ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a60b97d0-8f31-11dd-85bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 90, place 51, org 10, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
10. července 1913. Číslo 187.
4 article
Hlobone m
5 article Pomozte
Pomozte assa Z Bělehradu, 7. července. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) V nitru Makedonie zuří boje den za dnem noc za nocí. Žhavá země, oplodněná už hojně lid- skou krví a lidskými těly. Po srážkách bojiště bý- vají v pravém slova smyslu posela mrtvolami zraněnými. Nie nevidět jen padlá lidská těla, kam- koli zahlédneš . . . vyprávějí zranění a zajatí. Ale s mrtvými lehká práce. Vyryjí jámy a zasypou hro- madně. Hůře s raněnými. Každý chce býti ožetřo- ván, každému třeba lékařské pomoci. Domácí lé- kaří povolání na bojiště, aby prvé obvazy obsta- rávali. Vlastní léčení naslává teprve v nemocní- cích. Srbské nemocnice jsou už dnes plny, proto- že k vlastním zraněným přibývají i bulharšli, jež odstupující bulharské vojsko ponechává na bojišti Tu třeba pomocí všem, i Srbům i Bulharům. A lékařské pomoci je nedostatek. Není léka- řůl volá se na všech stranách úpěnlivě. I ke mně denně několikráte přicházejí s do- tazy, přicházejí-li už z Čech lékaří. Denně několi- kráte dotazují se mne, proč ještě nepřijeli češt lékaři. „Proste za nás v Čecháchi“ vybízejí mě nejpřednější občané. „Proste naším jméneml“ do- volává se mne skupína poslanců. „Upozorněte pro bohá v Čecháchl“ žebroní krajané, chysťající se beztak ke kolektivnímu projevu pro srbskou věe „Ted právě z Čech čekámel lékařskou pomoc jak důkaz opravdových sympatií . . .“ Činím po vůli těmto naléháním. Činím to tím ochotněji, že všechny tyto prosby jsou pronášeny s velikou důvěřivostí v naše české srdce, kteréi zhrdnuto leckdy přece jen přátelství neodříká svým blízkým. „Snad se v Čechách hněvají na nás pro pohrůžku bojkotem . ..?“ dotazují se mne.
Srba Bulhar Čo Prost Ted Bělehrad Makedonie Čechy
6 article
„Ale řekněte, že jsme to tak nemyslili, vždy víte sám že ne ...“ Vím to. Vždyť když jsem proti bojkotu napsal úvodník v „Pravdě“ s nadpisemí „Prospěch z nespravedlivosti?“, bylo mnoho oněch. kteří mě na ulici zastavovali a tiskli souhlasně ruku. „Rozhořčujete se na nás pro bratrovražedný boj? Vždyť je dokázáno, že jsme jej nevyzvali. Ne- ní přece také v zájmu slovanské věcí, aby srbský vojín dal se ubíti napadajícím bulharským Tak a podobně resonuje moje okolí. Nevěřte, že je v Bělehradě vše opito zprávami o vítězstvích, jak to hlásají anonymní korespon- dence do světa. Nikdy se v Bělehradě tak inten- sivně nemyslilo o žalostném stavu slovanské my- šlenky, jako nyní. „Plakala jsem dnes už po třetíl“ zpovídá s dáma z nejvyšších kruhů, jež a bezmeznou oběta- vostí ošetřuje raněné I. záložní nemocnice od po- čátku válečné akce na Balkáně. V nemocnicích prostým vojínům, kteří jsou rozhořčeni proti Bul- harům, připomíná se, že přece jen jsou to bratří, s nimiž bude třeba jednou se spojití. Raněný dd- stojník teskní nad ztrátami nejlepších sil na obou stranách, jež mohly posloužiti slovanské věci. Ne, nevěřte tedy, že je Bělehrad opit vítězstvím. Evropa chce bezpečnostním kordonem zajistiti se před Balkánem. Farizejská Evropa, jež přes sto let tu seje nesvár, a jež se nestyděla nejhancb- nějších prostředků k hájení svých sobeckých záj- mů na Balkáně, klade si na svoji publikánskou tvář škrabošku povznešenosti: „Bože, jak ti děkuji. že nejsem jako tam ti na Balkáně ...“ Máme ná- sledovati jejího příkladu? Máme se i my opásati kordonem lhostejnosti a netečnosti? Aťsi potokem teče bratrská krev na makedonských polích a ho- rách, mý nesmíme ztratiti své duchapřítomnosti.
Bělehrad Balkán Evropa
7 article
Vytrvejme na svém stanovišti samaritána do po- slední chvíle. Bohdá, že nás odměna za to přece jen nemine, že i touto záplavou krve přebrodíme se k ostrovu šťastnějších dnů slovanského živo- ta, dík pevnému kormidlu našich poctivých snah. Zanechme nyní mudrování o tom, kdo je vi- nen. K tomu bude času dosti po skončení této tra- gedie, jejíž ukončení my nedovedeme urychliti. Ale její rozsah můžeme omeziti. Omeziti věasnou a hojnou pomoci. Vysláním c6 největšího počtu lékařů. Čeští lékařil Až opadnou vlny prolité krve a ozbrojení národové rozejdou se po svých domovech, až zasednou někdejší vojíní v kruhu svých rodin a příbuzných, aby jim sdělili své zku- šenosti, buďte jisti, že každý, jehož ošetřovala ru- ka českého lékaře, vděčnou vzpomínku vám vě- nuje. Vy, kteří jste tu byli, viděli jste. Jako děti k vám se tulili tito osmáhlí mužové, na jichž zbraních lpěla lidská krev. Plakali za vámi, když jste je opouštěli. Vám v paměti těchto prostých li- dí vybudován nehynoucí pomník. Vaši pomoc vi- děli i jiní a dovedli ji oceniti nejvyšší měrou. „Co pro nás učinili čeští lékaři,“ slyšel jsem po vašem odjezdu nesčíslněkráte z úst nejváženějších ob- čanů, i oněch, kteří dosuď váhali a kolébali se ve svých sympatiích, „toho nikdy nezapomeneme“. Nenalézáno slov pro výrazy vděčnosti. Vy jste toho snad ani tak nepostřehli, neboť Srbové jsou národem velmi skoupým v lichocení. Ale mně byla tolikráte dána příležitost podiviti se, jak hluboké jste vyorali brázdy v srbských srdcích. Nešťastný osud chce, že ještě jednou je třebu vaší pomoci. Neprosím jen za Srby, nýbrž i z Bulhary. Ale Srbům zvláště třeba pomoci, prota- že jejich nemocnice jsou plněny i bulharskými ra- něnýmí. Dávám výraz veškeré té vroucnosti a úpěnli- vosti, s jakou na mě doléhají prosby, v jediném slově- Pomoztel
Srba Bulhar
8 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Klub ústaváckého velkostatku pro oktrojírky v Čechách. Sdělili jsme již, že klub ústaváckého vel- kostatku na sněmě českém měl včera schůzi a pak prostřednictvím svých zástupců koníe- renci s místodržitelem kníž. Thunem. O svém včerejším jednání učinil klub ústavověrného velkostatku projev, který v doslovném českem překladě zni- „Bylo zevrubně rokováno o finaněnía politické situaci země. Východisko tu tvořily zemské finance a schodkem z pů- sobený stav zemské správy. Nejbo- hatší země říše octla se tím, že zemská ú- stava selhala, na pokrají platební nezpů- sobilosti, a skýtá obraz finaměního roz- vratu, který stojí v pronikavém odporu vůči jejím přirozeným pramenům pomocným a vůči její vývojové způsobilosti, a nejtíže uvnitř i na venek poškozuje vážnost země i ří- še. Jednomyslně bylo projeveno mínění, že konečně musí býti nastoupena jasná cesta, aby nouzi v zemi bylo odpomoženo, ježto, selhou-li pravídelná zařízení, jsou opráv- něna také opatření mimořádná. Klub vyslovuje svůj názor v ten smysl, že v případě, že by došlo k dosazení tak zvané kcmisepro správu země, má tato ko- mise býti složena pouze znestranný ch úřadníků. Pro případ, že by přes to mělo býti opatřeno jiné složení komise, klub zů- stavuje vlastní úvaze svých číenů, by zakro- čili, a není proti tomu, aby do ní eventuelně vstoupili. Taktéž jednomyslně byl však položen po- žadavek, že není déle vhodno, aby mí v zemi a soužití obou národností, zemi obýva- jících, byl posuzován jako nevyří- zená otázka, a aby déle bylo přihlíženo jak se smýšlení na obou stranách pořád více zhoršuje, jak umírněné, k doroz- umění ochotné strany jsou činěny bez- mocnými, a jak se nesmiřitelnému chauvinismu nechává volná dráha.
Thun Čechy
9 article
Způsobem nejdůraznějším bylo poukázáno na to, že Němcům v Čechách se mnoho let zadržují jejich oprávněné a splni- telné tužby, a že nelze srovnati se s tím, aby Němcům, kteří, jako vždy, tak zvláště také v posledních těžkých dobách říše tvořili a tvoří neochvějně věrnou pod- porustátu vůčicizině, bylo v Čechách upíráno to zajištěné postavení. které jim dle jich počtu a významu přísluš a že tudíž musí zůstati vyloučeným, toto jich postavení na konec snad ještě více ohro- ziti.“ Dávno nebyl z kruhů šlechty vydán pro- jev takového rázu: krisi finanční převrací krísi ústavní, dovolává se oktrojírek, ohlašuje svou účast v nich, chce oktrojírky rozšířiti na obor národně politický, správu země chce dáti do rukou lidí nezodpovědných zastupitel- stvu země a lidu vůbec, a s tím se zasazuje z cíle německo-nacionální politiky. Je to projev vskutku příšernýl Nové německé pověstí o oktrojírkách v Čechách. Včera večer zaznamenali jsme pověsti, jež „Prager Tagblatt“ sebral o chystané vládou oktrojírce nového zemského volebního řádu pro Čechy. Včerejší večerní „Bohemia“ zase zvěstuje, že v případě úplného rozvratu zem- ské finanční správy autonomní provede vláda oktrojírku některých částí zemského zřízení připraveného pro národně politickou komisí, a to těch jeho částí, jež obsahují předpisyo složení zemského výboru, o rozdělení jeho referátů a o národnostním rozdělení zemského rozpočtu. Politické kruhy, s nimiž vídeňská redakce „Bohemie“ má spojení, nemyslí prý. že vláda skutečně provede řečený plán. — Je na jevě, proč?
Němec Prager Čechy Bohemia
10 article
Referát dra. Pinkasa o zemské dávce z píva. Sdělili jsme již, že zemský výbor král. České- ho přijal včera návrh finančního zpravodaje své- ho dra. Pinkasa na znovuzavedení čtyřkorunové zemské dávky z piva od 1. srpna r. 1913 až do dne kdy nabude působnosti nový zákon o zemské dávce ze spotřeby piva, nejdéle však do 31. pro- since r. 1917, kterážto dávka by byla zavedena nařízením c. k. místodržitelství pro král. České ve shodě se zemským výborem král. Českého c. k. zemským finančním ředitelstvím v Praze. Po návrhu zpravodaje dra Pinkasa usnesl se zemský výbor žádati, by místodržitelství vymohlo urychleně panovníkovu sankci pro toto usnesení, a aby nejv. rozhodnutí bylo pokud možno brzy vy- hlášeno v zemském zákonníku pro král. České, Dr. Pinkas odůvodnil tyto svoje návrhyv zemském výboru přijaté tříčtvrtinovou většinou jak ústavně, tak finančně politicky, a tak i roz- počtově. V oboru ústavním podal dr. Pinkas tento vý- klad: Dle § 22. odst. 2. zemského zřízení pro král. České je zemský sněm oprávněn usnášeti se na Nejv. schválení o jakýchkoli zemských dávkách. Nevyhledává se tedy ferma zákona, aby nějaká zemská dávka byla zavedena, a nemůže býti po- chybnosti o tom, že zemská dávka z piva mohla by býti zavedena pouhým usnesením sněmu z Nejv. schválení.
Pinkasa doktor Pinkas Praha
11 article
Ze známých příčin nemůže se sněm král. Če- ského o zemské dávce z piva usnésti. Proto činí tak zemský výbor, maje na zřetelí finanční líseh země. Zemský výbor jest k takovému usnesení o- právněn na základě § 2. zemského zřízení. Dl tohoto ustanovení mohou býti oprávnění, náleže- jící k působnosti zemského zastupitelstva, vyko- návána buď sněmem samým, buď zemským výbo- rem. Zemský výbor není toliko výkonným orgá- nem sněmu, nýbrž jest zároveň správním orgánem zemským. Není-li tedy sněm svolán, nebo není-li dělný, jest zemský výbor oprávněn, učiniti v zem- ských záležitostech všechna nutná opatření. P- něvadž pak daně na účely zemské náležejí dle § 18. zemského zřízení, po případě dle §§ 11. a 12. stát. zákl. zákona v zastupitelstvu říše do souhrnu záležitostí zemských, považuje zemský výbor své úsnesení o vybíráni zemské dávky z piva za úplně ústavní.
12 article
Po tomto výkladu ústavně právním poukazuje dr. Pinkas na historický vývoj, a to takto: roku 1714 byla sněmem král. Českého zvolena zvláštní komise, pozdějí zvaná „weyhozní“, již stavové čeští svěřilí správu a řízení zemského hospodář- ství. Tato komise byla osmičlenná a předsedaljí nejv. purkrabí král. Českého. Komise ta měla též název „stálý zemský výbor“. V první polovině mi- nulého století byl vedle komise té zřízen ještě t. zv. sesilený zemský výbor, složený ze 16 členů a to z 8 členů stálého výboru a z dalších 8 členů dle stavů. Tento sesílený výbor zemský usnášel se o nutných záležitostech, nebylo-li možno, odlo- žití až do sněmovního zasedání věc, o kterou se jednalo. Dle § 29. nynějšího zřízení zemského nálež nynějšímu zemskému výboru, obstarávati též zá- ležitosti bývalého stavovského výboru zemského. z čehož odvoditi lze závěr, že nynější zemský vý- bor jest dědicem toho oprávnění stavovského zem- ského výboru, aby se v nutných případech usnášel i o takových záležitostech, jež by za pravidelné činnosti sněmovní vyřídil sněm. Pak se dr. Pinkas vrátil k ústavnět právn
doktor Pinkas
13 article
č. Slepánek.
Slepánek
14 article
stránce svého návrhu se zřetelem na finančn
15 article
oprávněnosti země a zemského výboru, a praví tu Po stránce ústavně právní není zásadního rozdílu mezi usnesením o vybírání zemské dávky ze spo- třeby piva a usnesením o vybírání zemských při- rážek ku přimým daním státním. Zejména nemůže tu rozhodna býti okolnost, že pro vybírání zem- ské dávky z piva musejí býti vydány podrobnější předpisy o ukládání a o kontrole zemské dávky pivní, kterýmiž předpisy se vedle plátců dávky také jiné osoby zavazují ke zvláštním výkonům. neboť, přísluší-li zemskému výboru právo usnésti se na vybírání zemské dávky, jest zemský výbor zajisté též oprávněn opatřiti vše, aby dávka, na které se usnesl, mohla také býti skutečně vybí- rána. Souvisle s touto argumeniací poukázal dr. Pin- kas na vývoje nápojových dávek v Liberci takto po stránce právní dovolává se zemský výbor pří- padu zcela analogického, totiž vybírání dosavad- ních dávek nápojových v Liberci, které povoleno bylo vyhláškou místodržitele pro král. České ze dne 20. května r. 1905, jež je v zemském zákonní- ku obsažena jako č. 48. Dle § 61, obecního zřízent pro Liberec (ze dne 28, června 1889, z. z. č. 43.) je pro povolení nových dávek v Liberci třeba zem- ského zákona; když však se sněm včas neusnesl na prodloužení libereckých obecních dávek ná- pojových, prodloužil je zemský výbor jako zástup- ce země svými usnesenímí ze dne 8. února r. 1904 a ze dne 22. března r. 1905, kterýmžto usnesením zemského výboru o nápojových dávkách libere- ckých se dostalo panovníkova schválení.
Pin Liberec
16 article
Vyhláška místodržitelská o tom byla uveřejně- na dne 26. května r. 1905, takže, ač usnesení zem- ského výboru měla zpětnou působnost, přece mez časovým zánikem dávek libereckých — jež za- nikly dne 31. prosince r. 1903 — a mezi jich zno- vuzavedením — dnem 26. května r. 1905 — na- stala značná mezera časová. Z toho dovozuje dr. Pinkas — aby provedl analogii časové přestávky mezi původní zemskou dávkou pivní a nynějšt možnosti jejího znovuzavedení — že v řečeném případě libereckém ani se nejednalo o pouhé pro- dloužení starého stavu, nýbrž o znovuzaveden dávky již zaniklé, tedy o dávku, ve smyslu § 61. obecního zřízení libereckého novou. Po těchto výkladech ústavních dovodil dr. Pin- kas nutnost neodkladného znovuzavedení zemské dávky pivní. Důkaz ten provedl dr. Pinkas těmito číslicemi: Ke dní 1. srpna t. r. jeví se v rozpočtu zemském tato potřeba: na II. díl dotace zemským ústavům na červenec 225.889 K. pražské nemoc- níci v červenci 70.000 K. na ošetřovné ústavům mímo zemi v červenci 45.000 K, za účty dodavate- lům 75.000 K, na rozličné výdaje 60.000 K, na služné atd. ke dní 1. srpna 360.000 K, na pense k dni 1. srpna 55.000 K, na I. díl dotace zemským ústavům na srpen 550.000 K, na annuity Hypoteční bance dne 1. srpna 9940 K a 9524 K, takže úhrn potřeby ke dne 1. srpna t. r. činí 984.464 K, úhrnem od 9. července do 1. srpna t. r. tudiž je třeb 1,460.353 K. Na úhradu této potřeby má zemský výbor volný vklad v Zemské bance 782.532 K 86 h, zbytek úvěru od Městské spořitelny Pražské 737.461 K (obojí dle stavu dne 8. července), úhrnem tedy 1,519.993 K 86h.
doktor Pinkas Pin pražský 737.461 K
17 article
Když se od těto úhrady odečťe řečená po třeba, zbude zemskému výboru dne 1. srpna t.r 59.640 K 86 h. čili, 60.090 K, z nichž bude třebs uhraditi Městské spořitelně Pražské úroky z květ- nového úvěru 8 mil. K. splatné 1. srpna, tak že zemi zbude asi 45.000 K. Dr. Pinkas výslovně přiznává, že tímio způ- sobem budou veškeré reservy zemského výboru vyčerpány, z té příčiny znova dr. Pinkaz zdů- razňuje, že je nulno, by neodkladně byla zavede- na zemská dávka z piva, aby co nejvíce obmeze- na byla potřeba nové zemské výpůjčky. Poněvadž zjednání nových výpůjček je za nynějších poměrů finnnčního trhu nejisté, je zemská pivní dávka nej- racionelnějším zdrojem peněz pro zemí a téměi již jediným možným způsobem zajištění dalšího hospodářství zemského. Proto zemský výbor odmíté již nyní jakoukoli zodpovědnost za nedozírné ná- sledky toho, kdyby vláda zamitla zemskému vý- boru žádanou pivní dávku. Dle odhadu zemského inspektorátu pro zem- skou pivní dávku by tato dávka vynesla: za prvn měsíc (jako dávka ze zásob) 100.000 K, za druhý měsíc 500.000 K (a to jako dávka ze zásob 300.000 korun a jako běžná dávka 200.000 K). za třetí měsíc by vynesla 1,200.000 K, a jíž ve čtvrtém měsíci by vynesla 2 mil. K, t. j. více, než čint běžná potřeba zemské pokladny, obnášející aai 1.4 mil. korun měsíčně. Vším tím dr. Pinkas jménem zemského výboru znova opodstatnil své návchy, které, jak známo zemský výbor přijal všemi hlasy protí dvěma ně- meckým.
doktor Pinkas Pinkaz
18 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 9. července. Doplňovací volba. — Ustavení klubu poslaneekých. — Svolání sněmu. — Volby za obchodní komoru a velko- statek.) Poněvadž dle zásad lidovo-pokrokové strany patří čtvrtá kurie dělnictvu — vlastně spaktova- ným sociálním demokralům autonomistům, na za- bezpečení určitých generálských mandátů — proto lidovo-pokroková strana postavila na Hodoňsku jako kandidáta zemského mandátu po P. Šilingrovi MUDra. Jana Šlechtu z Podivína. Ovšem je těžko aby voličstvo takové zásadovosti rozumělo. Jsou tedy na Hodoňsku dosud tři kandidáti: dr. Světlík (klerikál), Konečný (autonomista), a dr. Šlechta (lidovo-pokrokář). Sněmovní kluby se ustavují. Po agrárním usta- vil se klerikální. Povolal do presidia dra. Hrubana, jako jeho náměstky prof. Šrámka a posl. Šamalika. Klub čítá 18 členů, mandát po P. Šilingrovi je uprázdněn.
Mudra Šlechta Světlík doktor Hruban profesor Šrámek Šilingr Morava Podivín
19 article
Klub lidovo-pokrokový má 21 členů, tedy tolik jako agrární. Protože v minulém sněmě měl 24. je teď o tři poslance slabší. Do klabu lidovo-pokroko- vého vstoupili „samostatní“, kteří si na program strany netroufali kandidovat, Engliš. Vozáb a Po- korný. Také rozkolník Šerý šel do klubu. V čele klubu je dr. Stránský, místopředsedy jsou dr. Físcher a Pokorný, který loni z klubu odešel pro stanovisko klubu k sanaci zemských financí,a který nebyl za to zvolen v prosinci místopředsedou strany, jímž dříve býval. Předsedou klubu sociálně-demokralického je posl. Tuzar, místopředsedou Prokeš. Starý Hybeš není v presidiu. Podle příprav v presidiu zemského výboru. konaných na rozkaz zemského hejtmana hrab Serenyiho, bude sněm svolán asi na 2—3 dny v čer- venci, aby se ustavil a aby schválil provisoriun rozpočtové. Obchodní komory zvolily své německé po- slance, a velkostatek vykonal volbu dne 8. čer vence. Mezi zvolenými poslanci velkostatku je takč dr. šl. Koudela a vedle preláta Bařiny také ruj- hradský opat Prokop Šup. známý národohospodál jejž by někleří zádi viděli jako nástupce šilingrova na radě říšské.
Engliš Vozáb Stránský doktor Físcher Pokorná Tuzar Prokeš Hybeš Serenyi Koudela Bařina Prokop Šup velkostatek
20 article
Rakousko-Uhersko. Výsledek haličských voleb. Včera byly volbami v okresech velko- statkářských ukončeny letošní sněmovní volby haličské. V kurii velkostatkářské bylo zvo- leno 13 krakovských konservativců, 28 podol- ských autonomistů a přívrženců středu a národní demokraté. Z krakovské skupiny kon- servativné byli opětně zvolení dr. Bobrzyňski ministr financí Zaleski, spol. ministr financí ryt. Biliňski, prof. Vlad. Jaworski, hr. Ant. Wodzicki, Jedrzejowicz; z podolské skupin ryt. Davíd Abrahamowicz; ze středu ryt. Starzyňski, dr. Kozlowski, dr. Milewski, hr. Sapieha, ryt. Cienski; ze Všepoláků hrabě Skarbek. Ze všech 149 zvolených poslanců náleží ke straně krakovských konservativců. . 20 „ c polských demokratů . . . . 17 pokrokové cbčanské lidové divoký Polák ke straně podolské a středu. „„ všepolské . . .. . . . . . „ —„ křesťansko-lidové. .. . . . . 9 „ ukrajinské . . . . . . . . 3 „ I„, staroruské . . . . . . . . „„ velkoruské . . . . . . . Němec Z poslanců jsou proti smluvené volební reformě strana podolská, střed, Všepolácí strana křesťansko-lidová, pak Rus dr. Mar- kov, celkem 60 poslanců a mimo to šest viri- listů, tedy celkem 66 členů sněmu; ostatní po- slanci a 6 virilistů jsou pro reformu. Poně- vadž ke změně zemského zřízení a volebního řádu jest třeba přítomnosti tří čtvrtín členů sněmu, jest patrno, že 66 odpůrců reformy může pouhým odchodem ze sněmovny zma- řiti každé hlasování o reformě.
Bobrzyňski Zaleski profesor Vlad Jaworský Abrahamowicz doktor Kozlowski Milewský Skarbek Polák Němec Rus RakouskoUhersko Mar křesťanskýlidový Jedrzejowicz Cienski
21 article
Dr. Konst. Levícký o sítuaci v Halíčí. Předseda ukrajinského klubu, dr. Konst. Levický, uznává v „N. Fr. Pr.“, že ukon- čené právě sněmovní volby v Haličí konaly se za správy nového místodržitele ryt. Kory- towského celkem bez násilnosti a vládníh nátlaku až na některé ojedinělé případy, kdy staří polští úřadníci nedovedli se zřící starého zvyku a působili na venkovské voliče ve pro- spěch kandidátů šlechtických. Dr. Levický očekává, že vláda svolá haličský sněm co nej- dříve, hned počátkem podzimu, aby vyřídi nejnaléhavější potřebu zemskou, změnu zem- ského zřízení a volební reformu. Ukrajinci. kteří se vrátí do sněmu značně sesíleni a se kterými jde také staroruský posl. dr. Korol. budou trvati na svých dosavadních požadav- cích, z nichž nemohou ničeho sleviti, spíše v některých věcech budou žádatí více, než ve starém sněmu. Dokud nebude vyřízena vo- lební reforma, Ukrajinci nepřipustí nijaké jiné sněmovní činnosti. Po volební reformě jsou však ochotni pracovati s Poláky ve prospěch zemských potřeb, zvláště o sanaci zemskýc financi.ša vvliu . si vp Chování ukrajinského klubu na říšské radě bude závisetiod toho, jak se vláda za- chová k haličskému sněmu a jak bude podpo- rovat rychlé vyřízení volební reformy. Vedle toho bude ve Vídni naléhati, aby se konečně vyhovělo také druhému hlavnímu požadavku ukrajinské strany, totíž aby byla v Haliči zří- zena nová maloruská universita.
doktor Konst Kory Ukrajinec Korol Polák Francie Halič Vídeň
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Poláci a Rusové. Mezi Poláky a Rusy poslední dobou po- měry se zhoršily. Nejde tu o nové pokusy rusifikační, neb o nové protipolské zákazy. ale pramenem sporu stále ještě je samospráva městská v království Polském. Poláci na ko- nec byli ochotni přijati zákon o městské samo- eprávě v jakékoli podobě, jen aby nějakou samosprávu měli. Byli snad dokonce rádi, že vláda ve své předloze navrhla značné ome- zení práv židů na zastupitelsívo v městech protože polský živel v městech není četný tak větším dílem města polská ocitla by se pod vedením židů, jak ukazuje varšavský pří- pad s volbami do dumy. Ruské pokrokové strany, jmenovitě kadeti, byly rozhodně proti omezení práv židů na zastupitelstvo a proto chtěly, aby předloha padla. Polákům při tom vyčítali nedůslednost a snahu potlačovat druhý národ. Mezi pokrokovou oposicí a Po- láky došlo k formálnímu vypovězení přátel- ství. Poslanec Harusevič rozloučil se s kadety poetickými slovy: bez radosti byla naše láska. bez bolesti bude naše rozloučení. Vynikající publicista polský Koso w s k uvažuje právě v „Kurjeru Warszawském“o nesnázích Poláků s Rusy. Co by měli Poláci dělati, aby si získali přátelství ruské oposíce?
Polák Rus Harusevič
23 article
„Poláci říkají, že postátnění varšavsko- vídeňské železnice je škodlivé pro zemi, ale podle ruské oposice se mýlíme. Pan Nekra- sov, místopředseda kadetů, tvrdí opak. Měl bychom tedy hlasovati pro koupi. Říkáme Lepší je špatná samospráva než byrokratické hospodářství, ale mýlíme se strašně. Kadet nám radí: Nic neberte, protože tím upevňu- jete trvání špatných samosprávných zřízení Rusku. Měli bychom poslechnout. Máme oba- vy, zda židovský nával nezaplaví nás úplně. zda neohrozí nás politicky a národně. Připo- mínáme nejlepších polských státníků, kteři už 100 let volají po polském rodném měšťan- stvu. Začínáme práci o pokroku a obraně ho- spodářské. Ale jaký to omyl, jaký zločin! Když tak mluvíme a konáme, jednáme protí všelid- ským ideálům, jsme národními egoisty. Nesmí- me mysliti na to, aby 12milionový polský kra měl polské představitelstvo v dumě, ve které má právo sotva na 12 poslanců. Pan Milukov nám radí, abychom z těch 12 hlasů ješt ustoupili židům. Neposlechneme? Budeme po devět měsíců míti proti sobě vášnivý tiskový boj. Ale dejme tomu, že všechno svěří- me péči kadetů. Jakou náhradu za to? V dumě sotva co dostaneme, ve státní radě ještě méně. Třeba se omeziti na „práci pro bu- doucnost“. A zatím v kadetském tisku o pol- ském národě skoro nic nevědí. Spokojít se všemi újmami a za to dosáhnout jen pěkné řeči Rodičeva nebo praktické návrhy Nekra- Jeinie
Polák Neker Milukov Rusko
25 article
sova? A těšit se vírou, že přijde čas vítěz- ství ruského pokroku. Tak se dívá polský publicista na pomě Poláků ku pokrokovým Rusům. Od nepokro- kových asi nečeká vůbec nic. Marocká půjčka a organisace protektorátu Francouzské sněmovně byla předložena zpráva o marocké půjčce, podávající zároveň doklady úspěšném správním díle, provedeném za první rok protektorátu. Konstatuje se rychlý pokrok v uklid- nění země a značné rozšíření pásem, otevřených obchodu v posledních měsících, což způsobilo ihne příliv přistěhovalců, obchodníků, průmyslníků a ze- mědělců i kapitálů. Obrat obchodu, jenž r. 1911 činil 157 milionů, stoupl v r. 1912 na 210 milionů. Při tom musil generální resident zápasiti s velkými obtížemi pro nedostatek hospodářské i správní organisace, k níž má půjčka dáti prostředky. Znač- né obtíže působí dosud také diplomatický statut Marokka, zejména konsulární jurisdikce paralysuje francouzské úsilí o správní reformy, ježto policejní a správní opatření neplatí pro cizince a cizí chrá- něnce. Proto vypracovala generální residence přede- vším návrh na reforenu soudnictví, založenou na zrušení kapitulací, dále návrh na úpravu poměrů pozemkových a konečně návrh relormy finanční, uby se uspořádal a objasnil finanční stav protekto- rátu. Byl sestaven rozpočet, jenž poprve podává obraz financí marockých. Bez finanční podpory Francie zorganisovala již marocká správa školství a zdravotní službu, v mě- stech i vesnicích byly otevřeny školy a zřízeny dis- pensáře, které dobře působí, ale ke stavbě železnie, nemocnic a nových potřebných škol a přístavů je třeba půjčky, a očekává se, že parlamént jí po- volí, aby civilisační dilo v Marokku mohlo býti provedeno.
Rus Maroko Francie
26 article
Belgie chystá se pro případ vpádu. Vládní list belgický „Le Bien public“ uveřejnil zprávu, která způsobila v Belgii jistou sensaci. Pra- ví se v ní, že vláda učinila v posledních nedělich řadu opatření vzhledem na případnou mobilisaci. Je známo, že v případě vpádu do země má býti sídlo vlády přeloženo do Antverp. Kromě toho mají býti Antverpy po celou dobu nepřátelství také sidlem parlamentu a nejvyšších úřadů státních. Nyní se sděluje, v poslední době departement mi- nisterstva vnitra rozeslal na všechny strany agenty, aby měl jistotu, že v případě nepředvídaných udá- lostí přeprava kanceláří a dokumentů potřebných k úřadování, do Antverp je zabezpečena Kanceláře sněmovny a senátu byly vyzvány učiniti opatření, aby nebyly překvapeny. Dokonc byl stanoven počet úřadních zavazadel, jež mají býti odvezena. V ohou zákonodárných sborech byli ustanoveni aktuáři, přednostové kanceláře a steno- grafové, kteří se mají po případě odebrati do Antverp. V Antverpách pak se hledají dosti pro- storné místnosti, aby v případě války mohly slou- žiti zasedání parlamentu. Pokládá se za jisté, že Německo chystá se případě války s Francií porušiti neutralitu Belgie a vpadnouti jejím územím do Francie. Uveřejňuje-li nyní belgický vládní list zprávu o zmíněných opa- třeních, je z toho patrno, jak vážně se posuzujev Belgti nebezpečí, hrozící z nynějšího mezinárod- ního napětí.
Belgie Antverpy Německo Francie kancelář sněmovna senát
27 article
Prodej státních statků v asijském Turecku. „Corriere d'Italia“ dovídá se z Cařihradu, že mezi státními statky, jež vláda dává do dražbyv Mesopotamii a v Syrii, jsou také všechny statky, nichž francouzský syndikát vyjednává s Portou již přes osm let. Soudí se, že prodej bude ryvžíle pro- veden, neboť nabídky, zvláště na statky v Syrii, docházejí se všech stran, jak od domorodců, tak od cizinců různých národností. Statky, dané do dražby, mají rozlohu tří milionů hektarů. Jistý ně- mecký syndikát zahájil vyjednávání o koupi po- zemků v Garbissanu v Palestýně v rozlozes sto tisíe hektarů.
Turecko Cařihrad Mesopotamia Sýrie Corriere d ' Italia
28 title
Ze zemského výborukrálovství
29 article Českého.
Českého. (Ze schůze konané 9. července.)v [Zemědělské školství.) Po návrhu přís Adámka vyřízeny zprávy o inspekci letní hospo- dyňské školy v Rokycanech. — Žahradnické škole v Chrudimi propůjčeno právo veřejnosti. — Zpráva o výsledku maturitních zkoušek na střední hosp. škole v Chrudimi vzata na vědomí. — Schválen rozpočet zachovávacích oprav budovy rolnické školy v Ml. Boleslavi. — Schválena opatření, týka- jíci se vodovodu zimní hospodářské školy v Nov. Bydžově. — Schválen rozpočet střední hosp, školy v Chrudimi. — Schválena sněmovní zpráva a ná- vrhy na úpravu poměrů zřízenců zemských rolni- ckých škol. (Živnostenské záležitosti.) Po refe- rátě přís. Adámka usneseno podati sněmu zprá- vu o pokračovacích živnostenských školách v le- tech 1911 a 1912. Na vědomí vzaty výroční zprávy řemeslnických škol v Kutné Hoře, Kolině, Litomyšli a Ml. Boleslavi. — Pomocí bonifikačního fondu zvý- šeny pojištěné renty čtyr živnostníků. — Schváleno zřízení pokračovací školy v Duchcově a obchodní školy v Rychnově. (Humanitní péče.) Zpráva referenta přís. Adámka o prohlídce kolonie rhachitiků v Po- stupicích schválena. — Zpráva ředitelství nalezince o stavu kolonií pro rhachitiky vzata na vědomí. — Vyřízeno bylo 11 stížností o věcech chudinských. — Ze zemského fondu sirotčího povoleny byly pod- pory 20 sirolkům. Zpráva o činnosti okresní komise pro péči o mládež v Poličce vzata na vědomí projevem uznání (Acta regum Bohemiae.) Po návrhu zpravodaje přis. Adámka učinil zemský výbor opatření o tisku sbírky Acta regum Bohemiae (Zoliciální zprávy.) Žemský výbor král.
Adámek Rokycany Boleslav Bydžov Chrudim Kutná hoře Kolina Litomyšl Duchcov Rychnov Žahradnický škola v Chrudim hospodářský . škola v Chrudim Acta regum Bohemiae
30 article
Českého jednal ve schůzi, konaně včera za předsed- nictví nejv. maršálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice, též o záležitostech, z nichž vyjímáme Z referátu přís. z. v. Žďárského: Vyřízeny některé záležitosti, týkající se veřejného zdravot- nictví. Z referátu náhr. přís. z. v. Leglera: Vyří- zena řada záležitostí z oboru požární policie a uby- tování četnictva. Z referátu přís. z. v. probošta Th. dra. Buri- ana: V honebních záležitostech vyhověno stížnosti K. Blatníka na rozdělení výtěžku společné honitby v Poďousích zcela, a stížnosti Fr. Čermáka na volbu honebního výboru ve Klech částečně. — Zamítnuta stížnost Fr. Koubka na pronájem honithy v Modle- šovících. — Po stížnosti J. Stingla byl nařízen no- vý pronájem honitby v Nuzerově. Z referátu přís. z. v. dra. Werunského Vyřízena řada záležitostí silničních a melioračních.
Ferdinand Lobkovic Th K Blatník Čermák Koubek J Stingl Werunski Buri Francie Nuzerov
31 article
Z referátu náhr. přís. z. v. Němce: V záleži- tostech stavebních vyhověno stížnostem: Jos. Šmí- dy o odstoupení pozemku v Košířích, Jana Vrbyo ohrazení v Uhřiněvsi a Ot. Brunera o zastavení pozemku č. k. 366/1 v Mnichovicích. Zamitnuty stížnosli Fr. Vyskočila o ohrazení v Senohrabech, Všeobecné záložny v Praze o domě čp. 777-II. v Praze a J. Kvapila ve stavební záležitosti Em. So- chy v Mniškovicích. — Na vědomí vzat nález c. k. správního soudu, jímž byla zamítnuta stížnost c. k. v. priv, buštěhradské dráhy o plánu polohy pro obec Dubí. — Stížnost J. Staňka o pokladních pře- bytcích okres. hospodářské záložny ve Vimperku vrácena jako bezpředmětná. Z referátu přís. z. v. Adámka: Zástupcem zem. výboru při živnost. pokračovací škole v Krás- né Hoře jmenován p. V. Neužil, řezbář tamže, při městské obchodní škole v Německém Brodě p. V. Staněk, továrník tamže. Z referátu přís. z. v. hr. Schoenbornar N vědomí vzato sdělení o ustanovení prof. dra. A. Jakowatze ředitelem hospod. akademie v Děčíně- Liebwerdě. Z referátu přís. z. v. dra. Pinkasar V obec- ních záležitostech vyhověno stížnostem: J. Krále
Němec Jan Vrbyo Otakar Bruner J Kvapil J Staněk Adámek V Neužil V Staněk doktor A Jakowatz Šmí Košíře Uhřiněves Mnichovice Francie Senohraby Praha Dubí Vimperk německý Brod Děčín všeobecný záložna dům čp . 777II