1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. července 1913.
Praha
4
article
m ranní a večerní llsty
předplácí ne-
V Praze v administraci:
na měnla.
na čtvrt fota . . K —
* dvojí donáškou
ěst
na čtvrt leta.
ke
ve fliálkácho
na měslo .. 1 K 30m
Poštouo
a mněste,
a striet . . K 60
s dvojí zásilko
na měslo.
na čtvrt lsta . . . . 1 K s0
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Finanční krise zemská.
Finanční krise království Českého po-
číná konečně zajímati také jiné strany než
naši a agrární. Po celou dobu německé
obstrukce starost o uspořádání poměrů na
sněmu ponechávána jedině těmto dvěma
stranám. Nebylo by ani české, aby všecko.
co bylo učiněno, nebylo odsuzováno. A bu-
de tomu tak dále. Strany z vinohradské
schůze nemají ve svém arsenále jiných
zbraní než útočení s odmítáním vlastní
zodpovědností.
Je potřebí nyní však přece zjistiti, ja-
ké stanovisko české strany zaujímají k ře-
šení finanční krise.
Myslíme, že můžeme konstatovati, že
všecky české strany jsou proti další-
mu hospodaření pomocí výpůj-
ček u domácích ústavů. Na soc.-
demokratickém táboru řekl to
velmi jasně dr. Šmeral, národní so-
ciálové byli již proti výpůjčce 8 milionů
korun k uzavření u spořitelen, státo-
právní pokrokáři, volajíce s „Ná-
rodní Politikou“ po tom, aby vláda dala
peníze „jako v Haliči“, nechtějí také do-
mácí trh napínati; to netřeba ani dokazo-
vati za naši stranu a za stranu
agrární, jejichž samosprávní funkcionáři
daleko více z blízka vidí, jak ostatní sa-
mospráva, meliorační a regulační družstva
těžko mohou postrádati peněz v našich
spořitelnách a záložnách obzvláště nyní
přede žněmi a v době klesající konjunktu-
ry průmyslové; realisté si učinili věc
svrchovaně pohodlnou: jsou proti všemu,
proti půjčkám doma, proti půjčkám v ci-
zině, proti pivní dávce, proti zvýšení při-
rážek. Profesor Masaryk při audienciu
p. maršálka vydal v souhlasu s humanitním
programem heslo: „Pusťte blázny venz
blázinců“, a tím chce sanovat poměryv
Čechách.
Tedy po této negativní stránce docí-
leno bylo shody všech stran v Čechách.
Není to poprvé, co v negaci se všichn
Čechové sešli, aby se ihned při positiv-
ních návrzích rozešli.
Šmeral
Masaryk
Čecho
Praha
Halič
Čechy
6
article
Tak tomu jest i zde. Národně-sociální
orgán debutoval včera s návrhem, aby si
peníze vypůjčila Praha a některá
města v neněmecké ciziněa
půjčila je zemi. Myslí se zřejmě na
Francii. Pokus vypůjčiti si peníze ve Fran-
cii učinil již dr. Pinkas bez výsledku. Tímto
návrhem má se obeplouti to, že z ciziny
lze dostati jen peníze na dílčí obligace a
ty nemůže vydati zemský výbor, ale mohla
by je vydati města. Plán na prvý pohled
nemožný, poněvadž svrchovaně zdlouhavý
Mimo to cizina nikdy by nepůjčovala ně-
kolik milionů, to jí prostě nestojí za to. A
kolik měst máme, která by mohla pro
svoje potřeby uzavříti půjčky nejméně
20timilonové. Mimo Prahu jen Plzeň. O
schválení těchto půjček by musela města
žádati zemský výbor, prokázatí mu
nutnost jejich pro své neodkladné
účely a musila by je buď fingovati
nebo po pravdě uvésti. V prvém případě
by bylo takové jednání jistě korupční,v
druhém nemohly by ničeho poskytnouti.
Zdá se nám, že takovýto návrh neměl
spatřiti světlo světa. Zatahuje do krise
finanční další samosprávná tělesa, kterým
při nejlepší vůli nemůže zemský výbor říci,
kdy bude moci zaplatit, co bylo půjčeno
Opusťme tedy raději neschůdnou cestu
půjček. Přejděme k tomu, co stále tvrdi
doktor
Pinkas
Praha
Francie
Plzeň
7
article
„Národní Politika“, že stát vypomohl Ha-
liči 50 miliony. Nevíme sice, nač se zde
naráží, ale je přece nutno říci v čísle ch.
jak vypadáme. Konstatujeme předem, že
od vypuknutí obstrukce země neplatí státu
nic, co platiti má. Dle zprávy permanentní
finanční komise obnášejí založené dluhy
zemské, t. j. dluhy sněmem řádně povole-
né, hypotékou neb dílčími dluhopisy krytě
(dnem 31. prosince 1911) 139,481.985.92 K
Nezaložený dluh, t. j. půjčky, uzavřené
běhém obstrukce, dále to, co neplaceno
ač byla právní povinnost to platiti, obná-
šely dnem 31. prosince 1912:
U peněžních ústavů . . 51,492.611.19
další dluh . . . . . . 9,000.000.—
úhrnem . . . ..
Státu jsme byli dlužní
do 31. prosince 1912:
1. z příčtu berních úřa-
dů . . . . .
poněvadž přírážka 559
nestačí na výplatu uči-
telských platů, takže stát
zakládá, co se nedostává.
2. Záloha od státu na
kanalisaci Vltavy a La-
be. . . . . . . ..
3. Příspěvek země n
ubytování četnictva .
4. Příspěvek země na
ubytování vojska . .
5. Náhrada za ošetřo-
vání nemocných přísluš-
níků v c. k. nemocní-
cích
úhrnem k 31. pros. 1912
Jiným interesentům k
31. pros. 1912 byli jsme
dlužní 1,950.000.— korun.
Úhrnem do konce roku
1912 obnášel nezaložený
dluh 90,028.911.19 korun.
Za rok 1913 vzrostly
půjčky o . . . . .
dluh u státu vzhledemk
stoupání výdajů školních
nejméně o
u jiných interesentů asio
úhrnem o . . . .
Vltava
8
article
čili půjčky obnášejí ca..
dluh u státu nejméně ca.
u jiných interesentů .
čili nezal. dluh činí asi . 106,900.000.—K
Kdybychom měli dluh nezaložený mě-
niti v založený, obnášela by kursová ztráta
nejméně 12—13 mil. K, čili výpůjčka by.
la by nutna asi v obnosu 120 mil. K, 490ni
úrok z ní ročně 4.8 mil. K.
Dluh zemský se tedy za doby ob-
strukce díky opatření vlády Bienerthovy
— odepření prodloužení pivní dávky
10procentního zvýšení přirážek — téměř
zdvojnásobil.
Bylo by velmi záhodno, kdyby „Nár.
Politika“ vylíčila, jak ústavním způ-
sobem vláda mohla přispěti Haliči 50
mil., aby bylo možno si učiniti úsudeko
proveditelností tohoto návrhu.
Vláda nynější prohlásila ochotu dátí
správní komisi 10procentní zvýšení přirá-
žek a 4korunovou pivní dávku. Vzhledem
k usnesení klubu zemských poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné učinil ve vče-
rejší schůzi zemského výboru posl. dr
Pinkas návrh na zavedení 4korunové
dávky pivní. Odůvodnění jsme přinesli ve
včerejším večerníku.
Bienerthův
Pinkas
Halič
9
article
Proti zavedení pivní dávky jsou Němci
Ale také české strany nejsou v tom jednot-
ny, poněvadž se jedná o positivní opa-
tření: proti pivní dávce jsou sociáln
demokraté, národní sociálové
a realisté — z důvodů demokratických
a pak z toho důvodu, že jsou proti všemu
— pro ni jako pro jediné možné výcho-
disko z finanční krise jsou agrárníci a naše
strana.
Státoprávníci nemají vůbec stanoviska
ti jsou jen pro vládní subvenci.
Tedy ani v tomto sanačním prostřed-
ku nedocíleno souhlasu, nebude proti votu
německých přísedících položen na váhu
hlas všech českých stran.
Včerejším usnesením zemského výbo-
ru splněno to, co ve veřejnosti české bylo
žádáno. Návrh na zvýšení přirážky o 10
procent má vláda již od konce června, nyní
dostane návrh na zavedení pivní dávky
4korunové. Při tom zůstane stále otevřena
otázka „co dál?“, když vláda těmto ná-
vrhům nevyhoví.
Němec
12
title
Válka mezi spojenci.
13
article
1,000.000.— K
960.000.— k
14
article
Ve vídeňských, pešťských a některých
říšskoněmeckých listech rozšiřují se poplašné
zprávy, celkem stejného rázu, jakoby v ru-
munsko-bulharském sporu byl nastal obrat.
jímž octnou se Rakousko-Uhersko a Rusko
v popředí situace, kteráž by vyžadovala ne-
prodlené zasáhnutí Evropy. Domnělý převrat
spočívá prý v tom, že se nepodařilo ani mo-
bilisací rumunskou pohnouti Bulhary, aby se
stali povolnějšími, čímž se přiblížilo nebez-
pečí skutečného propuknutí války mezi Ru-
muny a Bulhary, což prý ovšem Rusko si ne-
přeje, ježto mu záleželo pouze na tom, aby
nestal konec bratrovražedné války mezi bal-
kánskými spojenci. Mobilisace rumunská roz-
proudila prý však bojovnost Rumunů tak, že
není možno ji už udržeti a mezi Rumuny prý
jde jediný hlas, že „budou Bulharům diktovati
mír v jejich hlavním městě Sofiji.
Stojí prý tedy Evropa na prahu — no-
vých vážných události, bude-li chtíti Rusko
obmezití rumunskou akci proti Bulharům na
pouhé obsazení území, jež Rumunsko pro sebe
požadovalo ještě než na petrohradské konfe-
renci se spokojilo Dersterem a jeho nejbliž-
ším okolím. Většího důrazu těmto poplašným
výkladům dodává se tím že prý se v Rusku
provádi mobilisace na zkoušku k 15. t. m.
že poděl řeky Prutu byly sesíleny všecky po-
hraničné stráže ruské.
Bulhar
Rumun
Uhersko
Rusko
Evropa
Rumunsko
15
article
Nejistota o tom, jak to ve skutečnosti vy-
padá na bojištích balkánských, zvláště mezi
Srby a Bulhary (proti Řekům, jak známo, vy-
slali Bulhaři jen slabé síly, odkázané na obra-
nu, chtějíce zatím vyříditi hlavní boj se Srby).
jakož i nejasnost o tom, jak smýšlí diploma-
cie velmocí, jen napomáhá sesilovati účinek
sensačních zpráv.
Tak byly na př. v zápětí vyvráceny po-
věsti o ruské mobilisaci na zkoušku, tako
náhlém návratu následníka trůnu z Belgie do
Vídně, a ovšem každodenně válčící strany sa-
my vyvracejí to, co o svých bojích dávají
oznamovati Rovněž byla vyvrácena zpráva,
že německy císař nabídl se za prostředníka
mezi Rumuny a Bulhary; potvrzuje se však.
že Turci žádali, aby Bulhaři ustoupili na čáru
Midia-Enos, ustanovenou za novou hranici
na poradách londýnských, a tomuto požadav-
ku prý bylo již vyhověno. Jinak dle „Taninu
vláda turecká se žádným z válčících spojenců
nevyjednává a nijaké návrhy jí od nich nebyly
učiněny.
Co se týče Rumunska a Bulhärska jest
jen to pravda, že nebylo dosud docíleno do-
hody a že rady, udílené v Bukurešti a v So-
fiji diplomacií rakousko-uherskou a ruskou.
se nemohou nazvati — totožnými.
Srba
Bulhar
Řek
Rumun
Belgie
Vídeň
Turec
Rumunsko
Bukurešť
MidiumEno
16
article
1,625.000.—
3,500.000.—
18
article
8,000.000.— K
8.000.000.—
400.000.—K
16,400.000.— K
68,000.000.—K
35,000.000. —
3,900. 000. —
19
article
Ostatní velmoci, jak trojspolkové tak troj-
dohodové, dle všeho do těchto záležitostí ne-
zasahují a dosud není o nich známo než to, že
Francie a Anglie pokusily se, aby Evropa se
zachovala k nynější válce tak jako v dřívější
válce spojenců proti Turkům; aby nezakro-
čila. Pokud se týče jednání francouzského
posla ve Vídni s ministrem zahraničních zále-
žitostí hr. Berchtoldem, jest známo, že záměr
francouzsko-anglický o závazném prohlášení.
že žádná z velmocí nezakročí — se sice ne-
zdařil, ale dle doprovodu, jaký se tomuto jed-
nání dostává vídeňským dopisovatelem „Daily
Tel.“, není pochybnosti, že by ani tato formu-
le, kdyby byla bez podmínky pronikla, ne-
byla závažnější, než byla neutralita v otáz-
kách: albanské, pobřeží adriatického, Skadru
a pod. Dle toho záhraniční úřad jest stejně
jako Francie a Anglie proniknut přáním, aby
mír evropský nebyl porušen a válka mezi spo-
jenci byla lokalisována. Ale ostatní velmoci.
zvláště západní a Německo, jsou vzdáleny
ohniska nepokojů a záleží jim pouze na hlav-
ních směrech. Ani Rakousko-Uhersko nechce
se podjati úlohy „deus ex machina“, záleží
mu pouze na tom, aby balkánské státy nebyly
na nikom závislé a chovaly se i k němu sou-
sedsky. Nemůže se však vázati, že nezakročí,
protože jest příliš blízko událostem a poci-
ťuje každé jejich hnutí. Musí počítati i s kon-
junkturami, jež by se dotkly životních zájmů
monarchie, a nedaly se vměstnati do formál-
ního závazku — nezakročení. Takové případy
hrozily za války předešlé a ani Francie, ani
Turek
Berchtold
Francie
Anglie
Evropa
Vídeň
Německo
Rakousko
Uhersko
20
article
Anglie, ani Německo nebyly uvedeny do po-
dobné situace. Nikdo nemůže zaručiti, že se
podobné případy nenaskytnou i v nynější vál-
ce. Rakousko-Uhersko ponechá balkánským
státům, aby svou věc vyřídily po svěm —
ovšem že v mezích, jež jim jsou známy a jež
leží mimo jeho zájmy.
Z této charakteristiky plyne zcela jasně
že ani Rakousko-Uhersko nemíní zasahovati
do balkánských událostí buď jak buď. To však
nikterak neopravňuje tisk chtivý sensace, aby
líčil mezinárodní situaci v barvách nejtemněj-
ších. Nebudíž zapomenuto, kolikráte za mi-
nulé války bylo veřejné mínění poplašeno ví-
deňskými a pešťskými listy a jakých škod ho-
spodářských se tím natropilol
Pokud se týká názorů v kruzích diploma-
tických, má se v nich za to, že nynější chvíle
není o nic vážnější, než byla kterákoliv o
počátku balkánské krise. Ovšem že nikdo ne-
může převzítí záruku za to, že nenastane v
situaci nijaká změna dalším vývojem událostí.
Zajímavo jest rovněž, že vážné říšsko-
německé časopisy upozorňují zvláště, že právě
nastoupená námořní cesta německého císaře
na sever jest dalším dokladem, že bezpro-
středně nehrozí evropskému míru nijaká váž-
nější komplikace.
Těžké ztráty, jež spojenci utrpěli v ny-
nějším bratrovražedném boji, nejsou právě pro
nikoho z nich pobídkou, aby setrval ve své
zaslepené bojechtivostí a mařil všelikou mož-
nost obnovení míru na Balkáně! I z Bělehradu
i ze Sofije došlo ubezpečení o ochotě příjat
prostřednictví velmocenské.
Anglie
Německo
Rakousko
Uhersko
Balkán
Bělehrad
21
article
Rumunsko-bulharský spor.
M. Z Kolína n. R., 9. července. (Zvl. tel
„N. L.“) Dle berlínské depeše Köln. Ztgu.“
je zpráva „Strassb. Post“ o tajné rumun-
sko-bulharské smlouvě z vnitřních
důvodů pravdě nepodobna.
Londýnský dopisovatel „Köln. Ztgu.
sděluje, že v tamějších politických i finančních
kruzích sledují s velkou starosti další vývoh
poměrů, změněných rumunskou mobilisací
Vojenští znalci domnívají se, že Rumunsko
jak zasáhne do války, potáhne hned na Sofiji
Vinou toho byla by prý tvrdošijnost a neústup-
nost Bulharska, ale hlavně dra. Daneva, který
neměl dopustiti válku se spojenci, nedohod-
nuv se dříve s Rumunskem a Tureckem.
Köln
Strassb
Danev
Rumunsko
Kolín
Bulharsko
Turecko
22
article
V drobném prodejle
ranní dislo e sobě . sa s
večerní
. . . . za 4k
Ve filiálkách na venkově
ranní čialo
10n
večerní
. . . Bk
lnseráts
platl se hotové napřed-
Přodplacení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a sxpodlce
„Národních Lístů“
Rukoplsy se nevraceil.
národní Lístus
23
article
Z Petrohradu, 9. července. Zde kolují po-
věsti, že dojde-li k brannému konfliktu mezi
Rumunskem a Bulharskem, napadne Rumun-
sko svého souseda také ze srbského území.
Z Bukurešti, 9. července. („N. Fr. Pr.“
Ve 3—4 dnech bude mobilisace ukončena.
Diplomatické intervence mají malou naději na
úspěch. Bulharsko zdráhá se splniti rumunské
požadavky a Rumunsko nehodlá dlouho ztrá-
ceti čas, usilujíc o zabezpečení příznivých hra-
nic Dobrudže, aby v jeho neprospěch nebyla
porušena balkánská rovnováha.
Rumunsko-turecká dohoda.
Z Berlína, 9. července. „Loc. Anz.“ o-
znamuje z Cařihradu: Včera navštívil ru-
munský vyslanec Portu a konferoval dlouho
s velkým vezírem a ministrem zahraničních
záležitostí. Jak se zde určitě proslýchá, byla
uzavřena mezi Rumunskem a Tureckem do-
hoda, aby znemožněna byla nadvláda Bulhar-
ska na Balkáně. K tomu účelu Turecko i Ru-
munsko vyšlou po 300.000 mužích na bulhar-
ské hranice a budou Bulharsku diktovat mír.
Zůstane-li akce tato bezvýslednou, překročí
hranice.
Rumun
Bulhar
Petrohrad
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Francie
Dobrudža
Berlín
Cařihrad
Turecko
Balkán
Anza
24
article
Na jižním bojíšti.
25
article
Z Athén, 9. července. Bitva u Dojranu a
pronásledování nepřítele na severozápad do
Strumice považuje se za velmi významné, po-
něvadž Bulhaři úplně postrádají potravin. Ne-
přítel je nucen na blízku Vardaru se koncen-
trovat. Bulharské armádě nezbude
asi nic jiného, leč opustiti Make-
donii.
Z Bělehradu, 9. července. Ve zdejších vo-
jenských kruzích se tvrdí, že Bulhaři, oslabivše
voj generála Ivanova, operující proti Řekům.
odesláním jedné divise na Krivolak, sna dno
mohou utrpěti citelnou porážku
na jižním bojišti.
Domnělé příčiny bulharských porážek.
Z Athén, 9. července. List „Patras“ inter-
viewoval četné bulharské důstojníky, mezi ji-
nými příbuzné bulharského generalissima Sa-
vova o příčinách bulharských porážek. Všichni
prohlásili, že cholera, deserce a nedo-
statek ošetření jsou důvody ne-
úspěchů.
Velmocí — mimo Rakousko-Uhersko — ne-
zakročí.
Bulhar
Ivanov
Řek
Atény
Vardar
Bělehrad
Krivolak
Patras
RakouskoUhersko
Dojran
26
article
Z Londýna, 9. července. Zde kolují ne-
zaručené pověsti, že Rusko prohlásilo ochotu
přenéstí rozhodčí soud na velmoci. Všecky
— mimo Rakousko-Uhersko — vyslovily se
pro zásadu neintervence.
»Zeit« o provolání krále Petra.
Z Vídně, 9. července. »Zeit« posuzuje
dnes provolání srbského krále a praví: Apel
na Slovanstvo je zřejmou narážkou na carův
telegram, jenž rovněž mluví o společné věcl
Slovanstva, která nyní dle srbské prokla-
mace byla Bulhary poškozena.
Bulharská oposice pro dohodu s Rumunskem.
Ze Sofije, 9. července. Chefové bul-
harské oposice trvají na tom, aby se s Ru-
munskem docílila dohoda.
Řekové o svých úspěších.
Z Athén, 9. července. (Ag. d'Athenes.)
Řecká jízda postoupila k Seresu
bez odporu. Soudí se, že Bulhaři opustilí
toto město.
Dle soukromé zprávy postoupil prý
jeden řecký prapor až ke Strumě a na-
lezl most zničený. Prapor přepravil se přes
řeku na loďkách a srazil se s oddí-
lem bulharského vojska, který
v nepořádku ustoupil.
(Viz poslední zprávy.)
Petro
Apel
Bulhar
Řek
Londýn
Rusko
RakouskoUhersko
Vídeň
Rumunsko
Sofijá
Atény
Aga . d ' Athene
27
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Na Václavském náměstí.
Ob čas nalézám v některém illustrova-
Mém listu dva obrázky z Prahy, nějakou
alici, frontu, náměstí, zákoutí, vedle sebe,
proti sobě: jaké bývaly a jaké jsou. Často
k nepoznání. Redaktoří lístů vyhledávají
takové protiklady s očividnou zálibou a my.
kteří jsme byli nazvíce živoucími a očitými
svědky oněch z pravidla gruntovních změn,
ve své komůrce se divime, jak málo si pa-
matujeme starý, bývalý zjev ulice a domů,
jež jsme bezpočtukráte viděli a nikdy vlastně
nepozorovali. Tvarová vnímavost a pamět
věcí, jež nestojí právě v oboru naší osobní
a praktické potřeby, je pranepatrně vyvinutá,
nepěstěná a nevychovávaná zakrňuje tak, že
užasáme, uvědomíme-li si nějakou náhodou
tento stav, tuto nadvládu písma, četbya
slova. Časopis »Za starou Prahu« užívá přes
to oněch protikladů jako pravidelné a je pře-
svědčen že účinlivé zbraně k svým krásným
a ideálným úkolům. Staví staré proti no-
vému, nebo teprve projektovanému a po
většině s okamžitým, zřídka však do bu-
doucnosti sahajícím a trvajícím úspěchem.
Václavský náměstí
Praha
28
article
Burcuje jími konservativný cit a smysl
k odporu, co se mu sic daří, ne však dále
nežli ke krátkému sentimentálnímu po-
vzdechu, kdežto by Klub za Starou Prahu
si přál, aby se oružil zbraní a zbrojí a po-
stavil se na odpor každé změně v architek-
tonicky malebném obraze města. Než po-
vahou konservatismu je víc pasívný odpor
nežli aktivní výboj a tak protesty, návrhy,
rozhořčení, anathemata, žel, jsou malou pře-
kážkou bezohledné přeměny a přestavby
města. Tak zvané požadavky moderního
života, předkládané ve směnkách hygieny,
komunikace, pohodlí a přepychu nemíní
bráti ohledu na idealisty, kteří velebí staré
jako krásné a zajímavé a nemají důvěry, že
by mohli se nadíti náhrady lepší. Přece
však za několik let trvání a boje Klub po-
změnil výlučnost svého prvotního hesla
Praha
29
article
Slovo, které při jeho vzniku zapadlo ne-
slyšeno a nedbáno, slovo o krásné Praze,
musí-li býti nová, přidává nyní k programu
o záchraně staré Prahy. Leží v tom jakési
vyrovnání s chtivosti dnešního života. Chut,
ano vášeň stavební a podnikatelská má býti
aspoň svedena na pravé koleje. A nic ji-
ného není k tomu zapotřebí, nežli aby se
praví muží dostali na pravém místě ku
práci. Tito muži jsou umělci mocné tvůrčí
síly aneb aspoň výrazného a zdravého
vkusu. Jsou-li tu, aby ti, kdo prácí pod-
nikají, o ní rozhodují, měli schopnost vy-
hledati a vyvoliti si vždy pravou potenci.
Jak je to jednoduché, jsme-li na obou
stranách dobře opatřeni! Měli bychom býti,
neboť nový dům nebo nová ulice, znamená
vlastně nepohnutou pevnost, jež desetia
staletí bude vzdorovat výměně a změně.
Není možno, změní-li se moda, nebo ze-
všedněl-li nám pohled na ně, sejmouti je se
stěny jako obraz, nebo vypověditi do skla-
diště, kam nikdo nevstoupi.
Velké město, stálým přívalem zdýmané,
nepřetržitým a stoupajícím ruchem klokota-
jící, má s pravidla jenom několik míst, jež
mohou dřímat spánkem šípkové princezny-
A ta se vystřídávají dle toho, jak a kam
se obrací časem hučivý a spěchavý proud.
někdy z utajených přičin a jindy katego-
rických povelů poslušný. Už jako pohádka
zní, že bývala Karlova ulice v Praze »nej-
noblejší« a nejdražší, nebo že Ovocný trh
hýbal promenadou elegantního světa a sotva
kdo vzpomíná, že ještě před čtyřiceti lety
na Václavském náměstí, hned u Příkopu,
rozčileně bzučel trh na obilí, slámu, seno a
podobné přírodniny, tam kde druhdy stávaly
ledabylé kotce. Ohromná plocha tohoto ná-
městí, která pohltila jednu z nejstarších cest
zemských, byla a jest vlastně ve stálé změně.
Praha
nový ulice
Karlov ulice
Václavský náměstí
30
article
Kašny, sochy, šibenice, divadla, prodavačské
krámky, aleje na ní vyrůstaly a za čas zase
mizely. Neměla nikdy klidu, nemohla se
ustáliti. Prokopávali zem pod ní a převra-
celi ji sem tam, rozšiřovali a zúžovali její
trat; jednou patříla tržišti, potom náměstía
dnes téměř už jen ulici. Praha jakobysi
vlastně nevěděla rady s tímto ohromným
prostranstvím, jež sahalo od srdce města až
po jeho zděný pás. Jednou je vyčistila, že
se podobalo kamené poušti a podruhé si
zamanula ozelenit je stromy a jejích řady
zase pošinovala sem a tam, s prava na levo
a naopak. Sochám se nevedlo lépe. Brzy
stály tu a brzy onde, Bendlův sv. Václav
a Platzerův sv. Jan a týž osud stihl Mysl-
bekovou bronzovou monumentalitu. Jeho
pomník sv. Václava a českých patronů,
vrcholný kus české plastiky devatenáctého
věku, prošel vlastně celým náměstím od
schodiště musea až ke Příkopu a zase zpět
nežli jeho žulový podstavec se zarazil na
dnešním místě. Osud našich pomniků. Proud
chodců řine se kolem něho; málo kdo se
zastaví před ním. Není na něm podivností
a nestaví hádanky na oči. Ve své samozřej-
mosti a prostotě zdá se být nemoderním.
poněvadž všechny umělecké své problémy
Bendlův
Václav
svatý . Václav
Příkop
Praha
Platzerův svatý . Jan
31
article
rozřešil sí tak, že po nich není stopy. žije
a trvá v sobě uceleností myšlenky a na-
prostou svézákoností a plností formy.
Kolem sviští elektrika na železných po-
tomcích dřevěné justicie, již co do krásy
stěží co zadají.
Teď dochází na výměnu architekto-
nických kulis na náměstí. Architekto-
nický prospekt Českého musea zavírá na-
hoře prostor, velkou a v dálce šťastnou
siluetou. Od něho dolů dvě řady domů,
do nedávna ještě čtyry staletí, dnes už o dvě
méně. Ještě do sedmdesátých let minulého
věku všechno se drželo ve slušné patrové
míře a věž Filipa Pergra z Čestochova byla
skutečnou věží, vyzvedávajíc svou těžkopádnou
renesanční hlavu vysoko nad nízké střechy
a zdravíc do dálky masívní hranol jindřišské
zvonice. Kolem sebe neměla mnoho umění.
ani na panských domech, natož na pivova-
rech a zájezdních hospodách. Tam někde
byla před stotřiceti lety jediná schránka na
psaní pro celý pravý vltavský břeh »k vět-
šímu pohodlí obecenstva«, praví starý topo-
graf, aby nemusilo na poštu na Malou stranu.
Teprve druhá polovice osmnáctého věku
vrhla sem architektonickou vlnu. Její pohyb
šel od středu města k jeho periferii, ale za-
stavil se už u věže Pergrovy. Na obou stra-
nách rostly domy, na jichž průčelích zachy-
covaly se poslední paprsky baroku a hned
vedle nich »u zlatého beránka«, »u benátského
Iva«, »u modré boty« ve stavbách Frant.
Hegera a Josefa Ziky první zvěsti, či vlastně
předzvěsti empiru. Ještě hospodaří s dobrým
dědictvím svých předchůdců; ještě dovedou
si zaplatit nedostatek tvůrčí individuality
vkůsem a dovedností, čerpanou ze zásob na-
hromaděných dobou Dienzenhoferovou. Přišly
na ně zlé doby nepochopení a posměchu.
Pergr
Pergrův
Iva
František
Heger
Zika
Dienzenhoferův
Český muzeum zavírat
32
article
Nestačily míře antické velebnosti a byrokra-
tický utilitarismus by jim byl nejraději otloukl
s tváří každou ozdůbku. Teď je prostě bo-
říme jeden po druhém, právě teď, kdy rostou
zase v umělecké vážnosti. Za půl roku nikdo
už neví, ani jak vypadaly. Nevděčný osud
všech řadových domů, zejména v přímočarých
ulicích.
Václavské náměstí mění se také na ulici.
Stalo se zase cestou, širokou spojkou vnitř-
ního města s předměstími. Nové domy, ro-
stoucí do mnohých pater, zejména v dolejší
části, svojí výškou umenšují jeho šířku. Úž
by tu nemohla stát ani kašnička, jež tu bý-
vala. Pobled s rampy nebo oken Pantheonu
musea šine se dolů, jako po schodech, po hře-
benech starých nízkých domů a zaráží se tu-
pými lysými postranicemi simili-paláců let
osmdesátých. Této stupňové hře a libovůli,
tomuto necitelnému předstihování se pater,
zdá se, učiněn konec, rovněž tak i štuka-
terské nabubřelosti průčelí. Nové domy, slu-
čujíce v sobě obchod s bytem, stoupají sil-
ným rytmem vzhůru, vynikajíce ve štítové
vrchole. Jejich architekti myslí v plochách,
cítí v liniích, drží sochaře v kordě, pracují
ne ve zdivu, nýbrž s hmotou. Materiál při-
chází ke slovu, kde dříve malta, štuk a
kousek dřeva. Všude se spoří, stahuje a zhu-
šťuje, aby se nabylo místa a volnosti. Typ
starého měšťanského domu, idylicky tichého,
vymírá, nebo je násilně vytrháván z řadya
paměti, aby učinil místo budově, v níž sple-
titý ruch set i tisíců v ní pracující nebo jí
probíhající architekt ukázňuje a velitelsky
K. B. M.
třídí a řídí.
Václavský náměstí