1
masthead
Dne 1. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ
Katolický
4
masthead
Číslo 89. Strana3.
5
article
suum...« pro soprán a varhany; c) »Pia mater« pro alta
varhany. 6. Bach J. Šeb. (r. 1685—1750) z pašíjí sv. Ma-
touše: »Kříž tvůj, Kriste« pro bas a varhany. 7. Haendl
G. F. (r. 1685—1751) z Messiáše: »Ty nedáš zahynouti«
pro soprán a varhany. 8. Beethoven L. (r. 1770—1827)
»Kruh nebes« — mužský sbor. 9. Mozart W. A. (r. 1756 až
1791) »Nimis honorati« pro soprán a varhany. 10. Liszt Fr.
(r. 1811—1886) z Krista »Tristis est anima mea« pro ba-
ryton a varhany. 11. Dvořák Ant. (z r. 1841) ze »Stabat
mater« »Eja mater« pro smíš. sbor, smyčcový orkestra
varhany.
Pius
Bach
Šeb
Krist
Beethoven
Mozart
Liszt
Dvořák
pašíj svatý . Ma
Messiáš
6
article
K pouti římské.
K pouti římské.
Všem účastníkům pouti římské, totiž těm, kteříž
se již platně přihlásili, i těm, kdož se ještě přihlásiti
hodlají, sdělujeme, že počet účastníků se nyní značně
množí, a že není žádné obavy v příčině vypravení
zvláštního vlaku, avšak k vůli bezpečnosti dodání
peněžních zásilek radíme, by tyto dodávány byly pod
adresou: vdp. Jan Drozd, profesor a sta-
rosta sv.-Václavské záložny v Praze a spolu-
jednatel komitétu v příčině pouti římské.
Ubezpečujeme poutníky, že určitě udáme jak den,
tak i hodinu a minutu, kdy vlak z Prahy s pout-
níky do Vídně a pak z Vídně do Říma odjede, aby
pražádné neměli v příčině té pochybnosti.
1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku)
do Vídně:
I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, III.
tř. 12 K 60 k.
Z Čáslavi do Vídně:
Jan drozd
Praha
Vídeň
Řím
Velký Osek
Čáslav
7
article
I. třída 45 K 92 h. I. tř. 22 K 96 h, III.
I. třída 45 K 92 h. I. tř. 22 K 96 h, III.
Z Německého Brodu do Vídně:
I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19K 14 h, III.
tř. 9 K 58 h.
Z Jihlavy do Vídně:
I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III.
tř. 7 K 66 k.
Ze Znojma do Vídně:
I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, III.
tř. 3 K 84 h.
2. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, za-
opatření na cestě a při desítidenním po-
bytu v Římě:
v I. třídě 255 zl. čili 510 K.
v II. třídě 190 zl. čili 380 K
v II. třídě 125 zl. čili 250 K.
Jen v mimořádných případech za jízdu bez opa-
tření v Římě:
v III. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl.
čili 160 K.
3. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré
zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty,
kdož sobě toho výslovně přáti budou:
v II. třídě 100 zl. čili 200 K,
v III. třídě 85 zl. čili 170 K.
Peníze rakouské za vlašské obstará též komité,
jinak doporučuje směnárnu Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu na Příkopě.
německý Brod
Vídeň
Jihlava
Znojmo
Řím
Neapol
Čechy
Morava
živnostenský banka
8
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
J. M. ndp. kníže-arcibiskup svob. pán
ze Skrbenských strávil včerejší den klidně a stav jeho
se značně polepšil. Bulletin dra. Krčmy zní takto: „Večer
bez horečky, dvě hodiny strávil mimo lože bez závažné
únavy. Chuť k jídlu lepší.“ Po stavu nemoci dotazovali se
J. M. ndp. biskup dr. Ed. Brynych, J. Excel. místodržitel
ale děkovali za slovo spustlost ve smyslu p. pisatele.
Ve školách bývají často mezi učiteli pronášena slova.
Fen roste anebo ten je zralý pro Pankrác. Však u ve-
liké rozechvěnosti mnohému již učiteli vyklouzlo
i před žákem slovo to.
V onom zaslánu v N. P. od nejmenovaného
učitele, hledal každý rozumný čtenář spravedlivýa
proto i oprávněný stesk na tu spustlou mládež, jež,
abych slov p. pisatele feuilletonu užil, dovede zamě-
stnati žlučový měchýřek rodičů a vychovatelů. Kdo
kdy ve škole dnešní pobyl, ví, kterak by dobře bylo,
aby učitel vůbec ani žluče neměl a právě tento
trapný pocit pohnul neznámého učitele k výkřiku:
Vraťte zase škole metlu!
Na konec dovolím si zde uvésti výrok, čili vý-
křik jiného učitele: Dříve říkalo se o křesťanech:
»Damnatus ad bestias« — odsouzený k roz-
trhání od dravců. Dnes může o sobě říci leckterý
učitel, že je damnatus ad besti as. Že výrok ten
učinil učitel, za to já nemohu. Výrok, čili výkřik ten
je ještě rázovitější, nežli přívlastek spustlý. A třeba
si dobře zapamatovati, že výrok ten nevyšel z úst
učitele ze školy staré, nýbrž ze školy nové, ze
školy moderní.
Proto milý p. pisateli onoho feuilletonu nesty dte
se doznati, že ta spustlá mládež vskutku existuje
a že si stav učitelský s ní neví již rady a že by
mnohý učitel rád sáhl po té ze staré školy vyhozené
metle, kdyby se nebál těch kterých »Wolfů« mezi
učitelstvem, kteří je tyranisují. Ostatně mi si o tom
ještě promluvíme.
ndp
Skrbenský
doktor
Ed
Brynych
Wolf
Pankrác
9
article
hr. Coudenhove, J. M. vadpp : probošt Hora a kapit. děkau
dr. Hrádek, vys. důst. kapitola vyšehradská, J. Exc. hrabě
Waldstein s chotí, J. Exc. hr. Buquoy, J. Exc. hr Ledebur,
J. J. kníže Karel Schwarzenberg s chotí, J. J. princ Bedř.
Schwarzenberg, J. J. princ Karel Schwarzenberg, J. J. kněžna
Johanna Lobkovicova, J. Exc. baronka Ubellinova, paní:
baronka Natencloit, hrab. Johanna Šporková, hr. Latourová,
hraběnka Troyerova, hrab. Žerotínová, baronka Skrbenských,
baronka Stillfriedova, baronka Herbertova, hrab. Clam-Marti-
nicová, hrab. Johanna Nostitzová, hrab. Deymová a jiní.
Coudenhove
doktor
Hrádek
Waldstein
Buquoy
Ledebur
Schwarzenberg
Bedř
Lobkovicův
Ubellinův
Natencloit
Šporková
Latourová
Troyerův
Skrbenský
Stillfriedův
Herbertův
Nostitzová
Mart
10
article
Šlechetné skutky Jeho Em. kardinála
Schönborna. Šlechetná mysl J. Em. kardinála Františka
de Paula Schönborna doznala právě v posledních dnech
skvělého potvrzení. Právě byly ukončeny účty celého hospo-
dářství zesnulého knížete církevního, z nichž vysvítá, že více
než polovici svých příjmů věnoval na dobročinné účely.
Z ročních příjmů asi 100.000 zl. daroval každého
roku průměrné 45.733 zl. na stavby a opravu arci-
biskupského majetku nemovitého, 7911 zl. věnoval pražským
chudým a 18 3 zl. chudým na arcibiskupských statcích
Kromě toho daroval jim též 475 metrů dříví na topení.
Z tohoto údaje jeví se nad jiné jasně, jak svědomité se
užívá jmění mrtvé ruky k dobročinným účelům. Povážíme-li,
že skoro třetina veškerých příjmů připadne na daně, můžeme
si učiniti pojem, co zesnulý kardinál Schönborn dobrého vy-
konal pro společnost lidskou.
* Pohřeb paní Anny Kopalové, matky vdp
notáře a redaktora Petra Kopala koná se dnes odpoledne
o 4. hod. z domu smutku na Král. Vyšehradě vedle ko
stela kapitolního na tamní hřbitov. Vzhledem k tomu, že
bude pochována matka našeho předního katolického žur-
nalisty, vyzýváme svoje stoupence, aby četným účasten-
stvím na pohřebních slavnostech dali na jevo svoji úctu
před tak svéráznou matkou z lidu.
Schönborn
J em
Kopal
Petro Kopal
Král
11
article
* Z pražské radnice. (Zmrzačený nový volební
řád dra. Scharfa. — Výkonný výbor strany svobodomyslné
na ústupu.) Ve včerejším čísle uveřejnili jsme zubožený
návrh nového vo ebního řádu pražského, upraveného p. dr.
Scharfem, jenž chce Mladočechům pomoci na nohy na
úkor Staročechů. Tito málem by již byli upadli do tenat
svobodomyslných svých přátel, kdyby nebyla na věc řádně
posvítila »Jednota pražských občanů«. Chtějí-li Mladočeši
přistřižené všeobecné hlasovací právo na radnici zavésti,
dobrá; ale pak nechť zavede se ve III. sboru, a netřeba
tvořiti ještě IV. volicí sbor, jenž by měl v nejbližší době
vlastně rozšířiti jejich řady. Nač pojednou takový spěch
s podobnou zkomoleninou, která poseta jest nesčetnými ne-
dostatky a hroznými neliberálnestmi, ku kterým se otevřeně
přiznal před několika dni sám původce zmrzačeného návrhu,
s nímž Staročeši vůbec a za žádných
podmínek souhlasiti nemohou! Pražský
obecní statut jest skutečně zastaralý, a svrchovaný již čas,
aby nehrazen byl novým statutem, jenž by odpovídal novo-
dobým požadavkům. I divíme se, že se na radnici v uve-
deném směru vůbec nepracuje; nebo sami musíme učiniti
návrh, chceme-li čeho dosáhnouti Z toho ovšem důsledně
plyne: Nepřidělávejme děravých a povet-
šelýeh záplat na starý statut, nýbrž po-
starejme se záhy o nový moderní obecní
statut pražský! Z té příčiny vřele by se doporu-
čovalo, aby pondělní sbor přešel přes páně Scharfovo nedo-
chůdče k dennímu pořádku, ulože městské radě, aby učinila
co nejdříve rázné kroky, čelícíke změně celého obecního
statutu v moderním duchu. Ale přitom třeba přítomnosti a
vytrvalosti všech, což ovšem při pražském obecním sboru
bývá vzácností; nebo unás divadlo, večeře a bačkory ne-
zřídka přednost mají před obecními záležitostmi. — Pan dr.
doktor
Scharf
Scharfův
12
article
Škarda se konečně, vida nezbytí, obměkčil a dopsal
Staročechům na radnici, byli-li by ochotni ke sblížení
s Mladočechy, notně vytrestanými pro umíněnost jednotlivce,
která Mladočechy klínem rozštěpila ve dvě skupiny, práce-
chtivé (s p. drem. Fričem v čele) a abstinenty, hotové k ob
strukci, již nedávno založili si »svobodomyslné sdružení«.
Staročeši dali hlavy dohromady a správně odpověděli, že
samo sebou se rozumí, že jsou vždy pro svornou práci, kde
jedná se o prospěch a dobro obce. O podrobnostech však
jednáno nebylo. Naopak jest mezi Staročechy — a to vším
právem — jednomyslné mínění, že v tomto
správním roce nelze pomýšleti ani z daleka na žádnou
změnu v presidiu, totiž co se týče obou náměstků, tak že
marny jsou v té příčině zálusky a choutky ješitného jednot-
livce z [druhého tábora. Výkonný výbor svobodomyslné
strany nešťastně zamávl taktovkou svou na pražské radnici,
a nyní zahanben couvá před vytrvalostí rozumných mlado-
českých obecních starších a před pochopitelným odporem
voličstva, jež za nynějších stísněných poměrů chce viděti
práci a skutky a ne pouze slyšeti prá dná slova a neupřímná
hesla. Uvidíme nyní, za jaké »oběti« budou chtíti mlado-
čeští abstinenti dáti se na pražské radnici opět do práce,
která by zase za několik dní neskončila resignací.
* Upravení platů učitelských dle návrhu
německých poslanců. Odůvodňuje ve předvčerejší
schůzi sněmu království českého návrh, jejž podal na
úpravu právních poměrův učitelstva na obecných a mě-
šťanských školách v království českém, pravil poslanec dr.
Škarda
Frič
doktor
13
article
Werunsky mimo jiné, že sněm uložil zemskému výboru,
aby předložil osnovu příslušného zákona a vypočetl, ja-
kého nákladu by vyžadovalo, kdyby učitel na obecné
škole měl 700 a na měšťanské 800 zl. Zemský výbor
otázal se vlády, jakým obnosem hodlá přispěti k potře-
bám kulturním. Ale ani nynější, ani předchozí minister-
stvo na to — neodpovědělo. Za to přikázána zemskému
výboru řadu petic k blahovolnému uvážení. Němečtí po-
slanci podali proto svůj vlastní návrh. Z 20.000 učitel-
ských sil v Čechách sotva 10 procent žije prý v pomě
rech snesitelnějších. Ostatně i sněm království českého
uznal potřebu ustanovení učítelských platů. Osnova zá-
kona navrženého německými poslanci spočívá na soustavě
osobní, kteráž má v zápětí větší starost učitelstva a také
lepší úspěchy vyučovací. Zároveň se požaduje, aby kva-
lifikace a práce všech učitelů byly stejné a tudíž i nej?
menší jejich plat. Poslanci němečtí navrhují, aby zá-
kladní plat učitelů na obecných školách obnášel 800 zlat.,
učitelů na měšťanských školách 1100 zl. Kdyby normální
plat učitelů na obecných školách činil 600 zl. a na mě-
šťanských školách 800 zl. vzrostl by zemský
výdaj na školy o 1,708.530 K, na měšťanské školy
o 190 850 K, úhrnem o 1,899.380 K. čili zemská přirážka
musila by býti zvýšena o 2.9 proc. Kdyby však se přijal
návrh německých poslanců, aby plat učitelů na obecných
školách činil 800 zl. a na školách měšťanských 1100 zlat,
vzrostl by příslušný zemský náklad asi o 11 milionů K.
ročně a zemská přírážka o více než 11 procent, nehledíc
k tomu, že povolení čtyřletých přídavků po 100 zl. stálo
by 2,989.620 K., což pomohlo by k zvýšení zemské při-
rážky o dobrého půldruhého procenta. Dále žádal dr.
Čechy
14
article
Werunsky za ustanovení, že kvinkvenálky nesmějí býti
odpírány učitelům za žádných okolnosti a dokazoval, že
také požadavek aktivitních přídavků jest úplně oprávněn,
poněvadž drahotní poměry nejsou všude stejné. Aktivitní
přídavek měl by býti rozdělen na 4 třídy jako u státních
úředníků, ale nelze to svaliti na školné obce. Ale učitel-
ské platy — dodal konečně dr. Werunsky — nebudou
upraveny, neodhodlá-li se sněm vypsati přirážky k jiným,
ku spotřebním daním. Ale při tom musíme trvati na tom,
aby stát přispíval na kulturní potřeby země. U zemského
rozpočtu měl by však vyloučiti se náklad na školy a ka-
ždá národnost měla by náklad na své školství uhražovati
sama. — Požadavek tento jest vytčen, jak známo, i v ně-
meckém svatodušním programu. Dělení království vždy,
ve všem a za každou cenu.
Návrh na změnu branného zákona. Návrh,
jejž podali posl. Jaroš a soudr ve sněmě království českého
na změnu branného zákona, zní takto: Slavný sněme račiž
se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku stáva-
jící tísni zemědělské, zejména pak vzhledem ku veliké nouzi
o lid pracovní při hospodářství polním, působila k následu-
jící opravě zákona ze dne 11. dubna 1889 ř. z. čís. 41. a)
V § 8 ustanovená služba praesenční snížena budiž na dobu
dvou roků, u absolventů i nižších hospodářských škol na
jeden rok. b) Úleva obsažená v § 34. pod lit. a) b) c) po-
skytnutá buď i synům starých, ku práci neschopných rodičů
neb synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeba ku vedení pol-
ního hospodářství i v tom případě, když jeho bratří v po-
volání rolnickém nebyli vychováni a v jiném oboru života
působí. c) § 54. budiž doplněn následovně: Příslušníci pol-
ního hospodářství buďtež ku cvičení ve zbrani povoláni jen
v době méně nutných prací a sice od listopadu do března.
Werunsky
Jaroš
15
article
* Mravní zvrhlost. Jaké zásady pěstuje týdenník
politický a umělecký (!) „Nový kult“, viděti je z ukázky
2. čísla právě vydaného, kde podepsaný antikrist mluví
o lex Heinze a prostitucí: „Vše to ostatní, co křesťanská
morálka vytýká jako prostituci, tedy hlavně ještě konku-
binát a pohlavní styk vedle manželství já (antikrist) za
nemravné nepokládám“ o hrúzo! pokud ovšem jde o po-
měr čistý, to jest takový, k němuž obě strany přistupují
stejně s láskou a radostí.“ Že takové pomatené pojmy
může míti a takové nehorázné nesmysly může psáti „umě-
lecký“ týdenník, dokazuje právě úplnou neschopnost k ře-
šení sociálních otázek.
Zkáza výletního místa. Jak již v několika
časopisech oznámeno, má se v bezprostředním sousedství
Roztok n. Vltavou u Prahy stavěti továrna na umělá hno-
jiva a kyselinu sírovou pro firmu A. Schram. Jak se doví-
dáme, bude se tu dne 9. dubna t. r. konati komise, nařízená
okresním soudem na Smíchově, v příčině povolení "tohoto
podivného projektu, ke kterému má vésti nová kolej z Roztok
do Klecan. Pakli by se uskutečnila stavba, bylo by to velmi
osudné pro tuto obec, letní obyvatele vil a výletníky vůbec,
neb Pražani místo toto pro blízkost, občerstvení v příznivém
čase rádi vyhledávají. Není průmyslu škodlivějšího, jako vý-
roba tohoto tovaru, při kterém vyvinují se tak otravné
plyny, které šíré okolí obtěžují a nejen zdraví lidskému jsou
škodlivé, ale veškeré rostlinstvo daleko široko úplně zničí.
Heinz
A Schram
Vltava
Praha
Klecany
okresní soud na Smíchov
16
article
Uvážíme-li, co v tomto výletním místě v příčině zvelebenía
okrašlování starostí a píle bylo věnováno, nejen místními
občany, zvláště ale obyvately vil, kteří nešetřili nákladu ku
výzdobě rozkošných zahrad, sadů atd. a to vše by mělo vzíti
za své otravným vzduchem nové továrny? Nejvíce utrpěla
by škola, fara a kostel, ježto by byly nejblíže této nebez-
pečné továrně. Záležitost tato, nepovolení tohoto podniku,
týká se tedy zájmu nejen místního, ale i celého města Prahy,
neb pro budoucnost jsou Roztoky do rayonu »Velké Prahy«
vtaženy a co by bylo z této krajiny, kdyby předem již byla
o čistý a nezkažený vzduch oloupena. Pro nával látky obme-
zujeme se zatím na toto vylíčení a vyhražujeme si v záleži-
tosti této později obšírně pojednati. Vyzýváme pak obyvatel-
stvo Roztok, jmenovitě povolané činitele, aby položili odpor
proti podobnému znešvaření jedneho z nejkrásnějších výlet-
ních míst naší zlaté Prahy, a máme za to, že bude násled-
kem protestu dokázáno, aby továrna vystavěna byla na ji-
ném místě, které by nevynikalo tolika přednostmi jako
Roztoky.
Praha
Velká Praha
17
article
Slasti venkovského duchovenstva. Píše s
nám: Nedávno se stalo, že přišel na faru X. v okresu se-
milském opilý trhan na žebrotu. Když mu byl dáván ob-
vyklý dárek, nepřijal ho poroučeje si, že musí dostati větší
obnos, že potřebuje nutně na kořalku a nedostane-li ho, že
všecko na faře rozbije! Vyhověno mu ovšem nebylo a dvéře
se uzamkly. Po chvilce syčák trhl silně zvoncem u dveří,
utrhl držadlo i drátěný prut u zvonce a odešel s ním dopro-
vázeje tento svůj hrdinský skutek případnou porcí nadávek.
18
article
Druhý den šel tento trhan do Semil na četnictvo a sám na
sebe udal, co na faře provedl, dokládaje, že chce býti zavřen,
poněvadž nemá co jísti a pracovati nechce. Stalo se mu po
přání a byl zavřen. Brzy na to přišel na faru do X. četník
a věc vyšetřoval. Bylo mu řečeno, že si farář žádné škody
nepočítá a že syčákovi vše odpouští, jen aby farář nebyl
ještě volán k soudu do Semil. Přece však dostal farář od
okr. soudu sem. obsílku, aby se dostavil v určitý den k soudu;
nedostaví-li se, že se to považuje za důkaz, že farář od sti-
hání upouští. Farář se tedy nedostavil. Hned na to ale dostal
farář obsílku druhou, v níž mu pohroženo, nedostaví-li se
v ustanovený den, že zaplatí 10 korun pokuty! Musilo se tedy
poslechnouti, konati vzdálenou cestu do S. k soudu, zde syčák
ku všemu se bez nucení přiznal, takže bylo jasno, že volání
nějakého svědka bylo jen umíněností. Trhan za to dostal
2 dni vězení. Co by se ale bylo stalo, kdyby se byl z fary
svědek k soudu nedostavil? Farář by byl musil zaplatiti po-
kutu 10 korun, aneb kdyby nechtěl neb nemohl, následovala
by exekuce a po případe 1 den vězení! Jaká rajská podívaná
by se zde naskytla, až by se farář se syčákem setkali v kri-
minále, kde by syčák faráři škodolibě poukázal, kam až fa-
ráře přivedl! K těm důsledkům by to přišlo! Z toho plyne
mravné naučení pro kněze: Přijde-li syčák na faru a před-
nese své skromné (!) přání, neodvažuj se mu odporovati.
Semily
19
article
vyhov mu pěkně ve všem, byť i ruce i jazyk sebe více tě
pobádaly k spravedlivé výplatě, ano pěkně trhana popros,
aby se neráčil horšiti a aby ti neráčil způsobiti nějaké mr u-
tosti a op etání u soudu! Věru daleko jsme to už dopraco-
vali v tom našem zákonodárství o tulácích! Kdo je zde ví-
tězem a kdo poraženým? Vítězem je tulák, kterému zákon
vyhoví a hned mu dá zaopatření ve vězení. Poraženým a
potrestaným je zde kněz, který se odvážil nevyhověti tulá-
kovi. Za to musí pykati, že musí konati nyní v zimě dalekou
cestu k soudu; nepůjde-li, zaplatí 10 kornn pokuty, po pří-