ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a56065c0-fd96-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 35, work 3, org 1, person 14
1 masthead
Číslo 89.
2 masthead
V Praze, dne 1. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Rodakuo, admnistrace oxpedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nsfrankované dopísy n nepřjímají, rukopisy ae nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté h dlně polední. Jednotlivé číslo xa 8 Telefon redakce č. 1126.
Praha Pštrossův
5 title
KAIULICKÉ LIS
6 article
Předplatné pro Praku a donáškou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 8.40 čovrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. . . K 35.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . . . K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- ie. Anglie a Ruska: čtvrtletně .. . K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 112e.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Anglie Rusko Italia
7 article
Slunce vychází v 5 hodin 40 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 29 minut večer. Neděle: sv. Hugo, arcibiskup. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Milosrdných bratří od 1. až do 5. dubna.
Páně svatý . Hugo
8 article
Dnešní číslo jest o 12 stranách.
9 article Příští číslo vyjde zítra v poledne.
Příští číslo vyjde zítra v poledne. Zlepšení hmotného postavení nejen uči- telstva, ale i nižšího duchovenstva Máme nový doklad na slova písma: proste a bude vám dáno, tlucte a bude vám otevřeno, doklad to na učitelstvu o němž nelze tvrditi, že by bylo příliš prosilo o zlepšení svého postavení, nýbrž že tlouklo, a vždy důrazněji tlouklo. Dlouho se zdálo, jakoby nikdo toho tlučení nedbal, jakoby páni tam nahoře měli zacpané uši; když ale jich tlouklo 10.000 až 20.000 najednou, ze všech končin mocnářství, páni zákonodárci konečně začínali slyšeti a jak se při za- sedání zemského sněmu v pátek ku všeobecné radosti pp. učitelů ukázalo, slyší teď velmi dobře. Kdyby naše země měla stkvělé finance, byli by se páni učitelé ještě letos dočekali značného zlepšení svého stavu. Rádi bychom dali, — zní doposud odpověď, — kdybychom jen měli, musíme se obrátiti na milostivou vládu, aby dala ta. Posíláme přece do Vídně peněz tolik, že by se z nich mohlo ročně několik milionů uštědřiti učitelstvu. Avšak učitelstvo již pranic nedbá výmluvy této, nýbrž praví zcela kategoricky: to nám vše jedno, vezměte si kde chcete, vy nám postavení naše zlepšit musíte. A nezlepšíte li, — volali a volají mnozí — my se spolčíme se sociál- ními demokraty. Uvidíme so u Filippi — t.j. u volebního osudí. A toho se zalekli nejen zástupcové lidu, ale i vláda. Nyní není již pochyby, že učitelstvo účelu svého dosáhne. Když to nešlo prosbami, šlo to bou- cháním. Tak to jde v našem roztomilém Rakousku. Kdo prosí, mnoho prosí, nedodělá se ničeho. Jak se to u nás dělá, ukázali již páni Maďaři, ukázala so- ciální demokracic, ukazují páni Němci a nejnověji do- kazují pp. učitelové. My zde konstatujeme jen holá fakta, proti nimž ničeho platného namítati nelze.
Filippi Maďar Němec Vídeň Rakousko najednou
10 article
Napsali jsme ve svém záhlaví: ale i nižší ho duchovenstva zle pšení hmotného stavu. A tu ihned slyšíme volati: milý sedlá če, to je jináče! Tam jsou pp. učitelové, zde jste vy, páni sedmistoví faráři a třístoví ka- plani. Vy tak důrazně tlouci nesmíte, vy smíte jen prositi, váš stav tlučení nedovoluje. Vaše povo- lání vám zapovídá vyhrožovati sociální demokracií. Vy byste pak jinak kázali a jinak jednali. Co si smí dovoliti učitel, není dovoleno katolickému knězi. Vám zbývá jen p rosi ti. Tedy, že by kněží vůbec tlouci nesměli? — Při- jde na to! Třeba tu rozeznávati. Právo petiční má každý katolický kněz jakožto státní občan. Petice není prosba. Petice je dovolává- ním se práva. Prositi smím i o to, co mi dle práva nenáleží. Kněžstvo naše nechce žádných milostí, ono chce toliko to, co mu vedle práva přirozeného ná- leží, ono chce toliko svou spravedlivou mzdu. Spra- vedlivé mzdy dovolává se veškeré dělnictvo. Dělní- kem je učitel, je jím i kněz. O tom dnes není pražádné pochyby, že dosa- vádní mzda našeho nižšího kněžstva jeho práci není přiměřena, že naprosto neodpovídá jeho sociálnímu postavení. Čstník ku př. stojí si sociálně o mnoho níže nežli knéz. Četník poměrně naběhá se méně nežli katolický kněz do škol, k nemocným, do filiáleka pod. Kdyby tedy na váhu se brala pouze práce fy- sická, již pro tu by kněz zasluhoval mzdy a výslužby stejné s četníkem. Kněz ale vedle toho má ještě mnoho práce duševní a duchovní. Jeho postavení vy- žaduje na něm výlohy značně větší, nežli jich má kterýkoliv podřízený úředník.
11 article
Avšak k čemu teprv nutnost zlepšení hmotného postavení kněžstva dokazovati. Kněžstvu po všech možných prosbách k různým instancím nezbývá ko- nečně nic jiného, nežli právo petiční. Musí jich tlouci na dvéře spravedlnosti ne pouze tisíc, nýbrž pouze aspoň 5000 a možná-li i 10.000, čím více tím lépe. V tom tlučení jsou značné rozdíly. Je tlučení buřičské, čili wolfowské, je tlučení maďaronské, je tlučení spravedlivé, oprávněné i neoprávněné. Oby- čejně se stává, že čím je tlučení neoprávněnější, tím bývá i hřmotnější, buřičtější. V parlamentě vídeňském bývá časem i zmínka o tlučení, po němž otřásají se i jistá okna. Tlučení takového každý slušný a loyální občan se vzdaluje. Věc tak spravedlivá, jakou jest věc. našeho nižšího kněžstva, vyžaduje nezbytné i dů- stojné užívání práva petičního. A tu třeba dotknouti se věci poněkud choulostivé. Již nejednou bylo v »Kat. Listech« touženo do nesjednocenosti mezi kněžstvem. Kdo z něho doposud žije in floribus ten o zlepšení valně nedbá, ten si přeje, aby se mu nezhoršilo a proto nejeví chuti podepsati petici kněžstva o lepší upravení kongruy, což jest velikou chybou. Vždyť i mezi učitelstvem jsou mnozí, kteří mají postavení dobré, časem i stkvělé a to z příčin různých, avšak ani jeden z těchto by nezpečoval se podepsati petici za zlepšení příjmů, protože to nevyžaduje zájem všech. Proč by na pe- ticích kněžstva nemohly státi podpisy i těch, kteří se těší postavení přímo stkvělému. Dokud kněžstvo naše na svých peticích nebude sjednoceno jako jeden muž, dotud nedomůže se posta- vení lepšího; protože dotud bude se z kompetentních
Ob
12 article
míst ukazovati na výroky jistých pánů, vedle nichž prý toho zlepšení není třeba; protože dotud nebude se věřiti, že by bylo tak zle. Kolportujeť se dnes výrok jistého církevního hodnostáře. Ale pro pána krále, co pak budete pak s tolika penězi dělati! Při výrocích takových ovšem přestává všecko. Dovolujeme si však tuto upozorniti na jednu velmi důležitou okolnost. Již nyní lze pozorovati ve mnohých diecésích značné ubývání kněžstva. Je toho příčinou jednak hmotařský směr naší doby, jednak ale skrovné postavení převalného počtu katolického kněžstva. Ty diecése v Rakousku, v nichž by bylo dosti duchovenstva, lze již spočítati na prstech jedné ruky. A jako dnes zemědělci stěžují si na nedostatek pracovních sil, tak i mnozí biskupové stěžují si, že nemají dosti dělníků na vinici Páně na venkově. Venkova se dnes kněží straní, každý hledí dostati se na místo katechetské ve městě, pokud možná v Praze, Ve městech je doposud kněží dost, jinak ale na ven- kově. Vinu toho nese bídné postavení kněžstva, jak farářů, tak i kaplanů. Neupraví-li se postavení to, bude čím dál hůře, Kněz musí dnes mnoho útoků snášeti od radikálůa sociálních demokratů, má-li však ke všemu ještě hmotně strádati, pak není divu, prázdní-li se semináře. A dokonce, až bude postavení učitelů zlepšeno, pak se to všecko pohrne ku stavu učitelskému, jenž člo- věku neukládá tolik obětí a sebezapírání. Jsmet všickni lidé! Prázdné semináře budou nejvydatnější stávkou.
Rakousko Praha
13 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 31 března. Radikální němečtí poslanci sněmu krá- lovství Českého založili včera zvláštní radiální německo-nacionální jednotu. Podnět k tomu zavdala jim okolnost, že německo-nacionální poslanci z Čech vstoupili na domluvu poslance Pradea do svazu ně- mecko-lidové strany. Členy německo-nacionální radi- kální jednoty jsou: dr. Bareuther, poslanec za města Aš a Rossbach, Iro, poslanec za město Cheb, Kutscher, poslanec za venkovskou skupinu lito- měřicko-lovosicko-ouštěckou, Nerad, posl. za venk. skupinu dubsko-štětskou, Pacher, posl. za města Chomutov, Vejprty a Přísečnici, dr. Reiniger, posl. za města Vildštein, Kynšperk, Kozlov a Falknov, Stein, posl. za města Vrchlabí, Lanov a Hostinné, Steiner Aat., posl. za venk. skupinu Kadaň, Pří- sečnice, Doupov, a Wolf, posl. za venkovskou sku- pinu Teplice, Duchcov, Bílina. Dr. šl. Grabmayr o státní řeči. Německo- liberální spolek v Inšpruku konal předevčírem vý- roční valnou hromadu, ve kteréž promluvil také posl.
Prade Bareuther Nerad Pacher doktor Reiniger Stein Steiner Wolf šl Grabmayr Praha Čechy Aš Rossbach Cheb Chomutov Vejprty Přísečnice Vildštein Kynšperk Kozlov Falknov Vrchlabí Lanov Kadaň Doupov Teplice Duchcov Bílina
14 article Kulturní Listy.
Kulturní Listy. V Praze, 31. března. K. Došlo mne dopisů několik z venkova v pří- čině té s pustlé mládeže, jížto se z nenadání dostalo obhájce pod čarou v nejrozšířenějším pražském listu, hlavně však v příčině toho vikáře ze staré školy, který prý při visitaci se divil, že metla zaprášená a celá, a jak prý učitel před následující »visitou« (l) (ctěný p. pis. feuilletonu ráčí snad již nevěděti, že ty visity vikářů tehdy nazývaly se visitacemi) vzal tu metlu a ošlehal ji o plot zahrádky. A my — dodal na konec — k němu měli větší úctu a lásku, než kdyby tu metlu otloukal o naše ruce a hlavy. Člověk, jak je již starým, pořád se dovídá něco nového. Nyní teprv dovídám se, že metly v té staré škole otloukaly se též o hlavy. Pochodil jsem též do té staré školy a vyučoval v ní hezkých pár let, ale nikdy jsem nepoznal vikáře, který by byl panu uči- teli vytknul, že o ruce a hlavy dětí neošlehává metly. Pamatuji se, že školní visitace bývala pro nás děti jakýmsi svátkem, na nějž jsme se těšívaly. Ro- diče dítek stáli před lavicemi, ve dveřích a též v síni a naslouchali odpovědím svých synáčků a děvčátek. A když pak vikář prohlížel zlatou knihu, tu srdce naše mocněji tloukla zvědavostí, kdo do ní je asi zapsán. Čím jich v té knize bývalo více, tím větší míval vikář radost.
Praha
15 article
— Ale teď — jako bych ho dnes slyšel — po- díváme se i do té knihy černé, nenajdeme-li tam koho! — Pan vikář obrací list za listem — nu — což pak zde nenajdu nikoho? — — převrací dále listy — — opravdu ta černá kniha je na dobro prázdná, nu, to mne velice těší — — načež připojil k tomu napomenutí, abychom i dále byli hodni a nedávali příčinu ani rodičům, ani p. učiteli ku hněvu. Věru, že i škole moderní krásně by slušel den tolik radostný. — — Píše mi jeden starý venkovský farář: Nenadál jsem se, že pisatel onoho nedělního feuilletonu v listu konservativním, bude míti tolik beztaktnosti, aby se též otřel o naše staré vikáře, kteří byli pravými přá- tely mládeže. Metla bývala ve staré škole vždy jen ultimum refugium, poslední prostředek kázně v rukou učitele. Po prvním i druhém napomenutí musil nezbeda z lavice vystoupiti na místo hanby — zrovna jako dnes; — pak následovalo klečení a když ani to nezpomahalo, pak teprv učitel sahal po metle, vlepiv mu jednu anebo dvě na dlaň. Přes hlavu šle- hati ve škole jsem neviděl jak živ. Jiný p. farář mi psal: Pisatel onoho feuilletonu diví se přívlastku: spustlá mládež. Když jsme my ještě do té staré školy chodili, slova toho vůbec se neužívalo. Tehdy chtěl-li někdo označiti mladíka vůbec jakožto hodně zlého, řekl o něm: to je ne- trestanec. Na horách se tohoto doposud užívá, Kdo tedy vynašel tu mládež s pustlou? Ze školy
16 article
staré přívlastek ten nevyšel, vyšel tedy ze školy nové a přešel šťastně či nešťastně i do denních listů. Kdo vlastně zahájil »tu éru mládeže spustlé?« My kněží přece ne, od nás by se to bylo v denních listech neujalo, dnes je již přijato do slovníku našeho lidu, a jsme zajisté p. pisateli onoho feuilletonu po- vděčni za to, že na slovo to narazil. Slovo spustlá mládež teď velmi zhusta vy- skytuje se v listech učitelských, jimž stará metla je ohavností. Nevím proto, budou-li mu tytéž listy po- vděčny za to, že ve svém feuilletonu napsal: »Spustlá mládež. Slovo to vymyslila bezměrná hlou- post a domýšlivost lidská.« Nevím, nevím, dojde-li právě u těch učitelů sou- hlasu. Ostatně p. pisatel mýlí se, dí-li, že metla byl školním zákonem nakázána. Původně metla do škol katol. církví založených, přešla ze starého zákona. Metla má sankci Boží, sankci Ducha svatého, protože o ní stojí v knize Přísloví psáno: Kdo šetří metly, nená- vidí syna svého: ale kdo ho miluje, v čas (pozor na slůvko to!) jej tresce. Metla je pojata i do našeho národního mudro- sloví: Metla vyhání děti z pekla. Byla to tedy moudrost našich předků, která metle vykázala místo v kázni domácí a pak i v kázni školní. V do- mácnosti mívala a dosud má metla své místo za ně- kterým obrazem světce, často i za křížem, jenž visí