3
masthead
17. prosince 1907
5
article
mokraté musí svým votem ohraditi se proti vykoři-
sťování obyvalelstva, třeba že uznávají hospodářský
význam vyrovnání.
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni
poslanci: Bomba (pro) a Němec (contra).
Posl. Bomha prohlašuje, že polská lidová strana
bude hlasovati pro vyrovnání vzdor tomu, že v mno-
hých směroch nevyhovuje přáním a požadavkům
polských sedáků
Posl. Němec schvaluje předsedův protest proti
neslýchaným útokům min, předsedy uherského. Kdo
zabývali se uherskými poměry, byli úplně oprávnění
ke své kritice, neboť opirala se o skutečnosti. Nebyl
kritisován uherský parlament ani min. předseda, ný-
brž barbarská soustava, jež v Uhrách dusí každý
pokrok a každou svobodu. Prolestuje také proti We-
kerlově řeči. Musíme si zakázati způsob, jakým se
mluvilu o sociální demokracii. (Hlučná pochvala a po-
tlesk mezi soc, demokráty Odůvodňuje svůj návrh,
aby ustanovení posled odst. čl. XV. neplatilo pro
podomní obchod. Přišlo by o chleba tisíce lidí a to
nejen Slováků, nýbrž i Němců. Prosí za přijetí svého
návrhu.
Němec
Posl
Slovák
Uhry
polský lidový strana
6
article
Posl. Choc (minoritní zpravodní prohlašuje, že
i v tom případě, kdyby vyrovnání bylo dobré, ne-
směli by čeští poslanci pro ně hlasovati, nýbrž v nej-
lepším případě zdržeti se hlasováni. Dále prolestoval
proti nepretokolování českých řečí.
K odhlasování vyrovnání třeba jest dvoutřelinov
většina Vyrovnání je zákonem, jímž mění se stát
zákl, zákon, avšak k tomu třeba nevyhnutelně kvali-
fikovaně většiny. Němčina nesmi pokládati se z
státní řeč. Řečníkova strana činila již při zahájení
podrobného rokování námitky proli dalšímu vyjedná-
vání, protože návrhuna přechod k podrobnému ro-
kování nedostalo se dvoutřelinové většiny, bez něhož
zákon nejen se státoprávního stanoviska jeho strany
nýbrž také se stanoviska předlilavské ústavy musl
býti pokládán za nicotný, ústavě odporující a tudiž
neplatný. (Hlučný souhlas mezi českými radikály.)
Posl. Seitz (zpravodij monšiny) navrhuje doda-
tek k § 2. plášťového zákona, dle něhož by vyrov-
nání pabylo platnosti netoliko současně se zákonem
o kvotě, nýbrž i s tou podmínkou, 1. ledna 1908 že
by nabyl současně platnosti také zákon o snížení daně
cukerní. Vyzývá všechny strany, jež si přejí, aby sní-
žení daně cukerní prospělo konsumentům, aby hla-
sovaly pro tento dodatek. (Hlučná pochvala mezi
soc. demokraty.)
Ostatní zpravodajové menšiny vzdávají se do-
slovu
Posl. Luksch ve věcné opravě prohlašuje naprol
sočiálním demokratům, že všechna rolnická odvětví
mají společný zájem, aby se zemědělštví dobře ve-
dlo. Proto zemědělstí dělníci musí držeti se země-
dělci. Jest věčí poslanecké sněmovny, aby zmírňo-
vala rozpory mezi jednollivými stavy.
Posl
Choc
Seitz
Luksch
poslanecký sněmovna
7
article
Po věcné opravě pobi. V. Kotláře a doslov
rel. dr. Pergelta hlasovalo se
Návrh posl. Kaliny, aby o plášlikovém zákonu
hlasovalo se dle jmen, propadl. Minorilní votum
Chocovo propadlo 371 hlasy proti 19, rovněž mi-
noritní vola posl. Ploje, Rennera, Němce
Seitze. Pláštíkový zákon přijat pře-
vážnou většinou. Dodalečný návrh Seitzův
prooadí 112 proti 259 hlasům.
Schvaluje se také zákon o pojišťovac ích
společnostech a resoluce, přijatá ve vý-
boru, i rosoluce posl. Paclazza, Šilling er a a
Tachera, jež byly podány v poslanecké sněmovně
a týkají se zakročení u vlády uherské pro jeji postup
proti nemaďarským národnostem.
Přijetí resoluce Šillingerovy bylo přijato s hlučnou
pochvalou a potleskem, načež jednání přerušeno.
Posl. Romančuk poukazuje na dnešni události
a prohlašuje: Jakkoliv vzrušení ruských poslanců po
předvěerejších událoslech na lvovské universilěje
přirozené a pochopitelné, přece právě my si ako-
výchto událostí nejméně přejeme a prosím, by dnešní
události nebyly přičítány na vrub našemu klubu. Vy-
slovuji ještě osobně své nejhlubší politování nad nimi
a prosím sněmovnu za prominutí, že se také jeden
z našich členů, byť i — jak ujišťuje — bezděky (Od-
por a výkřiky) jimi provinil. (Hlučný souhlas.)
Posl. Makov v dolazu na předsedu zmiňuje s
enz
re preSeu
pomínán, aby neoubočoval od předmělu.
doktor
Pergelt
Kalina
Chocův
Ploj
Renner
Seitz
Seitzův
Šillingerův
Posl
Romančuk
Oda
Makov
8
article
Posl. Choc sděluje, že podal před dnešním hla-
sováním jménem svých soudruhů a dalmatských po-
blanců právní ohražení, v němž protestuje prot
tomu, že v odporu se státním zákonem ze dne 21
prosince 1867 nebylo dosaženo dvoutřetinové vělšiny
ježlo peměr hlasů byl 256 ke 140. Tento postup po
rušuje jednací řád, odporuje právu a ústavě. Dolazuje
se předsedy, chce-li toto právní ohražení pojati do
prolokolu a připojiti k aktům dnešní schůze.
Predseda odpovidá, že k tomuto dolazu od
povi v některé příšti schůzi.
V došlých spisech, které byly čfeny na
konci schůze jsou návrhy poslanců: Buřivala
a sp. na změnu vládních předleh o služebních smlou-
vách obchodních pomocníků a j. zřízenců v podob-
ném poslavení: — Záruby a sp. na zlevnění cen
soli a petroleje a na zvýšení cen cigaret a jemnějšícl
druhů doulníků a — dra. Rollera a sp. na de
Iinitivné ustanovení šk. inspeklorů
Dotazy podalli poslanci: dr. Glabiňski po
výlržnostech na lvovské universitě 14. t. m.; — Bu-
řival a sp. po zápisu posluchačů na vysoké české
škole technické v Praze, po zavedení zuboléka fské
orůinace na účet nem. pokladny st. druh, po nedo-
dávání topiva do naturálních příbytků železničních
zrlenců v Táboře, po zákazu veřejné schůze v Žiž-
kově pružskou policií, a po zlepšení mzdy dělníků
v tabákové režii; — Fresl a sp. po stavbě budovy
pro zeměpanské úřady v Přešticích; — Choc a sp
po policejní službě na Příkopě v Praze; — Fres
a sp. po pronásledování dělníků mladoboleslavským
četnictvem; — Wityk a sp. po událostech na lvov
ské universitě 14. t. m.-
Konec v 8.45 hod. več
Příšti schůze bude zejtra o 11. hod. dopol
Posl
Choc
Buřival
Záruba
Roller
Glabiňski
Fresl
Tábor
Žiž
Přeštice
Praha
vysoký český škola technický v Praga
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. prosince. (Volební opra
va pro Horní Rakousy.) Když se bar
Gautsch v listopadu 1905 odhodlal navrhnout
poslanecké sněmovně reformu říšského voleb
ního práva na základě všeohecnosti voleb, měl
už také hotový plán volební reformy pro zem-
ské sněmy. Říšská rada měla se zdemokratiso-
vati, ale zemské sněmy měly podržeti star, sta-
vovský ráz s jediným jen ústupkem, že se k
starým kuriím měla připojiti nová, všeobecna.
v níž by směli voliti občaně, z volebního práva
dosud vyloučení. V ton smyslu odpovídala vláda
neb její zástupei představitelům zemských sně-
mů, jestliže vystoupili s požadavkem, abyse
také volby sněmovní konaly na základě všeobee
ného volebního práva.
Alo za poslední dvě léta poměry se změ
nily a dnes už ani vláda netrvá na své staré zá-
sadě, že všechny sněmovní volební řády nusejí
se upraviti dle jedné vablony. Tři v posledníel
dvou letech panovníkem scliválené zemské vo-
lební řády, moravský, gorický a dolnorakouský
sestaveny na zásadách úplně se od sebe různi
cích a v novém volebním řádě dolnorskouském
vláda připustila dokonce i zásadu všeobecnosti
voleb, byť zatím jen částočně provedenou.
Gautsch
Praha
Horní Rakousy
10
article
Novou formu volebního řádu připravil sně-
movní výbor horno akouský; v jeho ná-
vrhu, jenž bude předložen sněmu v nejbližším
zasedání, nacházime netoliko novou, všeobec-
nou kurii, ale také soustavu poměrného vo-
lenl. Počet zemskych poslanců má se z 50
rozmnožiti na 71; velkostatky mají podržeti 10
poslanců, města 17, obchodní l.ymora 3, ven-
kovské obce 25 místo 19 a nová všeobecná kurie
15; mimo to zůstane jeden vírilista, linecký bi-
skup. Ve všech pěti kuriích mají se však zavésti
poměrné volby. Tato novota předpokládá, že
všechny strany, jež se volby zúčastní, ohlásí
před volhou své kandidáty. Po volbě roz-
děli se počet všech odevzdaných platných hlasů
číslem, o jedničku větším, než je počet všech
mandátů, jež se v té které kurii mají zadati.
Tento podíl představuje volební číslo. Pak
se zjistí, kolik hlasů připadlo kandidátům každé
politické strany, kolik volebních čísle strana ob-
držela a na kolik mandátů má tedy právo. Za
zvolené poslance té které strany prohlásí se kan-
didáti, kteří obdrželi nejvíce hlasů; při rovnosti
hlasů rozhodne los. Uprázdní-li se během snč-
movního období některý mandát, nekonají se
doplňovací volby, nýbrž za náhradníka prohlásí
se onen kandidát téže politické strany, k níž
patřil poslanec odstupující, který při všeobec-
ných volbách obdržel nejvíce hlasů po kandidá-
toch, tehda za zvolené prohlášených.
11
article
Tento návrh hornorakouské volební komise
sněmovní zasluhuje pozornosti, neboť se značně
blíži opravdu spravedlivému zastoupení politi-
ckých stran.
V Praze, 16. prosince. (Demisse hon-
védského ministra.) Zpráva o brzkém
odstoupení min. honvédů, Jekelfalluss ye,
se dnes popírá. Ale „N. P. Journ.“, jenž bývá
z pravidla dobře informován, píše o té věci v ne-
dělním čísle: Poptali jsme se o této věci n
místě, kde mohou míti dobré zprávy a bylo nám
sděleno, že se zpráva o demissi ministrově za-
kládá na pravdě. Neni toliko zjištěno, nastane-li
změna v ministerstvě hned, nebo teprve za ně-
kolik neděl. Jest totiž jisto, že zdravotní sta
ministra honvédů, Jekelfalussye jest tak otřesen,
že na dlouho již v úřadě setrvati nemůže.
Ze Záhřeba, 14. prosince. („Národní
strana.) Snahy ministra Josipoviče a bána
dra. Rakodezaye, skupiti členy bývalé maďaron-
ské národní strany kolem nynější vlády a vytve-
řití z nich novou vládní stranu, nikternk nevedou
k cíli. I členové býv. národní strany zmoudřeli
udalostmi posledních dvou let a vědí, že by
páchali samovraždu, kdyby vstoupili do voleb-
ního boje pod zkompromitovaným praporem
bána Rakodezaye. Včera měli přivrženci strany
poradu, ale neučinili ještě nijakého usnesení
Sejdou se prý zase po svátcích a pak teprve
rozhodnou, má-li se bývalá národní strana opě
ustaviti.
Journ
Josipovič
Rakodezay
Praha
Záhřeb
národní strana
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. prosince.
Annexe Bosny a Hercegoviny odložena.
Vídenský dopisovatel „Nového Vremeno
píše:
Zde jsou přesvědčeni, kdyby Rakousko bylo
přistoupilo k annexi, že by se to neobešlo ber
války s Italii a s jejím balkánským spojencem.
Černou Horou. Proto Rakousko se opovňovalo
proti oběma. Mezi italskými plány bylo vyvolati
v okupovaných zemích povstání. Avšak baron
Burian v pravý moment upustil od utlačovacíhu
systemu kallayovského a stará se, aby uspokojil
pravoslavně i mohamedány okupovaných zemí a
získal je pro Vídeň. Je to zcela rozumné, nebot
kompetentní státníci rakouští uznávají nynější
moment za nevbodný k annexi. Rakousko dá
okupovaným jakýsi sněm a čásť samosprávy.
Odložení annexe na neurčitou dobu možno tedy
odklzi jinak nevylnulemne nezinrodní záprenky
a odnímá Italii nejlepší záminku ke konfliktu
s Rakousko-Uherskem.
Co je na Černé Hoře pokrokem
„Slovanský Přehled“ pana Adolfa Černého
vytýká „Národním Listům“, že nehájí na Černě
Hoře pokroku. K výtce té mu zavdaly příčinu
naše zprávy o chystaném a zmařeném atentátu
na živet knížete Nikoly, kněžny Mileny a kní-
žecího rodu. My ve zprávách politických ničeho
nehájíme, ani proti ničemu nebojujene, nýbrž
prostě referujeme tak, abychom podávali čtenáři
jak možno jasný obraz události. Ve zprávách
svých o chystaném na Celyni atentátu citovai
jsme, co o něm psal „Glas Crnogorea“, list kni-
žeti Nikolovi blizký. Z toho snad nenásleduje,
že bychom byli proti pokroku na Černé Hote.
Vídenský
Burian
Černý
Nikola
Milena
Glas Crnogoreo
Praha
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Vídeň
RakouskoUhersko
Hot
Italia
13
article
Nevíme, jaký je v tom pokrok, když „Slovanský
Přehled“ ujímá se naproti knížeti Nikolovi věei
těch, kdo mu strojili smrt. Co o věci oznamuje
orgán knižete Nikoly, má pro zralé obecenstvo
aspoň stejnou váhu a zajímavost. Jaký pakje
to pokrok, když „Slovanský Přehled“ umlčuje
a podezírá orgán černohorského panevníka? T
neni pokrok ani svobodně, ani slovanské my-
šlenky, ani lidskosti a mravnosti. V každém smě-
ru právě naopak. Kdyby se cetyňský atontát byl
zdařil, bylo by to snad pokrokem Černé Hory?
Poradil někdo oněm několika Černohorcům, aby
knížete se světa sprovodili jmenem pokroku?
Mluví-li se o pokroku na Černé Hoře, v žád-
né věci velké jako malé nelze obejíti jmeno kní-
žete Nikoly. Není v oboru oběanského zákono-
dárstvi, veřejné správy, školství, vojenství, ce
by kníže Nikola na Černé Hoře nebyl vykonal
ve směru pokroku. Reformátorskou činnost do-
vršil darováním ústavy.
A takového muže, takového panovníka vra-
žedlnou rukou odkliditi bylo by dílem pokroku?
Potem by byl každý zločin pokrokem a každý
zločinec bojovníkem zaň.
Nikolov
Černá hoře
14
article
Pro kapitulaci portarlurskou.
Ze svědků nebyl vzat do přísahy gen. por.
Bílý, protože jeho dcera je provdána za syna
obžalovaného gen. Stössla. Několik důstojníků
katolrků a protestantů bylo vzato do přísahy
knězem a pastorem. Generál Machmendarov.
Tatar, byl vzat do přísahy moslemským mullou.
Ostntní svědkové jsou pravoslavní.
Přelíčení zahájeno záležitostí boje u Kin-
čžou na poloostrově Kvantunském dne 13. (26.)
května 1904. Obžaloba viní Stössla, že osobně
boji přítomen nebyl, a přece v raportu, podaném
gen. Kuropatkinu, o sobě mluví: „šel jsem“ ,
„táhl jsem“, Bitvu řídil obžalovaný gen. Fock,
jejž obžaloba viní, že nevyčerpal všecky pro-
středky obrany. Fock poslal do ohně 5. pluk
pod generálem Tretjakovem, jenž vypovidá jako
svědlek.
Bitva trvala několik dní. Po celou tu dobu
bil se s nepřítelem 5. pluk sám, aniž mu dány
posily. Pluk bil se chrabře, až zůstavil na bo-
jišti 500—800 m. padlých. Vida, že výtečné
japonské dělostřelbě pouhými puškami neodolá,
pluk dal se sám na ústup.
Svědek gen. Kuropatkin praví, že o bitvě
kiněžouské dosud nebyly podány přesné relace
které jsou již o všech bojích a všech částech
mandžurské armády. Jinak Kuropatkin dosvěd-
čil, že v bitvě u Kinčžou právě tak jako na Jalu
Bílá
Machmendarov
Tatar
Fock
Tretjakov
Jal
15
article
šlo Rusům jen o zdržení nepřálelských přesil.
neboť na vítězství nedalo se myslit.
Gen. Tretjakov, jenž byl u Kiněžou vůd
cem, vypověděl: „Posice kiněžouské bylo možno
hájiti nejhouževnatěji. Před bitvou obdržel jsem
od Stössla kategorický rozkaz hájiti posice do
poslední kapky krve. Bitva se rozvíjela několik
dní. Možnosti bíti se dále bylo dost, ale jediného
pluku, když mu nedány posily, bylo na t
málo.
O bitvě kiněžouské Stössel ve svém raportu
pravil, že byla houževnatá, a žádal, aby udělen
byl svatojirský kříž 3. st. gen. Fockovi a Nadě-
jinu. Tedy kamarádům Fockovi a Nadějinu, nyní
spoluobžalovaným, ale nikoli Tretjakovu.
Rus
Tretjakov
Kinězat
Fock
Naďa
Nadějin
Tretjakův
16
article
Stössel pravil, že příčinou kiněžouského
nezdaru bylo, že 5. pluk nebyl podporován, lod-
stvem, jak bylo slíbeno nebožtíkem admirálem
Vitgeftem, a podporu loďstvem všichni admirá-
lové pokládali za tak důležitou a nutnou, že žád-
ných pochybností nevzbuzovala.
O mimořádné neschopnosti Stösslově vyšla
na jevo následující okolnost. Stössel dal jižní
čásť Kinčžou ohraditi vlčími jamami. To byla
jediná strana, kudy byl možný ústup. Ustupu-
jící vojsko padalo do vlčích jam, které pohltily
větší čásť ustupujicího mužstva, To mužstvo
které tuto strašnou pasť minulo, samo se opět
seřadilo a táhlo s hudhou dál, tak že mnozí my
slili, že se vrací z vítězné bitvy.
Poručika Mozalevského tázal se předseda
„Není vám známo, proč se neroztrhávaly naše
lugasy pod Portarturem?
Odpověď: „Slyšel jsem, že p. Nožin (redak
tor „Južného Kraje“, Stösslem vypovězený
ujížděje z Portarturu odvezl s sebou plány roz
položení našich fugasů a tyto plány odevzda
Japoncům. Do odjezdu pana Nožinu fugas) s
trhaly, po jeho odjezdu přestaly účinkovat.-
Slova poručíka Mozalevského učinila zdreu
jící dojem.
Poručik Mozalevský
Nožin
Južný
Japonec
Nožina
Mozalevský
17
article
Ke konfliktu v lodním spolku německém.
Sděluje se, že nyní z lodního spolku ně
meckého vystoupil také kníže Thurn-Taxia
v Řeznu. Bavoři pomýšleji vůbec na to, založiti
vlastní lodní spolek. Také z Berlina oznamují se
však různá vystoupení ze spolku. Ještě dnes
v pondělí uveřejněn býti má v Bavorsku nej
vyšší rozkaz, nařizující všem aktivním důstoj-
níkům vystoupení z lodního spolku.
Doznává se nyní i officiálně, že prine
Jindřich, bratr Viléma II., schválil postup před-
sednictva lodního spolku, kterýž dal podnět ku
vystoupenl bavorského prince Ruprechta. Tim
by se konflikt ovšem jen přiostřil. Oproti tomu
odebral se princ Ludvik, otec Ruprechtův, do
Berlína, kdež bude vyjednávati o nějaké na-
rovnání, o něž usiluje také korunní prine ně-
mecký, který jest v nejpřátelštějších styelel
s mnichovským dvorem.
Thurn
Bavor
Jindřich
Vilém
II
Ruprecht
Ludvik
Ruprechtův
Řezno
Berlín
Bavorsko
18
article
Bebelovy »Paměti«.
Známý socialistický vůdce německý Bebel
píše od několika měsíců objemné paměti o svých
zápasech politických. Jest zajímavo, že Bebe
strávil 58 měsíců života svého v německých
xůzenich
Téžká volba pro krále.
Felicien Cattier, jeden z nejlepšíchi bel
gických znalců afrických poměrů, dokazuje
v belgickém tisku, že podminky královy pro
převzeil konžského státu Belgii jsou pro Belgi
tak nepřiznivy, že bylo by přímo bláznovslvím,
předlohu přijímati; má jediný účel: obohatiu
krále. Catlier končí, že králi Lsopoldu nezbude
nežli voliti mezi belgickým trůnem aneb konž-
ským státem.
Porážka generála Andréa
Při doplňovací volbě do senáťu v departe
mentu Cote d'Or zvítězil republikán Phili
pol, jenž obdržel 522 hlasů proti generálu
Andréovi, který dostal pouze 474 hlasy.
Z porážky Andreovy je velký jásot mazi kon-
servativci a naeionalisty. Bývalý ministr války
je krajně nenávíděn nacionalisty a pravicí, nle
též není valně populární na levici. Jeho porážku
má význam pouze osobní, ač konservativní listy
snaží se ji vylíčiti jako protest proti nynějšímu
režimu, v němž nebyl nikdy generál André
zvláště významnou osobností.
Obec pražská koupila
pražské kasárny, hradby a vojen-
ské objekty na Malé straně, Hrad-
čanech a na Vyšehradé.
Bebelův
Bebe
André
polo
Belgie
Felicien Kurier
Cote d ' Or
19
article
Ve Vídni, 16. prosince.
Dnes konala se v paláci ministerského před-
sedy smluvená ministerská porada, které se
zúčastnili ministerský předseda bar. Beck, mi
nistr vojenství Scbönaich, ministr kultu a vy-
učování dr. Marchet, ministr vnitra sv. p. Be-
nerth, odborný chef v ministerstvu finane
dr. Angel, zástupce »Národního klubu« v posla-
necké sněmovně předseda dr. Kramář a záštupce
obce pražské dr. Groš. Předmětem porady byla
koupě vojenských kasáren a ob-
jektů vojenských uvnitř mě st
Prahy.
Ministerský předseda bar. Beck zahájil po
radu a naznačil, že dosavadní jednání o koup
řečených objektů obeí pražskou mělo př
znivý výsledek potud, pokud se zdá,ž
překážky, které se vyskytly, budou vzájemnou
dohodou uklizeny. Udělil pak slovo starostovi
měst pražských dru. Grošovi.
Dr. Gros sdělil, že déle 20 let vyjednává
se v této tak důležité věci, že však všechno
jednání dosud nevedlo k eíli. Poslední námilkou
vojenské správy bylo, že žádala, by Praha pro-
kázala napřed, že schválena je řada polohopis
ných změn pro Malou stranu a Hradčany, nežl
se přikročí k tomu, by vojenské objekty ji byly
prodány.
Tuto námitku vysrátil starosta dr. Groš
pravě, že byla jen odkladem, který neměl nie
společného se zájmy vojenského eráru; zároveř
vytkl, že zástupcům eráru a vojenské správě
nemůže záležeti na tom, co obec pražská učiní
s pozemky, že tedy vojenský erár neměl příčiny
žádali od obce pražské, by sestavila polohy
plánů pro použití pozemků, jestliže je od státu
koupl, že volné disposiční právo obce s těmito
pozemky nemůže býti státem nijak obmezeno.
Za dřivějšího jednání bylo naznačeno, že
by bylo možno jednati tak, aby za peníze, ktere
Beck
doktor
Marchet
nerth
Angel
Kramář
Groš
Vídeň
Praha
Hradčany
národní klub
20
article
dá město Praha státu za pozemky ty, opatřeny
byly náhradní objekty za postoupené vojenské
nemovitosti, pro vojsko potřebně. Starosta na-
značil, že by vojenský erár vše, co by nad
tento způsob náhrady opatřeno míti chtěl, musií
si získati jiným způsobem, nežli penězi od obce
pražské.
Do jednání pojaty byly k návrhu staro-
stovu tyto nemovitosti: 1. Kasárna na Újezdě,
2. stará zbrojnice (Michnův palác), 3. pekárny
a zásobárny, 4. kasárna pod Bruskou, 5. forti-
fikační pozemky na Hradčanech, 6. pozemky
na Petříně, 7. fortifikačuí pozemky na Vyše-
hradě.
Konečně byla k návrhu starostovu do to-
hoto jednání pojata též bašta XIX, na klerou
dosavadní jednání se nevztahovala z tě přičiny,
že pevnostní její ráz byl zrušen teprv letošního
roku zvláštním dekretem ministra vojenství.
Po dlouhém rokování — porada byla
o 10. hod. dopolední zahájena a trvala s malou
přestávkou do 7. hodiny večerní — za kterého
přimlouval se horlivě za požadavky obce pražské
zejména dr. Kramář, docíleno bylo do-
hody v ten rozum, že erár veškere
uvedené pozemky postoupísobe
pražské za úhrnnou cemu 4,450 000
korun, splatných v šesti pol-
letních lhůtách a že erár je po-
vinen obci pražské veškery po-
zemky odevzdati v dobé 34 roku
to tak, že nejprve odevzdá pozemky nezástaveně
a potom ty, kterých již nepotřebuje. Kasárn
pod Bruskou a na Újezdé, tyto, pokud možno,
ješlé dříve, vydá erár obci, jakmile náhradná
budova bude tak hotova, aby vojsko mohlo se
do ní přestéhovati.
Veškerá jednání uzavřel sta-
rosita svýbradou schválení měst-
skou radou a sborem obecnle
s tarších.
O jednání sepsány hined podstalné pod-
mínky, které byly jednotlivými střanami pode
psány. Dáno jim jméno »punktace«-
Bruská
Praha
Kasárna
Újezd
Hradčany
Petřín
Vyšhradit
Michnův palác
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na obhájení našeho stanoviska! V brněn-
ském starostátnickém orgánu čleme článek
v Praze datovaný a nadepsaný: „Dissidenti a ná-
rodní strana svobodomyslná“. Článek hemží se
otazníky na svědectví vzrušené zvědavosti. Ze-
jména táže se pisatel, jak to, že „dissidenti“ (po
jem tento není autoru arci dobře ujasněn!) kteř
prý přece věděli o rozporech mezi faktickou po-
litikou mladočeské strany a diktáty výkonněho
výboru jako ostatní politická veřejnost česká.
neučinili z nich důsledky dříve, proč p. teprve
nyní vypověděli straně přátelství? Je-li příčinou
jejich kroku tento rozpor, pak prý nevysvětlitel
ným zůstává, proč jej tak dlouho snášeli. Poně-
vadž označuje Záckův orgán „dissidenty“ přímo
nás, týká se i nás jeho otázka a tu dlužno je
požádat, aby přiměl svého dopisovatele k pečli-
vějšímu sledování záležitostí, o nichž píše. Od-
pověď na jeho dotaz ve vší zevrubnosti vyšla již
ve čtvrtek jakožto třeti článek ve skupině na-
„Na obhájení našeho stanoviska?
šich úváh:
Záckův
Praha
22
article
„Národní Listy“, i musíme jej tedy o této obší
né záležitosti odkázati na „N. L.“ ze dne 12
t. m. Zeela plitké je také rozhorlení „Moravsko
Orlice“ nad našimi výtkami dru. Kramářovi
v přičině Gautschových jazykových nařízení. Ne-
vytýkalo se dru. Kramářovi zajisté, jenom úča-
stenství na jazykových nařízeních Gantsehových
— jak by se souditi mohlo z kárných pasáži
brněnského listu. Nýbrž vytknuto bylo, že se
jich zúčastnil přes to a vzdor tomu, že
sám za hlavní a základní chybu naší politiky
prohlásil, že jsme pe zrušení jazykových naří-
zení neukázali přímo elementárný odpor. Vy-
tknut dále rozpor mezi výslovným doznáním
dra. Kramáře o jeho „živém účastenství“ na
Gautschových nařízeních, jež nazývá „nejlepším
rozřešením jazykové otázky v Čechách (!) a
mezi prohlášením klubu poslanců v lednu 1898,
že ani parlamentní komise, ani jiní členové
klubu neučinili s vládou Gautsehovou žádného
dohodnutí v příčině zásad a obsahu obmyšle
ných jazykových nařizení a dále mezi prohláše-
ním výkonného výboru, který Gauitsehova naři-
zení jednomyslně odseudil. Dopisovatel „Mor.
Kramář
Gautschův
Gauitsehův
Mor
Moravsko Orlice
Čechy
23
article
Orlice“, kdyby jenom trochu píle věnoval před-
mětu, o němž hodlá své krajany poučiti, mohl
se o věci informovatí v našich článcieh a te mě
učiniti dřřv než namočil péro k paušálnímu od-
souzení našeho stanoviska a k laciné frásio
„pranýřování a zrádcování“. My všimli si jeh
dopisu jenom jako ukázky povrchnost
s jakou se pohlíží v jisté částí českého tisku na
tuto krisi, při čemž ovšem odmitáme domněnku,
že by snad tato povrchnost byla zúmy slná
ačkoli jsme přišli v tomto sporu, zahájeném ni-
koli zbůhdarma, anebo z příčin lehkovážných,
už leckde na mnohou obdivuhodnou dávku —
jesuitismu. Jinak není zrovna nejlepším dopo-
ručením nynějších směrů mladočeských poslan-
ců, že je svými kiídly zastínila právě „Moravská
Orlice“ 1
— Augiášův ohlév u pražského c. k. po-
štovního ředitelství. Ke článku ze dne 15. t. m
o záslužné činnosti p. rady Schmidta z Bergen-
holdu dlužno dodati ještě tyto zeela zaručené
podrobnosti: Denunciace tohoto pána na kolegu
českého v presidiu nebyla první a neni jedinou.
Schmidt
Orlice
Augiášův ohlév
Bergen
24
article
Již asi před dvěma roky dovolil si jmenovaný
pán interpelovati kancelář presidiální, zda dva
češti konceplní úřadníci, kteří zúčastnili se
schůze železničních úřadníků v záležilosti se-
stavení české terminologie úřadní, byli v této
schůzi přítomni skutečně jako zástupci po-
štovního ředitelství, jak bylo v denních listech
uvedeno, a jaký právem prý presidium mohlo
je do této schůze vyslati. Ovšem germánská
duše jeho se zaradovala, když uslyšela pokornou
odpověď, že pánové oni zúčastnili se schůze
pouze na vlastni pěst — ne jako oficiální zá-
stupci ředitelství a že zpráva v novinách byla
zkomolena. Tak nizkého štváčství dovolil si ten-
to člověk i v tak nevinné věci, jako jest čist
odborná porada o českém názvoslovi! Naprot
tomu však jeho „ylastenecká činnost“ ad ma-
jorem Germaniae gloriam“ jest všeobecně i mimo
kruhy poštovní známa, ač dosud od kolegů če-
ských ni v nejmenším nebylo mu činěno v tom
překážek. A bylo by se mlčelo i dále při známé
trpělivé povaze české, však nyní nutno promlu-
viti otovřeně a posvititi blíže na činnost rady
Schmidta, jenž naopak má více než dosti dů
vodů si přáti, aby o něm co nejměně se mlu
Schmidt
25
article
vilo, chce-li, ještě nějaký ten rok v úřadě svém
se udržeti. Že musí mu přidělení úřadníci kon-
ceptní nejen svůj elaborát, nýbrž i časopisy
denně předčítati, bylo již řečeno; při tom
mnohdy jest českým referentům slyšeti jizlivé,
ač naprosto neodůvodněné a jen záštím proti
všemu českému diktované poznámky o „důklad-
nosti“ zpráv českých inspekčních orgánů —
když pan rada se svého stanoviska není se zprá-
vou tou spokojen; ovšem relace německých
orgánů inspekčních jsou u něho vždy nejvýš
pečlivé a bezvadné, ač mohlo by se často mlu-
viti o opaku. Ve směru krajně nacionálním pro-
jevuje rada Schmidt horečnou činnost a násled-
kem toho pro svoje bezohledné vystupovánía
„také výřečnost“ stal se vůdcem všech kon-
ceptních úřadníků německé národnosti. On jest
důvěrným přitelem redaktorů „Prag. Tagbl.“a
„Bohemie“, kamž psáti dává všechny štváčské,
jedem a záštím proti všemu českému naplněné
články o národnostních poměrech poštovníeh
u nás. On přijímá referáty Němeů z jednetlivých
oddělení o tom, co se proti německému „Besitz-
standu“ bylo podniklo a co naopak ku posílení
věci německé nově provedeno; sám pak se zná-
mým Pragermánem, propadlým říšským kandi-
dátem Všeněmeů, sekrotářem Schwarzerem,
uděluje pokyny, vlastně rozkazy, co podniknouti
dalšího proti milým sůsedům Čechům, aby jim
i to málo, co dosud uhájili — bylo vyrváno.
rada
Schmidt
Něme
Schwarzer
Čecho
Praga
Bohemia
26
article
V kanceláři jeho se dvéře mnohdy ani netrhnou,
jak návštěvy zvláště známých německých na-
cionálů pražských u něho se střídají. A jedině
za vedení tohoto člověka » důsledkém jeho po-
zorovati lze u mladších německých sil, zvláště
v letech posledních, neobyčejnou bojovnosta
krajní nesnášelivost, neboť oni jsou jeho ochoí-
nými sluhy a všecky rozkazy jeho provádějí do
nejmenších podrobností. On radí se též s důvěr-
níky svými o pevolávání nových konceptních
praktikantů ku pražskému řoditelství, a toliko
tomuto záslužnému působoní dlužno děkovati
faktum, že v poslední době jmenovány jsou na
německé straně praktikanty konceptními osoby,
jež nejsou znalé ani slůvka českého, a jež touto
svou vlastnosti též ostentativně se vynášejí. Tot
jen malé ukázky národnostní činnosti jednoba
z mnohých čistokrevných Germánů poštovního
ředitelství v Praze. Vážime si upřímně každého
Němce, jenž nepokrytě smýšlení své národní
projevuje, při tom však úctu chová i ke smýšlení
jiného, uznávaje byť i omezeně poctivou snahu
naši za národní rovnoprávnost, jejiž vitěznému
pochodu již nikdo nezabrání, nejméně však
štváči rázu Schmidtova, kteří odpornou svojí
činností nikomu vážně více imponovati ne-
mohou.
Germán
Němec
Schmidtův
Praha
27
article
— Šedesáté narozeniny oslavil včera
v úzkém kruhu rodinném zemský školní in-
spektor pan František Rosický, spisovalel a
pedagog český. Narozen v Nových Dvorech roku
1847, studoval gymnasium v Jihlavě, Německém
Brodě a Litomysli. Na universitě v Praze vě-
noval se přírodním vědám a stal se záhy stře-
dem kroužku čilých přírodozpytců v přirodo-
vědeckém klubu v Praze, jehož starostou byl
od roku 1872 do r. 1883. Jako profesor pů-
sobil na gymnasiu v Hradci Králové a v Praze,
hulakhinsnaktorem českých obecných
a měšťanských škol v okresu jičmském a novo-
packém, na to stal se ředitelem gymnasia
v Roudnici, pak v Chrudimi a r. 1890 zem-
ským školním inspektorem českých středních
škol na Moravě, odkudž byl r 1891 povolán
do Prahy. Oslavy šedesálých narozenin účastnili
se blahopřejnými deputacemi zástupcové všech
pražských a četných venkovských středních škol,
z jiných středních škol zaslány byly blahopřejné
dopisy a telegramy. Také ústřední spolek če-
ských profesorů v Praze blahopřál panu zem-
skému inspektoru píšemně. Vysoké zásluhy lite-
rární i pedagogické uznávaje přírodovědecký
klab v Praze, zvolil jednomyslně zemského in-
spektora pana Fr. Rosického r. 1894 čestným
členem. Ušlechlilému působení na prospěch
středního školství českého přeje i širší veřej-
nost všeho zdaru
Rosický
Jihlava
německý Brod
Praha
Hradec Králové
Roudnice
Chrudim
Francie
český střední škola na Morava
28
article
— Nikolaj Petrovič Apraxin, bývalý správce
ruské pravoslavné církve pražské, zemřel dne
6. t. m. v Baden-Badeně. Nebožtik byl koncem
let sedmdesálých poslán do Prahy za žalmistu,
roku pak 1882 byl po odchodu o. A. A. Lebe-
děva jmenován správcem pravoslavné elrkve
pražské a karlovarské, jímž byl až do konce
let 90. Jak v Praze, tak i v Karlových Va-
rech dobyl si mezi Čechy a Slovany nejupřím-
nějších sympatii a vážnosti. V Praze byli on
a choť jeho Maria Feodorovna (zemř. 1904)
dlouhá leta duši Ruského kroužku. Vyšší zájmy
pravoslavné eírkve, lileratury, jazyka a rusko-
slovanských kujturných eilů vždycky ho zajímaly.
Petrovič
Lebe
Marius Feodorovna
BadenBadena
Praha
Karlová Virginie
Čechy
Apraxin
29
article
Byl pomoeníkem Josefa Ranka při překlá-
dání do češtiny pravoslavného obřadu Jana
Zlatoůstého a jiných církevních služeb pravo-
slavných, a také při sestavování Českoruského
slovniku, jenž před něžolika lety vyšel nákladem
firmy Höfer a Klouček, jejímiž majiteli byli
Klouček a Vítek, oba důvěrní přátelé Apraxi-
noví, nyní už také nebožtíci. Nikolaj Petrovič
s pláčem se loučil s Prahou, kde zůstavil po
sobě světlou paměť. Z Prahy byl poslán nej-
prve do Ženevy, potom do Karlsruhe a Baden-
Badenu, kde spravoval pravoslavně církve ruské.
Byl muž jemně mysli, upřímný a pohostinný,
zosobnění přislovečné ruské dobroty. Kdo ho
znávali, vždvcky ho zachovají v dobré paměti.
— Z klubu národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise technická sejde se k důležité
poradě ve středu 18. t. m. o 7. hod. večerní.
Anketa pro reformu skolství obecného a mě-
sťanského má schůzi ve čtvrtek 19. t. m.
o 6. hod. večernl.
— Kluby občanské. Malostrans ký
občanský klub pořádá ve středu dne 18.
prosince 1907 v sále Mlalostranské besedy v Praze
o 8. hodině večer veřejnou schůzi příslušníků
národní strany svobodomyslné. »O politické
situaci« promiuví říšský poslanec pan inž. dr.
Jan Kaftan.
— Národní klub koná dnes v úterý o 8. ho-
dině večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe
v místnostech klubovních na Ferdinandově třídě
čís. 20.
— Platnost jazyka českého u soudu v Chebu
(Z Vídně, 16. prosince.) Post. dr. Baxa jednal dne
s ministrem spravedlnosti drem. Kleinem o zález ikosti
chebské; dokazoval mu z vlastní zkušenosti, žev
Chebu až do doby nejnovější čeština byla řečí plat-
nou a že tam bylo setřeno jazykové rov-
no právnosti. Předlozil minístrovi soudní vý-
Rank
Zlatoůstý
Klouček
Vítek
Apraxi
Petrovič
Ing
doktor
Kaftan
Baxa
Klein
Praha
Ženeva
Karlsruhe
BadenBaden
Ferdinandov třída
Cheb
Vídeň
Höfer
národní klub
Mlalostranský beseda