ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a49dfb50-710e-11dc-a0d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 59, place 77, org 14, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. února 1904
4 masthead
Císlo 51.
5 article
nám upírá stejná práva a spravedlnost, jež jeho zákonodárství slibuje. Naše loyální ochota odplácí se neupřímností a nesplňováním slibů. Jsme státu věrni, třeba se s námi zacházelo špatně a nespravedlivě. Doufáme a důvěřujeme ve svou bu- doncnost v tomto státě také lehdy, kdy nás zovfalství hlodá! Zdá se však bobužel, že nás, proto že jsme věrní, chtějí donutiti krutostí, abychom svého práva více nedosáhli. Taký je náš stáv a proto nedivte se že projevujeme své spravedlivé rozhořčení odepřením rozpočtu. Toto hlasování není žádným nepřátelstvím proti vojsku, neboť toto nelze si mysliti bez českých vojínů. Naše h asování je pouhým protestem prot vnitřní neupřímnosti a nepřátelství, jež tísní český lid a nutí jej k nejkrajnějšímu odporu, (Pochvala mez Čechy.) Debata uzavírá se. Del. Schneider (věcná oprava) odporuje del Fiedlerovi, že národnosti uherské souhlasí s nynějším tamním vládním systemem a del. Marchetovi, žeje v Uhrách 16 mili. Maďarů. Je jich 6 mill, a ostatní jsou židé. Příští schůze bude zejtra o 10. hodině do- poledne a budu se rokovati dále o dnešním předmětu. Předseda oznamuje, že hodlá přerušiti schůz ve 3 hodiny a obnoviti ji v 8 hodin večer. Konec schůze v 5 hodin 5 minut odpoledne.
Schneider Fiedler Maďar Čechy Uhry
6 article
V rozpočtovém výboru rakouském před- seda dr. Baernreither sdělil odpověď ministra hr. Goluchowského na včerejší Schönburgův dota: po podpisu mezinárodních smluv, že dosud neby zachováván jednotný postup pro neshodu mezi oběmn vládami o výkladu čl. 8. vyrovnacího zákona zvlášt v tom směru, platí-li onen článek jen pro obchodn smlouvy nebo také pro všecka mezinárodní ujednání Protože nedošlo k písemné shodě, sestoupí se záby komise ze zástupců ministerstva zahraničných věe a obou vlád, aby ustanovila normu jednotného po stupu. Ve zprávě vojenského výboru uherského prohlašuje se o použití uherských důstojníků v mimo uhorských plucích rozhodně, že budoucně smí s vřadit uherští důstojníci (vojenští absolventi) do mimouherských sborů jen v mimořádných a abnor- mních případech. Výbor vzal na vědomí, že do centrálních komano a ústavů bude ustanovován také budoucně přimě řený počet uherských důstojníků. O dopisování vojenských úřadův a nápisech na kasárnách vzal výbor na vědomí závazné prohlášení ministra vojenství, že budoucně všecky vojenské úřady, tedy nejen plukovní a vyšší komanda budou si dopisovati s občanskými úřady maďarskýmiv maďarské řeči, tedy též iniciativa dopisování stane se v maďarštině, dále že nápisy na kasárnách, jež jsou soukromým majetkem v používání eráru a na všech jiných budovách budou maďarské a že na budovách, jež jsou erárním majetkem, mimo něme- cký bude také nápis maďarský. O rozmnožení uherského živlu mezi armádními důstojníky konstatuje výbor, že každý rok musís vzdělati mnohem více důstojníků než nyní, aby státn občané uherští v důstojnickém sboru byli zastoupen v poměrném počtu braneckého kontingentu.
Baernreither
7 article
První podmínkou doplnění stavu důstojnictva je, aby byl k disposici dostatečný počet nadačních O účastenství uherského průmyslu na vojen- ských potřebách pojata do loni navržené resoluc tato ustanovení: Ministru vojenství ukládá se, pokud nepořizuje se oděv, zbraň a výzbroj v Uhrách, ministr nedostane nabídky dostatečně garantované na jich pořízení, v jiných věcech učinil větší po- měrně objednávky, aby vyrovnala se kvota příslušná uherskému průmyslu. Při rozmnožení této kvoly má se také dbáti na výrobu vojenských továren potud, aby poskytovaly výdělek v surovinách nebo pracovní mzdě. Kvota přislušná uherskému prů- myslu nebuď počítána dle místa, kde se platí nebo kupuje, ale dle provenience výroby a zhotovení. V tom smyslu vyhotoví se též výkazy. Výbor prohlašuje, bude-li třeba II. arsenálu, že nerozšíří se arsenál dosavadní, ale zřídí novýv Uhrách. Vojenské továrny nesmí dělati konkurenci soukromému průmyslu. V příčině zásobních potřeb vyzývá se ministr, aby ve shodě s uherskou vládou svolal zemskou konferenci, jež by dbala požadavků nového hospodářského života. K žádosti za další povolení 15 mill. K jako mimořádné potřeby pro r. 1904 na pořízení maferiálu pro nová polní děla, výbor podává zevrubné vylíčen dělostřelecké reformy a prohlašuje ji za nezbytnou nutnost, jež vyžaduje na obou státech říše obrovské oběti. Konečně doporučuje se, aby mimořádná po- třeba 15 mill. K byla schválena.
Uhry
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. února. (Nebezpeči na Balkáně a smír česko-německý.) Přese všechno ubezpečování vládních orgánů, že Rakousko nechystá na jaře nijakých mimo- řádných kroků na Balkáně, šíří se dále pověsti o nastávající akci. Terstská »Slavenska Misao« zaznamenává v dnešním čísle sdělení jednoho z terstských magistrátních úřadníků, že se vo- jenské ministerstvo obrátilo k magistrátu s do- tazem, mnoho-li vojska by se mohlo v případě potřeby ubytovati v Terstě na několik dní. Při- pomínáme k té zprávě onehdejší sdělení »Agr Tagbl.«, že se má na jaře lloydovými parníky vypraviti přes Terst do Soluně 20 000 mužů rakouského vojska. Podobně dle tvrzení »N. Ref.« nevěři se ani ve Vídni ubezpečování poloúřadního listu, nýbrž naopak se soudi, že na jaře dojde zcela jistě na vojenskou inter venci Rakouska, jejíž eílem bude okupace Sta rého Srbska a dalších zemí makedonských až do Soluně a to tím spíše, že — jak se tvrdi — akce taková by se nepříčila úmluvám mürz- stegským.
Slavenska Misao Agr Tagbl N Ref Praha Balkán Rakousko Terst Vídeň Srbsko
10 article
Ale také zpravodaj krakovského »Czasue pokládá nynější události za tak vážné pro říši habsburskou, že má za nezbylno promluviti opět o smíru česko-německém. »Okamžik jest pro říši velice vážný — praví — neboť ani nejopatrnější výklady diplomatův nevylučují ozbrojeného zakročení na Balkáně. Víme jena věříme, že Rakousko po takové intervenci ne- práhne a samo té krajní potřeby nevyvolá, ale nevíme s jistotou, nevyvolají-li ji čety makedon- ské (či snad albánské? Pozn. red.). Takový okamžik — vykládá dále »Czas« — byl by snad nejvhodnější aspoň k nějakým počátkům dorozumění mezi Čechy a Němci. Jest samo- zřejmo, že potřeby řížské musily by rovnoměrně uznati obě strany a přinésti rovnoměrne oběti. Ani Čechové nebudou chtít v takové chvili převziti odpovědnost za odmitnutí branců, ani Němci nebudou snad chtít svým odporem takové odmítnutí provokovat.« Ze všeho toho »Czas« zavírá, že doba svolání říšské rady není snad tak nevhodná, jak se tvrdí se strany české. Vytrvalost, s jakou vídeňský zpravoda »Czasu« koná přátelské služby dru. Körbrovi. jest na všechen způsob chvalitebná; ale mě by své domluvy adresovati jen na jednu správ- nou adresu. Nás Čechů se jeho stesky týkat nemohou. Ať jen si dr. Körber sám s pány Němci sní tu kaší, kterou s nimi zavařil. Z Pešti, 18. února. (Uherská dele- gacle. — Odvod opět odročen.) V ple- nárních schůzích uherské delegace nastala pře- stávka, jež potrvá do 22. t. m. V ponděll počne
Němec Čecho Körber Balkán Rakousko Čechy Pešť
11 article
delegace projednávati společný rozpočet vojenský. takže by delegační práce mohly býti ukončeny 26. února. Dne 29. února sešel by se pak opět uherský sněm. — Místožupan peštské stolice vydal právě vyhlášku, že ministr honvédů změnil opět lhůtu odvodu za r. 1903. Úřady mají býti připraveny, aby se odvod mohl vykonati bud v období od 21. března do 30. dubna, aneb od 6. dubna do 10. května, ovšem předpoklá- daje, že odvod za rok 1903 bude aspoň do te doby schválen parlamentem. Ze Lvova, 18. února. (Úmrti.) Včera ze- mřel ve Lvově bývalý člen polské revoluční »Národní vlády« varšavské z r. 1862, Bronislav Švarce. Zvěčnělý narodil se roku 1834 ve Francii z rodičů polských, vysludoval v Paříži inženýrství a když si r. 1859 vymohl u pruské vlády dovolení k návratu do bývalé vlasti, usadi se ve Varšavě jako železniční úřadník. Počátkem r. 1862 vsloupil do ústředního výboru revoluč- ního, jenž se později změnil v »Národní vládu«, byl však 22. prosince téhož roku zatčen, takže nebyl ani svědkem předčasného vypuknutí revo luce v lednu 1863. Byv odsouzen na smrt, ob držel milost, načež vězněn několik lot v Schlůs- selburce a později vyslán na Sibiř. Teprve roku 1892 dovoleno mu vrátiti se ze Sibiře, ale ne- dovoleno usadili se v říši ruské. Uchýlil se tedy do Haliče, pracoval nějaký čas v krakovské »Nowé Reformě«, později pak obdržel úřadnick místo u zemského výboru ve Lvově, kdež do- konal svůj pohnutý život, plný útrap a zkla
Švarc Lvov Francie Paříž Varšava Schlůs Sibiř Halič
12 article
Ze Zádru, 15. února. (Maďarský výle do Dalmacie.) Tyto dni projelo Zádrem na parníku »Ungaro Croaty« dvanáct opposičních poslanců maďarských ze strany Košutovy, aby se obeznámili s »maďarským« mořem a po břežím dalmatským, o něž se Maďaři počinaj stále více zajímati. Výletníci jedou až do Ko- tora, jakým směrem se vrátí, není dosud známo Mezi výlelníky jsou poslanci Kubik, Gall, Rat- kay, Rakosi aj. mání.
Košutův Maďar Kubik Gall Rat Dalmacie Ungaro Croata kotor
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. února. Italské listy o zbrojení Rakouska. Od několika dnů přinášejí některé listy italské, zvláště »Giornale d'Italia« zprávy o kro cích, jež prý míní Rakousko podniknouti v pří- čině zmatků na Balkáně. »Giornale« sdělujez Vídně, že Rakousko povolalo 300.000 mužů k praporům. Depeše doslovní: »Zbrojení R kouska provádí se tak zjevně, že i slepý může je viděti.« Jiné listy líčí zimničnou činnost rakouských úřadův v Bosně a Hercegovině Z listů těchto vyčísti lze i obvinění, že Rakou sko podněcuje hnuti v Albánsku, aby mělo zá- minku k obsazení Albanie. Poslanec Giuliano, jenž jest dle všeho pisatelem zmíněného obvinění »Giornale d'Ilalia o piklech rakouských v Albánii, dokládá záro- veň, že vláda italská nic nepochybně neví, co se v Albánii chystá na škodu její vlastních zájmův. Také milánský Tempo« přináší po- dobná sdělení, jež prostě zaznumenáváme.
Giuliana Praha Rakousko Balkán Vídeň Boseň a Hercegovina Albánie Giornale d ' Italia R kousek Giornale d ' Ilalia
14 article
Pruské bezohlednosti. Jak se »Vorwärtsu« sděluje, postupuje pruská policie v Horním Slezsku nyní zvláště bezohledně proti cizincům. V okresích průmy slových bydlici cizinci musí předkládati vesměs legitimační listiny a když tyto policii nestačí musí za krátko opatřiti si další, zvláště průvodn a domovský list, nechtějí-li býti vypovězeni Veliký počet osob, jež se nelíbí policii z poli tických neb jiných příčin, byl vypovězen, i když průkazy jejich byly zcela v pořádku. Dle jednoho listu východopruského chystaji se úřady pruské vypověděti i řadu příslušníko ruského státu z území pruského, což má být odvetou za vystupování ruských studentůva dozvukem známých debat v říšském sněmu ně- meckém. Lord Roberts na odchodu. Královským rozkazem armádním vyslovuje se lordu Robertsovi, vítězi nad Bury, u příleži tosti odchodu jeho z místa nejvyššího velitele vojska anglického a tím i z aktivní služby, vřelý dík panovníka za jeho služby, jež déle 50 l byl branné moci britské — i na četných boji- štích v Asii a Africe — prokazoval.
Roberts Horní Slezsko Bura Asie Afrika Vorwärts
15 article Národ Moravě a sobě.
Národ Moravě a sobě. Proč jest Moravě třeba divadla Národního Odpověď stručná proslě zní: „Prolo, proč byl národu našemu v Čechách třeba Národního divadla v Praze. “ — A což — nestačí celému našemu národu jeho Národní divadlo pražské? „Nastačí. Míát sice naše první Národní divadlo ne- popíratelný význam a vliv na všechen rozvoj našeho osvětového života národního ve všech zemích, ve kterých národ náš bytuje — ale jediné nestačí.“ — Proč? „Protože oblast národa našeho je o mnoho větší než aby jediný veliký ústav dramatický mohl vyko- návali náležitý vliv umělecký, osvětový a národní na všechny vělve národa, Jeť naše Národní divadlo v Praze moravské a slezské části národa příliš vzdá- lené. Kromě toho hlavní město Moravy, Brno, jest hlavním střediskem, jest hlavou náro da našeho na Moravě a potřebuje tedy ke svému rozvoji všech těch inslitucí, kterých bylo a jest po- třeba středu a hlavě království českého, naší matičc Praze. Jako Praze, pražskému živlu českému, bylo ne- zbytně třeba vlastního samostatného divadla českého, divadla Národního, podobně, ano ještě mnohem více jest třeba takového Národního divadla Brnu, českému živlu v Brně. Pravime: ještě mnohem více nežl Praze. Nebot živel český v Brně, ačkoliv počtem nad německý mnohem silnější, jest tam přece do pesud mnohem více pollačen, nežli byl před čtyřice lety potlačen živel český v Praze.
Morava Čechy Praha Brno národní divadlo národní divadlo v Praga moravský národní divadlo Brno
16 article
Národního divadla v Brně jest a bude ještě mnohem více třeba, než bývalo v Praze, nejprve ku pěstování dramatického umění české- ho a ku pěstování dramatické litera- tury české slovesné a hudební způsobem takovým, aby vábilo k sobě všechny vrstvy obyva- telstva českého — i ty, které stojí v čele důševníh zivota i nejnižší vrstvy základní. Aby je vábilo ne- jen výkony uměleckými, ale již i samotnou bu dovou — aby se stalo denním a to důstojným shromaždištěm živlu českého v Brně. I dnes již má sice Brno své české Národní i- vadlo — ale pohleďme jen, v jaké budově — řekněme hned raději v jakém stavení jest umí- stěnol Jest to stavení, od něhož s lítostí ano studen odvrátiti se musí každý syn a dcera národa, který je vidí — a to zvláště, když pozná německé di- vadlo brněnské. Němci brněnští úmyslně vodí každého cizince podívati se nejprve na jejich nádherné divadlo německé — a hned na to na sešlé, skoro spadnutín hrozící stavení českého divadla, ve kterém by každý příchozí hledal všemožné jiné, jen ne divadlo! A tímto stavením, tou ohyzdnou veleší napro paláci dívadla německého měl by býti i na dále re- presenfován živel český v Brně, tam že by se i n dále mělo pěstovati české umění dramatické?! Nikoli Ta dosavadní děsná ostuda nynějšího českého divadel níhe stavení v Brně nesmí na dále na nás zůstá vati; každý z nás musí se přičiniti, aby se co nej rychleji odčinila — národ náš na Moravě musí míti své důstojné Národní, svůj chrám umění - a ne kolnu na spadnutí!
Němec Brno Praha Morava národní divadlo
17 article
On je dále musí míti, on si je musí zříditi, po- něvadž dívadlo není nikde jen stanem umění, nýbrž všady také národní representací — a nad všechno to mocným pilířem, mocnou tvrzí života národního Pohleďme jen, čím se nám stalo ve vzhledě spo- lečenském a národním naše Národní divadlo v Praze — a uvidíme, čím se stane a jaké ovoce přines národnosti naší české Národní divadlo v Brně, v jeho okolí a v celé zemi. Národním divadlemv Brně se povznese společenský život český na úroveň, na jakou bez něho nikdy se vyšinouti nemůže. A společenské povznešení jeho znamená i po- vznesení národního života vůbec, nebol znamená připoulání nejširších a i závislých vrslev k jazyku a živiu národnímu, znamená osvětové. kulturní povznesení těchto vrstev zr amená zařízení střediska, z něhož rozlévati se bude nejen teplo umění, ale i rostoucí síla národního uvědomění a přesvědčení. a kleré volati a vábiti bude k sobě i toho, kdo by jinak o život národní se nestaral. Divadlo bylo a jest nejen u nás, ale u všec ná rodů vůbec, nejmenších tak jako největších, jed- ním z nejmocnějších činitelů národ ního probuzení a udržování duchia národního. A jest snad na Moravě a zvláště v Brně i v jeho českém okolí národního ducha již tolik, tak pevného a již proti všem útokům Němectva tak zehezpoče- ného, že národnost naše vůbec se tam může obejíi bez divadla Národního?
Praha Morava Brno národní divadlo národní divadlo v Brno národní divadlemv Brno
18 article
Neníl A není-li, pak je naší naléhavou, nezbyt- nou a svatou povinností, toto Národní di- vadlo Brnu a Moravě — a tím celému naš emu národu, nám samým, zříditi, zbudovati. To pak nedokáže se jinak, leč opětným vzájemným sobě přispěním — tímže přispěním, kterým druhdy při- spívala a přispěla Morava na naše české Národn divadlo v Pra ze. Proto jest nezbytno, aby sbírka na Národní di- vadlo v Brně provedla se všady, kde sbory samo- správné přiměřeně velikým příspěvkem ji nenahradily i aby se provodla zvláště v Praze. Proto také ne- pochybujeme, že každý z vás podle možnosti sve přispěje ke zbudování Národního divadla v Brně které znamená i jednu ze záruk lepší budoucnosti národa našeho nejen v Brně, ale na Moravě vůbec. Pro zabezpečení té budoucnosti nemůže býti žádná oběť dosti velikou. My pak hravě decílíme potřebné sumy, jestli že k ní způsobem svým hmotným poměrům přiměřeným přispěje každý z nás, dá-li každý z nás k tomu účelu ochotně svůj dar — mnoho neho málo, co může dáti, alo každý najisto! —
Brno Morava Praha Národn divadlo národní divadlo
19 article Sihiřská dráha . ..
Sihiřská dráha . .. (Ve světle přednášky inspektora státních dráh inž. Jos. Neumanna.) Právě tempo, kdy celý svět se zájmem sleduje válečné události na Východě a interessuje se o celou tu rozsáhlou oblast, nyní jeviště zápasů rusko-japon- ských, přišel činný Spolek arehitektův a in- ženýrů s přednáškou „O sibiřské dráze“. Víme o několika let, že bílá, širovládná Rus, to nekonečné moře verst, profato jest dráhou z Moskvy do Irkutska a dál do Vladivostoku a Port Arturu, víme, že na bře- zích bajkalského jezera staví se značná zátočka, jež spojiti má v budoucnu obě obrovské větve sibiřské dráhy; ale nyní dvojnásob zvýšen zřetel k světové, epochální této trati, kdy zejmena válečný její vý- znam přichází tolik k platnosti. S potěšením proto přijata veřejností zpráva že odborník na slovo vzalý, inspektor státních dráh, inž. p. Josef Neuman pro- mluví v přednáškovém večeru o zajímavém tomto thematu. Proto účastenství včerejší ve velikém sále Měšťanské besedy bylo tak značné, neobvyklé. Ze- jmena z kruhů železničních dostavil se veliký počet úřadnictva, mimo jiné inspektor z ministerstva želez- nic p. Michna.
Ing Artur Neuman Michna Moskva Irkutsk Vladivostok Neumann
20 article
Předsedá spolku cís. J. inž. Jahn zahájil schůzi vřelou vzpomínkou na zesnulého člena p. Františka Urbánka, jehož památka uctěna povstáním. Na to slova se ujal inspektor státních dráh inž. p. Joseí Neuman, jenž v poutavé přednášce své o sibiřské dráze promluvil asi takto: Předmět, o němž chce přednášeti, zajímá dnes každého, kdo sleduje válečné události na dálněm Východě. Sibiřská dráha tak, jak ji dnes nalézáme. je světovým podnikem, unikem mezi dráhami, nebo vycházejíc z Evropy, probíhá celý asijský svět, po- činajíc v Čeljabinsku a končíc ve Vladivo- stoku. Ohromný rozsah a smělá myšlenka v těchto krajích vyslavěti dráhu, vede nás k přesvědčení, že důležitost její musí býti zajisté nesmírná a to jak v ohledu národohospodářském, tak i strategickém.
Ing Jahn Urbánek Neuman Evropa Čeljabinsk
21 article
Pan přednášející především rozmlouvá o Si biři Jest 26krát větší než Rakousko a dělí se na západní, východní až k Amuru a Poamuří. Podnebí jest drsné a jen na jižní straně možno prováděti zemědělství Rozdíly tepla a zimy jsou veliké. Ve Vrchnojansku je v zimě — 49° C. a maximální teplota v létě + 15° V západní Sibiři je velmi zdrávo; nezná se tam v ně- klerých provinciích souchotin. Bajkalské jezero jest největším sladkovodním na světě. Bohatství Sibiře zejmena v kovech a nerostech, jest značné, takže pro sperila dráhy jest zaručena. Zalidnění Sibiře, jal známo, jest nepatrné. V ohromné té oblasti bylo v roee 1897 pouze 7,091.000 lidí. Na 1km připadá 0.57 lidl Ruským zákonem z r. 1898 k zalidnění Sibiře zaručeno těm, kdož by se tam chtěli usadili pro každou muž- skou hlavu 16 ha půdy nosně zadarmo Když byla část sibiřské dráhy holova, druhí pak ve stavbě, lu aby Japonsko nebo jeho příte Anglie ruské plány nekřížovaly, uzavřelo Rusko 2 března 1898 smlouvu s Čínou, dle které byl poloostrov Lian-Tung s Port Arturem na 25 roků Rusku pronajat Rusko nabylo vedle toho práva dále zříditi připojen na transbajkalskou dráhu až do Vladivostoku a na Port Artur, při čemž získalo i práva dobývání nerostů v Mandžursku, dále zřizování silnic a udržování men- ších vojenských posádek. Na to ulvořila se ruská akciová společ nost, která r. 1898 provedla některé linie a pozděj celou východočínskou trať dala hotovou de provozování na podzim roku 1903. Tím poskytnuta Mandžursku možnost rozkvětu hospodářského a uvol něna obchodu a průmyslu cesta ke Žlutému moli Poněvadž vystěhovaleckému ruchu nová cesta olevřena
Lian Port Artur Rakousko Amur Sibiř Japonsko Anglie Rusko Čína Vladivostok Mandžursko km
22 article
a přepravní doba na východ proti 6—8 týdnům cesty námořní se zkrátila na 14 dnů (Petrohrad—Vla- divostok) má dráha sibiřská nepopíratelně ohromnou cenu kulturní. Umožněn odbyt ruských tovarů; ceny jejich zmírněny levností dopravy. Zároveň se vyvinuje poděl dráhy velký prů- mysl, železářský a dřevařský, dále skelné huti, ob chod s kožemi a viktualiemi. Jmenovitě máslo z Tom- ska expeduje se ve zvláštních vozech s chladírnami Sibiřská dráha byla postavena za ruské peníze. ruskými inženýry a lidmi, zvláště pro ruský obchod. Před 13 léty, když se o stavbě její uvažovalo- projektována východní její část na hranici Mandžur- ska podél Amuru na Chabarovku. Ale z důvodu stra- tegických vedena na Vladivostok. Dráha sama děl se na oddíly a sluje z Čeljabinska do Obu západo- sibiřská, z Obu do Bajkalu sředosibiřská. z Mysova k Mandžurii zabajkalská a odtud do Vladivostoku východočínská. Trať přes Bajkalské jezero ve vzdušné čáře měi 46 km. Jak známo, staví se nyní na rychlo po ledě tral. Kladenikolejnic, respektive pražeů. možno vysvětliti jen tak, že pro pražee vyseká se do ledu příslušně hluboký zářez, pražec se zapustí a zaleje vodou. aby zamrzl Rozchod kolejnic jest vělší než na evropských o 9 cm. To má za následek, že vozy z Evropy do Ruska nemohou a naopak. Vadou bylo, že kladeny velice lehké kolejnice, lehčí než u našich lokálních dráh: bylo to již zpozorováno a šmahem se promě- ňují, neboť nikterak by nesnesly ohromnou dopravu. Pražce jsou z impregnovaného dřeva borového. N dráze jsou ještě provisoria jako dřevěné mosty, jež se zaměňuji stále za konstrukce železné.
Pražka Petrohrad Vl Amur Chabarovka Vladivostok Čeljabinsk Ob Bajkal Evropa Rusko Toma km centimetr
23 article
Druhou chybou bylo, že nebyla trať štěrkována nýbrž pražce položeny v písku. Dnes jezdí se rychlost 32 km a pomýšlí se na zrychlení, až sesílena bud vrchní stavba. Některé stavby mostní jsou přímo čigantické. Na př. přes Volhu, Ob, Jenisej, jež mají přes sto oblouků Pan přednášející přistupuje na to k vylíčení za- řízení vozů na sibiřské dráze. Vlaky mají jeden vůz I. tř. a dva II. tř., všechny zařízené jako spaci. K to- mu připojen vůz jídelní s kuchyní a stroji osvětlo- vacími a dynamoelektrickým motorem. Někdy připíná se i vůz kostelní, stavěný v ruském slohu s krás- nou kaplí, jenž určen jest za náhradu oněm slanicím kde není dosud chrámu. Tam se zastaví, obyvatelé vykonají svou pobožnost a vlak jede dále. Jak se vlaky na sibiřské dráze vypravují? Je tam zařízení tak zv. žezlové. Úřadník slanice A. ode- vzdá strojvůdci tyč, kterou může vyjmouti ze zvlášt- ního, k tomu zřízeného apparátu jedině tenkráte, kdy k tomu dá úřadník v B. elektrickým zařízením svolení Bez tohoto žezla nemůže strojvůdce stanici opushiti Konečně pojednal pan přednášející o jízdním řádu o úřadnictvu železničním a celním, jež mluví též ně- mecky a francouzsky, o dopravě nákladů, z nichí 34 se musí odmílati pro nemožnost expedice, dále o jízdních cenách a končil poukazem na veliký dráhy význam jak hospodářský, tak strategický a to nejen pro dnešek, nýbrž i pro dálnou budoucnost. Přednáška jeho odměněna značnou pochvalou a večer zakončen debatou, které mimo jiné zúčast nil se stav. rada Rybář.
Rybář Volha Ob Jenisej km
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Říšská volba na Královéhrádecku. Pr včerejší volbě do rady říšské za venkovskou skupinu královéhradeckou dostavilo se k osudí 8929 voličů ze 12.705. Obdrželi pák hlasův; kandidát strany agrární pan Srdinko, po- slanec zemský, 3755, hr. Albert Sternber z Vídně 3263, radikálně pokrokový kandidát dr. Antonín Hajn 1614, sociální demokrae Svěcený 117, kandidát národní strany svo bodomyslně Alois Kolenský 45 hlasů. Roz- ptýleno bylo 63 hlasů. 72 hlasův bylo prohlá- šeno za neplalné. Ze 6 míst volebních se 368 voliči není výsledek volby dosud znám. Příčina toho jest neznámá. Volba ale v těchto 6 mí- stech nemůže změniti již nic na celkovém vý- sledku onom, z něbož plyne, že nutnou jest užší volba mezi Srdínkem a hr.
Srdinko Sternber doktor Hajn Kolenský Roza Vídeň
25 article
A. Sternbergem. — Potěšitelný moment jeden aspoň výsledek ten skýtá: že hrabě Sternberg přes colou nezřizenou agitaci svou, přes peníze, vyhazované plnýma rukama, pře klevety své a spoustu agitátorů svých nedo- sáhl vítězství a bohda spojením všech neod- vislých stran českých ani při volbě užší již nedosáhne. Nieméně značný počet hlasů jeho jest smutným zjevem v politickém rozvoji našem a snad mnozí voliči, kteři hlas svůj v slepé důvěře v chlubná slova jeho odevzdali, záhysi uvědomi, že nevykonali tím nijak prozíravý čin politický a budou důvěry své litovati. Přehléd nouti nelze jinak ovšem též nepatrný počet hlasů, kterýž obdržel officiální kandidát národní strany svobodomyslné. K historii kandidatury té dlužno ovšem doložiti, že byli to důvěrníci strany svo- bodomyslné v okresu samém, kteří na kandida- tuře p. Kolenského usnesli se vzhledem na jeho stavovské zásluhy a na jeho postavení v po- sledních kampaních hospodářských a při pra- vidlech svých dopřáti slechu voličstvu místnímu, strana brala i tuto zřetel k usnesení důvěrníků místních. Nicméně neváháme dáti výraz míněni svému, že by zajisté bylo bývalo se osvědčilo účelnějším postaviti v okresu tom kandidáta i politicky plnou měrou kvalifikovaného a že by pak výsledek volby byl v některých aspoň smě rech poskytl obraz jiný.
A Sternberg Kolenský Sternberg
26 article
— Serie studentských sebevražd v Praz rozmnožena předevčírem zase o jednu — stati- stika to hrůznějších ztrát na životech než př elektrickém podnikání král. hlav. města Prahy Není pochyby, že sebevraždy na středních školách pražských nabyly povahy epidemické manie ná- kazou suggestivního příkladu. Není nic tak za- rmucujícího jako tyto ukázky zbabělé slahosti k životu, umdlení duší naší mládeže, naděje prý národa, jak se jindy říkávalo, není tomu ještě tak dávno. Co můžeme čekat jednou od mužů, kteří dnes jako jinoši dýchaji s dokonanými sebevrahy tože demoralisované ovzduši, jaká bude jejich karakterní konstituce, když musila překonati takové nárazy, že se staly pro jeho nejslabší soudruhy vražednými, tělesně uničuji- cími . . . Co počneme jednou s takovým doro- stem, pro nějž semestrální vysvědčení jest kata- strofou, učebnice tragedií, rýsovací prkno popra- vištěm? Seskupení sebevražd studentských kolem konce půlleti jest neomylným znamením, že skutečně obavy před výsledkem, anebo sám pro- spěch vysvědčením již zjištěný, jest nejvlastnější příčinou takového kvapného útěku před otcov- ským útrpným právem ven ze života, neboť vedle affektovaného dopisu, zeleným sebevrahem zů- staveného, anebo vedle jeho denníku, vedeného slzavou samolibostí, nekonečným přeceňováním sama sebe, napojeným cynickou elegii současné literární a citové moderny, nalezne se obyčejně vysvědčení, jehož známky »nejsou nejlepší«, Hle. před dnešními sebevrahy, kteří přijímaji pololetn vysvědčení jako rozsudek smrti z rukou tříd ního professora, byli také studenti, kteří dostá vali »pecky« a »husy«, jenže na ně neumírali. V životě veřejném a právě v oboru činnosti duševní vyniká dnes nejeden muž, kterýso střední školou prodral nesmírně pracně a kter
Seria Praz Praha
27 article
na přiklad býval pravidelně v prvním i druhém půlleti mezi všemi posledním, snad jen proto, že jím někdo býti musil. Ejhle, dožil se toho zadostučiněni, že bývalý jeho professor, který nad ním mnohokráte zlomil hůlku veškeré na- děje, musí uznati jeho převahu; jsou sta pří- padů, že ze studentů, střední školou za ne- schopné prohlášených, s hanbou — na štěstn pro ně — odvržených, stali se lidé ojedinělého významu, skvělé životní dráhy v oboru hospo- dářském, obehodním, cestami a prostředky, po jakých by nikdy nebyli šli, a jakých nikdy by nebyli užili, spoutáni jsouce normálem akade- mické dráhy. Tyto zjevy náleží také k dokla- dům o neúčelnosti dnešní střední školy, probra- ným na tomto místě hned, když celou veřejnost pobouřily první tři výstřely ze studentských re- volverů. Přišti a ba i každý dnešní pokročilý papdagog, aneb vyučovací politik musí žasnouti nad dekrelovaným nesmyslem střední školy se čirnácti aneb šestnácti pololetními síty, která po sedmi a po osmi letech zapotřebí má ještě zvláštní zkoušky dospělosti čili zralosti svých chovanců, kterážto nutnost jest vlastně nejsmut- nějším vysvědčením, jaké si jen střední škola sama může vystavíti. Politování nejhodnější pří- pad z dosavadní serie studentských sebevražd byl ovšem právě poslední, v němž okolnost télesné nestatečnosti politování hodného hocha stala se tragickým momentem ležícím mimo jeho zavinění.
28 article
Ale nie není nepochopitelnějšího, než vůbec trvání vyučovacího systému středoškolského, který dopoušti, aby žák mohl v předposlední třídě školy dostati nedostalečné známky, aneb lépe řečeno, aby se vůbec mohl dostati až do předposlední aneb dokonce poslední třídy !. Zda se, že nejúčelnější střední školou může býti jen taková, jejíž vyšší třídy nemají a míti nesměji leč jen výtečných a dobrých žáků i při dosa- vadní reakcionářské osnově vyučovaci na základě humanior, zděděné po konfessijní střední škole. Zralost ke sludiu musí býtí a jest pro každého paedagoga již v prvních třídách nižší střední školy zjevná, dokud může býti hoch ještě vrácen životu praktickému, a jestliže se tak často jevi u žactva prospěch nerovnovážný, pro jednu skupinu disciplin sklonný, je to jenom pokyn kůlem byrokratům a ustrnulým pedantům, že specialní studium odborné má počiti již vyšší střední školou na místě rovnoměrně spe- eiálního studia všech předmětů i té skupiny, pro kterou jest mnohý jednostranně nadaný žák ztracen. Buď jak buď, fakt jest, že naše střední škola pruského modelu je monstrum a že se míjí svým účelem, čehož důkazem je statistika universitního prospěchu dosti výmluvným. Že příčiny nepoměrnosti a nepřiléhavosti střední školy k jejímu účelu spolu zaviňují současný zjev studentských sebevražd, výstředně krajných to a tudíž viditelných dotvrzení, že dnešní střední škola jest nehygienickou trýzní tělu i duši, zu- stavujíe mimo doklady zpečetěné samovol- nou smrti i oprávněné podezření, že vy- sílá do života akademického množství zmrza- čených navždy nevyhojitelně zraněných exi- stencí, na vysvětlenou stoupajících procent vzdě- lanostního proletariátu. Vedle viny nepovolaného
29 article
učitele, nerozumného otce a mimoškolských pří- čin, o nichž bylo již tuto promluveno, zaviňuje tu i tam katastrofu duševní abnormita jedince, i odborným pathologem těžko zjistitelná. Néco abnormálního leží ovšem v nákaze doby, v chorobném sobectví, sveřeposti životního názoru, pozbavovaného ideálův ovzduším filosofického, literárního i uměleckého pessimismu a vychovávaného ke kladení vlastní osobnosti nad všechny jiné ohledy až po brutální nesrdečnost a snad i mstu na těch, jichž se smrt nejbolestněji dotkne a to mnohdy za pouhou odměnu nekrologu s citáty z posledních dopisů a denníků, výplodů to mozku v každém případě pytlem praštěného! Nikdy žádný sebevrah nebyl celým člověkem, jakým býti měl, neboť i v tom případě, že hi- storie zaznamenala jeho jméno sebe slavněji, vždycky minul se s podstatou svého úspěchu, jak jej zamýšlel. Tito slavní mužové nevraždili se ovšem na prahu života, jako čtvrtečnía osminkoví mužičkové, na něž má pohlavní do- spívání tak zdrcující účinky, že musejí ze světa. Nebyli by ovšem nikdy v něm za mnoho stáli, to dokázali svým skutkem.
30 article
— Z c. k. všeobecné nemocnice. Proslulý Faustův dům, druhdy ústavu hluchoněmých sloužící a nyní k účelům nemocničním zakou- pený, stojí i nadále prázdný. Šťastně již v třetím slunečním roce! C. k. mistodržitelství stále ještě studuje, jak má domu toho použiti. Věc láká ku posměšku, který by byl velmi snadný. Ve sku- tečnosti jest to však trapné, pohlížeti na dům za 90.000 zlatých koupený a bezúčelně prázdně stojící! Co tu tisíců úroků vyházeno z bůhdarma oknem, mezitím, co infekční oddělení a někteří nemocní vnitřními nemocemi stíženi, umístěni jsou v kumbálech, které by zdravotní správa všude jinde z moci své dala uzavříti. Zdá se, že J. Excellence, pan místodržitel, stále ještě neví o těchto poměrech, do nebe volajících.
Faustův
31 article
— Staroměstský občanský klub měl ve čtvrtek valnou hromadu v restaurantu pana So- chůrka v »Kopmance«. Schůzi zahájil za pří- tomnosti 48 členů předseda p. dr. Podlipný posmrlnou vzpomínkou na bývalého místopřed- sedu pana J. Zikana. Zpráva jednatelská, sesta- vená jednatelem panem Náhlovským, podává jasný přehled a uvádl do podrobna celou čin- nost klubu v roce minulém. Staroměstský ob- čanský klub sleduje své původní zásady, všímá si bedlivě všech otázek časových, politických, obecních a národohospodářských. Pořádal 30 schůzí výborových a členských, zúčastnil se ve- řejných projevů, zúčastnil se činně voleb říš- ských a obecních a stopuje bedlivě činnost svých zástupců ve sborech zákonodárných obeeních. Jmění klubu v příjmech a vydáních se rovná. Členů bylo 206, 2 vystoupili, 1 ze- mřel. Při volbách odevzdáno 45 listků a zvo- leni: starostou klubu pan dr. J. Podlipný. advokát, náměstkem V. Lada, krejčí, do vý- boru: F. Bejlek, obuvník, E. Fatka, velko- obchodník, J. Mareš, vrchní úřadník, dr. Ma- zánek, lékař, A. Náhlovský, krejčí, dr. Pík, advokát, K. Procházka, obuvník, Jos. Šešín, řezník, přehližiteli účtů: K. Červen ka, mlynář, J. Frühauf, obchodník, předsedou smírčího soudu dr. L. Dvořák, advokát, ve- směs 45 hlasy. Při rozpravě o hospodářství obecním započal hovor pan J. Bejlek, uvá- děje staroměstekou radnici, která při rozšlřenl
so doktor Podlipná J Zikan Náhlovský J Podlipná V Lada F Bejlek E Fatka J Mareš ma A Náhlovský krejčí píka K Procházka J Frühauf L Dvořák J Bejlek Jos staroměstský občanský klub