ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17f585a0-8f13-11dd-8e7a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 68, person 39, work 3, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 187.
4 article
m ranní a večerní llsty předplácí ne- V Praze v administraci: na měnla. na čtvrt fota . . K — * dvojí donáškou ěst na čtvrt leta. ke ve fliálkácho na měslo .. 1 K 30m Poštouo a mněste, a striet . . K 60 s dvojí zásilko na měslo. na čtvrt lsta . . . . 1 K s0
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách. Finanční krise zemská. Finanční krise království Českého po- číná konečně zajímati také jiné strany než naši a agrární. Po celou dobu německé obstrukce starost o uspořádání poměrů na sněmu ponechávána jedině těmto dvěma stranám. Nebylo by ani české, aby všecko. co bylo učiněno, nebylo odsuzováno. A bu- de tomu tak dále. Strany z vinohradské schůze nemají ve svém arsenále jiných zbraní než útočení s odmítáním vlastní zodpovědností. Je potřebí nyní však přece zjistiti, ja- ké stanovisko české strany zaujímají k ře- šení finanční krise. Myslíme, že můžeme konstatovati, že všecky české strany jsou proti další- mu hospodaření pomocí výpůj- ček u domácích ústavů. Na soc.- demokratickém táboru řekl to velmi jasně dr. Šmeral, národní so- ciálové byli již proti výpůjčce 8 milionů korun k uzavření u spořitelen, státo- právní pokrokáři, volajíce s „Ná- rodní Politikou“ po tom, aby vláda dala peníze „jako v Haliči“, nechtějí také do- mácí trh napínati; to netřeba ani dokazo- vati za naši stranu a za stranu agrární, jejichž samosprávní funkcionáři daleko více z blízka vidí, jak ostatní sa- mospráva, meliorační a regulační družstva těžko mohou postrádati peněz v našich spořitelnách a záložnách obzvláště nyní přede žněmi a v době klesající konjunktu- ry průmyslové; realisté si učinili věc svrchovaně pohodlnou: jsou proti všemu, proti půjčkám doma, proti půjčkám v ci- zině, proti pivní dávce, proti zvýšení při- rážek. Profesor Masaryk při audienciu p. maršálka vydal v souhlasu s humanitním programem heslo: „Pusťte blázny venz blázinců“, a tím chce sanovat poměryv Čechách. Tedy po této negativní stránce docí- leno bylo shody všech stran v Čechách. Není to poprvé, co v negaci se všichn Čechové sešli, aby se ihned při positiv- ních návrzích rozešli.
Šmeral Masaryk Čecho Praha Halič Čechy
6 article
Tak tomu jest i zde. Národně-sociální orgán debutoval včera s návrhem, aby si peníze vypůjčila Praha a některá města v neněmecké ciziněa půjčila je zemi. Myslí se zřejmě na Francii. Pokus vypůjčiti si peníze ve Fran- cii učinil již dr. Pinkas bez výsledku. Tímto návrhem má se obeplouti to, že z ciziny lze dostati jen peníze na dílčí obligace a ty nemůže vydati zemský výbor, ale mohla by je vydati města. Plán na prvý pohled nemožný, poněvadž svrchovaně zdlouhavý Mimo to cizina nikdy by nepůjčovala ně- kolik milionů, to jí prostě nestojí za to. A kolik měst máme, která by mohla pro svoje potřeby uzavříti půjčky nejméně 20timilonové. Mimo Prahu jen Plzeň. O schválení těchto půjček by musela města žádati zemský výbor, prokázatí mu nutnost jejich pro své neodkladné účely a musila by je buď fingovati nebo po pravdě uvésti. V prvém případě by bylo takové jednání jistě korupční,v druhém nemohly by ničeho poskytnouti. Zdá se nám, že takovýto návrh neměl spatřiti světlo světa. Zatahuje do krise finanční další samosprávná tělesa, kterým při nejlepší vůli nemůže zemský výbor říci, kdy bude moci zaplatit, co bylo půjčeno Opusťme tedy raději neschůdnou cestu půjček. Přejděme k tomu, co stále tvrdi
doktor Pinkas Praha Francie Plzeň
7 article
„Národní Politika“, že stát vypomohl Ha- liči 50 miliony. Nevíme sice, nač se zde naráží, ale je přece nutno říci v čísle ch. jak vypadáme. Konstatujeme předem, že od vypuknutí obstrukce země neplatí státu nic, co platiti má. Dle zprávy permanentní finanční komise obnášejí založené dluhy zemské, t. j. dluhy sněmem řádně povole- né, hypotékou neb dílčími dluhopisy krytě (dnem 31. prosince 1911) 139,481.985.92 K Nezaložený dluh, t. j. půjčky, uzavřené běhém obstrukce, dále to, co neplaceno ač byla právní povinnost to platiti, obná- šely dnem 31. prosince 1912: U peněžních ústavů . . 51,492.611.19 další dluh . . . . . . 9,000.000.— úhrnem . . . .. Státu jsme byli dlužní do 31. prosince 1912: 1. z příčtu berních úřa- dů . . . . . poněvadž přírážka 559 nestačí na výplatu uči- telských platů, takže stát zakládá, co se nedostává. 2. Záloha od státu na kanalisaci Vltavy a La- be. . . . . . . .. 3. Příspěvek země n ubytování četnictva . 4. Příspěvek země na ubytování vojska . . 5. Náhrada za ošetřo- vání nemocných přísluš- níků v c. k. nemocní- cích úhrnem k 31. pros. 1912 Jiným interesentům k 31. pros. 1912 byli jsme dlužní 1,950.000.— korun. Úhrnem do konce roku 1912 obnášel nezaložený dluh 90,028.911.19 korun. Za rok 1913 vzrostly půjčky o . . . . . dluh u státu vzhledemk stoupání výdajů školních nejméně o u jiných interesentů asio úhrnem o . . . .
Vltava
8 article
čili půjčky obnášejí ca.. dluh u státu nejméně ca. u jiných interesentů . čili nezal. dluh činí asi . 106,900.000.—K Kdybychom měli dluh nezaložený mě- niti v založený, obnášela by kursová ztráta nejméně 12—13 mil. K, čili výpůjčka by. la by nutna asi v obnosu 120 mil. K, 490ni úrok z ní ročně 4.8 mil. K. Dluh zemský se tedy za doby ob- strukce díky opatření vlády Bienerthovy — odepření prodloužení pivní dávky 10procentního zvýšení přirážek — téměř zdvojnásobil. Bylo by velmi záhodno, kdyby „Nár. Politika“ vylíčila, jak ústavním způ- sobem vláda mohla přispěti Haliči 50 mil., aby bylo možno si učiniti úsudeko proveditelností tohoto návrhu. Vláda nynější prohlásila ochotu dátí správní komisi 10procentní zvýšení přirá- žek a 4korunovou pivní dávku. Vzhledem k usnesení klubu zemských poslanců ná- rodní strany svobodomyslné učinil ve vče- rejší schůzi zemského výboru posl. dr Pinkas návrh na zavedení 4korunové dávky pivní. Odůvodnění jsme přinesli ve včerejším večerníku.
Bienerthův Pinkas Halič
9 article
Proti zavedení pivní dávky jsou Němci Ale také české strany nejsou v tom jednot- ny, poněvadž se jedná o positivní opa- tření: proti pivní dávce jsou sociáln demokraté, národní sociálové a realisté — z důvodů demokratických a pak z toho důvodu, že jsou proti všemu — pro ni jako pro jediné možné výcho- disko z finanční krise jsou agrárníci a naše strana. Státoprávníci nemají vůbec stanoviska ti jsou jen pro vládní subvenci. Tedy ani v tomto sanačním prostřed- ku nedocíleno souhlasu, nebude proti votu německých přísedících položen na váhu hlas všech českých stran. Včerejším usnesením zemského výbo- ru splněno to, co ve veřejnosti české bylo žádáno. Návrh na zvýšení přirážky o 10 procent má vláda již od konce června, nyní dostane návrh na zavedení pivní dávky 4korunové. Při tom zůstane stále otevřena otázka „co dál?“, když vláda těmto ná- vrhům nevyhoví.
Němec
12 title
Válka mezi spojenci.
13 article
1,000.000.— K 960.000.— k
14 article
Ve vídeňských, pešťských a některých říšskoněmeckých listech rozšiřují se poplašné zprávy, celkem stejného rázu, jakoby v ru- munsko-bulharském sporu byl nastal obrat. jímž octnou se Rakousko-Uhersko a Rusko v popředí situace, kteráž by vyžadovala ne- prodlené zasáhnutí Evropy. Domnělý převrat spočívá prý v tom, že se nepodařilo ani mo- bilisací rumunskou pohnouti Bulhary, aby se stali povolnějšími, čímž se přiblížilo nebez- pečí skutečného propuknutí války mezi Ru- muny a Bulhary, což prý ovšem Rusko si ne- přeje, ježto mu záleželo pouze na tom, aby nestal konec bratrovražedné války mezi bal- kánskými spojenci. Mobilisace rumunská roz- proudila prý však bojovnost Rumunů tak, že není možno ji už udržeti a mezi Rumuny prý jde jediný hlas, že „budou Bulharům diktovati mír v jejich hlavním městě Sofiji. Stojí prý tedy Evropa na prahu — no- vých vážných události, bude-li chtíti Rusko obmezití rumunskou akci proti Bulharům na pouhé obsazení území, jež Rumunsko pro sebe požadovalo ještě než na petrohradské konfe- renci se spokojilo Dersterem a jeho nejbliž- ším okolím. Většího důrazu těmto poplašným výkladům dodává se tím že prý se v Rusku provádi mobilisace na zkoušku k 15. t. m. že poděl řeky Prutu byly sesíleny všecky po- hraničné stráže ruské.
Bulhar Rumun Uhersko Rusko Evropa Rumunsko
15 article
Nejistota o tom, jak to ve skutečnosti vy- padá na bojištích balkánských, zvláště mezi Srby a Bulhary (proti Řekům, jak známo, vy- slali Bulhaři jen slabé síly, odkázané na obra- nu, chtějíce zatím vyříditi hlavní boj se Srby). jakož i nejasnost o tom, jak smýšlí diploma- cie velmocí, jen napomáhá sesilovati účinek sensačních zpráv. Tak byly na př. v zápětí vyvráceny po- věsti o ruské mobilisaci na zkoušku, tako náhlém návratu následníka trůnu z Belgie do Vídně, a ovšem každodenně válčící strany sa- my vyvracejí to, co o svých bojích dávají oznamovati Rovněž byla vyvrácena zpráva, že německy císař nabídl se za prostředníka mezi Rumuny a Bulhary; potvrzuje se však. že Turci žádali, aby Bulhaři ustoupili na čáru Midia-Enos, ustanovenou za novou hranici na poradách londýnských, a tomuto požadav- ku prý bylo již vyhověno. Jinak dle „Taninu vláda turecká se žádným z válčících spojenců nevyjednává a nijaké návrhy jí od nich nebyly učiněny. Co se týče Rumunska a Bulhärska jest jen to pravda, že nebylo dosud docíleno do- hody a že rady, udílené v Bukurešti a v So- fiji diplomacií rakousko-uherskou a ruskou. se nemohou nazvati — totožnými.
Srba Bulhar Řek Rumun Belgie Vídeň Turec Rumunsko Bukurešť MidiumEno
16 article
1,625.000.— 3,500.000.—
17 title
27.585.000——K
18 article
8,000.000.— K 8.000.000.— 400.000.—K 16,400.000.— K 68,000.000.—K 35,000.000. — 3,900. 000. —
19 article
Ostatní velmoci, jak trojspolkové tak troj- dohodové, dle všeho do těchto záležitostí ne- zasahují a dosud není o nich známo než to, že Francie a Anglie pokusily se, aby Evropa se zachovala k nynější válce tak jako v dřívější válce spojenců proti Turkům; aby nezakro- čila. Pokud se týče jednání francouzského posla ve Vídni s ministrem zahraničních zále- žitostí hr. Berchtoldem, jest známo, že záměr francouzsko-anglický o závazném prohlášení. že žádná z velmocí nezakročí — se sice ne- zdařil, ale dle doprovodu, jaký se tomuto jed- nání dostává vídeňským dopisovatelem „Daily Tel.“, není pochybnosti, že by ani tato formu- le, kdyby byla bez podmínky pronikla, ne- byla závažnější, než byla neutralita v otáz- kách: albanské, pobřeží adriatického, Skadru a pod. Dle toho záhraniční úřad jest stejně jako Francie a Anglie proniknut přáním, aby mír evropský nebyl porušen a válka mezi spo- jenci byla lokalisována. Ale ostatní velmoci. zvláště západní a Německo, jsou vzdáleny ohniska nepokojů a záleží jim pouze na hlav- ních směrech. Ani Rakousko-Uhersko nechce se podjati úlohy „deus ex machina“, záleží mu pouze na tom, aby balkánské státy nebyly na nikom závislé a chovaly se i k němu sou- sedsky. Nemůže se však vázati, že nezakročí, protože jest příliš blízko událostem a poci- ťuje každé jejich hnutí. Musí počítati i s kon- junkturami, jež by se dotkly životních zájmů monarchie, a nedaly se vměstnati do formál- ního závazku — nezakročení. Takové případy hrozily za války předešlé a ani Francie, ani
Turek Berchtold Francie Anglie Evropa Vídeň Německo Rakousko Uhersko
20 article
Anglie, ani Německo nebyly uvedeny do po- dobné situace. Nikdo nemůže zaručiti, že se podobné případy nenaskytnou i v nynější vál- ce. Rakousko-Uhersko ponechá balkánským státům, aby svou věc vyřídily po svěm — ovšem že v mezích, jež jim jsou známy a jež leží mimo jeho zájmy. Z této charakteristiky plyne zcela jasně že ani Rakousko-Uhersko nemíní zasahovati do balkánských událostí buď jak buď. To však nikterak neopravňuje tisk chtivý sensace, aby líčil mezinárodní situaci v barvách nejtemněj- ších. Nebudíž zapomenuto, kolikráte za mi- nulé války bylo veřejné mínění poplašeno ví- deňskými a pešťskými listy a jakých škod ho- spodářských se tím natropilol Pokud se týká názorů v kruzích diploma- tických, má se v nich za to, že nynější chvíle není o nic vážnější, než byla kterákoliv o počátku balkánské krise. Ovšem že nikdo ne- může převzítí záruku za to, že nenastane v situaci nijaká změna dalším vývojem událostí. Zajímavo jest rovněž, že vážné říšsko- německé časopisy upozorňují zvláště, že právě nastoupená námořní cesta německého císaře na sever jest dalším dokladem, že bezpro- středně nehrozí evropskému míru nijaká váž- nější komplikace. Těžké ztráty, jež spojenci utrpěli v ny- nějším bratrovražedném boji, nejsou právě pro nikoho z nich pobídkou, aby setrval ve své zaslepené bojechtivostí a mařil všelikou mož- nost obnovení míru na Balkáně! I z Bělehradu i ze Sofije došlo ubezpečení o ochotě příjat prostřednictví velmocenské.
Anglie Německo Rakousko Uhersko Balkán Bělehrad
21 article
Rumunsko-bulharský spor. M. Z Kolína n. R., 9. července. (Zvl. tel „N. L.“) Dle berlínské depeše Köln. Ztgu.“ je zpráva „Strassb. Post“ o tajné rumun- sko-bulharské smlouvě z vnitřních důvodů pravdě nepodobna. Londýnský dopisovatel „Köln. Ztgu. sděluje, že v tamějších politických i finančních kruzích sledují s velkou starosti další vývoh poměrů, změněných rumunskou mobilisací Vojenští znalci domnívají se, že Rumunsko jak zasáhne do války, potáhne hned na Sofiji Vinou toho byla by prý tvrdošijnost a neústup- nost Bulharska, ale hlavně dra. Daneva, který neměl dopustiti válku se spojenci, nedohod- nuv se dříve s Rumunskem a Tureckem.
Köln Strassb Danev Rumunsko Kolín Bulharsko Turecko
22 article
V drobném prodejle ranní dislo e sobě . sa s večerní . . . . za 4k Ve filiálkách na venkově ranní čialo 10n večerní . . . Bk lnseráts platl se hotové napřed- Přodplacení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a sxpodlce „Národních Lístů“ Rukoplsy se nevraceil.
národní Lístus
23 article
Z Petrohradu, 9. července. Zde kolují po- věsti, že dojde-li k brannému konfliktu mezi Rumunskem a Bulharskem, napadne Rumun- sko svého souseda také ze srbského území. Z Bukurešti, 9. července. („N. Fr. Pr.“ Ve 3—4 dnech bude mobilisace ukončena. Diplomatické intervence mají malou naději na úspěch. Bulharsko zdráhá se splniti rumunské požadavky a Rumunsko nehodlá dlouho ztrá- ceti čas, usilujíc o zabezpečení příznivých hra- nic Dobrudže, aby v jeho neprospěch nebyla porušena balkánská rovnováha. Rumunsko-turecká dohoda. Z Berlína, 9. července. „Loc. Anz.“ o- znamuje z Cařihradu: Včera navštívil ru- munský vyslanec Portu a konferoval dlouho s velkým vezírem a ministrem zahraničních záležitostí. Jak se zde určitě proslýchá, byla uzavřena mezi Rumunskem a Tureckem do- hoda, aby znemožněna byla nadvláda Bulhar- ska na Balkáně. K tomu účelu Turecko i Ru- munsko vyšlou po 300.000 mužích na bulhar- ské hranice a budou Bulharsku diktovat mír. Zůstane-li akce tato bezvýslednou, překročí hranice.
Rumun Bulhar Petrohrad Rumunsko Bulharsko Bukurešť Francie Dobrudža Berlín Cařihrad Turecko Balkán Anza
24 article
Na jižním bojíšti.
25 article
Z Athén, 9. července. Bitva u Dojranu a pronásledování nepřítele na severozápad do Strumice považuje se za velmi významné, po- něvadž Bulhaři úplně postrádají potravin. Ne- přítel je nucen na blízku Vardaru se koncen- trovat. Bulharské armádě nezbude asi nic jiného, leč opustiti Make- donii. Z Bělehradu, 9. července. Ve zdejších vo- jenských kruzích se tvrdí, že Bulhaři, oslabivše voj generála Ivanova, operující proti Řekům. odesláním jedné divise na Krivolak, sna dno mohou utrpěti citelnou porážku na jižním bojišti. Domnělé příčiny bulharských porážek. Z Athén, 9. července. List „Patras“ inter- viewoval četné bulharské důstojníky, mezi ji- nými příbuzné bulharského generalissima Sa- vova o příčinách bulharských porážek. Všichni prohlásili, že cholera, deserce a nedo- statek ošetření jsou důvody ne- úspěchů. Velmocí — mimo Rakousko-Uhersko — ne- zakročí.
Bulhar Ivanov Řek Atény Vardar Bělehrad Krivolak Patras RakouskoUhersko Dojran
26 article
Z Londýna, 9. července. Zde kolují ne- zaručené pověsti, že Rusko prohlásilo ochotu přenéstí rozhodčí soud na velmoci. Všecky — mimo Rakousko-Uhersko — vyslovily se pro zásadu neintervence. »Zeit« o provolání krále Petra. Z Vídně, 9. července. »Zeit« posuzuje dnes provolání srbského krále a praví: Apel na Slovanstvo je zřejmou narážkou na carův telegram, jenž rovněž mluví o společné věcl Slovanstva, která nyní dle srbské prokla- mace byla Bulhary poškozena. Bulharská oposice pro dohodu s Rumunskem. Ze Sofije, 9. července. Chefové bul- harské oposice trvají na tom, aby se s Ru- munskem docílila dohoda. Řekové o svých úspěších. Z Athén, 9. července. (Ag. d'Athenes.) Řecká jízda postoupila k Seresu bez odporu. Soudí se, že Bulhaři opustilí toto město. Dle soukromé zprávy postoupil prý jeden řecký prapor až ke Strumě a na- lezl most zničený. Prapor přepravil se přes řeku na loďkách a srazil se s oddí- lem bulharského vojska, který v nepořádku ustoupil. (Viz poslední zprávy.)
Petro Apel Bulhar Řek Londýn Rusko RakouskoUhersko Vídeň Rumunsko Sofijá Atény Aga . d ' Athene
27 article FEUILLETON
FEUILLETON Na Václavském náměstí. Ob čas nalézám v některém illustrova- Mém listu dva obrázky z Prahy, nějakou alici, frontu, náměstí, zákoutí, vedle sebe, proti sobě: jaké bývaly a jaké jsou. Často k nepoznání. Redaktoří lístů vyhledávají takové protiklady s očividnou zálibou a my. kteří jsme byli nazvíce živoucími a očitými svědky oněch z pravidla gruntovních změn, ve své komůrce se divime, jak málo si pa- matujeme starý, bývalý zjev ulice a domů, jež jsme bezpočtukráte viděli a nikdy vlastně nepozorovali. Tvarová vnímavost a pamět věcí, jež nestojí právě v oboru naší osobní a praktické potřeby, je pranepatrně vyvinutá, nepěstěná a nevychovávaná zakrňuje tak, že užasáme, uvědomíme-li si nějakou náhodou tento stav, tuto nadvládu písma, četbya slova. Časopis »Za starou Prahu« užívá přes to oněch protikladů jako pravidelné a je pře- svědčen že účinlivé zbraně k svým krásným a ideálným úkolům. Staví staré proti no- vému, nebo teprve projektovanému a po většině s okamžitým, zřídka však do bu- doucnosti sahajícím a trvajícím úspěchem.
Václavský náměstí Praha
28 article
Burcuje jími konservativný cit a smysl k odporu, co se mu sic daří, ne však dále nežli ke krátkému sentimentálnímu po- vzdechu, kdežto by Klub za Starou Prahu si přál, aby se oružil zbraní a zbrojí a po- stavil se na odpor každé změně v architek- tonicky malebném obraze města. Než po- vahou konservatismu je víc pasívný odpor nežli aktivní výboj a tak protesty, návrhy, rozhořčení, anathemata, žel, jsou malou pře- kážkou bezohledné přeměny a přestavby města. Tak zvané požadavky moderního života, předkládané ve směnkách hygieny, komunikace, pohodlí a přepychu nemíní bráti ohledu na idealisty, kteří velebí staré jako krásné a zajímavé a nemají důvěry, že by mohli se nadíti náhrady lepší. Přece však za několik let trvání a boje Klub po- změnil výlučnost svého prvotního hesla
Praha
29 article
Slovo, které při jeho vzniku zapadlo ne- slyšeno a nedbáno, slovo o krásné Praze, musí-li býti nová, přidává nyní k programu o záchraně staré Prahy. Leží v tom jakési vyrovnání s chtivosti dnešního života. Chut, ano vášeň stavební a podnikatelská má býti aspoň svedena na pravé koleje. A nic ji- ného není k tomu zapotřebí, nežli aby se praví muží dostali na pravém místě ku práci. Tito muži jsou umělci mocné tvůrčí síly aneb aspoň výrazného a zdravého vkusu. Jsou-li tu, aby ti, kdo prácí pod- nikají, o ní rozhodují, měli schopnost vy- hledati a vyvoliti si vždy pravou potenci. Jak je to jednoduché, jsme-li na obou stranách dobře opatřeni! Měli bychom býti, neboť nový dům nebo nová ulice, znamená vlastně nepohnutou pevnost, jež desetia staletí bude vzdorovat výměně a změně. Není možno, změní-li se moda, nebo ze- všedněl-li nám pohled na ně, sejmouti je se stěny jako obraz, nebo vypověditi do skla- diště, kam nikdo nevstoupi. Velké město, stálým přívalem zdýmané, nepřetržitým a stoupajícím ruchem klokota- jící, má s pravidla jenom několik míst, jež mohou dřímat spánkem šípkové princezny- A ta se vystřídávají dle toho, jak a kam se obrací časem hučivý a spěchavý proud. někdy z utajených přičin a jindy katego- rických povelů poslušný. Už jako pohádka zní, že bývala Karlova ulice v Praze »nej- noblejší« a nejdražší, nebo že Ovocný trh hýbal promenadou elegantního světa a sotva kdo vzpomíná, že ještě před čtyřiceti lety na Václavském náměstí, hned u Příkopu, rozčileně bzučel trh na obilí, slámu, seno a podobné přírodniny, tam kde druhdy stávaly ledabylé kotce. Ohromná plocha tohoto ná- městí, která pohltila jednu z nejstarších cest zemských, byla a jest vlastně ve stálé změně.
Praha nový ulice Karlov ulice Václavský náměstí
30 article
Kašny, sochy, šibenice, divadla, prodavačské krámky, aleje na ní vyrůstaly a za čas zase mizely. Neměla nikdy klidu, nemohla se ustáliti. Prokopávali zem pod ní a převra- celi ji sem tam, rozšiřovali a zúžovali její trat; jednou patříla tržišti, potom náměstía dnes téměř už jen ulici. Praha jakobysi vlastně nevěděla rady s tímto ohromným prostranstvím, jež sahalo od srdce města až po jeho zděný pás. Jednou je vyčistila, že se podobalo kamené poušti a podruhé si zamanula ozelenit je stromy a jejích řady zase pošinovala sem a tam, s prava na levo a naopak. Sochám se nevedlo lépe. Brzy stály tu a brzy onde, Bendlův sv. Václav a Platzerův sv. Jan a týž osud stihl Mysl- bekovou bronzovou monumentalitu. Jeho pomník sv. Václava a českých patronů, vrcholný kus české plastiky devatenáctého věku, prošel vlastně celým náměstím od schodiště musea až ke Příkopu a zase zpět nežli jeho žulový podstavec se zarazil na dnešním místě. Osud našich pomniků. Proud chodců řine se kolem něho; málo kdo se zastaví před ním. Není na něm podivností a nestaví hádanky na oči. Ve své samozřej- mosti a prostotě zdá se být nemoderním. poněvadž všechny umělecké své problémy
Bendlův Václav svatý . Václav Příkop Praha Platzerův svatý . Jan
31 article
rozřešil sí tak, že po nich není stopy. žije a trvá v sobě uceleností myšlenky a na- prostou svézákoností a plností formy. Kolem sviští elektrika na železných po- tomcích dřevěné justicie, již co do krásy stěží co zadají. Teď dochází na výměnu architekto- nických kulis na náměstí. Architekto- nický prospekt Českého musea zavírá na- hoře prostor, velkou a v dálce šťastnou siluetou. Od něho dolů dvě řady domů, do nedávna ještě čtyry staletí, dnes už o dvě méně. Ještě do sedmdesátých let minulého věku všechno se drželo ve slušné patrové míře a věž Filipa Pergra z Čestochova byla skutečnou věží, vyzvedávajíc svou těžkopádnou renesanční hlavu vysoko nad nízké střechy a zdravíc do dálky masívní hranol jindřišské zvonice. Kolem sebe neměla mnoho umění. ani na panských domech, natož na pivova- rech a zájezdních hospodách. Tam někde byla před stotřiceti lety jediná schránka na psaní pro celý pravý vltavský břeh »k vět- šímu pohodlí obecenstva«, praví starý topo- graf, aby nemusilo na poštu na Malou stranu. Teprve druhá polovice osmnáctého věku vrhla sem architektonickou vlnu. Její pohyb šel od středu města k jeho periferii, ale za- stavil se už u věže Pergrovy. Na obou stra- nách rostly domy, na jichž průčelích zachy- covaly se poslední paprsky baroku a hned vedle nich »u zlatého beránka«, »u benátského Iva«, »u modré boty« ve stavbách Frant. Hegera a Josefa Ziky první zvěsti, či vlastně předzvěsti empiru. Ještě hospodaří s dobrým dědictvím svých předchůdců; ještě dovedou si zaplatit nedostatek tvůrčí individuality vkůsem a dovedností, čerpanou ze zásob na- hromaděných dobou Dienzenhoferovou. Přišly na ně zlé doby nepochopení a posměchu.
Pergr Pergrův Iva František Heger Zika Dienzenhoferův Český muzeum zavírat
32 article
Nestačily míře antické velebnosti a byrokra- tický utilitarismus by jim byl nejraději otloukl s tváří každou ozdůbku. Teď je prostě bo- říme jeden po druhém, právě teď, kdy rostou zase v umělecké vážnosti. Za půl roku nikdo už neví, ani jak vypadaly. Nevděčný osud všech řadových domů, zejména v přímočarých ulicích. Václavské náměstí mění se také na ulici. Stalo se zase cestou, širokou spojkou vnitř- ního města s předměstími. Nové domy, ro- stoucí do mnohých pater, zejména v dolejší části, svojí výškou umenšují jeho šířku. Úž by tu nemohla stát ani kašnička, jež tu bý- vala. Pobled s rampy nebo oken Pantheonu musea šine se dolů, jako po schodech, po hře- benech starých nízkých domů a zaráží se tu- pými lysými postranicemi simili-paláců let osmdesátých. Této stupňové hře a libovůli, tomuto necitelnému předstihování se pater, zdá se, učiněn konec, rovněž tak i štuka- terské nabubřelosti průčelí. Nové domy, slu- čujíce v sobě obchod s bytem, stoupají sil- ným rytmem vzhůru, vynikajíce ve štítové vrchole. Jejich architekti myslí v plochách, cítí v liniích, drží sochaře v kordě, pracují ne ve zdivu, nýbrž s hmotou. Materiál při- chází ke slovu, kde dříve malta, štuk a kousek dřeva. Všude se spoří, stahuje a zhu- šťuje, aby se nabylo místa a volnosti. Typ starého měšťanského domu, idylicky tichého, vymírá, nebo je násilně vytrháván z řadya paměti, aby učinil místo budově, v níž sple- titý ruch set i tisíců v ní pracující nebo jí probíhající architekt ukázňuje a velitelsky K. B. M. třídí a řídí.
Václavský náměstí