Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ IINTY.

3

18. prosince 1907.

4

Číslo 349.

5 article

vadž oha státy mají stejný nárok na ochranu proli cizině a na zdstné vojsko. Kdyby se byl počet oby- vatelstva vzal za základ rozdělení kvoty, bývala by břemena spravedlivě rozdělena a zároveň by se bylo Rakousku ulehčilo o 18—20 mil. Poukazuje na nová vojenská učiliště v Ubrách, jež prospívají jen Uhrám, a na výhody, kterých dostává se uherskému prů- myslu a zemědělství při vojenských dodávkách. Zisk 48 mil, je více než úplně vyvážen ztrátami, jež utrpí Rakousko nezdaněním uberských rent, uklá- dací způsobilostí uherských papírů, společností banky a přikazovacím řízením. Ani zvýšení o více než 290 nebylo by pro Rakousko tak prospěšným, jako kdyby se konečně vymohlo, aby celní příjeny anebo aspoň finančni cla v obnosu okrouhle 20 mil. zůstaly Ra- kousku. Připouští, že společné hospodářské území obsahuje velké výhody, obává se však, že Rakousko také ve vojenství bude nuceno k dalším ústupkům

Rakousko Uhry

6 article

Připomíná příští velké úlohy parlamentu, jako sta- robní a invalidní pojištění, dvouletou vojenskou službu a sanování zemských financi a nechtěje pře vzlti zodpovědnost za nezdar těchto reforem, bude hlasovati proti navržené kvotě. (Hlučná pochvala potlesk.) Posl. dr. Lazarski soudí, že v nynějším vyrov- nání nenčiněn krok k rozluce, nýbrž provedena roz- luku sama. Smlouva vyrovnací bude se dodržovati pokud bude vhod Uhrám. Ministr zabraničních vě pozbyl novým vyrovnáním veškeré vážnosti. Pohře šuje úpravu vojenských olázek. Kdyby porobene národnosti v Uhrách chtěly se vzepříti, připustil bychom, aby společná armáda potlačila loto po- vslání? Jeho strana bude hlasovati pro kvotu jako pro státní nezbytnost. Poláci přejí Maďarům samo- statnosl, avšak ve vědomí významu, jaký má svo- boda pro každý národ, ať rovněž tak nakládají s ná- rodnosími! Poláci budou se i na příště zasazovato velmocenské postavení Rakouska, ale ať vláda rog- ptýlí obavy jeho strany o ně, neboť Polákům na něm skuteéně záleží. Caveant consules! (Hlučná po- chvala.)

Posl doktor Lazarski Polák Maďar Uhry Rakousko

7 article

Posl. dr. Ellenbogen připouští, že zvýšení kvoty nelze odpirati politického významu. V tom je důkaí silnějšího politického postavení vlády naproti Uhrám Avšak materielně je zvýšení kvoty bezvýznamným prolože celních příjmů se používá již předem na úhradu společných výdajů. Od r. 186? zvýšením finaněních cel i cel agrárních poměr se stále zhor šoval na neprospěch Rakouska. V posledních 10 je- lech jen následkem přikazovacího řízení musili jsme zaplatsti Uhrám 94 milionů. Nasledkem cel a přika- zovacího řízení činí skulečně rakouská kvola 7390. Poukazuje na škodu Rakouska z toho, že bloková renla nebyla konvertována a prohlašuje konučně, že jeho strana proto nemůže blasovati pro kvotovou předlohu. (Hlučná pochvala.) Není zapsán již žádný řečník, pročež debata s ukončuje a kvotová předloha přijí ma beze změny. Zahajuje se zevrubná debata o dalmatských dráhách. Posl. Dulibič soudí, že železničním spojenín odčiní se pouze bezpráví, spáchaně na Dalmacii Pochybuje, ukuteční-li se dráha v dobledné debě Slovanský svuz bude hlasovati pro předlohu, (P - chvala.) Posi. Šusteržič dovozuje, že dalmalská dráhaje živomí olázkou Chorvatů a Slovinců, kteří jí budou úžeji spojeni. Přimé spojení s Dalnacií usnadňuje jntensivní politiku adriatickou a balkánskou, avšal dalmalská siť musí býti připojena k balkánské. Na- vrhuje resoluci o zabezpečení dráhy bugojnsko-aržan- ské. V Dalnacii samotně musí nýti dráha vyslavěna až do Spiče, aby odtud vedla do Baru a přes Skadr do Bitolje. Navrhuje zatím změnu § 1. a konečně prohlašuje, žo pudo hlasovati pro předlohu. (Hllučná vochvulu)

Posl doktor Ellenbogen Chorvat Spič Uhry Rakousko Dalmacie

8 article

Posl. Sylvoster považuje za slinnou stránkuv dalmatském železničním spojení, že trať nepovede přes Kočev. Plipouští, že trat bugojnsko-aržanská je velice žádoucí, ale dle problášení Mišského ministra financí není naděje na její provedení. Souhlasí, že třeba prováděti účelnou poliliku jaderskou a pro o třeba podporovali Dalmacii. Prohlašuje jměnen Něm- ců, že budou podporovali příslužný návrh Šusterši- čův. Liluje, že iniciativné návrhy nevyřízují sea apoluje na sněmovnu, aby spoločně pracovala k do- sažoní společných cílů. Zbudujme dům — končí — kde bychom mohli bydloti. Hlučná pochvala.) Posl. Neumann konstatuje, že vyřízením otázky dalmatských dmh bylo vyhověno zájmu celého státu a zvláště dlouholetému přání Dalmacie. Sluší vítatij se stanoviska hospodářského i kulturníno. Omez chuť k vystěhovalectví. Žádá, by při výkonném ředi- telství košickobohuminské dráhy, jež bude zlízeno v Těšíně, zachovala se jazyková rovnoprávnost. Zmi- ňuje se o nutnosti reorganimace železnic, přisilouvá se za požadavek nedávného vídeňského sjezdu inže- nýrů a architektů. Ředitelství sl. dráhy v Praze jes nedostalečně vybaveno úřadnickým personálem vyš- ších kalegorií u porovnání s drahemi soukromými Vylýká odstavování úřadníků st. drah naproli státien úlšvdníkům vůbec, zejměna dstavování teciipiků naproti právníkům. Důležitý by nyl výkaz o výnos- nosti českých st. drah, aby prozkoumalo se, je-li náklad na ně v přiměřeném poměru k jejich výnosu.

Posl Neumann Dalmacie Německo Těšín Praha

9 article

(Souhlas.) Kardinální otázkou je vyslavění pražského nádraží. Min, železnic musí předložený projekt se vší rozhodností hájiti v min, financí. Obíraje ze ja- zykovou otázkou, vytýká správě st. drah, že neza- chovává ustanovení organisačníbo statutu z r. 1896. Na četných slanicích st. druh v Čechách, na Moravě a také ve Slezsku jsou podnes německé nápisy na prvním míslě i v českých krajinách. Leckde, zvláštř v severních Čechách, českých nápisů vůbec není (Hlučné volání u Čechů: Slyštel Slyštel) Posl. šl. Stransky: Nejsou-li však tam na- prosto žádní Čechové? Posl. dr. Horaký: Ale je te přece v královslví českéml Posl. Hl. Stransky: Neznáme královslví če- ského! Jest jen province Čechy! (Smích, odpora četné prolivýkřiky u Čechů.) Posl. Neumana pojednává o těchto poměreel na dráze Karlo-Vary—Mariamské Lázně, kde jsou jen nápisy němnecké a čokonce 1 dvojjazyěná razitka byla zaměněna německými. (Hlučné výkříky roz- hořčení a „Slyšte! Slyšte!“ na lavicích českýchy Posl. dr. šl. Mühlwort: Tu rozhoduje přec jen puraktická polřebal Posl. 5l. Stransky: Jak pak je to v Prane u pouliční dráhy? (Protivýkřiky mezi Čechy.) Posl. Neumann: U soukromých drah polu jdou českým územím, rovnoprávnost ještě jakž taka se zachovává, ale již v první stanici u jazykových hranic je viděli jen nápisy německé. U sl. drah vy- dávají se v kruajích českých jizdní řády německy česky, v krajích německých jen německy. (Volánt na lavicích českých: Slýšte]. Slyšte!). Posl. šl. Stransky: Tedy národní rozdlělení Tak jsme dobří přátelé. (Smích a odpor mezi Čechy.

Čecho Posl doktor Horaký Neuman šl Čechy Morava Slezsko Protivýkřik Mariamský lázeň Neumann Slyštel Slyštel KarlaVara

10 article

Posl. Neumann uvádí řadu dalších stížnost do nápisů, tabulek a národnosti úřadníků na jedno- tlivých železničních tralích. Považuje za svou po- vinnost zminili se o těch věcech zvláště v době. kdy přiházejí se události jako v Chebu a Šluknově. (Hlučná pochvala.) Všichni záslupci českého národ- musí trvati na tom, aby jazyková otázka byla upra- vena určitým výcosem min. železnic konečně ve smyslu rovnoprávnosti obou národností. Na jižní dráze jest slovinský národ úplně ignorován. Řtečníl přimlouvá se za rozšíření slanic v Čechách a zvláště v Praze a apeluje na ministra financí, aby ředitelstv st. drah v Praze poskyil potřebně prostředky. K konci podolýká, že zástupci českého národa nemn l již pro způsob, jakým zachází se v Uhrách se Slo- váky a Chorvaty, žádných zvláštních sympaljí pro rakouskouherské vyrovnání. Přinášejí-li přes to tute velkou oběť a hlasují-li pro předlohu, mohou do- máhati se aspoň rovnoprávnosti, aby mohli se věno- vati svému hospodářskému pokroku. Každému, co mu náleží, a rovné právo všem! (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů; řečníku hlahopřejí. Posl. Jaklič prohlašuje, že stavba dalmatské Ú hy je pouze slabým počátkem, aby odčiněny byly skar hříchy, spácloné na Dalmacii. Byl by mnohem spokojenější, kdyby trať dalmalské dráhy počínala v Kočevě. Poukazuje na kulturní zanedbávání slo- vinského národa. Je svrchovaný čas, aby Rakousko upustilo od zásady poněmčování a centralisace, (Sou- hlas.) Vlád neměla By svou akci omezovali pouze n Dalmacii, Přímoří a Tridentsko, poněvadž vnitřní dol. Krajina potřebuje rovněž státní pomoci.

Posl Neumann Chorvat Čecho Cheb Šluknov Čechy Praha Uhry St Dalmacie Rakousko Tridentsko

11 article

Ref. dr. Rybar konstatuje, že podařilo se zvílě- zili nad odporem uherské vlády a toho nelze přebll- želi. Železniční spojení v celostátním a duěmatskén zájmu má větší cenu než trať Nový Knín. V následující pak blasování přijat návrh s na- vrženou změnou posi. Šusteršiče o čl. I. lit. a). Výborem navržené resoluce se přijámají; rovně tak rosoluce, jež narrhl ve své dnešní řeči pěsl. dr Šusteršič a které týkají se postálnění dolnokraňských místních drah, slavby dráhy aržansko-bugojneké zaměstnání domácích dělníků při budloucích želez- ničních stavbách. Posl. dr. Pargelt jako referení vyrovnávacího výboru žádá sněmovnu, by u provedení sněmovnou schváleného pilného návrhu Chiarova, schválila tak v 3. čtení vyrovnávací předehy, schválené v 2. člení jakož i zákon o kvotě a zákon o dalnatských dr hách. Předseda dr. Welskirchner: Prolože sně movna nulnou dvoutřetinovou většinou přijnla pilný návrh posl. Chiara, aby vyrovnávací předlohy a pou- visicí s nimi zákonné osnovy konečně byly vyřízeny přikročujemne nyní k jejich 3. čtení.

Ref doktor Rybar Šusteršič Posl Pargelt Chiarův Welskirchner Chiara Nová Knín

12 article

Vyrovnávací předlohy, zákon o pojišťovacích spo lečnostech, kvolový zákon a zákon o drahách dal matských přijimají se v 3. čtení. Přodsed dr. Wejskirchner: Tím jsou vy rovnávací předlohy vyřízeny. Kéž slouža obyvatelstvu k prospěchu a užitkul (Hlučný, dlouhotrv ajicí souhilaa a pollesk.) Posl. Fresl, který za hlasování žádal, by zjisti se poměr hlasů, volá opělně: Proč jste poměr hlasů nezjistil? (Hlučné výkřiky u čoských radiká ů.) Předseda: Prosím o klid posl. Frosla. O slov přihlásil se pan min. předseda. Udílím mu slov. Posl. Fresl: Co pak se nestydíte? Styďte se (Hlučné volánt: Tišel) Předseda. To si zapovídám p. posl. Fresle Velám vás pro neslýchanou uráku předsody k po rádku. (Hlučná pochvala. Posl. Fresl neustále hlučně pokřikuje.) Pane poslanče, cenile asi máln svou poslemneckou důstojnost, urážile-li přededu. (Vý- křiky neustávají. — Povyk.) M.-p. bar. Bock činí toto prohláženíi

doktor Wejskirchner Posl Fresl Bock

13 article

Ve schůzi 12. I. m vyslovil jsem ze ze vší urči- tostí pro zásadu, nemísiti se do vzájemných vnitřníc poměrů obou států mocnážství. Sněmovna usnesla se včera na resoluci, jež týká se národnost- ního zákona uherského z r. 1868. Poukazuje na uvedené vývody, musím důsledně — řidě se stej- nými názory — projeviti minění, že tato resoluce může býti považována za mísení se do vnit ních zálezitostí Uher, jež se neshoduje s jieh právem na sebeurčení. Před tímto právem musím se zastaviti, jako že i my musíme rozhodhě žádut, aby se dbalo našich práv. Vláda proto není s to, vyhověti vyzvání, obsaženému v reso- luci, poněvadž tato záležitost vybo čuje z mezi našich zákpnmých koumnpe- tencí. Také prosím sl. sněmovnu, aby se příšlě nemísila do vnitřních záležitosli uherských a vůbee dbala všemožně uznaných zásad, platných ve vzá jemných stycíci států, nemají-li býti způsobeny dos povážlivé komplikace, Posí. Romančuk (v dolazu k předsedoví) pro- tesluje, že včera bylo člení došlých spisů přeloženo na konec sohůze. Prohlašuje zároveň, že Rusově ne- pomýcleli včera na obstrukci, nýbrž chtěli na opal uspořádati molou demonstraci tím, že žáduli za) čten několika jimi podaných dolazů, Následkem předse- dova jednání byla bez tak již podrá ž3lčná nálada ještě více pobouřena, takže došlo ke včerejším, ve sněmovně — jak známo — ne novým udůlostem.

Romančuk Rusův Uhry

14 article

Posl. Choc ohražuje se proti tomu, že pře- seda znásilnil jednací řád, nedav zjistiti počet hlasů ač byl někalikráte za to požádán. K tomu došlo jer proto, že předseda vědkl, ze nemá dvoutřetinové většiny. (Seuljas a pochvala mezi českými radikály. tečník hlásil se však o slovo ku prohlášení min předsedy. Včera sobvátila celá sněmovna Silingrovi resoluci a laké vyzvala vládu, aby zastala se národ- nosti v Uhrách. Přes to prollásil dnes min. před- seda celé sučmovně, že s resolucí nesouhlasí. Pravi dokonce, že kárá jednání celé sněmovny. (Slyštel Slyšte! mezi českými radikály) Takové jedná ní j nepřípustné a uráží city celé sněmovny. Proto po dává jménem svých soudruhů i posl. Silingra návrh aby o prohilášeni min. předsedy zahůjeno bylo v pří ští schůzi rokovaní. (Pochvala mezi českými radi kály.) Posl. dr. Kramář žádá za oddělené hlasován o slovech „v příští schůzi“ Post. Seitz připomíná, že nebylo slyšeti an návrh Chocův, ani prohlášení mín. předsedy, tak že sněmovna má nyní hlasovati o tom, cc ani neslyšela Předseda: Lituji velmi, že pánové ničehe neslyšeli. Musím však dáti hlasovat o formálním ná vrhu. Schvaluje se především 221 hlasy preti 15 návrh, aby o prohlášení min. předsed bylo zahájeno rokování. (Hučná pechvala. Posl. Choc pozměňuje na to svůj návrh škrinu- tím slov „v příští schůzi“, pročež odpadá hlasován o těchto slovech. Přededa ustsnovuje příští schůzi na zejtřek v 11 hod. dop. s dnošním jednacím po- řadem a zároveň sděluje, že svolává mimo to na zejtřek večer v 6 hod. mimořádmou schůzi k volbě členů dclegace. Konec schůze v 6 hod. več.

Posl Choc doktor Kramář Seitz Chocův Uhry Slyštel slyšet

15 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 17. prosince. (Sjezd polske strany lidové.) V neděli konal se v Tar nově ohlášený valný sjezd polské strany lidově jehož se účastnili téměř všichni lidoví poslane říšští i zemšti a na 200 delegštů, zastupujícíel všechny polské soudní okresy kaličské. Po volb předsednietve promluvil nejprvé red. W y s l ueh o poznaňských Polácích a na jeho návrh přijat protest proti útokům pruské vlády, načež se v resoluci doporučuje boykot všelikého ně meckého zboží a říšským poslancům se ukládá, aby vystupovali všude proti trojspol ku, který německé vládě poskytuje posilu v bojt proti Pojákům. „Nemůžeme dovolit — praví se v resoluci — aby stát, jenž vypověděl válku na život a na smrt národu polskému, čerpal pomo ze státní moci rakousko-uherské, tedy z moci. jejíž součástkou jsme i my Poláci. Když byl na to sjezd věnoval čestnou vzpo mínku nedávno zesnulému malíři a dramatikovi Wyspiaňskému, přešlo se k otázkám vnitropolitickým, o nichž referoval posl. Sta- piňski. Po něm vystřidalo se několik jinýeh řečníků a na konec přijata resoluce, v níž se 1. vyslovuje souhlas s politikou polských lidoveů

Polák Wyspiaňský Praha Tara delegšt

16 article

na říšské radě; 2. schvaluje se, že lidovci udržují přátelské styky s polským kolem, kdykoli běží o otázky národní a zemské haličské; 3. vy- slovuje se přesvědčení, že lidovci mohou sply- nouti s polským kolem jen tehdy, až polské kolo si zvykne jednati se selským obyvatelstvem pol- ským tak, jak toho zasluhují čtyři pětiny celého polského národa. Znamením spravedlivého obra- tu bude taková zemská sněmovní volební oprava, která poskytne lidu patřící mu zastoupení na sněmě. Jinak lidovci setrvají v dosavadním boji proti ostatním stranám polským a zejména je budou všemožně potírati při příštích sněmovních volbách, jež se dle všeho budou konati ještě na základě starého volebního řádu. V Praze, 17. prosince. (Spor uhersko- chorvatský.) Přese všechno popírání mini- stra Josipoviče zdá se, že odcbod bána dra. Ra- kodezaye jest už jen otázkou času. Před včerejš sněmovní schůzí předseda Justh rozmlouval s chorvatským poslancem Lorkovičem příští taktice chorvatské delegace na sněmě pešt- ském. Lorkovič sdělil předsedovi, že Chorvaté aě vědí, že zákon o kvotě, který se nyní pro- jednává, nemá pro uherskou vládu téhož vý- znamu, jako zákon zmocňovací, přece budou mařiti projednání i tohoto zákona. Předseda Justh tázal se pak, jak se Chorvaté zachova, k nastávající změně v hodnosti bánské, t. j. k bar. Pavlu Rauchovi jako novému bánu. Lorkovič odvětil, že ať už bar. Rauch bude jmenován bánem před volbami neho po volbách, Chorvatům změna ta zisku ne- přinese, poněvadž účelem jejím bude zavěsti „silnou vládu“, která by na rozkaz vlády uhe- ské Chorvaty všemožně ptlačovala.

Josipovič Justh Chorvat Pavel Rauch Rauch Praha

17 article

Pokud se týče samého bar. Raucha, jenž byl včera povolán k dru. Wekerlovi, tvrdí se o něm, že již v nejbližší době „zasáhne do poli- tiky chorvatské“ a že má připraveny dvě for- mule, jichž pomocí hodlá obejíti nesnáze, vzniklé ze železniční pragmatiky. Dle jedné for mule má se vydati nová pragmatika pro všechny úřadníky, tedy také železniční, ale v ní už nema býti zmínky o jazykové otázce. Tato otázka, po- kud jde o Chorvatsko, má se pak upraviti zvlášt ním ministerským nařízlenímn, nikoli tedy zákonem. Dle druhé formule má se úprava ja- zykové otázky přikázati přímo kralevinské depu- taci a uherská vláda při poradách deputací má výslovně prolilásiti, že uznává platnost § 57. chorvatského vyrovnání, avšak z důvodů tech- nických a strategických musí žádati, aby také úřadníci při železnicích chorvatských znali ma- darský jazyk. Z Pešti, 16. prosince. (Persekuce Ru- munů.) Trestní soud v Kluži stihá redaktora rumunského čhsopisu „Libertatea“, Julia G oa- novice, pro několik tiskových přečinů. Red. Goanovici jel tyto dni de Rumunska, kde chtě upsořádati některé své rodinné věci dříve, než dojde na přelíčení a porota ho vydá maďarské „spravedlnosti“. Avšak v pohraniční stanici Pre- dealu byl policií zatčen a v průvodu četnické hlídky dopraven nazpět do Kluže, kdež odveden přímo do vyšetřovacího vězení. Soud totiž roz- hodl, že má zůstati ve vyšetřovací vazbě, doku všechny jeho tiskové procesy nebudou vyřízeny

Rauch Goanovice jít Rumunsko Wekerl Chorvatsko Pešť Kluž Reda Pre

18 title

Politické zprávy zahraničně.

19 article

V Praze, 16. prosince.

Praha

20 article

Otázka annexe Bosny a Heroepoviny. Zaznamenali jsme zprávu vídenského dopi sovatele „Nového Vromene“, že annexe Bosny a Hercegoviny jest odložena. Na jak dlouho o tom dopisovatel ničeho nepověděl. Podle „Iní.“ jest odročena na rok, ke dni císařov jubilea. Zajímavé drobnosti k otázce té přináší „Mu- savat“. Redakce mostarského „Národa“ obdrže- la ze Sarajeva německé psaní, jehož pisatel na- zývá se vysokým c. k. úřadníkem. V psaní se tvrdí, že odborný přednosta zemské vlády sara- jevské Kosta Hörman nedávno zašel do kraje baňaluckého připravovat půdu pro annex

Bosna Nový Vromen Hercegovina Sarajevo

21 article

Bosny. Hörman zamýšlel „místo neúspěšných stávek vyvolati národnostní nepokoje (Proti né- meckým kolonistům. Pozn. red. „N. L.“), na- čež by byla prohlášena vojenská diktatura, ktert by držela oposici na uzdě. Po zkročení oposice by živly, které si an- nexe přejí (Chorvaté, Němci, cizinci) poslali do Vídně v čas objednané telegramy a pamětné spisy, prosící o annexi, a prosby nezůstaly by oslyšeny. S tím snad souvisí, že „Osvit“ (chor- vatský list v Mostaru) nedávno sám žádal za vojenskou diktaturu a že „Hrvatski Dnevnik““ (orgán arcibiskupa Štadlera) a „Bosnische Post (orgán sarajevské vlády) nazývají nás velezrádci, kazimíry, divochy a neustále sní o nějnkém „vlivu eiziny“. Dodáváma: ,vlivem ciziny“ má se tu roz- uměti „velkosrbské hnutí“, pro které vzplanula černohorská omladina v Srbsku — nevysvětleno ještě, kdo a jak na ni působil v tom smiěrua které kruhy v Srbsku stály za ní. Mohl-liž kníže Nikola, tak vysoce nadaný a osvědčený pólitik i státník, postavití se, jak od něho žádáno, v čelo velkosrbského hnuti ve chvfli, kdy ho měle býti zneužito k zabití velkosrbské myšlenky na věčné časy. A proto horkokrevní, ale nezkušení černo- horští studenti učinili spiknutí na život svého gospodára, aby ho ztrestali za „zradu velkosrb- ské myšlenky“, a proto chtěli vyvraždit i jehe rod!

Hörman Chorvat Němec Nikola Bosna Vídeň Mostar Srbsko Hrvatski Dnevnik Bosnische Post

22 article

Přeličení pro portarturskou kapitolací. Vyslochnuti další svědkové o bitvě kiněžou- ské. Výpovědi některých příkře si odporovaly. Došlo k dramatickým výstupům mezi obžal. gen. Fokem a svědky, vypovídajícími v jeho nepro- spěch. Podplukovnik Romanovský, jenž byl po- bočníkem Fokovým, vypověděl, že Fok nebyl mimo bitvu a že v bitvě nenechal 5. pluk samot- ný, nýbrž do ní poslal všechna vojska, která měl po ruce, t. j. pluk 13. a 14 Po této výpovědi zvolal Fok teatrálně; „Ano, byl jsem v bitvě, ačkoli musím říci, že to bylo šílenstvi, neboť velitel nemá práva dá- vati svůj život v šane. Ale já chtěl dáti vojsku dobrý příklad a ukázatí, že Fok turecké války zůstane týmž Fokem! A mohu říci, že u Kiněžuu bylo hůře, než na Šipce. Na Šipec Turci měli proti nám pětipudové hmoždíře, a Japonci ši- mozy.

Fokův Fok Turek Japonec Kiněžuum

23 article

Proti Fokovi ve smyslu žaloby vypověděl svědek plukovník Odincov. Pravil: „Ráno dne 13. (26.) května gen. Fok vypravil se vyhledat posice pro 15. pluk pro případ, že by se Japonei vysadili v zátoce Chessi. Dovolil jsem si říci generálovi, že bych mohl posice pro 15. pluk vyhledati sám, protože to místo dobře znám, a on že by mohl de kiněžouské bitvy. Avšak generál jel hledat posice pro 15. pluk, vzdálil se od bitvy, a jízda jeho vyžadovala mnoho času.“ Gen. Fok ostře: „Můj charakter je dosta- tečně znám a každý vi, že podřízený důstojnik nikdy by se nesměl opovážit mluviti se mnou způsobem, jako praví svědek. Svědkovi šlo o to, aby se vyhnul bitvě, ne mně!“ Spor vzniki mezi svědky gen. Bílým, jenž v bitvě kiněžouské řídil dělostřelbu, a mezi plukovnikem Dmitrevským, jenž prohlásil dělo- střelbu ruskou, zúčastněnou v bitvě, „starým haraburdím“. Gen. Bilý naproti tomu tvrdil, že jeho dělostřelba byla velikolepá. Děl měl 56, pro každé 200 nábojů. Náboje ještě nebyly vy- stříleny, když dán gen. Fokem rozkaz, aby střel- bu zastavil a děla zničil. Gen. Bílý vozkaz vy- plnil, ačkoli nepochopoval, proč byl dán, nebot již byl požádal Stössla, aby mu poslal novou zásebu nábojů. Gen. Fok sedl do vlaku a odjel. Předseda: „Proč nebyly náboje dodány dle určení ?“ Gen. Bílý: „Po prvé slyším, že nebyly do- dány. Chovám telegram, ve kterém se mi ozna- muje, že náboje jsou poslány. Svědek požádán, aby důležitý telegram předložil soudu Obž. gen. Fok protestuje proti svědkově vý-

Odincov Japonei Bílá Fok náboj

24 article

Schází několik velkých postav . . . Doba je neměla, řekne se? A Goldoni a Tiepolo a Mar- cello! Ti nám stačí; však hle, oni měli by pro- cházeti celou knihou, ji jaksi vládnouti . . . Nu a ve skutečhosti ztraceni jsou v kapitolách, jim věnovaných. Toto barevné a nevýslovně ducha- plně bzučení jest spíše mraveništém než člově- čenstvem a pojednou přál byste si nějaké stří- zlivé zkrácení, nahotu kampanilly uprostřed kul- havých a potácejících se domků. Člověk není nikdy dosti piloreskní, to víme, ale býti jim vždy jest jestě nebýti jim dosti, protože zna- mená to zříci se kontrastu . . . Myslím, že nikdy nikomu nenapadne, aby knihu tuto přirovna k fresce. Splše ke kinematografu . . . Prudké linie a brutalita kontrastu přece však přijdou . toliko na konci, jako deus ex machina jest to Bonaparte. A pak kinematograť anebo freska, šat har lekýna, anebo co jen chcete, kniha tato jes přodevším věc čarokrásná, zázrak zkrátka. Ne- pocitil-li ještě někdo spojení, jež působí tex nádherně zaklinající, letíel s vámi po cestách bludiště skutků, davem lidí, sebrankou zvlášt- nosti, ať otevře na zdař bůh tuto Venisea pochopi, co chceme říci. A díky bohu, není t jen malebnost! Vše se to jen třpytí důvtipem, vše se jim jen blyští a řinčí . . . Jest to usta- vičný řiakoť uštěpačných rolniček. Nikdy se lidě tolik nenasmáli, nikdy se tolik nenazmítali. A po jednou s pánem bohem koše, již je po vino braní ! . .

Goldoni Tiepolo Bonaparte bůh Mar bůh koš

25 article

Ten malý Kors s uhlazený m vlasy, hle, toť morálka knihy. Pojednou misln Monnier zvážní a svraští čelo . . . Bylo ujed- náno, že až potud všemu se budeme smáti ničemu se diviti . . . Zdá se mi, že náblý tento obrat má ještě podil v comedii dell' arte. Jest to umělost. Opakuji, u Monniera jest plno »procédés« a manýrů. A kdo ví, není-li to právě to, co nás unavuje? Přemnoho kejkliřství . Máť on mnoho hteratury, než aby byl úplně přírodní, a i když napodobuje školáčka ženev- ského a mluví gymnasijní hantýrkou, cítit z něho humanistu. Clověk by ho rád požádal, ty- kaje mu, »aby něco někomu vyvedl«, a zároven jest pln úcty vůči němu. Vždyť on »vyvádi kousky« se svým uměním. A právě jen ti, již toho umění mají mnoho, mohou si ty »kousky« dovolit. Tak hrají si jen knížata umění. William Ritter.

Monnier Ritter

26 article Dramatické umění

Dramatické umění + Z Národního divadla. Jednou zas něc exotiky! Americký host! A krajan k tomu Bývalý člen divadla známěho zvuku jméne v Novém Yorku ! Máme už tak rozstřiknůty své krajany po všech světa koutech! A nevíme o nich ani! Pokusili se napřed doma a protože chvile zrovna nepřála, odešli za humna nal zku- šenou! Však se chvíle pravá jednou dostavíl Třeba jen vyčkat a cepovat zatím svojí sehop- nosti Kdo něco dovede, neztrati se na tomto božím světě! A doma zkušeného později snad rádi přijmou! Pan Schlaghamer mihl se vám někde před lety jako mladý eřižádostivee v nějaké roli. Na tehdejší dojem už se ani ne- pamatujete. Bezpochyby nebyl otřasný. Mladý muž sám nebyl asi s výsledkem tuze spokojen. Rozběhl se na to, odrazil od prkna a střemhlav zmizel pod hladinou našeho domácího obzoru. Snad deset let uběhlo. A v pondělí představi se jako »pán z Kellerů« v Sudermannově »Do- movu«. Role ošemetníka v kuse. Hrával ji kdyst pan Bittner. O dědictví po odešlém představitel našich Jagů a vévodů de Bligny rozdělilo se několik mladších. Mají se vesměs čile k světu jen ustáleno je dosud málo. Sotva dosud roze znáváme postavy a hlasy ! Díváme se, poslou cháme a mimo pohled do cedule, zřídka vime. který je který? Tak jsou si všickni nějak po- dobní! Jakýs nedostatek vytvářených už osob- nosti! Nový muž výraznějšího zjevu mohl by tu eilelně zasáhnout! Role pána z Kellerů ovšem není z těch, které samy už herce nesou. Za- střit hladkým zevnějškem nieotu nitra, je úko- lem postavy. Host po té stránce uvedl se co nejlěpe. Má něco příjemné nenucenosti ve svém uhlazeném světáelví. Konversuje výrazně, má pružný hlas a ohebnost způsobu, která není jen hraná! Samé věci, které by se daly potřebovat. Zbývá ještě zvědavost po druhých možných stránkách. A ty snad se okážou přiště. 8.

Schlaghamer Keller Sudermannův Bittner jít Bligna Nový York národní divadlo

27 article Hudba.

Hudba. + Koncert Spolku českých žurnalistů v Praze — jak z vyprodaných loží a hojného odbytu prvých míst v přízemí zřejmo — soustředí 3. ledna večet v koncertní síni rodblfinské výkvět pražské společ nosti jako pokaždě v letech posledních. Výkony orke- stru vinohradské opery pod taktovkou Čelanského. operní pěvkyně pí. M. Čelanské, virtuosky na housle sl. Elly Stiilarovy a damského tria z mistrovské školy Ševčikovy zaručují ryze umělečký požilek. Vstupenky prodávají firmy F. A. Urbánek a M. Urbánek at na sedadía v přízemí po 6, 5 a 4 K, na tribunu p 4, 3, 2 a 11/2 K, k stání po 2 a 1 K. + Z českého spolku pro komorní hndba v Praze. Koncert osmý, poslední v této saisoně, koná se jia dnes ve středu 18. prosince o 7. hod. večer v Rudol- fině. Účinkovati bude s »Českým kvartetem« jeder z nejlepších klavírních virtuosů Emnil Sauer. Kromě kvinieta Schumannova zahraje velkou Chopinovu Fanlasií op. 49, pak skladby Griegovy (Nolturno) Lisztovy. Ceské kvartelo provede doposud nehraný Beethovenův kvartet A dur op. 18. — P. k. členové žádají se, aby na legitimacích poznamenali změny svých adres, by jim mohly nové legitimace v čas dodány býti.

Čelanský M Čelanský Stiilarův Ševčikův F A Urbánek M Urbánek Sauer Schumannův Griegův Nolturno Lisztův Beethovenův Praha Rudol spolek český žurnalista český spolek pro komorní hndba Chopinův Fanlasia op . 49 kvartet A dur op . 18

28 article

+ Mlst Václav Viklorlu v Roudnici. V sobotu dne 14. prosince vykonala roudnicka jednota »Řipo se starustou města panem Erv. Špindlerem nevšedné působivý a u nás dosti vzácný. projev vděčnosti úcly k národnímu umělci, které oddaně a věrně řadu let povznášel české umění. Podřipané porozuměli po- velu Tyršovu: »Krásným staň se u nás obyčejem že těm, k nimž před jinými láskou lneme, na vý znamnější dny co uvnitř cítíme, vřelejí a slavněj vyjevujeme.« Podřipanéne zapomněli, že Václ. Viktorir byl z lěch vzácných umělců českých, kteří vždy ná rodní práci vykonali přesně, věrně a s největší svě- domitostí, proto uspořádali v čest svého »pěvce Pod- řipska« mile zladěný večer, kterého zúčastnil se v pravdě výkvěl podřipského občanstva. Hlas Vikto rinův zněl zase lak mohutně a vířivě jako před léty Na pořadu byly téměř výhradně skladby Smetanovy.

Mlst Erv Špindler Tyršův Krásná Václ Viktorir Smetanův Roudnice

29 article

Oslavenec pěl vroucně a oduševněle Přemyslův s pěv »Nuž pokoj s vámi«, píseň »Nekamenujte proroby« Vokovu arli z »Čertovy stěny« a J. V. Novotného píseň »Hubičky«. Všecky tyto zpěvy byly velice pří padně voleny a lím ještě větším dojmem působily Zpívány však i dvojzpěvy a sice Tomše a Lukaše z »Hubičky« a Jeníka a Kecala z »Prodané nevěsty«. V těchto dvojzpěvech spolupůsobil poprvé jako teno oblíbený pěvce pražský Václav Chmel, jenž při- spěl svěžestí a silou svého hlasu nevšedně plalně působivě k plnému lesku tohoto vzácného večera. Doprovod obstaral výtečný pianista, okresní komis roudnický dr. J. Lauschmann. + Hudebniny k Vánocům jsou oblíbenými a hle- danými dary. V tomto případě lze doporučili český závod Mojmíra Urbánka, který vždy snaží se jile s duchem času a jehož sortiment skutečně poskytuje každému možnost, najíti dary všech možných oborů hudebních a v eenách přístupných každé třídě hudby- milovného obecenstvn. Mísťnosti hudebního a klavír- ního závodu nalezají se v Jungmaunově tř. čís. 14 Jbýv. Široká ul.) v Hlávkově paláci.

Přemyslův Vokův J V Novotný Hubička Jeník Chmel doktor J Lauschmann Urbánek čertův stěna Hlávkův palác

30 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Z Pešti došla zpráva, že tam zemřel v těchto dnech nejlepší maďarský kartogral a vlastně zakla- datel vědecké kartograhie maďarské, jenž bezmála čtyřicet lel byl přídělen státní tiskárně uherské v Pe- šti, a od r. 1881 byl přednestou kartogrufického o- dělení. Rozumi se, že maďarské listy, jež doprovodily srdečnými slovy nekrologů jeho odohod a význam jeho životní práce, prohlásily jej za Maďara a vl- slence — zatím bvl to pan Josef Homol k a, ro-

Maďar Homol Pešť

31 article

dilý Čech z Hlinska, jenž i rcálná studia a první po čátky svojí praxe konal v Čechách. V Pešti se. bo hužel, pomaďařil s celou rodinou. 27. listopadu zemřel znamenitý ruský publicist šedesátých lel, senálor Julij Galaktionovio Žukovskij. Býval spolu sA. N. Pyrinem spo lupracovníkom „Sovremennika“ a „Otöčest vených Zapisek“, později „Věstnika Evro py“. Zvlášt vydal několik cenných knih a sludií, tl „Politické a společenské theorie XVI. stol.“, „Hlistori politické literatury“ (1871) a j Velký zájem v divadelních kruzích ruskýel budí nové drama P. P. Gnědiče, které autor ne- dávno předěital v kruhu umělcův a literátů. Má ná- zev „Cholopy“ a rýsuje mračnou dobu cara P- vla I., na něhož abnormální poměry, v jakých rosul a byl vychován, měly známé chorobné vlivy Poda ří-li se drama, zpracovávající jednu z nejchoulosti vějších, ale proto velmi vděčných period novější r ské historie, prosaditi na scéně alexandrinského di- vadla, bude paní Laviňa hráti hlavní roli dramalu

Julija Galaktionovio Žukovský N Pyrin Věstnik Evra Gnědič Laviňa Čechy Hlinsko Pešť

32 article

Zajimavo jest, že téměř současně použil historické látky o caru Pavlovi a jeho násilné smrti D. S. Me- režkovskij, žijící tou dobou v Pařiži, a také k na- psání dramatu, které bude se hráti dříve ve francouz- ském překladě na některém z literárnějších divade palížských (snad v Théhtre de la Port Saint Martin) Vynikající herec jihoslovanský Ienatij Boršt nik slavil minulý týden jubileum svého 25letého pů sobení uměleckého. Rodem Slovinec, působil I. Boršt nik na divadlech slovinském (v Lublani) a chorvat ském (v Záhřebě), a získal si v obou Bilersturácl dramatických mnohou zásluhu za vylvoření zdra vých lidových typů. Jeho talent v podslalě své renli stický, byl bezprostřední a sytý. Jubileum Borštni kovo oslavovali slejně uznale v Záhlebě i v Lublani kamž si svého rodáka, jenž nyní již přes deset l působí na zemské scéně chorvatské, zvlášť pozvali

Pavel S režkovskij Théhtre jít le Saint Martin Lublaň Záhřeb

33 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Výbůch u zilského kláštera. Ze Sofije 17. prosince. (K. k.) Bezpodstatna je zpráva vídeň- ských novin, že čásť rilského kláštera byla pobo řena výbuchem. Dle oficiálních zpráv vybuchl př odstřelování nedaleko kláštera z neopatrnosti dy- namit a výbuchem byl pobořen dřevěný barák. = Srážka vlaků. Z Pešli, 17. prosince. (K.k ub.) V seřaďovacím nádraží rakošském srazily se v poledne dva vlaky. 3 vagony byly rozbity, jeden železniční zřízenec raněn. = Neštěsti v dolech. Z Birmingham (Alabama), 17. prosince. (K, k.) Z osob, zasypanýci za výbuchu v dolech u Jolondy, bylo nalezeno posud 35 mrtvol. = Čtrnáci Paganinovýchi skladeb Bylo objevene v archivu měsla Perugie. Anglický bankéř nabídl za pět těchto rukopisů obnos 12.000 korun. Mr Pierpont Morgan chce koupiti 10 rukopisů a nablz za ně 40.000 korun. Dle zprávy „Timesů“ zapovědě prý ilalský ministr financí municipalitě města Pe rugio rukopisy zciziti, poněvadž je vláda koupí sama = K záhadnému úmrlí hraběle Sizzo-Norisa, Jak se sděluje z Londýna, zanechal hrabě Sizzo-Noris jenž byl v pátek nalezen ve svém bytě otráven mor- fiem, dopis, z něhož je patrno, že spáchal sebevraždu.

Pejít Pierpont Morgan Sizzo Birmingham Alaba Perugia Londýn Timesy Paganinových

34 article

V jiném dopise mluvil zemřelý vzhledem ke ztrátě 100 libor šterlinků o „posledním stéble“. Skulečně měl v době smrti v bance vklad, přesahující tento obnos. Jak je v takovém případě zvykem, zněl pri vyšelřování příčiny smrli výrok poroly: sebevražd aa pomatení smyslů. = K poškozeni Zoppelinovy balenové remisy. Z Berlína, 17. prosince. Hrabě Zeppelin, jenž zde právě dlí, obdržel včera o události na Bodamském jezeře písemnou zprávu od svého vrchního inženýra. V pobotu odpoledne zuřilu jiz prudká bouře, jež byla tak silná, že viny šlehaly až k oknům remisy. škoda všaík nebya způsobena. Po utišení bouře zů- stala v remise obvyklá stráž. Večer mezi 9. a 10 hodinou nastala opět boure, jež prolomila přední pažení kolny a naplnila pontony vodou. Na to se kolna rychla potopila. Slráž zachránila se stěží ještě na břeh. Nosíče a větší čásť kolny zůstaly neporu- šeny stejně jako větší čásť vzducholodi. Škoda jest vekmi veliká, nedá se však ještě úplně přehlédnouli. Proč se kolna polopila, není ještě vysvělleno. S pra- cemi na znovuzřizení romisy započne se ihned. Po- kud se týče útoků na jeho tuhý system, zvláště vzhle- dem ku přistání na povné zemi, přeje si hrabě, aby mu dali pokoj; je ochoten podati důkaz, že velká vzducholoď může bez závady přistáti také na zemi, Ueba jen vyčkati, až bude možno podniknouti nov plavby. =Parník uvázl. Z Terstu, 17. prosince. Par- ník „Ganziri“, plující do Melkoviče, uvázl při ústí Neretvy na mětčině. Všechny pokusy, uvolniti jei. oyly marny.

Zoppelinův Zeppelin Slráž Berlín Terst Melkovič Neretva

35 article

= Sněhové vánice v Tyrolsku. Z celého jižníhe Tyrolska docházejí zprávy o prudkých sěhových vá- nicích. Doprava z Predazza do Přimoří přes Rolský průsmyk jest nemožna. V severním Tyrolsku panuje naproti tomu pěkné počasí = Požár v zahradnickém podniku. Z Erfurtu, 17. prosince. Závod svělové zahradnické firmy J. C. Schmídl byl dnes ráno požárem úplně zničen. Škoda činí čtvrt milionu. Zahradník podezřelý ze zhářství, vysířelil z revolveru na strážníka, jenž ho chtěl za- lknouti a uprchl. Strážník nebyl raněn = Opět uletěl balon. Příklad „Patrie“ a „Bam- lera“ nakazil také rakouský vojenský balon. Ve ve- jenském vzduchoplaweckém ústavu ve Folixdorfu ko- nalo se v těchbo dnech cvičení s balonem, obsahu- jícím 200 krychlových metrů. Náhle protrhla se stt balcnu na hořejší části z příčiny posud nevysvětlené, balon vykloud a vznesl se do výše. Poněvadž však nebyl zcela naplněn, počal brzy klesali, a ježlo bylo bezvětří, pud asi pět kilometrů od Felixdorfu k zemi Vojáci, ktetí za nim běželi, vyprázdnili jej úplněa donesli opět do Felixdorfu. = Nebelova cena míru. Z Řima, 17. prosince (K. k.) Král Viktor Emanuel zasial Arnoštu Th. Mo- nelevi, jenž sdělil mu telegraficky, že dostal No- belovu cenu míru, tuto telegrafickou odpověď: Blaho- přeji si zároveň s Vámi co nejsrdečněji k vysokému vyznamenání, jehož se Vám nedávu: dostalo, a do- kuje Vám za Vaše mi věnovaná milá slova, ilumočím Vám při této šťastné přiležilosti opětně své upřímné přání k vítězství velké věci míru, které jste věnoval a věnujete tak úspěšně své šlechetné úsilí.

Požár Schmídl Zahradník Nebelův Řim Viktor Emanuel Arnošt Th Blaha Tyrolsko Predazzo Erfurt