ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a5c008b0-7696-11dc-a62b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 104, place 56, org 12, work 5
1 masthead
Ste ana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. prosince 1907
4 masthead
Číslo 348
5 article
mokraté musí svým votem ohraditi se proti vykoři- sťování obyvalelstva, třeba že uznávají hospodářský význam vyrovnání. Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci: Bomba (pro) a Němec (contra). Posl. Bomha prohlašuje, že polská lidová strana bude hlasovati pro vyrovnání vzdor tomu, že v mno- hých směroch nevyhovuje přáním a požadavkům polských sedáků Posl. Němec schvaluje předsedův protest proti neslýchaným útokům min, předsedy uherského. Kdo zabývali se uherskými poměry, byli úplně oprávnění ke své kritice, neboť opirala se o skutečnosti. Nebyl kritisován uherský parlament ani min. předseda, ný- brž barbarská soustava, jež v Uhrách dusí každý pokrok a každou svobodu. Prolestuje také proti We- kerlově řeči. Musíme si zakázati způsob, jakým se mluvilu o sociální demokracii. (Hlučná pochvala a po- tlesk mezi soc, demokráty Odůvodňuje svůj návrh, aby ustanovení posled odst. čl. XV. neplatilo pro podomní obchod. Přišlo by o chleba tisíce lidí a to nejen Slováků, nýbrž i Němců. Prosí za přijetí svého návrhu.
Němec Posl Slovák Uhry polský lidový strana
6 article
Posl. Choc (minoritní zpravodní prohlašuje, že i v tom případě, kdyby vyrovnání bylo dobré, ne- směli by čeští poslanci pro ně hlasovati, nýbrž v nej- lepším případě zdržeti se hlasováni. Dále prolestoval proti nepretokolování českých řečí. K odhlasování vyrovnání třeba jest dvoutřelinov většina Vyrovnání je zákonem, jímž mění se stát zákl, zákon, avšak k tomu třeba nevyhnutelně kvali- fikovaně většiny. Němčina nesmi pokládati se z státní řeč. Řečníkova strana činila již při zahájení podrobného rokování námitky proli dalšímu vyjedná- vání, protože návrhuna přechod k podrobnému ro- kování nedostalo se dvoutřelinové většiny, bez něhož zákon nejen se státoprávního stanoviska jeho strany nýbrž také se stanoviska předlilavské ústavy musl býti pokládán za nicotný, ústavě odporující a tudiž neplatný. (Hlučný souhlas mezi českými radikály.) Posl. Seitz (zpravodij monšiny) navrhuje doda- tek k § 2. plášťového zákona, dle něhož by vyrov- nání pabylo platnosti netoliko současně se zákonem o kvotě, nýbrž i s tou podmínkou, 1. ledna 1908 že by nabyl současně platnosti také zákon o snížení daně cukerní. Vyzývá všechny strany, jež si přejí, aby sní- žení daně cukerní prospělo konsumentům, aby hla- sovaly pro tento dodatek. (Hlučná pochvala mezi soc. demokraty.) Ostatní zpravodajové menšiny vzdávají se do- slovu Posl. Luksch ve věcné opravě prohlašuje naprol sočiálním demokratům, že všechna rolnická odvětví mají společný zájem, aby se zemědělštví dobře ve- dlo. Proto zemědělstí dělníci musí držeti se země- dělci. Jest věčí poslanecké sněmovny, aby zmírňo- vala rozpory mezi jednollivými stavy.
Posl Choc Seitz Luksch poslanecký sněmovna
7 article
Po věcné opravě pobi. V. Kotláře a doslov rel. dr. Pergelta hlasovalo se Návrh posl. Kaliny, aby o plášlikovém zákonu hlasovalo se dle jmen, propadl. Minorilní votum Chocovo propadlo 371 hlasy proti 19, rovněž mi- noritní vola posl. Ploje, Rennera, Němce Seitze. Pláštíkový zákon přijat pře- vážnou většinou. Dodalečný návrh Seitzův prooadí 112 proti 259 hlasům. Schvaluje se také zákon o pojišťovac ích společnostech a resoluce, přijatá ve vý- boru, i rosoluce posl. Paclazza, Šilling er a a Tachera, jež byly podány v poslanecké sněmovně a týkají se zakročení u vlády uherské pro jeji postup proti nemaďarským národnostem. Přijetí resoluce Šillingerovy bylo přijato s hlučnou pochvalou a potleskem, načež jednání přerušeno. Posl. Romančuk poukazuje na dnešni události a prohlašuje: Jakkoliv vzrušení ruských poslanců po předvěerejších událoslech na lvovské universilěje přirozené a pochopitelné, přece právě my si ako- výchto událostí nejméně přejeme a prosím, by dnešní události nebyly přičítány na vrub našemu klubu. Vy- slovuji ještě osobně své nejhlubší politování nad nimi a prosím sněmovnu za prominutí, že se také jeden z našich členů, byť i — jak ujišťuje — bezděky (Od- por a výkřiky) jimi provinil. (Hlučný souhlas.) Posl. Makov v dolazu na předsedu zmiňuje s enz re preSeu pomínán, aby neoubočoval od předmělu.
doktor Pergelt Kalina Chocův Ploj Renner Seitz Seitzův Šillingerův Posl Romančuk Oda Makov
8 article
Posl. Choc sděluje, že podal před dnešním hla- sováním jménem svých soudruhů a dalmatských po- blanců právní ohražení, v němž protestuje prot tomu, že v odporu se státním zákonem ze dne 21 prosince 1867 nebylo dosaženo dvoutřetinové vělšiny ježlo peměr hlasů byl 256 ke 140. Tento postup po rušuje jednací řád, odporuje právu a ústavě. Dolazuje se předsedy, chce-li toto právní ohražení pojati do prolokolu a připojiti k aktům dnešní schůze. Predseda odpovidá, že k tomuto dolazu od povi v některé příšti schůzi. V došlých spisech, které byly čfeny na konci schůze jsou návrhy poslanců: Buřivala a sp. na změnu vládních předleh o služebních smlou- vách obchodních pomocníků a j. zřízenců v podob- ném poslavení: — Záruby a sp. na zlevnění cen soli a petroleje a na zvýšení cen cigaret a jemnějšícl druhů doulníků a — dra. Rollera a sp. na de Iinitivné ustanovení šk. inspeklorů Dotazy podalli poslanci: dr. Glabiňski po výlržnostech na lvovské universitě 14. t. m.; — Bu- řival a sp. po zápisu posluchačů na vysoké české škole technické v Praze, po zavedení zuboléka fské orůinace na účet nem. pokladny st. druh, po nedo- dávání topiva do naturálních příbytků železničních zrlenců v Táboře, po zákazu veřejné schůze v Žiž- kově pružskou policií, a po zlepšení mzdy dělníků v tabákové režii; — Fresl a sp. po stavbě budovy pro zeměpanské úřady v Přešticích; — Choc a sp po policejní službě na Příkopě v Praze; — Fres a sp. po pronásledování dělníků mladoboleslavským četnictvem; — Wityk a sp. po událostech na lvov ské universitě 14. t. m.- Konec v 8.45 hod. več Příšti schůze bude zejtra o 11. hod. dopol
Posl Choc Buřival Záruba Roller Glabiňski Fresl Tábor Žiž Přeštice Praha vysoký český škola technický v Praga
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. prosince. (Volební opra va pro Horní Rakousy.) Když se bar Gautsch v listopadu 1905 odhodlal navrhnout poslanecké sněmovně reformu říšského voleb ního práva na základě všeohecnosti voleb, měl už také hotový plán volební reformy pro zem- ské sněmy. Říšská rada měla se zdemokratiso- vati, ale zemské sněmy měly podržeti star, sta- vovský ráz s jediným jen ústupkem, že se k starým kuriím měla připojiti nová, všeobecna. v níž by směli voliti občaně, z volebního práva dosud vyloučení. V ton smyslu odpovídala vláda neb její zástupei představitelům zemských sně- mů, jestliže vystoupili s požadavkem, abyse také volby sněmovní konaly na základě všeobee ného volebního práva. Alo za poslední dvě léta poměry se změ nily a dnes už ani vláda netrvá na své staré zá- sadě, že všechny sněmovní volební řády nusejí se upraviti dle jedné vablony. Tři v posledníel dvou letech panovníkem scliválené zemské vo- lební řády, moravský, gorický a dolnorakouský sestaveny na zásadách úplně se od sebe různi cích a v novém volebním řádě dolnorskouském vláda připustila dokonce i zásadu všeobecnosti voleb, byť zatím jen částočně provedenou.
Gautsch Praha Horní Rakousy
10 article
Novou formu volebního řádu připravil sně- movní výbor horno akouský; v jeho ná- vrhu, jenž bude předložen sněmu v nejbližším zasedání, nacházime netoliko novou, všeobec- nou kurii, ale také soustavu poměrného vo- lenl. Počet zemskych poslanců má se z 50 rozmnožiti na 71; velkostatky mají podržeti 10 poslanců, města 17, obchodní l.ymora 3, ven- kovské obce 25 místo 19 a nová všeobecná kurie 15; mimo to zůstane jeden vírilista, linecký bi- skup. Ve všech pěti kuriích mají se však zavésti poměrné volby. Tato novota předpokládá, že všechny strany, jež se volby zúčastní, ohlásí před volhou své kandidáty. Po volbě roz- děli se počet všech odevzdaných platných hlasů číslem, o jedničku větším, než je počet všech mandátů, jež se v té které kurii mají zadati. Tento podíl představuje volební číslo. Pak se zjistí, kolik hlasů připadlo kandidátům každé politické strany, kolik volebních čísle strana ob- držela a na kolik mandátů má tedy právo. Za zvolené poslance té které strany prohlásí se kan- didáti, kteří obdrželi nejvíce hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los. Uprázdní-li se během snč- movního období některý mandát, nekonají se doplňovací volby, nýbrž za náhradníka prohlásí se onen kandidát téže politické strany, k níž patřil poslanec odstupující, který při všeobec- ných volbách obdržel nejvíce hlasů po kandidá- toch, tehda za zvolené prohlášených.
11 article
Tento návrh hornorakouské volební komise sněmovní zasluhuje pozornosti, neboť se značně blíži opravdu spravedlivému zastoupení politi- ckých stran. V Praze, 16. prosince. (Demisse hon- védského ministra.) Zpráva o brzkém odstoupení min. honvédů, Jekelfalluss ye, se dnes popírá. Ale „N. P. Journ.“, jenž bývá z pravidla dobře informován, píše o té věci v ne- dělním čísle: Poptali jsme se o této věci n místě, kde mohou míti dobré zprávy a bylo nám sděleno, že se zpráva o demissi ministrově za- kládá na pravdě. Neni toliko zjištěno, nastane-li změna v ministerstvě hned, nebo teprve za ně- kolik neděl. Jest totiž jisto, že zdravotní sta ministra honvédů, Jekelfalussye jest tak otřesen, že na dlouho již v úřadě setrvati nemůže. Ze Záhřeba, 14. prosince. („Národní strana.) Snahy ministra Josipoviče a bána dra. Rakodezaye, skupiti členy bývalé maďaron- ské národní strany kolem nynější vlády a vytve- řití z nich novou vládní stranu, nikternk nevedou k cíli. I členové býv. národní strany zmoudřeli udalostmi posledních dvou let a vědí, že by páchali samovraždu, kdyby vstoupili do voleb- ního boje pod zkompromitovaným praporem bána Rakodezaye. Včera měli přivrženci strany poradu, ale neučinili ještě nijakého usnesení Sejdou se prý zase po svátcích a pak teprve rozhodnou, má-li se bývalá národní strana opě ustaviti.
Journ Josipovič Rakodezay Praha Záhřeb národní strana
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. prosince. Annexe Bosny a Hercegoviny odložena. Vídenský dopisovatel „Nového Vremeno píše: Zde jsou přesvědčeni, kdyby Rakousko bylo přistoupilo k annexi, že by se to neobešlo ber války s Italii a s jejím balkánským spojencem. Černou Horou. Proto Rakousko se opovňovalo proti oběma. Mezi italskými plány bylo vyvolati v okupovaných zemích povstání. Avšak baron Burian v pravý moment upustil od utlačovacíhu systemu kallayovského a stará se, aby uspokojil pravoslavně i mohamedány okupovaných zemí a získal je pro Vídeň. Je to zcela rozumné, nebot kompetentní státníci rakouští uznávají nynější moment za nevbodný k annexi. Rakousko dá okupovaným jakýsi sněm a čásť samosprávy. Odložení annexe na neurčitou dobu možno tedy odklzi jinak nevylnulemne nezinrodní záprenky a odnímá Italii nejlepší záminku ke konfliktu s Rakousko-Uherskem. Co je na Černé Hoře pokrokem „Slovanský Přehled“ pana Adolfa Černého vytýká „Národním Listům“, že nehájí na Černě Hoře pokroku. K výtce té mu zavdaly příčinu naše zprávy o chystaném a zmařeném atentátu na živet knížete Nikoly, kněžny Mileny a kní- žecího rodu. My ve zprávách politických ničeho nehájíme, ani proti ničemu nebojujene, nýbrž prostě referujeme tak, abychom podávali čtenáři jak možno jasný obraz události. Ve zprávách svých o chystaném na Celyni atentátu citovai jsme, co o něm psal „Glas Crnogorea“, list kni- žeti Nikolovi blizký. Z toho snad nenásleduje, že bychom byli proti pokroku na Černé Hote.
Vídenský Burian Černý Nikola Milena Glas Crnogoreo Praha Bosna a Hercegovina Rakousko Vídeň RakouskoUhersko Hot Italia
13 article
Nevíme, jaký je v tom pokrok, když „Slovanský Přehled“ ujímá se naproti knížeti Nikolovi věei těch, kdo mu strojili smrt. Co o věci oznamuje orgán knižete Nikoly, má pro zralé obecenstvo aspoň stejnou váhu a zajímavost. Jaký pakje to pokrok, když „Slovanský Přehled“ umlčuje a podezírá orgán černohorského panevníka? T neni pokrok ani svobodně, ani slovanské my- šlenky, ani lidskosti a mravnosti. V každém smě- ru právě naopak. Kdyby se cetyňský atontát byl zdařil, bylo by to snad pokrokem Černé Hory? Poradil někdo oněm několika Černohorcům, aby knížete se světa sprovodili jmenem pokroku? Mluví-li se o pokroku na Černé Hoře, v žád- né věci velké jako malé nelze obejíti jmeno kní- žete Nikoly. Není v oboru oběanského zákono- dárstvi, veřejné správy, školství, vojenství, ce by kníže Nikola na Černé Hoře nebyl vykonal ve směru pokroku. Reformátorskou činnost do- vršil darováním ústavy. A takového muže, takového panovníka vra- žedlnou rukou odkliditi bylo by dílem pokroku? Potem by byl každý zločin pokrokem a každý zločinec bojovníkem zaň.
Nikolov Černá hoře
14 article
Pro kapitulaci portarlurskou. Ze svědků nebyl vzat do přísahy gen. por. Bílý, protože jeho dcera je provdána za syna obžalovaného gen. Stössla. Několik důstojníků katolrků a protestantů bylo vzato do přísahy knězem a pastorem. Generál Machmendarov. Tatar, byl vzat do přísahy moslemským mullou. Ostntní svědkové jsou pravoslavní. Přelíčení zahájeno záležitostí boje u Kin- čžou na poloostrově Kvantunském dne 13. (26.) května 1904. Obžaloba viní Stössla, že osobně boji přítomen nebyl, a přece v raportu, podaném gen. Kuropatkinu, o sobě mluví: „šel jsem“ , „táhl jsem“, Bitvu řídil obžalovaný gen. Fock, jejž obžaloba viní, že nevyčerpal všecky pro- středky obrany. Fock poslal do ohně 5. pluk pod generálem Tretjakovem, jenž vypovidá jako svědlek. Bitva trvala několik dní. Po celou tu dobu bil se s nepřítelem 5. pluk sám, aniž mu dány posily. Pluk bil se chrabře, až zůstavil na bo- jišti 500—800 m. padlých. Vida, že výtečné japonské dělostřelbě pouhými puškami neodolá, pluk dal se sám na ústup. Svědek gen. Kuropatkin praví, že o bitvě kiněžouské dosud nebyly podány přesné relace které jsou již o všech bojích a všech částech mandžurské armády. Jinak Kuropatkin dosvěd- čil, že v bitvě u Kinčžou právě tak jako na Jalu
Bílá Machmendarov Tatar Fock Tretjakov Jal
15 article
šlo Rusům jen o zdržení nepřálelských přesil. neboť na vítězství nedalo se myslit. Gen. Tretjakov, jenž byl u Kiněžou vůd cem, vypověděl: „Posice kiněžouské bylo možno hájiti nejhouževnatěji. Před bitvou obdržel jsem od Stössla kategorický rozkaz hájiti posice do poslední kapky krve. Bitva se rozvíjela několik dní. Možnosti bíti se dále bylo dost, ale jediného pluku, když mu nedány posily, bylo na t málo. O bitvě kiněžouské Stössel ve svém raportu pravil, že byla houževnatá, a žádal, aby udělen byl svatojirský kříž 3. st. gen. Fockovi a Nadě- jinu. Tedy kamarádům Fockovi a Nadějinu, nyní spoluobžalovaným, ale nikoli Tretjakovu.
Rus Tretjakov Kinězat Fock Naďa Nadějin Tretjakův
16 article
Stössel pravil, že příčinou kiněžouského nezdaru bylo, že 5. pluk nebyl podporován, lod- stvem, jak bylo slíbeno nebožtíkem admirálem Vitgeftem, a podporu loďstvem všichni admirá- lové pokládali za tak důležitou a nutnou, že žád- ných pochybností nevzbuzovala. O mimořádné neschopnosti Stösslově vyšla na jevo následující okolnost. Stössel dal jižní čásť Kinčžou ohraditi vlčími jamami. To byla jediná strana, kudy byl možný ústup. Ustupu- jící vojsko padalo do vlčích jam, které pohltily větší čásť ustupujicího mužstva, To mužstvo které tuto strašnou pasť minulo, samo se opět seřadilo a táhlo s hudhou dál, tak že mnozí my slili, že se vrací z vítězné bitvy. Poručika Mozalevského tázal se předseda „Není vám známo, proč se neroztrhávaly naše lugasy pod Portarturem? Odpověď: „Slyšel jsem, že p. Nožin (redak tor „Južného Kraje“, Stösslem vypovězený ujížděje z Portarturu odvezl s sebou plány roz položení našich fugasů a tyto plány odevzda Japoncům. Do odjezdu pana Nožinu fugas) s trhaly, po jeho odjezdu přestaly účinkovat.- Slova poručíka Mozalevského učinila zdreu jící dojem.
Poručik Mozalevský Nožin Južný Japonec Nožina Mozalevský
17 article
Ke konfliktu v lodním spolku německém. Sděluje se, že nyní z lodního spolku ně meckého vystoupil také kníže Thurn-Taxia v Řeznu. Bavoři pomýšleji vůbec na to, založiti vlastní lodní spolek. Také z Berlina oznamují se však různá vystoupení ze spolku. Ještě dnes v pondělí uveřejněn býti má v Bavorsku nej vyšší rozkaz, nařizující všem aktivním důstoj- níkům vystoupení z lodního spolku. Doznává se nyní i officiálně, že prine Jindřich, bratr Viléma II., schválil postup před- sednictva lodního spolku, kterýž dal podnět ku vystoupenl bavorského prince Ruprechta. Tim by se konflikt ovšem jen přiostřil. Oproti tomu odebral se princ Ludvik, otec Ruprechtův, do Berlína, kdež bude vyjednávati o nějaké na- rovnání, o něž usiluje také korunní prine ně- mecký, který jest v nejpřátelštějších styelel s mnichovským dvorem.
Thurn Bavor Jindřich Vilém II Ruprecht Ludvik Ruprechtův Řezno Berlín Bavorsko
18 article
Bebelovy »Paměti«. Známý socialistický vůdce německý Bebel píše od několika měsíců objemné paměti o svých zápasech politických. Jest zajímavo, že Bebe strávil 58 měsíců života svého v německých xůzenich Téžká volba pro krále. Felicien Cattier, jeden z nejlepšíchi bel gických znalců afrických poměrů, dokazuje v belgickém tisku, že podminky královy pro převzeil konžského státu Belgii jsou pro Belgi tak nepřiznivy, že bylo by přímo bláznovslvím, předlohu přijímati; má jediný účel: obohatiu krále. Catlier končí, že králi Lsopoldu nezbude nežli voliti mezi belgickým trůnem aneb konž- ským státem. Porážka generála Andréa Při doplňovací volbě do senáťu v departe mentu Cote d'Or zvítězil republikán Phili pol, jenž obdržel 522 hlasů proti generálu Andréovi, který dostal pouze 474 hlasy. Z porážky Andreovy je velký jásot mazi kon- servativci a naeionalisty. Bývalý ministr války je krajně nenávíděn nacionalisty a pravicí, nle též není valně populární na levici. Jeho porážku má význam pouze osobní, ač konservativní listy snaží se ji vylíčiti jako protest proti nynějšímu režimu, v němž nebyl nikdy generál André zvláště významnou osobností. Obec pražská koupila pražské kasárny, hradby a vojen- ské objekty na Malé straně, Hrad- čanech a na Vyšehradé.
Bebelův Bebe André polo Belgie Felicien Kurier Cote d ' Or
19 article
Ve Vídni, 16. prosince. Dnes konala se v paláci ministerského před- sedy smluvená ministerská porada, které se zúčastnili ministerský předseda bar. Beck, mi nistr vojenství Scbönaich, ministr kultu a vy- učování dr. Marchet, ministr vnitra sv. p. Be- nerth, odborný chef v ministerstvu finane dr. Angel, zástupce »Národního klubu« v posla- necké sněmovně předseda dr. Kramář a záštupce obce pražské dr. Groš. Předmětem porady byla koupě vojenských kasáren a ob- jektů vojenských uvnitř mě st Prahy. Ministerský předseda bar. Beck zahájil po radu a naznačil, že dosavadní jednání o koup řečených objektů obeí pražskou mělo př znivý výsledek potud, pokud se zdá,ž překážky, které se vyskytly, budou vzájemnou dohodou uklizeny. Udělil pak slovo starostovi měst pražských dru. Grošovi. Dr. Gros sdělil, že déle 20 let vyjednává se v této tak důležité věci, že však všechno jednání dosud nevedlo k eíli. Poslední námilkou vojenské správy bylo, že žádala, by Praha pro- kázala napřed, že schválena je řada polohopis ných změn pro Malou stranu a Hradčany, nežl se přikročí k tomu, by vojenské objekty ji byly prodány. Tuto námitku vysrátil starosta dr. Groš pravě, že byla jen odkladem, který neměl nie společného se zájmy vojenského eráru; zároveř vytkl, že zástupcům eráru a vojenské správě nemůže záležeti na tom, co obec pražská učiní s pozemky, že tedy vojenský erár neměl příčiny žádali od obce pražské, by sestavila polohy plánů pro použití pozemků, jestliže je od státu koupl, že volné disposiční právo obce s těmito pozemky nemůže býti státem nijak obmezeno. Za dřivějšího jednání bylo naznačeno, že by bylo možno jednati tak, aby za peníze, ktere
Beck doktor Marchet nerth Angel Kramář Groš Vídeň Praha Hradčany národní klub
20 article
dá město Praha státu za pozemky ty, opatřeny byly náhradní objekty za postoupené vojenské nemovitosti, pro vojsko potřebně. Starosta na- značil, že by vojenský erár vše, co by nad tento způsob náhrady opatřeno míti chtěl, musií si získati jiným způsobem, nežli penězi od obce pražské. Do jednání pojaty byly k návrhu staro- stovu tyto nemovitosti: 1. Kasárna na Újezdě, 2. stará zbrojnice (Michnův palác), 3. pekárny a zásobárny, 4. kasárna pod Bruskou, 5. forti- fikační pozemky na Hradčanech, 6. pozemky na Petříně, 7. fortifikačuí pozemky na Vyše- hradě. Konečně byla k návrhu starostovu do to- hoto jednání pojata též bašta XIX, na klerou dosavadní jednání se nevztahovala z tě přičiny, že pevnostní její ráz byl zrušen teprv letošního roku zvláštním dekretem ministra vojenství. Po dlouhém rokování — porada byla o 10. hod. dopolední zahájena a trvala s malou přestávkou do 7. hodiny večerní — za kterého přimlouval se horlivě za požadavky obce pražské zejména dr. Kramář, docíleno bylo do- hody v ten rozum, že erár veškere uvedené pozemky postoupísobe pražské za úhrnnou cemu 4,450 000 korun, splatných v šesti pol- letních lhůtách a že erár je po- vinen obci pražské veškery po- zemky odevzdati v dobé 34 roku to tak, že nejprve odevzdá pozemky nezástaveně a potom ty, kterých již nepotřebuje. Kasárn pod Bruskou a na Újezdé, tyto, pokud možno, ješlé dříve, vydá erár obci, jakmile náhradná budova bude tak hotova, aby vojsko mohlo se do ní přestéhovati. Veškerá jednání uzavřel sta- rosita svýbradou schválení měst- skou radou a sborem obecnle s tarších. O jednání sepsány hined podstalné pod- mínky, které byly jednotlivými střanami pode psány. Dáno jim jméno »punktace«-
Bruská Praha Kasárna Újezd Hradčany Petřín Vyšhradit Michnův palác
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na obhájení našeho stanoviska! V brněn- ském starostátnickém orgánu čleme článek v Praze datovaný a nadepsaný: „Dissidenti a ná- rodní strana svobodomyslná“. Článek hemží se otazníky na svědectví vzrušené zvědavosti. Ze- jména táže se pisatel, jak to, že „dissidenti“ (po jem tento není autoru arci dobře ujasněn!) kteř prý přece věděli o rozporech mezi faktickou po- litikou mladočeské strany a diktáty výkonněho výboru jako ostatní politická veřejnost česká. neučinili z nich důsledky dříve, proč p. teprve nyní vypověděli straně přátelství? Je-li příčinou jejich kroku tento rozpor, pak prý nevysvětlitel ným zůstává, proč jej tak dlouho snášeli. Poně- vadž označuje Záckův orgán „dissidenty“ přímo nás, týká se i nás jeho otázka a tu dlužno je požádat, aby přiměl svého dopisovatele k pečli- vějšímu sledování záležitostí, o nichž píše. Od- pověď na jeho dotaz ve vší zevrubnosti vyšla již ve čtvrtek jakožto třeti článek ve skupině na- „Na obhájení našeho stanoviska? šich úváh:
Záckův Praha
22 article
„Národní Listy“, i musíme jej tedy o této obší né záležitosti odkázati na „N. L.“ ze dne 12 t. m. Zeela plitké je také rozhorlení „Moravsko Orlice“ nad našimi výtkami dru. Kramářovi v přičině Gautschových jazykových nařízení. Ne- vytýkalo se dru. Kramářovi zajisté, jenom úča- stenství na jazykových nařízeních Gantsehových — jak by se souditi mohlo z kárných pasáži brněnského listu. Nýbrž vytknuto bylo, že se jich zúčastnil přes to a vzdor tomu, že sám za hlavní a základní chybu naší politiky prohlásil, že jsme pe zrušení jazykových naří- zení neukázali přímo elementárný odpor. Vy- tknut dále rozpor mezi výslovným doznáním dra. Kramáře o jeho „živém účastenství“ na Gautschových nařízeních, jež nazývá „nejlepším rozřešením jazykové otázky v Čechách (!) a mezi prohlášením klubu poslanců v lednu 1898, že ani parlamentní komise, ani jiní členové klubu neučinili s vládou Gautsehovou žádného dohodnutí v příčině zásad a obsahu obmyšle ných jazykových nařizení a dále mezi prohláše- ním výkonného výboru, který Gauitsehova naři- zení jednomyslně odseudil. Dopisovatel „Mor.
Kramář Gautschův Gauitsehův Mor Moravsko Orlice Čechy
23 article
Orlice“, kdyby jenom trochu píle věnoval před- mětu, o němž hodlá své krajany poučiti, mohl se o věci informovatí v našich článcieh a te mě učiniti dřřv než namočil péro k paušálnímu od- souzení našeho stanoviska a k laciné frásio „pranýřování a zrádcování“. My všimli si jeh dopisu jenom jako ukázky povrchnost s jakou se pohlíží v jisté částí českého tisku na tuto krisi, při čemž ovšem odmitáme domněnku, že by snad tato povrchnost byla zúmy slná ačkoli jsme přišli v tomto sporu, zahájeném ni- koli zbůhdarma, anebo z příčin lehkovážných, už leckde na mnohou obdivuhodnou dávku — jesuitismu. Jinak není zrovna nejlepším dopo- ručením nynějších směrů mladočeských poslan- ců, že je svými kiídly zastínila právě „Moravská Orlice“ 1 — Augiášův ohlév u pražského c. k. po- štovního ředitelství. Ke článku ze dne 15. t. m o záslužné činnosti p. rady Schmidta z Bergen- holdu dlužno dodati ještě tyto zeela zaručené podrobnosti: Denunciace tohoto pána na kolegu českého v presidiu nebyla první a neni jedinou.
Schmidt Orlice Augiášův ohlév Bergen
24 article
Již asi před dvěma roky dovolil si jmenovaný pán interpelovati kancelář presidiální, zda dva češti konceplní úřadníci, kteří zúčastnili se schůze železničních úřadníků v záležilosti se- stavení české terminologie úřadní, byli v této schůzi přítomni skutečně jako zástupci po- štovního ředitelství, jak bylo v denních listech uvedeno, a jaký právem prý presidium mohlo je do této schůze vyslati. Ovšem germánská duše jeho se zaradovala, když uslyšela pokornou odpověď, že pánové oni zúčastnili se schůze pouze na vlastni pěst — ne jako oficiální zá- stupci ředitelství a že zpráva v novinách byla zkomolena. Tak nizkého štváčství dovolil si ten- to člověk i v tak nevinné věci, jako jest čist odborná porada o českém názvoslovi! Naprot tomu však jeho „ylastenecká činnost“ ad ma- jorem Germaniae gloriam“ jest všeobecně i mimo kruhy poštovní známa, ač dosud od kolegů če- ských ni v nejmenším nebylo mu činěno v tom překážek. A bylo by se mlčelo i dále při známé trpělivé povaze české, však nyní nutno promlu- viti otovřeně a posvititi blíže na činnost rady Schmidta, jenž naopak má více než dosti dů vodů si přáti, aby o něm co nejměně se mlu
Schmidt
25 article
vilo, chce-li, ještě nějaký ten rok v úřadě svém se udržeti. Že musí mu přidělení úřadníci kon- ceptní nejen svůj elaborát, nýbrž i časopisy denně předčítati, bylo již řečeno; při tom mnohdy jest českým referentům slyšeti jizlivé, ač naprosto neodůvodněné a jen záštím proti všemu českému diktované poznámky o „důklad- nosti“ zpráv českých inspekčních orgánů — když pan rada se svého stanoviska není se zprá- vou tou spokojen; ovšem relace německých orgánů inspekčních jsou u něho vždy nejvýš pečlivé a bezvadné, ač mohlo by se často mlu- viti o opaku. Ve směru krajně nacionálním pro- jevuje rada Schmidt horečnou činnost a násled- kem toho pro svoje bezohledné vystupovánía „také výřečnost“ stal se vůdcem všech kon- ceptních úřadníků německé národnosti. On jest důvěrným přitelem redaktorů „Prag. Tagbl.“a „Bohemie“, kamž psáti dává všechny štváčské, jedem a záštím proti všemu českému naplněné články o národnostních poměrech poštovníeh u nás. On přijímá referáty Němeů z jednetlivých oddělení o tom, co se proti německému „Besitz- standu“ bylo podniklo a co naopak ku posílení věci německé nově provedeno; sám pak se zná- mým Pragermánem, propadlým říšským kandi- dátem Všeněmeů, sekrotářem Schwarzerem, uděluje pokyny, vlastně rozkazy, co podniknouti dalšího proti milým sůsedům Čechům, aby jim i to málo, co dosud uhájili — bylo vyrváno.
rada Schmidt Něme Schwarzer Čecho Praga Bohemia
26 article
V kanceláři jeho se dvéře mnohdy ani netrhnou, jak návštěvy zvláště známých německých na- cionálů pražských u něho se střídají. A jedině za vedení tohoto člověka » důsledkém jeho po- zorovati lze u mladších německých sil, zvláště v letech posledních, neobyčejnou bojovnosta krajní nesnášelivost, neboť oni jsou jeho ochoí- nými sluhy a všecky rozkazy jeho provádějí do nejmenších podrobností. On radí se též s důvěr- níky svými o pevolávání nových konceptních praktikantů ku pražskému řoditelství, a toliko tomuto záslužnému působoní dlužno děkovati faktum, že v poslední době jmenovány jsou na německé straně praktikanty konceptními osoby, jež nejsou znalé ani slůvka českého, a jež touto svou vlastnosti též ostentativně se vynášejí. Tot jen malé ukázky národnostní činnosti jednoba z mnohých čistokrevných Germánů poštovního ředitelství v Praze. Vážime si upřímně každého Němce, jenž nepokrytě smýšlení své národní projevuje, při tom však úctu chová i ke smýšlení jiného, uznávaje byť i omezeně poctivou snahu naši za národní rovnoprávnost, jejiž vitěznému pochodu již nikdo nezabrání, nejméně však štváči rázu Schmidtova, kteří odpornou svojí činností nikomu vážně více imponovati ne- mohou.
Germán Němec Schmidtův Praha
27 article
— Šedesáté narozeniny oslavil včera v úzkém kruhu rodinném zemský školní in- spektor pan František Rosický, spisovalel a pedagog český. Narozen v Nových Dvorech roku 1847, studoval gymnasium v Jihlavě, Německém Brodě a Litomysli. Na universitě v Praze vě- noval se přírodním vědám a stal se záhy stře- dem kroužku čilých přírodozpytců v přirodo- vědeckém klubu v Praze, jehož starostou byl od roku 1872 do r. 1883. Jako profesor pů- sobil na gymnasiu v Hradci Králové a v Praze, hulakhinsnaktorem českých obecných a měšťanských škol v okresu jičmském a novo- packém, na to stal se ředitelem gymnasia v Roudnici, pak v Chrudimi a r. 1890 zem- ským školním inspektorem českých středních škol na Moravě, odkudž byl r 1891 povolán do Prahy. Oslavy šedesálých narozenin účastnili se blahopřejnými deputacemi zástupcové všech pražských a četných venkovských středních škol, z jiných středních škol zaslány byly blahopřejné dopisy a telegramy. Také ústřední spolek če- ských profesorů v Praze blahopřál panu zem- skému inspektoru píšemně. Vysoké zásluhy lite- rární i pedagogické uznávaje přírodovědecký klab v Praze, zvolil jednomyslně zemského in- spektora pana Fr. Rosického r. 1894 čestným členem. Ušlechlilému působení na prospěch středního školství českého přeje i širší veřej- nost všeho zdaru
Rosický Jihlava německý Brod Praha Hradec Králové Roudnice Chrudim Francie český střední škola na Morava
28 article
— Nikolaj Petrovič Apraxin, bývalý správce ruské pravoslavné církve pražské, zemřel dne 6. t. m. v Baden-Badeně. Nebožtik byl koncem let sedmdesálých poslán do Prahy za žalmistu, roku pak 1882 byl po odchodu o. A. A. Lebe- děva jmenován správcem pravoslavné elrkve pražské a karlovarské, jímž byl až do konce let 90. Jak v Praze, tak i v Karlových Va- rech dobyl si mezi Čechy a Slovany nejupřím- nějších sympatii a vážnosti. V Praze byli on a choť jeho Maria Feodorovna (zemř. 1904) dlouhá leta duši Ruského kroužku. Vyšší zájmy pravoslavné eírkve, lileratury, jazyka a rusko- slovanských kujturných eilů vždycky ho zajímaly.
Petrovič Lebe Marius Feodorovna BadenBadena Praha Karlová Virginie Čechy Apraxin
29 article
Byl pomoeníkem Josefa Ranka při překlá- dání do češtiny pravoslavného obřadu Jana Zlatoůstého a jiných církevních služeb pravo- slavných, a také při sestavování Českoruského slovniku, jenž před něžolika lety vyšel nákladem firmy Höfer a Klouček, jejímiž majiteli byli Klouček a Vítek, oba důvěrní přátelé Apraxi- noví, nyní už také nebožtíci. Nikolaj Petrovič s pláčem se loučil s Prahou, kde zůstavil po sobě světlou paměť. Z Prahy byl poslán nej- prve do Ženevy, potom do Karlsruhe a Baden- Badenu, kde spravoval pravoslavně církve ruské. Byl muž jemně mysli, upřímný a pohostinný, zosobnění přislovečné ruské dobroty. Kdo ho znávali, vždvcky ho zachovají v dobré paměti. — Z klubu národní strany svobodomyslné. Pracovní komise technická sejde se k důležité poradě ve středu 18. t. m. o 7. hod. večerní. Anketa pro reformu skolství obecného a mě- sťanského má schůzi ve čtvrtek 19. t. m. o 6. hod. večernl. — Kluby občanské. Malostrans ký občanský klub pořádá ve středu dne 18. prosince 1907 v sále Mlalostranské besedy v Praze o 8. hodině večer veřejnou schůzi příslušníků národní strany svobodomyslné. »O politické situaci« promiuví říšský poslanec pan inž. dr. Jan Kaftan. — Národní klub koná dnes v úterý o 8. ho- dině večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe v místnostech klubovních na Ferdinandově třídě čís. 20. — Platnost jazyka českého u soudu v Chebu (Z Vídně, 16. prosince.) Post. dr. Baxa jednal dne s ministrem spravedlnosti drem. Kleinem o zález ikosti chebské; dokazoval mu z vlastní zkušenosti, žev Chebu až do doby nejnovější čeština byla řečí plat- nou a že tam bylo setřeno jazykové rov- no právnosti. Předlozil minístrovi soudní vý-
Rank Zlatoůstý Klouček Vítek Apraxi Petrovič Ing doktor Kaftan Baxa Klein Praha Ženeva Karlsruhe BadenBaden Ferdinandov třída Cheb Vídeň Höfer národní klub Mlalostranský beseda