus
Markov
Ukrajinec
Zločův
Dila
Halič
Prikarp Rus
Chorvatsko
národní strana
brojit
Tisza
13
article
Fr. Košut nedávno obvinil hr. štěp. Tiszu.
že podlézá Chorvatům a chce dokonce na jích
usmíření zrušiti železniční pragmatiku, kte-
rouž Uhry a Chorvatsko za svého ministro-
vání obdařil právě Košut. Tisza nechce byt
patrně proti Chorvatům slabší než Košut,
proto dává ve svém orgáně, „Magyar Nem-
zetu“ psáti, jakou politiku hodlá dělat v Chor-
vatsku. Vláda uherská bude se prý snažít, aby
učinila v Chorvatsku možnou maďaronskou
stranu, byť to stálo nějaké oběti. Nepodaří-l
se to, bude se do Chorvatska posílati komisai
za komisařem. K vůli nějakým ústavním for-
málnostem nesmí se prý strpěti, aby Chorvat
sko bylo stálým pařeništěm protiuherskýel
agitací. V Chorvatsku musí se podporovat
ustáliti supremacie Chorvatů nad srbským.
Maďarům nepřátelským živlem, podobně jake
se v jižních Uhrách proti Srbům podporuji
Švábové, v Sedmihradech proti Rumunům Sa-
síci, a jako bude třeba v severovýchodních
Uhrách podporovati kulturně a hospodářsky
Slováky — patrně proti bezmocným karpat
ským Rusům.
Hr. Tisza podal už tolik důkazů, že „ústav-
ní formálnosti“ jsou mu věcí zcela vedlejší,
proto mu věříme na slovo, že jich nehodlá
dbáti ani v Chorvatsku. Zajímavější je, kter
Slováky chce podporovati v severovýchodních
Uhrách. Patrně jen Slováky rodem, ale smý-
šlení maďarského.
František
Košut
Chorvat
Magyar
Maďar
Srba
Švábová
Rumun
Slovák
Rus
Tisza
Uhry
Chorvatsko
Chor
Hradec
14
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Konec zasedání ruské dumy.
Ruská hosudarstvenná duma i státní
rada zároveň byly odročeny do konce září
Tím se zakončilo prvé zasedání čtvrté dumy
Rozvaha činnosti dumy není příliš bohatá.
I čtvrtá duma stonala na tutéž chorobu jako
třetí duma; neměla pevné dělné většiny.
Nesplnily se sice naděje pravých, že to bude
duma zpátečníků, ale ani příliš velký sklo
na levo čtvrtá duma neprojevila.
Při chudosti celkové bilance dumy Rusi
chválí si aspoň to, že pomalu přece jen
určitěji formuje konstituční život obnoveného
Ruska. Bylo to patrno i z prvého projevt
předsedy dumy, Rodzjanka, který přímo
mluvil o konstitučních úkolech
Okťabristé, kteří zase svým centrálním po-
ložením tvoří rozhodující skupinu, třeba že
tentokráte jich počet se snížil na 99 man-
dátů, několikráte projevili dosti občanské
odvahy, že postavili se i proti rozpočtu mi-
nistra vnitra, ačkoli v debatách o volebních
zneužitích se vyhnuli ostřejšímu vystoupení.
Neurčitost vnitřních poměrů dumy je-
vila se jíž v tom, jak nesnadno bylo dumě
zvoliti presidium. Na konec volba byla pro-
vedena většinou hlasů okťabristů, spojených
s levicí, tedy kombinace oposiční. Praví se
mstili tím, že nechtěli se dáti v presidiu
zastoupit, takže nynější presidium je kombi-
nováno z představitelů středu a levice.
Pravice na počátku byla vedena snahou
dumu rozbíti skandály, ale v té snaze byla
dosti rázně zakříknuta shora. Praví proto
se zmírnili, ačkoli neopomenuli žádné příle-
žitosti, aby jmenovitě Kokovcevu pro jeho
prý nedostatečnou horlivost v boji s prevo-
lučními« živly nezpůsobili nepříjemné chvíle.
šli tak daleko, še v dumě jich řečník Markov
obvinil vládu z krádeží státního mujetku.
Rus
Rodzjanko
Markov
Rusko
15
article
Vláda na to odpověděla dosud nevídaným
»bojkotem« dumy. Členové kabinetu se
v dumě neukazují. Nepřišli ani tehdy, když
četl předseda dumy carský list o odročen
dumy.
Jedním z nejzajímavějších bodů v čin-
nosti čtvrté dumy byly »slovanské« otázky.
balkánská a polská. Balkánská vítězství byla
přijímána v dumě s nadšením; o posledním
sporu neměla duma příležitosti se vyslovili.
Za to v polské otázce došlo k osamoceni
Poláků; praví byli vždy proti nim a leví je
opustili, protože Poláci nechtěli učinit
ústupky židům v městské samosprávě.
Polák
16
article
Vojenská předloha ve Francii.
Ve čtvrteční schůzi francouzské sněmovny př
projednávání čl. 6. vojenské předlohy, jenž se týká
otázky věku, v němž mají býti branci povolávání
k činné službě, napadal Jaurěs prudce vládu, že
prý staví sněmovnu před alternativu, buď vzdáti
se naděje na propuštění třídy, která nyní dosluhuje
druhý rok, nebo zvýšiti počet onemocnění a úmrtí
vojínů, přijetím návrhu, aby povoláváni byli dva-
cetiletí.
Ministerský předseda Barthou poukázal na to.
že otázka zařadění dvaceliletých vznikla z podnětu
parlamentu, výhody tohoto opatření, jež v zásadě
uznává, však nejsou v žádné souvíslosti s propu-
štěním ročníku 1910, jenž má dle vládního rozhod-
nutí na základě zákona z r. 1905 býti podržen u
praporu. Vláda jednala loyálně, sdělivší komisi po-
sudek vrchní zdravotní rady, i chtěla, aby otázk
byla v komisi a ve sněmovně všestranně prozkou-
mána. Nechce nikterak na sněmovnu naléhati
nýbrž ponechati jí úplnou volnost.
Na konec byl návrh na zařadění branců ve dva-
ceti letech přikázán armádní komisi, která jej po-
prve odmítla, k novému prozkoumání a debatao
vojenské předloze vzhledem na národní svátek od-
ložena na středu.
Armádní komise sešla se ještě odpoledne
zamítla po druhé návrh na zařazování dvacetiletých
všemi hlasy proti třem.
Barthou
Francie
17
article
Papežská stolice a republika San Marino
Papežská stolice a republika San Marino
„Corriere della Sera“ sděluje, že nastal „váž-
ný konflikt“ mezi papežskou stolicí a republikou
San Marino. Vláda minlaturní republiky schválila
zákon, dle něhož jí přísluší právo, disponovati cír-
kevními statky na území republiky, udělovatí nebo
odepříti je farářům a odejmouti je obročníku, jsou-li
špatně spravovány.
Kongregace konsistorní na to vyhlásila dekre-
tem, že onen zákon je nespravedlivý, označila je
jako útok na svobodu církve i pohrozila exkomu-
nikací jak zákonodárcům, tak i těm, kdož by nový
zákon prováděli.
Je viděti, že se mnoho změnilo od dob Řehoře
VII., před nímž se musil císař Jindřich IV. v Ca-
nosse pokořiti. Plovi X. vzdoruje již beze strachu
vláda nejmenšího státečku evropského, jenž se
zeměpise a dějepise uvádí jen jako kuriosita.
Jindřich Iva
Pla
San Marino
Ca
Corriere della Ser
18
article
Německý inženýr z Brna pro-
dával ltalii tajemství rakou-
ských vojenských pevností.
Aféra plukovníka Redla zbystřila patrně pozor-
nost příslušných kruhů na to, že „něco shnilého je
ve státě — dánském“ a této zbystřené pozornost
sluší děkovati, že byl odhalen inženýr, který po léta
vedl dozor nad stavbami rakouských pevnost
na jihu, a prodával jejich plány vládě italské. I-
ženýc jmenuje se Paier, byl zatčen před několika
dny v Roveredu a v pátek byla zatčena v Brně
na Moravě jeho manželka Berta Paierová, kte-
rá byla usvědčena ze spoluviny.
„Lidové Noviny“ brněnské přinášejí o tomto
případě podrobnosti, z nichž vyjímáme tato sdě-
lení: Před několika dny bylo oznámeno, že byl
v Roveredu zatčen inženýr Paier ze Štyrského
Hradce pro podezření z vyzvědačství. Současně
hned uvedeny do oběhu zprávy, že jde jen o pod-
vod na škodu vojenské správy. Zatím však jde
vyzvědačský skandál, který není prvního
řádu jen proto, že předcházel nedostižný skandál
Redlův. A hnizdem nově odhalené vyzvědačské
aféry není Štyrský Hradec, ale Brno, ačkoli j
hezky daleko od rakouských pevností, jichž plány
si Italie kupovala touto, ne již neobvyklou cestou.
Redl
Paier
Paierová
Redlův
Italia
Brno
Morava
Štyrský Hradec
Štyrský Hradec
19
article
Služby, které Paier prokazoval Htalii, jsou pro
Rakousko těžkou pohromou. Paier řídil jako
vedoucí inženýr stavbu rakouských
pevnosti na horském hřbetu Lavaro-
ne na svahu údolí řeky Adiže, těsně na italské
hranici. Na těchto pevnostech pracuje se už dlou-
hou řadu let a ve vojenských kruzích rakouských
byly pokládány za absolutně nepřístupné
a nedobytné. Sumy vynaložené na tyto pev-
nosti, jež měly být jádrem rakouské posice ve
válce s Italií, jsou nesmírné. Dnes jsou tyto pev-
nosti patrně bezcenné a bude se asi opakovati při-
pad haličský, kdy se nesmírně nákladné pevnosti
ze stejných důvodů musily přestavět novým obrov-
ským nákladem. Už dnes je jisto, že Paier pro-
vozoval vyzvědačství v italský ch
službách dlouhou dobu a lze z toh
soudit, že Italie byla zpravována d
podrobností o všech plánech i o po-
stupu prací na těchto pro ni velm
nepříjemných pevaostech.
Paier
Htalie
Rakousko
Adiž
Italia
20
article
Paier není ze Štyrského Hradce, jak tvrdily
první zprávy o jeho zatčení, ačkoliv byl inženýrem
jisté štyrsko-hradecké firmy, ale brněnsk
Němec, a má v Brně rodinu, sílně zúč a st-
něnou na jeho obchodech vyzvědač-
ských. Styky Paierovy s Brnem vedly vlastně k
odhalení jeho rejdů. Měl se svou rodinou nejčilejší
styk, měsíčně jí posilal obnos 2600 korun a každý
týden jezdil k ní na návštěvu, což jen na jízdních
llstcích representovalo, jak zjištěno, obnos 328 K
měsíčně. Obnosy, které posílal domů, nákladný
život jeho i jeho rodiny a pravidelné cesty do
Brna upozornily příslušné činitele na nepoměr
mezi jeho příjmy a vydáními a vzbu-
dily podezření. Trvalo to hezky dlouho, než
toto podezření vzniklo a patrně jen pod dojmem
Redlovy aféry, která ukázala názorně, jaké opatr-
nosti třeba je k lidem, jimž se svěřují vojenská ta-
jemství. Sledování podezřelého inženýra vedlok
jeho zatčení. Vyšetřováním v několika dnech po-
tvrzena všecka podezření a zjištěno, že Paiero-
vy vyzvědačské činnosti účastní s
také jeho žena a jeho syn a Paierov
zásilky že jdou do Italie přes Brno.
Paier
Němec
Paierův
Redlův
Štyrský Hradec
Brno
21
article
V úterý bylo nařízeno telegraficky zatčení že-
ny Paierovy, 41leté Berty Paierové. Rozkaz pro-
veden ihned zcela nenápadným způsobem. Detektiv
jí sdělil v jejím bytě v třídě Františka Josefa č. 12.
že se jejímu manželu stalo neštěstí a že má prote
navštívit policejního ředitele Wachu. Paierová jel
s detektivem ochotně na policii, kde jí řekli, že
policejní ředitel právě odešel, že však má jit do
budovy trestního soudu, kde se vše doví. Jela tedy
s detektivem, nic zlého netušíc, na Cejl. Teprve
když drožka nezastavila před domem, ale zajela do
dvora, pochopila Paierová, oč jde a spustila velký
povyk. Protesty byly ovšem marny a za několil
minut seděla už milostpaní ověšená zlatem a dra-
hokamy jako indický bůžek — v cele.
Manželé Paierovi mají tři syny, dvacetiletého,
osmiletého a 16timěsíčního. Nejstar ší sy
byl nepochybně zasvěcen do vyzvě
dačské čínnosti rodičů a pravděpodobně
se jí zúčastnil. Ukazuje na to ta okolnost, že
odjel už 4. července z Brna a že neni
po něm dosud stopy. S ním zmizela
také řada dokumentů, patrně nejzá-
važnější pro důkaz viny Paierovy
jeho rodiny.
Paierův
Paier
František Josef
Paierová
Cejl
Brno
22
article
Ve čtvrtek byla provedena v bytě Paierově
domovní prohlídka. Policie už minulý týden z úterý
na středu prohledala o půlnoci půdu, náležející k
bytu Paierovu. Mimo vyšetřujícího soudce byliv
komisi substitut státního návladnictví, policejní
koncipista, dva důstojníci generálního
štábu a dva policisté. Komise příšla do bytu
Pairové o 7. hod. ranní a pracovala tam do půl 4.
hod. odpolední. Byt zabírá celé druhé patro tohoto
domu, má sedm pokojů a skvělé příslušenství a
je zařízen s nevšední nádherou. Cenu zařízení od-
hadují členové komise nejméně na 50 tisíc. Ko-
míse sháněla se po věcech v tomto případě důle-
žitějších než peníze a našla také, co hle-
dala. Zabavena celá řada plánů, do-
svědčujících vyzvědačské řemesl
Paierovo. Při tom se však zjistilo, že množ-
ství listin, patrně nejdůležitější ck
pro usvědčení Paierova vyzvědač
ství zmizelo s jeho synem.
Paierův
ko
23
article
Pohřeb mistra Mikoláše Aleše.
Pohřeb místra Mikoláše Aleše koná se ná-
kladem král. hlav. města Prahy, uspořádáním
zvláštního komitétu sdružených uměleckých kor-
porací (C. k. akademie umění, Česká akademi
Jednota umělců výtvarných, S. V. U. »Manes
Skupina výtvarných umělců, Výtvarný odbor Umě-
lecké besedy) v nedělí o 4. hod. odpol. z Pan-
theonu Musea král. Českého na hřbitov vyše-
hradský.
Přístup do Pantheonu bude jen ke smutečním
obřadům a jen na průkaz vstupenky. Průvod ubí-
rati se bude Václavským náměstím, Jungmau-
novou ulicí přes Karlovo náměstí na král. Vyše-
hrad. Veškeré korporace (studentské, dělnické
všenárodní) nechť přihlásí svou účast do sekre-
tariátu S. V. U. »Manes« dnes do 6. hod. veě-
Členové uměleckých spolků, pokud neobdrží vstu-
penky do Pantheonu přímo od svého spolku, při-
hlastež se o tyto v »Manesu«. Schůze zástupců
spolků koná se dnes v sobotu o 6. hod. večerní
v »Manesu«.
Studenti škol vysokých a uměleckých se žá-
dají, by se přihlásili ku průvodu s věnci v Sekre-
tariátě S. V. U. »Manes«, Praha II., Vodičkova ul
38 (telefon 3945). Věnce nutno dodati do budovy
musejní během neděle.
Mikoláš Aleš
Manes
Praha
Václavský náměstí
nova ulice
Karlův náměstí
Vodičkův ulice 38
akademie uměný
Uma
muzeum král
Jungmau
Vyšhrad
Praha II
24
article
Profesorský sbor c. k. akademie umění vyslo-
vil choti zvěčnělého mistra soustrast tímto pro-
jevem: „Se srdcem bolestí rozechvělým nad ne-
nadálým úmrtím nezapomenutelného chotě Vašeho
našeho milovaného soudruha, věhlasného místra
Mikoláše Alše, dovolují si Vám, vysoce ctěná pání
jménem svým a celého sboru profesorského c. k.
akademie umění vyslovití nejhlubší soustrast s
prosbou, abyste nejvřelejší účastenství naše v těž-
kém bolu Vašem laskavě přijati a také ostatním
členům velevážené rodiny Vaší dobrotivě sděliti
ráčila. Račte přijati, velectěná paní, ujištění, že
jasná památka zvěčnělého mistra žíti bude v srd-
cích naších a že zvláště Akademie naše nesmrtel-
nou pamět Jemu věrně zachová. Bohužel, nebylo
nám dopřáno, odevzdati zvěčnělému mistru těchto
dnů očekávané potvrzení jednohlasné volby Jeho
prvním čestným členem naší Akademie. J. Kotěra
t. č. rektor.
Aleš
Vaš
J Kotěra
25
article
Sokolstvo — paměti Alšově.
Česká obec sokolská vyzývá jednoty pražské
a okolní, aby v hojném počtu zúčastnily se v kroji
bez praporů pohřbu Mikoláše Alše. K tomu účelu
dostavte se jednoty po žup. svazcích, spořádanýchv
útvaru čtyřstupovém, o 3. hod. odpol. do Sokolské
třídy od Komenského náměstí ke Karlovu, kde se-
řadí se v průvod čtyřstupový, v tom pořadu, v ja-
kém na místo se dostaví. Trubačské odbory nemají
v průvodu místa. Poměr Sokolstva k zvěčnělému
mistru vyžaduje, aby účastenství při pohřbu bylo
co nejčetnější. Zadání úřadům stalo se prostřed-
nictvím Č. O. S.
Z předsednictva České obce sokolské byla
vyslovena účast vdově mistrově a usneseno polo-
žiti na rakev věnec. Jednoty pražské a okolní vy-
zvány, aby se nejhojnějším počtem účastnily po-
hřbu Mikoláše Alže, který koná se v neděli dne
13. července t. r. Bližší pokyny podá technický
odbor č. O. S.
Pořadatelský odbor č. O. S. nechť dostaví s
dnes v sobotu o 1/46, hod. odpol. do místnosti
„Manesa“ v Praze II., Vodičkova ul. 38, kdež bu-
dou dány pokyny o účastenství Sokolstva při po-
hřbu Mikoláše Alše. Účastenství všech členů
nutno.
Ze Sokola pražského. Jednuta zúčastní se po-
hrbu Mikoláše Alše: členové v kroji sokolském
dostavte se v neděli o 1/3. hod. odpol. do Sokol
pražského (tělocvičny), odkud odchod na seřadiště
do Sokolské třídy
Ze župy středočeské. Jednoty, pokud nejste
vázány okrskovými cvičeními, zúčastněte se po-
hřbu Mikoláše Alše. Sraz jednot v župě sdružených
v Sokolské třídě dle pokynů technického odboru
č. O. S.
Alšův
Aleš
Mikoláš Alhát
Komenský náměstí
Karlov
Praha
Vodičkův ulice
Sokol pražský
26
article
Sokol smíchovský I. bude bráti účast na po-
hřbu M. Alše. Bližší v denních listech.
Z musea království Českého. Za příčinou pří-
prav ku pohřbu mistra Mikoláše Alše, který se
svolením zemského výboru král. Českého konati se
bude 13. července z Pantheonu musea království
Českého, zůstanou musejní sbírky v sobotu a v ne-
děli 12. a 13. července t. r. uzavřeny.
Umělecké dílo Míkoláše Alše, jeho skvělé
kresby, jimiž proslavil se jako malíř ryze národní.
vyšlo ve dvou velkých knihách s názvem „Špalí-
ček národních písní a říkadel“ nákladem Ottovým
a staví se mezi první illustrační publikace české
Obrazy „Špaličků“ spolu s cykly „Pěti smyslů“
národní písní „Sirotek“, „Bude vojna“ a s množ-
stvím kreseb, jimiž Aleš vyzdobil obrazový umě-
lecký časopis „Zlatou Prahu“, vystavuje naklada-
telství Ottovo ve velké dekorované skříni svého
závodu na Karlově nám. č. 34, a upozorňujeme
pražské obecenstvo, aby nedalo si ujíti příležitost
ku prohlédnutí rozkošného díla Alšova.
Důstojnou posmrtnou vzpomínku místru Mi-
koláši Alší uspořádal Topičův Ústřední závod u-
mělecký v Praze na Ferdinandově třídě. V roz-
sáhlé vitrině do výstavní místnosti hluboko sáha-
jící a černou látkou cele dekorované v háji exoti-
ekých květin umístěno jest Kafkovo mistrně pro-
vedené popraí zesnulého v nadživolní velikosti
M Aleš
Aleš
Míkoláš Aleš
Ottův
Alšův
Alší
Topičův
Kafkův
Praha
Karlov já
Ferdinandov třída
Sokol smíchovský I
Špalý
27
article
roku 1902. Nad ním v pozadí vystupuje veliký, 3m
široký a 11/4 m vysoký karton pevnou rukou mi-
strovou markantně kreslený a představující pří-
chod Čechův. V popředí pod poprsím ve vkusném
uměleckém uspořádání rozestavena a zavěšena řa-
da originálů zesnulého mistra s rázovitou, vlaste-
necky procítěnou kresbou k Čechově básní „Ne-
věřme nikomu“ a Šajnostovy velezdařilé bronzově
medaile s plastickou podobiznou mistrovou. Ce-
lek jest v pravdě důstojnou vzpomínkou velikého
našeho výtvarníka, jehož životní dílo jest po zá-
sluze oceňováno všemi umělecky citícími lidmi.
Ve výkladní skříni fírmy Hejda Tuček, knih-
kupectví v Praze-II., Karlovo náměstí, vystave-
na jest poslední práce zesnulého mistra (repro-
dukce), kterou maloval ještě den před svojí smrtí.
Jest to illustrace pro „Česko-židovský kalendář“
k Jiráskově povídce a představuje růži, v níž skrý-
vá se smrt. Mimo ni vystaveno jest mncho ori-
ginálů, dopisů, reprodukcí, fotografií atd. ze ži-
vota zesnulého, jakož i mnoho knih, zvěčnělým
illustrovaných
Čechův
Šajnostův
Hejda Tuček
Jiráskův
Praha
Karlův náměstí
II
28
article
Obraz Tizianův v Holešově
na Moravě?
Olomoucký „Pozor“ upozorňuje ve včerejším
čísle na to, že v „černé kapli“ holešovského far-
ního chrámu je na jednom oltáři o braz Krista
na křiží v barokovém zlaceném rámci. Podle
sdělení Ignáce Chambreza, rodáka holešovského,
v jeho historii výtvarného umění na Moravě, do-
končené v Krakově r. 1807, jest tento obraz v
„černé kapli“ dílem Tizianovým. Řehoř Volný ve
své topogralii moravské r. 1838 rovněž přičitá
obraz ten Tizianovi.
Feuilletonista „Pozora“ ukazuje, že docela
dobře možno, aby obraz ten skutečně od Tizian
byl. Zmíněný Ign. Chambrez byl sám znamenitým
malířem s evropskou zkušeností. Procestoval Ně-
mecko, zvláště však Francii a Italii, cestu svou
popsal a svým vypsáním dokázal, že důkladně
zná umění německé, francouzské a italské. Jeho
zpráva o provenienci obrazu zni docela jasně. Pan-
ství holešovské náleželo od r. 1650 rodině hrabat
z Rotalu, za níž se Holešov stal střediskem bard-
kového umění. Zámek, vystavěný za pana z Rotalu
ifalskými mistry, jest velká a krásná baroková
architektura, čivercového půdorysu s arkádovým
dvorem uvnitř. Zámek vyzdoben byl malbami ital-
ských malířů, francouzský park byl vyzdoben řa-
dou skulptur italských sochařů. Členové hraběeí
rodiny měli čilé styky s italskými umělci, sami
jezdívali do Italie a na umění věnovali velké pe-
nize. Farní chrám holešovský vystavěn byl r. 1705,
jest to také baroková stavba o třech lodích, ozdo-
bená četnýmí skulplurami barokního umění morav-
ského sochaře J. J. Schaubergra a obrazy malířů
italských a moravských, Olomoučanů J. K. Handla
a Bilze. „Černá kaple“ vystavěna byla posledním
členem hraběcího rodu z Rotalu r. 1749 a je ozdo-
bena skulpturami holešovského rodáka Jos. Ant.
Tizianův
Krist
Chambreza
holešovský
Volná
Tizian
Chambrez
Schaubergr
Olomoučan
Handl
Bilha
Jos
Holešov
Morava
Krakov
Igny
Francie
výtvarný uměný na Morava
29
article
Friče. Tyto okolnosti, obětavost a umělecká záliba
hraběcí rodiny z Rotalu i její styky s Italií, ukazují,
že obraz Krista na kříži může býti skutečně dílem
Tizianovým, jež získáno bylo z Italie. Obraz —
sděluje autor feuilletonu — je uprášen a pokryt
vrstvou nečistoty. Na konec vyzývá odborníky.
aby obraz náležitě ohledali a rozhodli, je-li zpráva
o Tizianově obrazu legendou, či má-li Holešov
skutečně výtvor největšího malfře benátské školy
Tato zpráva, sensačně znějící a snad také
psaná takovým způsobem, aby vyprovokovala naši
odbornou veřejnost k zájmu, jenž by přinesl rychlé
vyjasnění, musí přece býti přijímána s jistou dáv-
kou skepse. Nehledíme k tomu, že sdělení o autor-
ství Tizianově je už napsáno a publikováno téměř
100 let a že je skoro neuvěřitelno, aby odborníci
byli přehlédli tato data a neučinili ani pokus zjl-
stiti pravdu. Ale jest tu jiná obtíž při vážném zji-
šťování pravosti Tizíanova sutorství.
Frič
Krist
Tizianův
Holešov
30
article
V odborných kruzích našich, jak jsme se in-
formovali, se soudí, že při zjišťování by se musilo
přihlížeti — zejména pokud by nebyla zjištěna pro-
venience obrazu přímým dokumentem na př. z
zápisků neb korespondence hrabat Rotalů —k
jemaým fnessám technickým, což by předpoklá-
dalo jednak čerstvých reminiscencí z Tiziana
zkoumajícího odborníka a bedlivého studia, jednak
také průvodního maferiálu, především přesných
fotografií obrazů Tízianových. Nevíme, kdo by si
z našich odborníků troufal věc na jisto rozhodnou-
li, zvláště, neměl-li by ani oněch čerstvých remi-
niscencí, ani průvodního materiálu po ruce. Byla
proto vyslovena myšlenka, aby byl požádán bud
prof. Max Dvořák z vídeňské university, by se při
některé inspekční cestě do Holešova podíval, nebo
aby obraz prozkoumal Gluck, ředitel dvorní Ga-
lerie vídeňské, která má řadu děl Tizianových. Ne-
ní vyloučeno ovšem, že obraz je kopií; řada mi-
strovských děl italských velmistrů štětce bylav
té době hojně napodobena a kopií jejich je u ná
dost a dost. Ale ať je tomu jakkoliv, věc si zaslou-
ží opravdu pozornosti odborných kruhů a brzkého
vyšetření.
Rotal
Tízianový
profesor
Dvořák
Gluck
Tizianův
Holešov
31
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Oktroj zemského zřízení. Němci ne-
ustávají pomocí různých svých korespondencí
vypouštěti pokusné balonky o oktroji zem-
ského zřízení, pokud bylo smluveno. K takové-
mu jednostrannému postupu by neměla vláda
práva jednak proto, že s obou stran bylo vše.
co smluveno, odvoláno, jednak proto, že, kdy-
by Čechové mohli připustiti takovéto jedno-
stranné řešení, nebylo by třeba oktrojírky.
nýbrž mohlo by býti zasedání sněmov-
ní, poněvadž Němci je připouštěli, když aspoh
část zemského zřízení bude vyřízena. Proto
všecky tyto řeči o oktrojírce zemského zří-
zení pokládáme za prázdný novinářský tlach.
V projevu naší a agrární strany o zmaru druhé
dohodovací akce bylo velmi rozhodně zaujato
stanovisko proti jednostrannému postupu vlá-
dy a na něm nic se nezměnilo.
— Co dál? Na to dává odpověď prof. Ma-
saryk redaktoru „Národního Obzoru“. Řekl
doslova: „Povinností českých stran je brániti
se proti absolutismu a vyčerpati všechny ústav-
ní prostředky, aby se mu zabránilo. To je po-
stup, který budeme pořadem stupňovat. Ne-
zbývá než vyčkat opatření vlády
a pak proti nim protestovat.“ To je
čistě česká, velmi zastaralá politika, nechat na
sebe zlo přijít a pak — protestova t. T
dělali jsme za abstinence, protestovat jsme
vždy znamenitě dovedli. Také odpor proti re-
signaci zemského výboru výborně prof. Ma-
saryk vykládá: „Čeští přísedící mají podržeti
tak dlouho své mandáty, pokud mohou se-
trvat, aby vláda byla nucena sáhnout buď —
abych tak řekl — kmechanickému ab-
solutismu, nebo musí uvažovat, jak by
Němec
Čecho
ma
národní obzor