1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 12. července 1913.
Praha
4
article
larannl a večerní llsty
předplácí sa
V Prane v admaintstranie
na měsle
na čtvrt lsta . . . 8 K —
a dvaji donáškon
na čtvrt leta . . . . 7 K e2k
ve fillálkách
9 K BOb
Da másle
Poštou
na města. . . . .
n čtvrt lota . . . 9 K 50
s dvojí zásílkou
riet: ! . K
na měsl
Bob
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Rumunské vojsko vtrhlo do
Bulharska.
Spolek balkánských států byl silou,
jež si rychle zjednala úctu; rozklad tohoto
spolku a bratrovražedná válka mezi jeho
členy zničila onu nadějnou sílu, a otevřela
všecky brány žádostivosti sousedů. Ze sou-
sedů těch bylo nejžádostivější Rumunsko,
kteréž ještě za války spojenců s Tureckem
— přihlásilo se o podíl z vítězství, k němuž
ničím nepřispělo. Rumunsko bylo tehdy
považováno za tak zvaného čtvrtého člena
trojspolku a bylo proto v podezření, že da-
lo se trojspolkovou politikou pohnouti k
tomuto požadavku, jejž hájilo v zájmu u-
držení místní rovnováhy na Balkáně. Tehdy
vítězný balkánský spolek platil bezpodmí-
nečně jako dílo úspěšné politiky velmocí
trojdohody, zvláště Ruska a Anglie —
nenadálé vystoupení trojspolkového Ru-
munska bylo spolu vybočením z neutrality,
Evropou zaručené. Pravda, že diplomaticky
se této neutrality nedbalo již, když Srbové
dospěli ke břehům Adrie, že se jí nedostá-
valo ani při otázce skaderské, ale tu všude
šlo spíše o určení mezí, z nichž nedovoleno
spojencům vybočiti, kdežto Rumunsko se
vytasilo s nárokem na vlastní území válčí-
cích spojenců, totiž na část území, tvořící-
ho království bulharské!
Podařilo se sice rumunský požadavek.
jenž se týkal původně pruhu země o
Ruščuku na Dunají až po Varnu na Černém
moři obmeziti na město Derster a jeho nej-
bližší okolí, ale než se tato úmluva pro-
vedla, dospělo zatím k nynější válce Bul-
harů se Srby a Řeky. Válkou touto vzal za
své spolek balkánský, považovaný za ú-
spěch trojdohody proti trojspolku; a marné
bylo i osobní zasáhnutí carovo zvláštním
telegramem, zaslaným králům bulharskému
a srbskému, aby válka mezi nimi byla za-
mezena.
Srba
Adrie
Řek
Praha
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Balkán
Rusko
Anglie
Evropa
Ruščuk
Derster
6
article
Ještě v době, když se vyjednávaloo
nároku Rumunska, dostalo se tomuto diplo-
matické podpory rakousko-uherské, jež tý-
kala se území jdoucího od Turtakaje n
Dunají až k Balčiku na Černém moří a by-
lo zřejmo, že jak trojspolek tak trojdoho-
da soupeří o to, kam se nakloní Rumunsko
a že akce dotyčná vedena byla na jedné
straně hlavně Rakousko-Uherskem a na
druhé Ruskem.
Trojdohoda, jíž se rozsypal spolek bal-
kánských států, snažila se za to vypáčiti
Rumunsko z objetí trojspolku, a působiti
pomocí jeho na utlumení bojovnosti Bulhar-
ska, když za nového bulharského minister-
stva dra. Daneva bratrovražedná válka vy-
pukla. Rumunsko, jemuž se asi zatím dosta-
lo s obou stran slibu, že nabude většíh
pruhu území od Turtukaje až k Balčiku, při-
kročilo k mobilisaci, ale ani tento nátlak
neměl účinku na Bulhary, jimž se zatím po
bok postavily sympathie vídeňské a pešt-
ské.
V toku nedlouhé války mezi spojenciu-
kázalo se, že Bulhaři přece jenom přece-
ňovali své síly; že nejen nedobyli naproti
Srbům a Řekům nijakých vavřínů na bo-
jišti, ale přes obrovské ztráty sil na celé
takřka čáře byli nuceni ustupovati, a ko-
nečně obrátiti se o prostřednictví k témuž
Rusku, jehož přátelské jeho rady před tím
nedbalo.
V této velevážné historické chvíli o-
známilo Rumunsko Bulharům, že vojsko
jeho postoupí proti nim, a skutečně prý již
také vtáhlo do Dersteru [Silistrie).
Jest toto opatření Rumunska výsled-
kem politiky ruské, a jejím úspěchem? Ví-
deňské časopisy tak tvrdí, odvracejíce se
zároveň od Bulharska a předsedy jeho mi-
nisterstva Daneva, jejž nedávno, když byl
jmenován a vzal na sebe odpovědnost za
bratrovražedný boj mezi spojenci, nemohl
ani dosti vynachválitil
Dnes se jim dr. Danev vrhl do náručí
ruského a i Rumunsko mají za ztracené pro
trojspolek!
Bulhar
Danev
Srba
Řek
Rumunsko
Rakousko
Uhersko
Rusko
Balčik
Silistrie
Bulharsko
7
article
Jest sice pravda, že dva ministři ra-
kouští a uherští pronesli o věcech balkán-
ských nedávno řeči, s jejichž obsahem tyto
nejnovější události zrovna nesouhlasí, ale
mnoho bude také záležeti na tom, zda Ru-
munsko překročilo Dunaj, jen aby obsadilo
území, na něž činí nárok, či zda hodlá jíti
dále ..
Prvému případu by nasvědčovalo to,
že Bulharsko nemíní prý postaviti se
rumunskému vpádu na odpor, druhému pak
to, že dovolává se pomoci Ruska.
„Rumunsko“, praví hamburský list, „dosud
nikdy nezpůsobilo pochybnosti o tom, že se
kloní více ke trojspolku nežli k trojdohodě.
Ať dopadne diplomatický zápas o Bukurešt
a Sofiji jakkoliv, tolik jest jisto, že stojíme
před důležitými rozhodnutími, jež nezůsta-
nou bez velikého významu pro ocenění vo-
jenské a diplomatické moci obou říší: Ra-
kousko-Uherska a Ruska. Rozbití balkán-
ského spolku, jenž byl pokládán za draho-
cennou pomocnou sílu pro případ evropské
války, příšlo velmi nevhod trojdohodě, ale
jest v zájmu trojspolku. Tento naopak by
nerad viděl, aby od něho odpadlo Rumun-
Máme za dobré znamení, že aspoň část
vídeňské žurnalistiky pociťuje, že Rakou-
sko-Uhersko má dbáti především svých
nejvlastnějších zájmů, jež toho vyžadují.
aby se nestavělo napříč dějinnému proudu.
Hlásajíť, že musíme uznati hotová fakta, a
dokázati balkánským státům, že Vídeň jest
zárukou jejich neodvislosti a hradbou proti
jakémukoliv protektorátu. Mír prý se blíží
přes to, že armáda rumunská překročila
Bukurešt
Sofij
Rumun
Dunaj
Bulharsko
Rusko
Rumunsko
Uhersko
Vídeň
RakouskýUhersko
9
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Rumuni vtrhli do Bulharska.
Z Bukurešti, 11. července. V 10.50
hod. dop. (K. k.) Rumunské vojsko
je na pochodu do Bulharska a no-
viny oznamují, že obsadilo již Der-
ster (Silistrii).
Ruský vyslanec sdělil rumunské
vládě, že bulharské vojsko má roz-
kaz, aby bez boje vyklidilo území,
do něhož rumunské vojsko vtrhne
Z Bukureští, 11. července. (V 5.20 hod
odpol.) (Ag. Telegr. Roumaine.) Úřadně sdě-
luje se: Derster byl obsazen bez odporu.
200—300 bulharských vojáků se vzdalo.
Nejdříve vtrhl jizdecký oddíl 5. myslive-
ckého pluku Bulharské oddily byly bez od-
poru odzbrejeny. Rumunská armáda po-
stoupila 10—15 km. na bulharské území.
Rumunské a mohamedánské obyvatelstv
jest nadšeno.
Vláda zmocníla sofijského vyslance, aby
opustil s personálem vyslanectví Bulharsko.
Rumunské zájmy byly svěřeny italskému vy-
slanectví.
Rumun
Derster
Bulharsko
Bukurešť
Silistrie
km
10
article
Bulharské naděje.
Z Kolína n. R., 11. července. „K ö1n
Zeitung“ oznamuje v depeši ze Sofije, včera
datované, že sofijské vládní kruhy dosud ru-
munský postup nepojímaly příliš vážně, důvě-
řujíce, že v nejhorším případě Rusko zakroč
ve prospěch Bulharska, ač nepochybují, že Ru-
munsko učinilo svůj výpad jen s ruským sou-
hlasem. Stejně soudily, že Rusko, bude-li třeba,
svým výrokem může bojující přiměti k příměři
a k míru. Naproti tomu prohlašují vůdcí libe-
rálních nacionálů, že Bulharsku se může do-
stati vydatné pomocí jen od Rakouska, které
ve vlastním zájmu potřebuje silného Bulharska.
Kolín
můj Zeitung
Sofijá
Rusko
Bulharsko
Rakousko
11
article
Bulharský vpád do Srbska nezdařil se.
Z Bělchradu, 11. července. (K. k.)
Úřadně oznamují. Bulharská armáda, která
napadla Zaječar, čítala 15.000 m. veskrze
I. výzvy a armáda, která přes Kadi-Pogač
a průsmyk Sv. Mikuláše směrem na Kňjaže-
vac chtěla vpadnouti do Srbska, 40.000 m.
Během dnešního dne utrpělo nepřátelské
vojsko na několika místech porážky a ustou-
pilo rychle ze Srbska. Několik bu-
harských hlídek, které se zastavily mezi
Laternicí a Královým Selem na pravém
břehu řeky Timoku, bylo odtamtud naším
vojskem energicky zahnáno. Z bulharského
oddílu, jenž rozprášen byl na vrchu Koču-
čijí, jedna část ustoupila přes Velkou a Ma-
lou Sašku, kdežto druhý, četnější dil, rozhodl
se pro ústup na Kadi-Pogač.
Na pochodu zmocnilo se naše vojsko
kořisti sebrané Bulhary. Generálu Kunčiči
nezdařilo se udržeti spojení mezi dvěma ko-
lonami, totiž zaječarskou a kňaževaskou.
Porážka Bulharů u Sv. Mikuláše pro-
měnila se v úplnou deroutu. Nepřitel
utrpěl velké ztráty, odbadované přes 5000
mrtvých a raněných. Velitel 66. pě-
šího pluku bulharského a mnoho velitelů
setnin bylo zabito. V kolonách bez vůdců
nastal nepořádek a vojsko bylo nuceno
ustoupit a ústup ten skončil uvolněním
svazu všeho vojska. Vpád se tedy na-
Mikuláš
Sašek
Bulhar
Kunčič
Srbsko
Kňjazat
Timok
12
article
prosto nezdařil. Armáda generála
Kutičeva jest úplně zničena a ne-
může více aktivně vystupovati v rámoi
přiděleného jí úkolu.
Vítězné zakončení srbských operací
na všech stranách.
Z Bělehradu, 11. července. (K. k.) Di
úřadních zpráv ze Skoplje skončily vojen-
ské operace v území království srbskéh
úplným, proníkavým vítězstvím srbské ar-
mády na všech bitevních liniich. Bulharské
armády, jimž veleli generálové Kovačev
Ivanov a Kutínčev, byly úplně poraženya
nacházeji se ve zmateném útěku na územ
království bulharského.
Srbsko zastavuje nepřátelství.
Z Bělehradu, 11. července. Vláda vy-
hověla důtklivé radě ruského a francouz-
ského vyslance a nařídila vrchnímu velitel-
ství armády, aby nepřátelský postup
proti Bulharsku byl okamžitě
přerušen. Praví se, že řecká vláda
učiní totéž. Z Athén nedošly však dosud
žádné autentické zprávy.
Z Vídně, 11. červeuce. V dobře zpra-
vených kruzích se proslýchá, že hlavní pod-
mínkou srbské a řecké vlády pro uzavřen
míru s Bulharskem jest, aby Bulharsko i na
dále zůstalo v balkánském svazu. Má to býti
proto, aby je mohly kontrolovati.
Kutičev
Kovačev Ivanov
Kutínčev
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
Atény
Vídeň
13
article
Za příměřím.
Za příměřím.
Z Paříže, 11. července. Dnes zakročilo
Rusko v Athenách i v Bělehradě na pro-
spěch příměří. Krok tento měl ráz mediace
Paříž
Rusko
Bělehrad
14
article
Provolání černohorského krále
k národu.
Provolání černohorského krále
k národu.
Z Cetyně, 11. července. (K. k.) Král Mi
kuláš vydal k národu toto provo-
lání: Když po dlouhém martyriu zářivě vy-
svitlo slunce vykoupení a svobody křesťan-
ským národům balkánského poloostrova, když
zmizel s Balkánu prapor prorokův, prchaj
před prapory spojenců, když moc vypadla
Ottomanům z rukou a přešla do rukou spoje-
ných balkánských států a když kletbou stíženi
po spravedlnosti a kultuře lačnící národové
vydechli, hledíce vstříc lepší budoucnosti ve
vzájemném objetí — tu zahalil se Balkán v
tmavé mraky a velké temno, v němž bratř
více navzájem se nerozeznávají
ubíjejí se vražednými zbraněmi.
Bratrská krev teče v proudech od Dunaje až
k Solunu. Hromadí se zase oběti, jakoby nové
musily býti přidány k obětem skaderským, ku-
manovským, janinským a odrinským. Kdo
první podlehli záludnému útoku
jsou pro nás Srby oběťmi bratro-
vražedné ruky Bulharů. Tatáž ruka
prolévá krev statečných Řeků, našich věrných
spojenců, kteří na moři i na souší prokázaí
balkánskému spolku nezapomenutelné služby.
Omámen výsledky docílenými spojenci a jejich
slávou, zmocnil se náš čtvrtý spoje-
nec násilím našich společných
úspěchů, aniž by se příliš star a
o spravedlnost Boží a otcovský
rozhodčí výrok cara-ochranitele.
jenž dal se pohnouti, že vyřkne rozhodnutí na
prospěch našeho blaha a na prospěch naší
svornosti, které si tolik žádá. Zaslepen
Bulhaři odtrhli sebezrozmyšlen
od našeho slovanského společen-
ství a vrhlise na své bratry a spo-
ience. Je nutno Bulhary týmiž
zbraněmi odraziti a naučit je váž-
nosti ke společným zájmům a slo-
vanské solidaritě. Toto rozhodnutí do-
týká se bolestně mého srdce, neboť je nutno.
aby jedna ruka utínala druhou. Ale není jínak
Srba
Bulhar
Řek
Cetyně
Balkán
Dunaj
15
article
možno. Duší moji plní zármutek, že jsem do-
nucen rozohniti Vaši statečnost, aby tak bul-
harské útoky energicky byly odraženy. Já ale
doufám, že ze vzájemně prolit
krve spojenců vzroste mladý, sil-
ný strom balkánského společen-
ství — až anděl míru rozepne svá
křídla nad balkánskými státy.
Černohorci! Vy, kteří byli jste v oddílu de-
čanském a ve vítězných řadách bojovníků před
Limem a Skadrem, vy, kteří jste bojovali již
v údolích Vardaru, Bregalnice a Strumnice.
podávajíce ruku svým bratřím ze Srbska k ob-
hájení našich zájmů, buďte i tentokráte ob-
hájci svobody a spravedlnosti a hrdými rytíři.
kteří zhrdají smrtí. A vy ostatní drazí Černo-
horci, buďte připraveni dnes, jako vždy, vy-
plniti svoji povinnost k vlasti a srbské idejí
Spravedlnostje s námil S ní zároveř
jest s námi pomoc Boha, jemuž svěřuji naš
svatou, společnou věc.
Černohorec
Vardar
Bregalnica
Srbsko
16
article
Z anglických úvah o Balkáně.
Z Londýna, 11. července. Zdejší novjny
jsou povděčny nehodám Bulharska, kteréje
nyní nuceno rychle uzavříti mír. Vstup Ru-
munska do akce, při definitivním rozdělo-
vání moci na Balkáně, padá prý těžce na
váhu. Intervence Rusku byla tím značně
znesnadněna. Anglie bude stále při dalším
vývoji balkánského konfliktu v pozadí, ale
vývoj tento bude sledovat. Zde je domněnka.
že rakouská diplomacie může zahladit po-
rážku, kterou beze sporu utrpěla vývojem
balkánských událostí, jen poctivou koope-
rací s Ruskem. Především musí být zajištěr
na Balkáně mír. V tomto případě jest are
lépe, že Bulharsko bylo nyní pokořeno, po-
něvadž vítězné Bulharsko by stále rušílo
pokojný vývoj na Balkáně.
M. Z Londýna, 11. července. (Zvl. telegr
„N. L.“) „Daily Chronicle“ konstatuje
že Rusko získalo změnou politické situace
odloučilo Rumunsko od trojspolku. Tím, ž
trojspolek pozbyl v Turecku silného spojence
zvrtla se rovnováha na prospěch Ruska
„Daily News“ soudí, že ústroj vnitřní po-
litiky dodává zahraničné politice rakouské
protislovanský — protisrbský ráz. Teď, kdly
Bulharsko podléhá. Rakousko-Uhersko začíno
poznávati (?) svoji chybu.
Balkán
Londýn
Bulharsko
Rusko
Anglie
Rumunsko
Turecko
Rakousko
Uhersko
Daily News
Daily Chronicle
17
article
Bulharský protest proti Řecku.
Bulharský protest proti Řecku.
Ze Sofije došel včera tento telegram, jejž čel-
né osobnosti bulharské zaslaly zahraničním úřa-
dům:
Řecká vláda spáchala v Solunu vandalismus
jenž nemá příkladu v dějinách, tím, že dala haneb-
ně napadnouti a zničiti malou bulharskou posád-
ku, jež se zúčastnila obsazení tohoto města, a byla
tam ponechána se souhlasem obou spojeneckých
vlád, aniž jí poskytla možnost a čas, aby si vyžá-
dala instrukce od svého vojenského velitelství.
My, zástupcové všech tříd národa bulharské-
ho, pobouření do hloubi duše, oznamujeme tento
čia V. E. a veřejnému mínění Vaší šlechetné země
i protestujeme s rozhořčením proti tomuto neslý-
chanému činu. Litujeme fím více tohoto zločinu
Řeků, že jsme chtělí žíti s Řeky v poměru bratrství
a dobré shody, tak potřebném pro svobodu a civili-
saci balkánských států, zvláště pak zmučenéh
obyvatelstva Makedonie, jejíž utrpení bylo prvn
příčinou osvobozovací války.
Metropolita Vasilij, předseda svatého sy-
nodu církve bulharské, Parthenij, metropolita
sofijský, G. Zgurev, místopředseda sobraní, A
Malinov. bývalý minísterský předseda, dr. N
Genadijev, býv. ministr. D. Tončev, býv.
ministr. Chr. Todorov, býv. ministr, dr. S. Ki-
rov, rektor university sofijské, dr. L. Miletiě
vicepresident akademie věd. Iv. Gešov, starosia
města Sofije, dr. M. Ehrenpreiss, velerabln
bulharský. Iv. Grosev, předseda obch. komory
v Sofiji, Iv. Vazov. spisovatel, býv. ministr, člen
akademie. G, D. Načovič. býv. ministr, člen
V drobném prodejlu
ranní čislo o sobě . za 8h
večerni
za tk
Ve filialkách na venkově
ranni čislo
. . . . . l0
večerni
lnseráty
platí se botově napřed
Předplecení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nncházejí se tět
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopisy sn novracei
Řek
Vasilij
G Zgurev
D Tončev
Todorov
doktor
S ki
Iva
M Ehrenpreiss
Vazov
D Načovič
Řecko
Makedonie
Genadijev
Sofijá
Sofijá
svatý sa
univerzita sofijský
akademie věda
18
article
akademie, Th. G. Vlajkov a D. T. Stra ši mi-
rov. poslanci.
Rumunský parlament a noviny.
Z Bukureští, 11. července. Sněmovna
bude prý zasedati jen jediný den.
Zdejší noviny nadšeně zaznamenávají
rozhodnutí rumunské vlády, aby vojsko
vtrhlo na bulharské území; prohlašují, že
Rumunsko poznalo svůj úkol jako obhájce
civilisace na Balkáně, jedná prý jen v zájmu
míru a klidu.
(Viz poslední zprávy.)
G Vlajkov
Stra
Bukurešť
Rumunsko
Balkán
19
article
Bělehradské reflexe.
Bělehradské reflexe.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Bělehrad, 9. července.
Kdybychom měli jasně si odpověděti na otázku,
jak rozděliti své sympatie v této těžké chvíli, roz-
hodně bychom museli poohlédnout se po něme-
ckém tisku. Německý tisk od samého začátku
srbsko-bulharského sporu byl při Bulharech, zvra-
ceje ošemetně pravdu v lež a lež v pravdu. A kdyl
vypuklo nepřátelství, německý tisk přihlásil se bul-
harské tiskové kanceláři dobrovolně za avantgardu
Kam míří sympatie německého tisku, tam jistě ne-
lze čekati užitku pro slovanskou věc, jež jest pře-
devším věcí nás malých, pro něž svornost a lásk
tvoří první podmínku budoucnosti.
Ale i způsob, jakým Bulharsko zahájilo ne-
přátelství, budí odpor našich citů. Bulharská te-
legrafní agentura sama to ví a proto tak houževnati
tvrdila, že Srbové a Řekové byli útočníky, a
nebylo třeba vojenského odbornictví k vyvrácení
tohoto tvrzení. Cítie mělkost této nepravdy začala
poukazovati na jakési stálé provokace se strany
Srbů a Řeků, na schůzku hlavních velitelů spoje-
neckých vojsk, z čehož prý bylo jasno Bulharsku
že spojenci cosi proti němu kují. Zatím i výpady
severní bulharské armády přes hranice království
Srbského novým jsou dokladem, že agressivní plán
byl připraven v Sofiji. Bulharsko chtělo prostě
před přijetím arbitráže pod výmluvou jakýchsi srb-
ských a řeckých provokací stvořiti výpadem svých
vojsk pro arbitrážní řešení dokonaný fakt, jenž by
nebyl mohl zůstati bez účinku na rozhodování
Bulhar
Srba
Řek
Bělehrad
Bulharsko
20
article
Petrohradě. Překvapivši spojenecká vojska a vy-
tlačivší je z jejich posic za cenu obrovských ztrát
na obou stranách, Bulharsko ústy p. Daneva pro-
hlašuje ochotu jíti na arbitráž do Petrohradu, kte-
rouž Srbsko rozhodnutím většiny Národní skupšti-
ny přijalo bezpodmínečně už před tím. Srbsko
ovšem chtělo předem vojensky ztracené posice opět
vojensky dobýti, což se mu i zdařilo. Rovněž Řecku,
proti němuž ostatně Bulharsko postavilo poměrně
malý počet vojska, hlavní své síly soustředivši proti
Srbsku a to ve frontu, počínajícím od Dunaje až d
Dževdželije. Aby zamaskovalo odražení svých vý-
padů na makedonském bojišti, Bulharsko vpadá
přes starou srbskou hranici a obsadí Kňaževae
Tento čin zajisté není bez efektu pro veřejnost.
Jakou má cenu s vojenského hlediska, nevíme, ale
jisto jest, že jím se osložňuje siluace a že on dal
podnět srbskému králi k vyhlášení války, s čím
tale dlouho otálel.
Válečné provolání srbského krále obsahuje
celou mravní převahu srbské věci. Myslím, že by
takového provolání bulharská vláda sotva mohl
vydati přes všechnu svoji smělost, s jakou doka-
zuje světu bulharskou pravdu. Provolání srbského
krále musí v našich srdcích vyvolati mocný ohlas
svojí mužnosti, s jakou otevřeně vyjadřuje svoje
slovanské cítění a toužení. Neboť vězme, že tahle
mužnost má i svoje těžké důsledky pro Srbsko.
Srbské válečné provolání jest zároveň vyznáním
slovanského „věřím“ před celým světem. Vyznáním
bezvýhradným. To zaslouží úctu tím větší, že v té-
to válce Srbsku právě pro jeho slovánské pře-
svědčení tolik naškoděno.
Nám Čechům těžko býti soudcem mezi dvěma
bratry. Ale konečně mravnost káže říci otevřeně
sko.
Čecho
Petrohrad
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Dunaj
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Cizinci.) Naftalin, černý pepř. čpavel
a saze z lokomotivy jsou samy o sobě zápa-
chy docela nepříjemné, spojí-li se však v pra-
vý čas, na počátku letních práznin, v jedno
mohou vyvolat dokonce i líbezný dojem —
blahé vědomí, že je zas jednou všedním sta-
rostem všedního života konec, a že nastáva
blažená doba volnosti, výpravy do přírody
do ciziny, k moři, na hory, kam srdce ráčí
linance dovolují.
Když jsou konečně po několikadenním
chvatu všechny přípravy skončeny, okna za-
lepena, koberce svinuty, nábytek pokryta
cestovní drobnosti nakoupeny, lze se už jen
spokojeně usadit na hromádku kufříků a ška-
tulí v bytě, připraveném k letnímu spánku.
a čekat na chvíli odjezdu.
Velká část Prahy podniká každoročně s
zálibou tyto přípravy, jež samy o sobě nejsou
nic příjemného, ale přece těší jako předzvěst
dlouho očekávaných práznin. Můj přítel tvrdí
sice, že v létě je Praha nejpříjemnějším vý-
letním místem, poněvadž v ní na plovárnách,
v restauracích i na ulicích potkáme poměrně
nejméně Pražanů, ale značná část její při-
slušníků nesdílí tento názor, rozlétá se s ho-
rečným chvatem do všech úhlů světa.
Praha sama, jakoby počítala s touto emi-
grací, schovává si na léto různé podniky, jež
nijak nelákají k pobytu v městě za parných
letních dnů. Vytrhaná dlažba v ulících, sklady
kolejí podél chodníků, mračna prachu z novo-
staveb na hlavních třídách, celé skládky ci-
hel, malty, trámů u domů, to vše zvyšuje sice
pouliční ruch, ale nepřispívá k oživení města.
A přece naše královské hlavní město v té
mrtvé saisoně není tak vylidněno, jak se zdá
Pražan
Praha
22
article
rok za rokem stává se stále hojněji navštěvo-
vaným cílem turistických poutí z ciziny. D
nedávna jak naše dráhy tak zahraniční no-
viny staraly se o to, aby příliv cizinců do
Prahy v cestovní saisoně nestoupal. Spojení
na Prahu z hlavních měst za hranicemi ne-
bylo právě nejpříjemnější — do dnes není ještě
Praha přirozeným uzlem drah, spojujících zá-
pad s východem, jímž by podle své polohy
mohla býti. A turistická reklama snažila se
rovněž do nedávna pečlivě o to, aby svedla
len proud poutníků, přinášejících peníze, pře-
devšim do Alp, na Vídeň, na Pešť, na Terst
a na Borlín. Prah byla nanejvýš průchodiskem
její krásy a její památky byly sice užnávány
v odborných knihách, ale pomíjeny v těch
praktických, laciných průvodcích, již dirigujo
svou dobrou organisací turistický proud zcela
dle své vůle v intencích dopravních společ-
ností, drah a podníkatelů cizích výletních si-
del, Na tom turistickém trhu byla Praha s če-
chami i s Moravou popelkou, a zahraniční no-
viny staraly se zpravidla před cestovní saiso-
nou, aby div nezrazovaly své odběratele o
návštěvy českých míst.
Praha
Alpy
Vídeň
Pešť
Terst
Morava
23
article
Bylo by chybou domnívati se, že při tom
rozhodoval jen motiv národnostní. Obchodni
důvody byly na tom dojista stejnou měrou zá-
častněny. Bylo pro nás nutno dobýt ten trh
na turisty, a dnes můžeme si říci, že snahy
našich turistických spolků neminuly se s úspě-
chem. Máme sice ještě daleko do toho, aby
naše půvabné vesnice v Pošumaví, naše jižní
Morava, naše drobné lázně plnily se každo-
ročně tisíci cizinci jako všechny alpské kouty
a švýcarské hotely, Praha rovněž není ještě
pro turisty takovou nezbytnou zastávkou ja-
ko mnohé bezvýznamné město německé, ale
nejsme již na západě neznámi a tak mnohý
cizinec, jenž dříve věnoval Praze jen tu ho-
dinu, kterou potřeboval přejet z nádraží do
nádraží, zůstává dnes několik dní, aby se pře-
svědčil, jak plané jsou výstrahy před návště-
vou Prahy, a aby se pokochal jejími krásami
Pošumaví
Morava
Praha
24
article
Praha sama stará se již o to, aby cizina
o ni zvěděla a aby cizí turista v Praze nalez
to pohodlí a ty informace, jimiž se mu všude
jinde usnadňuje cestování. Ale máme-li dne
již informační kancelář, vycvičené právodce
okružni vozy pražské elektriky, kolektivní
listky pro návštěvu pamětihodností, cizojazyč-
né příručky, zbývá ještě víc než dost práce
aby cizinecká návštěva v Praze byla pro-
spěšně organisována.
Množství cizinců prochází naším hlavním
městem, aniž by se setkalo s českým prostře
dím. Dovedeme sice se vřelou sympatií víta
oficielní návštěvy i hosty, kteří přijíždějí při-
mo s námí se seznámit, ale staráme se poměr-
ně ještě málo o ty, kteří nemají žádnék
zvláštního zájmu navázat české styky, kteiá
příjíždějí jen jako bezejmenní turisté, navště-
vující stejně Prahu jako Vídeň, Pešť, Berlín
Cařihrad a chtějí poměrně za krátký čas po-
hodlně shlédnout a co nejvíce. Ten, řekl bych,
obchodní zájem o cizí turistiku, dal by se ještě
mnohem intensivněji rozvinout, jak v zájmu
Prahy, tak v zájmu přírodních krás Čecha
Moravy. Pro jednotlivce bylo vykonáno již
dost a dost práce, je třeba však ji soustředit.
organisovat, soustavně rozvinout, aby snesla
velmi úsilnou konkurenci zemí sousedních.
Turista chce být dnes zváben, vylákán
k návštěvě měst i přírodních divů, musí již od
jara za každým krokem doma, ve své otčině
narážet na reklamy, popisy, návody, jež by
v něm probudily touhu po shlédnutí krás če-
ského kraje u Prahy. V kancelářích velkých
bank, kde se vyřizují akkreditivy, leží zpra-
vidla spousta krásně vypravených, barevně
ilustrovaných knížek, vypravujících divyo
norských fjordech, o životě v Pešti, v Berlině
Čecho
Praha
Vídeň
Pešť
Berlín
Cařihrad
Morava
velký banka
25
article
v Paříži, o světových lázních, o půvabech ty-
rolských vesnic, a k tomu pojí se podrobné
výpočty útrat, výtahy jízdních řádů, spolehli-
vé informace o hotelich; máme také takové
knížky, ale marně je hledáte na takových kři-
žovatkách turistiky — a přece máme toho u
nás tolik, co snese směle srovnání s těmi vy-
chvalovanými zázraky ciziny. Navštivíte-li ve
kterémkoli lázeňském nebo turistickém cizím
místě nějaký hotel. leží na vašem stolku hro-
mádky průvodců nejen po nejbližším okolí,
ale po všech možných místech dotyčného
kraje, jež lákají návštěvníka, aby odbočil od
vyjetých kolejí mezi dvěma hlavními městya
věnoval pozornost odlehlejším koutům. Naše
pražské hotely vystavují sice národopisné po-
hlednice, sem tam průvodce po jižní Moravě,
reklamu některých lázní, informace o Macoše,
ale celkem je ještě organisace této účinné a
výnosné reklamy příliš chudá. Schází nám
ústřední kancelář, na kterou by přispívala
všechna ta česká místa, jež chtějí počítat s tu-
ristickou návštěvou a která by jednotně, in-
tensivně sťarala se jak o předběžnou infor-
maci ciziny, tak o reklamu v době saisony
všude tam, kde lze působit na procházející
proud cizinců. Byl by to vděčný podnik, ne-
jen po národní, ale i po obehodní stránce. A
dojde-li jednou k takové instituci, bude pak
snadno způsobit, aby ta turistická záplava,
jež se rozlévá rok jak rok od západu na vý-
chod, neproudila jen mimo naše hranice, nebo
neprocházela bez zastávky naším krajem, ale
zastavovala se v našem hlavním městě a roz-
proudila se i po našem českém a moravském
venkově. Slibné počátky tu již jsou, jde jeno
to, abychom je vlastním úsilím dovedli udržee
a zmnožít.
Paříž
Morava
Macocha