ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1848fcd0-8f13-11dd-9433-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 94, person 42, org 7, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 12. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 189.
4 article
larannl a večerní llsty předplácí sa V Prane v admaintstranie na měsle na čtvrt lsta . . . 8 K — a dvaji donáškon na čtvrt leta . . . . 7 K e2k ve fillálkách 9 K BOb Da másle Poštou na města. . . . . n čtvrt lota . . . 9 K 50 s dvojí zásílkou riet: ! . K na měsl
Bob
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 9 s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9 s přílohou pro venkov o 12 stranách. Rumunské vojsko vtrhlo do Bulharska. Spolek balkánských států byl silou, jež si rychle zjednala úctu; rozklad tohoto spolku a bratrovražedná válka mezi jeho členy zničila onu nadějnou sílu, a otevřela všecky brány žádostivosti sousedů. Ze sou- sedů těch bylo nejžádostivější Rumunsko, kteréž ještě za války spojenců s Tureckem — přihlásilo se o podíl z vítězství, k němuž ničím nepřispělo. Rumunsko bylo tehdy považováno za tak zvaného čtvrtého člena trojspolku a bylo proto v podezření, že da- lo se trojspolkovou politikou pohnouti k tomuto požadavku, jejž hájilo v zájmu u- držení místní rovnováhy na Balkáně. Tehdy vítězný balkánský spolek platil bezpodmí- nečně jako dílo úspěšné politiky velmocí trojdohody, zvláště Ruska a Anglie — nenadálé vystoupení trojspolkového Ru- munska bylo spolu vybočením z neutrality, Evropou zaručené. Pravda, že diplomaticky se této neutrality nedbalo již, když Srbové dospěli ke břehům Adrie, že se jí nedostá- valo ani při otázce skaderské, ale tu všude šlo spíše o určení mezí, z nichž nedovoleno spojencům vybočiti, kdežto Rumunsko se vytasilo s nárokem na vlastní území válčí- cích spojenců, totiž na část území, tvořící- ho království bulharské! Podařilo se sice rumunský požadavek. jenž se týkal původně pruhu země o Ruščuku na Dunají až po Varnu na Černém moři obmeziti na město Derster a jeho nej- bližší okolí, ale než se tato úmluva pro- vedla, dospělo zatím k nynější válce Bul- harů se Srby a Řeky. Válkou touto vzal za své spolek balkánský, považovaný za ú- spěch trojdohody proti trojspolku; a marné bylo i osobní zasáhnutí carovo zvláštním telegramem, zaslaným králům bulharskému a srbskému, aby válka mezi nimi byla za- mezena.
Srba Adrie Řek Praha Bulharsko Rumunsko Turecko Balkán Rusko Anglie Evropa Ruščuk Derster
6 article
Ještě v době, když se vyjednávaloo nároku Rumunska, dostalo se tomuto diplo- matické podpory rakousko-uherské, jež tý- kala se území jdoucího od Turtakaje n Dunají až k Balčiku na Černém moří a by- lo zřejmo, že jak trojspolek tak trojdoho- da soupeří o to, kam se nakloní Rumunsko a že akce dotyčná vedena byla na jedné straně hlavně Rakousko-Uherskem a na druhé Ruskem. Trojdohoda, jíž se rozsypal spolek bal- kánských států, snažila se za to vypáčiti Rumunsko z objetí trojspolku, a působiti pomocí jeho na utlumení bojovnosti Bulhar- ska, když za nového bulharského minister- stva dra. Daneva bratrovražedná válka vy- pukla. Rumunsko, jemuž se asi zatím dosta- lo s obou stran slibu, že nabude většíh pruhu území od Turtukaje až k Balčiku, při- kročilo k mobilisaci, ale ani tento nátlak neměl účinku na Bulhary, jimž se zatím po bok postavily sympathie vídeňské a pešt- ské. V toku nedlouhé války mezi spojenciu- kázalo se, že Bulhaři přece jenom přece- ňovali své síly; že nejen nedobyli naproti Srbům a Řekům nijakých vavřínů na bo- jišti, ale přes obrovské ztráty sil na celé takřka čáře byli nuceni ustupovati, a ko- nečně obrátiti se o prostřednictví k témuž Rusku, jehož přátelské jeho rady před tím nedbalo. V této velevážné historické chvíli o- známilo Rumunsko Bulharům, že vojsko jeho postoupí proti nim, a skutečně prý již také vtáhlo do Dersteru [Silistrie). Jest toto opatření Rumunska výsled- kem politiky ruské, a jejím úspěchem? Ví- deňské časopisy tak tvrdí, odvracejíce se zároveň od Bulharska a předsedy jeho mi- nisterstva Daneva, jejž nedávno, když byl jmenován a vzal na sebe odpovědnost za bratrovražedný boj mezi spojenci, nemohl ani dosti vynachválitil Dnes se jim dr. Danev vrhl do náručí ruského a i Rumunsko mají za ztracené pro trojspolek!
Bulhar Danev Srba Řek Rumunsko Rakousko Uhersko Rusko Balčik Silistrie Bulharsko
7 article
Jest sice pravda, že dva ministři ra- kouští a uherští pronesli o věcech balkán- ských nedávno řeči, s jejichž obsahem tyto nejnovější události zrovna nesouhlasí, ale mnoho bude také záležeti na tom, zda Ru- munsko překročilo Dunaj, jen aby obsadilo území, na něž činí nárok, či zda hodlá jíti dále .. Prvému případu by nasvědčovalo to, že Bulharsko nemíní prý postaviti se rumunskému vpádu na odpor, druhému pak to, že dovolává se pomoci Ruska. „Rumunsko“, praví hamburský list, „dosud nikdy nezpůsobilo pochybnosti o tom, že se kloní více ke trojspolku nežli k trojdohodě. Ať dopadne diplomatický zápas o Bukurešt a Sofiji jakkoliv, tolik jest jisto, že stojíme před důležitými rozhodnutími, jež nezůsta- nou bez velikého významu pro ocenění vo- jenské a diplomatické moci obou říší: Ra- kousko-Uherska a Ruska. Rozbití balkán- ského spolku, jenž byl pokládán za draho- cennou pomocnou sílu pro případ evropské války, příšlo velmi nevhod trojdohodě, ale jest v zájmu trojspolku. Tento naopak by nerad viděl, aby od něho odpadlo Rumun- Máme za dobré znamení, že aspoň část vídeňské žurnalistiky pociťuje, že Rakou- sko-Uhersko má dbáti především svých nejvlastnějších zájmů, jež toho vyžadují. aby se nestavělo napříč dějinnému proudu. Hlásajíť, že musíme uznati hotová fakta, a dokázati balkánským státům, že Vídeň jest zárukou jejich neodvislosti a hradbou proti jakémukoliv protektorátu. Mír prý se blíží přes to, že armáda rumunská překročila
Bukurešt Sofij Rumun Dunaj Bulharsko Rusko Rumunsko Uhersko Vídeň RakouskýUhersko
8 title
Dunaj . ..
Dunaj
9 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Rumuni vtrhli do Bulharska. Z Bukurešti, 11. července. V 10.50 hod. dop. (K. k.) Rumunské vojsko je na pochodu do Bulharska a no- viny oznamují, že obsadilo již Der- ster (Silistrii). Ruský vyslanec sdělil rumunské vládě, že bulharské vojsko má roz- kaz, aby bez boje vyklidilo území, do něhož rumunské vojsko vtrhne Z Bukureští, 11. července. (V 5.20 hod odpol.) (Ag. Telegr. Roumaine.) Úřadně sdě- luje se: Derster byl obsazen bez odporu. 200—300 bulharských vojáků se vzdalo. Nejdříve vtrhl jizdecký oddíl 5. myslive- ckého pluku Bulharské oddily byly bez od- poru odzbrejeny. Rumunská armáda po- stoupila 10—15 km. na bulharské území. Rumunské a mohamedánské obyvatelstv jest nadšeno. Vláda zmocníla sofijského vyslance, aby opustil s personálem vyslanectví Bulharsko. Rumunské zájmy byly svěřeny italskému vy- slanectví.
Rumun Derster Bulharsko Bukurešť Silistrie km
10 article
Bulharské naděje. Z Kolína n. R., 11. července. „K ö1n Zeitung“ oznamuje v depeši ze Sofije, včera datované, že sofijské vládní kruhy dosud ru- munský postup nepojímaly příliš vážně, důvě- řujíce, že v nejhorším případě Rusko zakroč ve prospěch Bulharska, ač nepochybují, že Ru- munsko učinilo svůj výpad jen s ruským sou- hlasem. Stejně soudily, že Rusko, bude-li třeba, svým výrokem může bojující přiměti k příměři a k míru. Naproti tomu prohlašují vůdcí libe- rálních nacionálů, že Bulharsku se může do- stati vydatné pomocí jen od Rakouska, které ve vlastním zájmu potřebuje silného Bulharska.
Kolín můj Zeitung Sofijá Rusko Bulharsko Rakousko
11 article
Bulharský vpád do Srbska nezdařil se. Z Bělchradu, 11. července. (K. k.) Úřadně oznamují. Bulharská armáda, která napadla Zaječar, čítala 15.000 m. veskrze I. výzvy a armáda, která přes Kadi-Pogač a průsmyk Sv. Mikuláše směrem na Kňjaže- vac chtěla vpadnouti do Srbska, 40.000 m. Během dnešního dne utrpělo nepřátelské vojsko na několika místech porážky a ustou- pilo rychle ze Srbska. Několik bu- harských hlídek, které se zastavily mezi Laternicí a Královým Selem na pravém břehu řeky Timoku, bylo odtamtud naším vojskem energicky zahnáno. Z bulharského oddílu, jenž rozprášen byl na vrchu Koču- čijí, jedna část ustoupila přes Velkou a Ma- lou Sašku, kdežto druhý, četnější dil, rozhodl se pro ústup na Kadi-Pogač. Na pochodu zmocnilo se naše vojsko kořisti sebrané Bulhary. Generálu Kunčiči nezdařilo se udržeti spojení mezi dvěma ko- lonami, totiž zaječarskou a kňaževaskou. Porážka Bulharů u Sv. Mikuláše pro- měnila se v úplnou deroutu. Nepřitel utrpěl velké ztráty, odbadované přes 5000 mrtvých a raněných. Velitel 66. pě- šího pluku bulharského a mnoho velitelů setnin bylo zabito. V kolonách bez vůdců nastal nepořádek a vojsko bylo nuceno ustoupit a ústup ten skončil uvolněním svazu všeho vojska. Vpád se tedy na-
Mikuláš Sašek Bulhar Kunčič Srbsko Kňjazat Timok
12 article
prosto nezdařil. Armáda generála Kutičeva jest úplně zničena a ne- může více aktivně vystupovati v rámoi přiděleného jí úkolu. Vítězné zakončení srbských operací na všech stranách. Z Bělehradu, 11. července. (K. k.) Di úřadních zpráv ze Skoplje skončily vojen- ské operace v území království srbskéh úplným, proníkavým vítězstvím srbské ar- mády na všech bitevních liniich. Bulharské armády, jimž veleli generálové Kovačev Ivanov a Kutínčev, byly úplně poraženya nacházeji se ve zmateném útěku na územ království bulharského. Srbsko zastavuje nepřátelství. Z Bělehradu, 11. července. Vláda vy- hověla důtklivé radě ruského a francouz- ského vyslance a nařídila vrchnímu velitel- ství armády, aby nepřátelský postup proti Bulharsku byl okamžitě přerušen. Praví se, že řecká vláda učiní totéž. Z Athén nedošly však dosud žádné autentické zprávy. Z Vídně, 11. červeuce. V dobře zpra- vených kruzích se proslýchá, že hlavní pod- mínkou srbské a řecké vlády pro uzavřen míru s Bulharskem jest, aby Bulharsko i na dále zůstalo v balkánském svazu. Má to býti proto, aby je mohly kontrolovati.
Kutičev Kovačev Ivanov Kutínčev Bělehrad Srbsko Bulharsko Atény Vídeň
13 article Za příměřím.
Za příměřím. Z Paříže, 11. července. Dnes zakročilo Rusko v Athenách i v Bělehradě na pro- spěch příměří. Krok tento měl ráz mediace
Paříž Rusko Bělehrad
14 article Provolání černohorského krále k národu.
Provolání černohorského krále k národu. Z Cetyně, 11. července. (K. k.) Král Mi kuláš vydal k národu toto provo- lání: Když po dlouhém martyriu zářivě vy- svitlo slunce vykoupení a svobody křesťan- ským národům balkánského poloostrova, když zmizel s Balkánu prapor prorokův, prchaj před prapory spojenců, když moc vypadla Ottomanům z rukou a přešla do rukou spoje- ných balkánských států a když kletbou stíženi po spravedlnosti a kultuře lačnící národové vydechli, hledíce vstříc lepší budoucnosti ve vzájemném objetí — tu zahalil se Balkán v tmavé mraky a velké temno, v němž bratř více navzájem se nerozeznávají ubíjejí se vražednými zbraněmi. Bratrská krev teče v proudech od Dunaje až k Solunu. Hromadí se zase oběti, jakoby nové musily býti přidány k obětem skaderským, ku- manovským, janinským a odrinským. Kdo první podlehli záludnému útoku jsou pro nás Srby oběťmi bratro- vražedné ruky Bulharů. Tatáž ruka prolévá krev statečných Řeků, našich věrných spojenců, kteří na moři i na souší prokázaí balkánskému spolku nezapomenutelné služby. Omámen výsledky docílenými spojenci a jejich slávou, zmocnil se náš čtvrtý spoje- nec násilím našich společných úspěchů, aniž by se příliš star a o spravedlnost Boží a otcovský rozhodčí výrok cara-ochranitele. jenž dal se pohnouti, že vyřkne rozhodnutí na prospěch našeho blaha a na prospěch naší svornosti, které si tolik žádá. Zaslepen Bulhaři odtrhli sebezrozmyšlen od našeho slovanského společen- ství a vrhlise na své bratry a spo- ience. Je nutno Bulhary týmiž zbraněmi odraziti a naučit je váž- nosti ke společným zájmům a slo- vanské solidaritě. Toto rozhodnutí do- týká se bolestně mého srdce, neboť je nutno. aby jedna ruka utínala druhou. Ale není jínak
Srba Bulhar Řek Cetyně Balkán Dunaj
15 article
možno. Duší moji plní zármutek, že jsem do- nucen rozohniti Vaši statečnost, aby tak bul- harské útoky energicky byly odraženy. Já ale doufám, že ze vzájemně prolit krve spojenců vzroste mladý, sil- ný strom balkánského společen- ství — až anděl míru rozepne svá křídla nad balkánskými státy. Černohorci! Vy, kteří byli jste v oddílu de- čanském a ve vítězných řadách bojovníků před Limem a Skadrem, vy, kteří jste bojovali již v údolích Vardaru, Bregalnice a Strumnice. podávajíce ruku svým bratřím ze Srbska k ob- hájení našich zájmů, buďte i tentokráte ob- hájci svobody a spravedlnosti a hrdými rytíři. kteří zhrdají smrtí. A vy ostatní drazí Černo- horci, buďte připraveni dnes, jako vždy, vy- plniti svoji povinnost k vlasti a srbské idejí Spravedlnostje s námil S ní zároveř jest s námi pomoc Boha, jemuž svěřuji naš svatou, společnou věc.
Černohorec Vardar Bregalnica Srbsko
16 article
Z anglických úvah o Balkáně. Z Londýna, 11. července. Zdejší novjny jsou povděčny nehodám Bulharska, kteréje nyní nuceno rychle uzavříti mír. Vstup Ru- munska do akce, při definitivním rozdělo- vání moci na Balkáně, padá prý těžce na váhu. Intervence Rusku byla tím značně znesnadněna. Anglie bude stále při dalším vývoji balkánského konfliktu v pozadí, ale vývoj tento bude sledovat. Zde je domněnka. že rakouská diplomacie může zahladit po- rážku, kterou beze sporu utrpěla vývojem balkánských událostí, jen poctivou koope- rací s Ruskem. Především musí být zajištěr na Balkáně mír. V tomto případě jest are lépe, že Bulharsko bylo nyní pokořeno, po- něvadž vítězné Bulharsko by stále rušílo pokojný vývoj na Balkáně. M. Z Londýna, 11. července. (Zvl. telegr „N. L.“) „Daily Chronicle“ konstatuje že Rusko získalo změnou politické situace odloučilo Rumunsko od trojspolku. Tím, ž trojspolek pozbyl v Turecku silného spojence zvrtla se rovnováha na prospěch Ruska „Daily News“ soudí, že ústroj vnitřní po- litiky dodává zahraničné politice rakouské protislovanský — protisrbský ráz. Teď, kdly Bulharsko podléhá. Rakousko-Uhersko začíno poznávati (?) svoji chybu.
Balkán Londýn Bulharsko Rusko Anglie Rumunsko Turecko Rakousko Uhersko Daily News Daily Chronicle
17 article Bulharský protest proti Řecku.
Bulharský protest proti Řecku. Ze Sofije došel včera tento telegram, jejž čel- né osobnosti bulharské zaslaly zahraničním úřa- dům: Řecká vláda spáchala v Solunu vandalismus jenž nemá příkladu v dějinách, tím, že dala haneb- ně napadnouti a zničiti malou bulharskou posád- ku, jež se zúčastnila obsazení tohoto města, a byla tam ponechána se souhlasem obou spojeneckých vlád, aniž jí poskytla možnost a čas, aby si vyžá- dala instrukce od svého vojenského velitelství. My, zástupcové všech tříd národa bulharské- ho, pobouření do hloubi duše, oznamujeme tento čia V. E. a veřejnému mínění Vaší šlechetné země i protestujeme s rozhořčením proti tomuto neslý- chanému činu. Litujeme fím více tohoto zločinu Řeků, že jsme chtělí žíti s Řeky v poměru bratrství a dobré shody, tak potřebném pro svobodu a civili- saci balkánských států, zvláště pak zmučenéh obyvatelstva Makedonie, jejíž utrpení bylo prvn příčinou osvobozovací války. Metropolita Vasilij, předseda svatého sy- nodu církve bulharské, Parthenij, metropolita sofijský, G. Zgurev, místopředseda sobraní, A Malinov. bývalý minísterský předseda, dr. N Genadijev, býv. ministr. D. Tončev, býv. ministr. Chr. Todorov, býv. ministr, dr. S. Ki- rov, rektor university sofijské, dr. L. Miletiě vicepresident akademie věd. Iv. Gešov, starosia města Sofije, dr. M. Ehrenpreiss, velerabln bulharský. Iv. Grosev, předseda obch. komory v Sofiji, Iv. Vazov. spisovatel, býv. ministr, člen akademie. G, D. Načovič. býv. ministr, člen V drobném prodejlu ranní čislo o sobě . za 8h večerni za tk Ve filialkách na venkově ranni čislo . . . . . l0 večerni lnseráty platí se botově napřed Předplecení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nncházejí se tět redakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů“ Rukopisy sn novracei
Řek Vasilij G Zgurev D Tončev Todorov doktor S ki Iva M Ehrenpreiss Vazov D Načovič Řecko Makedonie Genadijev Sofijá Sofijá svatý sa univerzita sofijský akademie věda
18 article
akademie, Th. G. Vlajkov a D. T. Stra ši mi- rov. poslanci. Rumunský parlament a noviny. Z Bukureští, 11. července. Sněmovna bude prý zasedati jen jediný den. Zdejší noviny nadšeně zaznamenávají rozhodnutí rumunské vlády, aby vojsko vtrhlo na bulharské území; prohlašují, že Rumunsko poznalo svůj úkol jako obhájce civilisace na Balkáně, jedná prý jen v zájmu míru a klidu. (Viz poslední zprávy.)
G Vlajkov Stra Bukurešť Rumunsko Balkán
19 article Bělehradské reflexe.
Bělehradské reflexe. (Původní dopis „Národních Listů“.) Bělehrad, 9. července. Kdybychom měli jasně si odpověděti na otázku, jak rozděliti své sympatie v této těžké chvíli, roz- hodně bychom museli poohlédnout se po něme- ckém tisku. Německý tisk od samého začátku srbsko-bulharského sporu byl při Bulharech, zvra- ceje ošemetně pravdu v lež a lež v pravdu. A kdyl vypuklo nepřátelství, německý tisk přihlásil se bul- harské tiskové kanceláři dobrovolně za avantgardu Kam míří sympatie německého tisku, tam jistě ne- lze čekati užitku pro slovanskou věc, jež jest pře- devším věcí nás malých, pro něž svornost a lásk tvoří první podmínku budoucnosti. Ale i způsob, jakým Bulharsko zahájilo ne- přátelství, budí odpor našich citů. Bulharská te- legrafní agentura sama to ví a proto tak houževnati tvrdila, že Srbové a Řekové byli útočníky, a nebylo třeba vojenského odbornictví k vyvrácení tohoto tvrzení. Cítie mělkost této nepravdy začala poukazovati na jakési stálé provokace se strany Srbů a Řeků, na schůzku hlavních velitelů spoje- neckých vojsk, z čehož prý bylo jasno Bulharsku že spojenci cosi proti němu kují. Zatím i výpady severní bulharské armády přes hranice království Srbského novým jsou dokladem, že agressivní plán byl připraven v Sofiji. Bulharsko chtělo prostě před přijetím arbitráže pod výmluvou jakýchsi srb- ských a řeckých provokací stvořiti výpadem svých vojsk pro arbitrážní řešení dokonaný fakt, jenž by nebyl mohl zůstati bez účinku na rozhodování
Bulhar Srba Řek Bělehrad Bulharsko
20 article
Petrohradě. Překvapivši spojenecká vojska a vy- tlačivší je z jejich posic za cenu obrovských ztrát na obou stranách, Bulharsko ústy p. Daneva pro- hlašuje ochotu jíti na arbitráž do Petrohradu, kte- rouž Srbsko rozhodnutím většiny Národní skupšti- ny přijalo bezpodmínečně už před tím. Srbsko ovšem chtělo předem vojensky ztracené posice opět vojensky dobýti, což se mu i zdařilo. Rovněž Řecku, proti němuž ostatně Bulharsko postavilo poměrně malý počet vojska, hlavní své síly soustředivši proti Srbsku a to ve frontu, počínajícím od Dunaje až d Dževdželije. Aby zamaskovalo odražení svých vý- padů na makedonském bojišti, Bulharsko vpadá přes starou srbskou hranici a obsadí Kňaževae Tento čin zajisté není bez efektu pro veřejnost. Jakou má cenu s vojenského hlediska, nevíme, ale jisto jest, že jím se osložňuje siluace a že on dal podnět srbskému králi k vyhlášení války, s čím tale dlouho otálel. Válečné provolání srbského krále obsahuje celou mravní převahu srbské věci. Myslím, že by takového provolání bulharská vláda sotva mohl vydati přes všechnu svoji smělost, s jakou doka- zuje světu bulharskou pravdu. Provolání srbského krále musí v našich srdcích vyvolati mocný ohlas svojí mužnosti, s jakou otevřeně vyjadřuje svoje slovanské cítění a toužení. Neboť vězme, že tahle mužnost má i svoje těžké důsledky pro Srbsko. Srbské válečné provolání jest zároveň vyznáním slovanského „věřím“ před celým světem. Vyznáním bezvýhradným. To zaslouží úctu tím větší, že v té- to válce Srbsku právě pro jeho slovánské pře- svědčení tolik naškoděno. Nám Čechům těžko býti soudcem mezi dvěma bratry. Ale konečně mravnost káže říci otevřeně sko.
Čecho Petrohrad Bulharsko Srbsko Řecko Dunaj
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Cizinci.) Naftalin, černý pepř. čpavel a saze z lokomotivy jsou samy o sobě zápa- chy docela nepříjemné, spojí-li se však v pra- vý čas, na počátku letních práznin, v jedno mohou vyvolat dokonce i líbezný dojem — blahé vědomí, že je zas jednou všedním sta- rostem všedního života konec, a že nastáva blažená doba volnosti, výpravy do přírody do ciziny, k moři, na hory, kam srdce ráčí linance dovolují. Když jsou konečně po několikadenním chvatu všechny přípravy skončeny, okna za- lepena, koberce svinuty, nábytek pokryta cestovní drobnosti nakoupeny, lze se už jen spokojeně usadit na hromádku kufříků a ška- tulí v bytě, připraveném k letnímu spánku. a čekat na chvíli odjezdu. Velká část Prahy podniká každoročně s zálibou tyto přípravy, jež samy o sobě nejsou nic příjemného, ale přece těší jako předzvěst dlouho očekávaných práznin. Můj přítel tvrdí sice, že v létě je Praha nejpříjemnějším vý- letním místem, poněvadž v ní na plovárnách, v restauracích i na ulicích potkáme poměrně nejméně Pražanů, ale značná část její při- slušníků nesdílí tento názor, rozlétá se s ho- rečným chvatem do všech úhlů světa. Praha sama, jakoby počítala s touto emi- grací, schovává si na léto různé podniky, jež nijak nelákají k pobytu v městě za parných letních dnů. Vytrhaná dlažba v ulících, sklady kolejí podél chodníků, mračna prachu z novo- staveb na hlavních třídách, celé skládky ci- hel, malty, trámů u domů, to vše zvyšuje sice pouliční ruch, ale nepřispívá k oživení města. A přece naše královské hlavní město v té mrtvé saisoně není tak vylidněno, jak se zdá
Pražan Praha
22 article
rok za rokem stává se stále hojněji navštěvo- vaným cílem turistických poutí z ciziny. D nedávna jak naše dráhy tak zahraniční no- viny staraly se o to, aby příliv cizinců do Prahy v cestovní saisoně nestoupal. Spojení na Prahu z hlavních měst za hranicemi ne- bylo právě nejpříjemnější — do dnes není ještě Praha přirozeným uzlem drah, spojujících zá- pad s východem, jímž by podle své polohy mohla býti. A turistická reklama snažila se rovněž do nedávna pečlivě o to, aby svedla len proud poutníků, přinášejících peníze, pře- devšim do Alp, na Vídeň, na Pešť, na Terst a na Borlín. Prah byla nanejvýš průchodiskem její krásy a její památky byly sice užnávány v odborných knihách, ale pomíjeny v těch praktických, laciných průvodcích, již dirigujo svou dobrou organisací turistický proud zcela dle své vůle v intencích dopravních společ- ností, drah a podníkatelů cizích výletních si- del, Na tom turistickém trhu byla Praha s če- chami i s Moravou popelkou, a zahraniční no- viny staraly se zpravidla před cestovní saiso- nou, aby div nezrazovaly své odběratele o návštěvy českých míst.
Praha Alpy Vídeň Pešť Terst Morava
23 article
Bylo by chybou domnívati se, že při tom rozhodoval jen motiv národnostní. Obchodni důvody byly na tom dojista stejnou měrou zá- častněny. Bylo pro nás nutno dobýt ten trh na turisty, a dnes můžeme si říci, že snahy našich turistických spolků neminuly se s úspě- chem. Máme sice ještě daleko do toho, aby naše půvabné vesnice v Pošumaví, naše jižní Morava, naše drobné lázně plnily se každo- ročně tisíci cizinci jako všechny alpské kouty a švýcarské hotely, Praha rovněž není ještě pro turisty takovou nezbytnou zastávkou ja- ko mnohé bezvýznamné město německé, ale nejsme již na západě neznámi a tak mnohý cizinec, jenž dříve věnoval Praze jen tu ho- dinu, kterou potřeboval přejet z nádraží do nádraží, zůstává dnes několik dní, aby se pře- svědčil, jak plané jsou výstrahy před návště- vou Prahy, a aby se pokochal jejími krásami
Pošumaví Morava Praha
24 article
Praha sama stará se již o to, aby cizina o ni zvěděla a aby cizí turista v Praze nalez to pohodlí a ty informace, jimiž se mu všude jinde usnadňuje cestování. Ale máme-li dne již informační kancelář, vycvičené právodce okružni vozy pražské elektriky, kolektivní listky pro návštěvu pamětihodností, cizojazyč- né příručky, zbývá ještě víc než dost práce aby cizinecká návštěva v Praze byla pro- spěšně organisována. Množství cizinců prochází naším hlavním městem, aniž by se setkalo s českým prostře dím. Dovedeme sice se vřelou sympatií víta oficielní návštěvy i hosty, kteří přijíždějí při- mo s námí se seznámit, ale staráme se poměr- ně ještě málo o ty, kteří nemají žádnék zvláštního zájmu navázat české styky, kteiá příjíždějí jen jako bezejmenní turisté, navště- vující stejně Prahu jako Vídeň, Pešť, Berlín Cařihrad a chtějí poměrně za krátký čas po- hodlně shlédnout a co nejvíce. Ten, řekl bych, obchodní zájem o cizí turistiku, dal by se ještě mnohem intensivněji rozvinout, jak v zájmu Prahy, tak v zájmu přírodních krás Čecha Moravy. Pro jednotlivce bylo vykonáno již dost a dost práce, je třeba však ji soustředit. organisovat, soustavně rozvinout, aby snesla velmi úsilnou konkurenci zemí sousedních. Turista chce být dnes zváben, vylákán k návštěvě měst i přírodních divů, musí již od jara za každým krokem doma, ve své otčině narážet na reklamy, popisy, návody, jež by v něm probudily touhu po shlédnutí krás če- ského kraje u Prahy. V kancelářích velkých bank, kde se vyřizují akkreditivy, leží zpra- vidla spousta krásně vypravených, barevně ilustrovaných knížek, vypravujících divyo norských fjordech, o životě v Pešti, v Berlině
Čecho Praha Vídeň Pešť Berlín Cařihrad Morava velký banka
25 article
v Paříži, o světových lázních, o půvabech ty- rolských vesnic, a k tomu pojí se podrobné výpočty útrat, výtahy jízdních řádů, spolehli- vé informace o hotelich; máme také takové knížky, ale marně je hledáte na takových kři- žovatkách turistiky — a přece máme toho u nás tolik, co snese směle srovnání s těmi vy- chvalovanými zázraky ciziny. Navštivíte-li ve kterémkoli lázeňském nebo turistickém cizím místě nějaký hotel. leží na vašem stolku hro- mádky průvodců nejen po nejbližším okolí, ale po všech možných místech dotyčného kraje, jež lákají návštěvníka, aby odbočil od vyjetých kolejí mezi dvěma hlavními městya věnoval pozornost odlehlejším koutům. Naše pražské hotely vystavují sice národopisné po- hlednice, sem tam průvodce po jižní Moravě, reklamu některých lázní, informace o Macoše, ale celkem je ještě organisace této účinné a výnosné reklamy příliš chudá. Schází nám ústřední kancelář, na kterou by přispívala všechna ta česká místa, jež chtějí počítat s tu- ristickou návštěvou a která by jednotně, in- tensivně sťarala se jak o předběžnou infor- maci ciziny, tak o reklamu v době saisony všude tam, kde lze působit na procházející proud cizinců. Byl by to vděčný podnik, ne- jen po národní, ale i po obehodní stránce. A dojde-li jednou k takové instituci, bude pak snadno způsobit, aby ta turistická záplava, jež se rozlévá rok jak rok od západu na vý- chod, neproudila jen mimo naše hranice, nebo neprocházela bez zastávky naším krajem, ale zastavovala se v našem hlavním městě a roz- proudila se i po našem českém a moravském venkově. Slibné počátky tu již jsou, jde jeno to, abychom je vlastním úsilím dovedli udržee a zmnožít.
Paříž Morava Macocha