ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a5f8f300-7696-11dc-a218-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 36, person 95, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 18. prosince 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 349.
4 article
Na ranní a odpol. IIstr předplácí se v Praze v aduinistrari a nlrl s čtrrt leta . . . . 6 K — k s dvají denáškon a nuěnl n v Lta. . . K so k va Slialkšeh na seč-c . . . . . . 2 K 80 Poštou: s dvojí rirllkon . . . k e
Pošta Praha
5 title
Dnešní čisla pra Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6 article Stíny vyrovnání.
Stíny vyrovnání. Čím rychleji pokračuje rokování o ra kousko-uherském vyrovnání, tím nápadněji roste podrážděná nálada na obou stranách. nejen v obou parlamentech, ale pokud se týče Uher, i ve vládě samé. Oba parlamenty. přemahající těžký úkol vyrovnací, podobaj se spřežení koní, jež se navzájem zle hryžou a kopou, nic se na to neohlížejíce, že spo- lečnou silou mají položiti základ přištího klidného hospodářského soužití obou po- lovin soustátí. Zvláště od minulého téhodne stihají se v obou sněmovnách obrněné pro- jevy, s jakými se jinde setkáváme jediné ve chvílích, kdy mírně styky mezi dvěma ná rody jsou na sklonku. Či snaží se oba par lamenty srážkami těmi pouze odvrátiti po- zornost svého voličstva od vlastní vyrovnach akce a osvědčují takto přebytek sil, jichž se jim nedostává proti osnovám vyrovnacím Či opravdu jde radě říšské pouze o to, aby osvědčovala své vroucí pocity spravedlnosti pro nemaďarské národnosti, a sněmovně uherské naopak o to, aby hájila svrchovaná práva své země? Kdo stopuje denní žaloby českých menšin v uzavřeném území, kdo vidí, jak hluchá jest Vídeň ke všem potře bám a právům neněmeckých národností, bezděčně se táže, kde že tu zůstává ona vysoká úroveň citu rady říšské pro sprave- dlnost na vlastní domácí půdě?
Uhry Vídeň
7 article
A kdo čte zpupně sebevědomé odpověd maďarské na projevy rady říšské, nemusí liž se otázati: A takové společnosti — odhla sujete vyrovnání a uzavíráte s ní společen- ství na další desetiletí? Na sobotní dotaz maďarského poslance Viszontaie, zdali jsou předsedovi ministerstva dru Wekerlovi známa »osočování«, jež se vyskytují v poslanecké sněmovně rakouské proti Uhrám, a hodlá li zjednati za ně za- dostučinění, dal, jak známo, Wekerle odpo- věď plnou výtek zejména na předsednictví rady říšské namířených. Pravil mimo jiné, že za osočování pronášené veřejně, zvláště v parlamentu, mohou Maďaři žádati, by oso čovatelům se dostalo odmítnutí v mezi národních stycích obvyklého. Sám od- mítá co nejrozhodněji mísení se ciziny do uherských veřejných záležitostí a bude domáhati se záruk, aby podobným výpadům dostalo se okamžitého odmnitnutí.
Viszontaie Wekerl Maďar Uhry
8 article
Timto projevem Wekerlovým pokládal se za dotčena předseda sněmovny poslanců dr. Weiskirchner a učinil ihned v nejbližší pondělní schůzi toto ostré prohlášení: Dle zpráv ze dne 14. t. m. užil uherský předseda ministerstva dr. Wekerle v tamější sněmovně slov, jež nesmí zůstati nepovším- nuta s tohoto místa. Především s důrazem prohlašuji, že předsednietvo sněmovny ra- kouské se zdržuje jakéhokoliv vměšování do vnitřních záležitostí uherských a očekává, že i Uhey se tak zachovají. Pokud jde o po- známku o vedení rakouské poslanecké sně- movny, ohražuji se proti jakémukoliv zasa- hování a odmítám takovéto vměšování se c nejdůrazněji. Téhož dne však v uherské sněmovně došlo na zajímavý výklad mezi vůdcem chorvatské koalice Supilem a někdejším uherským ministrem spravedlnosti Polonyem, v němž vyskytly se i velmi rázovité projevy co se týče této poloviny soustátí. Jednalo se o známý sbližovací pokus v době zápasu Vídně s koalicí uherskou. Supilo prohlásil že tak zvaná národní (jinak maďaronská) strana mezi Chorvaty vpadla tehdy maďar- ské koalici do týla a postavila se po bok společného nepřítele: Rakušanův. Chorvatská koalice nabídla tehdy národu maďarskému bratrskou podporu, budou-li práva chorvat- ská zaručena; a časopisy uherské akci tu nadšeně uvítaly. Šloť o akci proti tradič- nímu společnému nepříteli. Na- stala-li zatím smírem Vídně s uherskou koalicí změna situace, nejsou tím vinni Chorvaté.
Wekerlův doktor Weiskirchner Wekerle Chorvat Rakušanův Vídeň
9 article
Polonyi na to odpověděl, že akce z níž vznikla rěcká resoluce, opírala seo schůzku posl. Trumbiče s Košutem, konanou o Velikonocích r. 1905; punktace schůzky schválili až na hr. Andrassa všichni čle- nové koaličního výboru uherského. Cíl akce této schvaluje Polonyi do dnes. Stáliť tehdy Maďaři v boji o velící jazyk proti rakou- skému němectvu a jest přece samozřejmo, že v boji takovém hledají Maďaři spojence své v táboře Slovanů, kteří trpí stejným tla- kem Němectva. Tato episoda z uherské sněmovny při spívá spolu k pochopení hlubších příčin oné podrážděnosti, jež se jeví mezi parlamenty v Pešti a ve Vídni.
Trumbič Košut Maďar Pešť Vídeň Slovan uherský sněmovna
10 article
Jest pravda, že po pokusech sbližovacích mezi chorvatskou a uherskou koalicí násle dovalo nejprve 23. září 1905 ohlášení pod mínek při audienci uherských vůdců ve Vídni a že potom počátkem r. 1906 ujednán by smír, při němž záležitosti vojenské byly vy- loučeny. Do doby napjetí spadala však i otázka. jak se zachovají neněmečtí národové této polo- viny soustátí k otázce velícího jazyka. Sdíleli snad stanovisko Supilovo a rěcké resoluce? V rozpravách o politice české vedených, při- pomenuli jsme dne 12. prosince: »Varoval jsme před projevem ve prospěch armádní řeč německé; výkonný výbor se sice usnesl vy nechati dotyčný odstavec, avšak elaborát by ve Vídni opět změněn a proti usnesení vý- konného výboru onen odstavec byl do něho opět vložen. Když smírem s uherskou koalicí byly otázky vojenské vyloučeny, vzala ovšem za své i dohoda, o níž mluvili Šupilo a Polonyi, ale není tak jasno, kdo koho napálil, jak za to má orgán odpovědných politiků českých Zejmena není vyloučeno, že myšlenky stejné opět oživnou, až dojdou na řadu za ležitosti vojenské. Koalice uherská jest pouhým dočasným spojením stran různících se zásadně; strana neodvislosti stojí na programu z r. 1848, druhé dvě strany pak na půdě Deákova vyrovnání z r. 1867. Již nynější akce vyrovnací otřásla silně Košutovou stranou neodvislosti a není po chybnosti, že dojde v Uhrách k novým tuhým
Supilův Deákův Košutův Vídeň Uhry
11 article
zápasům vnitřním; toť další důvod zjevné po- drážděnosti. Odštěpenci od strany neodvislé a staří osmačtyřicátníci útočí co nejprudčeji na Košuta. Tak na př. Lajoš Csávolsky, jeden z veteránů, jenž stál u kolébky strany neod- vislosti, zasypává v brožurce »A Hitehay ottak« (odpadlíci) jak vůdce strany Košuta. tak jeho stoupence takovými výtkami, kteréž mohou vytrysknouti pouze ze silného odporu v zemi proti politice koaliční. Srážky nynější mezi sněmovnami obou stran tuto nebezpečnou náladu v Uhrách tím více rozpalují. Dle dnešních zpráv jest to prý opět resoluce radou říšskou po ná- vrhu poslance Šillingra a soudruhů v pon- dělní schůzi přijatá, již se ukládá vládé, aby zakročila v Pešti pro postup vlády uherské proti národnostem a na prospěch provádění národnostního zákona uherského, jež přilila oleje do ohně. Resoluce přijata byla v tétéž schůzi, v níž učinil předseda dr. Weiskirchner své prohlášení, a zavdala prý předsedovi uherského ministerstva dru. Wekerlovi zá- minku, aby zakročil u vlády vídeňské, kteráž prý o věci konala včera poradn Z Pešti se oznamuje, že deputace sně- movníků uherských přímo Wekerla včera od- poledne vyzvala, aby ihned učinil opatření proti vměšování se říšské rady do vnitřních záležitostí uherských. Zamýšlí-li se tím na straně uherské do- síci pouze náležitého efektu na domácí ne- spokojence, nebude ovšem ve Vídni nouze o příslušné vládní prohlášení; co ale na- stane, když oba parlamenty opravdu se do sebe zakousnou? Snad již se o tom něčeho dočteme ve zprávách ze schůze rady říšské.
Lajoš Csávolsky Košut Šillingr doktor Weiskirchner Wekerl Uhry Pešť Vídeň
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 48.) Ve Vídni, 17. prosince. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) O 16. hodině večerní přijaty byly všechny zákony vyrovnací zákon o kvotě a zákon o drahách dalmatských ve třetím čtení. Stal se tak za velikého rozruchu a hluku v celé sně movně. Sněmovna byla velmi hojně navštívena Také lože a galerie byly plny. V ministerské se- děla chot ministra Práška. Vyjímajíc ministra spravedlnosti drá. Kleiní byli všichni ministr na svých mistech. Baron Beek před samým hla sováním, červený v obličejí a velmi rozechvěn, přecházel od levého křídla ministerské laviee ku pravému. Na levém měl rozhovor s celou skupinou německých poslanců, v jejichžto čel byl dr. Stölzl. Tam stáli také oba ministři ně mecké strany lidové, dr. Derschatta a Peschka Oba konečně opustili své politické přátele zřej mě rozhorleni; onen bouchl tužkou o pult, tente lomil rukama. Příčina, pro kterou se oba rozhorlili, jest jak se dovídáme, tato: Konala se schůze devlti členného výboru německých stran, která zabý vala se jazykovou aférou chebskou a připravo vala návrh pro zejtřejší valnou schůzi všech ně meckých poslanců z král. českého. Tato porada
Prášek Baron Beek doktor Stölzl Derschatt Peschek Vídeň poslanecký sněmovna německý stran
13 article
byla přerušena hlasováním. Posl. dr. Stölzl při stoupil k oběma ministrům německé strany li- dové dru. Derschattovi a Peschkovi a prohlásil jim, že němečtí lidovci nebudou hlasovati pro třetí čtení vyrovnacích předloh, dokud se jim nedostane záruky, že bar. Beck neučinil Čechům v záležitosti té žádných příznivých slibů. Dr. Derschatta a Peschka nemohli německým lidov- cům nic odpověděti a povolali par. Becka. T en pak všeliké vyjádření nejrozhod- něji odepřel, řka, ať si páni dělaj co chtějí Čeští radikálové, jichž jménem poslane Choc žádal, aby konstatován byl poměr hlasů, podrážděně pokřikovali na předsedu sněmovny dra. Weiskirchnera, protože žádosti jejich ne vyhověl, namitaje, že byla podána, když hlaso vání již počalo, Za necelé dvě hodiny odbyl se zákon o kvotě, kterým se příspěvek zemí koruny uherské na společné záležitosti zvyšuje o 2. To jest nejviditelnější zisk, jakého se tentokráte Předlifavsko domohlo při vyrovnání s Uhrami. Čím byl vykoupen a zapla- cen, ovšem se přehlíží. Křesťanským so- ciálům stačila tato číslice k úplné změně fronty vůči Maďarům. Zvláště, ba výhradně prý na zá- kladě zvýšení kvoty odhodlali se hlasovati pro celý soubor vyrovnacích smluv a vyslati do kabinetu dva svoje důvěrníky. Drouprocentní zvýšení kvoty uherské jest pro ně tragantovou růží na vyrovnacím tortě. Její červeň učiněna hodně zářivou, by soustředila pozor oněch, kdož hledali světlé stránky v nynější dohodě mezi oběma polovinami řiše. Tři řečníci promluvili o osnově kvotové; byli si vědomi, že mluvili akademicky, hájíce pouze v zásndé svého stano viska. Tak byl nový poměr v rozdělení břemen na společné výdaje hladce, rychle a bez nejmen- šího růšivého projevu s ch v ál en.
Posl doktor Stölzl Derschatt Peschek Beck Čecho Choc Maďar Uhry T en
14 article
Zákon o drahách dalmatských byl vyřízen za tři hodiny. Celou jednu třetinu doby té vyplnil posl. inženýr Neumann znamenitou řečí, jejíž jedna polovice zu bývala se reorganisací železnictví ve smyslu mo derním, druhá jazykovou oltázkou při draháel státních. Český mluvči uvedl tu četné stesky a žaloby na nešetření rovného prs- va jazykového v krajinách něme ekých a na porušování práva toh vůbec. Došlo při tom ke srážkám s Všeněme Eduardem šl. Stranským a drem. Herolden z Žatce, kteří popírali existenci království če- ského, míníce, že jest toliko provineie Čechy. Rozřešení jazykového sporu v naší vlasti před- stavuje si šl. Ed. Stranský velice prostě: kuchař- sky. Třeba prý vzíti jenom nůž a rozkrojiti zem patrně jako bábovku. Zástupce města Smíchov ukázal na jazykové aféry chebskou a šlvk- novskou a prohlásil nejdůtklivěji, že vši- ehni zástupcové českého náro d trvati musí na tom, aby jazyková otáz ka i v oboru železničním byla roz řešena vduchurovného práva obou národů. Za stejně jasné jako rázné výklady dostalo se posl. Neumannovi hlučného potlesk a pochvaly. Při druhém čtení osnovy o dalmatskýeh drahách bylo několik prostor zasedací síně prázdných. Před hlasováním vyšli čeští radiká- lové, nechtějíce hlasovati proti Chorvatům dal- V drobném prodejí: rankí číale o seb5 . . . za 9h odpelelni . . . . . . . z8 2 b. Ve flialkich na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 k odpolednl . . . . . . . 4b Inserátv plati se hotově nopfel Předplacení a lonerty přijímá sdmini- strace v Marianské slici č.z. Tam nacházají se též redakee Uskárna a ekpnšice „Národnich Listů“ Rukopisy se novraceji.
Neumann Eduard če ský Chorvat Žatec Čechy Smíchov
15 article
matským; dále četní sociální demokraté a ně- mečtí agrárníci. Přikročeno ihned ke třetímu čtení jak vy- rovnacích smluv, tak kvotového zákona a osnovy o drahách dalmatských. Dvoutřetinová většina pro pilnost třetího čtení byla očividna — nejen to: byla veliká. Proti ní hlasovali tolíko češtl radikálové, sociální demokraté, z nichž však značný počet vyšel, a němečtí radikálové. Pro za takových poměrů president Weiskirchner ne- vyhověl žádosti posl. Choce, by se zkonstatoval poměr hlasů, který byl přece vládním předlohám krajně příznivý, nejde nikomu skutečně na roz- um. Nebylo by bývalo žádné neštěstí, kdyby se vyrovnací předlohy a zákon o železnicích v král. dalmatském byly schválily o několik minut po- zději. Pan dr. Weiskirchner musí odvykatisi způsoby, vlastně nezpůsoby, jakými si předsed- nictvo na sněmu dolnorakouském a na radnici vídeňské počíná vůči menšině. Sotva bylo za velikého hluku vyrovnánía co s ním souvisí v poslední fasi vyřl. zeno, povstal bar. Beck a dal prohlášení, že včerejší resoluce P. Šilingera může býti poklá- dána zasahováním do vnitřních záležitostí uher- ských a že vláda nemůže vyhověti vyzvání v re- soluci té obsaženému, poněvadž tato záležitost jest mimo meze zákonné její pravomoci. Kromě toho bar. Beck žádal sněmovnu, by příště se vyvarovala vměšování se do vnítřních poměrů uherských. Nejen v loži zpravodajů, také ve sněmovně za všeobecného lomozu nebylo sly- šeti, co bar. Beck klidným hlasem četl. Jenom poslanci, kteří byli zcela na blízku, rezuměli mu, ale odporovali. Skutečně nikomu nejde na rozum, proč. bar. Beck teprve dnes ozval se proti resoluci P. Šilingera. Je na snadě vysvětle- ní, že tak učinil na pokyn a na žádost dra.
Choc doktor Weiskirchner Beck P Šilinger
16 article
Wekerla. To právě dodává jeho projeru hrotu. Tím také vysvětluje se, že později, když poslanec Choe navrhl rokování o projevu mini- sterského předsedy, celá skupina Luegerova hla- sovala pro český návrh a tím sama také proti vlastním ministrům Gessmannovi a dru. Eben hochovi. Za všeobecného rozruchu, ale také za vše- obecné rozmrzelosti rozeházeli se poslanci Zejtra zahájena bude rozpočtová debata, ve které promluví za klub poslanců českých dr. Herold. Z Vídaě, 17. prosince. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzt v 11..15 hod. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců dra. Kolessy a sp. po nedávných událostech na lvovské universilě; Budzynovského a sp. v téže záležitosti; dra. Baxy a sp. po porušení jazykové rovnoprávnosti v šluknovském okresu; dra. Hierolda (Most) a sp. po předložení zákona o reformě domovní daně činžovní. Posl. dr. Chiari a sp. podávají návrh na změnu jednacího řádu. Dosavadní poměry i nejnovější události a situace v poslanecké sněmovné vyžadují prý nezbytně změnu jednacího řádu, má-li sněmovna vůbec dostati se ku pravidelné a pro- spěšné práci. Navrhuje se vyzvati výbor pro jednatí řád, aby do šesti neděl podal návrh na změnu jed- nacího řádu. Sněmovna pokračuje v zevrubné rozpravě o vy- rovnávacích předlohách, projednávajíc II. skupinu: kvolový zákon. Posl. Kaiser pochybuje, že sněmovní plenum opraví úmluvy o kvotě. Še stanoviska společných výdajů jest oprávněna výhradně kvota 50: 50, poně-
Choe Luegerův Gessmann Eben doktor Herold Vída Weiskirchner Budzynovský Baxa Posl Chiari Kaiser Hierold Most
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ženevsko-florentinský spisovatel Philippe Monnier. Jest to syn Marka Monniera, též spiso vatele, ženevsko-kosmopolitického, pojítka někdy mezi Francil a Italil, Německem a Francil mezi těmito třemi zeměmi a Švýcarskem, a jehož Gian et Hans jest knihou typickou. Všecek kypící duch jest u syna, u něhož se však do- cela jinak utvářil. Philippe Monnier četl tolik starých textů feckých, lalinských a ilalských, že dnes jest naprostým vzorem humanisty. Již otec byl učený, avšak erudice synova ve vě- cech slaroitalských přesahuje pomyšlení; dva ohromné svazky o Quattrocentu jsou toho důkazem. Obsahují století italské kultury a obraz života v každém ohnisku kultury té: v Miláně, Benátkách, Neapoli, Florencii, Římě. Při Be- nálkách se poněkud reservoval. Nechtěl bez- pochyby nijak uškoditi své omamující, právě vyšlé knize: »Venise au XVIII ěme s- ěele«, nejkrásnější francouzské knize o B- nátkách . .. Ženeva, město na pomezí tří národů, dvou náboženství a nevím kolika kultur, město kosmo- politické v nejširším slova smyslu, měla vždy zvlástnost, že rodila tohoto druhu spisovatele. opravdové literární tlumočníky mezi národy Nejznámějším byl Vietor Cherbuliez, byl však i Sismondi a k nim počítati můžeme i Mme de
Monnier Hans Venis Vietor Cherbuliez Sismondi Německo Francil Švýcarsko Milán Benátky Neapol Florencie Řím Ženeva o Bnátky
18 article
Siaěl, třebas nenávist k Ženevanům afektujíeí to Pařížanku, a počilati k nim můžeme i lau- sannského rodáka Benjamina Konstanta. Phi- lippe Monnier jest však postavou mnohem zvlášt- nější, originálnější. Neboť vedle své italské erudice, svého podivuhodného stylu francouz- ského, svých universit německých, své dvojaké existence, brzo francouzské brzo Ilorentinské, jest, bude a zůslane pro vždy Ženevanem, Že- nevanem nezahladitelným v tom, že v utěšeném jazyku, jejž si sám vysoustruhoval, spojuje stará slova ženévská se starými slovy Francie a že stará slova toscanská frančí do frančiny ženevské marky, marky to často lepší než jes nejlepší frančina v Ile de France. (Viz na př. jeho sludii o Alessandru Macingh negli Strozzi) Tento styl jest bez odporu nejrafinovanější a nejzvláštnější v dnešní fran- couzské Lleratuře šrýcarské. A k důkazu, že jest látky, barvy a autentičnosti neobyčejné, po- ukazuji jen na cenu již Akademie francouzská po ženevské université přiřkla jeho nezapome nutelnému Quattrocentu, knize, nemajíe rovné v žádném jiném jazyku. Na poslední exemplář první knihy: Viejl- les femmes napsal: »A. Philippe Monnier quelgu'un qui ne le vaut pas, P'auteur.« Neníli ovšem autor Vieilles femmes na výší Philippa Monniera z Livre de Blai se z Causeries Genevoises, jeť alespoň dokonalým obrazem čilého studentíka, vyšlého ze studentských spolků belletristických (»pellé- trieunes«). Páchne ještě školskými komposicem a jinošskými schůzemi; a na jistých místech má již mluvu nenucenou a kuriosní, v níž je již zárodek Fllipa Monniera. Les rime d'écolier ukazují ještě lépe tento druh bi- zarního ducha, v kterém budoucí učenec, zvě- davý sběratel starých slov a výrazů a jasná duše básníka mile se doplňují. A Jeunes Ménages jest ještě lepší.
Pařížanka Benjamin Monnier Ženevan Macingh Strozzi A Monnier Blai Fllip Monnier ile jít Franca Causeries Genevoises
19 article
Kde však se ženevský, definitivní a úplný Mon- nier zjevuje, tak, že může býti pochoutkou těm, jimž se kalvinistický, na prvním místě tedy ženevský duch protiví, to jest ve dvou svazeích Causeries Genevoises a Livre de Blai se. Causeries Genevoise s jest kniba. již každé město mohlo anebo mělo by inspiro vati spisovateli s vyvinutým smyslem pro lokáln malebnost a se silným humorem, ne však ve formě běžného žurnalismu, ale ve formě velké, klassické, řekněme třebas na způsob Cara- etěres La Bruyerových. Není to sbírka novei a vypravování la Gorký anebo spíše a la Ne- ruda, nikoliv, ale serie portrétů. Utkvěl tím snad v mysli onen nádherný portrét malostranské stařeny ve starodávném obleku od Karla Mysl- beka -Vovesa, jenž jest jednou z nejživějších vzpomínek našeho posledního leta v Praze . . Představte si všechny místní typy ženevské syn thesovány v několika postavách umění právě tak vážného a jen o veselost bohatšího. To zde se setkáváme s tou s Mlle. Guillermet, jež může býti pokládána za veledilo p. Monniera.
Blai Karel Monnier Praha Le Bruyerový úplný Mona
20 article
Co se týče Livre de Blaise, jest to sbírk dětských vzpomínek, taktéž typických portrétů žáků staré koleje ženevské, jež, jak známo, jest institucí Kalvinovou. Nemožno zde i jen naznačiti obsah Ouattrocenta. Jak jsem řekl: jest to sto- letí italské kultury, studované ve všech manife- slacích. Zde však, hle, máme novou knihu téhož druhu, taktéž jedinému století věnovanou, avšak o jediném jen městě italském, a to jest silácký kousek ve stylu ještě šilenější. A přece kniha tato nemá, dle mého ná- hledu, té ceny jako Quattrocento, byť by byla snad i umělečtější. Pokusím se říci proč tím i ukázati jakou jest. Řekněme ihned, že mezi učenci, schop- nými vytvořiti ze své erudice dílo umělecké vytvořiti je o předmělech italských, propátra- ných a prohloubených, znám věru jen dvou v moderní literatuře francouzské: pan Philippe Monnier jest jeden, pan Pierre Gauthiez drubý.
jít Blaise Monnier Gauthiez
21 article
Jejich koncepce uměleckého díla a stylu jsousi ostatně nehrubě podobny a sám dávám jestě přednost autoru Jeana des Bande noires a Lorenzaccia, jenž jest mnoho střízlivější a mnohem spíše z doby svých hrdinů. Ted však nemáme o tom mluviti. Když pan Monnier, tedy pan Monnier; jemu platiž ve chvili této celá naše vděčnost. Opravdovl spiso- vatelé švýcarští musí v něm viděti útěchu z nejedno .. . Diky jemu, a jemu především. dnešní Švýcary pěkně se budou jeviti v literárn historii. Ach, kdyby nebyl nic jiného napsal nel tyto barokní Benátky. Jaké zjevení, jaká rozkoš! A jak bychom šli od chodníčku k chodníčku a ptali se kaž- dého napořád, zda četl tuto Venetii, plnou tiepolských scherzí, jež jistý článek Paul de Saint-Victor resumoval tuším před tiskem názvů, tak že citováním článku toho vzbudili bychom snad nejlepší pojem o této prazvláštn kníze . . . Avšak běda, měli jsme Quattro- cento, druhý to ještě blok, druhou seskupe- ninu krystálů, a pak ty causeries ženevské, jež nepřestávám cizinci s přesvědčením a láskou čísti a vysvětlovati ... Nu a pak, a pak . . Jak pak to jen říci? . . . A pak miluji méně tyto Benátky třpytivé, měnivé, s nesčíslnými odstíny, hemžicí se a — bojím se toho trochu — poněkud manýrované. Jest to doba? Jest to italský ráz této doby, jež jsou mi méně sympatické? Pochy- buji, že by to bylo jen to. Dočetl jsem knihu tuto s jistou únavou. Sludovati frivolnost v jejím sídle opravdovém na více než 400 stranách jest přece jen mnoho pro to, co autor nazývá nuaneí duše. Stylové zázraky nespomohou Ohňostroje měly by trvati jen večer. Darmo určité skupiny, rázné portréty oddělují se o tohoto čarodějství a konec konců pláme se, e
Jean Monnier Švýcar Poch Benátky Paul jít SaintVictor
22 article
jsme vlastně četli a co autor chtěl dokázat Oslniti nás, to jest zřejmé. A nic více? By nám příjemný, zajisté... A ještě jednou: ni více? Kniha talo má to zvláštní privilegium,že vás umdli seskupenými rozmanitostmi, krásami, využeními a vynálezy Člověk mysli mimoděk na musea, k jichž studování jest třeba let klerá, mají-li býti za den prohlédnuta, unavují Připomíná mi to také polěšení, jež mi před časy činily plakáty Chérelovy: každý o sobě nás nadchl... Onehdy prohlédl jsem si je v ko- lekci. Těšily mě; a nevyhledám je více. U těchto Benátek se to má naopak musíme je znovu a znovu čísti, po soustech pochutnávati si na nich . . Po soustičkách pak uvidíte světy v kapce vody, tisíce poučení shrnutých v kapince tohoto stylu. Všude cilo- vány byly úryvky, ale nikde nebylo dosti ře- čeno, co obsshují. Strakatý šat jest tak tinta- mární, že ztrácíme poněkud linie těla; a vel- kých linií, vedoucího plánu není hrubě v tomt kaleidoskopu. Jest však správnost až do nej menší podrobnosti! Odstavci o Tiepolovi ná leží od nynějška místo v čele každé studie o tomto mistrovi a jeho synech; důkazy mohou přijíti i potom, toto jest však obraz definitivný. představující celého Giambatlistu. Jaká škoda. že Marcello a někteří hudebníci jeho okoli ne- mohli býti také resumováni . . . Rovnali se za- jisté Gozzim, Goldonim a Casanovům, z nichž máme na tolika stranách takové portrěty, že nejen strany ty nelitujeme, ala přáli bychomsi jich ještě více.
Chérelův Tiepolo Marcello Goldoni Casanova
23 article
Švýcarský jeden spisovatel nemalé ceny jest jako my u vytržení nad timto stylem, o němž pochopuje, že »budi závist až do žlou- tenky«; zdá se nám zacházeti přiliš daleko, ne nachází-li v něm »nikdy dvě věty jedné a téže konstrukce«, kdežto zvědavému dovoleno by bylo sestaviti jistý počet postupů (procédés), do- mnívá-li se, že styl ten jest absolutně páně Mon- mierův, »jedině jeho« — kdežto přichází o Victora Huga, z Travailleurs a z T'H o m me qui rit, prochází užitečnými četbam italskými a latinskými — rei mi, s kým obcu- ješ, a já ti povím, kdo jsi — a vidí li konečně tentýž spisovatel, pan Bonnard, ve zvláštním tomto případě předem stanovenou harmonii mezi předmětem a stylem, co já popírám, kdyžtě přiměřeným způsobem máme ji buďto v Q u at- trocentu anebo v stránkách ženevských což bych si troufal přízlady dokázati, kdybych měl dosti místa. Ostatně pan Bonnard má voe- tomilou pravdu, charakterisuje-li dále styl ten jako »neočekávaný jako opravdová radost« »šelmovský a něžný jako dvorní páže a moudrý jako benediktin«. A zvláště má pravdu, že s do něho zbláznil.
Hug Bonnard Q u at Travailleurs
24 article
Dospěli jsme tedy k tomu, že kniha tato dle ep grafu, vypůjčeného od Thěophila Gau- thiera, jest »osmnáetě stoleti s jeho tisíci ko rupcemi, elegancemi, jeho duchem a jeho bez- starostností o zejtřek, v nejluxusnějším rámci, s nejpůvabnějším pozadím, jaké se jen kdy zjevilo obrazotvornosti básníkově a vešlo v sázku s paletou koloristovou«. Ano, tak jest! Hilavní však, že sázka byla učiněna a vyhrána. Ano, tak jest! A přece, ani tam nejsem ještě úplně spokojen. Tím, že vše shrnuto jest ve velkých, všeobecných obrazech, všechny důkazy a fakta toho klerého druhu že shrnuty jsou v jisté, určité rubrice, že oddělené jsou od kontextu, jenž roztracen jest po jiných rubrikách, budí se dojem strojenosti, jež jest snad ještě ve shodě s předmětem, avšak chvilemi nutí utéci se k nomálo bledým historikům, mají-li za kou- zlem objeviti se holé skutky v pyrotechnice lešení a máme-li se konečně dověděti jasný smysl komedie . .
Thěophil Gao
25 article
Litují velice, že dávám si vzhled, jako- bych chikanoval svoji radost, anebo jako bych byl v nesnázích mluviti o této výtečné knize. Jsem bez nesnází a radost moje je čistá, kdy a kdekoliv čtu knihu pana Monniera . . Nesnáz počíná po přečtení těchto Benát ek, když konstatuji, že nevěděl bych říci, co jsem četl. Hle, celé bych je dal za MIle. Gull- lermet . . . A neřekl bych to věru o Quattrocentu, jistě nejkrásnější knize, ne ve Švýcařich, ale Švýcarem napsané. A třeba by to bylo i k smíchu, dodávám, že dalo by se dokázati, že Mile Guillermet jest jižVenise au dixhuitiěme siěcle s dobrými i zlými vlastnostmi, anebo Venise jest Mlle Guillermet zvětšená o erudici. A o jakou erudici! Bibliografie, již tato kniha resumuje, obsahuje osmnáct huslých stran. Z to- lika luk bylo třeba květů pro tento med! Avšak článek a kniha nemohou býti dělány týmž způ- sobem. A bojím se, že na konec celé tyto ne- obyčejné Benátky nejsou architekturou, ale náramnou sbírkou statí. Niady nebylo po kořisti lépe pátráno, med nikdy lépe ve svých příhrád- kách uložen; pořádek jest zázračný a ještě je- dnou, medu libeznějšího sotva najdete . . . Se vělm tím zhotoven ale opravdu úl?
Monnier Mil Gull Mil Guillermet Venis Benátky