2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
10. července 1913. Číslo 187.
5
article
Pomozte
Pomozte
assa Z Bělehradu, 7. července.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
V nitru Makedonie zuří boje den za dnem
noc za nocí. Žhavá země, oplodněná už hojně lid-
skou krví a lidskými těly. Po srážkách bojiště bý-
vají v pravém slova smyslu posela mrtvolami
zraněnými. Nie nevidět jen padlá lidská těla, kam-
koli zahlédneš . . . vyprávějí zranění a zajatí. Ale
s mrtvými lehká práce. Vyryjí jámy a zasypou hro-
madně. Hůře s raněnými. Každý chce býti ožetřo-
ván, každému třeba lékařské pomoci. Domácí lé-
kaří povolání na bojiště, aby prvé obvazy obsta-
rávali. Vlastní léčení naslává teprve v nemocní-
cích. Srbské nemocnice jsou už dnes plny, proto-
že k vlastním zraněným přibývají i bulharšli, jež
odstupující bulharské vojsko ponechává na bojišti
Tu třeba pomocí všem, i Srbům i Bulharům.
A lékařské pomoci je nedostatek. Není léka-
řůl volá se na všech stranách úpěnlivě.
I ke mně denně několikráte přicházejí s do-
tazy, přicházejí-li už z Čech lékaří. Denně několi-
kráte dotazují se mne, proč ještě nepřijeli češt
lékaři. „Proste za nás v Čecháchi“ vybízejí mě
nejpřednější občané. „Proste naším jméneml“ do-
volává se mne skupína poslanců. „Upozorněte pro
bohá v Čecháchl“ žebroní krajané, chysťající se
beztak ke kolektivnímu projevu pro srbskou věe
„Ted právě z Čech čekámel lékařskou pomoc jak
důkaz opravdových sympatií . . .“
Činím po vůli těmto naléháním. Činím to tím
ochotněji, že všechny tyto prosby jsou pronášeny
s velikou důvěřivostí v naše české srdce, kteréi
zhrdnuto leckdy přece jen přátelství neodříká
svým blízkým. „Snad se v Čechách hněvají na nás
pro pohrůžku bojkotem . ..?“ dotazují se mne.
Srba
Bulhar
Čo
Prost
Ted
Bělehrad
Makedonie
Čechy
6
article
„Ale řekněte, že jsme to tak nemyslili, vždy
víte sám že ne ...“ Vím to. Vždyť když jsem proti
bojkotu napsal úvodník v „Pravdě“ s nadpisemí
„Prospěch z nespravedlivosti?“, bylo mnoho oněch.
kteří mě na ulici zastavovali a tiskli souhlasně
ruku. „Rozhořčujete se na nás pro bratrovražedný
boj? Vždyť je dokázáno, že jsme jej nevyzvali. Ne-
ní přece také v zájmu slovanské věcí, aby srbský
vojín dal se ubíti napadajícím bulharským
Tak a podobně resonuje moje okolí.
Nevěřte, že je v Bělehradě vše opito zprávami
o vítězstvích, jak to hlásají anonymní korespon-
dence do světa. Nikdy se v Bělehradě tak inten-
sivně nemyslilo o žalostném stavu slovanské my-
šlenky, jako nyní.
„Plakala jsem dnes už po třetíl“ zpovídá s
dáma z nejvyšších kruhů, jež a bezmeznou oběta-
vostí ošetřuje raněné I. záložní nemocnice od po-
čátku válečné akce na Balkáně. V nemocnicích
prostým vojínům, kteří jsou rozhořčeni proti Bul-
harům, připomíná se, že přece jen jsou to bratří,
s nimiž bude třeba jednou se spojití. Raněný dd-
stojník teskní nad ztrátami nejlepších sil na obou
stranách, jež mohly posloužiti slovanské věci. Ne,
nevěřte tedy, že je Bělehrad opit vítězstvím.
Evropa chce bezpečnostním kordonem zajistiti
se před Balkánem. Farizejská Evropa, jež přes sto
let tu seje nesvár, a jež se nestyděla nejhancb-
nějších prostředků k hájení svých sobeckých záj-
mů na Balkáně, klade si na svoji publikánskou
tvář škrabošku povznešenosti: „Bože, jak ti děkuji.
že nejsem jako tam ti na Balkáně ...“ Máme ná-
sledovati jejího příkladu? Máme se i my opásati
kordonem lhostejnosti a netečnosti? Aťsi potokem
teče bratrská krev na makedonských polích a ho-
rách, mý nesmíme ztratiti své duchapřítomnosti.
Bělehrad
Balkán
Evropa
7
article
Vytrvejme na svém stanovišti samaritána do po-
slední chvíle. Bohdá, že nás odměna za to přece
jen nemine, že i touto záplavou krve přebrodíme
se k ostrovu šťastnějších dnů slovanského živo-
ta, dík pevnému kormidlu našich poctivých snah.
Zanechme nyní mudrování o tom, kdo je vi-
nen. K tomu bude času dosti po skončení této tra-
gedie, jejíž ukončení my nedovedeme urychliti.
Ale její rozsah můžeme omeziti. Omeziti věasnou
a hojnou pomoci. Vysláním c6 největšího počtu
lékařů.
Čeští lékařil Až opadnou vlny prolité
krve a ozbrojení národové rozejdou se po svých
domovech, až zasednou někdejší vojíní v kruhu
svých rodin a příbuzných, aby jim sdělili své zku-
šenosti, buďte jisti, že každý, jehož ošetřovala ru-
ka českého lékaře, vděčnou vzpomínku vám vě-
nuje. Vy, kteří jste tu byli, viděli jste. Jako děti
k vám se tulili tito osmáhlí mužové, na jichž
zbraních lpěla lidská krev. Plakali za vámi, když
jste je opouštěli. Vám v paměti těchto prostých li-
dí vybudován nehynoucí pomník. Vaši pomoc vi-
děli i jiní a dovedli ji oceniti nejvyšší měrou. „Co
pro nás učinili čeští lékaři,“ slyšel jsem po vašem
odjezdu nesčíslněkráte z úst nejváženějších ob-
čanů, i oněch, kteří dosuď váhali a kolébali se ve
svých sympatiích, „toho nikdy nezapomeneme“.
Nenalézáno slov pro výrazy vděčnosti. Vy jste
toho snad ani tak nepostřehli, neboť Srbové jsou
národem velmi skoupým v lichocení. Ale mně byla
tolikráte dána příležitost podiviti se, jak hluboké
jste vyorali brázdy v srbských srdcích.
Nešťastný osud chce, že ještě jednou je třebu
vaší pomoci. Neprosím jen za Srby, nýbrž i z
Bulhary. Ale Srbům zvláště třeba pomoci, prota-
že jejich nemocnice jsou plněny i bulharskými ra-
něnýmí.
Dávám výraz veškeré té vroucnosti a úpěnli-
vosti, s jakou na mě doléhají prosby, v jediném
slově-
Pomoztel
Srba
Bulhar
8
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Klub ústaváckého velkostatku pro oktrojírky
v Čechách.
Sdělili jsme již, že klub ústaváckého vel-
kostatku na sněmě českém měl včera schůzi
a pak prostřednictvím svých zástupců koníe-
renci s místodržitelem kníž. Thunem. O svém
včerejším jednání učinil klub ústavověrného
velkostatku projev, který v doslovném českem
překladě zni-
„Bylo zevrubně rokováno o finaněnía
politické situaci země. Východisko tu
tvořily zemské finance a schodkem z pů-
sobený stav zemské správy. Nejbo-
hatší země říše octla se tím, že zemská ú-
stava selhala, na pokrají platební nezpů-
sobilosti, a skýtá obraz finaměního roz-
vratu, který stojí v pronikavém odporu vůči
jejím přirozeným pramenům pomocným a vůči
její vývojové způsobilosti, a nejtíže uvnitř i na
venek poškozuje vážnost země i ří-
še. Jednomyslně bylo projeveno mínění, že
konečně musí býti nastoupena jasná cesta,
aby nouzi v zemi bylo odpomoženo, ježto,
selhou-li pravídelná zařízení, jsou opráv-
něna také opatření mimořádná.
Klub vyslovuje svůj názor v ten smysl, že
v případě, že by došlo k dosazení tak zvané
kcmisepro správu země, má tato ko-
mise býti složena pouze znestranný ch
úřadníků. Pro případ, že by přes to mělo
býti opatřeno jiné složení komise, klub zů-
stavuje vlastní úvaze svých číenů, by zakro-
čili, a není proti tomu, aby do ní eventuelně
vstoupili.
Taktéž jednomyslně byl však položen po-
žadavek, že není déle vhodno, aby mí
v zemi a soužití obou národností, zemi obýva-
jících, byl posuzován jako nevyří-
zená otázka, a aby déle bylo přihlíženo
jak se smýšlení na obou stranách pořád
více zhoršuje, jak umírněné, k doroz-
umění ochotné strany jsou činěny bez-
mocnými, a jak se nesmiřitelnému
chauvinismu nechává volná dráha.
Thun
Čechy
9
article
Způsobem nejdůraznějším bylo poukázáno
na to, že Němcům v Čechách se mnoho let
zadržují jejich oprávněné a splni-
telné tužby, a že nelze srovnati se s tím,
aby Němcům, kteří, jako vždy, tak zvláště
také v posledních těžkých dobách
říše tvořili a tvoří neochvějně věrnou pod-
porustátu vůčicizině, bylo v Čechách
upíráno to zajištěné postavení.
které jim dle jich počtu a významu přísluš
a že tudíž musí zůstati vyloučeným, toto jich
postavení na konec snad ještě více ohro-
ziti.“
Dávno nebyl z kruhů šlechty vydán pro-
jev takového rázu: krisi finanční převrací
krísi ústavní, dovolává se oktrojírek, ohlašuje
svou účast v nich, chce oktrojírky rozšířiti
na obor národně politický, správu země chce
dáti do rukou lidí nezodpovědných zastupitel-
stvu země a lidu vůbec, a s tím se zasazuje z
cíle německo-nacionální politiky.
Je to projev vskutku příšernýl
Nové německé pověstí o oktrojírkách
v Čechách.
Včera večer zaznamenali jsme pověsti, jež
„Prager Tagblatt“ sebral o chystané vládou
oktrojírce nového zemského volebního řádu
pro Čechy. Včerejší večerní „Bohemia“ zase
zvěstuje, že v případě úplného rozvratu zem-
ské finanční správy autonomní provede vláda
oktrojírku některých částí zemského zřízení
připraveného pro národně politickou komisí,
a to těch jeho částí, jež obsahují předpisyo
složení zemského výboru, o rozdělení jeho
referátů a o národnostním rozdělení zemského
rozpočtu. Politické kruhy, s nimiž vídeňská
redakce „Bohemie“ má spojení, nemyslí prý.
že vláda skutečně provede řečený plán. — Je
na jevě, proč?
Němec
Prager
Čechy
Bohemia
10
article
Referát dra. Pinkasa o zemské dávce z píva.
Sdělili jsme již, že zemský výbor král. České-
ho přijal včera návrh finančního zpravodaje své-
ho dra. Pinkasa na znovuzavedení čtyřkorunové
zemské dávky z piva od 1. srpna r. 1913 až do dne
kdy nabude působnosti nový zákon o zemské
dávce ze spotřeby piva, nejdéle však do 31. pro-
since r. 1917, kterážto dávka by byla zavedena
nařízením c. k. místodržitelství pro král. České
ve shodě se zemským výborem král. Českého
c. k. zemským finančním ředitelstvím v Praze.
Po návrhu zpravodaje dra Pinkasa usnesl se
zemský výbor žádati, by místodržitelství vymohlo
urychleně panovníkovu sankci pro toto usnesení,
a aby nejv. rozhodnutí bylo pokud možno brzy vy-
hlášeno v zemském zákonníku pro král. České,
Dr. Pinkas odůvodnil tyto svoje návrhyv
zemském výboru přijaté tříčtvrtinovou většinou
jak ústavně, tak finančně politicky, a tak i roz-
počtově.
V oboru ústavním podal dr. Pinkas tento vý-
klad: Dle § 22. odst. 2. zemského zřízení pro král.
České je zemský sněm oprávněn usnášeti se na
Nejv. schválení o jakýchkoli zemských dávkách.
Nevyhledává se tedy ferma zákona, aby nějaká
zemská dávka byla zavedena, a nemůže býti po-
chybnosti o tom, že zemská dávka z piva mohla
by býti zavedena pouhým usnesením sněmu z
Nejv. schválení.
Pinkasa
doktor
Pinkas
Praha
11
article
Ze známých příčin nemůže se sněm král. Če-
ského o zemské dávce z piva usnésti. Proto činí
tak zemský výbor, maje na zřetelí finanční líseh
země. Zemský výbor jest k takovému usnesení o-
právněn na základě § 2. zemského zřízení. Dl
tohoto ustanovení mohou býti oprávnění, náleže-
jící k působnosti zemského zastupitelstva, vyko-
návána buď sněmem samým, buď zemským výbo-
rem. Zemský výbor není toliko výkonným orgá-
nem sněmu, nýbrž jest zároveň správním orgánem
zemským. Není-li tedy sněm svolán, nebo není-li
dělný, jest zemský výbor oprávněn, učiniti v zem-
ských záležitostech všechna nutná opatření. P-
něvadž pak daně na účely zemské náležejí dle
§ 18. zemského zřízení, po případě dle §§ 11. a 12.
stát. zákl. zákona v zastupitelstvu říše do souhrnu
záležitostí zemských, považuje zemský výbor své
úsnesení o vybíráni zemské dávky z piva za úplně
ústavní.
12
article
Po tomto výkladu ústavně právním poukazuje
dr. Pinkas na historický vývoj, a to takto: roku
1714 byla sněmem král. Českého zvolena zvláštní
komise, pozdějí zvaná „weyhozní“, již stavové
čeští svěřilí správu a řízení zemského hospodář-
ství. Tato komise byla osmičlenná a předsedaljí
nejv. purkrabí král. Českého. Komise ta měla též
název „stálý zemský výbor“. V první polovině mi-
nulého století byl vedle komise té zřízen ještě
t. zv. sesilený zemský výbor, složený ze 16 členů
a to z 8 členů stálého výboru a z dalších 8 členů
dle stavů. Tento sesílený výbor zemský usnášel
se o nutných záležitostech, nebylo-li možno, odlo-
žití až do sněmovního zasedání věc, o kterou se
jednalo.
Dle § 29. nynějšího zřízení zemského nálež
nynějšímu zemskému výboru, obstarávati též zá-
ležitosti bývalého stavovského výboru zemského.
z čehož odvoditi lze závěr, že nynější zemský vý-
bor jest dědicem toho oprávnění stavovského zem-
ského výboru, aby se v nutných případech usnášel
i o takových záležitostech, jež by za pravidelné
činnosti sněmovní vyřídil sněm.
Pak se dr. Pinkas vrátil k ústavnět právn
doktor
Pinkas
13
article
č. Slepánek.
Slepánek
14
article
stránce svého návrhu se zřetelem na finančn
15
article
oprávněnosti země a zemského výboru, a praví tu
Po stránce ústavně právní není zásadního rozdílu
mezi usnesením o vybírání zemské dávky ze spo-
třeby piva a usnesením o vybírání zemských při-
rážek ku přimým daním státním. Zejména nemůže
tu rozhodna býti okolnost, že pro vybírání zem-
ské dávky z piva musejí býti vydány podrobnější
předpisy o ukládání a o kontrole zemské dávky
pivní, kterýmiž předpisy se vedle plátců dávky
také jiné osoby zavazují ke zvláštním výkonům.
neboť, přísluší-li zemskému výboru právo usnésti
se na vybírání zemské dávky, jest zemský výbor
zajisté též oprávněn opatřiti vše, aby dávka, na
které se usnesl, mohla také býti skutečně vybí-
rána.
Souvisle s touto argumeniací poukázal dr. Pin-
kas na vývoje nápojových dávek v Liberci takto
po stránce právní dovolává se zemský výbor pří-
padu zcela analogického, totiž vybírání dosavad-
ních dávek nápojových v Liberci, které povoleno
bylo vyhláškou místodržitele pro král. České ze
dne 20. května r. 1905, jež je v zemském zákonní-
ku obsažena jako č. 48. Dle § 61, obecního zřízent
pro Liberec (ze dne 28, června 1889, z. z. č. 43.)
je pro povolení nových dávek v Liberci třeba zem-
ského zákona; když však se sněm včas neusnesl
na prodloužení libereckých obecních dávek ná-
pojových, prodloužil je zemský výbor jako zástup-
ce země svými usnesenímí ze dne 8. února r. 1904
a ze dne 22. března r. 1905, kterýmžto usnesením
zemského výboru o nápojových dávkách libere-
ckých se dostalo panovníkova schválení.
Pin
Liberec
16
article
Vyhláška místodržitelská o tom byla uveřejně-
na dne 26. května r. 1905, takže, ač usnesení zem-
ského výboru měla zpětnou působnost, přece mez
časovým zánikem dávek libereckých — jež za-
nikly dne 31. prosince r. 1903 — a mezi jich zno-
vuzavedením — dnem 26. května r. 1905 — na-
stala značná mezera časová. Z toho dovozuje dr.
Pinkas — aby provedl analogii časové přestávky
mezi původní zemskou dávkou pivní a nynějšt
možnosti jejího znovuzavedení — že v řečeném
případě libereckém ani se nejednalo o pouhé pro-
dloužení starého stavu, nýbrž o znovuzaveden
dávky již zaniklé, tedy o dávku, ve smyslu § 61.
obecního zřízení libereckého novou.
Po těchto výkladech ústavních dovodil dr. Pin-
kas nutnost neodkladného znovuzavedení zemské
dávky pivní. Důkaz ten provedl dr. Pinkas těmito
číslicemi: Ke dní 1. srpna t. r. jeví se v rozpočtu
zemském tato potřeba: na II. díl dotace zemským
ústavům na červenec 225.889 K. pražské nemoc-
níci v červenci 70.000 K. na ošetřovné ústavům
mímo zemi v červenci 45.000 K, za účty dodavate-
lům 75.000 K, na rozličné výdaje 60.000 K, na
služné atd. ke dní 1. srpna 360.000 K, na pense k
dni 1. srpna 55.000 K, na I. díl dotace zemským
ústavům na srpen 550.000 K, na annuity Hypoteční
bance dne 1. srpna 9940 K a 9524 K, takže úhrn
potřeby ke dne 1. srpna t. r. činí 984.464 K, úhrnem
od 9. července do 1. srpna t. r. tudiž je třeb
1,460.353 K.
Na úhradu této potřeby má zemský výbor
volný vklad v Zemské bance 782.532 K 86 h,
zbytek úvěru od Městské spořitelny Pražské
737.461 K (obojí dle stavu dne 8. července), úhrnem
tedy 1,519.993 K 86h.
doktor
Pinkas
Pin
pražský 737.461 K
17
article
Když se od těto úhrady odečťe řečená po
třeba, zbude zemskému výboru dne 1. srpna t.r
59.640 K 86 h. čili, 60.090 K, z nichž bude třebs
uhraditi Městské spořitelně Pražské úroky z květ-
nového úvěru 8 mil. K. splatné 1. srpna, tak že
zemi zbude asi 45.000 K.
Dr. Pinkas výslovně přiznává, že tímio způ-
sobem budou veškeré reservy zemského výboru
vyčerpány, z té příčiny znova dr. Pinkaz zdů-
razňuje, že je nulno, by neodkladně byla zavede-
na zemská dávka z piva, aby co nejvíce obmeze-
na byla potřeba nové zemské výpůjčky. Poněvadž
zjednání nových výpůjček je za nynějších poměrů
finnnčního trhu nejisté, je zemská pivní dávka nej-
racionelnějším zdrojem peněz pro zemí a téměi
již jediným možným způsobem zajištění dalšího
hospodářství zemského. Proto zemský výbor odmíté
již nyní jakoukoli zodpovědnost za nedozírné ná-
sledky toho, kdyby vláda zamitla zemskému vý-
boru žádanou pivní dávku.
Dle odhadu zemského inspektorátu pro zem-
skou pivní dávku by tato dávka vynesla: za prvn
měsíc (jako dávka ze zásob) 100.000 K, za druhý
měsíc 500.000 K (a to jako dávka ze zásob 300.000
korun a jako běžná dávka 200.000 K). za třetí
měsíc by vynesla 1,200.000 K, a jíž ve čtvrtém
měsíci by vynesla 2 mil. K, t. j. více, než čint
běžná potřeba zemské pokladny, obnášející aai
1.4 mil. korun měsíčně.
Vším tím dr. Pinkas jménem zemského výboru
znova opodstatnil své návchy, které, jak známo
zemský výbor přijal všemi hlasy protí dvěma ně-
meckým.
doktor
Pinkas
Pinkaz
18
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 9. července.
Doplňovací volba. — Ustavení klubu
poslaneekých. — Svolání sněmu. —
Volby za obchodní komoru a velko-
statek.)
Poněvadž dle zásad lidovo-pokrokové strany
patří čtvrtá kurie dělnictvu — vlastně spaktova-
ným sociálním demokralům autonomistům, na za-
bezpečení určitých generálských mandátů — proto
lidovo-pokroková strana postavila na Hodoňsku
jako kandidáta zemského mandátu po P. Šilingrovi
MUDra. Jana Šlechtu z Podivína. Ovšem je těžko
aby voličstvo takové zásadovosti rozumělo. Jsou
tedy na Hodoňsku dosud tři kandidáti: dr. Světlík
(klerikál), Konečný (autonomista), a dr. Šlechta
(lidovo-pokrokář).
Sněmovní kluby se ustavují. Po agrárním usta-
vil se klerikální. Povolal do presidia dra. Hrubana,
jako jeho náměstky prof. Šrámka a posl. Šamalika.
Klub čítá 18 členů, mandát po P. Šilingrovi je
uprázdněn.
Mudra
Šlechta
Světlík
doktor
Hruban
profesor
Šrámek
Šilingr
Morava
Podivín
19
article
Klub lidovo-pokrokový má 21 členů, tedy tolik
jako agrární. Protože v minulém sněmě měl 24. je
teď o tři poslance slabší. Do klabu lidovo-pokroko-
vého vstoupili „samostatní“, kteří si na program
strany netroufali kandidovat, Engliš. Vozáb a Po-
korný. Také rozkolník Šerý šel do klubu. V čele
klubu je dr. Stránský, místopředsedy jsou dr.
Físcher a Pokorný, který loni z klubu odešel pro
stanovisko klubu k sanaci zemských financí,a
který nebyl za to zvolen v prosinci místopředsedou
strany, jímž dříve býval.
Předsedou klubu sociálně-demokralického je
posl. Tuzar, místopředsedou Prokeš. Starý Hybeš
není v presidiu.
Podle příprav v presidiu zemského výboru.
konaných na rozkaz zemského hejtmana hrab
Serenyiho, bude sněm svolán asi na 2—3 dny v čer-
venci, aby se ustavil a aby schválil provisoriun
rozpočtové.
Obchodní komory zvolily své německé po-
slance, a velkostatek vykonal volbu dne 8. čer
vence. Mezi zvolenými poslanci velkostatku je takč
dr. šl. Koudela a vedle preláta Bařiny také ruj-
hradský opat Prokop Šup. známý národohospodál
jejž by někleří zádi viděli jako nástupce šilingrova
na radě říšské.
Engliš
Vozáb
Stránský
doktor
Físcher
Pokorná
Tuzar
Prokeš
Hybeš
Serenyi
Koudela
Bařina
Prokop Šup
velkostatek
20
article
Rakousko-Uhersko.
Výsledek haličských voleb.
Včera byly volbami v okresech velko-
statkářských ukončeny letošní sněmovní volby
haličské. V kurii velkostatkářské bylo zvo-
leno 13 krakovských konservativců, 28 podol-
ských autonomistů a přívrženců středu a
národní demokraté. Z krakovské skupiny kon-
servativné byli opětně zvolení dr. Bobrzyňski
ministr financí Zaleski, spol. ministr financí
ryt. Biliňski, prof. Vlad. Jaworski, hr. Ant.
Wodzicki, Jedrzejowicz; z podolské skupin
ryt. Davíd Abrahamowicz; ze středu ryt.
Starzyňski, dr. Kozlowski, dr. Milewski, hr.
Sapieha, ryt. Cienski; ze Všepoláků hrabě
Skarbek.
Ze všech 149 zvolených poslanců náleží
ke straně krakovských konservativců. . 20
„ c polských demokratů . . . . 17
pokrokové
cbčanské
lidové
divoký Polák
ke straně podolské a středu.
„„ všepolské . . .. . . . . .
„ —„ křesťansko-lidové. .. . . . . 9
„ ukrajinské . . . . . . . . 3
„ I„, staroruské . . . . . . . .
„„ velkoruské . . . . . . .
Němec
Z poslanců jsou proti smluvené volební
reformě strana podolská, střed, Všepolácí
strana křesťansko-lidová, pak Rus dr. Mar-
kov, celkem 60 poslanců a mimo to šest viri-
listů, tedy celkem 66 členů sněmu; ostatní po-
slanci a 6 virilistů jsou pro reformu. Poně-
vadž ke změně zemského zřízení a volebního
řádu jest třeba přítomnosti tří čtvrtín členů
sněmu, jest patrno, že 66 odpůrců reformy
může pouhým odchodem ze sněmovny zma-
řiti každé hlasování o reformě.
Bobrzyňski
Zaleski
profesor
Vlad
Jaworský
Abrahamowicz
doktor
Kozlowski
Milewský
Skarbek
Polák
Němec
Rus
RakouskoUhersko
Mar
křesťanskýlidový
Jedrzejowicz
Cienski
21
article
Dr. Konst. Levícký o sítuaci v Halíčí.
Předseda ukrajinského klubu, dr. Konst.
Levický, uznává v „N. Fr. Pr.“, že ukon-
čené právě sněmovní volby v Haličí konaly
se za správy nového místodržitele ryt. Kory-
towského celkem bez násilnosti a vládníh
nátlaku až na některé ojedinělé případy, kdy
staří polští úřadníci nedovedli se zřící starého
zvyku a působili na venkovské voliče ve pro-
spěch kandidátů šlechtických. Dr. Levický
očekává, že vláda svolá haličský sněm co nej-
dříve, hned počátkem podzimu, aby vyřídi
nejnaléhavější potřebu zemskou, změnu zem-
ského zřízení a volební reformu. Ukrajinci.
kteří se vrátí do sněmu značně sesíleni a se
kterými jde také staroruský posl. dr. Korol.
budou trvati na svých dosavadních požadav-
cích, z nichž nemohou ničeho sleviti, spíše
v některých věcech budou žádatí více, než
ve starém sněmu. Dokud nebude vyřízena vo-
lební reforma, Ukrajinci nepřipustí nijaké jiné
sněmovní činnosti. Po volební reformě jsou
však ochotni pracovati s Poláky ve prospěch
zemských potřeb, zvláště o sanaci zemskýc
financi.ša vvliu . si vp
Chování ukrajinského klubu na říšské
radě bude závisetiod toho, jak se vláda za-
chová k haličskému sněmu a jak bude podpo-
rovat rychlé vyřízení volební reformy. Vedle
toho bude ve Vídni naléhati, aby se konečně
vyhovělo také druhému hlavnímu požadavku
ukrajinské strany, totíž aby byla v Haliči zří-
zena nová maloruská universita.
doktor
Konst
Kory
Ukrajinec
Korol
Polák
Francie
Halič
Vídeň
22
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Poláci a Rusové.
Mezi Poláky a Rusy poslední dobou po-
měry se zhoršily. Nejde tu o nové pokusy
rusifikační, neb o nové protipolské zákazy.
ale pramenem sporu stále ještě je samospráva
městská v království Polském. Poláci na ko-
nec byli ochotni přijati zákon o městské samo-
eprávě v jakékoli podobě, jen aby nějakou
samosprávu měli. Byli snad dokonce rádi, že
vláda ve své předloze navrhla značné ome-
zení práv židů na zastupitelsívo v městech
protože polský živel v městech není četný
tak větším dílem města polská ocitla by se
pod vedením židů, jak ukazuje varšavský pří-
pad s volbami do dumy. Ruské pokrokové
strany, jmenovitě kadeti, byly rozhodně proti
omezení práv židů na zastupitelstvo a proto
chtěly, aby předloha padla. Polákům při tom
vyčítali nedůslednost a snahu potlačovat
druhý národ. Mezi pokrokovou oposicí a Po-
láky došlo k formálnímu vypovězení přátel-
ství. Poslanec Harusevič rozloučil se s kadety
poetickými slovy: bez radosti byla naše láska.
bez bolesti bude naše rozloučení.
Vynikající publicista polský Koso w s k
uvažuje právě v „Kurjeru Warszawském“o
nesnázích Poláků s Rusy. Co by měli Poláci
dělati, aby si získali přátelství ruské oposíce?
Polák
Rus
Harusevič
23
article
„Poláci říkají, že postátnění varšavsko-
vídeňské železnice je škodlivé pro zemi, ale
podle ruské oposice se mýlíme. Pan Nekra-
sov, místopředseda kadetů, tvrdí opak. Měl
bychom tedy hlasovati pro koupi. Říkáme
Lepší je špatná samospráva než byrokratické
hospodářství, ale mýlíme se strašně. Kadet
nám radí: Nic neberte, protože tím upevňu-
jete trvání špatných samosprávných zřízení
Rusku. Měli bychom poslechnout. Máme oba-
vy, zda židovský nával nezaplaví nás úplně.
zda neohrozí nás politicky a národně. Připo-
mínáme nejlepších polských státníků, kteři
už 100 let volají po polském rodném měšťan-
stvu. Začínáme práci o pokroku a obraně ho-
spodářské. Ale jaký to omyl, jaký zločin! Když
tak mluvíme a konáme, jednáme protí všelid-
ským ideálům, jsme národními egoisty. Nesmí-
me mysliti na to, aby 12milionový polský kra
měl polské představitelstvo v dumě, ve které
má právo sotva na 12 poslanců. Pan Milukov
nám radí, abychom z těch 12 hlasů ješt
ustoupili židům. Neposlechneme? Budeme po
devět měsíců míti proti sobě vášnivý tiskový
boj. Ale dejme tomu, že všechno svěří-
me péči kadetů. Jakou náhradu za to?
V dumě sotva co dostaneme, ve státní radě
ještě méně. Třeba se omeziti na „práci pro bu-
doucnost“. A zatím v kadetském tisku o pol-
ském národě skoro nic nevědí. Spokojít se
všemi újmami a za to dosáhnout jen pěkné
řeči Rodičeva nebo praktické návrhy Nekra-
Jeinie
Polák
Neker
Milukov
Rusko
25
article
sova? A těšit se vírou, že přijde čas vítěz-
ství ruského pokroku.
Tak se dívá polský publicista na pomě
Poláků ku pokrokovým Rusům. Od nepokro-
kových asi nečeká vůbec nic.
Marocká půjčka a organisace protektorátu
Francouzské sněmovně byla předložena zpráva
o marocké půjčce, podávající zároveň doklady
úspěšném správním díle, provedeném za první rok
protektorátu. Konstatuje se rychlý pokrok v uklid-
nění země a značné rozšíření pásem, otevřených
obchodu v posledních měsících, což způsobilo ihne
příliv přistěhovalců, obchodníků, průmyslníků a ze-
mědělců i kapitálů. Obrat obchodu, jenž r. 1911
činil 157 milionů, stoupl v r. 1912 na 210 milionů.
Při tom musil generální resident zápasiti s velkými
obtížemi pro nedostatek hospodářské i správní
organisace, k níž má půjčka dáti prostředky. Znač-
né obtíže působí dosud také diplomatický statut
Marokka, zejména konsulární jurisdikce paralysuje
francouzské úsilí o správní reformy, ježto policejní
a správní opatření neplatí pro cizince a cizí chrá-
něnce.
Proto vypracovala generální residence přede-
vším návrh na reforenu soudnictví, založenou na
zrušení kapitulací, dále návrh na úpravu poměrů
pozemkových a konečně návrh relormy finanční,
uby se uspořádal a objasnil finanční stav protekto-
rátu. Byl sestaven rozpočet, jenž poprve podává
obraz financí marockých.
Bez finanční podpory Francie zorganisovala již
marocká správa školství a zdravotní službu, v mě-
stech i vesnicích byly otevřeny školy a zřízeny dis-
pensáře, které dobře působí, ale ke stavbě železnie,
nemocnic a nových potřebných škol a přístavů je
třeba půjčky, a očekává se, že parlamént jí po-
volí, aby civilisační dilo v Marokku mohlo býti
provedeno.
Rus
Maroko
Francie
26
article
Belgie chystá se pro případ vpádu.
Vládní list belgický „Le Bien public“ uveřejnil
zprávu, která způsobila v Belgii jistou sensaci. Pra-
ví se v ní, že vláda učinila v posledních nedělich
řadu opatření vzhledem na případnou mobilisaci.
Je známo, že v případě vpádu do země má býti
sídlo vlády přeloženo do Antverp. Kromě toho mají
býti Antverpy po celou dobu nepřátelství také
sidlem parlamentu a nejvyšších úřadů státních.
Nyní se sděluje, v poslední době departement mi-
nisterstva vnitra rozeslal na všechny strany agenty,
aby měl jistotu, že v případě nepředvídaných udá-
lostí přeprava kanceláří a dokumentů potřebných
k úřadování, do Antverp je zabezpečena
Kanceláře sněmovny a senátu byly vyzvány
učiniti opatření, aby nebyly překvapeny. Dokonc
byl stanoven počet úřadních zavazadel, jež mají
býti odvezena. V ohou zákonodárných sborech byli
ustanoveni aktuáři, přednostové kanceláře a steno-
grafové, kteří se mají po případě odebrati do
Antverp. V Antverpách pak se hledají dosti pro-
storné místnosti, aby v případě války mohly slou-
žiti zasedání parlamentu.
Pokládá se za jisté, že Německo chystá se
případě války s Francií porušiti neutralitu Belgie
a vpadnouti jejím územím do Francie. Uveřejňuje-li
nyní belgický vládní list zprávu o zmíněných opa-
třeních, je z toho patrno, jak vážně se posuzujev
Belgti nebezpečí, hrozící z nynějšího mezinárod-
ního napětí.
Belgie
Antverpy
Německo
Francie
kancelář sněmovna
senát
27
article
Prodej státních statků v asijském Turecku.
„Corriere d'Italia“ dovídá se z Cařihradu, že
mezi státními statky, jež vláda dává do dražbyv
Mesopotamii a v Syrii, jsou také všechny statky,
nichž francouzský syndikát vyjednává s Portou již
přes osm let. Soudí se, že prodej bude ryvžíle pro-
veden, neboť nabídky, zvláště na statky v Syrii,
docházejí se všech stran, jak od domorodců, tak
od cizinců různých národností. Statky, dané do
dražby, mají rozlohu tří milionů hektarů. Jistý ně-
mecký syndikát zahájil vyjednávání o koupi po-
zemků v Garbissanu v Palestýně v rozlozes sto tisíe
hektarů.
Turecko
Cařihrad
Mesopotamia
Sýrie
Corriere d ' Italia
28
title
Ze zemského výborukrálovství
29
article
Českého.
Českého.
(Ze schůze konané 9. července.)v
[Zemědělské školství.) Po návrhu přís
Adámka vyřízeny zprávy o inspekci letní hospo-
dyňské školy v Rokycanech. — Žahradnické škole
v Chrudimi propůjčeno právo veřejnosti. — Zpráva
o výsledku maturitních zkoušek na střední hosp.
škole v Chrudimi vzata na vědomí. — Schválen
rozpočet zachovávacích oprav budovy rolnické
školy v Ml. Boleslavi. — Schválena opatření, týka-
jíci se vodovodu zimní hospodářské školy v Nov.
Bydžově. — Schválen rozpočet střední hosp, školy
v Chrudimi. — Schválena sněmovní zpráva a ná-
vrhy na úpravu poměrů zřízenců zemských rolni-
ckých škol.
(Živnostenské záležitosti.) Po refe-
rátě přís. Adámka usneseno podati sněmu zprá-
vu o pokračovacích živnostenských školách v le-
tech 1911 a 1912. Na vědomí vzaty výroční zprávy
řemeslnických škol v Kutné Hoře, Kolině, Litomyšli
a Ml. Boleslavi. — Pomocí bonifikačního fondu zvý-
šeny pojištěné renty čtyr živnostníků. — Schváleno
zřízení pokračovací školy v Duchcově a obchodní
školy v Rychnově.
(Humanitní péče.) Zpráva referenta přís.
Adámka o prohlídce kolonie rhachitiků v Po-
stupicích schválena. — Zpráva ředitelství nalezince
o stavu kolonií pro rhachitiky vzata na vědomí. —
Vyřízeno bylo 11 stížností o věcech chudinských.
— Ze zemského fondu sirotčího povoleny byly pod-
pory 20 sirolkům. Zpráva o činnosti okresní komise
pro péči o mládež v Poličce vzata na vědomí
projevem uznání
(Acta regum Bohemiae.) Po návrhu
zpravodaje přis. Adámka učinil zemský výbor
opatření o tisku sbírky Acta regum Bohemiae
(Zoliciální zprávy.) Žemský výbor král.
Adámek
Rokycany
Boleslav
Bydžov
Chrudim
Kutná hoře
Kolina
Litomyšl
Duchcov
Rychnov
Žahradnický škola v Chrudim
hospodářský . škola v Chrudim
Acta regum Bohemiae
30
article
Českého jednal ve schůzi, konaně včera za předsed-
nictví nejv. maršálka zemského Ferdinanda prince
Lobkovice, též o záležitostech, z nichž vyjímáme
Z referátu přís. z. v. Žďárského: Vyřízeny
některé záležitosti, týkající se veřejného zdravot-
nictví.
Z referátu náhr. přís. z. v. Leglera: Vyří-
zena řada záležitostí z oboru požární policie a uby-
tování četnictva.
Z referátu přís. z. v. probošta Th. dra. Buri-
ana: V honebních záležitostech vyhověno stížnosti
K. Blatníka na rozdělení výtěžku společné honitby
v Poďousích zcela, a stížnosti Fr. Čermáka na volbu
honebního výboru ve Klech částečně. — Zamítnuta
stížnost Fr. Koubka na pronájem honithy v Modle-
šovících. — Po stížnosti J. Stingla byl nařízen no-
vý pronájem honitby v Nuzerově.
Z referátu přís. z. v. dra. Werunského
Vyřízena řada záležitostí silničních a melioračních.
Ferdinand
Lobkovic
Th
K Blatník
Čermák
Koubek
J Stingl
Werunski
Buri
Francie
Nuzerov
31
article
Z referátu náhr. přís. z. v. Němce: V záleži-
tostech stavebních vyhověno stížnostem: Jos. Šmí-
dy o odstoupení pozemku v Košířích, Jana Vrbyo
ohrazení v Uhřiněvsi a Ot. Brunera o zastavení
pozemku č. k. 366/1 v Mnichovicích. Zamitnuty
stížnosli Fr. Vyskočila o ohrazení v Senohrabech,
Všeobecné záložny v Praze o domě čp. 777-II. v
Praze a J. Kvapila ve stavební záležitosti Em. So-
chy v Mniškovicích. — Na vědomí vzat nález c. k.
správního soudu, jímž byla zamítnuta stížnost c. k.
v. priv, buštěhradské dráhy o plánu polohy pro
obec Dubí. — Stížnost J. Staňka o pokladních pře-
bytcích okres. hospodářské záložny ve Vimperku
vrácena jako bezpředmětná.
Z referátu přís. z. v. Adámka: Zástupcem
zem. výboru při živnost. pokračovací škole v Krás-
né Hoře jmenován p. V. Neužil, řezbář tamže,
při městské obchodní škole v Německém Brodě p.
V. Staněk, továrník tamže.
Z referátu přís. z. v. hr. Schoenbornar N
vědomí vzato sdělení o ustanovení prof. dra. A.
Jakowatze ředitelem hospod. akademie v Děčíně-
Liebwerdě.
Z referátu přís. z. v. dra. Pinkasar V obec-
ních záležitostech vyhověno stížnostem: J. Krále
Němec
Jan Vrbyo
Otakar
Bruner
J Kvapil
J Staněk
Adámek
V Neužil
V Staněk
doktor
A Jakowatz
Šmí
Košíře
Uhřiněves
Mnichovice
Francie
Senohraby
Praha
Dubí
Vimperk
německý Brod
Děčín
všeobecný záložna
dům čp . 777II